Česká historie

V druhé polovině 11. století se seldžuckým Turkům podařilo vyhnat Araby a ovládnout oblast Palestiny. To v konečném důsledku vedlo k vyhlášení první křížové výpravy, která měla dopady i na české země.

Druhou světovou válku máme pevně spojenou s obrazem vítězství Spojenců včetně Británie nad nacistickým Německem a militaristickým Japonskem. Skutečnost je ale o dost složitější a pro Brity temnější.

V prosinci 1939 přišli lidé v tehdejším „Protektorátu Čechy a Morava“ ke stromečku poprvé od březnového obsazení země nacistickými vojsky. Jak vypadaly Vánoce v této pochmurné atmosféře?

Král komiků, nejoblíbenější český herec, geniální komediant… to jsou některá ze slovních spojení, kterými je už desítky let označován Vlasta Burian. Vynikal ale i jako sportovec, a nejen fotbalista.

Když se mluví o tom, co dalo Československo světovému filmu, na přetřes se dostanou Oskarové úspěchy nebo genialita Karla Zemana. Často se přitom zapomíná na unikátní vynález jménem Kinoautomat.

Dolní Věstonice máme ve svém historickém povědomí spojené především s prehistorickou dobou lovců mamutů. Důležité děje se zde ale odehrávaly i poté. Třeba v roce 1619 zde proběhla významná bitva.

Jméno Přemysla Šámala je dnes známé méně, než by si zasloužilo. Jednalo se o jednu z nejvýznamnějších osobností první republiky. Nás ale bude dnes zajímat osud jeho vnoučat, byť s jeho osobou souvisí.

V Československu se nesly Vánoce roku 1938 v hodně pochmurné atmosféře. Od Mnichova uběhlo jen čtvrt roku a atmosféra v zemi se zcela změnila. Na Boží hod potom zemřel Karel Čapek.

Rozdělení Československa na Česko a Slovensko proběhlo v takovém klidu, že to s povděkem kvitoval celý svět. Díky tomu nebyl s mezinárodním uznáním nových států problém. S jednou výjimkou.

Kdo by ho neznal? Student Benetka, který byl neprávem vyloučen z gymnázia v legendárním filmu Škola základ života, se zapsal do srdcí několika generací. Život jeho představitele byl fascinující.

Ani v době, kdy byla železná opona pevně utažena a hranice ve střední Evropě patřily k těm nejstřeženějším místům na světě, neztráceli lidé naději, že ji překonají a dočkají se vytoužené svobody.

Karel Čapek jako hostitel, prezident Masaryk jako prominentní host a další tehdejší celebrity coby osazenstvo silvestrovského večírku v roce 1926. Tahle party plnila přední stránky novin tři roky.

České dějiny znají celou řadu statečných žen, které se postavily totalitním režimům minulého století. Takovou byla též profesorka Růžena Vacková, která si prošla nacistickým i komunistickým vězením.

Hrdinství má mnoho podob, a ne každý, kdo nosí uniformu je pěšák, tankista nebo letec. Duchovní služba je nedílnou složkou i dnešní armády. A Metoděj Kubáň je jejím největším hrdinou.

Svátek svaté Kateřiny připadá každoročně na 25. listopad. V kalendáři ho stále najdeme, ale jeho skutečný význam už nám dávno uniká. Proč byl pro naše předky tak důležitý a pro nás nedává smysl?

Světová výstava Expo 67 v kanadském Montrealu patří k těm nejčastěji připomínaným. Silnou stopu na ní zanechalo i Československo, třeba skrze projekt socialistického města budoucnosti: ETAREA.

Dvacáté století je bezednou studnicí příběhů, které dodnes inspirují i děsí. Mezi takové patří i příběh Karla Strmisky, četníka a později příslušníka SNB, který skončil na komunistické šibenici.

Do americké vojenské historie se zapsala řada lidí s českým původem. Jedním z nich byl i William F. Lukes, jeden ze dvou mužů narozených na našem území, který získal pověstnou Medal of Honor.

Psal se březen 1989 a i když to tehdy nikdo ještě nemohl tušit, komunistickému režimu odtikávaly poslední měsíce. Dva mladí učni ze Slovenska se tenkrát rozhodli k zoufalému činu: k únosu letadla.

Jméno Bohumila Kleina znají dnes spíše historici a zájemci o domácí československý odboj za druhé světové války. Rozhodně si ale zaslouží, aby se dostal i do širšího povědomí.

