Zápisník starého jezevce

Román Šálivá hra světla zkoumá osud slavného režiséra, který se v nacistickém Německu rozhodne „jen tvořit“. Daniel Kehlmann popisuje, jak se umělecká posedlost proměňuje v tiché přitakání zlu – i v kulisách válečné Prahy.

Rok 1990 představoval v historii československého cestování zajímavou anomálii. Zatímco politický systém se zhroutil v listopadu 1989, hospodářské a organizační mechanismy, včetně plánování zájezdů, dobíhaly setrvačností ještě podle schválených kvót.

Je léto, polovina osmdesátých let a rodiče mě vypravují jako žáka prvního stupně základní školy na další letní podnikový tábor pořádaný ROH. Cítím mírné napětí z toho, co mě tam čeká. Už mám ale vše sbaleno v kufru a začínám se i trochu těšit.

Co se děje s národem, který prohrál válku, již sám rozpoutal? Jak se ze společnosti prodchnuté totalitní ideologií rodí demokracie? A jak lidé přežívají morální i fyzický kolaps – a přitom stále tančí, flirtují a sní o nových začátcích?

Vlaky družby patřily mezi pozoruhodné formy organizovaného cestování v socialistickém Československu. Jejich idea vznikla někde na průsečíku mezinárodních vztahů, ideologie, centrálního plánování a touhy lidí poznávat svět – třeba i ten sovětský.

Úsporná próza od palestinské autorky Adanie Shibli nazvaná Podružný detail silně zarezonovala také v českém prostředí. Tématem není jen izraelsko-palestinský konflikt, ale především zkoumání toho, co v soukolí velkých dějin znamená život jednotlivce.

Jedním z typických zážitků mladých lidí v socialistickém Československu byly chmelové brigády. Patřily tehdy k téměř povinným aktivitám středoškoláků i vysokoškoláků, ať už jako součást studijní povinnosti, nebo dobrovolná tradice.

Kniha „Krev Kruh Černá“ Radka Wollmanna přibližuje subkultury devadesátých a nultých let. Čtenářům nabízí autentické pohledy do života squatterů, antifašistů i pouličních bojovníků blokujících neonacistické pochody.

Kniha rozhovorů Lindy Bartošové „Jako by mě opustila všechna síla“ vychází v době, kdy je duševní zdraví jedním z nejdiskutovanějších témat současnosti. Otevřené zpovědi známých osobností o psychických potížích pomáhají prolamovat mlčení i předsudky.

Období 70. a 80. let bylo v normalizačním Československu silně spojeno také s fenoménem amatérské fotografie. Fotografický aparát se stal nezbytnou součástí mnoha domácností a přirozeně pronikl do rodinných rituálů.

Polský reportér Zbigniew Rokita v knize Odřanie přibližuje u nás méně známé téma poválečného posunu polských hranic a ukazuje, jak se na nově získaných územích formovala nová identita – na troskách té německé.

O tom, že bolest má různé příčiny včetně psychických a sociálních, se můžete dočíst v poslední knize známého fyzioterapeuta Pavla Koláře.

K cestování v 90. letech neodmyslitelně patřil autostop. Zejména pro mladé lidi to byl důležitý způsob dopravy například v době vysokoškolských studií. Stopování bylo nejen levné, ale také plné dobrodružství a nezapomenutelných zážitků.

V knihovně jsem si náhodou všiml knihy Maly prync – převyprávění Exupéryho Malého prince do ostravštiny od Martina Müllera. Ačkoli tento příběh nepatří k mým knižním srdcovkám, zvědavost zvítězila. Po několika stránkách však přišlo zklamání.

Kniha Ilana Pappého Etnické čištění Palestiny patří k titulům, jež výrazně narušují zažitou interpretaci vzniku Státu Izrael. Přestože působí provokativně, představuje důležité čtení pro každého, kdo chce porozumět izraelsko‑palestinskému konfliktu.

