Česká historie

Jan Šrámek má mezi českými a československými předsedy vlád specifické postavení. Své funkční období totiž strávil prakticky celé mimo republiku. Důležité je ale mluvit i o závěru jeho života.

Je známo, že slabá fyzická konstituce nijak nesouvisí se silou ducha. V naší době jsme měli jako důkaz třeba Stephena Hawkinga. V 18. století jím byl Josef Stepling, který se zapsal do naší historie.

Kdo byl muž známý „železný biskup“? Nekompromisní bojovník proti husitství a jeden z hlavních aktérů kostnického koncilu stál z většinového pohledu na „druhé straně“, pozornost si ale zaslouží.

Je obecně přijímanou představou, že dnešní politika je hrubší a agresivnější než v minulosti. Pohled na první republiku i Rakousko-Uhersko to ale nepotvrzuje. Poslanec Vilém Tierhier by mohl vyprávět.

Dnes je to samozřejmost, sňatek může uzavřít kdokoliv s kýmkoliv a otázka víry je čistě věcí volby. Pokud chce někdo církevní sňatek, nic mu v tom nebrání. A pokud ne, není problém. Ale v minulosti…

V roce 1918 se rozpadla monarchie, my si to samozřejmě spojujeme se vznikem samostatného Československa. Tímto rokem pro nás také přestala být zajímavá Habsburská dynastie. A to je škoda.

Tzv. pomlčkovou válku o název státu po roce 1989 mají mnozí z nás ještě v živé paměti. Už méně se ale ví, že šlo jen o další z mnoha kol zápasu o podobu jména společného státu Čechů a Slováků.

Psalo se 12. září 1944 a letecký poplach lidi z Kladna a okolí příliš nevylekal. Byli už zvyklí a Kladno nikdy cílem náletu nebylo. Přesto to tentokrát dopadlo všechno jinak. Zaúřadovala náhoda.

Naši představu o kultuře tzv. lovců mamutů zásadním způsobem ovlivnil Eduard Štorch. On sám je v tom nevinně, prostě pracoval se znalostmi své doby. Je ale na čase se od jeho vidění pravěku oprostit.

Povodně pro nás představují asi jediný pravidelně se opakující, a přitom závažný typ přírodní katastrofy. Sopky ani zemětřesení se nás prakticky netýkají, ale povodně dokážou napáchat obrovské škody.

Psal se rok 1648 a švédská armáda Hanse Christoffa Königsmarcka stála před zdmi Prahy. Nedávno si Švédové vylámali zuby na Brnu, v Praze si ale „spravili chuť“. A důsledky budeme pociťovat už navždy.

Byl leden 1977 a pražské letiště Ruzyně halila mlha. Bylo připraveno jeviště pro scénu z katastrofického filmu. Jen se štěstím se nezměnila v největší tragédii v dějinách Československých aerolinií.

Po středečních událostech je opět na místě věnovat se spíše aktuálnímu dění, samozřejmě i v kombinaci s historií. Ta se ve středu přepisovala a Česko by mělo být připravené na svoji roli v ní.

Olga Scheinpflugová je v obecném povědomí zapsána především jako manželka Karla Čapka. Její vlastní umělecká kariéra a morální integrita z ní ale činí postavu, která si zaslouží pozornost.

Říká vám něco jméno svatá Dobroslava? S největší pravděpodobností nikoliv. A přitom se jedná o první českou světici vůbec. Navíc takovou, která to „dotáhla“ na patronku města v dalekém Španělsku.

Záběry z osudného roku 1938, které měly a mají demonstrovat schopnost Československa bránit se německé přesile, se neobejdou bez záběrů letounu Avia B-534. Jak to s ním ale vlastně bylo?

Když se mluví o středověku, většina lidí tuší, že s hygienou to v tomto období nebylo nijak valné. Skutečnost byla ale horší než všechny naše představy. Dnes si něco takového nedokážeme představit.

Většina lidí si spojuje znárodňování a konec soukromého vlastnictví v Československu až s komunistickým převratem v únoru 1948. To ale není úplně přesné. Znárodňovat se začalo hned po válce.

Když si dnešní student toxikologie otevře skripta, na první straně pravděpodobně najde slavný výrok učence Paracelsa. Ten žil v první polovině 16. století a během života navštívil i české země.

Psala se 80. léta 12. století a život v té době nebyl žádné peříčko. A nejen pro prostý lid. Velké problémy měli i vladaři. Vedly i k bitvě, která patří ve skutečnosti k nejvýznamnějším v historii.

