Zápisník starého jezevce

Kanadská novinářka Naomi Klein ve své poslední knize nazvané Dvojnice nabízí pronikavou analýzu fragmentované společnosti a politického populismu. Skrze osobní příběh odkrývá nečekané souvislosti a nabízí vhled do světa dezinformací a nové politiky.

Listopad 1989 byl přelomovou událostí také pro všechny Čechoslováky, kteří se chtěli podívat k našim západním sousedům. Netrvalo dlouho a cestovatelům se otevřel skoro celý svět.

Drobná debutová próza Martina Kanaloše nazvaná Já, Tran a všechno ostatní popisuje svět dospívání a zároveň odhaluje množství předsudků a stereotypů, které v české společnosti stále rezonují.

Nakladatelství Absynt přineslo českým čtenářům další pozoruhodnou knižní reportáž, tentokrát na téma potravin v době globalizace. Italský novinář Stefano Liberti odkrývá, jak fungují globální trhy a jakou skutečnou cenu platíme za levné potraviny.

Publikaci s názvem Kniha roku od Michaely Kukovičové a Magdaleny Rutové lze bez nadsázky označit za velkorysý deníkový experiment – záznam ročního vizuálního dopisování dvou skvělých ilustrátorek.

Když se sen o vlastním bydlení rozpadá, mění se celá generace. Místo úspor přichází rezignace, „doom spending“ a riskantní investice.

Jednou z možností, jak se podívat za hranice ČSSR, byly také zájezdy sportovních oddílů nebo třeba přírodovědných kroužků. Často se jednalo o lehce dobrodružné akce organizované nadšenci.

I za dob reálného socialismu, například v 70. a 80. letech minulého století, lidé v tehdejším Československu občas cestovali do zahraničí individuálně bez cestovek. Vzpomínky pamětníků se dost liší, skoro vždy se ale jednalo o zajímavé dobrodružství.

Kniha nazvaná Ruská duše neexistuje, rozhovor novináře Jana Bělíčka s rusistou Tomášem Glancem nabízí kritický a srozumitelný pohled na to, jak vznikl a proč přetrvává mýtus „ruské duše“. V knize se toho ale o současném Rusku dozvíte daleko více.

Toxická feminita, Teorie King Konga, Čau debile, Love Me Tender a Mateřství – pět knih ovlivněných feministickým diskurzem. Provokují, testují hranice, otevírají intimní otázky. Dohromady bourají naše stereotypní představy o světě, v němž žijeme.

Lukáš Balabán, syn významného českého spisovatele Jana Balabána, debutoval nedávno prózou nazvanou Román pro pitomce. Jedná se o text s autobiografickými prvky, který pravděpodobně vyvolá u nejednoho čtenáře řadu otázek.

Už od 50. let patřily mezi oblíbené prázdninové cíle v tehdejším Československu návštěvy příbuzných a známých nebo letní pobyty v soukromí. A nechybělo ani ježdění na chaty a chalupy. V mnohém tyto tradice přetrvávají dodnes, jen s drobnými změnami.

Knihu Králové střelců: Sport ve stínu impéria bychom mohli charakterizovat jako reportážní sondu do dějin sportu, která odhaluje pozoruhodné detaily širších historických událostí v tehdejším sovětském (či postsovětském) bloku.

Stanislav Tišer, romský boxer, vekslák a později také trenér, v knize Já byl frajer kluk barvitě líčí nejen svou cestu za vrcholovým sportem, ale také eticky problematické stránky svého života. Kniha zaujme především svou autenticitou a otevřeností.

Popová zpěvačka Billie Eilish se před pár dny připojila k hlasům známých osobností, které vyzývají ty nejbohatší k větší solidaritě. Během slavnostního večera v New Yorku apelovala na miliardáře, aby se o své jmění podělili.

Román Josefa Pánka nazvaný Portrét vědce v systému postindustriální společnosti patří mezi nejvýraznější české prózy letošního roku. Zaujme nejen svým stylem, ale i reflexí vědy či celé společnosti ovládané tržní logikou pozdního kapitalismu.

Dětské, pionýrské či sportovní tábory byly důležitou součástí letních prázdnin mnoha československých školáků v 70. i 80. letech. Pamětníci na ně vzpomínají většinou v dobrém, i když bývaly často spojené s ideologickým působením tehdejšího režimu.

