CZdefence

V roce 2014, kvůli ruské invazi na Krym a východní Ukrajinu, se začal postupně po malých krůčcích zvyšovat rozpočet Ministerstva obrany České republiky. Další výraznější nárůst pak nastal z důvodu totální ruské agrese v roce 2022, avšak v důsledku obrovského vnitřního dluhu armády tato zvýšení financování obrany nedokázala zatím pokrýt potřeby technické modernizace, budování infrastruktury, personálního rozvoje a stavu armády a celkové navýšení bojové hodnoty a připravenosti našich sil.

Dnes bylo na půdě Ministerstva obrany Slovenské republiky za přítomnosti ministra obrany Slovenské republiky Roberta Kaliňáka podepsáno společné memorandum mezi společností EURENCO a společností ZVS holding, jež je společným podnikem Slovenské republiky a MSM GROUP ze skupiny CSG.

Na přelomu února a března se ve Vojenském újezdu Libavá uskutečnilo první letošní vojenské cvičení nově vzniklého 241. praporu územní obrany, který loni na podzim vznikl transformací Pěší roty aktivní zálohy Krajského vojenského velitelství Brno. Na cvičení nastoupilo 130 vojáků aktivní zálohy, z toho 35 nováčků. Výcvik tak byl ve znamení komplexní přípravy zaměřené především na taktiku, střeleckou a zdravotní přípravu.

28. února 2026 zahájily Spojené státy americké a Izrael dlouho očekávanou válku proti režimu v Íránu. Oproti operaci Midnight Hammer z loňského léta se tentokrát neočekává zničení íránského jaderného programu, nýbrž kompletní rozebrání celého islámského režimu. Letecké údery jsou cíleny přímo na nejvyšší představitele státu a jeho silové složky, primárně na Sbor islámských revolučních gard.

Nasazení francouzské jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle do východního Středomoří, oznámené 1. března 2026, znamená uprostřed stupňujícího se napětí na Blízkém východě rychlou a rozhodnou změnu ve francouzské námořní strategii. Poté, co se nedávno zúčastnila významných cvičení v severním Atlantiku a Baltském moři v rámci mise Lafayette 26 a rozsáhlých cvičení ORION 26, letadlová loď a její úderná skupina náhle přerušily své severní operace a zamířily na jih.

Bezpečnostní prostředí Evropy se v roce 2026 stabilizovalo do paradoxního stavu: nejde o klid, ale o „nový normál“ dlouhodobého napětí. Válka na Ukrajině, hybridní operace, kybernetické kampaně i tlak na kritickou infrastrukturu posouvají debatu od jednorázových reakcí k otázce, jak vydržet – průmyslově, rozpočtově, technologicky i společensky. Právě v tomto kontextu se uskuteční 13.

Globální průmyslově-technologická skupina CSG směřuje k získání 49procentního podílu ve společnosti 4iG Space & Defence Technologies, čímž se stane také 37procentním vlastníkem společnosti Rába Automotive Holding Plc. Probíhající akvizicí skupina potvrzuje ambici stát se dlouhodobým strategickým partnerem maďarského obranného průmyslu. Součástí prvních investic jsou také podepsané smlouvy na výrobu a dodání tisíců vojenských vozidel i možné zapojení do projektu HIMARS pro Maďarsko.

Důvěra veřejnosti v obranu státu, reálná připravenost Armády ČR na konflikt vysoké intenzity i schopnost proměnit rekordní rozpočet v konkrétní bojové schopnosti. Ministr obrany Jaromír Zůna v otevřeném rozhovoru hovoří o tom, kde dnes armáda skutečně stojí, jaké schopnosti musí rozvíjet přednostně, proč je nutné přehodnotit priority akvizičního procesu či jakým způsobem chce stabilizovat personál.

Když Rusko v listopadu 2024 poprvé nasadilo raketu Orešnik, nešlo primárně jen o vojenský efekt, ale i o politicko-strategický vzkaz. Kreml tím demonstroval, že disponuje hypersonickým systémem středního doletu, který je potenciálně schopen nést jak konvenční, tak jaderné hlavice a který může představovat výzvu pro současné protiraketové systémy Západu. Orešnik tedy není ani tak „zbraní, která rozhodne válku“, ale spíše dalším střípkem mozaiky odstrašení, eskalace a technologického soupeření.

