Zbytečná Válka

V oblasti Perského zálivu i v Libanonu panuje klid zbraní. Mírová dohoda mezi Íránem a USA však stále není podepsána, protože se Teherán nechce vzdát svého jaderného programu a odevzdat vysoce obohacený uran. Jak velké je to riziko, v podcastu Zbytečná válka probírá s jaderným expertem Vlastislavem Břízou redaktor Novinek Alex Švamberk.

Írán a Spojené státy přistoupily na dvoutýdenní klid zbraní. Co může přinést, probíral v podcastu Novinek Zbytečná válka s analytikem Milanem Mikuleckým redaktor Alex Švamberk. Věnovali se i tomu, kdo je v zatím neukončeném konfliktu vítězem.

V podcastu Zbytečná válka rozebírá bezpečnostní expert Vlastislav Bříza s redaktorem Novinek Alexem Švamberkem aktuální válečná témata.

Válka s Íránem pokračuje čtvrtým dnem, i když je ajatolláh Alí Chameneí po smrti. Kromě budov íránských silových a raketových struktur bylo poprvé bombardováno i jaderné zařízení. O vývoji konfliktu a hrozbách z Íránu s redaktorem Alexem Švamberkem v podcastu hovořili expert na jaderné zbraně z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza a bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zaútočily na Írán. Střely dopadly na Teherán, Isfahán a další města. Írán sice jednal o svém jaderném a raketovém programu, ale odmítal ústupky. Americký prezident Donald Trump mu dal ultimátum do konce února. O útoku samotném i o tom, co může přinést, hovořili v podcastu Zbytečná válka redaktor Alex Švamberk a bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.

Od začátku rozsáhlé ruské invaze dnes uplynuly čtyři roky. Jen přímé škody na Ukrajině dosáhly skoro 200 miliard dolarů, silně přitom byla postižena energetika a byty. Civilisté by se neobešli bez humanitární pomoci, zejména dodávek generátorů. Hostem výroční Zbytečné války je proto regionální ředitel Člověka v tísni pro Východní partnerství Petr Drbohlav. Přímo z Ukrajiny se připojil i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.

Od ruského útoku na Ukrajinu uplynou čtyři roky. Země se stále brání ruské přesile, současně ale čelí tlaku, aby Rusku ustoupila. Ukázala to i mnichovská bezpečnostní konference, kde otevřeně zaznělo, že starý řád skončil a Ukrajina je první obětí toho nového. V podcastu Zbytečná válka situaci probrali bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a redaktor Novinek Alex Švamberk. Došlo i na otázku Izraele.

Červený kříž je často spojován s odběry krve nebo výukou první pomoci. Klíčovou roli však hraje v ozbrojených a válečných konfliktech, kterých přibývá a je otázkou, jestli má dostatečné kapacity je zvládat. V podcastu Zbytečná válka o tom mluvil prezident Českého červeného kříže Marek Jukl. Upozornil přitom, že Evropa dlouho žila v iluzi, že žádná válka nepřijde.

Otázka osudu Grónska se dostala do centra pozornosti. Rýsuje se tu hluboký konflikt mezi USA a evropskými členskými zeměmi NATO, jimž Washington hrozí cly. Bezpečnostní analytik v podcastu Zbytečná válka upozorňuje, že už probíhají skutečné a velmi vážné konflikty na Ukrajině a v Sýrii, které mohou mít dopad na Evropu. Varoval, že neřešení problémů nás dožene.

Zadržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, potvrzené americké útoky a aktuální dění v Latinské Americe. Jak daleko jsou Spojené státy ochotné zajít a co může následovat, rozeberou v pořadu Zbytečná válka bezpečnostní analytik Milan Mikulecký s redaktorem Alexem Švamberkem. Svůj pohled nabídne i politolog Jaroslav Bílek z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se specializuje na autoritářské režimy, včetně těch v Jižní Americe.

