Zmizelá Šumava

Pan Emil Kintzl. Šumavská legenda, která všem chybí už skoro rok. Vzpomeňme u tohoto posledního dílu oblíbeného seriálu, který je s ním neodmyslitelně spojený, na inspirujícího a čestného člověka, která chybí všem, kteří se s ním kdy setkali.

Oblíbený seriál o zmizelých místech, lidech a jejich osudech zaujal už poněkolikáté i ve své knižní podobě. Blahopřejeme a děkujeme.

Pořad Zmizelá Šumava vám odvypráví spoustu z těch příběhů, zapomenutých i slavných, děsivých i dojemných.

Podívejte se na příběhy zaniklých osad v podání místní legendy Emila Kintzla. Nově i s německými titulky.

Podívejte se na příběhy zaniklých osad v podání místní legendy Emila Kintzla. Nově i s německými titulky.

Podívejte se na příběhy zaniklých osad v podání místní legendy Emila Kintzla. Nově i s německými titulky.

Podívejte se na příběhy zaniklých osad v podání místní legendy Emila Kintzla. Nově i s německými titulky.

Podívejte se na příběhy zaniklých osad v podání místní legendy Emila Kintzla. Nově i s německými titulky.

Fesselnde Geschichten vom Leben im Bohmerwald und Orten, von denen Sie die meisten auf heutigen Karten nicht mehr finden werden.

Natáčení vždy provází spousta vtipných okamžiků, podívejte se na některé z nich.

Město Kašperské Hory navštívila řada významných osobností. V roce 1967 za velkého vedra přijel soudruh prezident Antonín Novotný se svou soudružkou manželkou. Donesené pití dal pro jistotu nejprve ochutnat jí a teprve pak se napil on.

Kašperské Hory. Město, které je pro Emila Kintzla srdcovou záležitostí. Poslechněte si střípky z historie, pověsti i vyprávění o legendárních postavičkách, které se s tímto místem pojí.

Kašperk, nejvýše položený královský hrad v Čechách, je už více jak 650 let dominantou nejen Kašperských hor, ale dá se říci, i celé Klostermannovy Šumavy. Postavil ho Karel Čtvrtý, aby střežil zlatodoly v blízkém okolí, zemskou hranici a taky zlatou stezku.

Stará Wagnerka je místo, kde žil zcela opuštěně samorost Vladimír Brettl se svou smečkou psů. Pro někoho možná podivín, nepochybně to však byl statečný a čestný člověk se zajímavým osudem, který nesehnul hlavu před nacisty, stál u obnovy skautského hnutí po válce i po revoluci, byl velmi nadaný elektrotechnik a hlavně neodolatelný vypravěč.

V osadě Zvíkov u Sušice, která byla tehdy jen kilometr od tehdejší protektorátní hranice, zavládl 6. května 1945 velký smutek. 15letá Maruška Klímová odešla v tu neděli s kamarádkou na mši do nedalekých Hlavoňovic, odkud už se nikdy nevrátila...

Snaha Šumaváků uctít své padlé byla velmi silná, a tak měli kameníci hodně práce. Mezi nejznámější patřil sušický kamenický mistr Vojtěch Pokorný. Vytvořil 19 velkých pomníků, z nichž nejslavnější je dílo alegorického sousoší, kdy se voják odcházející do války loučí s rodinou. Vyhotoven je ve 4 exemplářích a jeden z nich měl zajímavý osud. Mimochodem, v rodině Pokorných se kamenické povolání dědí z otce na syna dosud...

Býval tu pohádkový výhled do kraje, proto se tomuto místu začalo říkat Na Pohádce. A od dob, kdy stavení Na pohádce proklela místní stařena, se zde dějí děsivé věci.

Nedaleko Prášil se nacházela malá německá osada lesních dělníků a drobných zemědělců, kteří tu žili velmi skromně. Právě Gruberg se stal místem, kde v květnu 1945 napadli ze zálohy němečtí kadeti jednotku amerických vojáků. Za zákeřnou střelbu se Američané na 21 mladičkých Němcích velmi krutě pomstili...

Dřevo provázelo obyvatele Šumavy po celý jejich život. Do dřevěné kolébky se narodili, se dřevem pracovali, na konci života si poleželi na dřevěném úmrtním prkně a nakonec skončili v dřevěné rakvi na šumavském hřbitově.

Horská usedlost Karlov (Karlhof) se za války stala sídlem nacistických Němců, kteří usilovali o odtržení této oblasti a jejího následného přiřazení k Říši. Černou můrou mezi nimi pak byl Georg Heintschl, kterému nikdo neřekl jinak než "Sušický Frank". Ze statkáře se stal nácek a nekompromisní udavač...