Když se řekne český zahraniční odboj, automaticky si představíme letce u RAF a pěšáky či tankisty v britské nebo sovětské armádě. Lze ale vystopovat i Čechy, kteří se uplatnili u obchodního loďstva.

I když se v Česku naštěstí nemusíme potýkat s těmi nejhoršími přírodními katastrofami v podobě tropických bouří nebo extrémních hurikánů, příroda se umí ozvat i u nás. Stalo se to např. v roce 1984.

Příběh Mikuláše Zoula, někdy zvaného též Mikeš, je příběhem rytíře, jenž se proměnil v proslulého lupiče, a který nakonec skončil hromadnou popravou. Jak a proč k takové proměně došlo?

V české literatuře najdeme jen málo jmen, která by měla takový zvuk jako Alois Jirásek. Jeho knihy formovaly nejen představu minulosti, ale i samotnou identitu českého národa. Ale za jakou cenu?

V koncentračním a likvidačním táboře Osvětim bylo nacistickým režimem zavražděno více než milion lidí. Není to číslo, nýbrž milion násilně přervaných lidských osudů. Jeden patřil i Almě Rosé.

Psal se rok 1990 a atmosféra v bývalém Československu nemohla být lepší. Země dýchala nově nabytou svobodou a léto bylo mimořádně krásné. Vše ale změnily dva výbuchy, jeden v červnu, druhý v srpnu.

Návrat veteránů z války domů je problematický v každé době a v každé zemi. Problémy a zklamání zažívali i českoslovenští legionáři. Těm první republika stavěla pomníky, realita byla ale složitější.

V roce 1919 se letectvo nového státu teprve tvořilo. Již tato úvodní etapa historie našeho letectví však měla svá zničená letadla a bohužel i mrtvé piloty. Jedna z prvních nehod se stala v Chebu.

Wenzel Jaksch je dnes polozapomenutou postavou. Důvodem je jistě i to, že zatímco Konrada Henleina lze jednoznačně odmítnout a zatratit, u Jaksche to není tak snadné. Kdo to ale vlastně byl?

Tunelování finančních ústavů je typ zločinu, který si spojujeme se současností nebo nedávnou minulostí. Ve skutečnosti ale nejde o nic nového. I v roce 1903 jeden takový plnil přední stránky novin.

Život v 18. století nebyl snadný a narodit se do chudých poměrů znamenalo, že mnoho radosti na člověka nečekalo. Mohlo by se zdát že „vystaráno“ měla jen královská rodina. Ani jim nebylo co závidět.

Řekne-li se jméno Kateřina Stradová, většina Čechů si vybaví postavu femme fatale z filmu Císařův pekař v podání Marie Vášové. Co ale víme o skutečné hraběnce Stradové? Byla rozhodně zajímavá.

Seznam obětí komunistického režimu je bohužel velmi dlouhý a plný nesmírně zajímavých a schopných lidí. Mnozí z nich přitom ideálům komunismu sami dlouho věřili. Jendou z nich byla i Vlasta Veselá.

Dne 5. března 1953 zemřel sovětský diktátor Josif Stalin. O devět dní později, krátce po návratu z pohřbu, jej následoval jeho československý vazal Klement Gottwald. Proč se jejich odkaz lišil?

Jméno Jana Opletala zná dnes každý. Student, který zemřel při protinacistických protestech 28. října 1939, je právem považován za symbol odporu proti okupaci. Proč ale nikdo nezná Václava Sedláčka?

V dobách starého Rakouska a poté i za první republiky byli „kasaři“ považováni v rámci tehdejší „galérky“ za jistou elitu. I když si ale dnes jejich „povolání“ trochu romantizujeme, realita byla jiná.

Narodit se ve středověku jako dívka z vyšších kruhů nebylo vůbec záviděníhodné. Dívka se okamžitě stala předmětem plánů sňatkové politiky své rodiny, většinou bez sebemenší šance ovlivnit svůj osud.

V češtině v současné době asi neexistuje slovo, které by bylo více zprofanované než právě vlastenectví. A protože se v něm snoubí současnost s historií, zamyslíme se nad jeho skutečným významem.

Dne 9. ledna 1919 zažil tehdejší předseda vlády Karel Kramář chvíle, které mohly změnit dějiny nově vzniklého Československa. Na ministerského předsedu byl spáchán atentát, který se téměř povedl.

Když mluvíme o spojení napoleonských válek a českých zemí, vzpomeneme si především na bitvu u Slavkova. Českou stopu lze ale nalézt i u jiných bitev z tohoto období. Hlavně u té vůbec největší.

