Paměť národa

Malíř a konceptuální umělec spojil ve své tvorbě lásku k umění a k přírodě. U výtvarných institucí normalizačního režimu však narazil na nepochopení.

Jako malý kluk se Petr Rosmanik chtěl stát profesionálním hudebníkem. Nakonec jeho život vypadal diametrálně odlišně. Vystudoval policejní školu, stal se z něj kriminalistický technik a roku 1997 odletěl v rámci mírové mise na rok do Bosny a Hercegoviny.

Už za necelé tři týdny přestane vycházet papírová verze Lidových novin, jedné z nejvýznamnějších institucí české žurnalistky. Jak vlastně vznikl nápad obnovit v roce 1987 alespoň v samizdatu Lidové noviny a jak na to reagoval vládnoucí režim?

Čeká vás téměř dvouhodinové vystoupení před více než 230 diváky u příležitosti sté epizody podcastu! Úplně stou epizodou vlastně není… Dozvíte se! Ale hlavně se zeptáme: Jak vypadá „vláda snů“?

Nizozemský ministr zahraničí Max van der Stoel byl protagonistou historické chvíle: v lednu 1977 jednal s prof. Patočkou, mluvčím Charty 77. Ta tak vstoupila do mezinárodního povědomí a komunistický režim s ní musel počítat. Dnes by politik oslavil sté narozeniny.

Hitlera je třeba odříznout od benzínu! Před 80 lety se také naše území stalo cílem spojeneckých náletů na strategické průmyslové podniky Třetí říše. Vojenská kampaň byla úspěšná a také díky ní německé tanky nemohly zabránit Rudé armádě v postupu na Berlín.

Sochař, malíř a scénograf příští rok oslaví už sté narozeniny. Šel po své umělecké cestě trpělivě a s pokorou, ale i přísnou vnitřní logikou, která mu pomáhala vzdorovat socialistickému realismu i tlakům normalizace.

Tento manifest se obrací na všechny lidi, kteří jsou oddáni hodnotám svobody a demokracie a jsou znepokojeni šířením autoritářských a neototalitních ideologií.

Tenhle scénář vidíme čím dál častěji. Zastánci „liberální demokracie“ jásají, když se jim podaří zabránit nejhoršímu: tedy odstavit od moci politiky, které považují za ohrožení demokratických hodnot ...

Tehle scénář vidíme čím dál častěji. Zastánci „liberální demokracie“ jásají, když se jim podaří zabránit nejhoršímu: tedy odstavit od moci politiky, které považují za ohrožení demokratických hodnot ...

V červnu 1953 Češi kvůli měnové reformě přišli o své úspory i o krásné mince a bankovky. Svobodná Evropa zareagovala: v noci z 13. na 14. července 1953 Československo zasypala kopiemi nové korunové bankovky nadepsanými „Hladová koruna – dar Sovětského svazu“.

„Nad ránem se při nehodě potopila loď plná podvratných živlů,“ ohlásil 13. července 1994 kubánský rozhlas. Jenže všechno bylo jinak. Remorkér totiž přikázal tvrdým zásahem potopit sám Fidel Castro. Ve vlnách našlo smrt 41 ze 72 pasažérů.

Otec Kateřiny Novotné patřil k významným politikům a funkcionářům KSČ. Byl aktérem soudních procesů 50. let, stal se jedním z čelných představitelů pražského jara a během normalizace odmítl existenci jedné strany. Dcera Katrin poté dělala už jen podřadnou práci.

80 let uplyne od nouzového přistání bombardéru Boeing B-17G, které doprovázelo zabití dvou Američanů příslušníkem gestapa. Událost připomene 13. října 2024 v Napajedlech vzpomínková akce s výstavou a krátkým filmem z produkce Paměti národa.

Byla drobnou stařenkou. Krátké vlasy dozrzava. Starší, takový typicky babičkovský pršiplášť. Elegantně, ale nijak luxusně oblečena, upravena jako pravá dáma. Ráčkovala, přitom ale byla precizní a přesná ve vyjadřování. Taková byla Doris Grozdanovičová.

