Zdeněk Mahler

Touha znát svou minulost. Kořeny sahající hluboko do historie nebo alespoň dochované fragmenty. Vědět, kdo byli naši předci, kdy a jak žili, kde skončili a kdo po nich zůstal.

Lesy starobylého Křivoklátska. Majestátní chrámy přírody se špičkami stromů do nebe, už jenom vejít do nich je svátostí provázenou pocitem tiché pokory.

Pestrou přírodu na sever od francouzských Alp, dramatické soutěsky i rozlehlé louky posázené oky modrých jezer obývali již od mladší doby bronzové lidé zvláštního národa.

Vznik středověkých hradů, opevněných dvorců a tvrzí, které čeští králové přibližně od roku 1110 v křivoklátském loveckém hvozdu zakládali, je obestřen řadou nejasností.

Postavou neveliký, mimořádnými ambicemi však hnaný vpřed toužil Napoleon Bonaparte povznést se nad svůj malý vzrůst a na svět shlížet shůry. Mocensky i fyzicky. To vše s patřičnou slávou a okázalostí. Tedy nejlépe ze sedla impozantního koně.

Jakkoli je náš lidský druh velmi starý a označení Homo sapiens neboli člověk moudrý si neseme již kolem padesáti tisíc let, pojem naší odpovědnosti je poměrně mladý.

Dalším stavebním kamenem morální inteligence je povinnost. Ukládá člověku to, co by měl, má nebo dokonce musí udělat.

Dalším stavebním kamenem morální inteligence je spravedlnost. Je současně jedním z vůbec nejzákladnějších pojmů pro dobré uspořádání lidských vztahů, společnosti a v ní platícího práva.

Jako skála pevnou součástí morální inteligence by měla být důstojnost. Toto ryzí slovo pochází z latinského „dignitas“ a vyjadřuje také vznešenost.

Možná, že právě empatie neboli schopnost vcítit se do druhého člověka, soucítit s ním a nahlížet na svět jeho očima je tou vůbec nejdůležitější hybnou silou lidského pokroku.

Morálka. Společensky nanejvýš dráždivé téma. Doslova „třaskavé“. Vždycky tomu tak bylo. A bohužel asi vždycky bude.

Alexander Veliký, známý také jako Alexander III. Makedonský, syn krále Filipa II. a Olympias, byl zřejmě největším a nejúspěšnějším vojevůdcem celé historie. Stal se pánem dotud nebývalé říše a ztělesněním světového panství.

Domov je soukromí, bezpečí a teplo. A v něm láskyplná rodina. Budování domovů a soudržného rodinného zázemí, jasně vymezených „hájemství“, jsou pro city, vzájemné porozumění a psychický vývoj především dětí tak důležité.

Potřeba sounáležitosti - k jednotlivci, skupině lidí. Jinak řečeno - sociální potřeby. Nebýt sám či sama. K někomu patřit. Vědět, že na mě někdo myslí, má o mne starost a má mě rád.

Sto kilometrů od italské Sicílie a asi trojnásobek této vzdálenosti od nejbližších břehů rozpálené severní Afriky, za neustálého šumění a šplouchání ze všech stran omývány tmavomodrými vlnami, uprostřed Středozemního moře, leží ostrovy Malty.

Touha podívat se alespoň na chvíli do pohádek, které pamatujeme z dětství. Které jsme před spaním poslouchali nebo četli a jejichž děj nás unášel do říše snů. A přitom jsme se šťastně choulili do bezpečí vyhřátých peřin.

Jakkoli se to může zdát zvláštní, stáří je pro mnohé lidi tou vůbec nejšťastnější životní etapou. Jako každé období života totiž přináší řadu netušených možností, vytoužených příležitostí a jedinečných hodnot. A navíc má své jedinečné poslání.

Náš život se podobá divadelnímu představení. I on má několik na sebe navazujících dějství. Biologicky - tedy fyziologicky, psychologicky, sociologicky a zdravotně - jedinečných etap. Je dobré o nich vědět.

