Zaostřeno

Češi se rychle učí, jak sdílet elektřinu, kterou si sami vyrobí. Už více než rok platí série zákonů, která to umožňuje. Podle údajů Elektroenergetického datového centra si Češi za tu dobu nasdíleli přibližně 80 gigawatthodin elektřiny. To odpovídá objemu roční spotřeby asi 30 tisíc domácností. Nejčastěji Češi komunitně vyrábějí a odebírají elektřinu vyrobenou ze slunce, existují ale i projekty na komunitní větrníky.

Zaostřeno se vydalo na Pouť smíření, která se letos konala ve výjimečné atmosféře historicky prvního sudetoněmeckého sjezdu v Brně. Akce připomínající tragické poválečné vyhnání brněnských Němců přilákala rekordní počet účastníků i hlasité protestující. Událost ukázala, jak silné emoce česko-německá minulost stále vyvolává.

Téměř čtyři z deseti patentů, které vytvoří čeští vynálezci, vlastní zahraniční firmy. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechala zpracovat Technologická agentura České republiky. Takzvaný patentový offshoring podle autorů studie ukazuje, že Česko sice dokáže vytvářet technologicky hodnotné inovace, často je ale neumí dlouhodobě udržet doma a ekonomicky využít.

Cesta za dobrým výdělkem v jihovýchodní Asii se jim změnila v noční můru, které se budou už těžko zbavovat. Kvůli vysokým cenám, exotické nemoci ani nebezpečným zvířatům to ale nebylo. Osudným se jim stala tzv. scam centra, díky kterým přijdou miliony lidí po celém světě každoročně o miliardy dolarů. A mizí v nich i lidé. Hrozí nebezpečí také Čechům? Fenomén asijských scam center je námětem dalšího dílu pořadu Zaostřeno.

Zatímco u chlapců si hyperaktivity všimne okolí obvykle brzy, u dívek zůstává ADHD často skryté pod nánosem společenských očekávání. Mnoho žen se naučí své symptomy skrývat, aby byly přijímané okolím. Desítky let pak žijí v přesvědčení, že jsou porouchané.

Malé modulární reaktory patří k nejčastěji skloňovaným plánům budoucnosti české energetiky. Pořad Zaostřeno se vrací k tomu, co si pod nimi vlastně představit a jak by mohly doplnit dnešní jaderné zdroje. Vedle toho nabízí i reportáž z Temelína, která ukazuje, jak elektřina vzniká už dnes — a co by se v budoucnu mohlo změnit.

Ukrajinští váleční veteráni se po těžkých zraněních snaží vrátit do běžného života. Podle neoficiálních údajů ukrajinských médií provedli zdravotníci od začátku ruské invaze zhruba 100 tisíc amputací, oficiální čísla úřady nezveřejňují. Po celé zemi proto vznikají rehabilitační kliniky, které pomáhají nejen vojákům, ale i civilistům. Vyrábějí protézy a připravují i speciální sportoviště.

Jsou protiváhou toho, co nazýváme největšími technickými zázraky a úspěchy našeho světa. Kompenzují lidskou pýchu a omyl, že člověk už všechno pochopil, vysvětlil a ovládl. Pro Japonce Jokhai, pro Číňany Jinkui, pro Thajce Phí. Ezoterické bytostí, kterých se bojí lidé od Indie po Japonsko a od Mongolska po Jávu. A přeci jsou to právě ony, na které Asiat spoléhá, když je mu nejhůř a všechny materiální berličky už se zlomily.

Zámek Jezeří na Mostecku patřil ve své době ke skvostům mezi českými rodovými sídly. V dobách své největší slávy hostil například hudební skladatele Ludwiga van Beethovena nebo Christopha Willibalda Glucka, hostem býval i básník Johann Wolfgang Goethe. Za první republiky na zámek dojížděl za Lobkowiczi i Jan Masaryk.

