Žárovky

Co kdyby lékař dokázal odhalit nemoc ještě dřív, než se objeví první příznaky, jen díky chytrému algoritmu? Jak blízko jsme době, kdy budou algoritmy běžnou součástí ordinací? Nejen to, ale i o životě ve Finsku a kloubení mateřství s kariérou v tomto díle Žárovek s Kamilou Dvořák.

Tomáš Čermák má za sebou již v osmnácti obrovské množství vědeckých úspěchů a to napříč obory. Naposledy přišel s inovativním nápadem na čištění vody, za který získal globální ocenění Earth Prize. To je něco jako ekologická „nobelovka“ pro středoškoláky. Jak si vybírá témata, kterým se věnuje? Proč si pro další studium zvolil právě biomedicínské inženýrství na Imperial College London? Jak svým příběhem boří všechny stereotypní představy o autismu? A proč začal háčkovat?

Doktorand na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity, kde zkoumá bičíky a řasinky. Dříve pracoval s lidskými buňkami, nyní se věnuje parazitům způsobujícím spavou nemoc a zkoumá proteiny, které bičíky utvářejí a ovlivňují jejich funkce. Ve volném čase se věnuje popularizaci vědy – píše články a komentuje novinky v pořadu Týden ve vědě pro projekt Vědátor.

Co dělat pro zdravou imunitu? I tomu se věnuje lékařka a vědkyně Zuzana Ozaniak Střížová. Potkat ji můžete v ordinaci ve Fakultní nemocnici Motol, ale i v laboratoři, kde zkoumá, jak by šla využít imunoterapie pro léčbu rakoviny.

Odpověď zná bioložka Anna Mrázová, která zkoumá fascinující vztahy mezi rostlinami, hmyzem a jejich predátory. V tomto díle Žárovek vás vezmeme do skrytého světa, kde se listy brání, housenky útočí a ptáci hrají klíčovou roli v rovnováze celých ekosystémů. Dozvíte se, jak vědci pomocí kamerových systémů, terénních experimentů i umělé inteligence odhalují to, co je lidským očím běžně skryto.

Neurolingvistka Martina Dvořáková zkoumá, jak se jako miminka učíme mateřský jazyk. Možná vás překvapí, že ihned po narození už umíme rozlišit hlas matky, cizí přízvuk v češtině, ale i slova jako parník a perník.

V lidském genomu jsou tři miliardy písmen. A přesto každý protein najde přesně ten úsek DNA, který mu patří. Jak? To je jedna z otázek, které řeší bioinformatika, tedy obor na rozhraní biologie, chemie a počítačové vědy. Kateřina Balážová Faltejsková z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a 1. lékařské fakulty UK vyvíjí algoritmy, které z obrovských objemů sekvenačních dat pomáhají odhalit zákonitosti genové regulace.

Jaké to je na vlastní oči vidět start mise Artemis? Co vše nám přináší výzkum vzdáleného vesmíru? A co je největší chloubou Štefánikovi hvězdárny v Praze? O tom všem jsem si přímo na hvězdárně povídala s popularizátorem vesmíru a budoucím novinářem Ondřejem Heiglem.

Víte, proč je nikotin tak návykový? Nebo proč nám funguje mozek? Za obojím stojí nenápadné síly, které drží pohromadě molekuly v našem těle. Dvaadvacetiletý chemik z Akademie věd Matěj Červenka tyhle exotické síly zkoumá. V téhle epizodě Žárovek se bude mluvit nejen o exotických reakcích, ale i o surfingu nebo o tom, jaké to je mít přítelkyni jako kolegyni ve výzkumu.

Materiálová chemička Markéta Ilčíková zkoumá nové polymery. Přímo v laboratoři na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně nám ukázala, jak vznikají materiály pro použití v medicíně.

V dnešním díle to bude pěkně bzučet! Vypravíme se totiž tam, kde se věda a hmyz potkávají doslova tváří v tvář. V laboratoři Katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se starají vědci a vědkyně také o živé včely. A právě tady pracuje Silvie Dostálková. Biochemička, která se rozhodla zasvětit svůj výzkum otázce, o které si většina z nás nikdy neuvažovala: jak vlastně funguje imunitní systém včely?

