Životy slavných

Nikola Tesla, geniální vynálezce a fanstasmagorický snílek, který věrně dostál obrazu podivínského vědce: spal dvě hodiny denně, byl posedlý bouřkou, trpěl obsedantně kompulzivní poruchou, bál se dámských náušnic, nikdy nebyl ženatý a holuby považoval za nejlepší přátele. Pro svou posedlost bezdrátovým přenosem elektrické energie a experimenty v bouřkách se mu přezdívalo Pán blesků.

Dne 8. září roku 1504 byla na náměstí Piazza della Signora ve Florencii slavnostně odhalena socha Davida od Michelangela Buonarrotiho. Pětimetrová mramorová postava je dnes dost možná nejslavnější sochou světa, ideálem renesanční krásy, který svému (v té době devětadvacetilétemu) autorovi přinesl nehynoucí slávu i spoustu peněz. Dostal za ni 900 zlatých dukátů, což prý bylo víc, než Leonardo da Vinci vydělal za celý život…

Když před 62 lety přišel do kin horor Psycho, nikdo přesně nevěděl, co od filmu čekat. Režisér Alfred Hitchcock ho natočil na vlastní náklady, protože produkčnímu studiu se zdál nápad přitažený za vlasy. Dnes už víme, že se z Psycha stala kultovní záležitost a že příběh o majiteli motelu, který má od první chvíle prazvláštní vztahy se svojí matkou, je zcela unikátní. V roce 1960 se ale musel každý přesvědčit na vlastní oči – částečně i proto, že kina zdobily Hitchcockovy kartonové podobizny, které divákům přikazovaly přijít načas a nikomu neprozradit zápletku.

Před 236 lety byl Alexander Hamilton jmenován prvním americkým ministrem financí. Přestože mu bylo pouhých 34 let, dokázal za pět let ve funkci od základů změnit Spojené státy. Zemi, která se po revoluční válce topila v dluzích, zvládnul vzkřísit a díky důmyslným daňový reformám začala Amerika brzy prosperovat.

O tom, že je kniha Babička velmi zidealizovanou verzí dětství Boženy Němcové, svědčí skutečný osud hlavní hrdinky. „Babička“ Marie Magdalena Novotná-Čudová (1770–1841) ve skutečnosti nezemřela v míru a lásce na Starém bělidle v Ratibořickém údolí, ale se svou dcerou Terezií se rozhádala o odešla od ní ke své druhé dceři Johaně do Vídně, kde posléze zemřela. Bídu, kterou rodina Němcových musela přežít, dobře ilustruje dospívání nejmladšího syna Jaromíra (1842–1898). Toho Němcová podporovala ve výtvarném nadání (na rozdíl od manžela, který z něho chtěl mít finančního strážníka, čímž by se vyhnul odvodu do armády) a po mnoha výpujčkách a dotacích přátel se jim podařilo zajistit cestu na studium do výtvarné akademie v Mnichově. Tam ale vydržel jen pár měsíců. Z Prahy přestala chodit finanční podpora (Němcová neměla ani pro sebe), a tak nejenže Jaroslav musel přestat chodit do školy, protože neměl ani na barvy a papíry, ale posléze trpěl i velkým hladem, takže se musel potupně vrátit do Prahy. Manžel Josef Němec, kterého historie vykresluje tak nejednoznačně, Němcovou přežil o 17 let. I přes osobní spory se velmi aktivně snažil o vydávání díla své manželky, zejména poté, co poslední vydavatel Augusta zpronevěřil peníze a utekl do USA. Němec tak výrazně přispěl k uchování jejího odkazu. V pozdních letech se přestěhoval do Tábora za synem Karlem, který zde vyučoval na zdejší hospodářské škole.