Kniha Světoví intelektuálové s podtitulem Průvodce myšlením neklidné doby od redaktorů týdeníku Respekt nabízí inspirativní přehled myslitelů, kteří reagují na svět plný krizí, nejistot a rychlých proměn.

Hledáte literaturu akcentující ženská témata? Připravil jsem výběr devíti titulů – silných příběhů, které spojují témata vnitřní svobody, historie či odvahy vystoupit z rolí připsaných společností. Všechny vyšly v češtině a byla by škoda je minout.

Na pestré cestovatelské zážitky vzpomíná snad každý, kdo se někdy vydal někam do hor jen s batohem na zádech, v němž si nesl pár drobností, spacák a případně malý stan. Devadesátá léta byla na takové turisty bohatá.

Kanadská novinářka Naomi Klein ve své poslední knize nazvané Dvojnice nabízí pronikavou analýzu fragmentované společnosti a politického populismu. Skrze osobní příběh odkrývá nečekané souvislosti a nabízí vhled do světa dezinformací a nové politiky.

Listopad 1989 byl přelomovou událostí také pro všechny Čechoslováky, kteří se chtěli podívat k našim západním sousedům. Netrvalo dlouho a cestovatelům se otevřel skoro celý svět.

Drobná debutová próza Martina Kanaloše nazvaná Já, Tran a všechno ostatní popisuje svět dospívání a zároveň odhaluje množství předsudků a stereotypů, které v české společnosti stále rezonují.

Nakladatelství Absynt přineslo českým čtenářům další pozoruhodnou knižní reportáž, tentokrát na téma potravin v době globalizace. Italský novinář Stefano Liberti odkrývá, jak fungují globální trhy a jakou skutečnou cenu platíme za levné potraviny.

Publikaci s názvem Kniha roku od Michaely Kukovičové a Magdaleny Rutové lze bez nadsázky označit za velkorysý deníkový experiment – záznam ročního vizuálního dopisování dvou skvělých ilustrátorek.

Když se sen o vlastním bydlení rozpadá, mění se celá generace. Místo úspor přichází rezignace, „doom spending“ a riskantní investice.

Jednou z možností, jak se podívat za hranice ČSSR, byly také zájezdy sportovních oddílů nebo třeba přírodovědných kroužků. Často se jednalo o lehce dobrodružné akce organizované nadšenci.

I za dob reálného socialismu, například v 70. a 80. letech minulého století, lidé v tehdejším Československu občas cestovali do zahraničí individuálně bez cestovek. Vzpomínky pamětníků se dost liší, skoro vždy se ale jednalo o zajímavé dobrodružství.

Kniha nazvaná Ruská duše neexistuje, rozhovor novináře Jana Bělíčka s rusistou Tomášem Glancem nabízí kritický a srozumitelný pohled na to, jak vznikl a proč přetrvává mýtus „ruské duše“. V knize se toho ale o současném Rusku dozvíte daleko více.

Toxická feminita, Teorie King Konga, Čau debile, Love Me Tender a Mateřství – pět knih ovlivněných feministickým diskurzem. Provokují, testují hranice, otevírají intimní otázky. Dohromady bourají naše stereotypní představy o světě, v němž žijeme.

Lukáš Balabán, syn významného českého spisovatele Jana Balabána, debutoval nedávno prózou nazvanou Román pro pitomce. Jedná se o text s autobiografickými prvky, který pravděpodobně vyvolá u nejednoho čtenáře řadu otázek.

Už od 50. let patřily mezi oblíbené prázdninové cíle v tehdejším Československu návštěvy příbuzných a známých nebo letní pobyty v soukromí. A nechybělo ani ježdění na chaty a chalupy. V mnohém tyto tradice přetrvávají dodnes, jen s drobnými změnami.

Knihu Králové střelců: Sport ve stínu impéria bychom mohli charakterizovat jako reportážní sondu do dějin sportu, která odhaluje pozoruhodné detaily širších historických událostí v tehdejším sovětském (či postsovětském) bloku.

