Zdopravy Podcast

Naším hostem je provozní ředitel, jeden ze zakladatelů a také třetinový majitel společnosti BF Logistics, Robert Linhart. Z pohledu objemu nákladní dopravy je to aktuálně dle statistikŽESNAD.CZ 21. dopravce co do počtu hrubých tunových kilometrů za prvních desetměsíců letošního roku. „Získat zákazníka, to je těžké, ale udržet si zákazníka je ještě stokrát těžší. Musítemu věnovat neustálou péči, hlídat jeho přepravy, komunikovat s ním a včas řešitvšechny problémy, které mohou nastat. Aby byl v obraze a mohl se mimořádnostipřipravit. Tahle péče tu musí být denně,“ říká v podcastu Robert Linhart, podle nějžse na trhu rozjel naplno železniční kanibalismus mezi dopravci. „Tlučeme se avybíjíme mezi sebou. Z toho profituje zákazník, který může vycítit, že dopravci nemajíco vozit, a jdou tak s cenami dolů,“ dodává Linhart.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jan Paroubek stojí v čele státního podniku CENDIS, léta pracoval jako strojvedoucí, vedl iOdbor kolejových vozidel u Českých drah, stál u rozjezdu RegioJetu i Leo Expresu ase svým synem Janem vdechl druhý život opuštěnému kutnohorskému depu.V současnosti má CENDIS 320 lidí, polovina z nich pracuje v oblasti IT. Spadá pod něj například jízdenka OneTicket nebo prodej elektronické dálniční známky. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jakub Kraus je vedoucí Katedry letecké dopravy na Fakultě dopravní ČVUT v Praze a také muž, který už pět let předsedá Strategickému fóru bezpilotního letectví. Právě tady se schází zástupci všech do letectví zapojených organizací a spolků (včetně leteckých modelářů), aby společně posouvali pravidla bezpilotního létání dopředu. V novém díle tak probíráme drony a jejich budoucnost v českém vzdušném prostoru. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jaroslav Křenek je legendou mezi zachránci historického železničního dědictví v Česku. V roce 1981 byl jedním ze zakládajících členů KHKD, tedy Klub historie kolejové dopravy Praha. Dnes je jeho jediným zaměstnancem a také šéfem. Spojil s ním celý svůj profesní život a je jeho součástí už 44 let. „Bylo nám líto, že v roce 1981 končil parní provoz. Takže jsme plynule navázali,“ říkáv podcastu o úplném začátku KHKD Jaroslav Křenek. „Díval jsem se do evropského registru,máme 112 vozidel v historickém režimu, z toho 80 je vedeno jako provozních. Převažuje u náslogicky parní trakce, máme 11 parních lokomotiv ve sbírce, z toho tři provozuschopné. Načtvrté se pracuje.“ Jeden z největších úkolů za historii klubu bylo najít nové zázemí pro osm desítek exponátů,když se museli odstěhovat z ŽOS Bubny v Praze. Spolek se dal dohromady před 44 lety, abyzachránil a zrenovoval parní lokomotivu 354.7152 z roku 1917. Jezdí s ní dodnes. Tradičnějejich stroj uvidíte letos v létě v Martinicích v Krkonoších. První krkonošský parní víkend jev červenci druhý pak v srpnu. Tentokrát se tam setkáte právě s lokomotivu 354.7152, kterádala spolek před desítkami let dohromady. Ta pak zajistí i prosincové mikulášské jízdy v okolíMartinic. „V Kněževsi otevřeme 6. července a 3. srpna pro veřejnost u příležitosti, kdy tupojede parní vlak z Lužné,“ doplnil Jaroslav Křenek pozvánku do zázemí KHKD u Rakovníka.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jak se řídí provoz největšího nákladního dopravce na železnici v Česku? Pozvání k našemu mikrofonu přijal provozní šéf ČD Cargo a člen představenstva Martin Svojanovský. Nákladní doprava na železnici zažívá relativně těžké časy. Ekonomika se odklání od hnědého uhlí, Liberty v Ostravě z ničeho nic skončila a kůrovcové dřevo jena českých horách vytěženo. Nejde o zakázky, které by Cargo ztratilo ve prospěch jiných dopravců, jsou to přepravy, které jsou definitivně pryč a už se ani nevrátí.„Dnes se ukazuje, že rozhodnutí investovat, jít na zahraniční trhy a budeme budovat pobočky nebo dceřiné společnosti, byl jednoznačně správný tah. Když bychom je neměli, tak bychom se tu neuživili. To že působíme v sedmi zemích v Evropě, byla cesta správným směrem. I díky tomu je ČD Cargo v takové kondici,“ říká v rozhovoru Martin Svojanovský. Na železnici je od roku 1993, mnoho let pracoval jako dispečer v České Třebové a říká, že je to láska na celý život. Dodnes drží to, že odsloužíněkolik směn ročně jako ústřední dispečer. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Vojtěch Hromíř je generální tajemník Sdruženíautomobilových dopravců ČESMAD Bohemia. V Česku je na třicet tisíc aktivních dopravců všech velikostí, členskou základnu ČESMAD Bohemia tvoří z velké části ti, co podnikají v mezinárodnídopravě. ČESMAD Bohemia je členem Mezinárodní unie silniční dopravy, která má velkou kancelář v Bruselu a snaží se lobovat za lepší podmínky podnikatelů v autodopravě u nás i na půdě EU. „Máme asi dva tisíce členů, což představuje 27 tisíc nákladních vozidel a autobusů. Smysl tohoto sdružení je, aby se podnikatelské prostředí v dopravě zlepšovalo, nikoliv zhoršovalo,“ říká Vojtěch Hromíř. Dnes musí čelit čeští autodopravci extrémně silné konkurenci z východu. Stejně jako oni využívali hned po našem vstupu do EU svou silnou konkurenční výhodu na západních trzích, protože byli levnější než tamní tradiční dopravci, teď zažívají to samé opačně, když k nám expanduje levnější konkurence z východních zemí. „Hodně teď zanikají firmy podnikatelů, kteří začali po roce 1990 a dneska jsou po 34 letech unavení a nemají nástupce. Ale vedle toho vznikají firmy nové, řekl bych, že obnova je plynulá,“ popisuje v podcastu Vojtěch Hromíř.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hostem nového dílu podcastu Cesty zdopravy.cz je Aleš Stejskal. Od roku 1998 vede organizátora dopravního systému v Moravskoslezském kraji, což je společnosti Koordinátor ODIS. Je také předsedou České asociace organizátorů veřejné dopravy, tedy ČAOVD. Moravskoslezský kraj bude letos prvním krajem, kde vyjedou bateriové vlaky. Tedy elektrické RegioPantery doplněné o baterie pro provoz na neelektrifikovaných tratích. S prvními čtyřmi se svezou cestující už v letošním prosinci, dalších 15 vlaků je má doplnit od prosince 2026. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jak to chodí v leteckém handlingu a co stálo za kufrovou krizí pražského letiště letos v letní sezóně? Hostem nového dílu je Jiří Jarkovský,  staronový šéfCzech Airlines Handling.  Do čela jedné ze dvou handlingových společností na pražském letišti se vrátil letos v létě po čtyřleté pauze, kdy vedl DPOV ze skupiny Českých drah. O jeho návratu se psalo jako o nástupu krizového manažera, v rozhovoru ale říká, že nejde jen o krizové angažmá, ale o dlouhodobější spolupráci, jejímž výsledkem bude i revitalizační plán společnosti Czech Airlines Handling. Do zisku chce dostattuto dceřinou společnost Letiště Praha v roce 2026.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je ředitel Ředitelství vodních cest (ŘVC) Lubomír Fojtů. Rekreační plavba zažívá boom v celé Evropě a Česko není výjimkou. Naopak nákladní doprava na českých řekách dlouhodobě slábne, především kvůli nízkému stavu Labe u Děčína, kde mohou plout nákladní lodě jen několik měsíců v roce. A tak v první části rozhovoru detailně rozebíráme právě aktuální situaci kolem stavby a prosazování tzv. plavebního stupně Děčín. Z pohledu lodní dopravy (nákladní i rekreační) je u nás nejhustší provoz v centru Prahy. „Vodní cesta je tu velmi intenzivně využívána pražskými betonárkami v Troji a na Rohanském ostrově, kam se naváží po vodě ročně asi 300 000 tun štěrkopísku. A co se týká rekreační a osobní plavby, tak plavební komora Smíchov v Praze je už za hranicí své kapacity. Propluje tu 28 000 plavidel za sezonu. Je to nejvytíženější plavební komora ve střední Evropě,“ říká Lubomír Fojtů. Detailně v rozhovoru rozebíráme, jak se vyvíjí projekt splavnění Labe do Pardubic, jak to vypadá se splavněním Odry do Bohumína, prodloužením vodní cesty až do centra Českých Budějovic nebo majiteli plavidel sledovanými lodními výtahy na Orlíku a Slapech. „Výtahy by měly zvládnout i větší osobní lodě, které se nedostanou přes přehrady. K tomu, aby tyto investice bylo možné realizovat, je nutné spočítat ekonomiku. Státní fond dopravní infrastruktury nedá peníze na nic, co nebude ekonomicky zhodnoceno. Podklady zpracovávalo Povodí Vltavy a předložilo je ministerstvu dopravy,“ říká v podcastu Lubomír Fojtů. Diskutujeme také o prodloužení splavných částí Baťova kanálu směrem k Hodonínu i ke Kroměříži. Na kanál se vypraví každý rok na 90 000 turistů. „Finální plán pro Baťův kanál neexistuje, technicky je možné ho prodloužit až do Olomouce, i o tom se tady kdysi mluvilo, byť vím, jaký je postoj kraje a města, takže o tom nemá smysl diskutovat. Jsou i možnosti prodloužení kanálu pod Hodonín, ale to je otázka velkých investic. Myslím, že na dlouhá léta bude fungovat Baťův kanál mezi Kroměříží a Hodonínem,“ dodal Lubomír Fojtů. ŘVC pracuje letos s rozpočtem 800 milionů korun, největším projektem letošního roku je pro něj nová plavební komora Rohatec na Baťově kanále. Na příští rok by mělo hospodařit s cca 1,3 miliardy korun. Nárůst je způsoben tím, že v příštím roce by ŘVC rádo začalo s prohlubováním Vraňansko-hořínského plavebního kanálu.  See omnystudio.com/listener for privacy information.