Dne 7. listopadu 1917 svrhli komunisté pod vedením Lenina ruskou vládu a zahájili více než 70 let své diktatury v největší zemi světa. Ve dnech, které revoluci předcházely, se Lenin na pokyn ústředního výboru své bolševické strany skrýval v ústraní. Jednak panoval strach, aby nebyl zatčen … a kromě toho ostatní straničtí předáci ani příliš netoužili po jeho společnosti - to kvůli jeho vznětlivé a netolerantní povaze. V noci na 7. listopad však Leninova netrpělivost a vztek, že se stále ještě nic neděje, dostoupily vrcholu. Bez svolení ostatních, pouze v doprovodu jednoho tělesného strážce sedá v přestrojení do tramvaje a pak pěšky přichází do sídla svého štábu ve Smolném. Dorazí krátce před půlnocí a hned začne plánovat kroky na příští den. Den, kdy se má od základu změnit politická mapa celého světa…

Kromě toho, že Andy Warhol (1928–1987) přežil svůj atentát, musel čelit spoustě dalších výzev: odmalička byl neduživé a nemocné dítě, byl přecitlivělý a melancholický, navíc byl gay – a v té době byla Amerika ještě silně homofobní. Jako umělec měl ale neúnavnou energii, jeho talent byl nesporný, originální a navíc rozkročený přes vícero odvětví – výtvarné (ilustrátor, malíř, grafik, zakladatel pop-artu), filmové (natočil několik minimalistických snímků), literární (vydával časopis Interview) i hudební (byl manažerem skupiny Velvet Underground). Rodina Andyho Warhola (jeho otec se původně jmenoval Andrej Warchola) pocházela z Mikové v Podkarpatské Rusi. Otec zemřel, když mu bylo 13, a po zbytek života žil Andy se svou matkou, na kterou byl silně fixovaný. Ta se ani v New Yorku nechtěla vzdát svých rusínských zvyků. Její smrt Andyho silně zasáhla.

Bitva na Moravském poli je jednou z našich slavných a klíčových porážek. Nejenže v ní král Přemysl Otakar II. ztratil pro českou korunu velká území sahající až k Jaderskému moři, ale také zde přišel o život. Usmrcen byl silnou ranou mečem, která mu rozetnula lebku – což je na ní dodnes vidět – a poté ho prý nepřátelé nahého vláčeli po bojišti, plivali a močili na něj. Tak skončila životní pouť nejmocnějšího vládce z rodu Přemyslovců – krále zvaného „Železný a zlatý“ – který nejprve ovládl nevídaně velké území sahající od Krkonoš až k Jadranu, aby o něj nakonec zase přišel.

Simón Bolívar (1783–1830) nebo také El Libertador – Osvoboditel – vede už více než 10 let boje za samostatnost Venezuely a okolních států. V kruté válce v roce 1821 proti jeho mužům stojí španělská armáda, která se v Latinské Americe snaží udržet zbytky ohromného koloniálního panství. Osvobozenecká Bolívarova armáda však slaví vítězství. Bolívar má větší cíle, sní o velkém státním útvaru Gran Colombia, který by zahrnoval země severní části kontinentu. Podnikne nevídané vojenské tažení přes andské horské průsmyky. Po Venezuele Bolívar pomohl osvobodit území dnešní Kolumbie, ustanoví republiku Gran Colombia, stává se prezidentem a piřpojuje Venezuelu. Později pomáhá osvobodit Peru, na jehož území vznikla Bolívie. V roce 1826 vzala španělská nadvláda za své.

Dne 28. října 1922 italští fašisté zahajují tažení z Neapole na hlavní město Řím. Chtějí tak demonstrovat svou sílu. Jak se brzy ukáže, právě tenhle okamžik se má stát tím nejzásadnějším na cestě jejich vůdce, 39letého Benita Mussoliniho, k moci. Pochod na Řím, což je název, pod nímž se událost zapsala do dějin, skončí následující den a o další dva dny později pak král Viktor Emanuel III. nabídne Mussolinimu úřad předsedy vlády. Řada Italů jeho rozhodnutí vítá, protože Mussolini se zpočátku zdá být mužem, který zemi vyvede z chaosu, do něhož upadla po první světové válce. Už brzy však bude jasné, jak moc se mýlili. Šéf vlády a vůdce fašismu – jak si Mussolini nechá později říkat – vytvoří z Itálie totalitní stát a zavleče ji do několika válek, včetně druhé světové. Přesto setrvá v čele fašistické Itálie bezmála čtvrt století. Jeho neslavný konec nadejde teprve na jaře roku 1945.

