Paměť národa

Proč jsme se třiatřicet let po listopadu 89 ocitli v situaci, kdy si v prezidentských volbách vybíráme i mezi exponenty komunistické éry? Bylo možné zakázat KSČ? Má po třiceti letech platit lustrační zákon? A jak na troskách starých křivd nebudovat nové?

Punkové hnutí v normalizačním Československu ze začátku nebylo žádným cílevědomým „bojem“ proti režimu a už vůbec ne politickou opozicí. Režim si z pankáčů ale nepřátele vyrobil.

Češi v Kladsku přitahovali pozornost už v 19. století, i po sto letech pruské vlády totiž dokázali vzdorovat germanizaci. „Český koutek“ se po válce ocitl v Polsku, a oni se jako ‚Němci‘ proto museli vystěhovat. Někteří zůstali, jejich potomci se dodnes cítí Čechy.

Zatímco naši zemi v následujících týdnech čekají prezidentské volby, které splňují demokratické parametry, ve volbách, které se odehrály před časem v Bělorusku, končí kandidáti ve vězení či v exilu. A na Ukrajině umírají tisíce lidí ve válce.

Jedenáct trestů smrti a tři doživotí. Pečlivě zinscenovaný proces začal před 70 lety 20. listopadu 1952. Při srovnání s podobnými procesy v komunistických zemích zde padl nejvyšší počet absolutních trestů.

Pět statečných osobností. Silné příběhy z východní části Evropy, která prošla dvěma totalitami dvacátého století. A memento vůči totalitě současné reprezentované putinovským Ruskem. To jsou letošní Ceny Paměti národa. Podívejte se na záznam z předávání.

Co to jsou „lidská práva“? Jaké jsou jejich historické kořeny? Co pro nás znamenají? Nad těmito otázkami se zamýšlí filozof Daniel Kroupa v sérii rozhovorů vedených Andrejem Novikem. Každý díl podcastu se věnuje jednomu článku Všeobecné deklarace lidských práv.

V roku 1942 začala ľudácka Slovenská republika posielať Židov do vyhladzovacích táborov. Eliho Vaga a jeho sestru Ester poslali rodičia samých do hôr, aby prežili. Dvanáctiročný Eli sa k tejto úlohe postavil statočne.

3. listopadu zemřela devadesátiletá Alena Popperová, jejíž příběh je svědectvím o holocaustu z pohledu dítěte z česko-židovské rodiny. Její otec zaplatil životem za směšné přestupky proti protižidovským opatřením a matku gestapo týralo bestiálními výhružkami.

Ceny Paměti národa převezmou v Národním divadle stateční lidé, kteří nám vyprávěli své příběhy. 17. listopadu mezi nimi bude i Marie Susedková. Estébáci jí při výslechu přerazili čelist.

Generála Antonína Husníka oba totalitní režimy 20. století považovaly za hrozbu. Statečný voják pro Paměť národa vyprávěl svůj strhující příběh.

Evangelická teoložka Eva Melmuková Šašecí odmítla vydírání a nepodepsala spolupráci se Státní bezpečností. Poslední rozloučení se statečnou evangeličkou proběhne dnes v 15 hodin v dolním kostele ve Velké Lhotě u Dačic.

Pražské dohady při sestavování magistrátní koalice neberou konce. Zavání to snahou nechat se nakonec „okolnostmi dotlačit“ ke koalici ANO a SPOLU. Vzniká v Praze laboratoř pro nový typ opoziční smlouvy?

František Faktor lesy okolo Českých Velenic dobře znal. I díky tomu se mu 30. října podařilo přeběhnout přes hranici s Rakouskem. Kulka československého pohraničníka ho zasáhla až na rakouském území.

Jakmile ustašovci dorazí do jejich vesnice, bude zle... Z pětičlenné srbské rodiny žijící na chorvatském území přežili druhou světovou válku jen dva – Milan Štekovič a jeho matka. Ostatní sourozenci zemřeli v Jasenovaci, chorvatské obdobě Osvětimi.

