Moulík

Pod jménem poitevin se skrývá francouzské lovecké plemeno, ve své domovině někdy známé také jako Chien de Haut-Poitou. Jde o plemeno velmi staré, které ale v průběhu své historie několikrát málem zcela vymizelo. Dnes jde i ve Francii o poměrně málo početné psy, u nás jsou pak extrémně vzácní.

Pokud naše kočka nemá ráda krátké cesty autem, dlouhá jízda pro ni může být o to víc stresující. To se pak odráží i na náladě člověka a celé cestování se mění v malou noční můru. Pravděpodobně se nikdy nepodaří kočku dovést až k tomu, aby začala mít jízdy autem opravdu ráda. S některými opatřeními ji ale lze přesvědčit k tomu, aby cestování tolerovala a neprojevovala se při něm tak vystresovaně.

Když se Suri dostala do záchranné stanice, mohla hýbat je očima. Kůzle bylo dehydrované, vysílené a hlavně celé slepené a zatuhnuté dehtem. Tři dny trvalo pětici dobrovolníkům zbavit ji toxické krusty. Její proměna je neuvěřitelná!

Máte pocit, že váš kočičí mazlíček poněkud zapáchá? Kočky mají zaslouženou pověst jisté posedlosti hygienou a sebeočistou. Většinou se jim proto daří udržovat svou srst bez špíny a zdrojů nepříjemného odéru. Přesto si chovatel někdy překvapeně povšimne, že od jeho kočky se line zápach, kterému nelze uniknout. V některých případech jde o neškodnou záležitost, kterou lze lehce odstranit. Jindy ale může jít o varování před zdravotními obtížemi.

Devítiletá fenka Shih-Tzu Queenie ještě před rokem nemohla téměř chodit, jak byla obézní. Naštěstí se dostala do péče britské záchranné stanice a pod dohledem své psí pěstounky zhubla třetinu své váhy. Díky tomu si pes, který sotva chodil, naplno užívá i řádění v moři.

Psí zdraví je důležitým tématem řady výzkumů, z nichž některé mohou monitorovat vývoj života mazlíčků mnoho let. Do značné míry unikátní je v tomto směru projekt americké Morissovy zvířecí nadace, který se věnuje celoživotnímu sledování života a zdravotního stavu velké skupiny zlatých retrívrů. V magazínu PLOS ONE tak byla nedávno publikována studie, která shrnuje prvních 10 let projektu.

Moderní životní styl má často zásadní negativní aspekt: nedostatek času. Sociologové už léta upozorňují na to, že západní civilizace se potýká se stále zmenšujícím se množstvím volného času, což kontrastuje s neustále bohatšími možnostmi, jak volný čas trávit. Mohlo by se zdát, že chov psa je natolik velkým závazkem, že pro časově vytíženého člověka je skoro nemožný. S trochou snahy ale existují cesty, jak časově nabitý kalendář se životem se čtyřnohým mazlíčkem skloubit.

Má desítky hraček a plnou spíž vybraných pamlsků, ale přesto se vaše kočka vyžívá nebezpečnou hrou s igelitovými taškami? Vysvětlení je jednodušší, než byste čekali.

Padání peří může u chovatelů exotického ptactva vyvolat obavy o zdraví mazlíčka. Existuje ale řada situací, při kterých papoušci pelichají zcela přirozeně. Důležitý je vždycky celkový kontext, do kterého stav zvířete můžeme zasadit. Je jinak vitální a veselý? Velmi pravděpodobně o nic nejde.

Možná každý chovatel psa se někdy zamyslel nad tím, co se vlastně honí v hlavách našich čtyřnohých přátel. Jak chápou své okolí a jak nad ním přemýšlí. Nová studie publikovaná v žurnálu Animal Cognition tuto otázku alespoň trochu poodkrývá. Její autoři se totiž zaměřili na zkoumání toho, jak složitě pes vnímá známý objekt, například oblíbenou hračku.

