Pestrá zahrada

Mnoho lidí bere oplocení jako samozřejmou součást pozemku a předpokládá, že když plot stojí na jejich hranici, nemá do toho nikdo co mluvit. Jenže právě u plotů se často ukazuje, že i zdánlivě drobná chyba dokáže spustit nepříjemné správní řízení. V krajním případě může dojít nejen na výzvy k doplnění dokumentace, ale také na sankce, které se mohou vyšplhat velmi vysoko.

Dlouhé horko a nedostatek srážek neohrožují jen záhony, ale velmi výrazně zasahují i ovocné stromy. Riziko se týká čerstvě vysazených stromků stejně jako starších kusů, které už mají rozsáhlou korunu. Když strom nemá k dispozici dostatek vody, přehřívá se, kořeny ztrácí schopnost přijímat vláhu a celá rostlina se dostává do stresu.

Okurky patří mezi plodiny, které z půdy odebírají velké množství živin. Často se traduje, že jakmile se objeví první plody, rostlina už si poradí sama a další přihnojování není nutné. Ve skutečnosti je to naopak.

Právě během horkého léta je nejlépe vidět, kde se zahrada přehřívá a která místa by potřebovala více stínu nebo vláhy. Pokud vás trápí rozpálená terasa, vysušený trávník nebo nepříjemné horko u domu, je ideální čas naplánovat změny na podzim nebo příští jaro. Zahrada se totiž neochlazuje jediným řešením, ale promyšlenou kombinací stromů, keřů, mulče, správně zvolených rostlin a povrchů, které se tolik nepřehřívají.

Mnoho pěstitelů bílého zelí má na přelomu léta zažitý postup, že v srpnu odstraní spodní listy, aby záhon vypadal čistěji a hlávky údajně lépe narůstaly. Tahle praxe se často dělá na začátku nebo v polovině srpna, jenže ne vždy je pro rostlinu výhodná. Spodní listy totiž nejsou jen přebytečná zeleň u země, ale důležitá část celého systému, který hlávku vyživuje a chrání.

Řebříček obecný (Achillea millefolium) patří mezi trvalky, které dokážou nabídnout dlouhé kvetení i tam, kde jiné rostliny selhávají. V zahradách ve venkovském stylu, v přírodních výsadbách i na slunných záhonech je ceněný hlavně pro svou odolnost vůči suchu, nenáročnost a schopnost držet barvu po velkou část léta. Vytváří ploché, okolíkovité chocholíky drobných květů, které se výrazně vyjímají nad jemně členěnými, kapradinově působícími listy.

Psí výkaly nejsou jen nepříjemná věc na chodníku nebo v trávě. Obsahují bakterie a parazity, které mohou ohrozit lidi, další domácí zvířata i volně žijící živočichy. Když se nechají ležet, mohou se při dešti spláchnout do kanalizace a vodních toků, nebo kontaminovat půdu v parcích a na dětských hřištích.

Během horkých letních týdnů bez deště se trávník často zbarví dohněda a téměř přestane růst. Na pohled to může působit jako vážný problém, ale ve většině případů jde o přirozenou obrannou reakci. Nadzemní část stébel může zasychat, zatímco kořeny u staršího, dobře zakořeněného trávníku obvykle zůstávají živé. Jakmile se vrátí pravidelné srážky, tráva zpravidla znovu...

Ibišek patří mezi keře, které umí v zahradě doslova zastínit ostatní rostliny velikostí i barvou květů. Některé druhy, například velkokvěté vytrvalé ibišky, dokážou vytvořit květy o průměru připomínajícím velký talíř. Přesto se pěstitelé často ptají, jak zařídit, aby kvetení nebylo jen krátkou epizodou, ale trvalo co nejdéle.

Sušení patří k nejstarším a zároveň nejspolehlivějším způsobům, jak si uchovat lesní úlovky i dlouho po skončení sezóny. Správně usušené houby si drží výraznou vůni, koncentrovanou chuť a v kuchyni dokážou rychle zvednout úroveň běžných jídel. Díky nim si připomenete bramboračku, kulajdu, krémovou omáčku nebo houbové rizoto i v době, kdy je les prázdný.

Túje byly po mnoho let nejčastější volbou pro živé ploty, protože rychle vytvoří souvislou zelenou stěnu a působí upraveně. V posledních sezonách se ale v řadě zahrad opakuje stejný scénář: porost začne řídnout, špičky větví zasychají a celé části plotu postupně hnědnou. Důvodem obvykle nebývá jediná choroba, ale kombinace stresu z nedostatku vody, nevhodného stanoviště a zimního vysychání.

