Pestrá zahrada

Švestky neboli slivoně mohou být letos doslova obsypané plody, jenže na přelomu června přichází období, kdy se do nich nejčastěji pustí obaleč švestkový. Když se zásah provede pozdě, škůdce dokáže znehodnotit velkou část sklizně. Místo zdravých slivek pak pod stromem končí předčasně zbarvené, červivé a zahnívající plody a na slupce se často objeví i typická lepkavá kapka pryskyřice.

Vodní prvek dokáže proměnit téměř každou zahradu. Přináší okrasný efekt, pracuje se světlem a odlesky, a hlavně přidává příjemnou zvukovou kulisu, která zjemní ruch okolí. Voda navíc podporuje biodiverzitu, protože se u ní rychle objeví užitečný hmyz a další drobní živočichové.

Okurky mohou být šťavnaté, křupavé a příjemně nasládlé, pokud jim od začátku dopřejete správný režim péče. Nejde jen o to je zasadit a občas zalít. O výsledku rozhoduje kombinace tepla v půdě, pravidelné vláhy, vyváženého hnojení a také včasné usměrnění růstu.

Kroucení listů patří mezi nejběžnější problémy při pěstování rajčat, a to jak u začátečníků, tak u zkušených zahrádkářů. Může se objevit jen na jedné rostlině, ale klidně i na celé řadě či záhonu. Dobrá zpráva je, že ve většině případů nejde o neřešitelnou situaci.

Maliny patří mezi ovoce, které se doma pěstuje překvapivě snadno a zároveň se rychle vrací investice. Za cenu jedné či dvou krabiček z obchodu často pořídíte sazenici, která dokáže plodit mnoho let. Kromě chuti mají maliny i výživovou hodnotu, obsahují vlákninu, vitamin C a další prospěšné látky.

Sečení trávníku je práce, po které je hned vidět výsledek. Tráva je rovná, zahrada vypadá upraveně a člověk má hotovo. Jenže pak často přijde druhá otázka: co s hromadou posekané trávy, která zůstala po sekačce?

Jaro se rychle mění v léto, slepice víc snášejí, některé začínají sedět a současně přibývá hmyzu i parazitů. Právě teď je nejlepší chvíle udělat pár zásahů v kurníku a ve výběhu, aby dlouhé horké dny nepřinesly pokles snášky, zdravotní potíže ani zbytečné zamoření. Když se prostředí připraví dopředu, hejnu se lépe dýchá, méně se šíří choroby a léto je pro chovatele klidnější.

Stračka je oblíbené okrasné jméno pro dvě blízce příbuzné rostliny z čeledi pryskyřníkovitých. Nejčastěji se setkáte se stračkou rodu Delphinium a se stračkou polní známou jako Consolida ajacis. Na první pohled vypadají velmi podobně, vytvářejí jemné kvítky uspořádané do výrazných, vzpřímených klasů a mají dekorativní, krajkovitě dělené listy.

Máte pocit, že mšice, ploštice nebo slimáci si z vašich záhonů udělali nekonečnou hostinu? Místo neustálého boje postřiky můžete využít postup, který zkušení pěstitelé berou jako nenápadnou, ale velmi účinnou fintu. Jde o takzvané rostlinné pasti, tedy výsadbu, která škůdce záměrně přiláká jinam, než kde máte hlavní zeleninu.

Udržet sytě zelený trávník bývá čím dál náročnější, protože delší období bez deště a vysoké teploty se stávají běžnou realitou. I když pravidelně sekáte a v suchu zaléváte, tráva se může dostat do stresu, zpomalí růst, ztratí barvu a postupně odumírá. Typickým výsledkem jsou žluté až hnědé mapy, které kazí dojem z celé zahrady a často se rozšiřují, pokud se podmínky nezlepší.

I obyčejný stroužek dokáže během jediné sezóny vyrůst v plnohodnotnou palici s výraznou chutí. Pěstování česneku je překvapivě jednoduché, nevyžaduje složitou péči a odměnou je vlastní úroda, kterou využijete v kuchyni prakticky každý den. Kromě bulviček se navíc dají jíst i jarní výhony neboli česnekové květní stvoly, které mají jemnější chuť a hodí se třeba...

Myrobalán, česky často označovaný jako slivka třešňoplodá, patří k dřevinám, které jsou u nás doma jak v zahradách, tak ve volné krajině. Zatímco klasické švestky si lidé spojují hlavně s velkými plody a pálenkou, myrobalán býval dlouho vnímaný spíš jako planější příbuzný. Teď se ale znovu dostává do popředí, protože nabízí kombinaci vlastností, které v době výkyvů počasí a tlaků chorob dávají překvapivě velký smysl.