Bývala to kniha, kterou komunistický režim vyzdvihoval do nebes: Rudá záře nad Kladnem od prezidenta Antonína Zápotockého. Jaké historické události ale ve skutečnosti popisovala?

Jméno Jana Meliče dnes většině lidí mnoho neřekne. Je to velká škoda, neboť právě osobnosti jako on by nám i dnes, po dvou staletích, měly být inspirací. Kdo to tedy vlastně Jan Melič byl?

Do debaty o tom, které řemeslo je tím opravdu nejstarším, se raději pouštět nebudeme. Nám postačí, že vorařství to asi nebude. Přesto má ale úctyhodnou historii, která se už počítá na tisíciletí.

Slavný film „Báječní muži na létajících strojích“ oslavuje počátky letectví a odvahu aviatiků, kteří do křehkých strojů nasedali. Je to ale trochu nefér, protože mezi průkopníky letectví byly i ženy.

Soudní proces s tzv. Omladinou hýbal v letech 1893-1894 společenským děním. Žádná taková organizace sice neexistovala, přesto byla ale v rámci tohoto procesu odsouzena řada významných osobností.

Pokud mluvíme o česko-německém napětí ve třicátých letech minulého století, většinou se zaměříme na vyvrcholení v podobě Mnichova a střety v pohraničí. Dnes se ale vrátíme do roku 1934.

Když se v první polovině 16. století po Evropě začal šířit duch reformace, zrodilo se vedle Luthera nebo Kalvína ještě radikálnější hnutí. Novokřtěnci jsou spojeni i s naší zemí, především s Moravou.

V sobotu proběhla médii zpráva, že ve věku 96 let zemřela Dita Krausová, pražská rodačka a přeživší holocaustu, která své zkušenosti neúnavně předávala dalším generacím. Kolik takových ještě zbývá?

Komunistický režim se oháněl odporem ke konzumnímu způsobu života a ten také vtloukal do hlavy svým občanům. Přesto ale poznal, že právě konzum bude muset svým občanům poskytnout.

Hospody, lokály, nálevny. I tyto instituce patřily a patří ke koloritu hlavního města. Není možné objektivně označit ten nejhorší podnik. Velmi často si ale toto označení vyslouží legendární Batalion.

Pokud mluvíme o leteckých bitvách, které se během druhé světové války odehrály nad naším územím, nejčastěji se zmiňuje bitva nad Hanou nebo nad Jindřichovým Hradcem. Pozornost si ale zaslouží i jiné.

Jaromír Nechanský patří k těm tragickým postavám československých dějin, kteří za druhé světové války riskovali život proto, aby z nich komunistický režim udělal neprávem zrádce.

I když je nám doba jeho působení vzdálená přes sto let, jeho jméno je veřejnosti poměrně známé. Oskar Nedbal je brán za jednoho z našich největších hudebníků. Jeho život byl ale antickou tragédií.

Nedávno jsme byli svědky otevření obálky s unikátním dopisem našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Věnoval se v něm i svému pohřbu. Jak to ale bylo s místem jeho posledního odpočinku?

Přistěhovalci, kteří v různých epochách mířili do Spojených států ze všech koutů světa, měli přirozenou touhu vzít si s sebou i vzpomínku na svoji domovinu. Dnes tak máme v USA několik měst Praha.

Zvířata jsou často opomíjenými hrdiny a obětmi válek. Přesto existovali tací, kteří si to uvědomovali, a proto v roce 1943 vzniklo v Británii vyznamenání právě pro zvířata. Oceněn byl i vlčák Antis.

Když se v roce 1933 v Mariánských Lázních ozvaly výstřely, ukončily život jednoho z nejpozoruhodnějších německých intelektuálů své doby. Theodor Lessing patřil k těm, kdo včas pochopili…

Kdybychom se zeptali na ulici, co jako společnost víme o Johaně Bavorské, většinou bychom se toho asi moc nedověděli. Jednalo se o velmi zajímavou ženu. Nejznámější je ale stejně legenda o její smrti.

Je často zmiňováno, že Václav IV. nezdědil po otci nadání pro politiku. Projevovalo se to například tím, že nebyl schopen nastavit si vztah s vysokou šlechtou. Výsledkem byla i čtyřnásobná vražda.

V létě roku 1689 zasáhl Prahu jeden z nejhorších požárů historie. Označován byl jako tzv. „francouzský požár Prahy“. Proč právě francouzský? Dodnes není totiž vyloučené, že byl úmyslně založen.