Dne 5. února 2026 vypršela platnost smlouvy New Strategic Arms Reduction Treaty (New START), posledního platného nástroje kontroly strategických jaderných zbraní mezi Spojenými státy a Ruskem. Tato dvoustranná smlouva omezovala počet rozmístěných jaderných hlavic a nosičů a zaváděla mechanismy vzájemného ověřování. Její konec nepředstavuje pouze právní formalitu – znamená uzavření éry bilaterální jaderné regulace, která byla klíčová pro stabilitu globální bezpečnosti.

Lednový průzkum analytického ústavu STEM ukazuje, že postoje české veřejnosti k Ukrajině i k ukrajinským uprchlíkům se meziročně zlepšily. Zájem o konflikt neklesá, humanitární pomoc má stabilní podporu a roste i vstřícnost vůči integraci uprchlíků. Zároveň však přetrvává silná politická polarizace u vojenské a finanční podpory a většina společnosti preferuje rychlé ukončení války i za cenu územních ztrát Ukrajiny.

Od ledna platí nový zákon č. 90/2024 Sb. o zbraních a střelivu. Co všechno přináší pro běžné držitele „zbrojáků,“ obchodníky či provozovatele střelnic, jak tento zákon ovlivnily nešťastné události z konce roku 2023 (Klánovice a FF UK) nebo co vše se podle nového zákona musí letos splnit, vám v tomto článku přiblíží viceprezident LEX z.s. – sdružení na ochranu práv majitelů zbraní, Ing. Jakub Smetánka MPA. Foto: Od ledna 2026 platí nový zákon č. 90/2024 Sb.

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu si vynutila zásadní přehodnocení evropské obrany. Zatímco členské státy EU a NATO přislíbily vyšší investice, hlubší spolupráci a dlouhodobou podporu Kyjevu, praktická reakce byla nerovnoměrná. Pobaltí, Polsko a skandinávské státy rychle posílily odstrašení a odolnost. Jižní a některé části střední Evropy postupovaly opatrněji.

Vojenský opravárenský podnik (VOP CZ) si letos připomíná 80 let od svého založení. Toto významné jubileum podnik oslaví sérií akcí pro odbornou i širokou veřejnost, jejichž vrcholem bude den pro veřejnost s názvem VOPEN DAY. Návštěvníci se při této příležitosti mimo jiné seznámí s bojovým vozidlem pěchoty CV90, jehož výrobu podnik připravuje. Foto: VOP CZ si letos připomíná 80 let od svého založení | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE Hlavní část oslav se uskuteční v sobotu 13.

Čtyři roky se Ukrajina brání brutální ruské invazi. Co se odehrávalo v prvních dnech invaze na lince Kyjev – Praha? Pod pokličku zásadní české vojenské pomoci Ukrajině dává nahlédnout jedna z nejvýraznějších tváří bezpečnostní komunity, bývalý bezpečnostní poradce vlády a dnes opět prorektor CEVRO Univerzity, Tomáš Pojar.

Česká republika dnes disponuje aktualizovanou Bezpečnostní strategií (2023), Obrannou strategií (2023) i Koncepcí výstavby Armády ČR. Dokumenty správně identifikují Ruskou federaci jako hlavní bezpečnostní hrozbu, reflektují význam kolektivní obrany, zdůrazňují nutnost modernizace armády, posilování odolnosti společnosti i adaptace na hybridní působení. Z hlediska identifikace rizik nelze české bezpečnostní komunitě vytýkat slepotu. Problém však spočívá jinde.

Slovenské ministerstvo obrany pod vedením ministra Roberta Kaliňáka i nadále pokračuje v plánování další modernizace Ozbrojených sil Slovenské republiky (OS SR). Podle nedávných informací, které ve druhé polovině února přednesl sám ministr Kaliňák, se zdá, že Slovensko může rozšířit svůj zbraňový arzenál o další techniku americké provenience. Kromě probíhajících dodávek stíhacích letounů F-16 se začíná hovořit o pořízení salvových raketometů HIMARS.

Včera se na pravidelném bilančním velitelském shromáždění náčelníka Generálního štábu AČR sešlo vedení Armády České republiky v čele s armádním generálem Karlem Řehkou. Shromáždění, kterého se zúčastnil také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna a další hosté, bylo věnováno vyhodnocení úkolů roku 2025, ale především pohledu na bezpečnostní situaci a budoucí směřování naší armády.

Dne 17. února proběhla v Praze série tří navazujících akcí zaměřených na Evropský obranný fond (EDF) 2026. Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR (AOBP) tak vytvořila ucelený program, který propojil strategickou diskusi, prezentaci českého obranného průmyslu zahraničním partnerům i konkrétní B2B jednání o budoucích konsorciích.