Dnešní cyklotrasa z Modravy na Modravu přes Filipovu huť, Kvildu a Zhůří je dlouhá cca 28km.

Opět vyrážíme z chaty Rovina do Dobré vody, kde neopomiňte návštěvu kostela s unikátním skleněným oltářem. V Hartmanicích zase můžete navštívit tamní synagogu. A Pekelské údolí? Nenechte se zmást názvem. Pro cyklisty je to ráj – jedeme z kopce! A pak se vydáme přes Paseku až na Skelnou.

Emil Kintzl (83) je šumavská legenda. Věnuje se příběhům starých, dnes už zaniklých osad, které v bouřlivém 20. století zmizely z mapy tohoto drsného kraje. Tentokrát se vypravil zkoumat Šumavu na kole.

Emil Kintzl (83) je šumavská legenda. Věnuje se příběhům starých, dnes už zaniklých osad, které v bouřlivém 20. století zmizely z mapy tohoto drsného kraje. Tentokrát se vypravil zkoumat Šumavu na kole. Dnešní cyklotrasa vás zavede z Prášil přes Zelenou horu a Mechov zpět do Prášil. Krásných 35 kilometrů zvládnete lehce i bez elektrokola.

Okolí Kašperských Hor patřilo ve středověku k našim nejbohatším zlatorudným revírům. U Paštěcké štoly nedaleko Rejštejna tak vznikly Přední, Střední a Zadní Paště. Osady plné života, lemované cestami s kapličkami, zanikly záhy po válce – místo zpustlo, usedlosti se ztrácely před očima. Naštěstí díky ochotě nadšené skupinky Šumaváků tu byly kapličky podél cest znovu obnoveny, a tak jsou tím jediným, co z bývalých Paští zůstalo pro další generace.

Spisovatelka Marie Malá pochází z Paští a vzpomíná na své dětství v obci, která už neexistuje.

Příběh z doby, kdy Šumavu ještě rozdělovaly dráty...Proč Emil Kinzl skončil u bavorské policie na výslechu a jak se mu podařilo odkrýt tajemství bílého jelena?

Osada Pustina nedaleko Dobré vody zanikla po 2. světové válce. Do hájenky, jež byla součástí tzv. kundratického panství patřícího bankéři Františku Haškovi, jezdil dokonce i prezident Beneš.

Údolí říčky Pstružná bylo kdysi plné života. Po válce však usedlosti mizely a rozpadaly se, přesto jeden skvost zůstal. Mlýn Sterzmühle, který v roce 1966 koupil Václav Hrabánek.

Rodina Slováka Emila Patry našla v roce 1948 domov na šumavském Srní. Jeho syn Milan dodnes vzpomíná na tamní drsný život. Na jednu zimní cestu ale nezapomene nikdy...

Příběhy Zmizelé Šumavy najdete ZDE.

Pracovitý, skromný, odvážný, rovný, silně věřící. Pan Březina se staral o kostel Nejsvětější trojice v Srní. A kvůli své víře byl komunistům dlouho trnem v oku. Přesto po uzavření hranice pomáhal lidem utéct do Německa...

Pekelské údolí u Hartmanic a dva pekelné příběhy: o statečném protifašistickém bojovníkovi Miloslavu Říhovi a pilotovi německé Luftwaffe, který sem spadl z nebe. Jeho historka dokonce měla po letech příjemné vyústění v malém česko-německém smíření.

Lesní kaple byla kdysi postavena u místa, kde pramenil léčivý pramínek. Až do roku 1946 se na tomto poutním místě scházeli Němci i Češi, v padesátých letech byla kaplička součástí vojenského prostoru a lepších dnů se dočkala až po revoluci...

Pověst o osadě Vogelsang nedaleko Kašperských Hor, kde se původně nacházela sklárna, vypráví o útoku švédských vojsk. Proč Vogelsang nikdy nebyl dobyt?

Nové příběhy, nová místa, ale věčný optimista a svérázný vypravěč Emil Kinzl zůstává. A je stále ve výborné formě. Začíná třetí série Zmizelé Šumavy! První epizodu věnujeme lidem, kteří toužili po svobodě, a jedné rodině ze samoty, která jim pomáhala. A také těm, kteří se velmi krutě mstili...

Nové příběhy, nová místa, ale věčný optimista a svérázný vypravěč Emil Kinzl zůstává. A je stále ve výborné formě.