Rajčata patří mezi nejoblíbenější plodiny na zahradě i na balkoně, jenže aby opravdu prospívala a odměnila vás plnými hrozny plodů, potřebují během sezony stabilní péči. Dobrou zprávou je, že podporu růstu, kvetení i vybarvování rajčat lze zvládnout i bez speciálních kupovaných směsí. Často stačí to, co už máte doma, na zahradě nebo v kompostu.

Cibule patří mezi nejpoužívanější suroviny v kuchyni, a proto se vyplatí mít na záhoně co nejjistější úrodu. Vypěstovat zdravé a velké cibule ale není samozřejmost, zvlášť pokud toužíte po opravdu mohutných kusech. Existují pěstitelé, kteří se na velikost cíleně zaměřují a na zahradnických soutěžích pak ukazují cibule s parametry, které připomínají spíš menší nákup než běžnou zeleninu.

Kohoutek věncový, botanicky Lychnis coronaria, je nápadná rostlina s jemně plstnatými, stříbřitě zelenými listy a sytě růžovými až magentovými květy. V zahradě umí udělat silný barevný akcent hlavně od poloviny do konce léta, kdy se květy objevují ve větších vlnách. Často se řadí mezi krátkověké trvalky nebo dvouletky, ale v praxi se chová velmi spolehlivě díky tomu, že se ochotně vysemeňuje.

U zhruba desetimetrového ořešáku vlašského je klíčové načasování. Nejlépe snáší řez v létě, obvykle od konce června do srpna. V některých případech lze pokračovat i do poloviny září, zejména pokud jsou letošní výhony delší, přibližně 50 cm a více.

Padlí patří mezi nejčastější choroby okurek a dokáže zaskočit jak ve skleníku, tak na venkovním záhonu. Typické jsou drobné bělavé skvrny, které vypadají jako jemná pavučinka a mívají kulatý tvar. Když se problém neřeší, skvrny se rychle spojují do souvislého moučnatého povlaku.

Slunéčka patří mezi nejoblíbenější užitečný hmyz na zahradě, jenže většina lidí si pod tímto názvem vybaví pouze dospělého brouka s červenými krovkami a černými tečkami. To je pochopitelné, protože mladá stádia vypadají úplně jinak než dospělci. Právě proto je dobré umět slunéčka rozpoznat během celého jejich vývoje, aby si zahradník omylem nespletl pomocníka se škůdcem.

Kdo skládá trvalkové záhony, často naráží na proměnlivé trendy. Některé rostliny se na pár let stanou zahradními hvězdami, aby je později vystřídala další vlna novinek. Kakost, tedy rod Geranium, do této kategorie nepatří.

B-komplex patří mezi běžně dostupné a levné doplňky stravy, které seženete prakticky v každé lékárně. Málokoho ale napadne, že se dá využít i mimo domácí lékárničku. Zkušení pěstitelé si už delší dobu předávají tip, že rozpuštěná tableta může posloužit jako jednoduchá domácí pomoc při potížích s mšicemi a někdy i při celkovém oslabení rostlin.

Begonie patří mezi nejoblíbenější rostliny pro letní výsadby, protože dokážou kvést nepřetržitě od začátku léta až do prvních mrazíků. Využívají se do květináčů, truhlíků, závěsných košů i do sezónních záhonových výsadeb. Velkou výhodou je, že mnoho druhů a odrůd dobře prospívá i v polostínu, kde bývá výběr kvetoucích rostlin omezenější.

Plevel se dřív nebo později objeví téměř na každé zahradě. Pro mnoho lidí je to automaticky nepřítel, který kazí vzhled záhonů a bere prostor pěstovaným rostlinám. Jiní naopak zjišťují, že některé plané druhy mohou mít v zahradě své místo.

Mulč je volně nasypaná vrstva nebo položený materiál, který překrývá povrch půdy. Používá se na holou zem v záhonech i na povrch substrátu v květináčích. Nejčastějším cílem je udržet vláhu, omezit růst plevelů a postupně zlepšovat půdní prostředí.

Když jsme před pár lety přemýšleli, do čeho smysluplně vložit peníze ze svatby, vyhrála u nás malá zahrádka. Zkušeností jsem tehdy neměl mnoho a začátky nebyly zrovna snadné. O to víc jsme si ale stáli za jednou zásadou: žádná zbytečná chemie.