Ruská agrese proti Ukrajině vstoupila na počátku roku 2026 do pátého roku svého trvání. Válka se proměnila v průmyslový konflikt vysoké intenzity, v němž rozhoduje objem výroby, logistická odolnost, schopnost dlouhodobé mobilizace a technologická adaptace. Zatímco první fáze konfliktu byla charakterizována rychlými manévrovými operacemi a snahou o strategický šok, současná fáze představuje systematickou opotřebovací válku, která klade mimořádné nároky na obranný průmysl.

V těchto dnech si svět připomíná čtvrté výročí napadení Ukrajiny Ruskem. Pro Jana „Sullyho“ Heřmánka z Team 4 Ukraine je to další připomínka toho, že se válka nestala vzdálenou realitou, ale každodenní zkušeností. V dalším díle našeho pořadu CZ DIALOGY si s kpt. Heřmánkem povídáme o zimním výcviku ve Finsku, skutečné podobě pomoci Ukrajině, omylech Západu i nové knize, kterou napsal. Video: Rozhovor s kpt.

Evropský i americký obranný průmysl dnes stojí na prahu hluboké strukturální proměny, která dalece přesahuje pouhou generační obměnu technologií. Jde o střet dvou ekonomických modelů a dvou představ o tom, kde vzniká skutečná vojenská přidaná hodnota. Tradiční obranný průmysl po desetiletí charakterizovalo několik velkých dodavatelů, dlouhé vývojové cykly a kapitálově mimořádně náročné programy. Ve Spojených státech se tento model po konsolidaci 90.

15. února 2026 kanadská vláda v Ottawě představila transformativní strategii obranného průmyslu, která znamená rozhodující posun směrem k obnovení národní průmyslové suverenity v obranném sektoru. Tato politika představuje zásadní rozhodnutí: upustit od silné závislosti na zahraničních – především amerických – dodavatelích a upřednostňovat při vojenských akvizicích domácí společnosti. V minulosti pouze asi 50 % kanadských vojenských nákupů přineslo prospěch místním firmám.

Společnost Excalibur International ze skupiny CSG podepsala smlouvu s ministerstvem obrany členské země NATO v západní Evropě na dodávky desetitisíců kusů dělostřelecké a minometné munice v celkové hodnotě nižších stovek milionů eur.

Konference Future Cyber Defence, která proběhla 2. 2. 2026 v prostorách společnosti Cisco Systems, se zaměřila na kritické aspekty moderní bezpečnosti, od krizové připravenosti až po roli umělé inteligence (AI) v kybernetické obraně i útocích. Akce sloužila jako odborný úvod k nadcházející konferenci SCADA Security a podzimní Future of Cyber, která proběhne v rámci Future Forces Forum.

Bezpečnější zásahy, rychlejší reakce a nové technologie, na které se mohou hasiči spolehnout, umožní Armádě České republiky komplexněji řešit současné i budoucí mimořádné události, díky novým hasičským Tatrám, které Vojenské hasičské jednotky minulý rok zařadily do výzbroje ve dvou variantách VH a VH+, najdou uplatnění na muničních a leteckých základnách, vojenských újezdech, nebo také na ženijních útvarech a Velitelství výcviku – Vojenské akademii Vyškov.  Foto: Nová požární technika posou…

V souvislosti se spory mezi Spojenými státy americkými a jejich evropskými spojenci ohledně budoucnosti Grónska se v politické, mediální a veřejné diskusi objevily rovněž scénáře týkající se možného zabrání arktického ostrova americkou armádou, a to v případě, že Dánsko nevyhoví požadavkům Washingtonu. Americký prezident a jeho administrativa byli v tomto ohledu dlouhou dobu nejednoznační, což vyvolalo řadu otázek.

Colt CZ Group v roce 2025 oznámila, že její dceřiná společnost Colt Canada podepsala významnou smlouvu s Dánskou organizací pro obranné akvizice a logistiku (DALO) na dodávku 26 000 pušek C8 MRR (Modular Rail Rifle). Dánské ministerstvo obrany nyní využilo smluvní opci a rozšířilo celý program na více než 50 000 pušek pro Dánské ozbrojené síly a jednotky domobrany.

Společnost MESIT nedávno představila novou náhlavní soupravu M20A, která přináší špičkovou úroveň komunikace v hlučném prostředí vojenských operací. Klíčovým prvkem nového modelu je moderní systém aktivního potlačení hluku (ANR), jenž zajišťuje čistý a srozumitelný přenos informací i v náročných taktických situacích.