Otázka válečných reparací se ve vztazích mezi Polskem a Německem vynořuje celých minulých třicet let. V současnosti se o nich mluví nejhlasitěji od roku 1990. A zrovna ve chvíli, kdy Berlín a Varšava potřebují spolupracovat při pomoci Ukrajině proti ruské agresi.

„Viděl jsem na Václaváku lidi brečet, řekl jsem si, že musím něco udělat.“ 19. listopadu 1939 šel s kamarádem do kina na Kristiána, v neděli na svaté přijímání. A v pondělí vyrazil na frontu. Připomínáme příběh Jiřího Pavla, i jemu patří Den válečných veteránů.

Vlastimil Úlehla měl na starosti sirénu. V osudný den do velitelství civilní protiletecké ochrany nepřišlo žádné hlášení a zdi radnice se začaly otřásat hlukem výbuchů bomb. Jako první pak musel mluvit s rodinami obětí náletu.

V době komunistického převratu jim bylo čtrnáct patnáct let. Rozhodli se žít skautským životem i po zákazu Junáka. Tak vznikl SODAN – Skautská organizace demokracie a nezávislosti. Odbojovou skupinu, která na Brněnsku zapalovala stohy, komunisté tvrdě rozprášili.

Jeho život byl naplněný hudbou, ale také neustálým cestováním mezi evropskými i zaoceánskými městy. Český a světový dirigent Libor Pešek zemřel 23. října tohoto roku.

Jak se dnes žije českým válečným veteránům z 2. světové války a někdejším protikomunistickým odbojářům? Co potřebují, jaké mají rady a poselství pro budoucí generace? Co pro ně můžeme udělat v době ekonomické a energetické krize?

Poslední říjnový den roku 1967 došla stovkám studentů ubytovaných na strahovských kolejích trpělivost. Vadily jim věčné výpadky vytápění a především elektřiny. Asi dvě tisícovky mladých lidí se sešly na prostranství mezi kolejními bloky a vydaly se do centra města.

Další díl podcastu Paměti národa – tentokrát live z libereckého kina Varšava. Co čekat od posledního 28. října, který má pod palcem Miloš Zeman? Jak se vyrovnáme s tlakem ulice, která volá po zázračných odbornících? A co si počít se zadluženou zemí?

Vrcholoví sportovci měli veřejnosti ukazovat popularitu socialistického režimu a pro zahraničí byli měřítkem prestiže. Bez špičkových výsledků to ovšem nešlo. A k těm měly pomáhat i zakázané podpůrné látky, jejichž podávání „si vzal na starosti“ stát.

Paměť národa pořádá od října sérii předvolebních debat s kandidáty a kandidátkami na prezidenta České republiky. Jako první zavítala 12. října do brněnského Institutu Paměti národa Danuše Nerudová. Debaty s dalšími kandidáty budou následovat v listopadu a prosinci.

6. až 9. října se v západoukrajinském Lvově konal navzdory válečnému stavu pravidelný festival Lvovské knižní fórum. Mladý spisovatel Oleksandr Myched na něm přednesl mimořádně silnou a sugestivní obžalobu ruské války na Ukrajině.

Právě před osmdesáti lety – 24. října 1942 – bylo v Mauthausenu popraveno 262 příbuzných a spolupracovníků parašutistů, kteří se podíleli na atentátu na Heydricha. Co se stalo s jejich dětmi? Nacisté je skoro tři roky věznili v utajení.

Jaká byla role advokátů v době, kdy právní řád platil jenom naoko? Právníci mluví o proměnách systému od padesátých let až do doby normalizace. Jejich vzpomínky zaznamenala Paměť národa.

Jiří Kotyk od přelomu šedesátých a sedmdesátých let neúnavně sbírá svědectví lidí zejména z období 2. světové války. O jeho práci a o pardubických muzejních institucích jsme si povídali v tamějším Institutu Paměti národa.

Začalo to květinou položenou k poctě TGM. Skončilo vyhozením celé jedné maturitní třídy prostějovského Gymnázia Jiřího Wolkera. Moc pevně drželi komunisté a nevinný žert změnil životní osudy žáků celé maturitní třídy. Na podpal použili noviny s fotkou Stalina.