Antisemitismus je morem západní civilizace. Proč znovu roste do obludných rozměrů? Hostem 96. dílu podcastu Dobrovský & Šídlo je Jakub Szántó, novinář a dlouholetý zpravodaj České televize na Blízkém východě.

Antisemitismus je mor západní civilizace. Proč znovu roste do obludných rozměrů? Hostem 96. dílu podcastu Dobrovský & Šídlo je Jakub Szántó.

V průběhu jara a léta 1944 bylo na území protektorátu Čechy a Morava vysazeno 9 paradesantních skupin. K jejich spolupracovníkům patřil i farář Rudolf Babula. Život duchovního vyhasl jen necelý měsíc před koncem války v koncentračním táboře Mauthausen.

Tři měsíce po komunistickém puči se v červnu v Praze konal XI. všesokolský slet. Sokolové, kteří prošli okolo tribuny, na níž byl nový prezident Klement Gottwald, ale skandovali „Edvard Beneš!“ Tedy jméno jeho předchůdce.

Asanace. Výslechy, bití a výhrůžky kriminálem: „Když se vzdáš občanství a odejdeš z Československa, nezavřeme tě.“ Takovou nabídku dostali v letech normalizace ti, které by jinak režim nepustil na dovolenou ani do spřátelené Jugoslávie.

Tuto pamětní desku dnes najdete na pomníku u krnovské synagogy. Pro Paměť národa vypovídali jedni z posledních žijících pamětníků tragické události.

Příběh Emanuela Vosky a jeho dcery Villy Bechyňové vydá na několik románů… Románů nabitých emocemi a dobrodružným dějem odehrávajícím se na pozadí historických dramat. Otec i jeho dcera sloužili Československu od samého počátku – dokonce ještě před jeho vznikem.

Komunistická cenzura v době normalizace ji přivedla k médiu, které se stalo jejím nejoblíbenějším výrazovým prostředkem: kresbě obyčejnou tužkou.

Co se děje u našich východních sousedů? Jak se stane, že se demokratická země tak snadno a za tak krátkou dobu přiblíží autokracii? A dokáže Slovensko najít cestu ven, podobně jako se v 90. letech dokázalo demokraticky zbavit Vladimíra Mečiara?

Syn Milan Píka strávil s otcem poslední noc před jeho popravou, byl oběšen ráno 21. června 1949. „Není ve mně zloby, studí mne však hořká lítost nad tím, že zmizela spravedlnost, pravda – snad jen dočasně – a šíří se nenávist, mstivost,“ napsal na rozloučenou.

Svou maminku Ludmilu si Radslav Švéda pamatuje s hustými černými vlasy a snědou pletí. Byly mu čtyři roky, když ji odvedla StB. Z vězení se vrátila šedivá až po deseti letech. Její manžel Václav už nežil, komunisté ho popravili na Pankráci 2. května 1955.

Paměť národa s nakladatelstvím ARGO připravují komiks s názvem „HANGÁR: RAF ve vzduchu i na zemi“. Nad zpracováním příběhů pěti hrdinů má odborný dohled vedoucí dokumentaristiky Paměti národa František Štambera. Komiksu se už nemůže dočkat! A děkuje za podporu!

Jaké životní příběhy za sebou mají „záporáci“ historie? Co zažili? A jak se někdejších řídící důstojníci a tajní spolupracovníci StB dnes ke svým životním etapám před rokem 1989 staví? Poslouchejte další díl podcastu Století příběhů.

Jaká je současná nálada v české společnosti? Podle dat společnosti STEM pozorujeme zdánlivý paradox: téměř dvě třetiny Čechů považují rok 2023 za úspěšný v osobní rovině – pokud ale začneme mluvit o vývoji země, klesne počet spokojených na necelých 20 procent.

Zakladatel prvního československého stíhacího křídla britské RAF mezi piloty patřil k elitě. Vojenskou dráhu našeho nejúspěšnějšího stíhače v bitvě o Francii známe, o jeho životní cestě ale víme málo. Změňme to. V kokpitu stíhacího Spitfiru zahynul v červnu 1942.

