Záložka

Pozvání do posledního dílu Záložky přijala Lenka Kapsová, překladatelka, učitelka angličtiny a nově i autorka knihy Padesátka o tom, co prožívají ženy v období, o kterém se příliš nemluví.

V Záložce jsme tentokrát přivítali Kateřinu Kang, koreanistku, kreslířku a autorku knížky Kateřina v říši kimči, sbírky komiksů o Jižní Koreji. Kateřina má vřelý vztah k této asijské zemi, kam se původně vydala v rámci výměnného pobytu. Nakonec se do Prahy vrátila společně se svým manželem, kterého poznala v Soulu.

V Záložce jsme se opět věnovali dětské literatuře. Do studia přišla Bára Dočkalová, autorka dvou oceněných románů pro malé čtenáře. Novější Bitva o diamant je sportovně-dobrodružný román o dětech, které žijí ve dvou osadách v amerických horách, mají rády baseball a skamarádí se hlavně proto, aby společně zachránily jediné místo, kde se dá hrát. Příběh původně vznikl jako patnáctiminutová divadelní hra. Knižní podobu ilustroval Jindřich Janíček.

Kniha Toho dna se dotýkám už málo není výhradně o poruchách příjmu potravy, ty jenom spojují lidské příběhy, které mají široké spektrum témat. Díky tomu se kniha může dostat mezi větší publikum, protože ukazuje možnosti, jak se vyrovnat s osobní krizí nebo traumatickou událostí a popisuje vztah k sobě a svému tělu. Autorka Martina Lupínková v ní dala prostor lidem na své cestě za uzdravením.

Každý rok 21. března slavíme Světový den poezie, který si klade za cíl vylepšit obraz poezie v médiích. Do Záložky proto zavítal Jakub Řehák, básník, recenzent a autor Poezie ve věku vnějškovosti, knihy plné textů o současné české poezii. Pobavili jsme se třeba o tom, proč veršům není potřeba rozumět.

Březen je známý jako Měsíc knihy, v poslední době pak i jako Měsíc čtenářů. Do Záložky proto přišla publicistka a studentka bohemistiky Barbora Voříšková, se kterou jsme se bavili o tom, co, jak, proč a kde čte. Zajímalo nás totiž, jak ke knihám přistupuje někdo, kdo je sám nepíše.

Instagramový profil Literární zašívárna se původně věnoval knížkám všeobecně, až později se dvě kamarádky Natálie Příhodová a Lucie Pfeiferová zaměřily na světovou i českou klasickou literaturu. „Knížek je Instagram plný a dost přesycený. My jsme chtěly něco, co tady ještě nebylo, což byla klasika, kterou jsme i samy četly,“ přibližují v Záložce.

Do konce roku zbývá deset dní, proto jsme si pro vás s knihkupkyní Ester Šebestovou připravili deset tipů na tenké knížky, které vám pomůžou splnit vaši čtenářskou výzvu. Čtení samozřejmě není žádný závod, všem nám ale dělá radost, když přečteme další kousek. Vy ostatní, kteří si výzvy nedáváte, tento přehled můžete brát zkrátka jako inspiraci.

Kniha Lenost od Jiřího Maršálka je neveselý filozofický román, o kterém se na obvyklých recenzních místech skoro nedočtete. Přitom jde o ojedinělý a zároveň velmi srozumitelně napsaný počin v českém literárním prostředí. O knížce z nakladatelství Host jsme si povídali s Janem Schneidrem, autorem youtubového kanálu JaMa recenze.

Italský spisovatel a novinář Gianfranco Calligarich v roce 1973 napsal Poslední léto ve městě. Vzápětí se rozprodal celý náklad a kniha byla dlouhá léta jenom na pultech antikvariátů. Nadcházejících padesát let mu ale přinášela nečekaná překvapení. „Často jsem na ni skoro zapomněl, ale díky čtenářům přežívala,“ dodává Calligarich, který přijel na veletrh Svět knihy.

Rok knihomola má dva vrcholy – jedním z nich je jarní Svět knihy a druhým pak předvánoční sezóna. Největší český knižní veletrh někdo vnímá víc jako prezentační, někdo jako prodejní, jiní jako literární, někdo se zase soustředí na prodeje práv. Letošní ročník bude probíhat od 9. do 12. června a těšit se můžete na velké stanové městečko, ale i italské jídlo a kávu, protože čestným hostem je Itálie.

Tadeáš Kula měl k technologiím i ke knihám vždycky blízko, a proto lze založení platformy Reknihy v jeho případě snadno pochopit. Za tři roky se z původního nápadu stalo udržitelné knihkupectví a start-up, který zaznamenal obrat v řádech milionů.

Co jste dělali v roce 1996? Možná jste byli na dovolené u moře, přitom v Kanadě po téměř 150 letech zavírali poslední internátní školu, respektive vězení pro děti původních obyvatel. „Nemluvíme o jedné škole, ale o celém systému, protože jich bylo sto čtyřicet. A trvalo dlouho, než se tento monstrózní systém podařilo zastavit,“ říká Joanna Gierak-Onoszko, polská novinářka a autorka knihy 27 smrtí Toby Obeda.