Franz Kafka (1883–1924) je jedním z nejobdivovanějších a nejdůležitějších spisovatelů 20. století. Svými temně absurdními romány a povídkami uchvátil čtenáře po celém světě. Kupodivu to byl přes svou introvertní povahu veselý muž, zapřisáhlý abstinent, nekuřák, který nepil ani kávu, vegetarián, spolehlivý student a posléze i pilný a úspěšný pojišťovací úředník, který nesnášel výstřelky. Jeho cesta k literární slávě byla spletitá a také smutná – ještě den před svou smrtí redigoval povídku Umělec v hladovění (Ein Hungerkünstler), kdy už sám nemohl jíst, protože měl hrdlo zachvácené pokročilou tuberkulózou...

Dne 24. června roku 217 před naším letopočtem se u Trasimenského jezera severně od Říma odehrála jedna z největších bitev tzv. druhé punské války mezi Kartágem a Římem. Kartaginský generál Hannibal Barkas tady překvapivým útokem za zálohy úplně zdecimoval třicetitisícovou římskou armádu. A přestože celou válku vyhrál po dlouhých sedmnácti letech bojů Řím, samotný Hannibal se stal pro celé generace jeho obyvatel noční můrou a symbolem do té doby netušeného pocitu ohrožení.

Sir. Francis Drake (ca.1540-1596) je jedna z velmi kontroverzních historických osobností. Na jedné straně obchodník s otroky a nemilosrdný korzár přepadající španělské lodě a přístavy, na straně druhé skvělý mořeplavec, stratég námořních bitev a objevitel. Tato rozporuplnost je dobře vidět na jeho vnímání v různých zemích: v Anglii je většinově považován za vlastence a hrdinu, ve Španělsku za piráta a vraha. Dokonce i jeho pravděpodobně největší počin – plavba kolem světa v letech 1577-1580 se neobejde bez kontroverzí.

V celých našich dějinách najdeme jen minimum takových osobností, jako je Jan Amos Komenský (1592–1670). Svět ho dnes zná především jako „učitele národů“, ale chápat ho „pouze“ jako pedagoga by byla hrubá chyba. Komenský byl také filosof, biskup jednoty bratrské, lingvista i muž, jenž býval přizván k důležitým politickým jednáním své doby. Jeho ambice však šla ještě dál: vytvořit filozofický systém zahrnující veškeré dosud známé vědění (Komenský ho nazýval pansofií), který povede k nápravě lidstva.

Kniha s plným názvem „O vzniku druhů přírodním výběrem, neboli uchováním prospěšných plemen v boji o život“, ve které Darwin svou teorii poprvé publikuje 24. listopadu 1859, způsobí nebývalý poprask. Teorii kritizují nejen Darwinovi kolegové z vědeckých kruhů, ale především církev. Jeho práce totiž nabourává uvažování, které platilo po celá dlouhá staletí a podle něhož byl veškerý život na Zemi, tak jak ho známe, stvořen Bohem.

Jeho jméno zůstane navždy spojeno s Československem a pražským jarem 1968. Vlastní život Alexandra Dubčeka byl ale plný zvratů – v roce 1968 vystoupala jeho hvězda na nejvyšší bod politického nebe, aby se po roce 1970 stal na téměř dvacet let vězněm svého nástupce v nejvyšší stranické funkci. Až po sametové revoluci se opět ocitl na vrcholu politického dění - stal se předsedou federálního parlamentu. Pak přišla tragická automobilová nehoda, při níž utrpěl těžká zranění. Těm Alexander Dubček podlehl 7. listopadu 1992.

