Štěpán Karták

Pražská La traviata ve Státní opeře už téměř dvacet let dokazuje, že i černobílé operní jeviště může žít – pokud mu interpreti dokážou vdechnout dostatek barev.

Dantovo Peklo na operním jevišti. Nová moderní opera Inferno skladatelky Lucie Ronchetti v římském Teatro dell'Opera nabízí znepokojivou cestu ztracených duší skrze temnou a experimentální hudbu.

Dialogy karmelitek Francise Poulenca zazněly v Drážďanech v novém nastudování. Inscenace respektuje téma i charakter díla, jemné podání příběhu však místy přehluší orchestr.

V roce 2025 uvedli v Plzni nové nastudování Verdiho opery Il trovatore. Inscenace v režii Michala Lieberzeita přináší romantický příběh sice v temných moderních konturách, ale dohromady velmi poctivě.

Sedlák kavalír a Komedianti patří k operním stálicím. Inscenace Státní opery z roku 2023 v režii Ondřeje Havelky však mění zavedené pořadí obou děl. Proč – a s jakým výsledkem?

Inscenace Pucciniho Toscy je klasická a scénicky drží liberecký styl. Bárta, Lehotský a Hebelková zpívají ve výrazném forte, v němž síla projevu na malém divadle místy přehlušuje krásu zpěvu.

Státní opera lákala na dechberoucí belcanto. Belcanto sice spíš nebylo, ale dechberoucí Norma ano! Jak to jde dohromady? Jak vypadal koncert, který patří k vrcholům roku? A co vlastně belcanto je?

Othello – to je divadelní klasika, to je Shakespeare. Není to klasika pouze činoherní, ale i operní: Otello. Dnes o poctivé moderní verzi, kterou hrají ve Státní opeře od roku 2024.

Lucia di Lammermoor je vrcholná belcantová opera se vším, co do opery patří – strašlivý konec, vypjaté emoce, dechberoucí drama, ale i láska. Vídeň od roku 2019 nabízí pouze šedý stín této opery.

Kinopřenosy tentokrát přinesly La sonnambula z Met. Bellini – vrcholné belcanto. V hlavní roli Nadine Sierra, kterou jsem slyšel v jiné belcantové opeře naživo, tak si i zhodnoťme kvalitu v kinosále.

Národní vytáhlo z archivu Ostrčilovu zapomenutou operu Legenda z Erinu – a udělalo velice dobře. Není to revoluční dílo, ale je skvělé. Jde si vlastní cestou, která nebude pro každého. Anebo možná ano?

Z Traviaty se v Olomouci stal manifest režiséra, který místo silného příběhu nutícího k zamyšlení nabízí jen průměrné symboly a moralizování, které už každý dávno slyšel.

Tosca, to je Puccini, to jsou tři operní zpěváci a velkolepé drama. V Olomouci tak, jak mají ve zvyku: moderně, ale tentokrát mistrovsky.

Aida, to je opera od Verdiho. Monumentální scéna, árie, duety a sbory. Je to Egypt v klasické podobně – zalité pískem. Nová brněnská verze zapomněla, že je to dílo operní a ne scéna pro fotografy.

Do Státní opery se od září vrací Rusalka od režiséra Zdeňka Trošky z roku 2005. Je to inscenace klasická a pohádková. Proč se opět vydat na 20 let starou verzi a proč diváci nešetřili potleskem?

Dnes hlavně o Rusalce na Letní scéně Vyšehrad. Skvělé představení, na pódiu se tvořily kaluže – a mně to připomnělo Rusalku kdysi v Litomyšli, kde sopranistku přehlušila bouře. Povíme si o obojím.

Belliniho I Puritani v pařížské opeře nabídli večer plný mistrovského belcanta a dramatického operního herectví v podání hvězdné sestavy. V roli Elvíry Lisette Oropesa.

Pojďme se projít největší operní budovou v Evropě a podívat se, jak vypadá divadelní budova z roku 1989 – včetně několika zajímavostí a snad i menšího poučení o velkých stavebních projektech.

Opéra national de Paris uvedla operní dílo Clauda Debussyho ve fantastickém obsazení a přivedla toto poetické dílo do 21. století. V roli Mélisande Sabine Devieilhe.

Nové nastudování Pucciniho Manon Lescaut v Janáčkově opeře je zdařilé, ale chvílemi vizuální stránka zastiňuje samotné operní drama.

Nová úsporná inscenace Čajkovského Evžena Oněgina od libereckého Divadla F. X. Šaldy se snaží hledat psychologii v díle, které tento výklad již přirozeně obsahuje v hudbě a především zpěvu.

Opera Výlety páně Broučkovy od Leoše Janáčka se často neuvádí. Jaké příběhy nabízí nová brněnská inscenace Roberta Carsena? A co ji činí tak aktuální?

Státní svátek 28. října byl letos nejen dnem volna, ale také svátkem operním: vynikající Libuše v Národním divadle a televizní záznam mimořádné Rusalky z milánské La Scaly na ČT Art.

Na novou moderní Rusalku od režisérského dua SKUTR jsem se skutečně těšil. Rusalka, v hlavní roli paní Kněžíková. I kdyby inscenace nevyšla, její mistrovský soprán to jistě zachrání.

Španělská barokní zarzuela v podání Musica Florea měla premiéru v pátek 12. 7. na pražské letní scéně HAMU a o týden později byla uvedena v Zámeckém barokním divadle v Českém Krumlově.

Letos uplynulo 200 let od narození Bedřicha Smetany. Festival Smetanova Litomyšl k tomuto výročí připravil bohatý program. A do Litomyšle dorazil na Smetanu i Hurvínek…

Sobota 29. 6. 2024, Smetanova Litomyšl a Prodaná nevěsta z dílny Janáčkovy opery v Brně. K dokonalosti chybělo strašně málo.

Moderní ztvárnění Čertovy stěny na Smetanově Litomyšli a den nato naprosto tradiční Tajemství v Národním. Jedno lepší než druhé. Je to vůbec možné? A také pár slov k Daliborovi.

Dramaturgie brněnského operního domu připravila premiéru opery Orlando. Není to nová inscenace, je to nová opera. Skvělé. A do toho Smetanova Litomyšl.

Cesta do Londýna se mi kryla s představením Lucia di Lammermoor se světovou Nadine Sierra v Royal Opera House. Vyprodáno, ale našel jsem jedno zapomenuté místo v přízemí. Zážitek. Opera.

Záznam je z Royal Opera House v Londýně. Byl jsem tam pět dní před kinem. Asmik Grigorian jsem v roli Cio-Cio-San slyšel naživo. To by mohlo být zajímavé srovnání.

Národní divadlo od května 2022 uvádí operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta ve velmi moderním pojetí. V březnu 2024 měla premiéru tradičně pojatá inscenace Prodané nevěsty od projektu Opera lidem.

V říjnu Vídeňská státní opera uvedla velmi moderní inscenaci jednoho z nejznámějších operních děl – Verdiho La traviaty. V hlavních rolích Lisette Oropesa a Juan Diego Flórez.