Příběh Jana Maryšky známe díky jedinečné nahrávce ze začátku sedmdesátých let, záznam uchovávala jeho rodina a poskytla ho Paměti národa. Odkrývá překvapivé detaily dramatického osudu z prostředí československého domácího odboje za 2. světové války.

Příběh Jana Maryšky známe díky jedinečné nahrávce ze začátku sedmdesátých let, záznam uchovávala jeho rodina a poskytla ho Paměti národa. Odkrývá překvapivé detaily dramatického osudu z prostředí československého domácího odboje za 2. světové války.

... zapsala si do deníku na jaře 1945 jednadvacetiletá Vlasta Čepková. Jejím vyvoleným se stal francouzský válečný zajatec Louis Laval, kterého potkala jako totálně nasazená zemědělská dělnice. Jejich příběh připomíná román.

Bilancovat rok vládnutí nového kabinetu by mohla být nuda, kdybychom nežili tak dramatickou dobu. Před rokem začala diametrálně jiná česká politika, než byla ta předešlá.

Do psychiatrických léčeben se v komunistické éře dostávali i zdraví lidé. Nonkonformní umělci, vzpurní političtí vězni nebo nekompromistní katolíci. Režimu ukazovali jeho nesmyslnost, proto je prohlašoval za „duševně choré“.

„Jen minimum mých kamarádů z Terezína se po válce vrátilo,“ říká Pavel Pick, který byl do terezínského ghetta deportován s rodiči jako šestiletý. Jejich nejužší rodina měla štěstí, podařilo se jim dočkat se v Terezíně osvobození.

Na StB zjistili, že z něj nic nevytáhnou. „Nebavil jsem se s nimi. Mlčel jsem a hotovo. Modlil jsem se.“ Oldřich Kučera byl nepřátelská osoba III. kategorie nebezpečnosti a „pašerák“ duchovní literatury. A také účastník zpívaných modliteb.

Němka ze sudetského Krušnohoří osiřela za druhé světové války: tento původ předurčil Růženu Pavlíkovou k osudu plnému těžké práce a nuceného stěhování. Prožívala ale také naději a dobré vztahy. Cizí lidé, kteří se jí ujali, se pro ni stali novou rodinou.

Stoletá Helena Polsterová málem přišla o život už při narození, protože na Chodsku řádil tyfus. Okupaci roku 1939 prožila v Plzni, kde prodávala v cukrárně – napřed macesy Židům, pak cukrovinky německým vojákům. Pamatuje i ničivý nálet z šestadvacátého dubna 1945.

Trampové milovali svobodu a komunistický režim zneklidňovali už jen tím, že se nechtěli nikde organizovat. Jak je ale trestat za to, že tráví čas v přírodě? Na čundry v době normalizace vzpomínají tehdejší trampové i bývalý příslušník StB.

Zabránit tomu může pouze síla kolektivní paměti. Na setkání Mezinárodního osvětimského výboru letos v září řečníci upozorňovali na paralely mezi šoa a současnou genocidou na Ukrajině. Úloha potomků přímých svědků nacistické genocidy roste.

Máme tu dilema. Demokracie znamená svobodu slova, ale i pro ty, kdo ji chtějí zničit. V normálních dobách jsme ochotni v rámci demokracie strpět i lež, protože ta se časem provalí. Jenže v normálních dobách nejsme… Pokud se lež stává nástrojem války, jak se bránit?

Volyňský Čech, vyučený krejčí a vycvičený výsadkář šestadevadesátiletý Václav Pirožek měl za sebou bitvy za 2. světové války na východní frontě na Dukle a v Nízkých Tatrách. Před dvěma lety nečekaně zemřel ve znojemské nemocnici na Covid.

Český koutek. Tak se říkalo oblasti zahrnující jedenáct vesnic kolem lázeňského městečka Kudowa-Zdrój na polské straně hranice u Náchoda. Po roce 1945 ale území získalo Polsko a německé obyvatelstvo bylo odsunuto. Postupně zde zanikla také česká komunita.

