ZuJka

Táhne mi na čtyřicet. A tak jsem se (alespoň pro jednou) rozhodla přestat blbnout a vrátit se zpět ke kořenům. K normálnímu výletění. Příjemné vycházce. Chůzi na pohodu. Me time. A tak dále.

Snad všude se dočtete, jak je skvělé začít běhat, jak zdraví díky tomu budete, jakou získáte fyzičku. A kdo neběhá je neschopný lůzr, který nemá v moderní společnosti co dělat.

Pátek, bláznů svátek. A 19. června obzvlášť - startuje totiž 60. ročník Krakonošovy stovky. Akce pro ty, kteří si do Krkonoš přijeli pro poctivou dávku bolesti a utrpení při pochodu na 100 kilometrů.

První červnový víkend a máme tu další pochoďák. Možná bych ho mohla nazvat výpravou za jednou z nejhnusnějších rozhleden v České republice. A ne, Poledník to není.

30. dubna - už pět lidí mi řeklo, že mám dávat pozor, aby mě večer neupálili (odkaz na pálení čarodějnic, tu tradici, víte?). 1. května - už pět lidí se mě zeptalo, jak to, že mě včera neupálili (odkaz na pálení čarodějnic, tu tradici, víte?).