Zdeněk Kment

Jedním z nejproslulejších násilných případů, který se stal v průběhu třicetileté války, byla kauza císařského plukovníka von Winze. Valaši jej u Jablůnky přepadli i s jeho ozbrojenou kolonou, zcela o vše okradli a těžce zranili. Případ se táhl roky.

Miroslav Jurča vykrádal MNV, zapaloval JZD a vyloupil i poštu. Aby měla StB větší zásluhy, udělala z něj šéfa neexistující teroristické skupiny, nepřítele KSČ i lidu. Vše skončilo monstrprocesem, kdy řada nevinných lidí dostala mnohaleté tresty.

Po komunistickém puči v únoru 1948 musela spousta lidí emigrovat do zahraničí, aby se vyhnula pomstě režimu. Odtud začali někteří organizovat protikomunistický odboj. Např. na jihovýchodní Moravě vznikla významná zpravodajská síť Františka Bogataje.

Rudá armáda sice republiku zbavila nacistů, současně ale položila pevné základy nového, stejně odporného režimu. Vydláždila a zabezpečila cestu k pokřiveným volbám v r. 1946 a ke komunistickému puči v únoru 1948. Jak se lidem žilo těsně po válce?

Jen co ustala střelba, začali se ze stínů vynořovat samozvaní soudci. „Spravedlnost“ brali do rukou partyzáni (praví i falešní), milicionáři, revoluční gardisté a často i ti, kteří sami s nacisty kolaborovali. Byl to čas velkého převlékání kabátů.

Poté co čs. jednotky překročily slovenskou hranici a osvobodily Vsetín, pokračovaly spolu s Rudou armádou směrem na Rožnov a Valašské Meziříčí. Němci město urputně bránili. Rusové nejprve stříleli na Rožnov z děl, pak se bojovalo o každou ulici.

Květen 1945, Němci se brání, mstí a především ustupují. Ze Slovenska vstupují na Moravu československé jednotky a blíží se ke Vsetínu. Ve městě se mezitím odbojáři chystají zaútočit na zbytky německé posádky.

Štěpán Gavenda byl aktivní účastník třetího odboje. Jako převaděč zachránil na 60 lidí, které by jinak čekaly komunistické represe. Dobrodruh, který byl dvakrát odsouzen k trestu smrti a utekl i z Leopoldova, svému osudu ale nakonec neuniknul.

Když se komunisté v únoru 1948 chopili v Československu moci, lidé začali ze země utíkat. Režim to považoval za velezradu a lapené uprchlíky čekal dlouholetý kriminál. Mnozí pokus o opuštění republiky zaplatili životem.

V průběhu 17. a na začátku 18. stol. se to v Karibiku piráty jen hemžilo. Z této doby známe mnoho slavných příběhů a jmen proslulých korzárů. Do historie pirátství se ale kupodivu zapsalo i nemnoho žen. Asi ty nejznámější byly Anne Bony a Mary Read.

Mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová prohlásila, že české zbrojovky podporují Ukrajinu stejně, jako to dělaly za války pro nacisty. Asi nějak pozapomněla na čilou předválečnou spolupráci Rusů s nacistickým Německem a přítelíčkování s Hitlerem.

Trumpovy bláznivé činy již přestávají tolerovat i někteří loajální republikáni ze sekty MAGA. Poslední jeho fantasmagorií (kromě rozpoutání války v Iránu) byla stylizace do samotného Ježíše. Trump začíná silně připomínat nepříčetného císaře Caligulu.

Jednou z prvních obětí komunistů se stal i katolický kněz Antonín Huvar z Vizovic. Šlo o první vlnu kněží, řeholníků a řádových sester, které KSČ zavřela už v roce 1948. Kněz bral své věznění s nadhledem: „Udělej si z lapáku prd*l a přežiješ!“

Věznice okresních soudů nebyly ve 20. a 30.letech minulého století nijak zvláště zabezpečeny. Byli do nich totiž umisťováni vězni s kratšími tresty do šesti měsíců. Přesto tito trestanci často prchali, byť už to měli „za pár“.

Po únorovém puči začali komunisté terorizovat majetnější sedláky a podle sovětského vzoru jim říkali kulaci. Poté, co se režimu podařilo prostřednictvím JZD rozvrátit zemědělství, sváděli všechny neúspěchy právě na ně.

Otázka, zda jsme se měli v roce 1938 bránit nacistickému Německu, je dodnes předmětem vášnivých diskusí jak mezi laiky, tak i mezi historiky. Co všechno by bylo jinak, kdybychom zvolili boj?

Prostřednictvím měnové reformy v červnu 1953 okradli komunisté všechny občany o jejich celoživotní úspory. Následovaly první lidové demonstrace proti politice KSČ. V Plzni vypuklo dokonce protirežimní povstání.

Osoba prezidenta Edvarda Beneše rozděluje historiky, odbornou veřejnost i laickou společnost. Jedni jej obdivují, jiní zatracují. Kritici mu vyčítají, že během dvou klíčových okamžiků naší historie zklamal.