Je po komunálních volbách a dnes končí i ty senátní. Kam bude Česko po volbách směřovat? Další aktuální vydání podcastu Dobrovský & Šídlo natáčíme živě s publikem na Festivalu Paměti národa už dnes 1. října od 18 hodin na jižní tribuně Strahovského stadionu.

Název Post Bellum, „po válce“, vznikl v době, kdy jsme věřili, že alespoň v Evropě se můžeme těšit z toho, že střet lidí s totalitním režimem založeným na násilí a lži je za námi. Bohužel tomu tak není – žijeme „in bello“.

Vysoké platy, tituly hrdinů socialistické práce, oslavné projevy – to všechno mělo horníkům v socialistickém Československu vynahradit skutečnost, že důležitější než jejich zdraví a životy jsou pro režim tuny uhlí.

Na strahovském stadionu se od 29. září koná Festival Paměti národa, u objektu spojeného s naší minulostí najdete vraky aut bolestně spojené s přítomností. Ohořelá torza aut jsme přivezli z Ukrajiny.

Na strahovském stadionu se tento víkend koná Festival Paměti národa, u objektu spojeného s naší minulostí najdete vraky aut bolestně spojené s přítomností. Ohořelá torza aut jsme přivezli z Ukrajiny.

Je to naše nejdéle udržovaná duchovní a národní tradice. Je to tedy i nejvíce využívaný a zneužívaný světec.

Alois Jaroš se narodil v době, kdy jeho otec seděl v cele smrti. Život ho stála vykonstruovaná kauza, která udělala z několika desítek soukromých sedláků ze středních Čech domnělou „teroristickou bandu“.

Až do roku 1989 žili Češi a Rakušané v naprosto odlišných světech, ve světě socialismu a kapitalismu. Brzy poté si však začali uvědomovat, že jejich obchodní partneři z té druhé země přistupují k byznysu tak trochu jinak.

Jakub Hron Metánovský si dal předsevzetí, že každý rok musí něco nového vymyslet. A vymyslel spoustu věcí, i když většina z nich zůstala jen v náčrtku. V řeči tohoto neznámého českého génia jednoduše: „Každý rok jednu novotu vymyslet = vzdělanec.“

​​​​​​​Zorganizovali jsme předvolební diskusi zástupců politických stran kandidujících v Praze. Konala se na jižní tribuně Strahovského stadionu moderoval ji ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.

​​​​​​​Zorganizovali jsme předvolební diskusi zástupců politických stran kandidujících v Praze. Konala se na jižní tribuně Strahovského stadionu moderoval ji ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.

„Každý, kdo bydlí, má starostí půl,“ zpívali Irena Kačírková a Josef Bek v populárním songu z roku 1960. Bytová krize v Československu po celou dobu vlády komunistů výrazně ovlivňovala lidské osudy a také často ničila rodinné vztahy.

Když se seznámili, měli pocit, že je svedla dohromady osudová náhoda. Oba se totiž narodili ve stejný den – 19. září 1922. Dnes si tedy připomínáme sté výročí narození Dany i Emila Zátopkových. Dana Zátopková svěřila své vzpomínky Paměti národa.

Podcast Dobrovský & Šídlo konstatuje: když se v politice dostanete na vrchol, dřív nebo později vám po krku půjdou i lidé z vlastní strany. Konkurence je ale ve zdravých politických stranách přirozenou věcí. Jak vyměnit šéfa, a zároveň nezlikvidovat svou partaj?

Češi opouštěli své domovy kvůli nacistům nejen v pohraničí. Výcvikový prostor Waffen-SS budovaný od roku 1942 nedaleko Prahy si vyžádal vystěhování 17 tisíc lidí. Německý ostrov v srdci protektorátu měl vedle vojenského účelu posloužit i germanizaci Čech.

Komunistický režim zneužíval příběh vzniku československého státu a jeho zakladatele TGM, který zemřel před 85 lety, ke svým propagandistickým záměrům. Tento odkaz ale mobilizoval i odpůrce režimu.