Bolestivá menstruace, neplodnost nebo i zažívací potíže a únava – to jsou jedny z mnoha příznaků, kterými se může projevovat endometrióza. Lepší diagnostika přinesla zjištění, že tímto chronickým onemocněním trpí 10 až 15 procent žen v populaci, může jich ale být i více. Jak jim nemoc komplikuje běžný život? Dá se endometrióza účinně léčit? A jakou roli v léčbě může hrát fyzioterapie? Odpovědi hledá pořad Zaostřeno.

Dělnických kolonií z poválečné doby je v Česku ještě plno, postupně ale mizí. Ostravská Bedřiška se ovšem proslavila tím, jak zarputile za ni její obyvatelé bojují a jak nekompromisně tamní radnice prosazuje plán na její likvidaci. „Vybaví se mi rodinná atmosféra, pomoc, to, že místní stojí při sobě,“ popisuje studentka Klára, podporovatelka kolonie. „Je tam blízko silnice, ale je tam i příroda. Působí to vesnicky a bezpečně.“ Kdo a proč chce Bedřišku zbourat?

V Praze vrcholí boj o podobu veřejného osvětlení. Vedení města částečně ustoupilo požadavkům petice, která požadovala zastavení výměny starších lamp za nová LED svítidla s bílou barvou. Jejich odstín podle kritiků do noční doby nepatří, protože škodí zdraví.

Brazílie rozjela nový fond na ochranu světových pralesů, kterých stále ubývá hlavně kvůli kácení a přetváření na zemědělskou půdu či pastviny. Ve spolupráci s vládami dalších zemí či nevládními organizacemi také rozjíždí nové dílčí programy v Amazonii, která je největším tropickým deštným lesem světa a většinově leží právě v Brazílii.

V největším regionu světa Asii a Oceánii sedí aktuálně ve vězení víc než 4,5 milionu lidí – je to víc než má celá Čína vojáků, dokonce včetně aktivních záloh. Odsouzenců skokově přibývá hlavně v jihovýchodní Asii. Proč Asiaté trestají, zatímco Evropa napravuje? Otázky pro pořad Zaostřeno Davida Jakše, který vysíláme v repríze.

HEMA (Historical European Martial Arts), tedy historická evropská bojová umění, jsou oblíbená i u nás – registrováno je tu přes 40 klubů. Je to zábava pro milovníky historie, nebo sport s jasně danými pravidly? Uslyšíte v repríze pořadu Zaostřeno.

Jedinou zlatou československou medailistkou z Olympijských her v Melbourne v roce 1956 se stala diskařka Olga Fikotová-Connollyová. Tuto výjimečnou sportovkyni, která na dalších třech olympiádách reprezentovala USA, silně ovlivňovaly politické poměry, do kterých se narodila a ze kterých odešla se svým americkým manželem za oceán. I to mapuje část pozůstalosti, kterou Česku nedávno věnovala její nejstarší dcera. Zaostřeno připravil s přispěním Pavla Nováka Ľubomír Smatana.

Na konci roku 1989, krátce po pádu železné opony, bylo na celém světě 12 staveb, které šlo označit za bariéry symbolizující politické rozdělení světa. Existovala reálná šance, že za pár let zmizí. V současném světě je podobných zdí, plotů, valů už bezmála 80. A vznikají další.

Jestli Evropská unie potřebuje lithium, ať si ho vytěží na svém území, třeba v Česku. Tento sentiment se šíří mezi Srby, kteří jsou proti vzniku nového dolu na svém území. Někteří dokonce viní Unii z kolaborace s vlastní vládou, proti které se v Srbsku vytrvale protestuje.

Když řekneme, že „je něco na houby,“ obvykle tím myslíme, že je to k ničemu, bezcenné, nezajímavé. Ale na houby chodí každý rok většina Čechů, Moravanů a Slezanů. Dá se o nich bádat, zároveň má lidové houbaření v kultuře a životním stylu naší země velmi silné a pevné kořeny. (Pořad vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v listopadu 2024.)