Boj KSČ proti církvi začal ihned po únorovém puči 1948. Strana založila organizaci Katolická akce, která měla z kněží a katolíků udělat spolupracovníky režimu. Část duchovních podlehla, ti vzdorující končili ve vězení.

Komunisté se před rokem 1948 v rámci svých planých slibů dušovali, že ke kolektivizaci zemědělství nikdy nedojde. Po únorovém převratu otočili, zahájili totální destrukci venkova a na vesnicích rozpoutali třídní boj.

Ve fabrikách se v roce 1949 začali objevovat první úderníci a současně i socialistické soutěžení. Cílem bylo předběhnout ekonomicky Západ a dosáhnout komunismu.

Když se komunisté v roce 1948 dostali k moci, udělali z republiky jeden velký lágr. Kdo byl bohatý, byl nepřítel lidu, kdo chtěl odejít do zahraničí, byl zrádce. Takové lidi KSČ posílala na hodně dlouho do kriminálu.

Pivo je zdraví velice prospěšný nápoj. Problém je ale s alkoholem v něm obsaženém a tím pádem i s jeho návykovostí a dávkováním. Správnou pivní medikaci zkrátka každý nezvládne.

Truhlář, zapřisáhlý komunista, dezertér, poslanec Národního shromáždění, vlastizrádce, předseda KSČ, předseda vlády, čtvrtý prezident ČSR, diktátor, Stalinova loutka, alkoholik a masový vrah. To všechno byl Klement Gottwald.

Na základě dohody mocností v Postupimi následoval po II. světové válce odsun německého obyvatelstva z Československa. Masová deportace však měla spíše charakter etnické čistky, která v roce 1945 zahrnovala i masakry civilistů.

Že si člověk může pravidelnými návštěvami hospody snadno uhnat alkoholismus, je od nepaměti všeobecně známo. Vymýtit toto recidivující, a hlavně devastující onemocnění se snažily už nejstarší společnosti, avšak marně.

Těžký a nebezpečný byl život partyzánský. Více než pro ně samotné ale byl jejich odboj nebezpečný pro ty, kteří je podporovali. A podpora nebyla vždy dobrovolná, na výběr však vesničané neměli.

Vůbec největším konfidentem gestapa v rámci celého Protektorátu byl František Šmíd zvaný Velký Franta. Padl do pasti meziříčských partyzánů, kteří ho zlikvidovali. Oni sami byli na základě udání vzápětí pochytáni a posláni do plynové komory.

Když Rudá armáda spolu s českými jednotkami z Valašska vytlačila poslední německé oddíly, obyvatelstvo bylo nadšeno a provolávalo slávu sovětským osvoboditelům. Nadšení je ale záhy přešlo, když viděli, co jsou Rusové zač a jak se chovají.

Duší každé krčmy byl vždy hospodský. Ve středověku to šenkýři neměli vůbec lehké. Lidé je příliš v lásce neměli a vrchnost je hlídala, zda dodržují nařízení a hosty nepodvádějí. Postupem času se hostinští kultivovali.

Duben 1945. Německo je na lopatkách, Rusové před Berlínem a esesáci na Valašsku ještě vraždí civilisty v Ploštině, Prlově, Vařákových pasekách a Juříčkově mlýně. Mstí se vesničanům, že napomáhají partyzánům.

Prostituce je stará jako lidstvo samo. Názory na ní se v průběhu věků měnily, většinou byla ale tolerována, někdy trestána. Vymýtit se ji nikomu nepodařilo.

Jak Valaši na vesnicích skromně žili, stejně prostě i jedli. Ostatně nic jiného jim nezbývalo. Gurmáni by asi uspokojeni nebyli, vyznavači zdravé výživy by však byli nadšeni. Základem jídelníčku byly brambory, produkty z mouky a zelenina.

Po únoru 1948 chtěla KSČ ovládnout i církev. Hodlala ji odstřihnout od Vatikánu a učinit z ní svou služku. Kupodivu se našli i duchovní, kteří s tím neměli problém a ochotně s komunisty kolaborovali.

Pivo je nejznámějším a nejstarším vyráběným alkoholickým nápojem a lidé ho pijí po celém světě. Ovšem nejvíce ho milují v Česku a asi proto Češi dlouhodobě a s přehledem vedou světový žebříček ve spotřebě na osobu.

Poté, co se komunisté po roce 1948 chopili moci, začali systematicky likvidovat své odpůrce. Na začátku 50. let jim bolševický diktátor Stalin přikázal, aby začali hledat zrádce i ve svých řadách.

Politici byli vždy dobrým terčem vtipálků, protože se velmi často jedná o různé komické, pokleslé a nekompetentní figury. Nejinak je tomu i dnes. I satirik Hašek založil pidi politickou partaj, na rozdíl od dnešních politiků to ale nemyslel vážně.

V Protektorátu Čechy a Morava se jídlo kupovalo na potravinové lístky. Nedostatek potravin nutil hospodyně k úspornému a kreativnímu vaření. Šetřilo se na všem a používaly se náhražky. Černý trh jenom kvetl.