Rez hrušňová je houbové onemocnění, které napadá hrušně a zároveň také jalovce. Původcem je houba Gymnosporangium sabinae. Na hrušni se nejčastěji projeví v létě a na začátku podzimu výraznými oranžovými skvrnami na horní straně listů.

Cukety někdy překvapí. Jednou dávají tolik plodů, že je nestíháme sklízet, jindy rostou listy, ale úroda nikde. Vysvětlení často začíná už u květů.

Mnohokvěty známé jako Kniphofie, často označované jako žhavé pochodně, patří mezi trvalky, které umí vnést do zahrady exotický dojem. V létě a na začátku podzimu vyrůstají nad trsy úzkých, řemenovitých listů vzpřímené květní stvoly zakončené hustými válcovitými květenstvími. Barevnost bývá nejčastěji v teplých tónech od žluté přes oranžovou až po červenou, u některých kultivarů se...

Na první sladké plody si ještě chvíli počkáte, ale období před létem rozhoduje o tom, kolik malin nakonec sklidíte. Právě teď se vyplatí zaměřit na dvě věci, které mají na úrodu největší vliv: dostatek živin a správnou reakci půdy. Když maliníku vytvoříte podmínky, které mu vyhovují, odmění se silnými výhony, bohatým kvetením a většími plody.

Cibule kuchyňská patří do rodu Allium a lidé ji pěstují už tisíce let. Důvod je prostý: nezabere mnoho místa, po sklizni vydrží dlouhé měsíce a díky svým sirným látkám obvykle odolává řadě škůdců. Ať máte rádi cibuli sladkou, štiplavou, žlutou nebo červenou, základní potřeby jsou podobné.

Hortenzie mají pověst okrasných keřů, které na první pohled okouzlí velkými kulovitými květenstvími. Právě proto se často dávají jako dárek a mnozí je zkoušejí pěstovat i na zahradě. Jenže praxe bývá tvrdší než očekávání.

Pestřenky neboli pestrice patří mezi dvoukřídlý hmyz a jsou příbuzné mouchám. V zahradách je lidé často vítají, i když si je mnozí na první pohled pletou s vosami. Pro zahrádkáře jsou totiž důležité tím, že pomáhají omezovat škůdce přirozeně, bez chemie a bez nákladů.

Meruňky patří mezi dřeviny, které po výsadbě rostou velmi rychle. Koruna snadno zhoustne, vnitřní části se hůř prosvětlují a starší větve mají tendenci postupně vyholovat. Výsledkem bývá méně plodonosného obrostu, horší nasazení květů a někdy i nepravidelná úroda.

Když se na jinak zdravých sazenicích paprik začnou na vrcholcích objevovat pokrabacené, zmačkaně působící listy, není to maličkost k přehlédnutí. Nejmladší lístky bývají nejcitlivější a jakmile začnou připomínat papír po zmuchlání, rostlina tím často signalizuje problém, který se bude rychle zhoršovat. Dobrá zpráva je, že ve většině případů není nutné sahat po agresivní chemii.

Pelargonie neboli muškáty patří k nejčastěji pěstovaným rostlinám na balkonech i okenních parapetech. Zvládnou běžné podmínky, při správné péči kvetou dlouho a dokážou vytvořit husté, kompaktní keříky plné barevných květů. Přesto se pěstitelé často setkají s tím, že mladé rostliny po zakořenění chvíli přešlapují na místě, rostou pomalu a na první poupata se čeká zbytečně dlouho.

Červen patří mezi nejzásadnější měsíce v roce, pokud jde o ovocné stromy. Stromy v této době prudce přirůstají, dotvářejí korunu, vyživují mladé plody a současně si budují kondici pro další sezonu. Když v červnu něco zanedbáte, často se to projeví hned dvojím způsobem: letošní úroda může být menší nebo méně kvalitní a strom může být oslabený i do dalších let.

Když listy okurek začnou blednout nebo žloutnout, většinou tím rostlina upozorňuje na problém. Může jít o chybu v zálivce, nedostatek světla či živin, napadení škůdci, rozvíjející se chorobu, ale někdy i o přirozené stárnutí. Důležité je reagovat hned při prvních příznacích, protože včasná úprava podmínek často pomůže rostlinu vrátit do kondice a zachránit úrodu.

