zak

Život v komunistickém Československu nebyl jednoduchý. Důvodů pro to byla celá řada. Jedním z nich byla potřeba povolení nebo posudku k mnoha dnes běžným věcem. Kde jste se bez povolení nehnuli?

V pondělí 3. srpna 2026 začal šestnáctý ročník festivalu Prague Pride. Tento rok pod heslem: „Časy se mění!“ Opravdu se časy mění? Proč vlastně potřebujeme festival LGBTQ+ lidí?

Když něco nebylo v obchodě, lidé si pomáhali jinak. Přes známé, úplatky, veksláky nebo dokonce sovětské vojáky. Tak fungoval černý trh za socialismu.

Konspirační teorie tvrdí, že svět ovládají vesmírní ještěři, kteří se umějí změnit v lidi. Jedna z nejbizarnějších konspiračních teorií, se kterou se na internetu můžete setkat, má příznivce i u nás.

Slyšíte své novorozené dítě plakat. Pak dostanete zprávu, že zemřelo nebo se narodilo mrtvé. Jenže spousta věcí nesedí. Některé matky říkají, že jim za totality ukradli děti. Dodnes pátrají po pravdě.

Usedlost Pohádka se nachází v malebné přírodě na Šumavě. Místo, kde by téměř nikdo nečekal události, jež se zde odehrály. Co má na svědomí sériový vrah Ivan Roubal?

Země je placatá! Bazénová chemie vás vyléčí! Za všechno můžou ONI! Zdá se to jako nesmysly? Možná… Přesto mají tyto konspirační teorie a dezinformace celou řadu příznivců i u nás v České republice.

První porevoluční prezident Václav Havel. Nadlouho symbol demokracie a svobody. Reprezentant našeho státu, kterého znal a vážil si ho celý svět. Což se o jeho nástupcích říct nedá.

Komunistický režim využíval pro propagandu snad všechny možné kanály. A to včetně seriálů a filmů.

Nenápadná lahvička s parfémem nebo pudřenka, která skrývala esenci smrti. Kapku po kapce se tak ženy zbavovaly svých manželů. Aqua Tofana měla během několika desítek let připravit o život stovky mužů.

Školství bylo režimem pečlivě kontrolováno. Socialistického člověka bylo třeba formovat už od útlého věku, proto se výuka neobešla bez propagandy. I zde byl dáván za vzor Sovětský svaz.

Co bylo před padesáti lety běžné a dnes je nemyslitelné? V pracovní době se diskutovalo, kouřilo i oslavovalo. Kdekdo si sem tam něčím přilepšil nebo pracoval na vlastních „projektech“.

Dva roky na státní hranici. Strach, propaganda, šikana i zadržení lidí, kteří chtěli utéct. Bývalý pohraničník popisuje službu, o které se moc nemluví.

Podpultové zboží, nutnost mít známé a věčné shánění dnes běžných věcí. Pro dnešní mladé skoro nepředstavitelná realita. Takové byly nákupy za socialismu očima dítěte.

Děti ve školce mají rozhodnout, kdo pojede na setkání Mezinárodní rady bezpečnosti školek. Kam až to zajde, než zasáhnou paní učitelky, jakožto nejvyšší instance?

Ježek, dva psi a podezřelý brouk… Přesně tohle stačilo k tomu, abych málem zešílela.