Životy slavných

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 6. dubna 1958, velikonoční neděle, a v Praze umírá jeden z nejtalentovanějších, ale zároveň nejrozporuplnějších básníků v našich dějinách, Vítězslav Nezval. Ve věku pouhých 57 let odchází ze světa muž, který po sobě zanechal nesmírně bohaté dílo, ale také řadu kontroverzí. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 9. března 1842 a v milánské La Scale má premiéru opera Nabucco mladého, teprve 28 letého skladatele Giuseppe Verdiho. On sám je tak nervózní, že ani nechtěl do divadla přijít. Úspěch nového díla pro něj totiž znamená doslova otázku bytí či nebytí. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je mrazivé ráno 31. ledna 1943 a u Stalingradu právě končí jedna z nejstrašnějších bitev v historii lidstva. Friedrich Paulus se sice dozvídá o svém povýšení na polního maršála, ale vzápětí mu náčelník štábu oznámí krutou realitu: „Za dveřmi jsou Rusové.“ Jeho život právě vstupuje do poslední fáze: místo skvělé vojenské kariéry bude odteď válečným zajatcem. A co pro něj bude vůbec nejhorší: to všechno bude doprovázeno nálepkou zrádce a později i kolaboranta. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 12. února 1804 a ve východopruském Königsbergu, dnešním Kaliningradu, odtikávají poslední minuty života jednoho z největších filozofů všech dob – Immanuela Kanta. Ze světa odchází podivuhodný člověk. Muž, který změnil zavedený pohled na lidské myšlení … muž, který je považován za otce moderní etiky. Jeho slavný výrok: „Hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně“, je dodnes jedním z nejslavnějších citátů vůbec. Immanuel Kant byl prostě v mnoha ohledech zcela nevšední člověk, jehož myšlenky zůstávají i po třech stoletích pevnými pilíři, na nichž stojí celá moderní filosofie… Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 23. ledna 1945 a Franklin Delano Roosevelt je počtvrté v řadě uváděn do úřadu, což se nikdy předtím ani potom žádnému americkému prezidentovi nepodařilo. Zatímco svět věří v jeho neotřesitelnou sílu krizového manažera, on sám pod svým oblekem skrývá krutou pravdu o svém podlomeném zdraví a ochrnutém těle. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 10. prosince 1949 a z letiště v čínském městě Čcheng-tu odlétá v naprostém utajení muž, který je ztělesněním bouřlivých čínských dějin 20. století. Nejdřív se podílel na revoluci, která svrhla tisícileté čínské císařství. Pak se s nacionalistickou stranou, zvanou Kuomintang, snažil nejlidnatější zemi světa ovládnout. Skoro se mu to podařilo – chybělo velmi málo. Ale přišla japonská invaze a druhá světová válka, a pak také občanská válka s Mao Ce-tungovými komunisty, kteří zemi nakonec ovládli. Muž, který teď v letadle pod cizím jménem chvatně opouští zemi, se jmenuje Čankajšek. Přezdívat se mu bude příznačně „muž, který ztratil Čínu...“ Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Takhle ho znají takřka všichni. Tělo zkroucené na invalidním vozíku, strojový robotický hlas, velké, věčně těkající, oči. To všechno kvůli vážnému neurodegenerativnímu onemocnění, které postupně vedlo k jeho úplné paralýze a které se u něj začalo projevovat už v mládí. Přestože mu lékaři dávali jen pár let života, on se nikdy nevzdal. Řeč je o Stephenu Hawkingovi, muži, který se narodil 8. ledna 1942, a podle své diagnózy ani neměl dokončit vysokou školu. Přesto však svou prací dokázal změnil náš pohled na vesmír: na jeho vznik při Velkém třesku, na černé díry, na gravitaci. Za své teorie obdržel desítky prestižních ocenění, prodal miliony knih a bez přehánění lze říct, že v posledních dekádách byl nejslavnějším vědcem planety. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 15. prosince 1851 a hodiny ukazují tři ráno, když do jednoho z domů v Německém Brodě vtrhne pětice mužů v čele s policejním komisařem Dederou. S sebou mají příkaz k zadržení Karla Havlíčka Borovského – slavného českého novináře, jehož pronárodní texty už několik let dráždí Rakouské císařství. Příchozí Havlíčka drsně probudí a oznámí mu, že z rozhodnutí císaře Františka Josefa I. bude bez prodlení deportován. Kam konkrétně – to mu prý sdělí až za hranicemi.Havlíček má jen necelé dvě hodiny na to, aby se sbalil a rozloučil s manželkou a tříletou dcerkou. Protestuje marně. Nakonec nad ránem nasedá do kočáru a vyráží vstříc nejasné budoucnosti. To ještě neví, že internace se mu protáhne na více než 3 roky a že po návratu domů bude všechno jinak… Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 10. prosince 1952 a Nobelův výbor vyhlašuje nového držitele ceny za mír. Stává se jím muž, který mohl být „jen" slavným varhaníkem, uznávaným teologem nebo univerzitním profesorem. On se ale rozhodl jinak. Albert Schweitzer v nejlepším věku opustil pohodlí Evropy, vystudoval medicínu a vydal se do afrického pralesa zachraňovat životy těch nejchudších. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Je 27. listopadu 1852 a v Londýně, v pouhých 36 letech, umírá Lady Ada Lovelace – žena, která v mnohém předběhla svou dobu. Jak výjimečná žena to byla, přitom historie docení až mnohem později. Ada Lovelace byla matematička – už to je pro ženu žijící v 19. století něco naprosto nezvyklého. Ale hlavně: v dějinách ji najdete zapsanou jako autorku algoritmu, který je dnes považován za první počítačový program. Ten měl být určen pro takřka fantasmagorický stroj, který pomáhala konstruovat a který se dá považovat za předchůdce dnešních počítačů. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 8. září 2003 a v bavorském Pöckingu umírá ve věku 101 let Leni Riefenstahlová – žena, která patří k největším průkopnicím filmového umění, ale zároveň k nejkontroverznějším osobnostem 20. století. Ve třicátých letech byla dvorní filmařkou Adolfa Hitlera a její filmy jako Triumf vůle nebo Olympia se staly jedněmi z nejúčinnějších nástrojů nacistické propagandy. Až do konce života odmítala připustit, že by měla ona sama na nacistických zvěrstvech jakýkoliv podíl. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Je 21. listopadu 1916 a v Schönbrunnském paláci ve Vídni odtikávají poslední hodiny života císaře Františka Josefa I. Stařičký mocnář se nedávno nachladil a propukl u něj zápal plic. On se přesto – stejně jako kterýkoliv jiný den – nechal vzbudit v půl čtvrté ráno, aby už o hodinu později mohl úřadovat u svého pracovního stolu. Pracovní morálka přeci musí být. Horečka s ním však lomcuje natolik, že když se nad stolem začne kymácet a chvílemi dokonce ztrácet vědomí, nechá se komorníkem přece jen přesvědčit, aby se přesunul na lenošku a nakonec do postele. Pak hlesne: „Nejsem se svou prací hotov, zítra mne vzbuďte o půl čtvrté, jako obvykle.“ To už se ale nestane. Krátce po deváté večerní totiž František Josef I. vydechne naposledy.Tak odešel jeden z nejdéle vládnoucích panovníků historie – vždyť bez 10 dní vládl celých 68 let. Spolu s ním ale symbolicky skončila i celá historická epocha. Vždyť během jeho vlády se úplně změnil svět: politické i společenské uspořádání, které se v Evropě považovalo po celá staletí za dané, zmizelo stejně rychle jako jarní jinovatka … a s ním mimo jiné i teze, že řadě národů střední Evropy se bude nejlépe žít ve společné, nadnárodní monarchii. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Je 8. října 1970 a švédská akademie vyhlašuje laureáta Nobelovy ceny za literaturu. Stal se jím ruský spisovatel Alexander Solženicyn. Ten se ale slavnostního předávání, které se tradičně odehrává o dva měsíce později za přítomnosti švédského krále, osobně nezúčastní a cenu si nepřevezme. Ve svém díle totiž odhalil nelidskost stalinského totalitního systému, kterou okusil na vlastní kůži, v Sovětském svazu teď žije jako disident a bojí se, že kdyby opustil zemi, už by se nemohl vrátit zpět. Nucenému exilu se ale nakonec Solženicyn stejně nevyhne. Po vydání svého dalšího - zcela zásadního - díla s názvem Souostroví gulag, v němž naplno odhalí do té doby prakticky neznámé hrůzy pracovních táborů v Sovětském svazu, bude zatčený, zbavený občanství a vypovězený na Západ. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | 8. listopadu 1519. Španělský dobyvatel Hernán Cortés přichází se svými muži k branám Tenochtitlánu, hlavního města Aztécké říše. Panovník Moctezuma ho vítá jako boha, který sestoupil z nebe a bez boje ho vpustí do města. Netuší, že tím nechtěně otevírá cestu k pádu nejmocnější říše amerického kontinentu. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Začátek října roku 1871. 49letý německý obchodník a podnikatel, ale teď hlavně nadšený archeolog, Heinrich Schliemann konečně dostává od úřadů Osmanské říše všechna potřebná povolení k zahájení vykopávek na pahorku Hissarlik v Malé Asii. Na lokalitu zvedající se nad pobřežím Egejského moře ho upozornil anglický amatérský archeolog Frank Calvert a Schliemann, který si často ve svém životě s nařízeními, předpisy a zvyklostmi hlavu příliš nelámal, zde poprvé, v podstatě načerno, kopl do země už před rokem. Teď ale má všechno oficiálně posvěcené a zkusí naplnit svůj celoživotní sen: nalézt legendární město Trója známé z řeckých bájí a Homérových eposů Ilias a Odysseia. Schliemann je skálopevně přesvědčený, že tato díla zachycují reálné historické události ... a je připraven to dokázat. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Je 28. září 1781 a u přístavu Yorktown ve Virginii právě začíná rozhodující bitva americké války za nezávislost na Velké Británii. Američtí kolonisté bojují o svobodu už šest let a teď ji konečně mají na dosah. Přístav, kde se britská armáda brání, mají obklíčený ze všech stran a co je ještě lepší: z moře pomůže i flotila francouzských spojenců. Právo zahájit bitvu prvním výstřelem z děla má vrchní velitel americké armády – 49letý generál George Washington. Před šesti lety dostal za úkol prakticky nemožnou misi: armádu amerických kolonistů musel vybudovat doslova z ničeho a jeho cesta až sem byla lemována mnoha bolavými porážkami. Teď to ale bude trvat jen tři týdny. Pak Britové v Yorktownu kapitulují, v Londýně padne vláda a britský král Jiří III. americkou nezávislost konečně uzná. Washington si v té době myslí, že jeho role v tomto příběhu končí a že se teď vrátí do ústraní. Nemůže tušit, že začátky Spojených států amerických budou plné chaosu a že to bude právě on, kdo bude o osm let později zvolen vůbec prvním americkým prezidentem… Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

25. srpna 1944 se Paříž po čtyřech letech okupace stává konečně svobodnou. Generál von Choltitz odmítl splnit Hitlerův rozkaz město zničit a namísto toho se vzdal. Na Champs-Élysées tak může proběhnout slavný průvod, v jehož čele kráčí nepřehlédnutelný Charles de Gaulle – muž, který se odmítl vzdát, zorganizoval v Británii exilovou vládu a teď se vítězoslavně vrací do hlavního města. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 3. května 1469 a jsme v Olomouci. Čeští a zejména moravští katoličtí šlechtici tady svou volbou právě teď přiřkli uherskému králi Matyáši Korvínovi českou královskou korunu. Je to volba v každém ohledu kontroverzní. Země koruny české totiž svého krále mají: už víc než 10 let jím je Jiří z Poděbrad, dodnes poslední Čech na našem trůně a muž, který si nese přízvisko „husitský král“. A v tom je právě ten problém. Království je totiž už půl století, od dob mistra Jana Husa, vnitřně rozdělené. Zejména v Čechách se u moci drží kališnická šlechta, která po husitském vzoru dodržuje přijímání podobojí, na Moravě zase převládají tradiční katolíci. Umírněný král Jiří, sám kališník, se až dosud pokoušel oba proudy spojovat, ale katolická šlechta se mu bouří. A pak, 23. prosince 1466, přichází z Říma zlá zpráva. Jiří je papežem Pavlem II. exkomunikován, uvržen do klatby a je proti němu vyhlášena křížová výprava. Jejího velení se dlouho nikdo nechce ujmout: teprve ambiciózní uherský král Matyáš I., u nás známý pod jménem Matyáš Korvín, si vezme tento úkol za svůj. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 20. června roku 1837, 5 hodin ráno, a u brány Kensingtonského paláce v Londýně stojí dva významní – a v tuto časnou hodinu i neočekávaní – návštěvníci: arcibiskub z Canterbury a vrchní královský komoří, lord Conyngham. Příčinou jejich návštěvy je 18letá dívka, která spí v jedné z ložnic paláce. Jmenuje se Alexandrina Victoria a později si o tomto ránu zapíše do svého deníku následující věty: „Matka mě vzbudila, já jsem jsem vstala a jenom v županu jsem šla do svého obývacího pokoje. Tam jsem je uviděla. Lord Conyngham mi řekl, že můj ubohý strýček už nežije, že zemřel přesně 12 minut po druhé hodině … a v důsledku toho, se stávám královnou já…“Ano. Takhle banálně se začíná psát příběh o vládě panovnice, která vydrží na trůně více než 63 let – tedy déle než kdokoliv z jejích předchůdců. Bude vládnout 400 milionům poddaných na čtvrtině suchozemského povrchu planety Země a Velká Británie projde za jejího panování takovými ekonomickými změnami jako nikdy předtím. Spojené království se stane nejvýznamnější světovou mocností a celé této době se podle královnina jména začne říkat „viktoriánská“. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Je 1. dubna 1976 a ve městě Cupertino v americkém státě Kalifornie se začíná psát převratná kapitola v historii vývoje počítačů. Tehdy 21letý Steve Jobs, společně se svými dvěma partnery – Stevem Wozniakem a Ronaldem Waynem – zakládá firmu s názvem Apple Computer Company. Oba Steveové, jak Jobs, tak Wozniak, sní o tom, že počítače od jejich firmy bude jednou mít na stole každý člověk na světě. Jak se později ukáže, tenhle jejich sen nakonec nebude zdaleka tak utopický, jak to tehdy, v dubnu roku 76, vypadalo. A z původně garážové firmy se postupem času stane jedna z nejslavnějších a nejhodnotnějších společností světa. Tenhle fenomenální úspěch je spojovaný především s osobou Steva Jobse. Právě on je dodnes považovaný za jednoho z největších vizionářů světa moderních technologií a za jednoho z nejvlivnějších podnikatelů všech dob. Během své kariéry dokázal změnit pohled lidí nejen na počítače, ale také na telefony, hudbu, nebo animovaný film. Pod Jobsovým vedením společnost Apple od základu změnila odvětví informačních technologií a unikátním způsobem propojila zábavu s komunikací. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 16. března roku 37 našeho letopočtu a v Misenu poblíž Neapole umírá 77letý římský císař Tiberius. V pořadí druhý císař v římských dějinách odchází nikým nemilovaný a mnohými nenáviděný. Už před více než deseti lety se přesunul z Říma na ostrov Capri u Neapole a odsud vydával rozkazy svým zmocněncům, kteří je vykonávali. V posledním období života se změnil v paranoidního starce posedlého strachem o vlastní život a na základě svých podezření – někdy oprávněných, jindy vybájených – vydával nemilosrdné rozkazy k likvidaci svých oponentů i jejich rodinných příslušníků. Stejný den, tedy onen 16. březen 37, naopak přinese dramatický vzestup jinému muži: Tiberiovu prasynovci Gaiovi, řečenému Caligula. Ten byl – jak vysvětlíme v zápětí – v rodinném propletenci vládnoucí dynastie zároveň jeho adoptivním vnukem … a teď se tedy stane jeho nástupcem. Dva dny po Tiberiově smrti ho senát prohlásí za císaře a 28. března příjíždí Caligula do Říma. Je mu 24 let a vítají ho nadšené davy, které se radují z konce Tiberiovy epochy a v mladém císaři vidí světlou budoucnost své říše. Začíná necelých 1400 dnů Caligulovy vlády. Začíná neuvěřitelná jízda plná arogance, marnotratnosti, sexu a násilí. Člověk se až zdráhá uvěřit, že tohle se mohlo v nejvyšších patrech všemocného impéria skutečně odehrávat… Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Je 3.prosince 1979. Íránský duchovní a politik Rúholláh Chomejní, dnes známější spíš jako ajatolláh – tedy vysoce vážený znalec islámského práva v šíitské větvi islámu – se po schválení nové ústavy v referendu stává vůdcem země. Od tohoto okamžiku je i formálně nejen nejvyšší íránskou náboženskou autoritou, ale zároveň i nejdůležitější politickou figurou. Završuje se tak série událostí, které vejdou do dějin jako íránská islámská revoluce. Během ní se Írán změnil k nepoznání. Z proamericky orientované světské monarchie se stal strohý náboženský stát, který vyhlásil důslednou islamizaci všech oblastí lidského života. A mužem, který to všechno vedl, byl právě ajatolláh Chomejní. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.