USA se dál snaží dosáhnout míru na Ukrajině. Jednají s oběma stranami, Rusko však dává opakovaně najevo nechuť k ústupkům. Evropa a Ukrajina se ale vzepřely návrhu 28bodového plánu, který vycházel výrazně vstříc Moskvě. O dalším možném vývoji na Ukrajině bude v podcastu Zbytečná válka hovořit redaktor Alex Švamberk s bezpečnostním analytikem Milanem Mikuleckým. Věnovat se budou i nárůstu napětí na Blízkém východě, zejména v Libanonu.

Vývoj okolo dalšího mírového plánu pro Ukrajinu je turbulentní. Ještě minulý týden se zdálo, že Ukrajina bude muset přijmout kapitulační podmínky. Po jednáních v Ženevě, kterých se kromě Američanů účastnili zástupci Ukrajiny a evropských zemí, byl návrh pozměněn. Co plán i dění okolo něj znamená pro Ukrajinu, probíráme v podcastu Zbytečná válka se zvláštním zmocněncem ministerstva zahraničí pro Východní partnerství Davidem Stulíkem.

Ukrajina čelí tlaku z více stran. Ruské jednotky tlačí na frontě a pomalu postupují v Doněcké i Záporožské oblasti, protože Ukrajině chybějí vojáci. Do týla dopadají rakety, které zabíjejí civilisty a ničí dopravní i energetickou infrastrukturu. Navíc sílí tlak na kapitulaci, za kterou označii 28bodový plán na uzavření míru v podcastu Zbytečná redaktor Alexem Švamberk a analytik Milan Mikulecký.

Rusko v posledních dnech upevňuje své pozice v Pokrovsku. Zdá se, že město důležité pro obranu zbytku Doněcké oblasti je ztraceno. Co znamená jeho pád a jaká je situace Ukrajinců? O tom v podcastu Zbytečná válka mluví bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Věnovat se bude i bojům v Súdánu, kde Jednotky rychlé podpory (RSF) dobyly město Fášir a zmasakrovaly jejich obyvatele.

Do Izraele se vrátila zbylá živá rukojmí. Izrael nepokračuje ve vojenských operacích v Pásmu Gazy a z jeho části se stáhl. Co to přinese pro situaci v oblasti probíral v podcastu Zbytečná válka bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. V rozhovoru s redaktorem Alexem Švamberkem upozornil, že Izrael byl nucen udělat bolestné ústupky.

Volby končívají v posledních letech plichtou nejen v České republice. Navzdory vyhrocené předvolební rétorice nedochází po volbách k velkým změnám ve společenském upořádání nebo v daňovém systému. Podobné to bývá i ve válečných konfliktech, kde se po prudkých změnách situace stabilizuje. Připomíná to situaci v evoluci, kdy po vzniku nových druhů nastane dlouhá situace bez výrazných změn organismu. Paralelu vidí profesor Jaroslav Flegr, který se věnuje otázkám evoluce a teorii třídění na základě stability.

Izrael se pokouší ovládnout celé město Gaza. Na mezinárodní scéně čelí tlaku, palestinský stát uznaly o víkendu Francie, Británie, Kanada, Austrálie a Portugalsko. V podcastu Novinek Zbytečná válka analytik Milan Mikulecký uvedl, že jde o odměňování teroristů. Současně se vyjádřil pro dvoustátní řešení palestinské otázky, hned však podle něj možné není. Zmínil se i o vyjádření prezidenta Petra Pavla a řekl, že i Izrael se dopustil v Pásmu Gazy chyb, které ovšem provázejí každou operaci.

Dvě desítky ruských dronů minulý týden vnikly do vzdušného prostoru Polska. Odstartovaly proti nim polské a nizozemské stíhačky. NATO následně aktivovalo článek 4. V podcastu Zbytečná válka s redaktorem Alexem Švamberkem označil analytik Milan Mikulecký reakci za správnou. Správné je i vyslání českých vrtulníků. Podle něj je však potřeba zřídit na západě Ukrajiny bezletovou zónu.

