Česká historie

Když v jižních Čechách zavítáte do malého města České Velenice, můžete bez problémů přejít do jeho druhé části. Ta leží na rakouské straně a jmenuje se Gmünd. V březnu 1945 zde bylo pořádně horko.

Tzv. jízda králů je od roku 2011 zařazena na seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO a patří mezi naše nejvýznamnější folklorní tradice. Je s ní ale spojena i jedna údajně krvavá událost.

Česká republika patří dnes k menšině zemí bez přímého přístupu k moři, přesto Češi dokázali v minulosti významně promluvit i do historie námořní války. Třeba kapitán Karel Strnad.

Miroslav Tyrš patří nepochybně do pantheonu českých národních hrdinů a jeho jméno slyšel někdy každý. Už méně lidí ale o něm ví víc, než že byl zakladatelem Sokola. Jeho život lehký rozhodně nebyl.

V dobách studené války, kdy Československo patřilo bohužel pevně do struktur východního bloku, udržoval stát kontakty s řadou teroristických organizací včetně nechvalně známé OOP.

Jména Josef Čech a Ernst Karl Leimer už dnes většině lidí nic neřeknou. A přesto právě jejich potyčka v květnu 1940 významně proměnila život v protektorátu. Co se tehdy vlastně v Praze stalo?

Služba českých vojáků a letců v britských ozbrojených silách za druhé světové války je dostatečně známá. Jen málo se ale ví o tom, že Češi sloužili v britské armádě i za první války.

Sebeupálení Jana Palacha je považováno za jeden z nejzásadnějších momentů naší moderní historie. Jan Palach měl ale následovníky, kterým se nedostává takové pozornosti přesto, že si ji zaslouží.

Několik listopadových dní roku 1983 bylo pro moderní historii světa zásadních, byť v obecném povědomí to dnes již příliš nerezonuje. Co se tenkrát stalo a co naopak nestalo?

Jméno Ludvík Salvator Toskánský už z našeho obecného povědomí vymizelo. A přitom byl jeho život naprosto fascinující, plný dobrodružství a neortodoxních zážitků. Jeho stopu najdeme i u nás.

Procesí tzv. flagelantů působí na dnešního člověka doslova nadpřirozeným až děsivým způsobem. Lidé, kteří se bičují do krve a u toho odříkávají náboženské texty, děsili ale i v minulosti.

Když se řekne Charlie Chaplin, vybaví se většině z nás jeho nesmrtelné filmy z doby, kdy byl Hollywood ještě hodně mladý. S českou historií by si ho spojil jen málokdo. Není to ale chyba?

Dnes malé, nenápadné město Jáchymov, hrálo v historii naší země hned několikrát zcela zásadní úlohu. Stříbrné doly z něj udělaly v 16. století druhé nejlidnatější město království hned po Praze.

Bitva u Žďáru, ke které došlo dne 30. září 1745, je dnes v obecném povědomí prakticky neznámá. A přesto se jednalo o bitvu významnou, které se účastnily desítky tisíc vojáků. Připomeňme si ji.

Husitství je asi nejčastěji diskutovaným obdobím našich dějin. Většinou se logicky soustředíme na jeho domácí představitele. Kdo byl ale jejich protivník č. 1, tedy papež vyhlašující křížové výpravy?

Jméno Edwarda Kellyho je u nás poměrně známé, alespoň u těch, kdo se zajímají o alchymii, mystiku nebo dobu Rudolfa II. Po boku tohoto podvodníka však stála neméně zajímavá žena.

Zatímco armády Velké Británie nebo Francie nasazovaly za první světové války ve velkém jednotky složené z vojáků pocházejících z kolonií, Rakousko-Uhersko nic takového logicky dělat nemohlo. A přesto…

Pojem „zlatá horečka“ máme spojený především s Aljaškou, Kalifornií nebo třeba Austrálií. A přesto si lidé takovou nefalšovanou zlatou horečku prožili i v tehdejším Československu.

Pistolový souboj dvou mužů o čest či o srdce dámy máme spojený s dávnou minulostí. A přesto to není tak dávno, co se na našem území odehrál ten vůbec poslední. Vznáší se nad ním ale stín pochybností.

Bylo by zajímavé zjistit, kolik lidí vystupujících na pražské zastávce „Tusarova“ ví, po kom se vlastně jmenuje. Vlastimil Tusar totiž sehrál při vzniku Československa poměrně významnou úlohu.