Komiks nazvaný Hovoří Pýthie se pouští do vtipné kritiky fenoménu self-help a wellness kultury. Výsledkem je satirický anti-self-help manuál, který s nadhledem rozebírá naši posedlost dokonalostí či moderní sklon k neustálému „sebevylepšování“.

Krátkodobé vypnutí mobilního internetu může výrazně zlepšit duševní zdraví, soustředění i celkovou pohodu. Nové výzkumy z USA i z České republiky ukazují, že digitální přetížení je reálný problém a že jeho řešení může být překvapivě jednoduché.

Jedním z cestovních snů občanů socialistického Československa v sedmdesátých a osmdesátých letech bylo podívat se někam k moři, nejlépe k jižnímu. Také díky podnikovým dovoleným ROH se to mnohým alespoň občas podařilo.

Grafický román či komiks nazvaný Tady od Richarda McGuira nabízí čtenářům vizuální meditaci o plynutí času a pomíjivosti nejen lidské existence.

„To ti namaluju taky,“ sdělila mi kdysi moje babička, když jsem jí nadšeně ukazoval obrazovou monografii malíře Joana Miró, kterou jsme měli doma. Tuto historku mi nyní připomněl název povedené výtvarné publikace, která se ke mně dostala.

Před pár dny jsem zde vzpomínal na návštěvu skanzenu Zaanse Schans, malebné vesnice nedaleko Amsterdamu. Nyní jsem zjistil, že se tamní komunita v poslední době potýká s prudkým nárůstem turistů a hledá řešení, například zavedení vstupného.

Odborové rekreace byly v socialistickém Československu oblíbenou a hojně využívanou možností, jak výhodně strávit například rodinnou dovolenou. I dnes na tuto vymoženost mnozí rádi vzpomínají, přestože byla neoddělitelně spjata s tehdejším režimem.

Novotného novela Babička, vydaná v loňském roce nakladatelstvím Trigon, odkazuje ke klasice Boženy Němcové, překvapí syrovostí, groteskností i zvláštní něhou. Je krátká, intenzivní a literárně velmi působivá.

Bydlení v Česku se stává luxusem – ať už jde o vlastní byt, nebo nájem. Ceny rostou, dostupnost klesá, a i v mezinárodních srovnáních patříme k nejhorším. Na vině je pomalá výstavba, nastavení daní i spekulace. Změní volby tento trend?

Rušné centrum Amsterdamu snadno unaví nejednoho turistu. Stačí však pouhých 17 minut vlakem a ocitnete se v Zaanse Schans – příjemném místě s větrnými mlýny, dřevěnými domky a malebnou krajinou. Výlet je ideální i pro rodiny s dětmi.

K tragickým událostem 2. světové války se vracejí stále nové generace historiků, novinářů, umělců i čtenářů. Do centra pozornosti se více dostávají konkrétní lidské příběhy: viníci, oběti, přihlížející i ti, kdo se snažili přežít.

Název knihy Svět je složitější, než se zdá, kterou s Břetislavem Turečkem formou rozhovoru připravil publicista Přemysl Houda, výstižně vyjadřuje hlavní myšlenku, kterou si čtenář po přečtení odnese. Kniha je plná zajímavých postřehů, analýz a úvah.

Spisovatelka Olga Tokarczuková upozorňuje na znepokojivý trend, kdy moc získávají jedinci s psychopatickými rysy, zatímco citliví lidé zůstávají na okraji. Opravdu společnost ovládají lidé bez svědomí, anebo se jedná spíše jen o přehnanou metaforu?

Na belgickém pobřeží Severního moře české turisty příliš často nepotkáte. Přitom tato oblast nabízí řadu možností, jak si užít nejen krásné písčité pláže, ale také nedaleká historická města. Vše je navíc snadno dostupné veřejnou dopravou.

Nová zjištění nabízejí pohled na to, jak Češi vnímají klimatickou změnu a zda k ochraně životního prostředí nějak přispívají i ve svém každodenním životě. Z výsledků vyplývá, že ekologické uvědomění je u většiny přítomné, ale často spíše povrchní.