Drobné ovoce si mnoho lidí spojuje hlavně s rybízem, maliníkem nebo angreštem. Podle ovocnáře Ľudovíta Vašše je to ale mnohem širší skupina rostlin, do níž lze zařadit i méně tradiční druhy, například mučenku, hlošinu, plodové hlohy nebo další netypické keře a liány. Právě pestrost sortimentu je velkou výhodou, jenže zároveň platí, že bobuloviny a podobné druhy bývají náročnější na pravidelnou péči než ovocné stromy.

Kachny si mnoho lidí zamiluje na první pohled. Jsou roztomilé, zábavné na pozorování a jejich povaha bývá překvapivě společenská. Zároveň ale platí, že kachňata nejsou jen milý doplněk dvora.

Mnoho pěstitelů bere řez ovocných stromů jako práci, která patří výhradně na jaro nebo na podzim. Letní řez má ale svoje pevné místo, protože v této době je na stromě nejlépe vidět, co mu skutečně škodí. Snadno rozpoznáte výhony, které rostou špatným směrem, zbytečně zahušťují korunu a berou živiny plodům.

Rozmarýn patří mezi typické středomořské byliny, které si snadno získají místo v kuchyni. Má výraznou vůni, hodí se k pečenému masu, rybám i zelenině a často se používá také na dochucení brambor. Dobrou zprávou je, že nejde o nijak náročnou rostlinu.

Volba správného typu vody pro zalévání má přímý vliv na kondici rostlin i na spotřebu pitné vody z vodovodu. Když víte, kdy sáhnout po dešťovce, kdy využít takzvanou šedou vodu a čemu se naopak raději vyhnout, zahrada lépe zvládne období sucha a zároveň snížíte náklady i ekologickou stopu. Důležité je také myslet na hygienu a na to, aby skladovaná voda neškodila lidem ani rostlinám.

Okurky patří mezi oblíbenou letní zeleninu, jsou lehké, šťavnaté a v kuchyni mají široké využití. Kdo je ale někdy pěstoval, ví, že umí být překvapivě náročné. Nestačí jim jen slunné místo a dobrá půda, klíčová je také správná zálivka.

V parných dnech máloco potěší tolik jako rychlokvašené okurky vneboli kvašáky ychlazené v lednici. Nepotřebují sterilaci, hotové bývají během pár dnů a pro mnoho lidí mají dokonce lepší chuť než běžné zavařované. Přesto se někdy výsledek nepovede a okurky změknou dřív, než je stihnete dojíst.

Fazole šarlatová, správně zvaná Fazol šarlatový, patří mezi popínavé druhy fazolí, které během léta dokážou proměnit obyčejný kout zahrady v hustou zelenou stěnu. Nejprve rychle naroste bohatá listová hmota, potom se objeví výrazné květy, nejčastěji červené nebo bílé, a nakonec přijdou na řadu dlouhé zelené lusky. Právě tohle postupné představení je pro mnoho pěstitelů důvod,...

Mrkev patří mezi nejpěstovanější zeleninu na českých zahrádkách. Domácí kořeny bývají sladší, křupavější a v kuchyni mají opravdu široké využití. Aby ale sklizeň dopadla co nejlépe, nestačí jen vytáhnout mrkev ze záhonu, kdy se vám to zrovna hodí.

Pokud zvažujete, jakou drůbež přidat na dvůr, perlička domácí může být příjemným překvapením. Jde o odolný a zpravidla velmi zdravý druh, který se ve srovnání s jinou drůbeží potýká s nemocemi jen výjimečně. Chovatelé oceňují i to, že se u perliček běžně neřeší problémy se salmonelou.

Myrobalán neboli slivoň myrobalán (Prunus cerasifera) patří mezi odolné a vitálně rostoucí slivoně, které u nás potkáte překvapivě často. Někdo ho vnímá hlavně jako nenápadný strom u cest a v parcích, jiný naopak jako krásnou okrasnou dřevinu s výrazným olistěním a bohatým jarním kvetením. Pravda je, že myrobalán zvládá obě role najednou: umí zkrášlit zahradu a zároveň nabídnout jedlé plody vhodné k přímé konzumaci i zpracování.

Když se na zahradě náhle objeví větší množství mravenců nebo si vytvoří nápadně dlouhé stezky, většinou tím něco signalizují. Instinkt mnoha lidí velí mravence okamžitě zlikvidovat, často je ale rozumnější nejdřív pochopit, co je na dané místo přitahuje. Směr jejich pochodu totiž obvykle prozradí skutečnou příčinu a její odstranění bývá účinnější než jakýkoli rychlý zásah proti samotnému hmyzu.