Jméno Rudolfa Slánského máme spojené především s politickým monstrprocesem, který skončil jeho popravou. V jeho životě byl ale ještě jeden okamžik, který stojí za připomenutí.

V den, kdy začíná další ročník naší nejvyšší fotbalové soutěže si stojí za to připomenout úplné počátky fotbalu u nás. Zkusme si zodpovědět otázku, kdy se u nás hrálo vůbec první utkání.

S Janem Lucemburským máme spojenou především bitvu u Kresčaku, tedy jeho bitvu poslední. Za svůj život jich ale vybojoval víc. Bitva u Mühldorfu dnes moc známá není. A přitom byla veledůležitá.

Strahovský stadion je monument, k němuž se čas od času upnou zraky představitelů Prahy nebo dokonce vlády, zatím ale bez reálného výsledku. Jeho budoucnost jasná není, nás ale zajímá spíše minulost.

Pojem blitzkrieg si všichni spojujeme s taktikou, která v první fázi druhé světové války přinesla Německu obrovské úspěchy. Samotné slovo blitzkrieg ale nevymyslel německý štáb, nýbrž Čech.

V dnešní době už ženy-policistky nikoho nepřekvapí. Stejně jako u mnoha jiných povolání, i v tomto případě vedla ale jejich uznání dlouhá a trnitá cesta. Kdy se u nás objevily první policistky?

Městečko Chlumec ležící na úpatí Krušných hor má dnes necelých 4 500 obyvatel a žije si svým poklidným životem. A přesto se zde odehrály dvě zásadní bitvy české historie. Ta první v roce 1126.

Často se mluví o tom, že vozová hradba je vojenský prvek, který v poli využili poprvé husité. Měl to být dokonce nápad samotného Jana Žižky. Je to ale hodně zavádějící. Realita byla složitější.

Spojenecká letadla se nad protektorátem objevovala od počátku války. Leckdo by si proto mohl myslet, že s tím korespondují i sestřely. To je ale omyl. Ten první se Němcům podařil až v roce 1943.

Alkohol je metla lidstva, praví staré známé pořekadlo. Současně je to ale dosti oblíbená metla. Potýkala se s ním i stará monarchie. Jaký byl vlastně vztah mocnářství k alkoholu?

Smrt si pro „prvního dělnického prezidenta“, Klementa Gottwalda, přišla 14. března 1953, tedy jen několik dní po jeho návratu z pohřbu Stalina. Proč a jak došlo k nabalzamování jeho těla?

Šmalkaldská válka představuje sice méně známý konflikt, ale ve skutečnosti jeden z klíčových momentů evropských dějin šestnáctého století. A velké dopady měl i na české země. Tak se na něj podívejme.

Je to jeden ze „svatých grálů“ české historie: nalézt polohu hradiště Wogastisburg. Právě tam se totiž odehrála první zaznamenaná bitva českých dějin. Co o ní tedy víme, když ne to, kde se odehrála?

Pokud se u nás řekne „Kotce“, většina Čechů si vzpomene na jednu z povídek Šimka a Grossmanna, kde právě tahle ulice hrála významnou úlohu. Co o této ulici ale vlastně víme?

Jména Apollo a Zeus Soucek jsou u nás pro většinu lidí neznámá. A přitom jde o skutečné legendy letectví. Oba překonávali rekordy, podíleli se na válečném úsilí i na vesmírném programu.

Téma dnešního článku sice není primárně české, přesto ale zásadně souvisí i s naším osudem. Jde navíc o snad nejpřehlíženější událost celé druhé světové války. Proč se jí věnuje tak málo pozornosti?

Nedaleko Berouna leží návrší pojmenované Zlatý kůň. V jeho útrobách jsou potom slavné Koněpruské jeskyně. Ty jsou známé i proto, že se v nich našla řada cenných nálezů, včetně jedné záhadné dámy.

Znárodňování máme spojeno především s nástupem komunistického režimu po únoru 1948. Ve skutečnosti ale začalo hned po válce a dotklo se řady průmyslových odvětví. Jako první přišel na řadu film.

Pražské zastupitelstvo schválilo návrat pomníku maršála Radeckého na Malostranského náměstí, odkud zmizel v roce 1919. A jako obvykle se na tento krok objevují protichůdné názory.

Pražský hrad, Vyšehrad nebo třeba Levý Hradec. To jsou místa, která máme spojena s počátky české státnosti. Budeč do této skupiny jednoznačně patří. A přesto je tak trochu mimo hlavní zájem.

