Zaostřeno

Jedinou zlatou československou medailistkou z Olympijských her v Melbourne v roce 1956 se stala diskařka Olga Fikotová-Connollyová. Tuto výjimečnou sportovkyni, která na dalších třech olympiádách reprezentovala USA, silně ovlivňovaly politické poměry, do kterých se narodila a ze kterých odešla se svým americkým manželem za oceán. I to mapuje část pozůstalosti, kterou Česku nedávno věnovala její nejstarší dcera. Zaostřeno připravil s přispěním Pavla Nováka Ľubomír Smatana.

Na konci roku 1989, krátce po pádu železné opony, bylo na celém světě 12 staveb, které šlo označit za bariéry symbolizující politické rozdělení světa. Existovala reálná šance, že za pár let zmizí. V současném světě je podobných zdí, plotů, valů už bezmála 80. A vznikají další.

Jestli Evropská unie potřebuje lithium, ať si ho vytěží na svém území, třeba v Česku. Tento sentiment se šíří mezi Srby, kteří jsou proti vzniku nového dolu na svém území. Někteří dokonce viní Unii z kolaborace s vlastní vládou, proti které se v Srbsku vytrvale protestuje.

Když řekneme, že „je něco na houby,“ obvykle tím myslíme, že je to k ničemu, bezcenné, nezajímavé. Ale na houby chodí každý rok většina Čechů, Moravanů a Slezanů. Dá se o nich bádat, zároveň má lidové houbaření v kultuře a životním stylu naší země velmi silné a pevné kořeny. (Pořad vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v listopadu 2024.)

Po staletí existovaly vedle sebe a vzestup a sláva jedné znamenaly úpadek druhé. Letos v létě ale přerostla odvěká rivalita do krveprolití. Kambodža a Thajsko sáhly po zbrani a výsledkem jsou desítky mrtvých, 300 tisíc lidí na útěku a cestovní ruch v ohrožení. Proč spolu Kambodžské a Thajské království válčí? Proč je mír tak křehký a obě strany tvrdí, že nevěří jedna druhé? A jaký podíl na tom nesou autoritářské režimy v obou královstvích?

Jakou cítí podporu? Kde vidí naději? Během humanitární mise, která vozí auta od českých dárců do předpolí fronty, to zjišťovala Martina Mašková.

Britským Královským letectvem (RAF) prošly během druhé světové války 2,5 tisíce Čechoslováků. Jen dva z nich mají ve Velké Británii svůj pomník. Jeden z nich je hrdina bitvy o Británii Josef František a tím druhým František Hekl, stíhač 312. československé perutě.

Každý víkend usedají stovky dětí s českými kořeny v Paříži, Dublinu, Chicagu nebo Wolfsburgu do lavic. Učí se česky, čtou Karla Čapka, kreslí si jmenovky a poznávají české dějiny. Jejich rodiče věří, že jazyk je víc než jen dorozumívací prostředek – je to klíč k identitě. Pomáhá jim v tom ministerstvo školství, ale především za tím stojí obdivuhodná práce stovek učitelek, které tomu dobrovolně věnují hodiny svého volného času.

Zemědělství prochází obrovskou revolucí, pokud chcete používat nové technologie, dokážete sledovat téměř každou rostlinku na poli. Jedním z průkopníků je i Jan Bezděk – původně pražský „ajťák“, teď už velkoproducent sena na Benešovsku.

Ovládání počítače nebo mobilu očima pro ty, kteří se nehýbou a nemluví. Počítačové myši, které si poradí s omezeným pohybem rukou. Speciální zařízení, kterým se dá počítač obsluhovat pohybem úst... Díky těmto pomůckám dnes mohou lidé s handicapem komunikovat s okolím nebo dokonce pracovat. Poslechněte si příběh programátora Filipa Bicana a webdesignérky Aleny Šmachové, kteří pomůcky využívají.