Emil Kintzl se tentokrát vrací do svého mládí, do období, kdy byla obnovena skautská činnost. Skautský slib složil v roce 1945. Poslechněte si jeho vzpomínky, které se vážou k této době a k soutoku Prášilského potoka a říčky Křemelné.

Věřte, nebo ne, na Šumavě žili mohutní obři. Jedním z nich byl i Josef Klostermann zvaný rankelský Sepp, jehož sílu, dobrotu a silácké kousky zmiňoval ve svých dílech Karel Klostermann. Sepp žil na Ranklovské rovině u Horské Kvildy. Podmínky pro život tu byly celkem drsné, podnebí deštivé a chladné. Přesto se velmi nerad třiašedesátiletý šumavský obr podvolil odstěhovat do Jáchymova u Stach, kde o pouhých šest let později zemřel. Pochován je ve Stachách. Údajně mělo po obrově smrti o jeho mohutnou kostru zájem i Vídeňské muzeum. Pozůstalí však převoz Seppových ostatků striktně odmítli.

Radešovský potok má sice původní název odvozený od chobotnatců, ale ti se – pokud je známo – na Šumavě nevyskytovali. Vodítko vede ke jménu nedalekého mlýna, který mlel dřevo na dřevěné štěpky. Ty se dodávaly do papírny v Radešově. A k tomuto místu se váže historka o brutální partě chlapů, jejichž kápem byl Hugo Schenk. Spolu s mladším bratrem Karlem a komplicem Karlem Schlossárkem olupovali nebohé pocestné, které předtím většinou zbili. Poté, co jeden oloupený obchodník podal na policii podrobný popis zločinců, se tito rozhodli své oběti – rovnou zabíjet! A to často velmi brutálním způsobem. Je známo, že jedné zavražděné ženě podřízli krk poté, co se jí nepodařilo uškrtit. Jinou ženu shodili do propasti a přivázali k ní kámen. Hugo Schenk pak byl vůbec nechvalně proslulý sváděním a zneužíváním žen. Obíral je o úspory (například jeho přítelkyně Wimmzová záhadně zmizela beze stopy). Některé ženy vozil přímo do papírny, kde je oloupil, zavraždil a zakopal v sadě u papírny. Všichni tři byli za chladnokrevné vraždy a loupeže odsouzeni k smrti na šibenici.

Mezi Roklanem a Medvědí horou stála hájenka z 18. století. Ve své době byla nejvýše položeným místem na Šumavě. Od roku 1933 zde žil legendární hajný Walter Paleček, který zažil dramatickou přestřelku s bavorskými pytláky, z nichž jeden byl smrtelně zraněn. Na hajného Palečka čekala po letech pomsta...

Horolezec a jeden z prvních šumavských lyžařů Arna Juránek byl nevlastním synem Karla Klostermanna. V roce 1922 se stal iniciátorem stavby chaty plzeňského Ski-klubu. Chata po necelých deseti letech vyhořela a na jejím místě vyrostla nová, velmi moderní chata s horkovzdušným vytápěním. Během války sloužila německému Wehrmachtu, poté byla úplně zničena, ale už v létě roku 1945 členové klubu v čele s Norbertem Langem postavili novou. Od roku 1948 zde pobývala jednotka Pohraniční stráže, což byla její labutí píseň. Ze zničené chaty zbyly bohužel jen ruiny.

Rodinná tragédie Gruberových se odehrála v rozmezí let 1931-1933, kdy po sobě zemřeli tři členové rodiny - otec a bratři Emil a Karel. Za viníka podezřelých úmrtí byl označován třetí bratr a jeho motivem mělo být zdědění velkého majetku. Vyšetřování však přineslo překvapivější odhalení vraha i zcela nečekaný důvod ke spáchání hrůzného zločinu...

Konec druhé světové války s sebou kromě radosti přinesl na Šumavu i tragédii. Tragédii o to horší, že její obětí byly nevinné děti.

Kostel sv. Mořice je románská jednolodní stavba s dvoupatrovou věží nad chórem a apsidou z doby kolem roku 1230. Vypíná se nad údolím Otavy u Annína na vrchu Mouřenec (617 m). Vznik původní svatyně je spojován s rýžováním zlata a působením poustevníka Vintíře. Kostel byl stavebně upravován v 15., 18. a 19. století. V roce 1993 byly v kostele objeveny a následně restaurovány vzácné nástěnné malby ze 14. století. Na severní straně hřbitova se dochovala barokní kostnice z 18. století. V letech 1991-1993 byl objekt opraven za podpory německých krajanů.