Každý, kdo pěstuje rajčata, touží po pevných, šťavnatých a sladkých plodech. Jenže i při pravidelné zálivce se může stát, že rostliny rostou pomalu, málo kvetou nebo je trápí plísně a škůdci. Často nejde o žádnou záhadu, ale o nedostatek živin a oslabenou přirozenou obranyschopnost.

Běžná péče o jahody během sezóny je většině zahrádkářů známá, ale právě období krátce po sklizni často rozhodne o tom, jak bude záhon vypadat příští rok. Keře se po plodování potřebují zregenerovat, zesílit kořeny a založit nové části rostliny, které budou v další sezóně živit květy i plody.

Srpen bývá vrcholem léta, ale zároveň je to období, kdy se zahrada nenápadně začíná ladit na podzim. V záhonech často dominují pozdě kvetoucí trvalky a okrasné trávy mohou postupně získávat teplejší okrové odstíny. Právě teď se vyplatí průběžně odstraňovat odkvetlé květy, vyvazovat rostliny k oporám a udržovat záhony i živé ploty v dobré kondici.

Zelená střecha je střešní plocha osázená rostlinami, která může mít mnoho podob. Někdy jde o plnohodnotnou střešní zahradu s vyvýšenými záhony a nádobami, jindy o jednoduchý porost tvořící zelený koberec z nízkých druhů. U menších staveb, jako jsou kůlny nebo přístřešky, se často používají výsadbové buňky či kazety naplněné substrátem, do nichž se vysadí suchomilné trvalky a trávy.

Hortenzie patří mezi nejoblíbenější okrasné keře, protože dokážou vytvořit bohatá květenství a na jednom místě působí velmi reprezentativně. Mnoho pěstitelů ale řeší jednu otázku: jak docílit toho, aby místo růžové kvetly modře. Dobrá zpráva je, že u vybraných druhů to možné je, jen je potřeba začít u základu.

U rajčat patří plíseň bramborová mezi největší strašáky sezóny. Stačí několik vlhkých dnů, chladnější noci a špatně proudící vzduch v porostu a problém se umí rozběhnout tak rychle, že během krátké doby znehodnotí velkou část úrody. Zahradníci proto zkoušejí různé způsoby prevence, od větrání skleníku přes zálivku ke kořenům až po postřiky.

Drobné dírky v listech ředkviček, kapusty nebo salátu často nevzniknou od slimáků ani od krupobití, ale vinou dřepčíků. Jde o miniaturní brouky, kteří se umí bleskově odrazit a zmizet, takže je člověk v porostu snadno přehlédne. Přesto dokážou napáchat velké škody během krátké doby, hlavně když se pustí do mladých sazenic.

Ve skleníku se někdy stane zvláštní věc: papriky mají pěkně zelené listy, působí vitálně, ale květů je málo a plody se buď netvoří, nebo zůstávají drobné. Pěstitelé pak často tápou, protože na první pohled nic nenasvědčuje vážnému problému. Příčin může být více najednou.

Dostali jste nádhernou kytici růží a mrzí vás, že po pár dnech ve váze nevyhnutelně zvadne? Pokud máte alespoň malý kousek zahrady, balkon nebo místo na parapetu, můžete řezané růže zkusit proměnit v nové sazenice. Když se zakořenění povede, z jedné kytice může vzniknout záhon nebo několik květináčů, které vám budou dělat radost dlouhodobě.

Pár dní před odjezdem na dovolenou bývá doma i na zahradě rušno. Kdo má záhony, trávník, květináče nebo ovocné stromy, řeší navíc otázku, jak vše zvládne bez pravidelné péče. Dobří sousedé či rodina často pomohou, ale je rozumné je nezatěžovat desítkami úkolů.

Komule, často označovaná jako motýlí keř, patří mezi oblíbené letní keře díky dlouhému kvetení a nenáročnosti. Nejčastěji se pěstuje komule Davidova, která prospívá ve většině zahrad, pokud má dost slunce a každoroční řez. Vedle ní ale existují i druhy, které vyžadují chráněnější stanoviště nebo zimní ochranu.

Výsadba do květináčů a dalších nádob patří v létě k nejvděčnějším zahradnickým radostem. I na malém balkonu nebo terase můžete mít bohatě kvetoucí kompozice, které vydrží atraktivní mnoho týdnů. Nádoby se skvěle hodí také tam, kde záhon působí prázdně nebo fádně, případně když potřebujete zvýraznit vstup do domu či posezení.