Sněmovní výbor pro obranu se na svém včerejším jednání zabýval návrhy rozpočtů Národního bezpečnostního úřadu a Ministerstva obrany ČR na rok 2026. V uzavřeném režimu výbor zároveň projednal Zprávu o zajišťování obrany státu za rok 2024 a byl informován o aktuálním vývoji situace na Ukrajině.

Společnost Czechoslovak Group (CSG) se letos poprvé stala partnerem Mnichovské bezpečnostní konference (MSC), což představuje významný milník pro skupinu a potvrzuje její rostoucí roli evropského a transatlantického lídra v obranném průmyslu.

Když se v ruských prohlášeních objeví slovo „Poseidon“, málokdo si představí další „normální“ zbraň. Má totiž jít o autonomní, jaderně poháněné podmořské plavidlo s jadernou hlavicí. Tedy o zařízení mezi torpédem, dronem a strategickým nosičem, jehož smysl je jednoduchý: obejít klasickou logiku protivzdušné a protiraketové obrany tím, že útok nepřijde shora, ale z hlubin. Právě proto Poseidon (v NATO často označovaný jako Kanyon) začíná budit takovou pozornost.

Evropská unie podniká rozhodné kroky směrem k digitální a vojenské suverenitě tím, že usiluje o plně nezávislou infrastrukturu obranných dat, která nebude závislá na amerických technologiích. Na začátku února 2026 se Evropská komise a Evropská obranná agentura (EDA) dohodly na strategickém směru vývoje Evropského obranného datového prostoru pro umělou inteligenci (DAIDS), bezpečné federované platformy pro sdílení citlivých vojenských informací mezi členskými státy.

V horských oblastech České republiky probíhají v zimních měsících základní, zdokonalovací i instruktorské kurzy pohybu na sněhu a ledu, které vojáky připravují na činnost v náročném horském terénu. Výcvik zde není zaměřen pouze na pohyb v zimních podmínkách, ale také na horskou záchranu, vyhledávání v lavinách, ošetření zraněných a transport raněných v extrémním prostředí.

Japonsko prochází nejzásadnější proměnou své bezpečnostní politiky od konce druhé světové války. Stát dlouhodobě spojovaný s pacifismem a striktně defenzivním pojetím ozbrojených sil dnes systematicky posiluje vojenské kapacity a reaguje na zhoršující se bezpečnostní prostředí ve východní Asii. Klíčovým impulzem je rostoucí napětí ve vztazích s Čínou, které se promítá do námořních incidentů, strategických dokumentů i alianční politiky.

Nová Národní obranná strategie Spojených států představuje významnou revizi amerického přístupu k mezinárodní bezpečnosti a k rozdělení odpovědnosti mezi Spojené státy a jejich spojence. Evropa v dokumentu zůstává strategicky relevantním regionem, avšak již není považována za hlavní osu amerického obranného plánování.

Nedávné varování generála Eirika Kristoffersena, norského náčelníka generálního štábu, vyvolalo intenzivní diskusi o bezpečnosti Arktidy a křehkém stavu norských a ruských vztahů. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian zveřejněném 10.

Otázka jaderných zbraní se na přelomu let 2025 a 2026 vrací do centra evropské bezpečnostní debaty s intenzitou, jaká nemá od konce studené války obdoby. Vypršení platnosti smlouvy New START 5. února 2026 přináší symbolický i praktický zlom v systému strategické stability, který po desetiletí charakterizoval vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem a nepřímo vytvářel bezpečnostní pravidla i pro Evropu.

V říjnu loňského roku schválil chorvatský parlament změny zákonů o obraně a službě v ozbrojených silách, jimiž se znovu zavádí povinná vojenská služba. Ta byla pozastavena v roce 2008. Její nová podoba se však od té tehdejší značně liší. Zatímco na začátku století se služba týkala prakticky všech čerstvě plnoletých mužů a trvala půl roku, dnes jsou branci povoláváni selektivně a pouze na dva měsíce základního výcviku.

43. výsadkový pluk „Československých parašutistů“ z Chrudimi patří mezi klíčové útvary Pozemních sil Armády České republiky. Jako národní síla okamžité reakce je připraven k rychlému nasazení při obraně státu, aliančních operacích NATO i pomoci obyvatelstvu v krizových situacích. Pluk navazuje na dlouhou tradici československých parašutistů a výsadkových jednotek.