Kolik hodin denně strávíte v autě? A co kdyby na tom měl podíl způsob, jakým jsou postavena vaše města a obce? Jan Bittner z pražského ČVUT zkoumá, proč jsou obyvatelé předměstí doslova závislí na svých autech. V tomto dílu Žárovek budeme hledat odpověď na otázku, jestli to jde změnit tím, že jim postavíte školu, obchod nebo ordinaci na dosah pěšky. A které město má nejlepší kombinaci městské hromadné dopravy a místního piva.

Osmnáctiletý chemik Václav Verner sbírá prvenství. Letos se stal prvním laureátem ceny Neuron Rising Star pro mladé vědecké naděje. Třikrát získal zlato na mezinárodní chemické olympiádě a naposledy skončil na absolutně druhém místě, což je historicky vůbec nejlepší české umístění. V šestnácti se stal nejmladším vědcem na Ústavu organické chemie a biochemie – aktuálně zkoumá vznik života.

Měřit stres na Antarktidě? Simulovat pobyt na Měsíci v lávové jeskyni na Islandu? Chystat s NASA misi na sto dní? Jak je libo, tohle všechno totiž stihla Lucie Ráčková do třiceti let. Lucie je výzkumnice, analogická astronautka a vyučující na vysoké škole.

Sledování ptáků, focení motýlů, mapování hvězdné oblohy nebo analýza snímků galaxií či záznamů z fotopastí. I tak vypadá nabídka projektů Občanské vědy, do kterých se může zapojit kdokoliv. S Terezou Srnečkovou jsme probraly, jak amatérští vědci a vědkyně pomáhají skutečně velkým objevům.

Muzea už dávno nejsou jen vitríny s historickými artefakty. Stávají se místem setkávání, experimentování i seznamování s novými technologiemi. S Vojtěchem Leischnerem z Muzea hl. m. Prahy jsem si povídali o tom, kde umělá inteligence v muzejnictví dává smysl a kde je to jen levný marketing.

Fyzikální chemik Vítek Svoboda jako vůbec první Čech vyhrál vědeckou soutěž Dream Chemistry Award. Ta oceňuje odvážné a revoluční nápady mladých vědců. Vítek chce využít chirální (neboli zrcadlově nesymetrické) molekuly k vytvoření ultrarychlých kvantových počítačů. Místo elektřiny a křemíku by využívaly světlo, kvantovou fyziku a „levotočivé“ a „pravotočivé“ molekuly. Právě světlo Vítka fascinuje již od dětství a je tak skvělým hostem do pořadu Žárovky.

Vývojářů počítačových her je na světě mnoho, ale Jan Borecký si vybral netradiční zaměření. Během studia na pražském Matfyzu totiž vyvinul počítačovou hru pro nevidomé, ve které se orientuje podle zvuku.

Co když se nemoc nezačne projevovat bolestí, ale nenápadnou změnou jediné molekuly? Parkinsonova choroba a další podobná onemocnění vznikají dávno předtím, než si jich všimneme. Chemik Tomáš Fiala se snaží pochopit úplný začátek těchto procesů a jestli bychom je uměli cíleně vypnout. O chemii a dlouhé cestě přes Ameriku a Švýcarsko zpět do Brna si povíme v Žárovkách.

Že by svíčková k obědu mohla být někdy lepší volbou než salát? „Lidé se často zaměřují na nepodstatné drobnosti, ale to hlavní jim uniká,“ říká Eliška Selinger. „Stačí pamatovat na jednoduchá pravidla jako jíst dostatek ovoce a zeleniny a omezit tuky, cukry a průmyslově zpracované potraviny.“ Jíst zdravě může být chutné, rychlé a levné. „Lidé často jen neví, jaké potraviny zvolit a jak je upravit.“ Klíčem jsou podle ní školní jídelny, kde se vytvářejí stravovací návyky.

Eliška Mikysková se zbývá vývojem a testováním nových materiálů, které umí čistit vzduch či vodu. Její výzkum pomáhá i s ochranou historických památek. Zvládá spojovat chemii, fyziku a geologii a pomáhá s výzkumem i svému manželovi.