Performer a konceptuální umělec objevoval principy své tvorby bez jakéhokoli formálního výtvarného vzdělání. Přesto patří k nejúspěšnějším českým umělcům v celosvětovém měřítku.

Svým zápisem voják Československé armády ve Velké Británii Bohuš Štefan rekapituloval dojmy z vojenského cvičení. Do deníku si zaznamenal své zážitky z nácviku na vylodění. Jsou věrným předobrazem skutečné události, která proběhla před 80 lety.

Paměť národa na 80 místech po celé republice připomene výročí 80 let od konce světové války. Připravovala se na to posledních 20 let. Poselství oslav na 80 místech republiky bude aktuálnější než kdy jindy.

Sestra Evarista z románu Kateřiny Tučkové měla svůj reálný předobraz. Biskup podzemní církve Felix Davídek za normalizace vysvětil na kněze desítky ženatých mužů i čtyři ženy. Po revoluci se ale Ludmile Javorové dostalo stejného nepochopení jako románové Evaristě.

Jak Slovensko odolává dezinformacím po atentátu na premiéra Fica? Jaký je rozdíl mezi dezinformačními scénami Česka a Slovenska? Hostem 93. dílu podcastu Dobrovský & Šídlo je Vladimír Šnídl, reportér slovenského Denníku N.

Tři dny plné poznání – to je Veletrh vědy 2024! Stánek Paměti národa najdete 30. až 31. 5. na výstavišti PVA EXPO Praha v hale č. 6. Máme pro vás knihy, novou várku Spitfire draků i oblečení. Na veletrh vás zveme i příběhem české vědkyně Marie Königové.

Tři dny plné poznání – to je Veletrh vědy 2024! Stánek Paměti národa najdete 30. až 31. 5. na výstavišti PVA EXPO Praha v hale č. 6. Máme pro vás knihy, novou várku Spitfire draků i oblečení. Na veletrh vás zveme i příběhem české vědkyně Marie Königové.

Josefa a Jindřich Baucovi ve svém bytě poskytli útočiště několika parašutistům. A během razie v noci z 27. na 28. května 1942 ukryli Karla Čurdu z výsadku Out Distance. Ten své zachránce poslal na popraviště stejně jako desítky dalších, které později udal gestapu.

Zářili na závodech mistrovství světa v rallye, ale jejich životy často poznamenaly konflikty s režimem i profesní omezení. Legendy továrního týmu Škoda AZNP Mladá Boleslav se nevyhnuly bolestným dotykům s dramatickými událostmi československých dějin.

Kreslířka původem z Olomouce zasvětila svůj život rychlé, impulzivní kresbě, ale i výchově nových výtvarných talentů. „Na dobrém realismu není nic špatného, ale člověk potřeboval vědět víc,“ říká.

Kampaň před evropskými volbami vstoupila do závěrečné fáze. A je jisté, že ani po nich příliš nepoleví: už na podzim totiž Česko čekají krajské volby a o rok později volby nejdůležitější – sněmovní.

Jiří Navrátil zorganizoval v roce 1949 stovku skautů, aby při novém povstání dělali jako v roce 1945 spojky. Celý plán selhal. O 25 let později dostal od StB krycí jméno JUNÁK. V 90. letech soud rozhodl o neoprávněnosti jeho zařazení mezi agenty.

Bohumila Šmolíková viděla tatínka naposledy na Vánoce roku 1940. Bohumil Pytlík byl vojákem, štábním kapitánem a velitelem odbojové skupiny v Plzni. Nacisté ho popravili 20. května 1943 ve věznici v Plötzensee, kde podle své dcery čelil hrůzám…

Jesenicko, tedy pohraničí. Je to krajina, která si pamatuje mnoho – předválečné vyhánění Čechů i poválečné lynče a odsuny Němců. Stovky příběhů lidí různých povah a národností, jen prolévaná krev byla vždy stejná, červená.

Jaroslav Libánský s romantickou přezdívkou „Abbé“ na svých fotografiích zachycoval život pražského undergroundu v sedmdesátých a začátkem osmdesátých let. Represe nemohly udolat sounáležitost tohoto společenství.