Stanislav Tišer, romský boxer, vekslák a později také trenér, v knize Já byl frajer kluk barvitě líčí nejen svou cestu za vrcholovým sportem, ale také eticky problematické stránky svého života. Kniha zaujme především svou autenticitou a otevřeností.

Popová zpěvačka Billie Eilish se před pár dny připojila k hlasům známých osobností, které vyzývají ty nejbohatší k větší solidaritě. Během slavnostního večera v New Yorku apelovala na miliardáře, aby se o své jmění podělili.

Román Josefa Pánka nazvaný Portrét vědce v systému postindustriální společnosti patří mezi nejvýraznější české prózy letošního roku. Zaujme nejen svým stylem, ale i reflexí vědy či celé společnosti ovládané tržní logikou pozdního kapitalismu.

Dětské, pionýrské či sportovní tábory byly důležitou součástí letních prázdnin mnoha československých školáků v 70. i 80. letech. Pamětníci na ně vzpomínají většinou v dobrém, i když bývaly často spojené s ideologickým působením tehdejšího režimu.

Komiks nazvaný Hovoří Pýthie se pouští do vtipné kritiky fenoménu self-help a wellness kultury. Výsledkem je satirický anti-self-help manuál, který s nadhledem rozebírá naši posedlost dokonalostí či moderní sklon k neustálému „sebevylepšování“.

Krátkodobé vypnutí mobilního internetu může výrazně zlepšit duševní zdraví, soustředění i celkovou pohodu. Nové výzkumy z USA i z České republiky ukazují, že digitální přetížení je reálný problém a že jeho řešení může být překvapivě jednoduché.

Jedním z cestovních snů občanů socialistického Československa v sedmdesátých a osmdesátých letech bylo podívat se někam k moři, nejlépe k jižnímu. Také díky podnikovým dovoleným ROH se to mnohým alespoň občas podařilo.

Grafický román či komiks nazvaný Tady od Richarda McGuira nabízí čtenářům vizuální meditaci o plynutí času a pomíjivosti nejen lidské existence.

„To ti namaluju taky,“ sdělila mi kdysi moje babička, když jsem jí nadšeně ukazoval obrazovou monografii malíře Joana Miró, kterou jsme měli doma. Tuto historku mi nyní připomněl název povedené výtvarné publikace, která se ke mně dostala.

Před pár dny jsem zde vzpomínal na návštěvu skanzenu Zaanse Schans, malebné vesnice nedaleko Amsterdamu. Nyní jsem zjistil, že se tamní komunita v poslední době potýká s prudkým nárůstem turistů a hledá řešení, například zavedení vstupného.

Odborové rekreace byly v socialistickém Československu oblíbenou a hojně využívanou možností, jak výhodně strávit například rodinnou dovolenou. I dnes na tuto vymoženost mnozí rádi vzpomínají, přestože byla neoddělitelně spjata s tehdejším režimem.

Novotného novela Babička, vydaná v loňském roce nakladatelstvím Trigon, odkazuje ke klasice Boženy Němcové, překvapí syrovostí, groteskností i zvláštní něhou. Je krátká, intenzivní a literárně velmi působivá.

Bydlení v Česku se stává luxusem – ať už jde o vlastní byt, nebo nájem. Ceny rostou, dostupnost klesá, a i v mezinárodních srovnáních patříme k nejhorším. Na vině je pomalá výstavba, nastavení daní i spekulace. Změní volby tento trend?

Rušné centrum Amsterdamu snadno unaví nejednoho turistu. Stačí však pouhých 17 minut vlakem a ocitnete se v Zaanse Schans – příjemném místě s větrnými mlýny, dřevěnými domky a malebnou krajinou. Výlet je ideální i pro rodiny s dětmi.

K tragickým událostem 2. světové války se vracejí stále nové generace historiků, novinářů, umělců i čtenářů. Do centra pozornosti se více dostávají konkrétní lidské příběhy: viníci, oběti, přihlížející i ti, kdo se snažili přežít.