David Chovančík je projektový manažer dopravce Slezské zemské dráhy a taképrojektový manažer obecně prospěšné společnosti Osoblažská úzkorozchodná dráha. Slezské zemské dráhy jsou dopravcem turistických parních vlaků na trati z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy. Osoblažská úzkorozchodná dráha je pak společností založenou většinou obcí podél tratě,která převzala do své správy nádražní budovy na trati a kompletně je z dotací nechala zrekonstruovat. Od letošního prosince by měla převzít také zdejší provoz pravidelných vlaků v objednávce kraje od Českých drah. Právě tomuto tématu se detailně v rozhovoru. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Poslechněte si Jaké je soužití různých způsobů dopravy nejen ve městě Brně? Podcast o městské mobilitě, o veřejném prostoru, o parkování, o zklidňování dopravy, o „třicítce“ a o emocích kolem automobilů vytvořil student mediálních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity Matěj Žabčík jako své součást bakalářské práce. V podcastu mluví Michal Šindelář z Brno na kole, Jan Mandát z Brno autem, Petr Daněk z Centra dopravního výzkumu, Marek Lahoda z Pirátské strany, socioložka Barbora Vacková z Masarykovy univerzity, Pavel Skládaný z Centra dopravního výzkumu, radní pro dopravu Petr Kratochvíl z ODS a židenický starosta Petr Kunc.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Michal Štěpán je výkonným ředitelem společnosti Arriva vlaky. Celý svůj profesní život věnoval práci na dráze, když nepočítáme jeho roční působení v čele Integrované dopravy Středočeského kraje. V červnu to budou čtyři roky, co přišel do Arrivy. Stejně jako ostatní dopravci i Arriva řeší permanentně nábor nových lidí. „Železnici začínají docházet srdcaři v podobě uchazečů o zaměstnání. Práce ve svátek, práce o víkendu, to se jim dnes moc nezamlouvá. Doba, kdy se nastupovalo na dráhu a bylo jasné, že se chodí do práce přece i o Vánocích, to jsou věci, které některé zájemce o práci překvapí,“ říká v podcastu Michal Štěpán. V rozhovoru otevíráme i téma současného systému pro prodej jízdenek Arrivy a jejich kontrolu průvodčími, kteří zatím nemohou využívat načtení QR kódu z jízdenky. „Vydali jsme se cestou vlastního vývoje, v letošním roce bude nasazen do ostrého provozu nový rezervační sytém a s tím souvisí i prodejní systém. Je to další oblast, kde se nespoléháme jen na privát, ale řešíme si to interně.  Vidím jako optimistický scénář konec léta zahájení zkušebního provozu,“ říká Michal Štěpán. Arriva dnes provozuje už relativně pestrou flotilu vozidel od německých Desir, přes jednotky Lint, Stadler GTW, elektrické RegioPantery až po motorové jednotky řady 845, kterých má dopravce na pět desítek. Jde tak o nejpočetněji zastoupený typ vlaku v jeho barvách. „Máme zálohu kolem 15 procent vozidel, daří se nám ji naplňovat, pokud nepřijde souhra velkých provozních mimořádností, z nichž plynou neplánované přístavby v opravnách vlivem násilných poškození,“ zmiňuje Michal Štěpán a detailně v podcastu pak popisuje, jak funguje údržba jejich vlaků i jak shání potřebné náhradní díly. To řeší dopravce i tak, že pořídil několik jednotek z Německa, které zutím slouží primárně jako dárce orgánů – tedy náhradních dílů – pro ostatní soupravy.  Depa má Arriva zatím na dvou místech. V pražské malešické teplárně a ve Vsetíně. Kde ale bude depo pro vlaky, které vyjedou letos v prosinci na linky Jihomoravského kraje? „Tato otázka ještě není uzavřená. Vedeme jednání s privátním subjektem ve Veselí nad Moravou, vedeme i jednání na dalších místech na jižní Moravě, smlouvy se připravují, ale počítáme, že to bude v okolí Veselí nad Moravou,“ domnívá se Michal Štěpán, který neřeší jen běžnou údržbu, ale připravuje i postupy pro větší neplánované opravy jihomoravských jednotek.  „Jednáme se zhotovitelem Pars Šumperk, protože musíme mít připraven i plán B, když dojde k mimořádné události na přejezdu a podobně. Některá jednání vedeme s dílnami DPOV a také s ČMŽO v Přerově,“ dodal ředitel.  V podastu se také dozvíte, jaká práce na dráze ho zatím nejvíc bavila, ale i které situace považoval za nejkrizovější. Diskutujeme i téma ETCS v podání tohoto dopravce, téma Akreditovaného školícího střediska Arrivy, které připravuje nové strojvedoucí i pro ostatní dopravce a probíráme práci průvodčích i to, proč Arriva opustila označení stevard. See omnystudio.com/listener for privacy information.

České dráhy mají stále problémy s řazením souprav a nedostatkem kvalitních vozů. V čem je problém a kdy se situace zlepší, to je hlavní téma nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz. Pozvání přijal místopředseda představenstva Českých drah Michal Kraus, který je zároveň náměstkem generálního ředitele odpovědným za servis a údržbu. Mimo jiné říká, že nejde o vozovou krizi specifickou pro České dráhy. "Problém ÖBB je identický s tím naším, sháněly vozy a měly obrovské problémy z hlediska údržby. Stejná informace přichází z Maďarska, kolegům na Slovensku musíme tu a tam vypomoci třeba s podúrovňovým soustružením, aby zvládli dopravu udržet a Polsko registruje 40 procent vozů, které nejsou schopny provozu. Je evidentní, že krize, která souvisí s vypuknutím covidu a války na Ukrajině i s údržbou, která musí odpovídat standardům normy ECM, postihla všechny země kolem nás," říká Michal Kraus. Kdy se tato situace změní a co s tím mohou dráhy udělat, probíráme detailně v podcastu, který si můžete právě teď pustit. Za pozdní dodávky začaly České dráhy vymáhat od všech dodavatelů sankce. Další komplikace, kterém možná budou dráhy čelit, bude začátek výhradního provozu pod ETCS. Podle Michala Krause začíná být problém na straně dodavatelů, zejména u společnosti Alstom. Je tedy ohrožen provozu po 1. lednu 2025? "Zatím tomu tak není, uvidíme, jak se ta situace bude vyvíjet," řekl v podcastu Kraus, přičemž připustil, že je z nastalé situace nervózní. Detailně v rozhovoru řešíme, jak se změní systém servisu drah v příštích letech. Mělo by jít hlavně o zkrácení času na údržbu. I tím, že ČD chtějí postupně přejít na systém, kdy vymění díl za díl, rychle vrátí vlak zpět do provozu a pak teprve začnou díl, který potřebuje repasi nebo údržbu, opravovat. Jde o způsob, který je běžný letectví. "Aktuálně držíme v zásobách díly za tři miliardy korun, děje se tak právě vlivem toho, že posilujeme tento systém," doplnil Kraus. Otevíráme také investice do servisního zázemí a nových hal údržby, které  České dráhy chystají. "Uvažujeme nejen o výstavbě nových hal, ale také snížíme počet míst, kde budeme servis zajišťovat. Máme vytipovaných několik menších lokalit, kde budeme depa zavírat. Celkem je jich pět, dalších pět by mohlo být sloučeno. Rakouské dráhy mají 21 míst, kde provádí údržbu. My jich máme 31," říká v podcastu Kraus.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Zdeněk Venera je geolog, který stojí v čele České geologické služby. Jejím zřizovatelem je Ministerstvo životního prostředí, ale má zásadní vliv na přípravu českých dopravních staveb. Tedy měla by mít. Ne vždy tomu tak je.  V podcastu řešíme současnou přípravu některých důležitých staveb a vracíme se k i minulosti, například problémům dálnice D8. Řešíme i to, kudy má vést vysokorychlostní trať Praha - Drážďany. Diskutujeme i sesuvy, které už mnoho desetiletí provází pražský Petřín a například v roce 1965 poškodily zdejší lanovou dráhu. Důkladně probíráme i kauzu polského dolu Turów a jeho vliv na podzemní vody v Česku.  See omnystudio.com/listener for privacy information.