Po staletí existovaly vedle sebe a vzestup a sláva jedné znamenaly úpadek druhé. Letos v létě ale přerostla odvěká rivalita do krveprolití. Kambodža a Thajsko sáhly po zbrani a výsledkem jsou desítky mrtvých, 300 tisíc lidí na útěku a cestovní ruch v ohrožení. Proč spolu Kambodžské a Thajské království válčí? Proč je mír tak křehký a obě strany tvrdí, že nevěří jedna druhé? A jaký podíl na tom nesou autoritářské režimy v obou královstvích?

Jakou cítí podporu? Kde vidí naději? Během humanitární mise, která vozí auta od českých dárců do předpolí fronty, to zjišťovala Martina Mašková.

Britským Královským letectvem (RAF) prošly během druhé světové války 2,5 tisíce Čechoslováků. Jen dva z nich mají ve Velké Británii svůj pomník. Jeden z nich je hrdina bitvy o Británii Josef František a tím druhým František Hekl, stíhač 312. československé perutě.

Každý víkend usedají stovky dětí s českými kořeny v Paříži, Dublinu, Chicagu nebo Wolfsburgu do lavic. Učí se česky, čtou Karla Čapka, kreslí si jmenovky a poznávají české dějiny. Jejich rodiče věří, že jazyk je víc než jen dorozumívací prostředek – je to klíč k identitě. Pomáhá jim v tom ministerstvo školství, ale především za tím stojí obdivuhodná práce stovek učitelek, které tomu dobrovolně věnují hodiny svého volného času.

Zemědělství prochází obrovskou revolucí, pokud chcete používat nové technologie, dokážete sledovat téměř každou rostlinku na poli. Jedním z průkopníků je i Jan Bezděk – původně pražský „ajťák“, teď už velkoproducent sena na Benešovsku.

Ovládání počítače nebo mobilu očima pro ty, kteří se nehýbou a nemluví. Počítačové myši, které si poradí s omezeným pohybem rukou. Speciální zařízení, kterým se dá počítač obsluhovat pohybem úst... Díky těmto pomůckám dnes mohou lidé s handicapem komunikovat s okolím nebo dokonce pracovat. Poslechněte si příběh programátora Filipa Bicana a webdesignérky Aleny Šmachové, kteří pomůcky využívají.

„Seděli jsme doma a najednou byl slyšet nějaký hluk, spíš šum. Byla to voda z protržené přehrady. Chtěli jsme utéct, ale nebylo kam. Voda by nás strhla,“ vzpomíná na povodně Jurek z historického domu v centru lázeňského polského města Lądek-Zdrój.

Jana a Pavlu Tylečkovi z ostravské Staré Bělé dvakrát zaplavila řeka Odra. Poprvé v roce 1997, podruhé loni v září, kdy se částí Moravskoslezského a Olomouckého kraje přehnaly ničivé povodně. Oba senioři nakonec našli sílu a z promáčených místností zase vytvořili domov. Hnala je vidina Vánoc, které chtěli trávit „ve svém“.

První květnový víkend vítají ornitologové po celém světě ptačí zpěv, je to tak i v Česku – a na jednom vítání na Vysočině byl i Vít Pohanka. Proč je důležité, aby byli ptáci všude kolem? „Projev ptačího života v našem okolí, tam kde bydlíte, je důležitý pro váš pocit štěstí,“ říká ředitel České ornitologické společnosti Zdeněk Vermouzek. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v květnu 2024.)

Na konci května uplyne 140 let od narození druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Muže, který stál v první polovině minulého století u všech klíčových momentů naší země. Podílel se na vzniku samostatné republiky, zažil její rozpad a zánik v roce 1938 a 1939, byl u jejího obnovení v roce 1945 i ovládnutí komunistickou stranou o tři roky později. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v květnu 2024.)