„Seděli jsme doma a najednou byl slyšet nějaký hluk, spíš šum. Byla to voda z protržené přehrady. Chtěli jsme utéct, ale nebylo kam. Voda by nás strhla,“ vzpomíná na povodně Jurek z historického domu v centru lázeňského polského města Lądek-Zdrój.

Jana a Pavlu Tylečkovi z ostravské Staré Bělé dvakrát zaplavila řeka Odra. Poprvé v roce 1997, podruhé loni v září, kdy se částí Moravskoslezského a Olomouckého kraje přehnaly ničivé povodně. Oba senioři nakonec našli sílu a z promáčených místností zase vytvořili domov. Hnala je vidina Vánoc, které chtěli trávit „ve svém“.

První květnový víkend vítají ornitologové po celém světě ptačí zpěv, je to tak i v Česku – a na jednom vítání na Vysočině byl i Vít Pohanka. Proč je důležité, aby byli ptáci všude kolem? „Projev ptačího života v našem okolí, tam kde bydlíte, je důležitý pro váš pocit štěstí,“ říká ředitel České ornitologické společnosti Zdeněk Vermouzek. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v květnu 2024.)

Na konci května uplyne 140 let od narození druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Muže, který stál v první polovině minulého století u všech klíčových momentů naší země. Podílel se na vzniku samostatné republiky, zažil její rozpad a zánik v roce 1938 a 1939, byl u jejího obnovení v roce 1945 i ovládnutí komunistickou stranou o tři roky později. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v květnu 2024.)

Gruzie má za sebou prezidentské volby a také tři týdny masových protestů v Tbilisi a dalších městech. Volby vyhrál kandidát strany Gruzínský sen bývalý fotbalista Michail Kavelašvili a podle očekávání pokračují i demonstrace. Nemají ale vůdce, demonstranti se nechtějí spojit s opozicí. A tak každý noční protest končí do ztracena, nebo zásahem pořádkových jednotek. Gruzíni protestují proti zastavení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. A nově žádají propuštění zadržených.

Česko se zbavuje energetické závislosti na ruském plynu a ropě. Podle všeho se to daří – u ropy je navýšení kapacity ropovodu TAL před dokončením. To by mělo zajistit zásobování i v případě, kdyby Rusko definitivně zavřelo kohouty ropovodu Družba.

Česká geografická společnost slaví 130 let. Za tu dobu se z původně „zeměvědné“ stala společností zeměpisnou a nakonec geografickou. Proč je tato věda potřebná i v době, kdy už je vlastně celá planeta Země popsána?

Od prvního přistání na Měsíci až po vznik Mezinárodní vesmírné stanice ISS lidé posouvají hranice nemožného. Lidstvo teď chystá cestu na Mars – a vědci se snaží najít způsob, jak ochránit hlavně jejich zdraví. Vesmír totiž přináší velká rizika, například radioaktivní záření. Pomáhat se snaží i vědci na ČVÚT v Liberci, kteří se v době covidu proslavili svými nanorouškami.

Velká asijská města patří mezi místa, kde lidé naplno pociťují změnu klimatu. Horka až k 50 stupňům Celsia začínají být normou. Problém je to nejen zdravotní, ale také finanční. Přesto do těchto oblastí pravidelně služebně jezdí mladý český podnikatel Martin Koudela. „Snažím se pracovat dopoledne. Velká výhoda je časový posun, protože je v Evropě noc,“ vysvětluje v pořadu Zaostřeno.

Ukrajina se ruské agresi brání už víc než dva roky. „Bojuje“ ale také s nedostatkem munice, zbraní a v poslední době i s ochotou ukrajinských mužů narukovat do války. Mnozí totiž odešli za hranice a dobrovolně se vrátit nechtějí. Ukrajina tak žádá spojence, aby jim s návratem bojeschopných mužů pomohli.