Mnoho pěstitelů řeší housenky každou sezónu, nejčastěji na rajčatech, košťálovinách jako kapusta nebo kedluben. Když pak sáhnou po biologické ochraně, často uslyší, že účinnou složkou je speciální bakterie, která údajně neškodí ničemu jinému než housenkám. Logicky vyvstane otázka, jestli je to pravda, a zda takový přípravek nepředstavuje riziko pro včely a další užitečný hmyz.

Třešně jsou stálicí českých zahrad, protože dokážou nabídnout sladké plody už na začátku léta. Aby strom neplodil jen nárazově, ale vracel se k bohaté úrodě každý rok, vyplatí se myslet na několik základních pravidel. Důležité je správné místo, rozumná zálivka, vhodně načasovaný řez, vyvážená výživa, prevence chorob a také zajištění opylení.

Mišpule obecná, latinsky Mespilus germanica, patří mezi dřeviny, které kdysi bývaly na zahradách i v sadech téměř samozřejmostí. Ve středověku se její plody běžně jedly a zpracovávaly, jenže postupem času je vytlačilo rozšířenější ovoce. Dnes se mišpule znovu dostává do pozornosti, protože spojuje několik výhod najednou.

Teplé večery na terase, kempování u vody nebo větrání bytu během tropických nocí patří k létu stejně jako komáří bzučení. Štípnutí sice obvykle není nebezpečné, ale svědění a neklidný spánek dokážou znepříjemnit dovolenou i běžný den. Dobrá zpráva je, že ochrana nemusí stát jen na silné chemii.

Pokud máte pocit, že jarní sezóna už je pryč a záhony jsou „obsazené“, červen vás rychle vyvede z omylu. Půda je prohřátá, dny dlouhé a mnoho plodin díky tomu startuje velmi svižně. Právě v červnu se dá dosévat po rané sklizni, doplnit prázdná místa na záhonech, vysadit rostliny do nádob na balkoně a zároveň si připravit úrodu na pozdní léto i časný podzim.

Rajčata patří mezi nejpoužívanější druhy zeleniny v domácnostech. Hodí se do omáček, salátů, polévek i na rychlé svačiny a jejich chuť často rozhoduje o tom, jak bude celé jídlo působit. Právě proto je škoda, když během pár dnů změknou, popraskají nebo začnou plesnivět.

Střídání bouřek, dusna a následných veder dává ovocným stromům v červnu pořádně zabrat. Když pak pod korunou najdete spadaná jablíčka, je snadné propadnout panice. Část opadu je ale přirozená.

Navrhnout záhon tak, aby se jednotlivé druhy navzájem netlačily do kouta, bývá těžší, než se na první pohled zdá. Zvlášť když v zahradě hrají hlavní roli túje nebo hortenzie. Túje sice vytvoří působivou kulisu a dokážou výborně odclonit sousedy i vítr, jenže zároveň vrhají výrazný stín a konkurují okolí o vodu i živiny.

Pěstování rajčat patří mezi nejoblíbenější práce na zahradě, jenže mnoho pěstitelů nechá rostliny růst volně bez pravidelného zásahu. Výsledkem pak bývá příliš hustá džungle listů a výhonů, horší nasazování plodů, menší rajčata a celkově slabší sklizeň. U tyčkových rajčat je přitom jeden úkon zásadní: průběžné vyštipování, tedy vylamování zálistků.

Po pokácení stromu často zůstane na zahradě pařez, který překáží, kazí vzhled nebo komplikuje další úpravy pozemku. Než se pustíte do práce, vyplatí se zhodnotit, co od místa očekáváte, kolik chcete investovat a jaký zásah do terénu jste ochotni přijmout. Odstranění pařezu může být fyzicky náročné, časově zdlouhavé i finančně dražší, než se na první pohled zdá.

Pokud na zahradě pěstujete rostliny, které rády šplhají vzhůru, typicky hrách, fazole nebo rajčata, dříve či později narazíte na problém s oporou. Výhony se začnou ohýbat, lehat k zemi a plody i listy pak snadno trpí vlhkostí, špiní se a hůř se sklízí. Tradiční řešení v podobě treláží a hotových konstrukcí sice funguje, ale často bývá drahé a v menších zahradách může působit zbytečně robustně.

Pavlovnie plstnatá, známá také jako čínský císařský strom, patří mezi dřeviny, které dokážou proměnit dojem z celé zahrady. Zaujme neobvyklým vzhledem, bohatým kvetením i tím, jak rychle dokáže vyrůst do respektované velikosti. Právě rychlý růst a mohutnost jsou zároveň důvodem, proč se nehodí do malých předzahrádek nebo stísněných prostor, kde by brzy začala překážet.