Josef Plojhar měl mnoho tváří – byl kněz, lidovec, agent StB, alkoholik, kariérista, spolupracovník KSČ, exkomunikovaný zrádce církve i papeže a ministr zdravotnictví. Miloval SSSR a zemřel při popíjení se sovětskými soudruhy.

Panuje zažitá představa, že Reinhard Heydrich Čechy nenáviděl. Je to ale pravda? Třeba české dělníky si hýčkal sociálními reformami, důchody, dovolenými a zvýšením mezd. Taky se obklopil českým personálem a měl i českou milenku.

Babiš už o Turkovi nechce ani slyšet. Začíná být háklivý i na nevinné dotazy.

Věznice StB v Uherském Hradišti byla jednou z nejhorších v celé republice. Sadističtí dozorci v ní denně porušovali tehdy platné komunistické zákony.

Církev sice vždy brojila proti alkoholismu, dříve ale bývaly kláštery největšími výrobci piva, vína i destilátů. Také mniši se alkoholickými nápoji denně hojně nalévali.

StB byla v mnoha ohledech podlejší a brutálnější než gestapo. Převzala od něj řadu postupů a metod, nejvíce zkušeností však získala od sovětské služby NKVD. U kolébky StB stáli sovětští vyšetřovatelé, na které v bestialitě neměla ani inkvizice.

Ve středověku a novověku byla tortura za účelem doznání obviněného považována za běžný a hlavně funkční prostředek. Mučení jako účinný nástroj k dopátrání se pravdy posvětil papež Inocenc IV. roce 1252 vydáním buly Ad extirpanda.

Slivovice, legendární alkoholický nápoj z Valašska, má zvláštní moc. Např. za války se stala univerzálním platidlem a byla žádanější než peníze. Šlo s ní prý podplatit i gestapo.

První sovětští poradci přijeli do ČSR na pozvání Gottwalda. Tito zcela v ničem nekompetentní diletanti a Stalinovi poskoci se infiltrovali do všech oblastí a funkcí a v podstatě republiku řídili. Rozkládali stát zevnitř. Komunisté z nich měli strach.

Filip Turek po schůzce s prezidentem nastínil své další kroky.

Mluvíme-li o zločinech raného novověku na východní Moravě, nevyhneme se fenoménu zbojnictví. Zapomeňte na báchorky typu „bohatým brali a chudým dávali“. Především to byli nemilosrdní zločinci. A taky obchodníci.

Poprava zločinců nebo kacířů byla v dřívějších dobách především veřejná zábava spojená se vzrušující podívanou. Lid se pobavil a spravedlnost si přišla na své. Veřejná exekuce současně vyslala všem jasný signál – dejte si pozor.

Do hospody na pivo chodili i ti největší velikáni české kultury a politiky, o kterých jsme se učili na základních školách. Třeba Otec národa Palacký, Miláček národa Tyl, Tatíček národa Masaryk i Zrádce národa Sabina.

Jak to vypadalo ve středověké hospodě? Dalo se v nich napít, najíst i přespat. Ve městech byly mázhausy, zájezdní hostince a herberky, na vesnicích byly nálevny na fojtstvích.

Vina či nevina se u soudu ve středověku dokazovala za pomocí tzv. ordálů. Obviněni byli nuceni brát do rukou žhavé železo, byli potápěni do vody nebo spolu museli bojovat.

Hospody si už od středověku nesly stigma zmaru a hříchu. Ovšem bývaly doby, kdy byly považovány za přínosná a užitečná zařízení a (nejen) v české společnosti měly své nezastupitelné místo.

Na Valašsku se to zbojníky jen hemžilo. Ondruška, Adamčík, Tisovský, Javorovští atd. Loupil zde i proslulý Ondráš z Janovic. Okrádali všechny napříč sociálním spektrem, nic nerozdávali, chudé nechránili a téměř všichni skončili na popravišti.

První sovětští poradci přijeli do ČSR na pozvání Gottwalda. Tito zcela v ničem nekompetentní diletanti a Stalinovi poskoci se infiltrovali do všech oblastí a funkcí a v podstatě republiku řídili. Rozkládali stát zevnitř. Komunisté z nich měli strach.

HZBL čili Hnutí za bezpečný les - tak se jmenuje nejnovější občanská iniciativa, která se hodlá v příštích komunálních volbách ucházet o hlasy voličů, a to hned v několika městech naší republiky.

Romové se dostali do Evropy asi ve 13. stol. z Indie. Věční kočovníci a vyhnanci bez práv se původně živili řemeslem, pak krádežemi. Usedlíci je mohli dokonce beztrestně střílet nebo topit. Pronásledování zmírnil až Josef II.

K vůbec nejvýznamnějším valašským zbojníkům patřil Matěj Ondra, v literatuře však známý jako Ondruška. Nikomu nic nerozdával a co naloupil, to prodal. Kdo se bránil, toho zabil. Skončil na popravišti.

Během třicetileté války panovalo v Evropě násilí a chaos. Drancovaly nejen cizí armády, ale také místní lupiči. Na východní Moravě se ve velkém rozmohlo zbojnictví. Zasáhnout museli dokonce i císaři.