Zelená dohoda pro Evropu na nás teď vyskakuje všude, je totiž silným tématem blížících se voleb do Evropského parlamentu. Vybrali jsme dva praktické modely, kdy se dozvíte, jak to bude u nás s automobilovou dopravou, nebo s kvalitou chmelu a piva. Oba totiž úzce souvisí s Green Dealem, což v pořadu Zaostřeno vysvětlují odborníci i lidé z praxe.

V Českém Švýcarsku se probouzí nový život. Národní park zasažený v roce 2022 ničivým lesním požárem zatím vypadá smutně, ale začíná přirozeně zarůstat náletovými porosty. Strážci parku do samovolného zalesnění zatím stále nechtějí zasahovat, ale mají své kritiky. Jaké jsou argumenty obou stran? Odpověď hledá Zaostřeno Víta Pohanky.

Po víc než deseti letech se do Vysočina Areny v Novém Městě na Moravě vrátilo Mistrovství světa v biatlonu. Je to samozřejmě hlavně prvotřídní sportovní událost globálního dosahu. Ale pro Nové Město a vlastně i celou Vysočinu, má také obrovský ekonomický a kulturně-společenský význam. I když letos počasí zase nepřeje, očekává se 200 tisíc návštěvníků.

Tchaj-wan je rozlohou až hluboko ve druhé stovce států, počtem obyvatel ve druhé padesátce. Proč čínští komunisté tolik prahnou po nadvládě nad ostrovem? Proč tohle zlaté vejce nechtějí – spolu s Tchajwanci i nadále leštit a profitovat z něj? A proč prezidentské volby na Tchaj-wanu sledují se zatajeným dechem prezidenti a premiéři v Moskvě, Pekingu, Washingtonu nebo Tokiu?

Jeden ze dvou hlavních křesťanských svátků – Vánoce – má původ v předkřesťanských rituálech a oslavách slunovratu. Dodnes se to projevuje silně například na Českomoravské vrchovině, vysvětluje etnoložka Ilona Vojancová z Národního muzea v přírodě Vysočina. Podle generálního sekretáře České biskupské konference Stanislava Přibyla to nijak nesnižuje význam těchto svátků pro křesťany: „Lidé slavili slunovrat nebo rovnodennost, tak se k tomu přidal i křesťanský obsah.“

Jak vypadá cesta s pomocí na frontu a zpět, natočil pro pořad Zaostřeno reportér Ľubomír Smatana.

V Dubaji začala 28. klimatická konference OSN. Jak to bude s penězi pro chudé, zranitelné země, kde změna klimatu už ničí majetek a vyhání lidi z domovů. A může se skoro 200 zemí vůbec společně na něčem ohledně ochrany klimatu dohodnout, když některé z nich spolu válčí a situace ve světě je velmi napjatá? Víc se dozvíte v pořadu Zaostřeno Jana Kaliby.

Produkce i spotřeba kávy rok od roku roste. Jen loni se jí na celém světě vyprodukovalo devět miliard kilogramů. Není proto překvapením, že se stala druhým nejvíce dováženým zbožím na světě. Víc už se vyváží jen ropa. Jak naše rostoucí spotřeba ovlivňuje pěstitele?

Víc peněz, víc možností odkud je čerpat a větší transparentnost v hospodaření divadel, muzeí, galerií a dalších kulturních institucí. To by měl řešit zákon o veřejných kulturních institucích, který po letech slibů konečně předložilo ministerstvo kultury.

Snaha Evropy zbavit se energetické závislosti na Moskvě byla jinde ve světě velkým impulsem pro petrochemický průmysl. Mimo jiné to oživilo skomírající projekty na zpracování a export zkapalněného zemního plynu (LNG) v Severní Americe.

Proč to nebudou elektrárny uhelné, jako v Polsku? A co nakonec skutečně uhelné elektrárny zavře? Téma pro Janu Karasovou.