Článek, který právě čtete, je publikován v době, kdy do startu mise Artemis II zbývají asi dvě hodiny. Po 54 letech se lidé vrátí k Měsíci a je proto vhodné si připomenout, jaká hudba na Měsíci zněla.

V historii českého motorismu existuje mnoho fascinujících kapitol, ale jen málokterá byla tak vizionářská jako příběh Jana Anderleho a jeho dálníku. O co konkrétně šlo a kdo byl Jan Anderle?

Historie dobývání severního pólu je plná kontroverzí a o dramata v ní není nouze. A nemáme teď na mysli trudomyslnost české výpravy. Jedno drama se ale událo i za účasti vědce Františka Běhounka.

Platová nerovnost mezi ženami a muži je bohužel tématem i ve 21. století. Dnes alespoň existuje snaha o narovnání tohoto hluboce zakořeněného problému, za první republiky to bylo zcela oficiální.

Osudy některých lidí by vydaly na celé romány. Jedním z takových byl jednoznačně Osvald Závodský. Jako mnozí další, i on skončil v 50. letech na popravišti. Předtím ale prožil mnohé.

O tom, že automobilka Škoda má kořeny v mladoboleslavské firmě Laurin & Klement, ví asi každý. Koneckonců, tato značka, byť oficiálně neexistující, je pojmem dodnes. Jak se z ní ale stala Škoda?

Pro komunistický režim byla církev od samého počátku nepřítelem jakožto instituce. Stejně tak museli perzekuci čelit i jednotlivci, tady konkrétní duchovní. Někteří potom padli režimu přímo za oběť.

Kapitulace německých sil 8. května 1945 byla oficiálním koncem druhé světové války v Evropě. Lidé vyšli do ulic, radovali se, slavili a… umírali. Tragédie v „den vítězství“ se udála i v Hrotovicích.

Život Jaroslava Grosmana formoval aktivní odpor proti oběma totalitním režimům, jak tomu nacistickému, tak i komunistickému. V obou případech platil tento hrdina vysokou cenu.

Letecká akrobacie je divácky nesmírně vděčná a bývá ozdobou každého leteckého dne. Česko a předtím Československo v ní má navíc dlouhou tradici. Jednou z jejích největších postav byl Martin Stáhalík.

Josef Plojhar byl nejdéle sloužícím ministrem zdravotnictví v naší historii. V úřadu strávil více než 20 let. Současně na něho více než na jiné sedí úsloví „padlý kněz“ a kolaborant. Kdo to tedy byl?

Když se řekne domácí odboj za druhé světové války, myslí se tím především ukrývání parašutistů, sabotážní akce nebo zpravodajská činnost. Odboj měl ale mnoho podob. Třeba bojkot protektorátního tisku.

Únor 1948 znamenal počátek obřích represí vedených komunistickým režimem proti jeho politickým odpůrcům. První popravy se udály 24. května 1949 a na šibenici vyhasly tři životy.

Když se řekne vzducholoď, většině lidí se vybaví katastrofa Hindenburgu. Historie tohoto létajícího prostředku je ale mnohem bohatší. Významně do ní promluvil i český inženýr.

Období tzv. druhé republiky máme spojené především s rozkladem demokracie a zhroucením hodnot, na kterých stála republika první. Ve stínu stojí fakt, že i v této době musela armáda čelit nepříteli.

Dějiny protektorátu nejsou bohužel jen dějinami hrdinných odbojářů, ale bohužel i dějinami zrádců. Jedním z nich byl Zdeněk Fink, konfident gestapa a udavač s krví na rukou. Nikdy nebyl potrestán.

Obranné výdaje se v poslední době skloňují stále častěji. Je to více než logické, vzhledem k rychle se zhoršující mezinárodní situaci, probíhajícím konfliktům a nejisté budoucnosti NATO.

Dnes se budeme zabývat událostmi, které neproběhly před desítkami nebo stovkami let, nýbrž před několika hodinami. Jejich význam může být ale tak zásadní a historický, že si komentář zaslouží.

Kdo by si nepamatoval spor Švejka s jedním z věřitelů feldkuráta Katze, který se týkal plivání na podlahu? Ano, za starého Rakouska šlo o významné téma. A tzv. plivátka v něm hrála významnou roli.

Březen 1939 představuje nejtemnější kapitolu našich dějin. Reálná obrana okleštěného Československa už nebyla možná, přesto ale řada vojáků zbraně nesložila. Patřil mezi ně i generál Oleg Svátek.