Od ničivých jaderných útoků na Japonsko jsme si připomněli letos 80 let. Pohled na jaderné zbraně se mění. Rusko jimi opakovaně hrozí a Čína ukazuje svůj jaderný arzenál. Odzbrojovací smlouvy jedna po druhé padají. Na otázky, co to znamená, odpovídá v podcastu Zbytečná válka bezpečnostní analytik a vysokoškolský pedagog Vlastimil Bříza. Rozhovor vznikl před tím, než ve středu polský vzdušný prostor narušilo větší množství ruských dronů.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Novinářku Svobodné Evropy Alsu Kurmaševovou předloni v říjnu poslali v Rusku do vazby. Na svobodu se dostala přesně před rokem, v rámci velké výměny vězňů. Proč ji zatkli a jaké pro ni bylo vězení? I na tyto dotazy odpovídá v pořadu Zbytečná válka.

Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braze na konci minulého týdne navštívila Prahu. V podcastu Novinek Zbytečná válka uvedla, že Rusko proti Západu vede nekonvenční válku s cílem jej rozdělit, je však tak angažováno na Ukrajině, že vojenský útok nehrozí. Navýšení výdajů na obranu považuje za nutné. Vyjádřila se i k odchodu pobaltských zemí od ottawské úmluvy zakazující použití nášlapných min.

V úterý začíná v nizozemském Haagu summit NATO, který by měl prokázat jednotu aliance. Rozhodnout by se na něm mělo o navýšení výdajů na obranu a současně potvrdit oddanost kolektivní obraně. O summitu, který by měl potvrdit i hrozbu ze strany Ruska, hovořili v podcastu Zbytečná válka vrchní ředitelka bezpečnostní a multilaterální sekce ministerstva zahraničních věcí Veronika Stromšíková a vrchní ředitel seky Ministerstva obrany pro obrannou politiku Jan Jireš.

Americké bombardéry zaútočily v noci na neděli na tři íránská jaderná zařízení. Co bude znamenat a co může přinést zapojení Spojených států do konfliktu mezi Íránem a Izraelem, v podcastu Zbytečná válka probírá s redaktorem Alexem Švamberkem bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.

Izrael v noci zaútočil na íránská jaderná a vojenská zařízení. Zasáhl na sto cílů a zabil vysoké velitele. Írán odpověděl vysláním dronů a dá se čekat, že to nebude jeho jediná odpověď. O aktuální situaci a dalším vývoji situace hovořili bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a redaktor Alex Švamberk.

Ukrajinský dronový útok na ruská letiště v týlu je bolestný a způsobil nenahraditelné škody, řekl v podcastu Novinek Zbytečná válka analytik Milan Mikulecký. Srovnání s Pearl Harborem však kulhá. Nešlo ani o první podobný útok malým dronem na letadlo na letišti v zápolí. Mikulecký se věnoval i novému ruskému požadavku, aby Ukrajina byla bezjaderná.

Válka v Pásmu Gazy trvá přes půldruhého roku. Konflikt dělí občany, o samotné Gaze a její historii však ví málokdo. Hostem Zbytečné války je proto reportér ČT Jakub Szántó, který tam byl mnohokrát a své zkušenosti sepsal do knihy Mezi mlýnskými kameny. Přibližuje její historii, to, že je v jádru konfliktu, ale ukazuje i její rozmanitost. Vysvětluje, že současný konflikt s Hamásem je jiný, existenční. Vysvětluje i pojem sionismu.

Iniciativa francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nabídnout partnerům jaderný štít vzbudila pozornost. Vzhledem k francouzské politice jaderné nejednoznačnosti není jasné, co přináší. Jak by fungovala, naznačila v podcastu Zbytečná válka bezpečnostní analytička z Alpské univerzity v Grenoblu Delphine Deschaux-Dutardová, která se účastnila výroční konference Pražského centra pro výzkum míru Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.