Gruzie má za sebou prezidentské volby a také tři týdny masových protestů v Tbilisi a dalších městech. Volby vyhrál kandidát strany Gruzínský sen bývalý fotbalista Michail Kavelašvili a podle očekávání pokračují i demonstrace. Nemají ale vůdce, demonstranti se nechtějí spojit s opozicí. A tak každý noční protest končí do ztracena, nebo zásahem pořádkových jednotek. Gruzíni protestují proti zastavení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. A nově žádají propuštění zadržených.

Česko se zbavuje energetické závislosti na ruském plynu a ropě. Podle všeho se to daří – u ropy je navýšení kapacity ropovodu TAL před dokončením. To by mělo zajistit zásobování i v případě, kdyby Rusko definitivně zavřelo kohouty ropovodu Družba.

Česká geografická společnost slaví 130 let. Za tu dobu se z původně „zeměvědné“ stala společností zeměpisnou a nakonec geografickou. Proč je tato věda potřebná i v době, kdy už je vlastně celá planeta Země popsána?

Od prvního přistání na Měsíci až po vznik Mezinárodní vesmírné stanice ISS lidé posouvají hranice nemožného. Lidstvo teď chystá cestu na Mars – a vědci se snaží najít způsob, jak ochránit hlavně jejich zdraví. Vesmír totiž přináší velká rizika, například radioaktivní záření. Pomáhat se snaží i vědci na ČVÚT v Liberci, kteří se v době covidu proslavili svými nanorouškami.

Velká asijská města patří mezi místa, kde lidé naplno pociťují změnu klimatu. Horka až k 50 stupňům Celsia začínají být normou. Problém je to nejen zdravotní, ale také finanční. Přesto do těchto oblastí pravidelně služebně jezdí mladý český podnikatel Martin Koudela. „Snažím se pracovat dopoledne. Velká výhoda je časový posun, protože je v Evropě noc,“ vysvětluje v pořadu Zaostřeno.

Ukrajina se ruské agresi brání už víc než dva roky. „Bojuje“ ale také s nedostatkem munice, zbraní a v poslední době i s ochotou ukrajinských mužů narukovat do války. Mnozí totiž odešli za hranice a dobrovolně se vrátit nechtějí. Ukrajina tak žádá spojence, aby jim s návratem bojeschopných mužů pomohli.

Zelená dohoda pro Evropu na nás teď vyskakuje všude, je totiž silným tématem blížících se voleb do Evropského parlamentu. Vybrali jsme dva praktické modely, kdy se dozvíte, jak to bude u nás s automobilovou dopravou, nebo s kvalitou chmelu a piva. Oba totiž úzce souvisí s Green Dealem, což v pořadu Zaostřeno vysvětlují odborníci i lidé z praxe.

V Českém Švýcarsku se probouzí nový život. Národní park zasažený v roce 2022 ničivým lesním požárem zatím vypadá smutně, ale začíná přirozeně zarůstat náletovými porosty. Strážci parku do samovolného zalesnění zatím stále nechtějí zasahovat, ale mají své kritiky. Jaké jsou argumenty obou stran? Odpověď hledá Zaostřeno Víta Pohanky.

Po víc než deseti letech se do Vysočina Areny v Novém Městě na Moravě vrátilo Mistrovství světa v biatlonu. Je to samozřejmě hlavně prvotřídní sportovní událost globálního dosahu. Ale pro Nové Město a vlastně i celou Vysočinu, má také obrovský ekonomický a kulturně-společenský význam. I když letos počasí zase nepřeje, očekává se 200 tisíc návštěvníků.

Tchaj-wan je rozlohou až hluboko ve druhé stovce států, počtem obyvatel ve druhé padesátce. Proč čínští komunisté tolik prahnou po nadvládě nad ostrovem? Proč tohle zlaté vejce nechtějí – spolu s Tchajwanci i nadále leštit a profitovat z něj? A proč prezidentské volby na Tchaj-wanu sledují se zatajeným dechem prezidenti a premiéři v Moskvě, Pekingu, Washingtonu nebo Tokiu?