Navrhla výletní tramvaj T3 Coupé pro Prahu, podle jejího návrhu se chystají právě teď do výroby nové vozy lanovky na Petřín, vyvinula a prodává intimní pomůcky pro ženy a město Liberec jí přizvalo letos v únoru k veřejné diskusi o podobě lanové dráhy na Ještěd. Designérka Anna Marešová. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hostem podcastu Cesty Zdopravy.cz je mladý, prakticky nevidomý muž Mikuláš Kopas. Studuje na dopravní fakultě v Pardubicích, je nadšeným fanouškemdopravy a na internetu si říká slepý blázen. Zároveň však pro Správu železnic testuje přístupnost stanic a zastávek pro nevidomé. On sám není nevidomý od narození. Má specifickou poruchu autistického spektra, které se říká Aspergerův syndrom a ve 14 letech se u něj projevila vrozená vada na oční sítnici. Kvůli té postupně téměř oslepl. S Mikulášem vás vezmeme v podcastu na cestu z Prahy do Ostravy. Jak by cestoval nevidomý z pražské zastávky Čechovo náměstí ve Vršovicích na tramvajovou zastávku Důl Jindřich v Ostravě veřejnou dopravou? Co všechno musí zvládnout? Jak se ohlašují jednotlivé dopravní prostředkyčlověku, který nevidí? Jak se neztratit se slepeckou holí na hlavním nádraží v Praze a najít tu správný vůz správného vlaku na správném nástupišti?  „Pokud budeme mluvit o regionálních vozidlech, tam je zásadní, aby nevidomý nastoupil, dokázal si sednou, případně si odskočit a dokázal vystoupit. K tomu je potřeba vyřešit značení míst. Barevně pro slabozraké, hmatově pro nevidomé. Druhá věc je toaleta. Pokud se tam člověk nezamkne, jako nevidomý nemáte žádnou šanci zjistit, s výjimkou pár vozů, třeba multifunkční vozy na Hungarii, jestlije tam obsazeno, nebo ne, když nevidíte. A třetí je úprava hlášení. Ať už se bavíme o přípojích nebo ohlášení strany výstupu, aby vlak sám dokázal říct výstup vlevo nebo vpravo,“ říká o potřebách nevidomých v regionálních vlacích v Mikuláš Kopas. Velkou část rozhovoru věnujeme také hodnocení dopravců z pohledu nevidomého. Jak na železnici tak v MHD. A došlo i na srovnání tří velkých dopravců, kteří jezdí mezi Prahu a Ostravou. Tedy Českých drah, RegioJetu a Leo Expressu. „Pokud bych si měl vybrat z těchto tří, vždy si vyberu raději České dráhy. Aplikace můj vlak je až na rezervační sytém velmi přístupná pro nevidomého, ve vlacíchfunguje rezervační systém, pokud tedy nepojedeme nějaký starým béčkem. Informační systém je u ČD spolehlivější. Já si pana Jančury vážím, udělal tu spoustu dobrých věcí, ale vůbec se mi nelíbí, jak řeší přístupnost svých digitálních služeb nebo vozidel,“ říká Mikuláš Kopas a detailně popisuje svou zkušenost s cestou novými elektrickými jednotkami od polské Pesy, které dopravce provozuje v Ústeckém kraji. Pro Správu železnic testuje přístupnost stanic a jako svůj největší úspěch bere zlepšení orientace nevidomých ve stanici Beroun. Jak tedy jeho práce pro Správu železnic vypadá? „Dám vám příklad se Soběslaví, kde Správa železnic dělala jak nádraží tak autobusovou část. Řešili jsme tu, když mám zastávky vedle vchodu do podchodu, a já to nevidomému neřeknu, že je to špatně. Když nevidomývystoupí z vlaku, ale pak se nedozví, že vpravo nebo vlevo od podchodu jsou zastávky. Takových věcí je hodně, snažíme se to napravovat nebo minimálně dokumentovat,“ říká v podcastu Mikuláš Kopas.  See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hostem dalšího dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz byl náměstek pražského primátora zodpovědný za resort dopravy Zdeněk Hřib.  Ve více než hodinovém rozhovoru rozebíráme všechny možné problémy pražské dopravy: od infrastruktury po městskou hromadnou dopravu až  individuální automobilovou dopravu.  Jedním z velkých témat je parkování, u kterého město chystá velké změny.  Hřib chce více pravomocí v této oblasti přesunout na městské části. „O využití ploch by měli rozhodovat lidé v daném místě, ne jen magistrát. Mým cílem je dát více pravomocí městským částem, proto chci dvousložkovou část ceny. Magistrátní složka by sloužila na opravy silnic, složka pro městskou část by byla hlavně regulační,“ řekl Hřib. Městská část by si svoji složku stanovila sama.  Hřib ale naznačuje, že cena za parkování v Praze by měla výrazně stoupnout. „Je třeba uplatnit princip řádného hospodáře.  Parkování dnes dotujeme více než MHD. Komerční cena na okraji Prahy je 2000 za auto na měsíc, na Praze 10 3000 Kč. Když to srovnáte s cenou za parkování ve veřejném prostoru 1200 Kč za rok, tak vám dojde, že ta dotace, kterou máte oproti komerční ceně, je neuvěřitelně vysoká. Je to dotace na uskladnění soukromého majetku ve veřejném prostoru,“ řekl Hřib.  V podcastu došlo i na téma pražských problematických mostů. Jisté například je to, že do stavby nového už přes Libeňský most tramvaje neprojedou. „Na původní inundační most tramvaje nemohou, jsem rád, že se podařilo situaci odchytit dříve, než došlo k pádu mostu. Teplotní změny mají velký vliv,“ podotkl Hřib. V případě Výtoňského železničního mostu je podle Hřiba nutné, aby přes Vltavu vedly tři koleje a vznikla nová zastávka Výtoň.  V podcastu řešíme i financování velkých dopravních staveb v Praze. Podle Hřiba padnou do roku 2030 všechny úspory hlavně na stavbu metra D a nelze tak čekat, že budou peníze na stavbu Městského okruhu. „Kolem roku 2030 město nebude mít peníze na další velkou infrastrukturní stavbu. Praha nebude bez státu schopna okruh dostavět,“ dodal Hřib. V rozhovoru řešíme i to, jak se budou vybírat priority. Podle Hřiba bude hlavní podpora MHD. Jen v roce 2022 dalo město 23,6 miliardy korun do jejího provozu, letos to bude již 27 miliard korun.  Otázkou proto zůstává, zda nezdražit jízdné, zejména pak roční kupón. Hřib tvrdí, že jeho cena se bude řešit, stejně jako to, které skupiny mají dopravu zdarma. Pokud by musel řešit dilema omezování spojů nebo zdražování, jednoznačně by šel cestou zvýšení ceny.  Součástí podcastu je více než čtvrti hodina odpovědí na otázky čtenářů. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Pozvání k mikrofonu přijal nejsledovanější český letecký youtuber a autor Leteckého podcastu Rostislav Kopecký, tedy FlyRosťa. Letos vydal se svou ženou ke stoletému výročí ČSA knížku o módě na jejich palubách. Rosťa Kopecký je profesí kameraman, střihač a režisér, jenž dříve připravoval pořady pro klasické i internetové televize. Svůj první podcast z oblasti letectví natočil se svou kamarádkou a zároveň letuškou Zuzkou jen tak na zkoušku. Dnes ho sledují tisíce lidí. „Měsíčně se na můj kanál dívá 300-350 tisíc unikátních diváků. Sledoval jsem trendy na sítích a bylo mi jasné, jestli to má mít sledovanost, že to chci dělat i s videem. Pro mě bylo jednoduché vše zajistit technicky. Náročné bylo postavit se před kameru a mluvit do ní,“ říká v podcastu Rosťa Kopecký. Jeho zatím nejsledovanějším rozhovorem je díl s kapitánem Davidem Heclem, který má více než milion přehrání na Youtube „David je skvělý vypravěč a má skvělé charisma. Když v Česku řeknete, že jste kapitánem Airbusu A 380, největšího dopravního letadla na světě, tak jste jeden jediný, nebo jeden z mála,“ doplnil youtuber. Právě o rozhovory s piloty mají na kanále Rosti Kopeckého fanoušci největší zájem. Kromě vlastních videí však spolupracuje i se slavným leteckým youtuberem Samem Chui, pro nějž některá vide natáčí. „Mám tak možnost dostat se do velkého leteckého světa. Dokáže vám to otevřít velké hangáry v Dubaji, díky němu můžu letět na Nový Zéland jedním z nejdelších letů na světě. Není to tak, že bych měl od Sama zakázku. Když spolu něco natočíme, dostanu na oplátku možnost být u toho,“ vysvětluje Rosťa Kopecký. Otevíráme tak i téma, zda se dá v česku uživit jen tvorbou leteckých videí a jak funguje spolupráce s aerolinkami, když youtuber propaguje jejich spojení. Představa, že by youtuberům něco platily, je podle Rosti naprosto lichá. Se svou ženou Jiřinou stojí za letos vydanou unikátní knihou Móda na palubách Československých aerolinií [https://zdopravy.cz/stolete-vyroci-csa-pripomina-unikatni-kniha-vytvorena-byvalymi-zamestnanci-179500/], která přibližuje historii společnosti přes uniformy palubního a pozemního personálu. Velkou část rozhovoru tak věnujeme i jí.   See omnystudio.com/listener [https://omnystudio.com/listener] for privacy information.