Císařské řezy u morčat nepatří k něčemu, co veterináři dělají každý den. A pokud se o to přece jen pokusí, jen málokdy jsou úspěšní. Tým irské veterinářky Sarah Jane Kennyové ale mohl slavit - náročnou operaci přežila samička i všech šest mláďat.

Řada kočičích plemen má u svých chovatelů punc jakési ušlechtilosti, což se projevuje na lpění na čistokrevnosti. Stinnou stránkou tohoto „přísného“ přístupu k chovu ale může být zužující se výběr genetických variant. To má za následek větší riziko výskytu různých vrozených nemocí. Stejně o tom hovoří i nová studie publikovaná v magazínu PLOS Genetics, založená na rozsáhlém výzkumu kočičí DNA.

Psi kontrolují své chování způsobem velmi podobným tomu lidskému. S tímto tvrzením přichází nová studie publikovaná v magazínu Animal Cognition. Její autoři z australské La Trobeho univerzity popsali šest klíčových ukazatelů výkonných funkcí psí mysli, které se strukturou velmi podobají tomu, jak ve stejném modelu funguje mysl lidská. Shoda panuje například ve schopnosti následovat instrukce, ovládat fyzické impulsy těla a zapojovat pracovní paměť.

Na trhu je bezpočet pamlsků pro kočky, ale nic se nevyrovná pocitu, když si váš kočičí mazlíček pochutnává na pamlscích, které jste pro něj s láskou sami upekli. Rybí sušenky jsou navíc rychlé a snadné.

Šanta kočičí má nejen pozoruhodný vliv na chování koček, ale odpuzuje také komáry a jiný dotěrný hmyz. V magazínu iScience byla ale nedávno publikována studie, která repelentní vlastnosti šanty ještě dále podtrhuje. Ukázalo se totiž, že způsob, jakým kočky šantu lámou a žvýkají, uvolňuje odpuzujících látek do vzduchu mimořádné množství. To naznačuje, že kočičí chování kolem šanty se možná vyvinulo hlavně jako ochrana proti komárům.

Téma kupících se zdravotních problémů u některých psích plemen rezonuje v odborných kruzích poměrně živě. Obzvlášť výrazné je to u tzv. brachycefalických psů, tedy u plemen s plochou obličejovou částí lebky. Důkazem je i nová studie ze žurnálu Canine Medicine and Genetics. Britští veterináři skrze ni bijí na poplach vůči plemeni anglického buldoka. Špatný zdravotní stav psů tohoto plemene se stupňuje a tak je na místě urychleně začít řešit další směr šlechtění.

Zvířecí mazlíčci se pro nás často stávají nejbližšími kamarády a členy rodiny. I proto jsme ochotni jim věnovat tu nejlepší zdravotní péči, pokud je to jen trochu možné. To s sebou nese ale i smutné stránky. Dokumentuje to nově publikovaná studie magazínu Journal of the American Medical Association. Američtí veterináři v ní skrze dotazníkové šetření ukázali, jak velmi je rozšířená je „marná péče“ – tedy taková, u které se už nepředpokládá dobrá prognóza, ale přesto se jí majitelé zvířat nechtějí vzdát.

Patříte mezi fanoušky maskovaných hrdinů? Pak si kocourek jménem Boy (Chlapec) jednoznačně získá vaše srdce. Má totiž přes oči černou masku jako obávaný Zorro mstitel.

Pokud si přivedete nového kočičího mazlíčka, může mu chvíli trvat, než si na domov zvykne. Obzvlášť, jde-li o odrostlejší kočku například z útulku. Jednou z možností, jak zvířeti se změnou pomoci, je vytvořit mu doma „bezpečný pokoj“. To znamená soukromý prostor, kde může kočka nalézt pocit bezpečí tak, aby se cítila sebevědomě a dostatečně pohodlně.

Funění s otevřenou tlamou je pro psy typické a samo o sobě je běžné. Slouží hlavně k ochlazování těla, dokáže ale signalizovat i některé stavy psychické či zdravotní. Kromě běžného chování tak mohou nastat i situace, kdy bychom u takto dýchajícího psa měli zpozornět a zaměřit se na jeho zdravotní stav.