Společnost Occam Industries, která se zabývá obrannými technologiemi se zaměřením na autonomní dronové operace, úspěšně prošla hodnocením připravenosti k integračnímu testování v rámci ukrajinského obranně-technologického klastru Brave1. Tento klíčový milník jde ruku v ruce s uzavřením pre-seedového investičního kola ve výši 3 miliony eur (přes 72 milionů korun), které vedl VC fond Presto Tech Horizons, zaměřený na obranné a bezpečnostní technologie.

Bezpečnostní prostředí příštích dvou desetiletí nebude určováno jen počtem tanků, letadel nebo raketových systémů. Hlavní proměna se odehraje v oblasti, která je méně viditelná, ale strategicky zásadní – ve vědě, technologiích, datech, biotechnologiích, přístupu ke zdrojům a v informačním prostoru. Právě zde se bude rozhodovat o budoucí vojenské převaze, odolnosti států i o tom, kdo bude schopen obstát v éře permanentní technologické soutěže.

Donald Trump ve své představě o „Velké Americe“ („Make America Great Again“) obrátil pozornost na Grónsko podobně, jako to udělali jeho předchůdci. Nebyl to jen jeho nedávný rozmar, protože otázku Grónska otevřel již v prvním funkčním období v letech 2017–2021. Důvodem je podobně jako v předchozích případech geopolitika a bezpečnost USA. Zatímco po období studené války USA omezily své aktivity v Severním ledovém oceánu, Rusko a Čína je zvyšují.

Průmyslově-technologická skupina CSG většinového akcionáře a CEO Michala Strnada podepsala smlouvu o spolupráci s polským státním podnikem Polska Grupa Zbrojeniowa (PGZ) v oblasti integrace modulárního systému dálkového minování na podvozky Tatra a společné nabídky tohoto řešení na exportních trzích.

Budoucnost amerického hlavního bojového tanku se dostala do centra pozornosti na severoamerickém mezinárodním autosalonu v Detroitu, kde byl 14. a 15. ledna 2026 představen první prototyp M1E3 Abrams. Jde o významný milník v úsilí americké armády o modernizaci obrněných sil a představuje přepracovanou platformu, která reaguje na měnící se hrozby na bojišti, jako jsou drony, přesná řízená munice a potřeba větší mobility a udržitelnosti.

Války se nemění v tom nejpodstatnějším – lidé a státy pořád touží po moci, zisku a vlivu. Proměňuje se ale jejich podoba: drony loví drony, informace se stávají zbraní a konflikty se vedou i „uvnitř hlav“. V dalším pokračování pořadu CZ DIALOGY s vojenským historikem a analytikem Tomášem Řepou zaznívá varování i povzbuzení: Česká republika není mimo hru, Evropa musí zvládnout jednotu a odolnost není slogan, ale každodenní práce.

Patriot (MIM-104) je moderní systém protivzdušné a protiraketové obrany, který na Ukrajině slouží hlavně k ochraně nejdůležitějších oblastí před útoky ze vzduchu. Často se o něm hovoří jako o „raketách Patriot“, ve skutečnosti jde však o celý propojený komplet: radar pro vyhledávání a sledování cílů, prvky velení a řízení, odpalovací zařízení a samotné střely – interceptory.

Vojenská policie (VP) je v českém bezpečnostním ekosystému zvláštní druh „tichého profesionála“. Ve chvíli, kdy se daří, o ní není slyšet – a přitom drží pohromadě disciplínu, právo a bezpečnost ozbrojených sil doma i v operacích. Od ledna 1991, kdy byla založena moderní VP, se z ní stala služba, která umí vyšetřovat, chránit, doprovázet, deeskalovat i jednat v krizích, které se nedají nacvičit. Oslavy 35.

Německo opět zdůraznilo klíčovou roli protivzdušného systému IRIS-T v rámci své pokračující vojenské pomoci Ukrajině. Vzhledem k tomu, že ruské letecké útoky na civilní a vojenskou infrastrukturu probíhají s neztenčenou intenzitou, Berlín potvrdil, že v blízké budoucnosti dojde k dalším dodávkám raket IRIS-T a potenciálně i kompletních systémů.

Český výrobce pokročilých bezpilotních systémů U&C UAS s.r.o. a indická letecká společnost TUNGA Aerospace Industries Private Limited podepsaly smlouvu na dodávku bezpilotních leteckých systémů. Foto: U&C UAS a TUNGA Aerospace podepsaly smlouvu na dodávku bezpilotních leteckých systémů | U&C UAS Smlouva byla podepsána dne 3. února 2026 a zahrnuje dodávku bezpilotních leteckých systémů spolu s komplexním balíčkem souvisejících služeb, včetně odborného výcviku pilotů a operátorů.