O přesunu zboží z kamionů do vlaků se víc mluví, než aby se v reálu ve větším měřítku odehrávala. Právě o tom byl tento týden už třetí diskusní večer Trendy Zdopravy.cz, který vám nyní přinášíme ve verzi k poslechu jako podcast.  Co se musí stát, aby byly dálnice volnější a železniční kapacity více využité? O tom s kolegou Ondřejem Kubalou diskutovali: Aleš Willert, generální ředitel skupiny C.S. Cargo Vojtěch Hromíř, generální tajemník sdružení silničních dopravců ČESMAD Bohemia Martin Hořínek, prezident sdružení železničních nákladních dopravců ŽESNAD.cz a jednatel Metrans Rail Jana Vládková, ředitelka EP Cargo See omnystudio.com/listener [https://omnystudio.com/listener] for privacy information.

Pozvání do našeho studia šéf Drážní inspekce Jan Kučera. Pro Drážní inspekci pracuje už dvacet let a letos v létě obhájil pozici generálního inspektora na dalších pět let. Drážní inspekce nevyšetřuje v Česku zdaleka jen mimořádné události na železnici, ale také nehody tramvají, trolejbusů, metra i lanových drah. V dnešním podcastu vás tak vezmeme do zákulisí práce drážních inspektorů. Rozebíráme třeba situace, kdy jeden ze strojvedoucích tvz. projede stůj a zastaví na poslední chvíli kousek od sebe s protijedoucím vlakem. „Ptáme se strojvedoucích, jak to návěstidlo vnímali. Lidský faktor je pro nás důležitý. Jsou strojvedoucí, kteří se přiznají, jsou strojvedoucí, kteří tvrdí, že tam bylo něco jiného a jsou strojvedoucí, kteří nám řeknou, že tam byl návěstní znak, které to návěstidlo ze své povahy a konfigurace kolejiště ani nemůže rozsvítit. To jsou případy, kdy pak začneme pochybovat,“ říká Jan Kučera. Na otázku, jestli někteří lidé po nehodách zkouší lhát odpovídá: „Někteří ano. Bohužel.“ V rozhovoru se zastavíme i u čerstvé nehody v Olomouci,  kdy se vlak Českých drah střetl na přejezdu s kamionem a bezprostředně po nehodě vypukl velký požár. Drážní inspekce už v jednom ze svých předchozích doporučení po nehodě z roku 2017 uváděla, že by zde měly být pro vyšší bezpečnost závory. Stále tu nejsou, a teď tu došlo k další vážné nehodě. V podcastu probíráme i téma, jak se někteří lidé snaží zametat problémy pod koberec, jaké reálné dopady mají bezpečnostní doporučení Drážní inspekce, co se díky jejich vyšetřování podařilo na českých dráhách už změnit a zastavujeme se i u statistik inspektorů. „Statisticky nejbezpečnější přejezd je bez světel a s mechanickými závorami, tam příliš k mimořádným událostem nedochází,“ říká s nadsázkou a s vědomím toho, že už téměř z železnice vymizely, Jan Kučera a hned dodává: Nejbezpečnější přejezd je celkově ten se závorami. Je to optická překážka v zorném poli řidiče.“ Rozebíráme i některé zajímavé a mediálně známé nehody. Právě Drážní inspekce prokázala po nehodě v Prosenicích u Přerova, že strojvedoucí začátečník vykazoval v kurzu fiktivní hodiny, zatímco ve skutečnosti létal jako pilot. Takové odhalení ale nebylo po chuti těm, kteří byli do problému zapojeni. „Měli jsme s tím problémy i co se týká ústního vyhrožování. Ale my se toho nebojíme,“ říká Jan Kučera. See omnystudio.com/listener [https://omnystudio.com/listener] for privacy information.

Přinášíme další ze speciálních vydání podcastu Cesty Zdopravy.cz, kdy náš host odpovídá především na vaše čtenářské dotazy. Pozvání do studia přijal Radek Mátl, který stojí už čtyři roky v čele Ředitelství silnic a dálnic, aby se během 60 minut popral s 25 dotazy čtenářů. Česko právě teď prožívá stavební dálniční boom, v příštím roce by se mělo otevřít přes sto kilometrů nových dálnic, což naše země nepamatuje. Kdy bude ale kompletně dostavěná dálnice D6, kdy bude zcela funkční dálnice D35, kdy se poprvé kopne na středočeském úseku dálnice D3, jaký je stav v přípravách severního obchvatu hlavního města mezi dálnicemi D7 a D8, povede opravdu pražský okruh pod pražskou čtvrtí Suchodol a dojde někdy i na propojení dálnic D3 a D5 na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje? I to jsou otázky, které vás zajímaly a Radek Mátl na ně v novém díle podcastu detailně odpovídá. Jedna z vašich otázek míří i k velmi očekávané silnici první třídy číslo 73 z Brna na sever směrem na Moravskou Třebovou, která byla dříve označována jako dálnice D43. Ta by měla vést z velké části v obdobné stopě, v které nacistické Německo rozestavělo dálnici Vídeň - Vratislav. A tak je otázka, zda není možné původní stavbu aspoň částečně využít „Z velké části ne, za ty roky se z toho stal biotop a kvalita náspu není dobrá. Povedeme tu trasu tímto územím, ale budeme muset velkou část odtěžit, provádět sanace a budeme defacto stavět znovu. Ani mosty, které jsou dnes pomalu 80 let staré, si nedovedu představit, že bychom využili na stavbu nové dálnice s životností sto let,“ řekl v podcastu Radek Mátl. Jako čtenáři jste se podivovali i nad tím, proč se u Brna rozšiřuje dálnice D1 na šest pruhů jen ve velmi krátkém úseku. „Nic jiného nám nezbylo, měli jsme povoleno rozšiřovat dálnici jen v tomto místě v délce 1,5 kilometru. Je to ten nejkomplikovanější úsek, kde jsou napojeny dálnice D2 a D52 a intenzity provozu jsou tam největší. Tady se nám podařilo proces urychlit, získat stavební povolení a mohli jsme se do toho pustit. Co se týká ostatních úseků, tam bohužel nemáme vydané ani územní rozhodnutí. Rádi bychom udělali celých 30 kilometrů, tak to ale připravené nebylo. Rozšiřujeme úsek, který byl nejkritičtější,“ odpovídá čtenářům v podcastu Radek Mátl. V rozhovoru otevíráme také téma kritického nedostatku kameniva pro dopravní stavby, který by mohl nastat už v řádu několika let, protože zásoby v českých lomech, které je možné vytěžit, se povážlivě tenčí. Ptali jste se také na to, jak zrychlit přípravu dopravních staveb. „Možná všechny překvapím, ale potřebujeme se méně zabývat legislativou a víc efektivitou činnosti úředníků ale i projektantů, investorů a všech. Aby se procesy zrychlily. Jsme v demokratické zemi. Je dobře že je právo se odvolávat u důležitých staveb, které ovlivní životy spousty lidí. Na druhou stranu není možné, aby nám vyřízení odvolání pak trvalo 18 nebo 12 měsíců. To je špatně, to nás strašně zdržuje,“ říká Radek Mátl s tím, že by velmi pomohl také nový stavební zákon, který by sloučil územní a stavební řízení, čímž by jedno kolečko odvolání odpůrců výstavby nových dálnic odpadlo.   See omnystudio.com/listener [https://omnystudio.com/listener] for privacy information.

