Život k nezaplacení

Člověk v tísni vydává index odpovědného úvěrování, což je srovnávací analýza úvěrů. „Dole v indexu jsou malé divné společnosti, jejichž jména naštěstí většina lidí ani neslyšela a nechcete je znát. Ale je dobré se na něj podívat, abyste se jich vyvarovali. To jsou společnosti, které mají netransparentní smlouvy, často nemají jasné podmínky, kalkulačky vám neřeknou všechno,“ varuje sociolog Daniel Prokop. Na jaká čísla si dát pozor? Kde leží strop úroků podle evropského práva?

Příspěvky na bydlení hodlá ministerstvo práce a sociálních věcí sloučit s dalšími podporami do jedné, tzv. superdávky. Změny poškodí samoživitelky a samoživitele nebo osoby, které žijí v nájmu samostatně. „Ministerstvo až moc utáhlo tzv. normativy na bydlení, které redukují, kolik můžete mít na dávkách uznatelný nájem,“ míní sociolog Daniel Prokop. Podpora se snižuje od dosažení úrovně příjmů odvozené od životního minima (necelých 5 tisíc korun), podle sociologa příliš nízké.

Velkým tématem jsou aktuálně ceny potravin. Výzkum Život k nezaplacení se často ptá, jak velkou část příjmů dávají lidé za bydlení a za potraviny. Kolik tedy dávají domácnosti v průměru za jídlo a pití? „Je to kolem 20 procent. Nárůst potravin domácnosti kompenzovali snížením jejich spotřeby, omezení luxusnějších potravin. Absolutní výdaje za potraviny narostly asi o tisíc korun oproti listopadu 2021. Čtvrtina domácnosti na potravinách šetří,“ říká sociolog Daniel Prokop.

Společnost PAQ Research vydala ve středu novou verzi takzvané Mapy vzdělávání. Ukazuje, že i v chudých regionech Česka mohou být děti studijně úspěšné. Jenom na financích totiž nezáleží, upozorňuje sociolog Daniel Prokop. „I když jsou regiony stejně chudé, tak roli hraje to, jaké tam jsou finance na služby, jestli mají dost školních psychologů, speciálních pedagogů a jestli je tam vysoká účast ve školkách,“ analyzuje výsledky průzkumu.

Nejde mít chytřejší ekonomiku, která není složená jenom z montoven, a zároveň škrtit výdaje na vědu a výzkum, říká sociolog Daniel Prokop, podle kterého by na druhé straně výdaje na vědu měly být účelnější. „Vláda by měla škrtat tam, kde jsou pochybnosti v účelu. Víme, že alkoholismus v Česku je velký problém a působí další náklady. Vybrat daně tam a omezit alkoholismus by bylo racionálnější než škrtat ve vědě.“