Název knihy Svět je složitější, než se zdá, kterou s Břetislavem Turečkem formou rozhovoru připravil publicista Přemysl Houda, výstižně vyjadřuje hlavní myšlenku, kterou si čtenář po přečtení odnese. Kniha je plná zajímavých postřehů, analýz a úvah.

Spisovatelka Olga Tokarczuková upozorňuje na znepokojivý trend, kdy moc získávají jedinci s psychopatickými rysy, zatímco citliví lidé zůstávají na okraji. Opravdu společnost ovládají lidé bez svědomí, anebo se jedná spíše jen o přehnanou metaforu?

Na belgickém pobřeží Severního moře české turisty příliš často nepotkáte. Přitom tato oblast nabízí řadu možností, jak si užít nejen krásné písčité pláže, ale také nedaleká historická města. Vše je navíc snadno dostupné veřejnou dopravou.

Nová zjištění nabízejí pohled na to, jak Češi vnímají klimatickou změnu a zda k ochraně životního prostředí nějak přispívají i ve svém každodenním životě. Z výsledků vyplývá, že ekologické uvědomění je u většiny přítomné, ale často spíše povrchní.

Loni vydaný sborník textů nazvaný „Jestli mám zemřít, ať je to příběh“ je aktuální i dva roky po začátku války v Gaze. Poukazuje na hlubší kořeny izraelsko-palestinského konfliktu, a tím také reviduje českými politiky šířený zjednodušující narativ.

Malta je malý ostrovní stát ve Středozemním moři, kam se lze snadno dostat letadlem. I v říjnu zde můžete prožít pěknou dovolenou, při níž kombinujete poznávání měst či přírodních krás s koupáním v teplém moři.

Deníkové záznamy divadelní režisérky Daniely Špinar z období její tranzice jsou nyní k dispozici čtenářům. Působí velmi autenticky, ale přemíra popisů hledání mužů přes seznamovací aplikace a líčení sexuálních dobrodružství působí po čase monotónně.

Nordfriesland neboli Severní Frísko najdete na severu německé spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko. Těšit se můžete na jedinečnou krajinu i půvabný ikonický Sylt. Dostat se tam je celkem jednoduché – vlakem. A nemusí to být ani drahé.

Česko je často prezentováno jako země s nejnižší mírou chudoby v EU, ale pokud se podíváme na data evropsky srovnatelným způsobem, vychází realita výrazně jinak.

Téměř každá zmínka o opatřeních na snížení emisí skleníkových plynů vyvolá na českém internetu silné negativní emoce. Nedávno se to stalo u článku, který informoval, že by mnohým Francouzům nevadilo omezit letecké cestování zákonem.

V Německu se od roku 2023 ve velkém využívá k cestování tzv. Deutschlandticket, zkráceně D-Ticket. Není drahý a mohou ho využívat i zahraniční turisté. Během srpna jsem vyzkoušel, jak tato státem dotovaná jízdenka funguje.

Jdu po městě a všímám si auta parkujícího na chodníku, jinde dokonce na trávníku. Čekám na přechodu pro chodce a začínám být netrpělivý. Cítím zápach výfukových plynů z aut popojíždějících v dlouhé koloně. Ve vozidle sedí většinou jen jedna osoba.

Komentáře čtenářů pod mým článkem nazvaným Zdanění bohatství – téma, které chybí v předvolební debatě přinesly řadu postřehů, ale i emoce. Níže jsem se pokusil o shrnutí. K tématu přidávám další perspektivy a v závěru pak tip na četbu.

Až 40 procent českých deváťáků trpí depresemi, 30 má úzkosti, dívky jsou na tom dvakrát hůř. Stále více mladých lidí se potýká s příznaky deprese. Mladí dospělí v Česku trpí úzkostí, stresem a pocitem izolace.