Císař Josef II. (1741–1790), nejstarší syn Marie Terezie, jehož desetiletá doba panování se nazývá josefinismus nebo osvícenský absolutismus, vydává převratné reformy a výnosy jak na běžícím pásu – často měly za následek dalekosáhlé kulturně-politické a sociální změny. Tolerančním patentem uvolnil náboženské poměry v zemi (které od porážky na Bílé hoře připomínaly katolickou diktaturu) nebo jiným výnosem zrušil nevolnictví (což pro změnu ovlivnilo demografii země, odstartovalo průmyslovou revoluci i dobu národního obrození).

Maximilien Robespierre je jednou z nejparadoxnějších postav historie. Sám vychován humanistickými ideály, velký odpůrce trestu smrti, a během Velké francouzské revoluce se právě on postavil do čela jakobínského teroru, který tisíce lidí posílal pod gilotinu, včetně jeho nejbližších přátel. Jeho příběh je plný bizarních revolučních nápadů – jako na nový kalendář, nový způsob počítání času nebo nového náboženství.

Je konec roku 2006 a v iráckém hlavním městě Bagdádu vrcholí jeden z nejsledovanějších soudních procesů v historii. Obžalovaným není nikdo jiný než bývalý prezident Saddám Husajn. Před zvláštním tribunálem se zodpovídá z podílu na masakru 148 šíitů v městečku Dudžail, ke kterému dal v roce 1982 rozkaz. Soud trvá víc než rok a Husajn během procesu jakoukoliv vinu odmítá. Důkazy proti němu ale nakonec mluví jasně. 5.listopadu 2006 tak soudci vynesou rozsudek: trest smrti oběšením. Husajnovi advokáti se sice okamžitě odvolají, verdikt se jim už ale zvrátit nepodaří.

Dne 17. září 1925 došlo v hlavním městě Mexika k nehodě autobusu. Jednou z cestujících byla i Frida Kahlo – 19letá studentka, která si z oné osudné jízdy odnesla řadu zranění – od proražené pánve, přes zlomenou páteř až po zpřeráženou nohu nebo vykloubené rameno. Přestože lékaři dívce příliš šancí na rekonvalescenci nedávali, Frida zatnula zuby a svoji bolest vlila na malířská plátna. Nakonec přežila. Ba co víc – její díla dnes zná takřka celý svět. Její jméno dnes vyzdvihují jak feministky, tak komunita LGBTQ. Šlo totiž o skutečně renesanční ženu – byla vzdělaná, zajímala se o politiku a slovo konvence neměla ve slovníku. Udržovala tak (stejně jako její muž, Diego Rodriga) řadu mimomanželských afér, a to jak s muži, tak se ženami. Nejen díky svému umění, ale i zjevné bisexualitě a pestrobarevným šatům vycházejícím z tradiční mexické kultury je tak i o půl století později stále známu osobností. A pokud by někdo náhodou jméno Frida Kahlo neznal, stačí jediný pohled na některý z jejích autoportrétů a žena se svým typicky srostlým obočím se mu navždy vryje do paměti.

Brzy ráno 10. března 1948 bylo na nádvoří Černínského paláce nalezeno mrtvé tělo Jana Masaryka. Ministr zahraničí a syn prvního československého prezidenta evidentně spadl z patnáctimetrové výšky, v níž byla okna jeho tehdejšího bytu. Ale jak se to stalo? Tady už jsou jen samé otazníky. Jednotlivé indicie si na první pohled vzájemně odporují a sestavit z nich pravděpodobný obrázek posledních Masarykových okamžiků je obtížné: tělo v nepřirozené poloze stranou od okna; jeho poloha ukazující na pád čelem ke zdi; stopy stolice na okenním parapetu; obrovský nepořádek v celém bytě; nedopalky nejméně tří druhů cigaret na podlaze. Ukazuje tohle všechno spíše na sebevraždu, vraždu, nebo nešťastnou náhodu?