Jeden ze dvou hlavních křesťanských svátků – Vánoce – má původ v předkřesťanských rituálech a oslavách slunovratu. Dodnes se to projevuje silně například na Českomoravské vrchovině, vysvětluje etnoložka Ilona Vojancová z Národního muzea v přírodě Vysočina. Podle generálního sekretáře České biskupské konference Stanislava Přibyla to nijak nesnižuje význam těchto svátků pro křesťany: „Lidé slavili slunovrat nebo rovnodennost, tak se k tomu přidal i křesťanský obsah.“

Jak vypadá cesta s pomocí na frontu a zpět, natočil pro pořad Zaostřeno reportér Ľubomír Smatana.

V Dubaji začala 28. klimatická konference OSN. Jak to bude s penězi pro chudé, zranitelné země, kde změna klimatu už ničí majetek a vyhání lidi z domovů. A může se skoro 200 zemí vůbec společně na něčem ohledně ochrany klimatu dohodnout, když některé z nich spolu válčí a situace ve světě je velmi napjatá? Víc se dozvíte v pořadu Zaostřeno Jana Kaliby.

Produkce i spotřeba kávy rok od roku roste. Jen loni se jí na celém světě vyprodukovalo devět miliard kilogramů. Není proto překvapením, že se stala druhým nejvíce dováženým zbožím na světě. Víc už se vyváží jen ropa. Jak naše rostoucí spotřeba ovlivňuje pěstitele?

Víc peněz, víc možností odkud je čerpat a větší transparentnost v hospodaření divadel, muzeí, galerií a dalších kulturních institucí. To by měl řešit zákon o veřejných kulturních institucích, který po letech slibů konečně předložilo ministerstvo kultury.

Snaha Evropy zbavit se energetické závislosti na Moskvě byla jinde ve světě velkým impulsem pro petrochemický průmysl. Mimo jiné to oživilo skomírající projekty na zpracování a export zkapalněného zemního plynu (LNG) v Severní Americe.

Proč to nebudou elektrárny uhelné, jako v Polsku? A co nakonec skutečně uhelné elektrárny zavře? Téma pro Janu Karasovou.

Ta potřebuje stále velké množství humanitární pomoci, ale ne všichni v pomáhání vytrvali. Vedle velkých, zavedených neziskových organizací si zaslouží obdiv zvláště ty malé, které jsou stále ještě aktivní. Co jejich zakladatele k pomáhání vede? Dozvíte se v pořadu Zaostřeno od našeho stálého zpravodaje na Ukrajině Martina Dorazína.

Říká se, že tamní jídlo, noční zábava a relax u moře nemají po celé Asii konkurenci. Jenomže za širokými úsměvy se skrývá tvrdý politický boj, vysoká míra korupce a paragraf, který už dostal do vězení tisíce lidí. Proč je Thajské království politicky tak neklidné? Téma pro Davida Jakše.

Ukrajinská ofenziva sice postupuje pomalu, vedení země ale stále deklaruje odhodlání osvobodit celé Ruskem okupované území. To má pod svou správou část Chersonské a Záporožské oblasti. Území Luhanska, Donbasu a Krymu pak Rusové kontrolují neuvěřitelných devět let.

Planeta se otepluje. Letošní léto bylo z globálního pohledu nejteplejší v historii měření. A v budoucnu to nebude lepší. Jsme na to jako lidstvo připravení? Mají stát, kraje nebo města a obce své adaptační plány? Po tom celé léto pátrala Šárka Fenyková, víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Zaostřeno.