Okurky patří mezi plodiny, které si z půdy berou opravdu hodně živin. Jakmile se rozjedou do růstu a začnou nasazovat plody, spotřeba se ještě zvýší. Pokud se živiny průběžně nedoplňují a zároveň je zálivka nepravidelná, rostlina rychle ztrácí kondici.

Máta patří mezi nejoblíbenější bylinky, protože krásně voní, rychle roste a dá se využít v kuchyni i pro domácí čaje. Právě její bujnost je ale zároveň důvod, proč časem slábne. Když ji dlouho nestříháte, začne se příliš zahustěně tlačit sama na sebe, staré stonky dřevnatí a listy mohou žloutnout.

Průzračná hladina není jen výsledkem techniky, ale především správně fungujícího jezírkového prostředí. Zahradní jezírko je malý ekosystém, ve kterém se musí potkat několik věcí najednou: přiměřené množství živin, dostatek kyslíku, vhodně zvolené rostliny a pravidelná kontrola. Když se podaří nastavit biologickou rovnováhu, voda se čistí přirozeně, řasy nemají takovou převahu a údržba je spíše průběžná než vyčerpávající.

Pokud hledáte trvalku, která zvládne běžné zahradní podmínky bez náročné péče a přitom bude zdobit záhony i na konci léta, třapatkovka je skvělá volba. Její květy vydrží dlouho a zahradě dodají výrazné barevné akcenty v době, kdy řada jiných rostlin už odkvétá. Třapatkovka navíc působí přirozeně, hodí se do venkovských i moderních výsadeb a snadno zapadne do smíšených trvalkových záhonů.

Kvasnicové hnojivo patří mezi jednoduché zahradnické postupy, které vypadají až podezřele snadně. Stačí sušené droždí, trochu cukru a vlažná voda. Po krátké aktivaci vznikne zálivka, která nefunguje jako klasické NPK hnojivo, ale jako povzbuzení života v půdě.

Včely, motýli, čmeláci, můry i kolibříci nejsou odkázaní jen na nektar a pyl. Stejně jako lidé potřebují pravidelný přísun vody, aby jejich tělo správně fungovalo. V horkých dnech a během sucha je problém největší, protože mizí louže, kapky rosy i drobné zdroje vlhkosti, na které by se dalo spoléhat.

Pohled na jablka, která postupně dozrávají v koruně, je pro pěstitele odměnou za celoroční péči. O to nepříjemnější je chvíle, kdy se pod stromem začnou hromadit tvrdé, nezralé plody. Předčasný opad znamená, že jabloň se snaží ulevit sama sobě, protože nezvládá plody udržet a vyživit.

Vyvýšené záhony působí upraveně, přehledně a často se stávají dominantou užitkové zahrady. Umožňují pěstovat zeleninu a bylinky i tam, kde je původní půda kamenitá, jílovitá nebo jinak problematická. Zároveň ale nejde o řešení bez práce a bez dalších nákladů.

Muškáty neboli pelargónie patří mezi nejčastěji pěstované balkonové a terasové rostliny. Důvod je prostý, dobře vypadají, dlouho kvetou a zároveň nevyžadují složitou péči. Na rozdíl od choulostivých druhů jim obvykle stačí běžná univerzální zemina a pravidelná zálivka.

Mnoho lidí bere komáry jako nevyhnutelnou součást teplých večerů. Přitom lze zahradu upravit tak, aby pro ně byla výrazně méně lákavá. Nejde jen o spreje a svíčky na poslední chvíli, ale hlavně o prevenci a drobné změny, které dlouhodobě snižují počet štípanců i celkový výskyt hmyzu v okolí posezení.

Ploštice patří v posledních letech mezi nejčastěji řešené škůdce na zahradách. Nejde jen o pár jedinců na zelenině, jejich výskyt roste i v okolí domů a na okrasných rostlinách. Přestože jsou často nenápadné, díky dobré přizpůsobivosti dokážou obsadit široké spektrum hostitelských rostlin a při přemnožení způsobit citelné ztráty. Které druhy dělají největší potíže Mezi známé...

V posledních letech se u nás častěji řeší otravy způsobené rostlinami. Největší riziko vzniká ve chvíli, kdy si děti spletou bezpečné lesní plody s jedovatými bobulemi. Nejohroženější jsou malé děti přibližně od dvou do devíti let, protože poznávání chutí je pro ně přirozené a varovné signály často ignorují.

Hospodaření s vodou se v posledních letech stává jednou z nejdůležitějších dovedností každého zahrádkáře. Nejde jen o to, kdy vzít do ruky konev nebo zapnout zavlažování. Voda začíná být proměnlivým a někdy i nedostatkovým zdrojem, se kterým je potřeba zacházet promyšleněji než dřív.