Megaesophagus, nazývaný také dilatací či rozšířením jícnu, je závažný zdravotní problém, který se může vyskytnout u koček. Není přitom omezen věkem ani plemenem, ačkoliv některá plemena jsou k němu náchylnější. Podstata megaesophagu spočívá ve špatné průchodnosti jícnu, což vede k hromadění potravy v něm a jeho postupném vyboulení. To s sebou nese řadu doprovodných obtíží. Kočky trpící touto poruchou pak obvykle potřebují celoživotní péči.

Marshalla jeho předchozí majitel surově týral. Naštěstí jeden z útoků zaznamenaly bezpečnostní kamery. Pes byl agresorovi zabaven a našel práci u policie, kde prošel výcvikem na hledání peněz, drog a střelných zbraní.

Různá psí plemena se mohou lišit nejen podobou, vzrůstem a fyzickými schopnostmi. Jisté rozdíly mezi nimi existují i v průměrném věku dožití. Údaje je potřeba čas od času aktualizovat, i proto vznikla nová studie publikovaná v magazínu Scientific Reports. Její autoři dospěli k závěru, že mezi psy ve Velké Británii se nejvyššího věku dožívají Jack Russell teriéři a jorkšíři, naopak nejhůře dopadli francouzští buldočci a mopsi.

Psi jsou mnohdy ještě chytřejší, než si myslíme. A když jim o něco opravdu jde, dokážou i zdánlivě nemožné věci. Třeba překonat ohrádku třikrát vyšší, než jsou oni sami. Navíc s elegancí a zároveň matematickým přístupem.

Při venčení a procházkách se psem existuje spousta věcí, které od mazlíčka čekáme, že bude a nebude dělat. Někdy ale zapomínáme, že i chování na naší straně vodítka má vliv na průběh celé procházky. Následující možná osobní pravidla a zásady nejsou rigidními nařízeními. Mohou ale posloužit jako návod, jak se vyhnout některým chybám a jak učinit společný čas venku příjemný pro člověka i jeho psa.

Když se čivavy Peanut a Cashew poprvé setkaly v texaském útulku, byla to láska na první pohled. Jsou tak nerozlučná dvojka, že jim pracovníci útulku uspořádali „svatbu“. Kromě symboliky si od toho slibují, že se podaří dvojici najít společný domov.

Domácí chov exotických mazlíčků doprovází od jeho počátku zásahy do divoké přírody. U některých druhů se podařilo tyto zásahy takřka vymýtit odchovy v zajetí, u jiných se daří dodržovat zásady ochrany. Přesto zůstává dopad zájmu chovatelů v některých odvětvích palčivým problémem. Potvrzuje to nová studie publikovaná v magazínu Communication Biology. Vědci v ní popsali překvapivý rozsah neregulovaného obchodu s pavoukovci a nastínili možné zásadní dopady na přírodu.

Australský ovčák je psem, kterého bychom si při letmém pohledu mohli splést se známější border kolií, ačkoliv příliš příbuzní nejsou. Toto plemeno trochu mate svým názvem, neboť se utvářelo hlavně ve Spojených státech. Postupně se ale rozšířilo do celého světa, v posledních letech roste jeho popularita i u nás.

Nebýt odvahy malé černé kočičky Meeny, mohla se ona nebo její dva sourozenci změnit v půlnoční svačinku třímetrové krajty. Statečná kočka ale hada sekla do hlavy, a od útoku ho odradila.

Králík a mrkev je skoro až stereotypní spojení. Se zeleninou to ve výživě králičích mazlíčků ale není jen tak, a s mrkví už vůbec ne. Pro zdravý jídelníček je zelenina důležitá, měla by ale tvořit jen menší část potravy. Navíc ne všechny druhy jsou úplně vhodné.