V roce 1905 vyšel článek dosud naprosto neznámého Alberta Eisteina, představující jeho speciální teorii relativity. Byl to velký průlom ve světě fyziky, a možná proto trvalo léta, než byla obecná teorie relativity skutečně přijata a pochopena.

V pražském Nosticově, v současnosti Stavovském divadle měla 29. října 1787 světovou premiéru opera Don Giovanni. Dílo zázračného talentu Wolfganga Amadea Mozarta. Potlesk po skončení opery nebral konce a tehdy slavný skladatel pronesl známou větu: „Mí Pražané mi rozumějí.“ Území dnešního Česka mu bylo v jeho kariéře vůbec osudné. A to nejen tím, že ho tady publikum zbožňovalo. Méně se ví, že právě u nás také jeho kariéra málem předčasně skončila: jako jedenáctiletý málem zemřel v Olomouci na nákazu neštovicemi...

Genom hrachu přečetli vědci až v roce 2019. Součástí mezinárodní týmu byli také odborníci z Olomouce. Čtení genetické informace trvalo sedm let, genom hrachu je o třetinu větší než lidský. Vědcům se podařilo zjistit, jak se vyvíjela genetická informace hrachu od prapředka v době před 50 miliony let až po dnešek.

V prosinci 1983 se uskutečnilo jedno z nejpřekvapivějších setkání, jaké si vůbec lze představit. Za tureckým nájemným vrahem Ali Ağcou, který si ve věznici v italské Anconě odpykával doživotní trest za pokus o atentát na papeže Jana Pavla II., se přišel podívat muž, který měl být jeho obětí. Samotný papež.

V jeho příběhu je všechno: láska, zrada, úkladné vraždy i nejkrásnější žena své doby, egyptská královna Kleopatra. Ale protože používal dvě různá jména – před uchopením moci Oktavián, po uchopení moci Augustus – jeho postava často v dějepisu mate. Přitom šlo o prvního, nejdéle vládnoucího (41 let!) a podle mnohých i nejmocnějšího císaře Římské říše. A mimochodem, dodnes se po něm ve většině světových jazyků jmenuje jeden z měsíců – august, tedy srpen.

Otto von Bismarck – tvrdý diplomat, politik a první německý kancléř – je dnes některými kruhy považován za nejgeniálnějšího politického stratéga 19. století. Aby ne – agresivní politikou „krví a železem“ se mu podařilo sjednotit Německo.

Ode dne, kdy praotec kresleného filmu Walt Disney založil své první studio jako dvacetiletý mladík, uplynulo už více než století. Během tohoto období se animace proměnila v úplně jinou disciplínu, ale „disneyovky“ stále patří mezi to nejlepší, co kreslená kinematografie nabízí. Kromě pohádek se portfolio studia rozrostlo o řadu kuriózních počinů, včetně animovaného příběhu s nacistickou tematikou. Mezi Disneyho nejznámější hrdiny patří Mickey Mouse, pes Goofy a kačer Donald. Právě Donald se objevil ve snímku, který výrazně vybočoval z pohádkové linie. Šlo o krátký film z roku 1943 nazvaný Vůdcova tvář, ve kterém byl Donald zobrazen jako nacista. Tento film byl součástí americké válečné propagandy, jejímž cílem bylo podpořit prodej válečných dluhopisů. I přesto však snímek získal Oscara za nejlepší krátký animovaný film a stal se kultovní záležitostí.