Máchova krajina pokrývá jedno z nejmalebnějších území České republiky. Rozprostírá se přes dvě svébytná území, která jí dodávají pověstný romantický charakter. Českolipsko a Kokořínsko.

Patrně nejbouřlivější období svého života, které dospělí komentují slovy, že „to s nimi pěkně mlátí“, mladí lidé prožívají už v první polovině této dlouhé životní etapy, a to ve věku 11 až 15 let.

Každým rokem usedne na celé zeměkouli do školních lavic prvních tříd základních škol více než 140 miliónů malých zvědavých dětí. S očima dokořán dychtivě zahájí své vlastní vzdělávání.

Mezi vinicemi někdejších králů, hustě porůstajícími svahy kraje Bordeaux, a pohořím Massif Central neboli Francouzským středohořím, stranou od rušného světa, leží prastaré regiony Limousin, Dordogne a Quercy.

V tomto předškolním věku dítě prochází svým „kouzelným světem“ - obdobím bezpočtu her, bujných fantazií a soustředěného zaujetí.

Svou vlastní cestou a na vlastních nohou se dítě pomalu, avšak jednou pro vždy vydává ve věku jednoho až tří let. Nejprve se na nich nemotorně batolí (proto tzv. "batolecí období"). Jeho chůze se však rychle srovnává a postava napřimuje.

Devítiměsíční těhotenství matky připraví malé dítě na tento svět jako dokonale vyvinutého tvora. Téměř. K podstatnému formování jeho osobnosti a duševních vlastností totiž začíná docházet až po narození, a to prakticky hned.

Provence je jako pohlazení, jako laskavá pohádka napsaná s něhou, polibkem pomíjivé myšlenky a lehkým tahem pera, je jako obraz, který malíř maloval ve sladkých snech.

Poté, co se kyselina deoxyribonukleová z buněk otce a matky proplete svými jemnými vlákny – a otec se tak s matkou spojí v jednu bytost, počne v matčině lůně nový život.

V prostředí nesnášenlivých svárů, vražd a krveprolití vznikla nová podmanivá krása plná tajemství, svobodná a překypující životem. Koně jako z Pohádek tisíce a jedné noci.

Niterný počátek zrodu a vývoje každého člověka protkává vlákno kyseliny deoxyribonukleové (DNA). Toto jedinečné vlákno je základním nositelem dědičnosti a kóduje přesný stavební plán našeho těla.

Tajuplný, vlnami Atlantského oceánu divoce bijícími o útesy smáčený, vichry a bouřemi po věky nelítostně zkoušený kraj, opředený starodávnými keltskými bájemi i legendou o králi Artušovi a kouzelníku Merlinovi. Bretaň.

Z původních staroiránských koní vzešel před více jak 3000 let další zázrak, které člověku soužití s koňmi přineslo. Vzniklo jedno z vůbec prvních plemen koní. Pohádkově krásné a půvabné, zároveň však uzavřené a plné tajemství.

Život. Aby obyvatelstvo Země pochopilo smysl této nejvyspělejší a nejšlechetnější hry, která nám byla a je dopřána, a vtáhlo se do ní, je nutné znát a ctít její pravidla. Nejsou zas tak složitá.

Srdce křivoklátských lesů odedávna tvořily hluboké listnaté lesy s hustým podrostem keřů, pestrých plodin, koberci trávy a vonných bylin pod nimi. Nebylo proto divu, že se tu dařilo zvěři.

Bezprostředně po narození dítěte se odehrává cosi magického. Navzdory vyčerpání z průchodu porodními cestami je asi hodinu vzhůru. Položí-li se matce na břicho, instinktivně šplhá k její hlavě.

Matka je prvním člověkem, kterého dítě vidí, cítí a vnímá. Člověkem, jehož měkká ruka ho hladí a vede. Její hlas a všudypřítomný stín bude dítě provázet po celý život.