Paměť národa

Za čtení knih, kritická slova či domnělé sympatie ke komunismu hrozilo na Tchaj-wanu vězení i smrt. Pět nových svědectví zachycuje příběhy lidí, kteří přežili období Bílého teroru mezi lety 1949 a 1987.

Mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt je z české debaty o křivdách z minulosti nadšený. Sudetoněmecký den přiblížil Čechy a sudetské Němce ke smíření, pochvaluje si. A z protestů si nic nedělá, byly marginální a jejich účastníci zaostalí.

Od narození vizionáře a nejúspěšnějšího českého podnikatele Tomáše Bati uplynulo sice přes 150 let, z jeho návodu na překonání hospodářské krize ovšem můžeme čerpat i dnes.

Nešlo o velkou politiku ani manifesty. Šlo o kytary, dlouhé rozhovory a vůli neztratit svobodu v době normalizace. Na ostrůvcích svobody tak vznikaly nové světy. Vznikl i kolem Karla „Cary“ Novotného a dodnes ho připomíná velmi autentický Přeloučský román.

Publikace 100 let paměti východních Čech přináší svědectví lidí, kterým totalita změnila život. Vypráví o židovském chlapci, jenž v Terezíně našel osudovou lásku, i o ženě, které komunistický režim vzal milovaného muže.

Jako malá za války vítala letadla máváním, brzy ale poznala jejich ničivou sílu. Jarmila Kovařčíková v dětství prožila strach z bombardování, odboj v rodině i zatčení otce gestapem.

S pár věcmi v kufru odcházeli do neznáma. Sudetští Němci z východních Čech popisují vysídlení, první roky v Německu i pocit, že člověk může mít dva domovy. A na ten původní nikdy nezapomene…

Patřila mezi první ženy v české advokacii. Za války vedla kancelář místo vězněného manžela, starala se o děti i pronásledované příbuzné a po únoru 1948 sama čelila ponižování a zákazům komunistického režimu.

Zbyněk Janovský a Mirko Juna zažili zákazy Junáka za nacismu i komunismu, okupaci v roce 1968 i zájem StB. Přesto u skautingu zůstali celý život a po roce 1989 pomáhali obnovit oddíly v Jilemnici a okolí.

Nacisté ohrozili členy jeho rodiny na životě, komunisté je připravili o majetek. V roce 1989 se pak podílel na založení Občanského fóra v ČSAD Mohelnice a ve Vranové Lhotě, kde se po revoluci stal starostou a provázel obec prvními lety svobody.

Její tatínek byl pilotem, ona sama později pracovala v aerolinkách. Mnoho klíčových okamžiků jejího života ji propojilo s letectvím a létáním. Letos 22. dubna pětadevadesátiletá Dagmar Hamšíková vyrazila na svou nejdelší, poslední cestu – tentokrát bez letenky.

Historie se opakuje. Tohle pravdivé klišé opět a znovu ukazuje film Dva prokurátoři. Paralely mezi režimem v Sovětském svazu roku 1937 a současným Ruskem jsou do očí bijící. Varování je nicméně asi příliš uměřené a pro konzumenta hollywoodských trháků nevýrazné.

Posledních 81 let paní Hermanová přichází položit květinu k pomníku svého otce. My jsme se pokusili zjistit, kdo ho v květnu 1945 udal. Archivní stopy vedou ke konkrétnímu četníkovi, jistotu ale nepřinášejí.

Na pomezí pražských Vinohrad, Žižkova a Strašnic se nachází Hagibor. Území původně vlastnila židovská obec a za protektorátu se stalo jedním z posledních míst, kde se židovské děti mohly scházet, hrát si a sportovat. Zasloužil se o to zejména Fredy Hirsch.

Richard Julius Nemčok nenáviděl komunisty od mládí. Věděl, že jim nechce nikdy sloužit, a dvakrát kvůli tomu skončil ve vězení. Do třetice se rozhodl utéct. Bez plánu a s velkým štěstím se dostal až do Francie. Vrátil se hned v prosinci 1989 do „smradlavé“ země.

Byl filozofem, pedagogem a respektovaným intelektuálem, mimo jiné byl i členem expertní rady Gymnázia Paměti národa. Ve veřejném prostoru působil jako výrazná osobnost propojující akademické prostředí s občanskou společností.

