ZdraveZpravy.cz - Zprávy ze zdravotnictví

„Nejhorší je, když žadatel musí něco hledat, přemýšlet. To se nikdy nezrealizuje,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy na téma zdravotní dotazníky pojišťoven ředitel Úseku životního pojištění v Kooperativě Petr Procházka.Zdravé Zprávy se v minulých dnech věnovaly tématu nastavení otázek ve zdravotních dotaznících pojišťoven, které nabízejí životní pojištění. V praxi se například stávají případy, kdy pojišťovna odmítne řádně plnit onkologickému pacientovi pouze proto, že ve zdravotním dotazníku neuvedl, že onkologickým onemocněním trpěl někdo z jeho rodiny. A to třeba jen proto, že o tom nevěděl, případně mu to nepřipadalo důležité.„Takový případ neznám, nevím, ale pokud to ta pojišťovna udělala, tak je to špatně. Ten postup není dobrý. Otázka, jestli v mém příbuzenském vztahu je nějaké onkologické onemocnění, ta tam [zdravotním dotazníku] je, ale to není ta otázka, která při pojistné události stojí za rozhodnutím – neplní se,“ vysvětluje v podcastu Zdravé Zprávy Petr Procházka, který působí i v jedné z pracovních skupin České asociace pojišťoven.Říká, že pojišťovny postupují tak, aby klientům poskytovaly co největší garanci, že v případě pojistné události vyplatí plnění. A mnohdy i přehodnocují svá první rozhodnutí ve prospěch klienta.„Pojišťovna běžně dělá, že přehodnocuje svoje rozhodnutí o neplnění. Zjišťuje, jestli bylo správné, jestli ze strany toho pojištěného nedošlo třeba jen opravdu k nějakému nedorozumění,“ vysvětluje.Vrací se i k výše uvedenému případu. Podle něj pojišťovna může zkrátit či odmítnout vyplatit plnění, pokud klient zamlčí, že se prokazatelně léčil s nějakým onemocněním v době, kdy s ním pojišťovna uzavřela smlouvu.Nejednoznačnost ve zdravotním dotazníku má jít vždy k tíži pojišťovnyChyby ve zdravotních dotaznících jdou i za pojišťovnami. Ne vždy se ptají férPřípadů, kdy pojišťovny zkrátí a v krajním případě i odmítnou plnění, je podle něj zhruba do deseti procent ze všech pojistných plnění. Za mnohými z nich stojí přitom to, co klienti [ne]uvedli právě do zdravotního dotazníku... / Více na www.zdravezpravy.cz !!!

„Ze současného nastavení ministra Vojtěcha mám velkou radost. Tím myslím především to, jaké priority a cíle si v rámci mandátu již na začátku nastavil,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy výkonná ředitelka Asociace provozovatelů lékárenských sítí [APLEKS], ale i Evropské federace lékárenských sítí [EFPC] Irena Storová. Na otázku, zda o pana ministra Adama Vojtěcha [za ANO] přece jen „nemá obavy“, když si za svou prioritu vyvolil zdravotnictví a sociální oblast i premiér Andrej Babiš [ANO], odpovídá, že rozhodně nemá. A to třeba i kvůli tomu, že do funkce ministra zdravotnictví se podle ní vrátil podstatně jiný Adam Vojtěch, než jak ho veřejnost znala z doby covidu. Tvrdí, že je mnohem více emancipovaný, než byl dříve. Což je, jak říká, moc dobře. Co je ale podle ní hlavní, je to, že ministr Vojtěch, jehož hodnotí v superlativech jak po odborné, tak po lidské stránce, chce ve zdravotnictví posouvat věci dopředu. A to platí i pro oblast lékárenství.„A my jako lékárníci bychom té jeho snahy a otevřenosti měli maximálně využít,“ vysvětluje v podcastu Zdravé Zprávy Irena Storová s tím, že hlavní priorita nejen z pohledu lékárníků, ale i ministerstva a vlády je rozšiřování kompetencí lékárníků.nahrávkaDo nich by mělo nově patřit, aby lékárníci konečně očkovali proti chřipce a covidu i v Česku, v druhém kroku pak i proti dalším nemocem. A rovněž se rozjel zásilkový výdej léků na předpis. V obou případech je Irena Storová přesvědčena o tom, že legislativa se stihne připravit ještě v tomto volebním období. U takzvaného Rx online výdeje léků uvádí, že první návrh zákona má být hotový již v létě.„Na této oblasti už se odvedlo hodně práce. Samozřejmě nás ještě část práce čeká, ale ta bude především na ministerstvu, aby všechny návrhy promítlo do legislativy. Tento proces už ale postupně probíhá.“ vysvětluje jako zástupkyně APLEKS v pracovní skupině, která se podílí na přípravě zákona.To, že se Asociace lékárenských sítí na přípravě... Více na www.zdravezpravy.cz !!!--

David Šmehlík byl výraznou postavou Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] v době vlády Andreje Babiše [ANO]. Tři dny po volbách, z nichž vzešla vláda premiéra Petra Fialy [ODS], na pozici náměstka ředitele VZP ČR ale skončil. Co dělal uplynulé necelé čtyři roky? Jak hodnotí aktuální výkon zdravotních pojišťoven i celého zdravotnictví? I kde by se chtěl vidět na konci letošního roku po volbách, odpovídá v podcastu Zdravé Zprávy. Podcast již nyní, text a rozhovor pak zítra [1.4.] na Zdravé Zprávy.cz!!!