„Každý tu totiž má ve skříni vidle, které může kdykoliv vytáhnout a hodit,“ říká Ondřej Boháč z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Proč to, co je na republikové úrovni přirozené, je na komunální úrovni nemožné? Téma nového dílu podcastu D&Š.

V neděli 12. května 2024 se pro veřejnost otevře památník romského holocaustu na místě koncentráku v Letech u Písku. Uzavírají se tak tři desítky let debat o povaze místa, které bývalo i vepřínem. Máme už odvahu znát i nepříjemnou minulost?

Zajatí němečtí vojáci, rabování při odsunu nebo zámek zkonfiskovaný Thurn-Taxisům. Důležité momenty historie pohraničního města nafotil místní podnikatel Eduard Popelák. Jeho dcera snímky pečlivě uchovala a vy si je ve fotoalbu pod textem můžete prohlédnout.

Ukrajina stále krvácí, útoky na ni neustávají, mír je v nedohlednu. Naštěstí nepolevuje ani ochota Čechů pomáhat. Co se pořizuje za peníze přispěvatelů sbírky Paměti národa? A hlavně – jak se pomoc do válkou zmítané země dopravuje?

Válka končila, porážka nacismu byla nevyhnutelná. SS přesto nabíralo děti, pak je posílali na smrt. Patnáctiletý Helmut Meewes tehdy byl mezi nimi. V českých táborech a na nucených pracích poté strávil tři roky. Proč se mu to stalo? Jak se s osudem vyrovnával?

Obyčejnost, syrovost a autenticita fotografií Libuše Jarcovjákové ji dlouho odsouvaly na okraj uměleckého světa. Plného uznání se dočkala až v současnosti.

Mašín, Balabán, Morávek. K odbojové skupině Obrana národa ale patřili i méně známí lidé a také ti zaplatili mučením či smrtí. Byl to i Otto Janík, otec folklorní tanečnice Věry Heidlerové. Ona v poválečné republice pak prožívala chvíle klidné.

Říká Zuzana Čaputová, odcházející prezidentka. Ta zůstává pro „prozápadní“ část Slovenska mimořádnou autoritou, přestože její mandát už za necelé dva měsíce skončí. 90. díl podcastu Dobrovský & Šídlo jsme natočili živě v bratislavském klubu Kácéčko.

Sochař a pedagog Kurt Gebauer provokoval svou kreativitou od dětství. V době normalizace odešel do vnitřní emigrace, jeho „Stát Gebauer“ měl vlastní hospodářství i hymnu.

Jiřina Jelínková toužila po dítěti celý život. Když byla ve třetím měsíci těhotenství, prošla v roce 1952 několikadenním výslechem. Přímo před zraky policie potratila a šla na 8 let do vězení. Potomka se už nikdy nedočkala. I tak s manželem zažili životní štěstí.

Podpořte svým výkonem všechny, kteří to nevzdali. A především podpořte natáčení dalších příběhů včetně sportovních, jako je například tento. Irena běžela ke svobodě! A doběhla!

Nevěděl nic o útocích bratrů Mašínů, přesto takzvaný „zbrojíř“ v roce 1955 dostal v monstrprocesu 22 let vězení. Ve vyprávění se dozvíte, jak to chodilo v komunistickém vězení, a také jak probíhala příprava vězně na zinscenovaný proces.

Hostem 89. dílu podcastu Dobrovský & Šídlo je bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd UK.

Hravost, kreativita, ale i pracovitost a disciplína – to jsou umělecká přikázání malířky a ilustrátorky dětských knih Květy Pacovské. Seriál Umění v izolaci, 3. část. Jak se tvořilo umělcům v době cenzury?

V roce 1961 se Spojené státy pokusily o vylodění v kubánské Zátoce sviní. Cílem byl začátek rozkladu komunistického režimu. V konečných důsledcích akce ovšem vedla ke Karibské krizi. „Proč nám tehdy nikdo nepřišel na pomoc?“ ptali se pak dobrovolníci.