Karel Veliký byl opravdu výjimečným panovníkem – ohněm a mečem vytvořil největší středověkou říši Evropy sahající od Severního moře až po Pyreneje a Řím. Mimo jiné je první a poslední v dějinách, komu se podařilo do jednoho státního útvaru sloučit území dnešního Německa a Francie. Proto se bere za prvního sjednotitele starého kontinentu a někdy se mu také přezdívá „Otec Evropy“. Také se mu podařilo říši udržet pohromadě díky reformám, kterým dnes říkáme „karolinská renesance“. Sjednocení měr a vah (který v anglosaském světě je živý dodnes), nový peněžní systém (ve Francii používaný do Velké revoluce), důraz na školy a vzdělanost. Kdo se chtěl podílet na správě říše, musel umět číst a psát. Paradoxní je, že sám Karel se – i přes ohromnou snahu – nenaučil psát (a zřejmě ani číst) a musel se podepisovat důmyslným obrázkem-monogramem, který ho naučili jeho rádcové. Zřejmě trpěl dyslexií a dysgrafií.

Francouzská královna, manželka Ludvíka XVI., se v době obrovské bídy topila v přepychu, a její hýření přímo či nepřímo vedlo k Velké francouzské revoluci. Během ní se pak role obrátily. Spolu s rodinou se stala vězeňkyní lidu, a lid také rozhodl o její popravě. 16. října 1793 skončila pod gilotinou. Na popraviště ji přivezli v obyčejném žebřiňáku a když chtěla říci poslední slova, ani to jí kat nepovolil.

Báseň Máj Karlu Hynku Máchovi za jeho života slávu nepřinesla. V následujících dekádách se však pomalu začal rodit kult Máchy coby básníka lásky a ve středoškolských učebnicích se o něm psalo jen v superlativech. Pak ale začaly na povrch probublávat informace z jeho tajného deníku a pod legendárním spisovatelem se začal třást piedestal.

Athény, rok 399 před Kristem. Podle dnešního kalendáře 15. únor. Den, kdy byl popraven filosof, zakladatel etiky a jeden z největších myslitelů starověku – Sókratés. Muž, jehož myšlenky o tom, že klíčovým aspektem spokojeného života je schopnost rozpoznat dobro od zla, a podle toho jednat, jsou i dnes, po téměř dvou a půl tisíciletích, stále živé a aktuální. Muž, který prý nikdy nenapsal jedinou řádku… a přece jsou jeho názory zdokumentované tak, jako málokterého starověkého filosofa. A konečně: muž, který přišel s převratnou metodou v procesu poznání: metodou dialogu.

„Člověka je možné zničit, ale ne porazit.“ To je jedna z hlavních myšlenek tvorby Ernesta Hemingwaye, která mu přinesla v novele Stařec a moře – příběhu o statečném, byť marném, boji člověka s nepřízní osudu – definitvní slávu, Pullitzerovu a později také Nobelovu cenu. Zároveň je to titul, který znamená poslední spisovatelovo tvůrčí vzepětí. Poté už za svého života žádnou knihu nevydá a jeho pestrý a dramatický životní příběh bude mít sestupnou tendenci. V roce 1961 pak dospěje k tragickému konci – spisovatel zemře tak, jak žil. Rozhodne o tom sám, ve své režii...

12. dubna 1961 odstartoval na lodi Vostok 1 první člověk do vesmíru. Jurij Alexejevič Gagarin obletěl Zemi a poté i (nakonec) bezpečně přistál. Pro tehdejší Sovětský svaz znamenal první let rakety s člověkem na palubě významné vítězství ve vesmírných závodech nad Spojenými státy. 27letému nadporučíkovi sovětského námořního letectva tento den rozdělil život na dvě části. Z usměvavého mladíka se stal smutný muž, který marně toužil potom se znovu podívat do vesmíru.

Za 2. světové války založili jugoslávští partyzáni svou první komunistickou brigádu. U jejího zrodu stál padesátiletý Josip Broz Tito: šéf jugoslávských komunistů, který se v příštích třech letech stane symbolem boje proti nacistické okupaci své země a po válce bude na 35 let prakticky neomezeným vládcem Jugoslávie.

V roce 1909 americké publikum poprvé slyšelo Prodanou nevěstu Bedřicha Smetany. O veliký úspěch se zasloužila Ema Destinnová – česká operní pěvkyně, která se ze všech sil snažila v éře Rakouska-Uherska šířit povědomí o českém národu.