Papriky patří k nejoblíbenějším druhům zeleniny na zahradách i ve sklenících. Sladké typy se hodí do salátů, křupání i na vaření, pálivé odrůdy zase dokážou výrazně zvýraznit chuť jídel. Kromě chuti mají papriky i výrazný estetický přínos, protože plody dozrávají do pestrých barev.

Broskev dokáže odměnit mimořádně chutnými plody, zároveň ale patří mezi citlivější ovocné stromy. Aby pravidelně rostla, dobře kvetla a plody stihly vyzrát, potřebuje co nejvíce slunce ideálně po celý den. Stanoviště by mělo být teplé a chráněné před prudkým větrem.

Poslední roky ukazují, že vyšší teploty a delší období beze srážek mění to, co v českých zahradách fungovalo desítky let. Typickým příkladem jsou hortenzie, které v parném létě trpí nejen nedostatkem vláhy, ale hlavně přehřátým vzduchem a přesušeným okolím. Zálivka sice pomůže doplnit vodu v půdě, jenže samotné vedro a spalující slunce dokážou rostlinu vyčerpat...

Vigna je užitková luskovina neboli luštěnina původem z Afriky, kterou znali už staří Egypťané. Dlouhodobě se pěstuje také v arabských zemích a oblibu si našla i v Severní Americe. V posledních letech se s ní setkáme častěji i v Evropě, hlavně v teplejších oblastech, protože jde o druh náročnější na teplo.

Hrášek patří mezi nejvděčnější zeleninu, protože se snadno pěstuje na záhoně i v truhlíku a zvládnou ho klidně i začátečníci nebo děti. Nejlepší je čerstvě utržený, kdy jsou kuličky křupavé, šťavnaté a výrazně sladké. Oproti kupovanému bývá domácí sklizeň chutnější a máte jistotu, že ho sníte ve chvíli, kdy je na vrcholu.

Červivost třešní a višní nejčastěji způsobuje vrtule třešňová, nenápadná moucha, která dokáže úrodu výrazně znehodnotit. Na začátku léta samičky kladou vajíčka těsně pod slupku ještě nedozrálých, postupně žloutnoucích plodů. Z vajíček se po několika dnech líhnou larvy, které se okamžitě pustí do dužiny.

Rybíz patří mezi ovocné keře, které umí plodit velmi spolehlivě, ale jen tehdy, když má v půdě dostatek živin a humusu. Nejvíce je na kvalitu půdy citlivý černý rybíz, který hůře snáší výkyvy vláhy a chudší zem. Správně nastavené hnojení ovlivňuje nejen množství plodů, ale i velikost hroznů, vybarvení, sladkost a také odolnost keře vůči...

Zmije obecná (Vipera berus) je jediný jedovatý had žijící ve volné přírodě České republiky. Přesto má pověst nebezpečného tvora, kterému je dobré se obloukem vyhnout. Ve skutečnosti je zmije velmi plachá, konfliktu se člověkem se snaží zabránit a k uštknutí dochází zřídka, nejčastěji po přišlápnutí, chycení nebo zahnaní „do kouta“.

Stačí obyčejné balení jedlé sody, které běžně leží v regálu u mouky a cukru. Nestojí skoro nic, přesto se z ní pro mnoho pěstitelů stal tichý pomocník celé sezóny. Kdo se snaží o zdravou úrodu s menším množstvím chemie, často po ní sahá jako po jednoduché první volbě.

Jakmile se na jaře oteplí a zahrada se znovu rozběhne, přichází na řadu i péče o bylinky. Petržel patří mezi stálice českých záhonů, ale aby pěkně zhoustla, měla sytou barvu a rostla bez zbytečného stresu, potřebuje v pravý čas doplnit živiny. Mnoho lidí automaticky sáhne po kupovaných přípravcích, jenže ty nebývají vždy ideální volbou.

Mnoho lidí má z růží zbytečný respekt, přitom jejich pěstování není o nic náročnější než péče o jiné okrasné keře. Základem je slunné místo, půda, která nezůstává dlouho mokrá, pravidelná výživa a rozumná zálivka. Jakmile růžím dáte dobrý start, odmění se bohatým kvetením opakovaně každý rok.

Chcete, aby okurky rychleji sílily, měly zdravé listy a nasazovaly víc plodů po celé léto? Základem je kombinace správného tvarování rostlin, vedení na opoře, pravidelné zálivky a jednoduché domácí výživy. Když tyto věci sladíte, rozdíl poznáte brzy.