V říjnu 2022 odjel na Ukrajinu, kde zásoboval lidi u fronty. A dva a půl roku poté na auto anglického dobrovolníka Eddyho Scotta zaútočil ruský dron – připravil ho o ruku i nohu. Eddy už předtím přijal Ukrajinu za svůj domov a teď pracuje na rehabilitační klinice.

Pavel Zajíček šokoval normalizační režim svou nihilistickou a provokativní poezií, která ho dostala do popředí československého undergroundu. I do vězení… Od jeho narození 15. dubna 1951 letos uplynulo 75 let.

Její život ovlivnilo otcovo vystoupení z KSČ i její podpis Charty 77. Z premiantky se stala disidentkou bez dokončené školy. Za „křivé“ svědectví skončila ve vězení, v polovině trestu šla domů – byla těhotná. Díky chytře získané milosti se do vězení už nevrátila.

Za druhé světové války pomáhal protinacistickému odboji a podporoval pronásledované. Po roce 1948 se sám stal obětí komunistické perzekuce a skončil ve vězení. Svým osudem prokázal pevnost charakteru. A ovšem bohužel i cenu, kterou za ni musel zaplatit.

Popularizátor architektury a filantrop ze zapadlého kraje upozorňují, že podoba měst a vesnic odráží charakter společnosti. Můžeme tu podobu ovlivňovat? Jaká je role zadavatelů a architektů, kdo vlastně rozhoduje a jaký vliv na veřejný prostor mají místní komunity?

V noci ze 13. na 14. dubna 1950 komunistická moc organizovala pod názvem Akce K přepadení dvou set klášterů a církevních internátních škol po celém Československu. Řeholníci, novicové a studenti skončili v internaci a byli vystaveni tlaku, aby se zřekli své víry.

Petr Pospíchal se ve svých sedmnácti letech stal jedním z nejmladších disidentů a později i chartistou. Nebojoval proti komunistům, ale za lidská práva. Osudová pro něj byla práce pro VONS. I kvůli ní skončil na konci normalizace potřetí za mřížemi.

Po vynesení rozsudků ve Slánského procesu se členové rodin odsouzených ocitli v ještě větší izolaci. Všichni žili pod dohledem Státní bezpečnosti, většina manželek a dětí se musela vystěhovat z Prahy do pohraničí.

Herec Ivan Trojan s Pamětí národa přivezli do Kyjeva laparoskopický přístroj. O jeho dodání požádala na podzim 2025 paramedička Čajka z nemocnice vzdálené 10 km od fronty. Vojákům napadené země jsme předali i sedm sanitek plných dalšího materiálu a vybavení.

Svobodu chápeme v mnoha rovinách – jako osobní zkušenost, jako politický princip i předmět veřejné diskuse. Význam tohoto pojmu není jednoznačný a vždy souvisí s konkrétní situací. Podívejte se na další díl našeho cyklu Rozhovory o budoucnosti.

Rebel s erbem, tak by se dal charakterizovat Petr Dujka, potomek starého šlechtického rodu Bubnů z Litic. V dětství vyrůstal daleko od aristokratických sálů. Poznal drsnou realitu režimu i výslechy StB, kterou ale nikdy nepřestal záměrně provokovat.

Od chvíle, kdy letadla unesla bomby, byla vnímána jako prostředek k rozhodnutí či zkrácení války. Umožňovala zasahovat cíle mimo dosah pozemních jednotek. Jejich výhod i ničivé síly si byly vědomy všechny válčící strany.

Ve věku 66 let zemřel strakonický chartista Miloslav Trégl. Během normalizace zažil výslechy, šikanu i sledování StB. Říkal, že je důležité mluvit pravdivě a nebát se. Věřil, že i malý příklad lidem ukáže, že lze žít velký a svobodný život.

Fyzikální chemik Pavel Jungwirth vysvětluje, proč mladí vědci často pracují na krátkodobých smlouvách a za nízké peníze. Bioložka Alžběta Ressnerová popisuje, jak tyto podmínky ovlivňují začátky vědecké kariéry i rozhodování, zda ve vědě vůbec zůstat.

Neslyšící, disidenti, Romové. A další… Tyto skupiny lidí se vymykaly. Ta „souostroví“ měly a mají (!) něco společného: obyvatelé ostrovů si je nevybrali. Kvůli své jinakosti ale často trpěli a trpí. Paměť národa o nich vydává knihu a její autorka ji křtí.