Rekreační plavba je v Česku stále populárnější a dnes tvoří také drtivou většinu plaveb na české vodní cestě. Se začátkem letních prázdnin jsme tak pro vás připravili nový díl podcastu Cesty Zdopravy.cz s ředitelkou Státní plavební správy Klárou Němcovou. Průkaz způsobilosti pro vůdce malého plavidla má v česku 65 tisíc lidí, ročně k nim přibyde 3,5-4 tisíce dalších. Lodní provoz se u nás v této době zásadně mění. Od profesionální plavby k té rekreační. Je to dobře vidět i na statistikách plavebních nehod, kterých je v Česku mezi dvaceti a třiceti za rok. V roce 1997 se jich většina týkala profesionální plavby. Dnes se jich drtivá většina odehraje na poli plavby rekreační. „Dostavením plavebního stupně Děčín a Přelouč bychom mohli přepravovat daleko víc nákladu povodních cestách. Pomalu ale jistě se vyčerpávají kapacity na železnici a na silnici. Všichni plavci čekají na plavební stupeň Děčín,“ říká v novém díle podcastu Klára Němcová. Právě nespolehlivost plavební cesty u Děčína je největším problémem, proč po Labi nepluje více nákladu. Státní plavební správa má více než stoletou historii, Československý úřad plavební, její přímý předchůdce, vznikl už v roce 1920. „Souviselo to i s válečnými reparacemi, díky nim Československo získalo mnoho lodí a bylo potřeba aby se sjednotil i výkon státní správy,“ vysvětluje v podcastu Klára Němcová s tím, že úřad vznikl hlavně kvůli nákladní a osobní dopravě. Málokdo mohl tušit, že o sto let později bude úřad řešit hlavně plavbu turistů pro radost. Většina nehod, které státní plavební správa vyšetřuje, jsou jen odřené plechy, velké a vážné lodní nehody jsou u nás spíš vzácné. Méně vzácné už je, že u vás loď nebo vodní skútr Státní plavební správy zastaví i s majáky a úředníci budou chtít zkontrolovat lodní listiny. Státní plavební správa má pravomoc vstoupit na vaše plavidlo a také může zkontrolovat přímo na místě, zda není vůdce plavidla pod vlivem alkoholu. Dokonce vám může i průkaz způsobilosti sebrat. Jde však jen o velmi výjimečné případy, když například zaviníte vážnou plavební nehodu. K hlídkové činnosti využívá dva vodní skútry (jeden v Čechách, druhý na Moravě) i říčně-námořní hlídkové čluny. „Pokud se kontrolují lodní listiny, tak většinou v přístavu. Zastavování velkých plavidel v provozu může být rizikové. Ale pokud k tomu už dochází, tak tím způsobem, že se k plavidlu přidáme a náš zaměstnanec přestoupí a provede kontrolu,“ vysvětluje Klára Němcová. V podcastu otevíráme také zákaz plavby na paddleboardech v centru hlavního města i téma alkoholu na vodě. „V Praze se rozmohly půjčovny paddleboardů, půjčovali je nezkušeným turistům, a ti se pohyboval v tom velmi intenzivním provozu ve vnitřní Praze. Bylo to velmi nebezpečné,“ říká Klára Němcová, která není příznivcem zákazů a příkazů, ale tady prý byla už situace velmi vážná. See omnystudio.com/listener [https://omnystudio.com/listener] for privacy information.

Tento týden jsme pro vás živě vysílali další díl pořadu Trendy Zdopravy.cz o budoucnosti dálkové železniční dopravy v Česku a o tom, jak se železniční dopravci chystají na nevyhnutelné další soutěže a otevírání trhu.  Moderátor Ondřej Kubala pozval k diskusi do pořadu Trendy Zdopravy.cz čtveřici hostů, kterých se otevírání železničního trhu bezprostředně týká: -Martin Kupka, ministr dopravy - Michal Krapinec, generální ředitel Českých drah - Radim Jančura, majitel a zakladatel RegioJetu -Jan Paroubek, ředitel CENDIS See omnystudio.com/listener [https://omnystudio.com/listener] for privacy information.

Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdpravy.cz je majitel a zakladatel Student Agency a RegioJetu Radim Jančura. Ve speciálním vydání odpovídá na dotazy čtenářů deníku Zdopravy.cz, celkem se našel prostor pro 25 čtenářských otázek. Jančura mimo jiné říká, že dnes už své firmy neřídí a nechává to čistě na managementu. Sám je podle svých slov pouze rozhodovačem a podepisovačem. Čtenářům také odpověděl, proč omezuje autobusy a soustředí se hlavně železnici. "Uvědomoval jsem si, že se česká železnice bude zlepšovat a v případě, že sám nepřejdu na železnici, tak si vezmou České dráhy cestující zpět do vlaků. Autobusy dokázaly krásně konkurovat železnici, ale každým rokem je železnice lepší a autobusy už nestíhají. Proto jsme zrušili před několika dny i poslední autobus z Plzně do Prahy," říká Jančura. A jaká je v takovém případě nabídka Radima Jančury pro řidiče autoubusů z rušených spojů? Podle Jančury jde o ideální adepty na práci strojvedoucích. "Školíme neustále. Železnice jim může dát zajímavou pracovní perspektivu. A nejen u nás, do pěti minut najdou práci kdekoliv jinde," řekl v podcastu Jančura. V rozhovoru otevíráme na základě čtenářských otázek téma spolehlivosti regionálních vlaků od Pesy, soutěží na železnici, kvality služeb RegioJetu, která podle řady čtenářských komentářů klesá, nového zázemí RegioJetu v Malešicích i vztahu firmy k jejím zaměstnancům a brigádníkům. A jako vždy Jančura rád okomentuje i konkurenci. "České dráhy jsou moloch a stanou se menším molochem, když budou menší. Naopak my, ale podobně i česká Arriva nebo Leo Express, jsme stále ještě firmy postavené tady na zelené louce s velmi dobrou efektivitou. A jak se budeme zvětšovat a molochovatět, budeme nabírat spoustu lidí navíc, a budeme dražší. A pak se někde setkáme," domnívá se Jančura, který si dovede představit, že RegioJet a České dráhy budu v budoucnu podobně velcí dopravci. See omnystudio.com/listener [https://omnystudio.com/listener] for privacy information.

Petr Borecký, Jiří Řehák, Jiří Pavel, Jiří Nálevka a Jan Hruška v první živé diskusi o budoucnosti regionálních tratí v Česku První díl pořadu Trendy Zdopravy.cz jsme věnovali budoucnosti regionálních tratích v Česku. Pořad jste mohli sledovat živě v úterý 28. března od 20 hodin, nyní vám společně s video záznam celé diskuse nabízíme také verzi k poslechu. Hosty pořadu Trendy Zdopravy.cz jsou:  Petr Borecký, radní pro veřejnou dopravu Středočeského kraje Jiří Řehák, náměstek hejtmana Ústeckého kraje pro oblast cestovního ruchu, kultury a památkové péče  Jiří Pavel, ředitel Odboru strategie Správy železnic  Jiří Nálevka, ředitel Arriva vlaky Jan Hruška, strojvedoucí a člen představenstva CityRail See omnystudio.com/listener [https://omnystudio.com/listener] for privacy information.

Jiří Svoboda stojí už pět let v čele Správy železnic a letos má vůbec největší rozpočet v historii této státní organizace. Na jaké projekty padne nejvíce peněz, jaký je stav nejdůležitějších staveb na železniční síti v Česku a co se musí stát, aby byly výluky lépe koordinované? Právě tato témata otevíráme s Jiřím Svobodou v novém díle podcastu Cesty Zdopravy.cz. Podle něj souvisí souběhy výluk především s dosavadním způsobem financování Správy železnic. „Odjakživa tu chybí dlouhodobé plánování. Řeknu to zjednodušeně. Jsme v pozici, teď nejsou peníze, nepřipravujte, nemůžete stavět. A pak přijde pokyn, teď jsou peníze, stavte. A v tu chvíli, když je možnost zdrojů, se řeší věci, které se historicky odkládaly. Například Poříčany-Velim, kde byly obří propady tratě. Řešení by bylo, a ministr si to bere za své, nastavit parametry financování na 5 a více let a k tomu přiřadit plánování výlukové činnosti,“ říká v podcastu Jiří Svoboda. V rozhovoru se zaměřujeme i na další elektrifikace tratí v česku. 28. února předloží Správa železnic ministerstvu návrh tratí, které by měly skončit v nejbližších letech laicky řečeno pod dráty. „Prostá elektrifikace by se nevázala na železniční svršek a spodek. Zatrolejujeme trať a zařídíme vše nezbytné, mám namysli zabezpečovací zařízení, protože to je provázáno s napětím. Ty světy nelze oddělit,“ říká v podcastu Jiří Svoboda s tím, že do strategie elektrifikace začíná zasahovat i čerstvě vypsaná soutěž ČD na hybridní vozidla. V podcastu naznačuje, že se o prosté elektrifikaci hovoří například u tratí na Frýdecko-Místecku či Krnovsku a o objízdných trasách směrem na jih k Olomouci.  V podcastu otevíráme i téma nákladně opravených lokálek, kde pak kraje omezily nebo zastavily osobní dopravu a další budoucnost regionálních tratí, do kterých bude nezbytné investovat podle ředitele stovky milionů korun. „Když zjišťuji od kolegů, jak je využívaná ta trať, kolik tam jezdí občanů, tak to je zrovna záležitost, kde ekonomiku nelze nalézt,“ říká Svoboda k rekonstrukci Kozí dráhy v Ústeckém kraji.  See omnystudio.com/listener [https://omnystudio.com/listener] for privacy information.