Na Prášilském jezeře bylo nalezeno tělo záhadně utonulého mladíka. Nakonec byla celá záhada vyřešena, rozluštěna a totožnost mladíka zjištěna.

Šumavská legenda Emil Kintzl je zpátky se svými poutavými příběhy. Ten dnešní se bude dotýkat poválečného odsunu Němců ze Šumavy a vypráví o pokladu, který jedna Němka před nuceným odchodem ukryla...

Šumavská legenda Emil Kintzl je zpátky a s ním i druhá řada Zmizelé Šumavy. Dozvíte se o dalších napínavých životních příbězích a uvidíte téměř ztracená místa.

Šumavská legenda Emil Kintzl je zpátky a s ním i druhá řada Zmizelé Šumavy. Dozvíte se o dalších napínavých životních příbězích a uvidíte téměř ztracená místa. Nová série startuje od 3. června.

Zvuk exploze určitě vyrušil a vyděsil mnoho lidí v přilehlém kraji u štědrovečerní večeře. Bylo 17 hodin a 39 minut 24. prosince 1937, když letoun narazil poblíž Podlesí v místě zvaném Knappenberg ve výšce 1080 metrů do severovýchodního svahu Huťské hory. Letoun si nárazem do stromů urazil křídla a jeho trup, po dopadu letící setrvačností ještě přes třicet metrů, byl rozmetán až sto metrů po okolí. Mezi troskami zdemolovaného letadla ležely i tři potlučené mrtvoly. Jedinou věcí, která takřka zázračně přežila tuto tragedii bez sebemenší úhony, byla část zásilky letecké pošty - láhev šampaňského ležící ve sněhu. Těla mrtvých byla převezena do Prahy, k vyšetření případu byla ustanovena zvláštní komise. Úředník obsluhy letištních přístrojů před komisí hájil změnu kurzu tvrzením, že letoun Prahu již přelétl a nacházel se severně od Prahy nad Mělníkem. Bylo na něj podáno trestní oznámení, před soud však nikdy postaven nebyl. Za války pravděpodobně kolaboroval s Němci a po roce 1945 uprchl do ciziny. Tehdejší noviny se událostí živě zabývaly a celá záležitost hrozila přerůst v aféru. Případ byl spěšně uzavřen suspendací tajemníka pražkého letiště Živsy a jeho asistenta Šorna. Událost se naší zemí přehnala jako temná a mrazivá předzvěst zla, které dolehlo na republiku o necelý rok a půl později. Nevyjasnění okolností tragédie dalo příčinu mnoha spekulacím, spojujících tuto tragédii s blížícím se hrozivým přízrakem války.

První lyže začal na Šumavě používat hajný, absolvent dřevařské školy ve Volarech, Karl Paleczek z Huťského Dvora, což je nedaleko Zvonkové na úpatí Smrčiny. Vyráběl si své vlastní ski - vázání bylo velmi primitivní a jako lyžařské boty posloužily tehdy holínky. Vázání se stále upravovalo a k mazání se používalo mýdlo, ševcovská smola či včelí vosk. Spolu s učitelem Hrůzou, kterému též vyrobil sněžná prkna, vystoupili na vrchol Smrčiny. Jako prví sjeli z vrcholu bez úrazu zpět do Huťského Dvora. V roce 1901 hajného převeleli do Stodůlek u Knížecích Plání, lyže si přinesl i tam a začaly je používat i místní děti k cestě do školy.

Bývalý hřbitov byl v roce 1992 obnoven ze zbytků náhrobních kamenů bývalými místními německými obyvateli. Na místě kostela byl vztyčen 13 m vysoký dřevěný kříž, který byl po vichřici v lednu 2007 nahrazen menším křížem.

Osada Holzschlag zanikla mezi lety 1950-1960, kdy se stala součástí vojenského výcvikového prostoru Dobrá voda.