Ta potřebuje stále velké množství humanitární pomoci, ale ne všichni v pomáhání vytrvali. Vedle velkých, zavedených neziskových organizací si zaslouží obdiv zvláště ty malé, které jsou stále ještě aktivní. Co jejich zakladatele k pomáhání vede? Dozvíte se v pořadu Zaostřeno od našeho stálého zpravodaje na Ukrajině Martina Dorazína.

Říká se, že tamní jídlo, noční zábava a relax u moře nemají po celé Asii konkurenci. Jenomže za širokými úsměvy se skrývá tvrdý politický boj, vysoká míra korupce a paragraf, který už dostal do vězení tisíce lidí. Proč je Thajské království politicky tak neklidné? Téma pro Davida Jakše.

Ukrajinská ofenziva sice postupuje pomalu, vedení země ale stále deklaruje odhodlání osvobodit celé Ruskem okupované území. To má pod svou správou část Chersonské a Záporožské oblasti. Území Luhanska, Donbasu a Krymu pak Rusové kontrolují neuvěřitelných devět let.

Planeta se otepluje. Letošní léto bylo z globálního pohledu nejteplejší v historii měření. A v budoucnu to nebude lepší. Jsme na to jako lidstvo připravení? Mají stát, kraje nebo města a obce své adaptační plány? Po tom celé léto pátrala Šárka Fenyková, víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Zaostřeno.

Benzínové auto se stalo ve Spojených státech modlou a jeho vlastnictví až povinností. Teď se Američané pokoušejí zakořeněnou kulturu měnit, protože i na tom záleží, jestli se podaří zastavit změny klimatu a přežití lidstva. „Můj vztah k autům je teď odlišný. Když mi bylo 16 –17, auta jsem miloval. V dospělosti bydlí v New Orleans a nějakou dobu jsem byl úplně bez auta – a bylo to skvělé,“ vzpomíná Geoff Coats, ředitel společnosti, která provozuje systém sdílených kol.

Někteří Romové z nich viní Ukrajinské uprchlíky, i když policie nic takového zatím nepotvrdila. A nezdráhají se kvůli tomu vyjít do ulic. Co vypovídá vlna protiukrajinských protestů o naší společnosti a postavení Romů v ní? A co mají dělat vládní i nevládní instituce, aby jejich nepodložené obavy z útoků rozptýlily? Téma pro Zaostřeno, které natočil Vít Pohanka.

  Souhrn zákonů totiž začal v sobotu platit. Systém podpory ukrajinským uprchlíků upravuje tak, že se nevládní organizace bojí, co bude dál. Ukrajinci budou mít například větší problémy s bydlením, nebo prací. Dopady Lex Ukrajina mapoval Vít Pohanka.

Ruská válka na Ukrajině a snaha Evropy zbavit se energetické závislosti na Moskvě byly velkým impulsem pro petrochemický průmysl jinde ve světě. Mimo jiné to oživilo skomírající projekty na zpracování a export LNG v Severní Americe. Mnozí tamní politici to označují za velkou obchodní příležitost, evropští zase za bezpečnou a nezávadnou alternativu k ruskému plynu. Většinou už ale nedodávají, že další rozvoj této infrastruktury je také bezpečnostní hrozbou.

Česko připravuje zákon, který umožní plošné zálohování PET lahví a hliníkových obalů. Recyklace totiž podle ministerstva životního prostředí nestačí. Teprve nedávno něco podobného zavedli na Slovensku. Tam úspěch tohoto kroku předčil očekávání. Kdy se se zálohováním začne také v České republice?

Přinejmenším daly vzniknout úplně novému slovu "whistleblowing". Termín, který doslova znamená "hvízdání na píšťalku", přeneseně označuje oznámení protiprávního nebo přímo korupčního jednání. V Česku se o něm mluví už mnoho let. Jenže legislativu, která má takové oznamovatele chránit, jsme stále nepřijali, potřebné zákony teď projednává senát. Za Evropou máme zpoždění už dva roky. Mnohem spíš se tak předloha nechvalně proslaví tím, že bude historicky první, kvůli které Česku vyměří Evropská komise pokutu. Pořad připravila Kateřina Součková.