Dalším hostem podcastu Cesty Zdopravy byl Zdeněk Abraham, generální ředitel Dopravního podniku města Hradce Králové.  Velmi si zakládá na tom, že díky velkému počtu trolejbusů a elektrobusů zajištují elektrická vozidla 60 % výkonů zdejší MHD. „Nejstarší elektrobus, který už máme 9 let, je teprve před výměnou baterií. Ty ostatní mají sníženou kapacitu ani ne o 3 %, což je po pěti letech provozu a tří stech tisících kilometrech naprosto úžasné. Je to o pravidelnosti, kterou baterie dostávají. Rychlonabíjení přes den a pomalé nabíjení a formátování v noci,“ vysvětluje v podcastu recept na dlouhou životnost baterií královéhradeckých elektrobusů Zdeněk Abraham.  Letos poprvé zkouší v Hradci Králové preventivní postřik trolejí před námrazou. Speciálním zařízením je vybavený jeden z trolejbusů, který nad ránem, kdy hrozí námraza, projíždí městem, než vyjedou první spoje pro cestující. Jak zařízení funguje a zda je přínosem rozebíráme v podcastu stejně jako trolejbusové veterány, jež by rád dopravní podnik zprovoznil pro mimořádné jízdy.  V loňském roce si dopravní podnik zvládl vychovat ve své autoškole 30 nových řidičů, přesto se i zde potýkají s jejich nedostatkem. A tak v rozhovoru probíráme také téma řidičského průkazu na autobus od 18 let. „I po diskusi s naší dopravní psycholožkou si stále myslím, že je to brzy. Část své kariéry jsem působil ve Švédsku, kde to funguje. Byl jsem z toho překvapený, ale myslím si, že to je o mentalitě. U nás dostaneme v 18 řidičský průkaz a chceme si vyzkoušet, kolik to vozidlo jede maximálně. U autobusu máte za sebou další lid, a je třeba na to trošku vyzrát,“ domnívá se ředitel Zdeněk Abraham.  See omnystudio.com/listener [https://omnystudio.com/listener] for privacy information.

Andy CZ je strojvedoucí ČD Cargo a youtuber, který natáčí populární videa ze zákulisí práce strojvedoucího. Fanouškům železnice odhaluje práci s různými typy lokomotiv a jeho diváky jsou jak mladí kluci, kteří se chtějí stát strojvedoucími, tak staří bardové. Běžně mají jeho videa na Youtube přes 100 tisíc shlédnutí. To nejsledovanější [https://www.youtube.com/watch?v=lCHCpri53Dk ], s prototypem rekonstruovaného brejlovce na cestě pražským Semmeringem do Středokluk, se blíží k půl milionu shlédnutí.  „Byli jsme jako mladí žízniví, prahli jsme po informacích na internetu, ale nebylo nic. Řekl jsem si, jestli se mi povede splnit dětský sen, a stanu se strojvedoucím, tak lidem, kteří budou v mém tehdejším věku, a budou chtít vědět, jak to funguje, ukážu, jak to vidím jako strojvedoucí. Že to není až tak jednoduché hraní s mašinkami,“ vysvětluje v podcastu Andy CZ, proč se vůbec do svých videí jako strojvedoucí pustil.  Na práci u ČD Cargo nedá dopustit, práci u osobní dopravy si představit neumí kvůli příliš velké rutině.  Není v pevném turnuse, většinu šichet odjezdí v noci a jeho domovskou stanicí je pražská Libeň.  „Ještě se mi snad nikdy nestalo, že bych nastoupil dvakrát třikrát po sobě na stejnou šichtu u carga, a dělal bych to stejné. To tady nehrozí. Nikdy s jistotou nevím, co povezu. Nikdy,“ líčí s nadšením, proč ho tak baví vozit právě nákladní vlaky napříč celým Českem.   V podcastu však neprobíráme jen jeho videa pro fanoušky, ale také bezpečnost na železnici z pohledu strojvedoucích. I on, jako řada dalších strojvedoucích, je kritikem nové podoby předpisu D1, kterou považuje stále za velmi složitou a chaotickou. Inspiraci pro její zjednodušení by hledal u kolegů v Německu „Jsou věci, které jsou v našich předpisech od císaře pána,“ říká Andy.  See omnystudio.com/listener [https://omnystudio.com/listener] for privacy information.

Michal Barták, strojvedoucí a šéf české pobočky německého dopravce Die Länderbahn (DLB). Dopravce v neděli přebírá od Českých drah provoz osobních vlaků na severočeské lince z Liberce do Děčína. V rozhovoru probíráme, jak je dopravce na rozjezd připravený. Dotkneme se také ale omezování provozu na středočeských lokálkách, protože na trati z Žatce do Lužné, kde by měl všednodenní provoz skončit, jezdí právě DLB. Michal Barták reaguje na vyčíslené úspory z omezení provozu velmi překvapivě: „Jsem znepokojený tím, jak jdou informace, nám oficiálně nic nepřišlo. Mě na tom hrozně mrzí jedna věc, a to porovnání nákladů a úspor z omezení provozu na lince U14. Když se mi dostala do ruky prezentace, která byla přednášena starostům, tak vyčíslení těch úspor vůbec nechápu – kde se to číslo vzalo a z čeho kdo vycházel. Ta částka byla 4x nižší, než se udávalo. Když jsem to hodil do kalkulačky, dostal jsem úplně jiná a několikrát nižší čísla. Nevím, jestli všechna čísla, s kterými jsou zástupci obcí seznámeni, jsou reálná," říká v podcastu Michal Barták a zároveň dodává, že i přes to, že je železniční fanda, tak vnímá, že není možné udržet provoz na úplně všech tratích. Jeho strojvedoucí jezdí pod značkou Trilex také v Sasku, a tak v rozhovoru otevíráme téma přebírání strojvedoucích, kteří mají zkoušky pro provoz v Německu. I u našich západních sousedů je po nich velká poptávka od tamních dopravců. „Co se týká strojvedoucích, kteří mohou jezdit do Německa, tak mluvíme o 13-14 strojvedoucích, tak problém to je. Intenzivně to řešíme a chceme od nového roku výrazně zlepšit podmínky našim strojvedoucím. Věřím, že budou potěšení," řekl Michal Barták, ale konkrétnější, kolik jeho strojvedoucí dostanou přidáno, být zatím nechtěl. V podcastu také otevíráme téma soutěží na železniční dopravce a probíráme, podle čeho si DLB vybírá zakázky, o které se bude ucházet. Probíráme také začátky Michala Bartáka na železnici a jeho strojvůdcovské zkušenosti z JHMD.  „Když vidím, kam se JHMD dostalo, tak je mi vážně smutno," říká. See omnystudio.com/listener [https://omnystudio.com/listener] for privacy information.

Jan Hoření začínal na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) jako tiskový mluvčí, od roku 2011 je vedoucím odboru správy dálnic ŘSD. Právě pod jeho vedením ředitelství opustilo opravy krátkých dálničních úseků a začalo systematicky opravovat delší  úseky tak, aby byl zachován potřebný počet pruhů v obou směrech.  Všechny opravy dálnic včetně tunelů a telematiky spolknou v Česku přibližně 20 miliard korun za rok.  „Problémem je kvalita materiálů. Řekl bych, že to je fenomén doby. Jestli se bavíme o mobilu, automatické pračce nebo o betonu, jsou tu giganti, kteří vyrábí a šetří na vstupech. Není cement jako cement. Dnes jsme na tom hůř, když se podíváme, co vydržely vozovky před 50 lety,“ říká Jan Hoření s tím, že výrobci jdou na samotnou hranu norem, které sice splní, ale vyjde je to levněji, než nabízet skutečně kvalitní materiály. V novém díle podcastu diskutujeme údržbu českých dálnic ze všech stran - od technologií, přes používané materiály až po dopravní značení nebo stavbu dětských a workoutových hřišť na odpočívkách. A otevíráme i téma nedostatku parkovacích míst pro kamiony. „Je obrovský problém jakoukoliv odpočívku do území umístit. Obce proti tomu ohromně brojí, nechtějí tam ty zlé kamiony, nezajímá je jakákoliv zaměstnanost v regionu. Devět z deseti odpočívek je blokováno a nemáme na obce jakoukoliv páku,“ vysvětluje Jan Hoření, proč se nedaří rychleji stavět kolem dálnic odstavná místa pro kamiony. Z původního plánu 1500 kamionových stání v okolí dálnic se jich zatím podařilo podle Hořeního postavit zatím jen 500, což ale mezitím pouze pokrylo pouze nárůst kamionové dopravy v posledních letech.  Samostatným tématem je pak servis gastronomických sužeb české dálniční sítě. ŘSD chce změnit strategii, jak bude hledat nájemce pro čerpací stanice a dálniční gastro, aby přilákalo nejen fastfoody, ale i klasické restaurace. „Zájem čerpaček je na každou lokalitu, kdežto restaurací ne. Takže to spojíme a řekneme: Hledáme subjekt, který kromě toho, že bude prodávat naftu a elektřinu, zajistí také jídlo na porcelánu s příborem,“ říká v podcastu Jan Hoření.  See omnystudio.com/listener [https://omnystudio.com/listener] for privacy information.