V ČR pracující ukrajinští běženci, jež jsou pojištěni u Všeobecné zdravotní pojišťovny [VZP ČR], loni odvedli na zdravotním pojištění 1,1 miliardy korun. Náklady na zdravotní péči ukrajinských běženců u VZP ČR pak dosáhly 2,1 miliardy korun. V podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] to uvedl ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek. Přesto je saldo mezi výdaji a příjmy VZP ČR za ukrajinské běžence pozitivní, tedy v plusu ve výši zhruba 2,5 miliardy korun. Důvod je, že pojišťovna čerpá od státu vyšší objem plateb za státní pojištěnce, kterými většina azylantů i je. Ten se loni zvedl kvůli cca 330 000 nově registrovaných běženců u největší tuzemské zdravotní pojišťovny o 3,12 miliardy korun. „Ta bilance z pohledu VZP ČR je tedy pozitivní. A znamená, že příjmy pojišťovny za ukrajinské občany převyšují, a poměrně významně, náklady na zdravotní služby za ukrajinské občany. Přičemž ukrajinští občané přistupují k čerpání péče obdobně jako čeští občané, není tam žádný velký rozdíl,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek. Podrobněji vysvětleno to značí, že bilanci pojišťovny uprchlíci z Ukrajiny zvýšili zhruba o 2,5 miliardy korun. Celkové příjmy pojišťovny ve vztahu k ukrajinským běžencům se zvedly o čtyři miliardy korun za loňský rok. 1,1 miliardy korun zaplatili sami Ukrajinci, kteří jsou zaměstnaní nebo pracuji jako OSVČ. Dalších 3,12 miliardy poslalo pojišťovně ministerstvo financí formou platby za státní pojištěnce. Výdaje na zdravotní péči Ukrajinců činily 2,1 miliardy korun. „Ano, zvýšily se výdaje státního rozpočtu, protože se tady zvýšil počet státních pojištěnců, když to řeknu takto zjednodušeně,“ uvedl Zdeněk Kabátek. VZP ČR loni registrovala 330 tisíc běženců z Ukrajiny a dalších zhruba 30 tisíc ukrajinských běženců pojistily další zdravotní pojišťovny. Zejména pak Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [ČPZP], která, jak říká v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] Zdeněk Kabátek, je aktivně registrovala hlavně na severu Čech a na Ostravsku a Zlínsku. UKRAJINCI ČERPAJÍ ZDRAVOTNÍ PÉČI PODOBNĚ JAKO ČEŠI „Většina Ukrajinců na našem území čerpá zdravotní služby bagatelně. Většina čerpá zdravotní služby do úrovně pěti tisíc korun. Jsou tam samozřejmě případy nákladnější léčby. Ať už onkologické, vzácných onemocnění, cystická fibróza, svalová dystrofie a podobně,“ vysvětluje Zdeněk Kabátek. Podle něj z dat pojišťovny zatím nevyplývá, že by občané Ukrajiny vykazovali zásadně horší zdravotní stav než Češi. Kmen ukrajinských... / Celý text na ZdraveZpravy.cz!!! [https://www.zdravezpravy.cz]

Operaci Parkinsonovy nemoci pomocí hluboké mozkové stimulace v ČR absolvují nižší stovky pacientů ročně. „Není to tím, že bychom měli nízké kapacity, ale tím, že léčba má svá rizika,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz neurolog Petr Dušek. Podle dat zdravotních pojišťoven a epidemiologických studií v Česku žije přibližně 40 tisíc pacientů s Parkinsonovou nemocí [https://www.zdravezpravy.cz/2021/04/11/kazdy-rok-pribyva-pacientu-s-parkinsonovou-chorobou/]. Po Alzheimerově chorobě [https://www.zdravezpravy.cz/2020/09/22/alzheimerovou-nemoci-celosvetove-trpi-cim-dal-vice-lidi/] jde o nejčastější neurodegenerativní onemocnění a v obou případech zatím nevyléčitelné onemocnění. Lékaři pacientům na zpomalení progrese nemoci ordinují léky, jež mozku dodávají chybějící dopamin. A některým pacientům nabízejí neurochirurgickou léčbu, takzvanou hlubokou mozkovou stimulaci. Ročně se pro ni ale rozhodnou jen nižší stovky pacientů. „Není to tím, že bychom měli nízké kapacity, ale tím, že léčba má svá rizika a nežádoucí účinky, její účinnost je daná tím, že my dokážeme ty pacienty pro tuto metodu dobře vybrat,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] Petr Dušek z Neurologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Jde o neurochirurgický zákrok do mozku, při kterém lékaři zasahují do nervových drah elektrodou. Utlumí tím příznaky nemoci podobným mechanismem jako zmiňovanou léčbou dopaminem. „Ale ani toto nemá vliv na šíření patologie nervovým systémem,“ dodává lékař v podcastu. OPERACI MOZKU ROČNĚ PODSTOUPÍ NIŽŠÍ STOVKY PACIENTŮ Metoda je vhodná pro malé procento pacientů s diagnostikovanou Parkinsonovou nemocí. Neurolog ji obecně doporučí mladším pacientům bez vážnější poruchy paměti a kognitivních funkcí. Podstoupit ji mohou dále jen pacienti, kteří v minulosti netrpěli závažnými psychiatrickými projevy. A ti, u kterých se zprvu prokázalo dobré fungování zmiňované léčby dopaminem. Avšak později se u nich doba účinku léku zkrátila a pacienti už užívají léky třeba co tři hodiny. „To je ideální pacient pro léčbu hlubokou mozkovou stimulací, protože ta funguje celých 24 hodin oproti levodopě [lék na PN, pozn. red.], která funguje jen několik hodin,“ vysvětluje rozdíl léčebných metod Petr Dušek. Nicméně i přesto se ne nevýznamné počty pacientů, kterým lékaři léčbu pomocí hluboké mozkové stimulace nabídnou... Více na ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz]!!!