František Křižík – muž, jehož osudem byl elektrický proud a který pod elektřinu napojil snad doslova všechno, co mu přislo pod ruku. Narodil se ve stejný rok jako Thomas Alva Edison (1847) a také do podobně nuzných poměrů. Stejně jako amerického vynálezce ho ale čekala závratná kariéra, a i proto se našemu brilantnímu průkopníkovi elektřiny dostalo přezdívky „český Edison“.

7. dubna 1944 se dvěma odvážným slovenským židům, Alfrédovi Wetzlerovi (25) a Rudolfovi Vrbovi (19) podařilo neskutečné – dokázali zosnovat plán na útěk z koncentračního tábora v Osvětimi, který se jim povedlo i realizovat. Ač se to zdá neuvěřitelné, nedělali to pro sebe, ale pro to, aby podali světu šokující zprávu o existenci nacistických vyhlazovacích táborů a o hrůzách, které se v osvětimské továrně na smrt dějí.

Přemysl Otakar I. patří mezi nejvýznamnější české panovníky. Díky Zlaté bule sicilské zajistil českým králům dědičný titul, i když se jednotlivými ustanoveními nikdo příliš neřídil. Jeho vládu provázely diplomatické úspěchy, ale i osobní konflikty. Jaké kroky ho dovedly k moci a proč byla jeho vláda přelomová?

9. září 1948 vzniká Korejská lidově demokratická republika. Po zemi probíhají mohutné oslavy a v jejich čele stojí Kim Ir-sen: mladý, charismatický, ambiciózní. Jeho snem je vytvořit jednotný Korejský stát a získat v něm absolutní moc. Nikdo ještě netuší, jaká krutovláda Severní Koreu čeká a že tento cíl povede k jedné z nejstrašnějších a nejnesmyslnějších válek 20. století.

Vincent van Gogh se stal jednou z největších osobností výtvarného umění, jehož díla dnes mají hodnotu minimálně desítek milionů korun. Přitom za jeho života tomu nic nenasvědčovalo: byl excentrickou osobností, trpěl fyzickými i psychickými neduhy, strádal a trápil se v samotě a zoufalství, příliš pil, kouřil a hladověl, skončil v ústavu pro choromyslné, o jeho obrazy neměl nikdo zájem.

Je to už přes 49 let, co v listopadu roku 1975 opustil dvacetiletý Bill Gates prestižní Harvardovu univerzitu v Bostonu, aby se věnoval práci pro společnost Microsoft (tehdy ještě psanou Micro-Soft), kterou založil se svým kamarádem Paulem Allenem. Ke studiu se už nikdy nevrátil. Začala tím však cesta, která z něj udělá nejbohatšího člověka světa, jednoho z nejúspěšnějších podnikatelů všech dob a respektovanou i oceňovanou osobnost (mimo jiné obdržel Řád britského impéria).

15. března 1921 začaly sešitově vycházet Osudy dobrého vojáka Švejka. Životní dílo Jaroslava Haška ale původně mělo problém s distribucí a prodejem. Svazky si rozebírali štamgasti v hospodách a na žádný veliký úspěch to tenkrát v březnu roku 1921 nevypadalo. Dnes jde však o zřejmě nejpřekládanější českou knihu v historii. Bohužel ale román zůstal nedokončený – Hašek v necelých 40 letech zemřel na ochrnutí srdce. Fenomén výřečného Švejka ale žije dál a jeho osudy dodnes milují lidé od Anglie a Francie, přes Švédsko nebo Turecko až po Indonésii i Sýrii. Velkou část Švejka napsal Hašek doma v Československu v Lipnici nad Sázavou.

Před 103 lety se tanečnice Isadora Duncanová seznámila se slavným básníkem Sergejem Jeseninem. Vztah s o 18 let mladším Rusem byl ale bouřlivý a neměl dlouhého trvání. Přestože se asi po půl roce vzali, o rok později se zase rozešli. Jesenina pak našli o pár let později mrtvého v jeho hotelovém pokoji – prý šlo o sebevraždu. Tahle epizoda v životě Isadory Duncanové byla ale jen střípkem nešťastných událostí, které ji celý život pronásledovaly.