Samostatnou legislativu ke klimatu už zavedlo třeba Maďarsko nebo Německo, debatuje se o ní na Slovensku.  Potřebujeme i my samostatný zákon o klimatu? K čemu by byl dobrý?  A nebyl by například hrozbou pro konkurenceschopnost Česka? Téma pro Zaostřeno, které natočila Tereza Čapková.

Nad kratomem, což je typ psychoaktivní látky přírodního původu, teď visí otázka, jestli regulovat, nebo zakázat. Rozemleté listy ze stromu z jihovýchodní Asie se u nás prodávají jako suvenýr, nekontroluje se složení, kvalita, dokonce ani dostupnost dětem a mladistvým. Právě teenageři ale mnohdy znají kratom líp než jejich rodiče. Problém je, že jde o návykovou látku, u které už adiktologové zaznamenali i znaky závislosti.

V Česku bylo loni zprovozněno skoro 34 tisíc solárních elektráren, většina z nich na střechách rodinných domů. Za Německem, Rakouskem i Polskem přesto stále zaostáváme. Co vázne? Podle dat Solární asociace přitom ještě v roce 2020 bylo instalováno 6 293 nových solárních elektráren s celkovým výkonem 51,4 MW.

Bez licence a bez stavebního povolení je od začátku letošního roku stavba a provozování obnovitelných zdrojů energie do 50 kW mnohem jednodušší. Menší administrativní zátěž je výsledkem novely energetického zákona spolu s nabídkou státních dotací na obnovitelné zdroje. Je to významné povzbuzení pro lidi, kteří si chtějí pořídit fotovoltaiku. Zájem je, ale co s přebytečnou energií, je věc druhá. Zájemci totiž mohou narazit na nedostatečnou kapacitu distribuční sítě.

Účinek psychedelických látek u lidí s duševními problémy dlouhodobě zkoumá Národní ústav duševního zdraví. „Stejné změny, které navozují antidepresiva až za několik týdnů, psychedelika navodí v řádu hodin,“ říká neurobiolog a profesor psychiatrie Jiří Horáček z Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „Souvisí to s expresí genů v mozkových buňkách a taky s růstem synapsí, které tyto látky bezprostředně stimulují,“ vysvětluje.

Aktivisté z rakouského hnutí Die Letzte Generation požadují omezení rychlostních limitů, což považují za nejefektivnější krok, který může vláda okamžitě přijmout ve snaze odvrátit klimatickou krizi. Ve velké části společnosti protesty aktivistů vyvolávají odpor a nepochopení. A podle kritiků zhoršují obraz klimatického hnutí v očích veřejnosti. Téma pro Zaostřeno a Ladislava Nováka.

Situace se začala zhoršovat už v době pandemie Covidu 19 a problém se dál prohlubuje. Které děti jsou nejvíce ohrožené? Jaké jsou rizikové faktory? A jak jim můžeme pomoct? Téma pro Lucii Korcovou.

Při nedávném hurikánu Ian se proslavilo tím, že na rozdíl od okolí tam nevypadla elektřina, do domů nezateklo a lidé se nemuseli evakuovat. Právě celková odolnost ve stále rozkolísanějším klimatu a přátelské soužití s přírodou je základním cílem při budování tohoto města, které je jako první ve Spojených státech poháněné výhradně solární elektřinou. Reportáž z města i rozhovor o tom, co této části světa hrozí a co je potřeba udělat natočil Jan Kaliba.

„Pro mě je to velmi důležité, v Bachmutu jsem pomáhal ošetřovat řadu zraněných, ale i tam se to všichni učí za pochodu a mnozí vojáci neznají základní věci,“ říká padesátník Dan, který působil na východní Ukrajině tři měsíce, z toho dva týdny strávil v nemocnici v Bachmutu.