Ředitel českého a slovenského Alstomu, někdejší šéf Českých drah a také profesionální basketbalový trenér Daniel Kurucz je hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy. Alstom má v Česku českolipskou továrnu, kde pro zahraniční závody zajišťuje především svařování ocelových a nerezových konstrukcí kolejových vozidel a také jejich lakování. „Máme teď v České Lípě pět velkých projektů. Třeba RER, který vozí lidi z Letiště Charlese de Gaulla do centra Paříže, vyrábíme také tramvaje pro Vídeň, regionální vlaky pro Francii a Německo a nově máme i tramvaje pro Austrálii,“ vypočítává Daniel Kurucz projekty, na kterých 1300 zdejších zaměstnanců aktuálně pracuje.  Česká republika rozhodně nepatří mezi země, kde by bylo možné vlaky Alstomu vídat zatím ve velkém. Poslední dobou se to však začíná měnit s dodávkami lokomotiv Traxx. Aktuálně jich v Česku jezdí více než 90, velkými zákazníky Alstomu jsou ČD Cargo, Metrans a Regiojet.  Alstom patří ale také mezi největší výrobce automatizovaného metra na světě a Daniel Kurucz v podcastu potvrdil, že zakázka na automatické metro D v Praze, a s tím související projekt automatizace linky C, ho velmi zajímají. „Podle našeho názoru to budou desítky miliard korun,“ odhaduje ředitel velikost zakázky na automatizaci pražského metra a očekává, že se o ni bude chtít poprat 5 až 6 velkých firem.  „Alstom je pionýrem v alternativních pohonech,“ tvrdí v podcastu ředitel Kurucz, a v případě vývoje vodíkových vlaků je to bezpochyby pravda. Alstom vsadil s vodíkem na zelenou Evropu a první vodíkové vlaky vozí v Německu cestující v pravidelném provozu úspěšně. Otázkou však je, zda nastupující energetická krize nezamíchá kartami úplně jinak.  See omnystudio.com/listener [https://omnystudio.com/listener] for privacy information.

Petr Borecký je středočeským radním pro veřejnou dopravu. Z krajských radních pro dopravu jednoznačně nejvíce sledovaným. Jaká bude budoucnost regionální dopravy v Česku a co čeká cestující ve středních Čechách?  Podle Boreckého veřejná doprava za současných podmínek už není udržitelná. Dlouhodobě rostou náklady na veřejnou dopravu, ale tomu neodpovídá trend příjmů a nůžky mezi příjmy a výdaji se podle Boreckého víc a víc rozvírají. A tak v novém dílu podcastu probíráme zdražování, které čeká cestující ve Středočeském kraji. Dojde i na téma redukce spojů na železnici. „Nevyplácí se provozovat železniční vozidla, která mají menší kapacitu než 120-140 cestujících. Nemá smysl držet tratě tam, kde jezdí pár jednotlivců,“ říká v novém díle podcastu Petr Borecký s tím, že škrty na málo využitých železničních tratích jsou zkrátka nevyhnutelné. Spolu s tím připravuje Středočeský kraj zdražení jízdného v rozmezí 20-30 % už od 1. ledna 2023 a také celkovou reformu tarifu Pražské integrované dopravy ve vnějších pásmech. Obavu, že by nárůst ceny vedl k úbytku cestujících, nemá „Myšlenka, že veřejná doprava musí být vždy nejlevnější ze systémů dopravy, není správná. Pak se veřejné dopravě říká socka. Cena je pouze jedním z aspektů, proč lidé využívají veřejnou dopravu. Mám poměrně rozsáhlé zkušenosti ze Švýcarska, Holandska nebo i v Německa a tam veřejná doprava vychází relativně draho. Důvod, proč lidé nejedou autem, není o ceně. S veřejnou dopravou se snáz dopraví do měst, mnohdy pohodlněji a komfortními dopravními prostředky. Jestli chceme mít dopravu komfortní, musíme do ní musíme dlouhodobě investovat. A na to musíte mít peníze,“ tvrdí Borecký.  Velkým problémem je dnes nedostatek řidičů, i toto téma otevíráme v podcastu. Proč je dopravci nedokážou najít?  Pražská integrovaná doprava týden co týden informuje o výpadcích spojů kvůli chybějícím šoférům a dopravci tlačí na stát, aby zjednodušil zaměstnání lidí ze zahraničí. See omnystudio.com/listener [https://omnystudio.com/listener] for privacy information.

Jiří Horský je ředitelem KORDIS JMK, organizátora jihomoravského integrovaného dopravního systému Jiří Horský. V rozhovoru rozebíráme detailně budoucnost integrované dopravy na jihu Moravy a změny, které ji v nejbližší době čekají. Největší dopravní událostí bude bezesporu nasazení 37 nových elektrických jednotek od Škody Transportation, které začnou jezdit naplno v příštím roce. Jihomoravský kraj se stane první krajem v Česku, který si pořizuje vlaky do svého vlastnictví.  I přesto, že kraj nyní neplánuje omezovat provoz na lokálkách, je jedno místo, kde vlaky od letošního prosince možná jezdit přestanou. „Překvapilo nás, když jsme viděli návrh jízdního řádu slovenských železnic, že v úseku Myjava-Vrbovce není žádná železniční doprava,“ říká v podcastu Jiří Horský s tím, že budou se slovenskou stranou ještě jednat.  Velmi rychlá je na jižní Moravě v posledních letech obnova vozového parku autobusů. Provoz tu zajištuje přibližně 780 vozů včetně záloh, v nových barvách a standardech kraje je jich už 336. Zatímco autobusové dopravce má už kraj téměř všechny nově vybrané, na železnici se blíží okamžik výběrových řízení pro všechny spoje v objednávce Jihomoravského kraje. Elektrické i dieselové. Současnou smlouvu s Českými drahami má kraj uzavřenu do konce letošního roku s možností tříleté opce. Nevyužije ji však celou. Vysoutěžené chce mít dopravce k prosincové změně jízdního řádu v roce 2024.  Jak se bude soutěžit, právě kraj řeší. „Teď je na stole i otázka rozdělení na motorovou a elektrickou trakci a je tady více možností. V současné době běží tržní konzultace, z kterých by mělo vzejít optimální řešení. Na jednu stranu, čím větší celek soutěžíte, tím vznikají synergické efekty, ale může to mít i nevýhody,“ říká Jiří Horský. V podcastu pak diskutujeme i detaily, jakou má kraj představu o provozu dieselových a nebo hybridních vlaků na jihu Moravy. Zůstanou ve vlacích na Jižní Moravě vlakové čety v dnešním rozsahu, nebo se s blížícími se soutěžemi na dopravce všechno změní? Nemohou zpožděné dodávky nových vlaků ohrozit dotaci na jejich pořízení? Diskutuje se zdražení jízdného v systému IDS JMK? Kdy se rozšíří systém pípni a jeď i na jihomoravské železnici nebo v MHD Znojmo? Prohloubí se tarifní integrace s okolními kraji? Jak bude vypadat nový dopravní koncept na trati do Zastávky u Brna po dokončení její elektrifikace a co to bude znamenat pro zdejší autobusové linky? Jaké standardy musí splňovat nové autobusy pro provoz na linkách IDS JMK? Proč není a nebude v regionálních vlacích na jižní Moravě první třída?  See omnystudio.com/listener [https://omnystudio.com/listener] for privacy information.

Filip Murgaš je obchodním ředitelem a jednatelem výrobce autobusů SOR Libchavy.V podcastu otevíráme téma, jak se podle výrobce promění autobusový trh v dalších letech.  SOR věří i vodíku a právě teď začíná prototyp vlastního vodíkového autobus vyrábět. Které z nezbytných komodit pro výrobu autobusů zdražují nejvíce? Na jaké komponenty se dnes musí čekat, aby mohl výrobce autobusy vůbec dokončit? Jaká je budoucnost autobusů na CNG? Bude o ně ještě zájem? Jak se vymýšlí v Libchavách design nových autobusů? Jaké dostali designéři a konstruktéři zadání, když začínali pracovat na nové typové řadě NS? Jak vnímá SOR konkurenci z Turecka? Jak dlouho trvá výroba jednoho autobusu a jaké jsou dnes dodací lhůty? Jak se dnes daří zakladateli SOR Jaroslavu Trnkovi? Zapojuje se ještě do řízení firmy? Kolik autobusů sjede denně z výrobní linky SOR? Na které zakázky jsou v SOR nejvíc hrdí? A proč SOR opouští segment 8,5metrových autobusů?  See omnystudio.com/listener for privacy information.