Cvičit jógu na obyčejné podložce je nuda. Američanka se jako milovnice jógy a koní rozhodla spojit své dvě lásky v jedno. Pozice cvičí na koňském hřbetu. Její hřebec Snowy proti tomu nic nenamítá, cvičení je pro něj příjemnou masáží.

Život s kočkou přináší různá překvapení, z nichž některá nejsou úplně příjemná. Leccos přitom vzniká z nečekaného či nechtěného chování. Příkladem, se kterým se setká řada chovatelů, jsou situace, kdy si kočka náhle začne plést umyvadlo, vanu či sprchový kout s toaletou. Naštěstí pokud zvíře netrpí nějakou nemocí, je velmi pravděpodobné, že se podaří tento nečekaný – a zapáchající – návyk odbourat.

Pozdvižení v obchodě s mořskými plody způsobila rodinka kanadských hus bernešek, která se procházela mezi regály. Husí máma se navíc trefila na výprodej ke Dni matek.

Jako majetnická agresivita se označuje takové chování, při kterém pes dává najevo odpor a agresi vůči člověku či jinému zvířeti, které se přiblíží k předmětu, který považuje za svůj. Do určité míry je to chování přirozené, může ale přerůst v zásadní problém. Zároveň jde ale o projevy, které se dají správným výcvikem eliminovat.

U psů víme, že dobře vnímají emoce v našem hlase. Nejsou to ale jediná zvířata chovaná lidmi, kteří jsou podobně citliví. Nová studie publikovaná v magazínu BMC Biology ukazuje, že rozdíly mezi pozitivními a negativními emocemi v řeči dovedou určit i koně či prasata. Doplňují se tak starší zjištění, že koně dobře vnímají výrazy lidské tváře.

Podle odborníků mají psi emoční kapacitu srovnatelnou s malými dětmi, dobře tedy znají radost, strach či vztek. Podobně jako batolata ale nedovedou své emoce vyjádřit slovy, a tak jim zbývá řeč těla a chování. Na člověku už pak je najít tu správnou míru citlivosti, aby svému mazlíčkovi co nejlépe rozuměl. Poznat šťastného psa se zdá být snadné – a často to tak skutečně je. Pocit štěstí ale může mít i jemnější projevy, a tak je dobré si někdy připomenout, čím vším dává své pozitivní emoce pes najevo.

Svatební den britského páru se změnil v obří pátrací akci, když se novomanželé dozvěděli, že se ztratilo jejich osmiměsíční štěně kokršpaněla. Do pátrání se zapojili prakticky všichni svatebčané, ale i lidé z okolí, kteří se o něm doslechli.

Otázka nebezpečí úpalů je u psů poměrně důležitá a věnuje se jí i pozornost veterinárních vědců. Stále více psů žije ve velkoměstech, která se v létě skutečně rozpalují, mění se i životní styl mazlíčků. V magazínu Veterinary Science byla na toto téma publikována nová studie, jejíž autoři se zabývali případy úpalů u britských psů. Překvapivě přitom zjistili, že samotný horký vzduch není tím nejzásadnějším faktorem.

Váží čtyři kila, miluje hamburgery, kovbojské klobouky a je nejstarším žijícím psem na světě. Teriérce Pebbles je 22 let a dva měsíce a pořád je v lecčems jako mladice.

Vzteklina patří mezi mimořádně zákeřné a smrtelné choroby. Zároveň je – či přesněji byla – celosvětově rozšířená. Vzhledem k jejímu nebezpečí není divu, že jakmile se podařilo vyvinout proti ní vakcínu, vznikla v rozvinutých zemích opravdu silná snaha vzteklinu vymýtit. Navzdory úspěchům očkovacích kampaní v Evropě ale dodnes platí, že vzteklina ročně zabije ve světě asi 59 tisíc lidí. Proč tomu tak je a proč zůstává dodnes v některých zemích hrozbou?