Živá příroda kolem nás rychle degraduje a děje se to po celém světě. Ekosystémům podle vědců hrozí kolaps a ohrožená je schopnost lidstva zajišťovat si potraviny, pitnou vodu nebo některé léky. Zástupci skoro 200 zemí světa a mnoha organizací proto v těchto dnech jednají v Montrealu o tom, jak tento trend změnit a jak přírodní systémy začít zase uzdravovat. Jak těžké bude dohodnout celosvětový plán na záchranu živé přírody? Co by znamenal pro Česko?

Z výsledků výzkumu společnosti PAQ Research pro Český rozhlas s názvem Život k nezaplacení vyplývá, že 60 procent příjmů dávají na bydlení a potraviny, což je mezi zkoumanými typy domácnosti podle soužití vůbec nejvíc. Kvůli tomu šetří, vyhledávají pomoc neziskových organizací a snaží se zvýšit příjmy rodiny. Mimo jiné se to projevuje i v tom, že některé soudy letos řeší více návrhů na zvýšení výživného a vymáhat ho chtějí samoživitelé i po dvou kompletně neuhrazených platbách, dříve vyčkávali i měsíce. Téma pro Alenu Hesovou.

Konkurují si tyto dva nápoje? A jaký je vůbec historický vztah Francouzů k alkoholu? Téma pro pořad Marie Sýkorové. 

Při obšírném projednávání jeho rozsáhlé protičeské činnosti ve válečných letech vypovídali u soudu také studenti, kteří přežili nacistické řádění na podzim 1939. Co se z jejich výpovědí dozvídáme a jak probíhá digitalizace více než 70 let starých nahrávek? Téma pro Zaostřeno Davida Hertla.

Velmi vážná situace je hlavně ve Středočeském kraji. O tom, jestli se dítě dostane do první třídy do školy v obci, kde bydlí, se mnohdy rozhoduje losem. Nedostatek míst na základních školách nahrává i takzvané spádové turistice. Po řešení se ptá v pořadu zaostřeno Tereza Čapková.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Česko si v plýtvání stojí ve srovnání s jinými zeměmi relativně dobře. Naprostá většina jeho obyvatel se taky shoduje na tom, že nešetrné nakládání s jídlem je problém. Kde se tedy plýtvá nejvíc - na farmách, v obchodech nebo v domácnostech? A co se dá zlepšit? Téma pro Lucii Pávovou.

Rozpad federace byl možná bolestný, dnes jsou ale vztahy obou národů lepší než kdykoli jindy. Jak se na konec společného státu dívají Slováci? Co jim to přineslo? Mohla federace přežít až do dneška? Otázky pro pořad, který připravila Kamila Schusterová.

Mnoha dlužníkům už pomohla jeho první část, mnoha ještě pomůže, ale přesto není efekt stále takový, jaký by mohl být. A navíc celkové zadlužení českých občanů v poměru k HDP a procento nesplácených půjček jsou nižší než třeba v Německu nebo ve Francii. Jak to tedy se zadlužeností Čechů, Moravanů a Slezanů skutečně je? A jak významná je v tom kontextu akce Milostivé léto? Otázky pro pořad Víta Pohanky.

Recykluje se asi čtvrtina nápojových kartonu – tetrapaků – a zbytek končí na skládkách nebo ve spalovnách. „Říká se, že Česko je třídící velmoc, s tím nesouhlasím. Nápojové kartony jsou jedním z dobrých příkladů, druhý je organický odpad. A není to jen o třídění, ale i o tom, co se s odpadem stane, když ho vytřídíme a odešleme k recyklaci,“ říká cirkulární ekonom Vojtěch Vosecký. I v zahraničí je podíl dalšího zpracování odpadů dvojnásobně až trojnásobně vyšší než u nás.