Řez růží patří mezi nejdůležitější úkony, které ovlivňují jejich vitalitu, délku života i množství květů. Správně provedený řez pomáhá odstranit poškozené a nemocné části, zlepšuje proudění vzduchu uvnitř keře a podporuje tvorbu silných, dobře kvetoucích výhonů. Obecné zásady řezu lze použít u všech růží, jen je potřeba počítat s tím, že některé skupiny mají specifika a mohou vyžadovat odlišný postup.

Dosna, známá také jako canna, patří mezi nápadné teplomilné trvalky pěstované hlavně pro výrazné listy a bohaté květy. V létě dokáže vytvořit exotický efekt v záhonu i v nádobách, protože nabízí syté barvy od červené přes oranžovou a žlutou až po růžovou. Nejlépe se jí daří na slunci, je však citlivá na mráz, proto se u nás obvykle pěstuje s přezimováním oddenků nebo rostlin v bezmrazém prostoru.

Hustý, sytě zelený trávník bývá v rodinné zahradě symbolem dobré péče. Kromě vzhledu má i praktický přínos, v létě ochlazuje okolí domu, tlumí prašnost, omezuje odnos půdy a vytváří bezpečný povrch pro hry. I odolné travní směsi ale mohou oslabit choroby, které si na první pohled často spletete s následky sucha, špatného hnojení nebo nevhodné zálivky.

Jedlá soda patří k běžným surovinám v domácnosti, ale uplatnění má i na zahradě. Při rozumném použití dokáže na listech rajčat vytvořit prostředí, ve kterém se některým houbovým chorobám hůře daří. Nejde o zázračný prostředek, který by sám o sobě zajistil rekordní sklizeň, může však dobře doplnit prevenci a běžnou péči o rostliny.

V létě dozrávají okurky rychle a často se doma sejde větší množství najednou. Je běžné, že jsou při přinesení pevné a křupavé, ale za pár dní začnou měknout, pouštět vodu nebo se na povrchu objeví nepříjemný sliz. Ve většině případů za to nemůže špatná úroda ani nevhodný výběr v obchodě, ale přílišná vlhkost a špatně zvolené místo skladování.

Brambory se řadí mezi zeleninu, kterou zvládne vypěstovat i začátečník. Přesto u nich existuje jeden okamžik, kdy si mnoho pěstitelů není jistých: kdy je vlastně čas jít s rýčem na záhon. Na rozdíl od plodin, které dozrávají nad zemí, se bramborové hlízy vyvíjejí skryté v půdě.

V létě se vosy často stávají nezvanými hosty na zahradách. Dokážou znepříjemnit grilování, odpočinek na terase i běžný sběr úrody, protože je přitahuje sladká vůně zralého ovoce a nápojů. Kromě nepříjemného bzučení může být problémem i jejich obranné chování, které někdy vede k bodnutí.

Slunečnice patří k rostlinám, které na sebe přirozeně strhnou pozornost. Velké květy v teplých tónech dokážou projasnit záhon, plot i prostor u terasy. Dnes už dávno neplatí, že se hodí jen na venkovské zahrady.

U starších orchidejí se někdy stane, že na první pohled vypadají skvěle. Mají hodně listů, bohatý kořenový systém a působí vitálně, jenže květy nepřicházejí. Rostlina může dlouho investovat energii do zelené hmoty a kořenů, zatímco kvetení slábne nebo se úplně zastaví.

Každý, kdo někdy choval slepice, kachny nebo husy, ví, že nejde jen o sběr vajec. Denně je potřeba kontrolovat vodu, doplnit krmení, vyčistit znečištěná místa, zabezpečit výběh a občas vymyslet, jak ochránit zahradu před rozrytými záhony a trusem. Dobrá zpráva je, že spoustu „vychytávek“ zvládnete vyrobit z běžných materiálů, které už doma máte.

Hortenzie umí být v zahradě nepřehlédnutelná, jenže někdy se její květy i listy začnou barvit do hněda a postupně zasychají. Nejde jen o estetický problém, rostlina tím dává najevo, že má nevhodné podmínky. Nejčastěji za tím stojí kombinace příliš ostrého světla, chyb v zálivce a poškození mrazem.

Když se v létě opakují varování před extrémními teplotami, většina pěstitelů řeší hlavně zálivku. Jenže u plodové zeleniny často rozhoduje ještě něco důležitějšího: pyl. Bez životaschopného pylu nedojde k opylení, květy opadají a místo sklizně vám zůstane jen bujná nať.