Když člověk přemýšlí o pořízení kočičího mazlíčka, často si klade otázku, zda jeho obydlí není pro zvíře příliš malé. Obzvláště, pokud žije v bytě bez pozemku. Existuje snad nějaký univerzální vzorec na výpočet kočičího životního prostoru? Rovnou si prozraďme, že odpověď tak jednoznačná není, obecně ale platí, že na velikosti zase tolik nezáleží.

Akvárium plné pestrých rybek má blahodárné účinky na lidi v jejich blízkosti. Jenže chov ryb má i svá úskalí – jsou velmi náchylné na stres a zároveň nepatří zrovna mezi dlouhověká zvířata. Bohužel ryb však hyne kvůli nedostatečné péči. Na co si dávat pozor?

Zatímco jejich předci byli masožravci, díky domestikaci mají nyní psi mnohem pestřejší jídelníček. Mohou si pochutnat i na vybraných druzích zeleniny. Například mrkev jim prospívá hned v několika oblastech.

Bakteriální nákaza známá jako leptospiróza je sice spojována hlavně s hlodavci, pes se jí ale může poměrně snadno nakazit. Pokud není řešena včas, může vést až ke kolapsu ledvin a smrti. Právě včasná detekce je natolik důležitá, že se jí věnoval tým veterinárních vědců z Kalifornské univerzity. V nové studii publikované v magazínu Journal of Veterinar Diagnostic Investigation představili svůj převratný způsob testování potenciálně nakažených psů. Využili při tom technologie tzv. umělé inteligence.

Když se třicetiletý Chailert Soncharoen z Thajska potýkal s depresemi vyvolanými pandemií covidu, „uzdravilo“ ho malé opuštěné kotě, které zachránil před bouří. Našel znovu smysl života a kancelář své firmy otevřel desítce opuštěných koček.

Šanta má pozoruhodné vlastnosti. Pro milovníky koček to ostatně není žádná novinka, neboť asi osmdesát procent těchto mazlíčků na šantu velmi výrazně reaguje. Rostlina má přitom i léčivé účinky a odpuzuje bodavý hmyz. Právě podstatě repelentních vlastností šanty kočičí se věnovala studie publikovaná před časem v magazínu Current Biology.

Přestože máme tendenci kočkám podstrkávat i lidské jídlo, v mnoha případech je pro ně nevhodné. To je i případ zmrzliny. Zatímco pro nás je v horkém letním dni neodolatelné pokušení a lahůdka, kočkám ve většině případů spíš škodí. Za jakých okolností můžete dát alespoň ochutnat a stojí to vůbec za to?

Polydaktylie je odborný název pro zvláštní tělesnou poruchu, kdy se tvor narodí s větším počtem prstů, než je obvyklé. Většina koček má pět prstů na předních packách a čtyři na zadních, jedinci s polydaktylií ale mohou mít prstů i šest a více. Jde sice o kuriozitu, hovořit o postižení by ale v kočičím případě bylo nepřesné.

Už jste si u svého kočičího mazlíčka někdy všimli zvláštní polohy při odpočinku, při kterém tak pečlivě schová své packy pod sebe, že úplně přestanou být viditelné? Je to vlastně dost zvláštní chování, zdánlivě trochu nepohodlné, navíc takovou polohu nezaujímají všechny kočky. Pokud ale ta vaše patří mezi ně, můžete dokonce přemýšlet nad tím, proč to vlastně mazlíček dělá.

Psi jsou sice svým původem masožravci, ale nejen bílkovinami a tukem živ je dravec. U psů to navíc platí dvojnásob, neboť jejich zažívání a nutriční potřeby se proměnily za tisíce let evoluce po lidském boku. Pro vyváženou stravu je proto potřeba, aby obsahovala dostatek vlákniny. Ta je sice obsažena i v běžném krmení, pečlivý chovatel sledující jídelníček se ale může rozhodnout, že je potřeba přísun vlákniny trochu zvýšit.

