Žárovky

V dnešním díle to bude pěkně bzučet! Vypravíme se totiž tam, kde se věda a hmyz potkávají doslova tváří v tvář. V laboratoři Katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se starají vědci a vědkyně také o živé včely. A právě tady pracuje Silvie Dostálková. Biochemička, která se rozhodla zasvětit svůj výzkum otázce, o které si většina z nás nikdy neuvažovala: jak vlastně funguje imunitní systém včely?

Kolik hodin denně strávíte v autě? A co kdyby na tom měl podíl způsob, jakým jsou postavena vaše města a obce? Jan Bittner z pražského ČVUT zkoumá, proč jsou obyvatelé předměstí doslova závislí na svých autech. V tomto dílu Žárovek budeme hledat odpověď na otázku, jestli to jde změnit tím, že jim postavíte školu, obchod nebo ordinaci na dosah pěšky. A které město má nejlepší kombinaci městské hromadné dopravy a místního piva.

Osmnáctiletý chemik Václav Verner sbírá prvenství. Letos se stal prvním laureátem ceny Neuron Rising Star pro mladé vědecké naděje. Třikrát získal zlato na mezinárodní chemické olympiádě a naposledy skončil na absolutně druhém místě, což je historicky vůbec nejlepší české umístění. V šestnácti se stal nejmladším vědcem na Ústavu organické chemie a biochemie – aktuálně zkoumá vznik života.

Měřit stres na Antarktidě? Simulovat pobyt na Měsíci v lávové jeskyni na Islandu? Chystat s NASA misi na sto dní? Jak je libo, tohle všechno totiž stihla Lucie Ráčková do třiceti let. Lucie je výzkumnice, analogická astronautka a vyučující na vysoké škole.

Sledování ptáků, focení motýlů, mapování hvězdné oblohy nebo analýza snímků galaxií či záznamů z fotopastí. I tak vypadá nabídka projektů Občanské vědy, do kterých se může zapojit kdokoliv. S Terezou Srnečkovou jsme probraly, jak amatérští vědci a vědkyně pomáhají skutečně velkým objevům.

Muzea už dávno nejsou jen vitríny s historickými artefakty. Stávají se místem setkávání, experimentování i seznamování s novými technologiemi. S Vojtěchem Leischnerem z Muzea hl. m. Prahy jsem si povídali o tom, kde umělá inteligence v muzejnictví dává smysl a kde je to jen levný marketing.

Fyzikální chemik Vítek Svoboda jako vůbec první Čech vyhrál vědeckou soutěž Dream Chemistry Award. Ta oceňuje odvážné a revoluční nápady mladých vědců. Vítek chce využít chirální (neboli zrcadlově nesymetrické) molekuly k vytvoření ultrarychlých kvantových počítačů. Místo elektřiny a křemíku by využívaly světlo, kvantovou fyziku a „levotočivé“ a „pravotočivé“ molekuly. Právě světlo Vítka fascinuje již od dětství a je tak skvělým hostem do pořadu Žárovky.

Vývojářů počítačových her je na světě mnoho, ale Jan Borecký si vybral netradiční zaměření. Během studia na pražském Matfyzu totiž vyvinul počítačovou hru pro nevidomé, ve které se orientuje podle zvuku.

Co když se nemoc nezačne projevovat bolestí, ale nenápadnou změnou jediné molekuly? Parkinsonova choroba a další podobná onemocnění vznikají dávno předtím, než si jich všimneme. Chemik Tomáš Fiala se snaží pochopit úplný začátek těchto procesů a jestli bychom je uměli cíleně vypnout. O chemii a dlouhé cestě přes Ameriku a Švýcarsko zpět do Brna si povíme v Žárovkách.

Že by svíčková k obědu mohla být někdy lepší volbou než salát? „Lidé se často zaměřují na nepodstatné drobnosti, ale to hlavní jim uniká,“ říká Eliška Selinger. „Stačí pamatovat na jednoduchá pravidla jako jíst dostatek ovoce a zeleniny a omezit tuky, cukry a průmyslově zpracované potraviny.“ Jíst zdravě může být chutné, rychlé a levné. „Lidé často jen neví, jaké potraviny zvolit a jak je upravit.“ Klíčem jsou podle ní školní jídelny, kde se vytvářejí stravovací návyky.

Eliška Mikysková se zbývá vývojem a testováním nových materiálů, které umí čistit vzduch či vodu. Její výzkum pomáhá i s ochranou historických památek. Zvládá spojovat chemii, fyziku a geologii a pomáhá s výzkumem i svému manželovi.