Loni vydaný sborník textů nazvaný „Jestli mám zemřít, ať je to příběh“ je aktuální i dva roky po začátku války v Gaze. Poukazuje na hlubší kořeny izraelsko-palestinského konfliktu, a tím také reviduje českými politiky šířený zjednodušující narativ.

Malta je malý ostrovní stát ve Středozemním moři, kam se lze snadno dostat letadlem. I v říjnu zde můžete prožít pěknou dovolenou, při níž kombinujete poznávání měst či přírodních krás s koupáním v teplém moři.

Deníkové záznamy divadelní režisérky Daniely Špinar z období její tranzice jsou nyní k dispozici čtenářům. Působí velmi autenticky, ale přemíra popisů hledání mužů přes seznamovací aplikace a líčení sexuálních dobrodružství působí po čase monotónně.

Nordfriesland neboli Severní Frísko najdete na severu německé spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko. Těšit se můžete na jedinečnou krajinu i půvabný ikonický Sylt. Dostat se tam je celkem jednoduché – vlakem. A nemusí to být ani drahé.

Česko je často prezentováno jako země s nejnižší mírou chudoby v EU, ale pokud se podíváme na data evropsky srovnatelným způsobem, vychází realita výrazně jinak.

Téměř každá zmínka o opatřeních na snížení emisí skleníkových plynů vyvolá na českém internetu silné negativní emoce. Nedávno se to stalo u článku, který informoval, že by mnohým Francouzům nevadilo omezit letecké cestování zákonem.

V Německu se od roku 2023 ve velkém využívá k cestování tzv. Deutschlandticket, zkráceně D-Ticket. Není drahý a mohou ho využívat i zahraniční turisté. Během srpna jsem vyzkoušel, jak tato státem dotovaná jízdenka funguje.

Jdu po městě a všímám si auta parkujícího na chodníku, jinde dokonce na trávníku. Čekám na přechodu pro chodce a začínám být netrpělivý. Cítím zápach výfukových plynů z aut popojíždějících v dlouhé koloně. Ve vozidle sedí většinou jen jedna osoba.

Komentáře čtenářů pod mým článkem nazvaným Zdanění bohatství – téma, které chybí v předvolební debatě přinesly řadu postřehů, ale i emoce. Níže jsem se pokusil o shrnutí. K tématu přidávám další perspektivy a v závěru pak tip na četbu.

Až 40 procent českých deváťáků trpí depresemi, 30 má úzkosti, dívky jsou na tom dvakrát hůř. Stále více mladých lidí se potýká s příznaky deprese. Mladí dospělí v Česku trpí úzkostí, stresem a pocitem izolace.

Ani letos před volbami se u nás nevede debata o zdanění bohatství. V době, kdy se majetkové rozdíly prohlubují a veřejné rozpočty čelí rostoucím tlakům, by právě otázka spravedlivého přerozdělování měla být jedním z klíčových témat politické diskuse.

Druhé největší nizozemské město je českými turisty spíše opomíjeno. Přitom nabízí množství nečekaných zážitků, které byste jinde jen stěží hledali. Nabízím pár osobních tipů.

Kniha publicisty Miloše Hrocha nazvaná Šeptej nahlas nabízí čtenářům hluboký vhled do jedné specifické části české hudební scény na začátku devadesátých let. Připomínají se tak osudy kapel, jakými byly Sebastians, Ecstasy of St. Theresa nebo Here.

Do Itálie je příjemné vracet se, poznávat nová místa, putovat společně s Italy veřejnou dopravou a sem tam s nimi prohodit pár slov. Jeden z našich výletů se odehrál loni na jaře. Vybírám pár úryvků ze svých cestovních zápisků.

Množstvím nadějeplných informací o stavu planety chce povzbudit čtenáře kniha Není to konec světa od datové vědkyně Hannah Ritchie. Knihu si můžete přečíst už i v češtině, výsledný dojem ale může být různý, podle toho, na co se při četbě zaměříte.

Při putování vlakem po oblastech severního Německa můžete navštívit třeba působivé křídové útesy na Rujáně, historická města plná gotických staveb z neomítaných cihel nebo rychle se měnící Hamburk v oblasti starého přístavu.

„Ty různé kulturní složky zalijte oslňujícím sluncem, africkou půdou, spoustou prachu a překrásnou vegetací, a máte Sicílii.“ Také to napsal ve svých Italských listech Karel Čapek.