Ministr dopravy Martin Kupka je hostem speciálního vydání podcastu Cesty Zdopravy.  Velkou část rozhovoru věnujeme budoucnosti české železnice, financování dopravních staveb, ale dojde i na vodní cestu a budoucnost regionálních letišť. I přes napnutý státní rozpočet ministr říká, že výdaje na dopravní stavby nesmí ani v budoucnu klesnout.  Jak bude stát řešit situace rostoucími cenami stavebních materiálů i prací a skutečnost, že stavební firmy přestávají být schopné dokončit stavby za vysoutěžené ceny? Věří ministr v brzké dokončení chybějící části D1 u Přerova a jak vnímá odpor občanských sdružení, která stavbu řadu let blokují? Je pro Česko přijatelné zrychlení přípravy liniových staveb i za cenu dramatičtějšího vyvlastňování? Jak vypadá podle Martina Kupky jediná skutečně prověřená elektromobilita? Dovede si představit, že by Česká republika měla obdobnou dotovanou jízdenku jako je rakouský KlimaTicket? Jakým směrem se vydá český OneTicket? Proč je ministr optimistou v případě splavnění Labe u Děčína? Odpovědi na tyto a další otázky uslyšíte v novém díle podcastu, včetně odpovědí na některé dotazy čtenářů deníku Zdopravy.cz.  See omnystudio.com/listener for privacy information.

Anna Švarc je architektkou pražského metra. Jejím úkolem je hlídat a rozvíjet estetickou hodnotu stanic pražského metra, očistit metro od nevkusných reklamních poutačů, dát větší prostor umění a také dohlédnout na přípravu nových stanic.   Které stanice metra v Praze jsou z pohledu architektky nejzajímavější? Jak vznikl unikátní styl jednotlivých tras pražské podzemky a jakou roli v tom sehrála tehdejší Kulturní rada? Jak složitě se hledal správný odstín obložení stěn při rekonstrukci stanice metra Anděl a proč mramor nahradila nakonec žula? Jaké jsou reálné možnosti omezit množství reklamních ploch v metru nebo podobu výloh obchodů ve vestibulech? Čím se dnes dohání chybějící architektonická soutěž na podobu metra D? Jak by měla optimálně vznikat v budoucnu podoba nových stanic metra? Proč se aktuálně jedná o tom, jak by měly být vysoké stěny na nástupištích linek, které budou jezdit automaticky bez strojvedoucích? Jak se zapojí veřejnost do testování nově vybraného stylu informačního a navigačního systému v metru a v pražských ulicích? Které navigační systémy ve světě jsou pro Annu Švarc inspirativní, a proč jsou zajímavé třeba ty ze Skandinávie? A jak vnímá Anna Švarc práci Patrika Kotase? See omnystudio.com/listener for privacy information.

Dalším hostem podcastu je ředitel společnosti Eclair Aviation Michal Laboutka. Se šesti letadly létají po celém světě. Z Prahy do Bratislavy i z Prahy do Tokia. Kdo jsou vlastně zákazníci, kteří si takovou službu mohou dovolit? Kolik stojí letět privátním jetem na kratší cestu po Evropě? Komu vlastně patří letadla, která si může zákazník půjčit pro svou cestu? Miliardářům, kteří takto prodávají volné kapacity svých letadel, nebo přímo leteckým společnostem? Jaký je zájem o tzv. empty legs, tedy o lety, kdy by letadlo letělo prázdné, a tak let pořídíte za výrazně nižší cenu? Jak fungují aplikace, které vyhledávají běžným cestujícím příležitosti letět v rámci empty legs? Jak se dnes vlastně kupuje a vybírá soukromé letadlo a kolik na něj potřebujete peněz? A je dnes výhodnější kupovat nové letadlo, nebo spíš stroj ze second handu?  See omnystudio.com/listener for privacy information.

Zdeněk Chrdle je generálním ředitelem společnosti AŽD Praha, největšího hráče v oblasti zabezpečovacích zařízení na české železnici. Připravuje testy automatických vlaků na vlastní trati z Kopidlna do Dolního Bousova. V rozhovoru otevíráme také diskusi, jak dál se zabezpečením na regionálních tratích a jakou mají budoucnost.  Co si slibuje AŽD od vzniku Svazu osobních železničních dopravců SVOD Bohemia? Jak bude fungovat ETCS v situaci kombinovaného provozu, když se na tratích budou pohybovat vlaky, které se řídí návěstidly, i vlaky, které se řídí ETCS a návěstidla pro ně platit nebudou? Proč se nerozvíjí dál radioblok, který byl myšlený především jako zabezpečení pro tratě řízené podle předpisu D3? Proč jsou všechna nová zařízení pro zabezpečení provozu na dráze nebo ETCS tak nákladná? Řídí Zdeněk Chrdle raději firmu, nebo vlak jako strojvedoucí? A jak se vede firma, jejíž vlastnictví je rozděleno na 25 podílů? See omnystudio.com/listener for privacy information.

Petr Čížek je jednou z největších osobností českého dopravního stavitelství. S výstavbou silnic a dálnic spojil celý svůj profesní život a v loňském roce byl vyhlášen Osobností českého stavitelství. Jak je možné, že i přes nárůst ceny stavebních materiálů ceny řady dálničních i silničních zakázek pro stát klesají? Kde se dělají největší chyby při přípravě nových dálnic? Proč se v česku nestaví dálnice rychleji a na tři směny? Co fungovalo při přípravě velkých liniových staveb za socialismu mnohem lépe, než dnes? Kolik milionů tun kameniva se vytěží a kolik obalovaných směsí se vyrobí pro stavbu silnic ročně v Česku? V čem se liší přístup státu k ekologům při přípravě dálnic v Rakousku a v Česku? Jsou PPP projekty budoucností při financování dálnic v Česku? Proč některé zahraniční firmy nezvládly české silniční stavby a musely z nich odejít? Proč je pro stavební firmy mnohem těžší prosadit se na železnici než na silnici?   See omnystudio.com/listener for privacy information.

Místopředseda Odborového sdružení železničářů a předseda podnikového výboru OSŽ při Českých drahách Vladislav Vokoun je zároveň zástupcem zaměstnanců v dozorčí radě ČD. Pandemie zasadila všem dopravcům na železnici velkou ekonomickou ránu. Jak je v takové situaci možné tlačit na růst mezd a jak vnímají odbory výsledek kolektivního vyjednávání?  V rozhovoru otevíráme i téma velkého počtu odborových organizací na drahách a zda se nesnižuje síla odborů při vyjednávání, když najednou vyjednává 11 různých organizací. Jak hájí zájmy zaměstnanců na železnici? Jak se jako vlakvedoucí dostal do odborů a jak vzpomíná na svou službu u železničního vojska? Jak vyřešit problém s režijními jízdenkami, které platí stále v menším množství spojů? Jak si představuje místopředseda OSŽ zapojení dalších dopravců do systému režijních jízdenek? Co s dělenými směnami některých profesí na dráze? Proč by doporučil vstup do odborů mladým lidem? Jak se zlepšují podmínky pro nocování a zázemí pracovníků dráhy? See omnystudio.com/listener for privacy information.

Pozvání do dalšího dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz přijala strojvedoucí Katarzyna Renata Martečíková. Vyrůstala v železničářské rodině v Polsku. Jako první šel na dráhu v její rodině dědeček, který se po válce překvalifikoval z kováře na strojvedoucího. Její otec i jeho bratři se stali také strojvedoucími a všichni studovali polskou železniční školu, stejně jako nakonec i ona. Dnes jezdí jako strojvedoucí ČD Cargo v Nymburce a je zároveň jedinou strojvůdkyní v Česku, která má oprávnění vést parní lokomotivy. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jan Klas je generálním ředitelem Řízení letového provozu? Jak je plné, respektive prázdné nebe nad Českem teď na začátku listopadu?  Proč je poplatek za využití českého vzdušného provozu nižší než v okolních zemí? Jak se využívá analýza aktuálních cen letenek k odhadu intenzity leteckého provozu v dalších měsících? Proč se řízení přiblížení k regionálním letištím v Brně, Ostravě a v Karlových Varech přesunulo do Prahy? Proč se stále ještě nelétá na dovolenou z Českých Budějovic? Nahradí práci řídících letového provozu jednou počítače a roboti? Jak využívá české Řízení letového provozu vlastní kalibrační letku? A bude v budoucnu prostor pro řízení letového provozu v Evropě i pro soukromé firmy? Na tyto a další otázky najdete odpovědi v novém díle podcastu, kde diskutujeme i vztah mezi leteckou a železniční dopravou. V Evropě sílí tlak na omezení letů na krátké vzdálenosti a upřednostnění železniční dopravy. Železnice a letecká doprava se však mají podle Jana Klase doplňovat, každá z nich je v hodná pro jiné vzdálenosti See omnystudio.com/listener for privacy information.