Původně zde stála pouze zemědělská usedlost (č.24 - čp.138) stodůleckého sedláka Lenze z poloviny 18.století. Usedlost změnila několikrát majitele, až Isak Simon Bloch založil v roce 1863 nedaleko od ní brusírnu a leštírnu skla, později zvanou Starý Frauenthal. Voda se přiváděla 1 km dlouhým kanálem z Křemelné, který začínal 350 m pod jejím soutokem s Prášilským potokem. Vyráběla se zde židovská zrcátka. K brusírně náležel obytný dům s obchodem a škola (vyučovalo se zde od roku 1890 do konce II.světové války) a různé kolny. Třetí část Frauenthalu – Dolní vznikla v roce 1882. Byla zde opět brusírna, leštírna a fazetovna velkých zrcadel. V roce 1910 byla vodní kola nahrazeny Francisovou turbínou s generátorem o výkonu 37 kW. Elektrárnička poskytovala elektřinu nejen Frauenthalu, ale i okolí (Ebene, Glaserwald). Z důvodu silné konkurence a výstavby moderní sklárny v Chodově u Karlových Varů byl o Vánocích 1932 provoz ve Frauenthalu zastaven. Po vysídlení občanů německé národnosti po II.světové válce se usedlosti za přispění různých vandalů rozpadaly. Plánovalo se, že území bude zaplaveno vodou přehrady, která měla vzniknout pod Stodůlkami. K tomu nedošlo a v roce 1952 se Frauenthal stal součástí vojenského újezdu Dobrá Voda.

Již na starých mapách z tereziánské doby je objekt hostince zřetelně vyobrazen a sloužil po celá staletí jako zájezdní hostinec. V době prvorepublikové nesl název Gasthaus Rosa Weinberger beim Günterfelsen. Po druhé světové válce nebyl, na rozdíl od zbytku vesnice, pro svojí výhodnou polohu u cesty srovnán se zemí, ale sloužil armádě v nově vzniklém vojenském újezdu Dobrá voda, jako budova štábu. Po celkovém zchátrání objektu byl přebudován na stáje pro dobytek a po revoluci sloužil již jen jako seník. V širokém okolí se mezi lidmi v této době vžije označení Hotel Seno. Počátkem nového tisíciletí pak při velkých přívalech sněhu došlo k prolomení střechy a objekt definitivně zcela zchátral. Jeho obnova započala v roce 2006 a byla ukončena v létě 2009 znovuotevřením pro veřejnost.

Emil Kintzl (79) je šumavská legenda. Třetinu dosavadního života strávil jako učitel v okolních školách, druhou třetinu pak v kotelně jako nepohodlný režimu (mj. protože připomínal osvobození západních Čech americkou armádou) a poslední léta tráví jako publicista a kronikář s neuvěřitelnou sbírkou materiálů a příběhů ze starých, dnes už zaniklých osad, které v bouřlivém 20. století zmizely z mapy tohoto drsného kraje. V novém seriálu Stream.cz Zmizelá Šumava nás na tato místa s pohnutou historií zavede a kromě odhalení zapomenutých příběhů tak nabídne i tipy na zajímavý výlet.

Hůrka a tanec s mrtvolami. První ze zmizelých obcí v šumavském pohraničí, o kterých vypráví Emil Kintzl z Kašperských Hor.

Emil Kintzl (79) je šumavská legenda. Třetinu dosavadního života strávil jako učitel v okolních školách, druhou třetinu pak v kotelně jako nepohodlný režimu (mj. protože připomínal osvobození západních Čech americkou armádou) a poslední léta tráví jako publicista a kronikář s neuvěřitelnou sbírkou materiálů a příběhů ze starých, dnes už zaniklých osad, které v bouřlivém 20. století zmizely z mapy tohoto drsného kraje. V novém seriálu Stream.cz Zmizelá Šumava nás na tato místa s pohnutou historií zavede a kromě odhalení zapomenutých příběhů tak nabídne i tipy na zajímavý výlet.

Emil Kintzl (79) je šumavská legenda. Třetinu dosavadního života strávil jako učitel v okolních školách, druhou třetinu pak v kotelně jako nepohodlný režimu (mj. protože připomínal osvobození západních Čech americkou armádou) a poslední léta tráví jako publicista a kronikář s neuvěřitelnou sbírkou materiálů a příběhů ze starých, dnes už zaniklých osad, které v bouřlivém 20. století zmizely z mapy tohoto drsného kraje. V novém seriálu Stream.cz Zmizelá Šumava nás na tato místa s pohnutou historií zavede a kromě odhalení zapomenutých příběhů tak nabídne i tipy na zajímavý výlet.

Emil Kintzl (79) je šumavská legenda. Třetinu dosavadního života strávil jako učitel v okolních školách, druhou třetinu pak v kotelně jako nepohodlný režimu (mj. protože připomínal osvobození západních Čech americkou armádou) a poslední léta tráví jako publicista a kronikář s neuvěřitelnou sbírkou materiálů a příběhů ze starých, dnes už zaniklých osad, které v bouřlivém 20. století zmizely z mapy tohoto drsného kraje. V novém seriálu Stream.cz Zmizelá Šumava nás na tato místa s pohnutou historií zavede a kromě odhalení zapomenutých příběhů tak nabídne i tipy na zajímavý výlet.