Stejně jako každý rok, i letos si připomínáme výročí upálení mistra Jana Husa. Jedná se o svátek poklidný, víceméně bez kontroverzí. V této souvislosti je zajímavé připomenout, že to bývalo i jinak.

V pomyslném žebříčku nejcennějších českých pokladů patří nezpochybnitelné první místo korunovačním klenotům. Hned za nimi je pak relikviář sv. Maura. Ten fascinuje vzhledem i historií.

Ve 13. století žila v Miláně žena, která v té době působila jako zjevení. Její názory byly neortodoxní. Časem se kolem ní vytvořil kult, který nezanikl ani po její smrti. Jmenovala se Vilemína z Čech.

Jméno Kašpara Ladislava Stehlíka je dnes veřejnosti prakticky neznámé. A přesto se jedná o jednu z nejvýznamnějších osobností české vědy na přelomu 16. a 17. století. Kdo to ale vlastně byl?

Vlašský salát je synonymem pro rychlou, levnou a značně nezdravou svačinku. Za toho hodnocení ale může doba minulého režimu. „Vlašák“ má totiž nečekaně noblesní historii.

Mezi velkými osobnostmi československých legií nelze přehlédnout generála Eduarda Kadlece. Jeho příběh je ale zajímavý i z jiných důvodů. Např. zanechal českou stopu na válce v tropické Africe.

Kromě toho, že byl Rudolf II. velkým sběratelem umění a příznivcem alchymie, měl rád také exotická zvířata. Císař vlastnil také stádo velbloudů. A právě tato zvířata se stala i předmětem sporu.

Když se řekne nejsilnější nebo nejvýznamnější slovanský bůh, většinu lidí napadne Perun. Jenže to bylo možná složitější. Snahu o porozumění slovanskému duchovnímu světu nám realita dost komplikuje.

Nedílnou součástí poválečného komunistického narativu bylo obvinění bývalé šlechty z kolaborace s Němci. To je ale hrubá nespravedlnost, neboť významná část šlechticů se zachovala přesně naopak.

Lední hokej je u nás doslova národním sportem. Je proto zajímavé zkusit zjistit, kdy se u nás vlastně začalo bruslit. Rovnou můžeme říct, že bruslení má u nás opravdu dlouhou tradici.

Stavba a následné bourání Stalinova pomníku patří k nejtrapnějším, ale asi i k nejzajímavějším kapitolám naší poválečné historie. Okolnosti jeho vzniku jsou poměrně známé. Jak to bylo s bouráním?

Husitská revoluce rozbila náboženský monopol katolické církve v Čechách, většinou tím ale máme na mysli vznik oficiálního kališnictví. Rodilo se ale mnoho jiných sekt a směrů. Třeba Plačtiví bratři.

Málokterý spisovatel historických románů prošel tak dramatickým osobním a názorovým vývojem jako Václav Kaplický. Byla by škoda znát ho jen jako autora románu Kladivo na čarodějnice.

K. H. Frank, rodák z Karlových Varů přezdívaný kat českého národa, patřil za války k nejprominentnějším představitelům nacistické okupační moci. Po zásluze skončil na šibenici. Ale co jeho žena?

Je to asi nejvýznamnější porážka naší historie. Smrt Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli zásadním způsobem změnila vývoj středoevropského prostoru v neprospěch Čechů. A byla možná zbytečná.

V roce 1868 Praha žila několika významnými událostmi. Nejprve byly položeny základní kameny Národního divadla a asi měsíc poté dorazil císař František Josef I. Jeho návštěva ale nedopadla dobře.

Když se řekne defenestrace, většina lidí si představí tu z roku 1618, která byla startovním výstřelem třicetileté války. Známá je i ta z roku 1419, kterou začaly války husitské. Co ale ta druhá?

Příběh sedmi statečných československých parašutistů, kteří se 18. června 1942 statečně bránili mnohonásobné přesile, je dostatečně známý. Připomínají je i destičky v chodníku. Proč jich je ale osm?

Hned po svém vzniku čelil Izrael existenční hrozbě ze strany arabských armád. V kritické situaci to bylo právě Československo, které poskytlo Izraeli záchranné lano. Roku 1967 ale bylo vše jinak.

Pohled člověka na smrt se v průběhu historie mnohokrát měnil. Spolu s tím bylo různým způsobem vnímáno i posmrtné nakládání s lidským tělem. Jaká byla historie patologie na našem území?