Nová kniha Barbory Šťastné zachycuje osudy příslušníků různých menšin v československé i české historii. Jedné z pamětnic se však necitlivě dotkl její název – Exoti: Povídky o jinakosti podle skutečných příběhů Paměti národa.

Punková kapela Znouzectnost hraje čtyřicet let. Její kytarista a zpěvák Petr Škabrada („Déma“) vzpomíná, jak ve Zruči u Plzně založil „punkovou buňku“, po jejím rozpadu za zvuku Sex Pistols rozsekal klubovnu sekerou. K punku podle něj patří i „určité neumětelství“.

Propaganda nás dnes doprovází na každém kroku a je přitom stejně nebezpečná jako kdysi. Například v Rusku, Maďarsku, ale i v USA nebo u nás se šíří výroky podobné těm z časů nacistické či komunistické totality. Dokážete je rozpoznat?

Jako třináctiletý slyšel Plastiky a měl pocit, že do tohoto světa patří. V undergroundu pak objevil svobodu i komunitu lidí. Vladimír Drápal „Lábus“ dnes této hudbě dává znít, mimo jiné za pár dní na mimořádném koncertě k padesáti letům od procesu s undergroundem.

Jak se Česko za poslední desítky let proměnilo v přístupu k umírání? Jakub Železný mluví s Ruth Šormovou z Cesty domů a českým paralympionikem Jiřím Ježkem o důstojném odcházení, naději, chvílích, kdy optimismus „skřípe“, vzorech i náladě ve společnosti.

Komiks Paměti národa získal cenu Muriel 2025 České akademie komiksu za nejlepší krátký komiks. Autoři komiksu s titulem Jaromíra Kočnarová a editor knihy Těžká rozhodnutí, v níž vyšel, popisují, jak hledali rovnováhu mezi věrností svědectví a dramatizací.

Série požárů továren na severu Čech zaměstnala ve druhé polovině 80. let hasiče, kriminalisty. Dopadli desítky pachatelů včetně jednoho příslušníka Pohotovostního pluku VB, který do party rovněž patřil. Právě on kvůli akcím záškodníků jako jediný skončil ve vězení.

Je to další příběh výjimečného člověka, který pod tlakem souhlasil se spoluprací s StB. Dnes však tvrdí, že nespolupracoval. Jedná se o kněze, premonstráta a bývalého opata Želivského kláštera PhDr. ThLic. Jaroslava Jáchyma Šimka. Jak to tedy bylo?

Před 65 lety zemřel Antonín Klouda, výrazná osobnost české advokacie, politik a účastník protinacistického odboje. Dvakrát stanul v čele Advokátní komory a dvakrát se funkce vzdal, když odmítl podřídit advokacii režimu. Tento profesně čestný člověk nikdy nepodlehl.

Žijeme v době klimatické změny a pravděpodobně na začátku šestého velkého vymírání druhů. Děláme pro přírodu dost? Co se kolem nás v přírodě, které jsme součástí, bude měnit?

V Československu 70. a 80. let byly neoficiální náboženské aktivity pod dohledem StB a byly označovány za protistátní činnost. Víra žitá mimo kontrolu režimu znamenala výslechy, ztrátu práce i postihy rodin. V příběhu Josefa Hanulíka víra pod tlakem moci obstála.

Oto Klempíř udal StB kamaráda kvůli přeloženým dopisům i dalšího kvůli marihuanovým mejdanům, jichž se účastnil. Udání zasáhlo i Martina Semráda, vyhozeného z pedagogické fakulty, a dívku, kterou označuje za svou zachránkyni – vnučku předsedy vlády Korčáka.

Co je skutečný blahobyt a kde jsou jeho meze? Jana Matesová a Martin Vohánka debatují s Veronikou Sedláčkovou o bohatství, nerovnostech, filantropii, daních i odpovědnosti vůči společnosti, planetě a těm, kteří přijdou po nás.

Emilie Kozubíková se nenarodila jako nevidomá. O zrak přicházela pozvolna a v době dospívání žila na pomezí světů vidících a nevidomých. A později jako předsedkyně organizace nevidomých dělala vše pro to, aby lidé se zrakovým handicapem nezůstávali v izolaci.