Jan Werich a Jiří Voskovec, spolužáci už od gymnázia, se v roce 1926 stali členy avantagardního, moderního Osvobozeného divadla. Bylo jim 21 let. Už o rok později přicházejí se svou první hrou. Úspěch byl nevídaný a z této doby si je také můžeme pamatovat v klasických klaunových maskách. Založili fenomén tzv. forbín, předscén, a spolupracovali s geniálním autorem hudby Jaroslavem Ježkem, kterého potkal těžký osud spjatý mimo jiné se ztrátou zraku.

Francouzský lékař Michel de Notre-Dame, dnes známý krátce jako Nostradamus, se proslavil především jako prorok, který například velmi přesně předpověděl smrt krále Jindřicha II., podle některých vykladatelů ale také vzestup Adolfa Hitlera, svržení atomové bomby na Hirošimu a další milníky novodobé historie. Jeho kniha Les Prophéties, která byla vydána 1. března 1555, vzbudila velké pozdvižení. Čtyřřádkové verše, kterými Nostradamus – průkopnický léčitel, bylinkář, zanícený astrolog a věštec – předvídá blízkou i vzdálenou budoucnost, jsou předmětem zkoumání i zdrojem silných emocí a vášní dodnes...

29. května 1988 se uskutečnila přelomová návštěva amerického prezidenta Ronalda Reagana v Moskvě. Americký a sovětský prezident Michail Gorbačov v jejím průběhu podepsali zásadní smlouvu o omezení jaderných raket krátkého a středního doletu – vůbec první vzájemnou smlouvu, která přinesla jaderné odzbrojení. Tento okamžik se dá považovat za symbolický konec studené války nebo – přinejmenším – za významný milník na této cestě. Ronald Reagan zde splnil svůj cíl: díky mohutnému zbrojení v předchozích letech se mu podařilo Sovětský svaz ekonomicky zcela vyčerpat a přinutit ho ke spolupráci.

2. ledna 1492 vstoupili Isabela Kastilská a její manžel Ferdinand II., vládce Aragonie, do jihošpanělské Granady. Pouhé konstatování toho faktu může vytvářet dojem běžné, rutinní záležitosti. Opak je ale pravdou. Toho lednového dne se zásadním způsobem změnily evropské dějiny. Skončila totiž téměř osm století dlouhá arabská nadvláda nad částí Pyrenejského poloostrova.

29. prosince 1938 pohřbil národ velikého spisovatele Karla Čapka. Přestože jeho knihy čtou dodnes lidé takřka po celém světě, v roce 1938 se jeho domácí fanouškovská základna značně zmenšila. To proto, že autor v posledních letech života důrazně varoval před nebezpečím nacismu, zejména pak v dramatických klasikách Bílá nemoc nebo Válka s mloky.

Je 30. ledna 1649 a v centru Londýna se schyluje ke kruté scéně, která nemá v anglických dějinách obdoby. Na popraviště přivádějí krále Karla I. Za smrtí panovníka stojí králův dřívější zchudlý poddaný Oliver Cromwell. Jakmile se ovšem rozhodl zúčastnit občanské války mezi royalisty a parlamentaristy, schylovalo se v jeho osudu, stejně jako v osudu celé země, k dramatickým změnám.

Šestnáctého listopadu 1938 spatřil v laboratořích švýcarské farmaceutické firmy Sandoz v Basileji světlo světa objev, který měl o čtvrt století později zahýbat celým světem. Mladý chemik Albert Hofmann tady izoloval alkaloid s názvem diethylamid kyseliny lysergové. Právě tato látka se pod názvem LSD stala v 60. letech oblíbenou drogou pro miliony stoupenců hnutí hippies.