Britka Megan Marshallová strávila po boku své fenky křížence labradora Sashi patnáct let. Když si uvědomila, že její nevyléčitelně nemocné přítelkyni už zbývají poslední měsíce života, rozhodla se opustit práci a užít si poslední společné dny naplno. Sestavila fence seznam posledních přání a společně je jedno po druhém plní.

Psi mají instinktivní potřebu žvýkat a většina z nich si užívá, když jim pamlsek klade trochu odpor. Vědí to i výrobci různých psích pochoutek, přičemž mezi ty nejpopulárnější a světově nejrozšířenější patří „kostičky“ lisované ze surové kůže. Lze se s nimi setkat v každém obchodě pro zvířata a většina psů je miluje. Čím dál více se ale ozývají hlasy, že tenhle pamlsek není tak neškodný, jak se zdá na první pohled.

Podle odhadů se celosvětově při různých výzkumech využije ročně na 120 milionů laboratorních myší. Pro výsledky řady studií je potřeba, aby tito tvorové byli zdraví. Přitom mnohé z myší stráví celý svůj život v malých, nedostatečně zařízených klecích. Vznikla proto vědecká analýza publikovaná v magazínu BMC Biology, která potvrdila předpokládané: chudé životní podmínky mají na zdraví laboratorních myší negativní vliv. Tyto skutečnosti jde navíc vztáhnout i na chov hlodavčích mazlíčků.

Šarpeji patří mezi nejstarší plemena. Jejich podoba s charakteristickou vrásčitou kůži je však daná cíleným šlechtěním ve 20. století. Výsledek je sice roztomilý, ale nese s sebou řadu zdravotních problémů. Včetně nepříjemného genetického onemocnění zvaného šarpejí horečka, které postihuje zhruba čtvrtinu jedinců.

Ačkoliv se kočičích mazlíčků stále drží pověst tvorů, kteří na ostatní hledí tak trochu s odstupem a z patra, dnes už víme, že tomu tak vůbec není. Studie z posledních let ukázaly, že kočky s člověkem dovedou složitě komunikovat, cítí k nám silné pouto, a dokonce i poznávají vlastní jméno. Nová práce japonských vědců, publikovaná v magazínu Scientific Reports, ale naznačuje, že kočičí vnímání komunikace je ještě mnohem hlubší. Zdá se totiž, že dovedou rozpoznat i jména jiných koček.

Kočky dokážou umně maskovat své zdravotní problémy. Proto by pro chovatele, kteří chtějí mít o zdravotním stavu svých mazlíčků přehled, mělo být samozřejmostí všímat si při vyklízení bedýnky vzhledu výkalů. Změna jejich barvy či konzistence může být důvodem pro rychlou návštěvu veterináře.

Drápky jsou u koček nejen důležitou zbraní a nástrojem, ale skoro až jedním ze symbolů těchto mazlíčků. Je to ale živá součást těla, a proto i oblast drápků a jejich lůžek může postihnout nejedna nepříjemná zdravotní komplikace.

Vačice opossum jsou neuvěřitelně roztomilé, a co teprve když přes své špičaté čumáčky ještě šilhají. Sází na to i bývalá americká reality star, která chová hned čtyři šilhající vačice. Své fanoušky poctivě informuje o každém jejich kroku. Jen jaksi zapomněla dodat, že za jejich šilhání zřejmě může právě ona...

Mnozí psi dokážou překvapit tím, co všechno jsou schopní zkusit požvýkat – od kostí a hraček, přes větve, boty a ponožky, až po občasné snahy pokousat kameny. Většinou to nemá žádné zlé následky, mohou ale nastat situace, kdy se mazlíček začne dusit. V takovou chvíli je nejdůležitější okamžitá pomoc, která je velmi podobná známému Heimlichovu chvatu u lidí.

O rybím tuku se ví, že jde z hlediska výživy o důležitý doplněk. Obsahuje řadu důležitých látek, které u lidí pomáhají snižovat riziko infarktu, snižují krevní tlak a působí blahodárně proti artritidě. Prospěšnost rybího tuku ale nekončí u lidí, pomáhá totiž i organismům psů a koček.