Česká republika se v posledních letech posouvá z periferie geopolitického zájmu do prostoru, kde velmoci soupeří o budoucí podobu evropské bezpečnosti. Střední Evropa se proměňuje v testovací pole, v němž se střetávají alianční závazky, technologická závislost a tlak autoritářských mocností usilujících o oslabení euroatlantického prostoru zevnitř.

Skupina CSG prostřednictvím společnosti Excalibur Army uzavřela v regionu jihovýchodní Asie kontrakty na dodávku obrněných vozidel Patriot v různých variantách v celkovém počtu přes 100 kusů. Celková hodnota těchto kontraktů přesahuje 300 milionů amerických dolarů. Dodávky mají být splněny v horizontu tří let.

Fyzická připravenost, střelecké dovednosti a taktika jednotek tvoří jádro bojové schopnosti. Velitel Pozemních sil AČR generálmajor Josef Trojánek v tomto článku popisuje, jaké změny a modernizace byly zahájeny a proč nelze některé věci svádět na systém. Zdůrazňuje také odpovědnost velitelů i jednotlivců a oceňuje iniciativu tam, kde jednotky rychle zavádějí poznatky ze soudobých bojišť.

Program pořízení letounů F-35 Lightning II ve Velké Británii, který je součástí mezinárodní iniciativy Joint Strike Fighter (JSF) vedené Spojenými státy, je od počátku 21. století základním kamenem modernizace britského letectva.

Česká společnost Excalibur International, součást skupiny CSG, a turecký lídr v oblasti obranné elektroniky, společnost Aselsan, podepsaly strategickou dohodu o spolupráci s cílem založit společný podnik se sídlem v Evropské unii a současně představit systém protivzdušné obrany Korkut integrovaný na kolové platformě Tatra Force 6×6. Partnerství si klade za cíl rozšířit společné obranné schopnosti pro evropské i globální trhy.

Ministr obrany Jaromír Zůna včera v Poslanecké sněmovně během mimořádné schůze k vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše podrobně představil priority resortu obrany na rok 2026 a obhajoval navržený státní rozpočet v kapitole Ministerstva obrany. Ve svém projevu zdůraznil rychlé první kroky nové vlády, pokračování klíčových modernizačních projektů a zaměření na reálnou obranyschopnost země.

Povinná vojenská služba byla v Německu pozastavena v roce 2011. Už předtím se postupně zkracovala z 18 na 6 měsíců a desetitisíce mladých mužů si místo služby v armádě vybírali možnost civilní služby, nejčastěji ve zdravotnictví nebo v sociální oblasti. V době, kdy se armáda přeorientovávala z teritoriální obrany na expediční mise, působil tento systém jako příliš drahý a neefektivní přežitek.

V nevojenských a laických kruzích je to téma nudné a nezáživné, ovšem pro bojové operace a jejich udržitelnost na všech třech úrovních se jedná o téma klíčové, jak už konec konců popsal i sám Napoleon Bonaparte. Řeč je o mobilitě a přepravě vojsk a jejich následném zásobování, tedy o schopnosti přesunu sil z místa A do místa B a následné podpoře tak, aby mohla vykonávat bojovou činnost po delší dobu. Bohužel právě toto zásadní téma je jednou z Achillových pat evropských obranných kapacit.

V saúdskoarabském Rijádu se bude ve dnech 8. až 12. února konat přehlídka bezpečnostních a obranných technologií World Defense Show 2026. Přestože jde o poměrně nový veletrh, už se stačil zařadit mezi celosvětově nejvýznamnější události v oboru a zároveň zahajuje výstavní sezónu. V Rijádu tak nebude chybět žádný ze světových lídrů obranného průmyslu, mezi vystavovateli se představí i společnosti patřící do skupiny CSG.

To, co se na počátku prezidentství Donalda Trumpa mohlo zdát jako provokativní či přehnané prohlášení, dnes nabývá mnohem reálnějších obrysů. Myšlenka odkupu Grónska od Dánska již není pouze mediálním výstřelkem, ale zapadá do širší strategie Spojených států, která kombinuje snahu o surovinovou bezpečnost, technologickou soběstačnost a posílení vojensko-strategické pozice v Arktidě – regionu, kde Rusko dlouhodobě disponuje výraznou převahou.