Benzínové auto se stalo ve Spojených státech modlou a jeho vlastnictví až povinností. Teď se Američané pokoušejí zakořeněnou kulturu měnit, protože i na tom záleží, jestli se podaří zastavit změny klimatu a přežití lidstva. „Můj vztah k autům je teď odlišný. Když mi bylo 16 –17, auta jsem miloval. V dospělosti bydlí v New Orleans a nějakou dobu jsem byl úplně bez auta – a bylo to skvělé,“ vzpomíná Geoff Coats, ředitel společnosti, která provozuje systém sdílených kol.

Někteří Romové z nich viní Ukrajinské uprchlíky, i když policie nic takového zatím nepotvrdila. A nezdráhají se kvůli tomu vyjít do ulic. Co vypovídá vlna protiukrajinských protestů o naší společnosti a postavení Romů v ní? A co mají dělat vládní i nevládní instituce, aby jejich nepodložené obavy z útoků rozptýlily? Téma pro Zaostřeno, které natočil Vít Pohanka.

  Souhrn zákonů totiž začal v sobotu platit. Systém podpory ukrajinským uprchlíků upravuje tak, že se nevládní organizace bojí, co bude dál. Ukrajinci budou mít například větší problémy s bydlením, nebo prací. Dopady Lex Ukrajina mapoval Vít Pohanka.

Ruská válka na Ukrajině a snaha Evropy zbavit se energetické závislosti na Moskvě byly velkým impulsem pro petrochemický průmysl jinde ve světě. Mimo jiné to oživilo skomírající projekty na zpracování a export LNG v Severní Americe. Mnozí tamní politici to označují za velkou obchodní příležitost, evropští zase za bezpečnou a nezávadnou alternativu k ruskému plynu. Většinou už ale nedodávají, že další rozvoj této infrastruktury je také bezpečnostní hrozbou.

Česko připravuje zákon, který umožní plošné zálohování PET lahví a hliníkových obalů. Recyklace totiž podle ministerstva životního prostředí nestačí. Teprve nedávno něco podobného zavedli na Slovensku. Tam úspěch tohoto kroku předčil očekávání. Kdy se se zálohováním začne také v České republice?

Přinejmenším daly vzniknout úplně novému slovu "whistleblowing". Termín, který doslova znamená "hvízdání na píšťalku", přeneseně označuje oznámení protiprávního nebo přímo korupčního jednání. V Česku se o něm mluví už mnoho let. Jenže legislativu, která má takové oznamovatele chránit, jsme stále nepřijali, potřebné zákony teď projednává senát. Za Evropou máme zpoždění už dva roky. Mnohem spíš se tak předloha nechvalně proslaví tím, že bude historicky první, kvůli které Česku vyměří Evropská komise pokutu. Pořad připravila Kateřina Součková.

Samostatnou legislativu ke klimatu už zavedlo třeba Maďarsko nebo Německo, debatuje se o ní na Slovensku.  Potřebujeme i my samostatný zákon o klimatu? K čemu by byl dobrý?  A nebyl by například hrozbou pro konkurenceschopnost Česka? Téma pro Zaostřeno, které natočila Tereza Čapková.

Nad kratomem, což je typ psychoaktivní látky přírodního původu, teď visí otázka, jestli regulovat, nebo zakázat. Rozemleté listy ze stromu z jihovýchodní Asie se u nás prodávají jako suvenýr, nekontroluje se složení, kvalita, dokonce ani dostupnost dětem a mladistvým. Právě teenageři ale mnohdy znají kratom líp než jejich rodiče. Problém je, že jde o návykovou látku, u které už adiktologové zaznamenali i znaky závislosti.

V Česku bylo loni zprovozněno skoro 34 tisíc solárních elektráren, většina z nich na střechách rodinných domů. Za Německem, Rakouskem i Polskem přesto stále zaostáváme. Co vázne? Podle dat Solární asociace přitom ještě v roce 2020 bylo instalováno 6 293 nových solárních elektráren s celkovým výkonem 51,4 MW.