Život k nezaplacení

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 % žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Podobně jako loni to byly nervy, úleva nebo smutek. Proč je kolem přijímacích zkoušek tak rušno? „Je to jeden z největších problémů ve školství. Stresuje to studenty, půl roku se připravují na přijímačky a ani to nevede k efektivnímu výběru na střední školy,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop.

Jak nejlépe nakládat s úsporami? Jak by se mohlo změnit státem podporované penzijní spoření, aby přinášelo větší výnosy? A pro koho mohou být výhodné dluhopisy republiky, které v tomto týdnu představí ministryně financí. Poslechněte si rozhovor Tomáše Pancíře s ekonomickou analytičkou Janou Klímovou a sociologem Danielem Prokopem.

Co přinese znovuzavedení EET? Jaké daňové změny s tím chce vláda spojit? A co může pro zaměstnance znamenat změna finančního stropu u benefitů nebo nedaněné spropitné? Poslechněte si speciál pořadu Život k nezaplacení s experty.

Je dobře, že chce vláda i v květnu pokračovat v regulaci cen pohonných hmot? Jaký efekt mají vládní opatření týkající se nafty a benzinu? A jaké jsou nejnovější odhady vývoje cen plynu a tepla pro domácnosti? Poslechněte si speciál pořadu Život k nezaplacení s ekonomickou analytičkou Janou Klímovou a sociologem Danielem Prokopem.

Jak dopadá a může dopadnout situace na Blízkém východě na to, kolik platíme za bydlení? Porostou ceny energií? Za jakých podmínek se vyplatí jejich ceny fixovat? Jak se budou vyvíjet úroky u hypoték? Mohou dál růst nájmy? A máme čekat zdražování stavebního materiálu a stavebních prací? Poslechněte si Život k nezaplacení speciál se sociologem Danielem Prokopem a ekonomickou analytičkou Janou Klímovou.

Jak ceny potravin ovlivní situace na Blízkém východě? Kdy a o kolik kvůli ní může zdražit pečivo, ovoce, zelenina, maso nebo nápoje? Jak se to může promítnout do cen v restauracích? A má vláda nějaké možnosti, jak případný růst cen kompenzovat? Poslechněte si speciál pořadu Život k nezaplacení s experty.

Česká vláda nově určuje ceny benzinu a nafty, jaký to má zatím efekt? USA a Írán se mezitím dohodly na příměří. I kdyby krize na Blízkém východě skončila dnes, jaké bude mít dopady na ekonomiku a situaci domácností? A dají se aspoň částečně chránit ty nejzranitelnější? Poslechněte si debatu Jana Pokorného s ekonomickou analytičkou Janou Klímovou, sociologem Danielem Prokopem a Tomášem Dvořákem z poradenské firmy Oxford Ekonomic.

Člověk v tísni vydává index odpovědného úvěrování, což je srovnávací analýza úvěrů. „Dole v indexu jsou malé divné společnosti, jejichž jména naštěstí většina lidí ani neslyšela a nechcete je znát. Ale je dobré se na něj podívat, abyste se jich vyvarovali. To jsou společnosti, které mají netransparentní smlouvy, často nemají jasné podmínky, kalkulačky vám neřeknou všechno,“ varuje sociolog Daniel Prokop. Na jaká čísla si dát pozor? Kde leží strop úroků podle evropského práva?

Příspěvky na bydlení hodlá ministerstvo práce a sociálních věcí sloučit s dalšími podporami do jedné, tzv. superdávky. Změny poškodí samoživitelky a samoživitele nebo osoby, které žijí v nájmu samostatně. „Ministerstvo až moc utáhlo tzv. normativy na bydlení, které redukují, kolik můžete mít na dávkách uznatelný nájem,“ míní sociolog Daniel Prokop. Podpora se snižuje od dosažení úrovně příjmů odvozené od životního minima (necelých 5 tisíc korun), podle sociologa příliš nízké.

Velkým tématem jsou aktuálně ceny potravin. Výzkum Život k nezaplacení se často ptá, jak velkou část příjmů dávají lidé za bydlení a za potraviny. Kolik tedy dávají domácnosti v průměru za jídlo a pití? „Je to kolem 20 procent. Nárůst potravin domácnosti kompenzovali snížením jejich spotřeby, omezení luxusnějších potravin. Absolutní výdaje za potraviny narostly asi o tisíc korun oproti listopadu 2021. Čtvrtina domácnosti na potravinách šetří,“ říká sociolog Daniel Prokop.

Společnost PAQ Research vydala ve středu novou verzi takzvané Mapy vzdělávání. Ukazuje, že i v chudých regionech Česka mohou být děti studijně úspěšné. Jenom na financích totiž nezáleží, upozorňuje sociolog Daniel Prokop. „I když jsou regiony stejně chudé, tak roli hraje to, jaké tam jsou finance na služby, jestli mají dost školních psychologů, speciálních pedagogů a jestli je tam vysoká účast ve školkách,“ analyzuje výsledky průzkumu.

Nejde mít chytřejší ekonomiku, která není složená jenom z montoven, a zároveň škrtit výdaje na vědu a výzkum, říká sociolog Daniel Prokop, podle kterého by na druhé straně výdaje na vědu měly být účelnější. „Vláda by měla škrtat tam, kde jsou pochybnosti v účelu. Víme, že alkoholismus v Česku je velký problém a působí další náklady. Vybrat daně tam a omezit alkoholismus by bylo racionálnější než škrtat ve vědě.“