Jako jediná oběť havárie ruské cisterny z 21. srpna 1968 přežila: Hana Kosinová. V Desné ji tehdy z plamenů vytáhl Miroslav Jeník s bratrem Ladislavem. Nevěděl o ní skoro nikdo. Rodina o případu bezmála šest dekád mlčela. Promluvily až vnučky zachráněné ženy.

Ruský prezident Vladimir Putin rád přepisuje dějiny. Tvrdí, že Polsko mělo před druhou světovou válkou ustoupit Hitlerovi a že odmítnutí jeho „mírového řešení“ vedlo k válce. Je to historický fakt, nebo účelová lež? A proč na pravdivé odpovědi záleží i dnes?

Po válečném hrobu u Nalžovic pátrají s Post Bellum i policejní psovodi. Popsali, jak od štěněte psa cvičí, aby hledal lidské ostatky, výbušniny, drogy nebo peníze. Na archeologické akci ověřují, zda by pes označil ostatky. které jsou osmdesát let v zemi.

Helena Třeštíková je přední česká dokumentaristka, proslulá časosběrnou metodou a filmy jako Manželské etudy či René, oceňovanými i v zahraničí. Marek Adamczyk je herec nastupující generace, absolvent DAMU, známý z filmu Lidice i z dalších rolí.

Československo před rokem 1989 bylo prosperující a soběstačnou zemí s mohutným průmyslem – toto tvrzení patří k nejrozšířenějším dezinformačním mýtům. Znárodněný průmysl byl totiž spoután centrálním státním řízením, šlo o naoko prosperující Potěmkinovu vesnici.

Jedná se o válečný hrob s ostatky německých vojáků? Místo zkoumá redakce Paměti národa u středočeských Nalžovic, upozornili na něj pamětníci. Poznamenali ho zásahy do krajiny, ale nedávný archeologický nález posílil podezření na válečný zločin.

Když jedni čekali na další díl Nemocnice na kraji města, druzí si balili celtu a spacák – a utíkali na víkend za svobodou do lesů. Příběhy Olomoučanů Ivany Jeništové a Mirka Marusjaka vás zavedou tam, kde nebe je vysoké a modré, a kde neplatí pravidla ideologie.

Zapomenutými oběťmi Slánského procesu jsou manželky a děti odsouzených. Za vykonstruovaná obvinění svých mužů a otců pykaly ztrátou svobody, domova, zaměstnání či možnosti studia. Přicházely o zdraví, majetek a víru ve spravedlnost a stranu.

Mydlovary, malebná vesnice v jižních Čechách, mají bohatou historii sahající až do starší doby železné. V dobách komunismu zde ale šlo hlavně o historii uranovou…

Když jedni čekali na další díl Nemocnice na kraji města, druzí si balili celtu a spacák – a utíkali na víkend za svobodou do lesů. Příběhy Olomoučanů Ivany Jeništové a Mirka Marusjaka vás zavedou tam, kde nebe je vysoké a modré, a kde neplatí pravidla ideologie.

Nenápadný dům u Masarykova nádraží skrývá jedinečnou zimní zahradu, ve které bývalo největší pražské kino. Dnes je v ní menza, do které chodíval Jan Palach. Obědval v ní dva dny před svým činem.

V copatém děvčeti s tenisákem v ruce by sotvakdo rozeznal partyzánskou spojku. Bylo jí čtrnáct let, když riskovala život. Do konce války zbývalo několik měsíců a lesy v okolí Valašského Meziříčí se hemžily partyzány.

V tom podivném vlaku bez oken se jí podařilo najít skulinu v prkně a sledovat okolní prosluněnou krajinu. Asi jako jediná se do Terezína těšila – na setkání se svou láskou Hermanem. Maud Beerová se ve svých třinácti letech ocitla v transportu do koncentračního tábora.

Válka pokaždé bere. Životy, klid, ale i dětství. Příběhy dvou dívek, kterým rozbila rodinu, otevírá tehdy tříletá Ludmila Vlachová: „Tatínka popravili a maminku jsem poznala jen podle jejích krásných, bílých zubů.“

Krásná země a oblíbená turistická destinace. Zároveň stát ovládaný jednou stranou, tou komunistickou. Řada z nich o svém životě vyprávěla pro portál Memory of Nations, pusťte si krátký sestřih z jejich vzpomínek.