Díky sociálním sítím se dnes opět začíná opakovat narativ o tom, že Sovětský svaz chtěl Československu v roce 1938 pomoci, ale zhatila to neochota Polska. Je na místě to uvést na pravou míru.

V politickém procesu s Miladou Horákovou byl popraven i Jan Buchal z Ostravska, četník a příslušník SNB ve výslužbě. Jaký byl jeho příběh a jak se ocitl na popravišti právě on?

Druhá polovina 19. století byla pro české země obecně pozitivní. Industrializace, růst průmyslu, budování infrastruktury, to vše mělo na české země významný dopad. Bez problémů se to ale neobešlo.

Okupace českých zemí nacistickým Německem patří k nejtemnějším kapitolám naší historie. Také ale odhalila skutečnou elitu národa. Nemuseli to být politici ani vojáci. Mohl to být třeba lékař.

Když se řekne Přemysl Otakar I., většinu lidí napadne Zlatá bula sicilská, která českému království zajistila dědičný královský titul. Do historie se zapsal ale i jinak. Třeba naším prvním rozvodem.

Česká politická reprezentace, která působila v době protektorátu, byla velmi rozmanitá. Najdeme v ní odbojáře i kolaboranty. Kam patřil premiér Jaroslav Krejčí, vybraný nástupce Emila Háchy?

Poslanec za ANO, Milan Brázdil, pronesl v Poslanecké sněmovně slova, která by měla každého, kdo někdy zavadil o českou historii, zvednout ze židle. A nejen je, existuje horší urážka našich hrdinů?

Česká historie je lemována snahami získat politický vliv v situaci, kdy se cítili přehlížení. Typicky se to dělo za Rakouska-Uherska. Nejviditelnějším projevem těchto snah bylo tzv. Táborové hnutí.

Jaký je nejstarší dosud vysílaný televizní pořad u nás? Nejsou to Události a není to ani Večerníček. Rekordmanem je sportovní relace, dnes známá jako Branky, body, vteřiny.

Revoluci z roku 1848 je v obecném povědomí uložena poměrně pevně. O poznání méně známý je pokus o další revoluci, k níž mělo dojít o rok později, konkrétně v květnu 1849. Jak to nakonec dopadlo?

Bez veřejné dopravy si dnes neumíme představit fungování společnosti. Ve městech by se bez ní dalo žít a pracovat opravdu jen stěží. Napadlo vás někdy, kdy a kde veřejná doprava vznikla u nás?

Lyžování si celkem logicky spojujeme především s horami. Leckoho proto možná překvapí, že vůbec poprvé si u nás člověk nasadil lyže nikoliv někde v Krkonoších, nýbrž v samotném centru Prahy.

V monstrózním politickém procesu s Rudolfem Slánským bylo uděleno celkem 13 trestů smrti. Jeden z nich patřil i Josefu Frankovi, Slánského zástupci. Kdo byl tento vysoce postavený komunista?

Jan Roháč z Dubé je významnou postavou husitského hnutí, kterou má většina lidí spojenou především s prvním československým barevným filmem z roku 1947, který nesl jeho jméno. Kdo to ale byl?

Třetí prezident Československa a tzv. státní prezident v době protektorátu je rozporuplnou osobností, která dodnes budí vášně. Při debatách o něm se ale zapomíná na dvě významné ženy v jeho životě.

V dnešní době je absolvování autoškoly prakticky nedílnou součástí života lidí ve věku okolo osmnáctého roku věku. Jak to ale bylo s řidičskými oprávněními v minulosti? A kdo byl tím prvním?

Konec druhé světové války a porážku nacistického Německa podvědomě vnímáme jako konec utrpení židovského obyvatelstva. To je ale velmi idealizovaná představa. Návraty byly až příliš těžké.

Komunismus byl s náboženstvím „na nože“ ze samotné své podstaty. Odráželo se to mimo jiné i v tom, že sakrální stavby, které byly u nás v letech 1948-1989 postaveny, by šlo spočítat na prstech.

S nadsázkou by se dalo říct, že za druhé světové války si písmeno „V“ užívalo své největší slávy. Pomáhalo totiž utužovat morálku na obou stranách konfliktu. U nás především v době „Akce VICTORIA“.

Jsou letopočty, které máme zafixovány jako přelomové. V minulém století to byly často ony „osmičkové roky“. Byly ale i letopočty, které sice nebyly tak dramatické navenek, přesto přinesly řadu změn.