Příroda

Na obyčejné české louce, přímo na trusu skotu, koní nebo lesní zvěře, žije mikroskopický organismus jménem měchomršť krystalický (Pilobolus crystallinus). Tato drobná houba vyvinula neuvěřitelný systém, kterým dokáže odpálit své potomstvo s přetížením dosahujícím až 20 000 G. Tedy s mnohonásobně vyšším, než jaké zažívá kosmonaut při startu rakety nebo pilot stíhačky.

S příchodem teplých a slunečných říjnových dnů lze na mnoha místech pozorovat nálety slunéček. Jde o přesně načasovanou přípravu na nadcházející zimní období, kdy si berušky hledají to nejlepší místo pro přežití. Proč se jedná většinou o invazní slunéčka východní? Jak se jich zbavit? Proč se jich najednou objeví tolik? Kde zimují naše původní slunéčka?

Pro většinu českých houbařů představuje nález lišky obecné (Cantharellus cibarius) ryzí radost. Zatímco vedle stojící hřib bývá často skrz na skrz prožraný larvami, lišky zůstávají pevné, čisté a nedotčené. Tento úkaz je výsledkem propracované chemické a mechanické obrany, díky níž patří liška k rekordmanům délky života plodnice.

Bydlíte v jedné z obcí, kde se bude v pátek a v sobotu, nebo v blízké budoucnosti, konat referendum o VTE? Pojďme se podívat, co zásadně ovlivňuje výsledky hlasování v obcích. Možná vám to pomůže získat jiný vhled na tuto problematiku.

Provoz masožravých pastí je pro rostlinu biochemicky nesmírně drahý. Tvorba lepkavého slizu rosnatek, produkce trávicích enzymů nebo aktivní pumpování vody z podtlakových měchýřků bublinatek vyžaduje stálý přísun energie a vody. V sezóně se tato investice bohatě vrací v podobě uloveného hmyzu. Jakmile však podzimní chlad utlumí aktivitu hmyzu i vodního planktonu, masožravky nemají co lovit. Jak to dělají, aby nezahynuly?

Ačkoliv v minulosti obýval téměř celou naši krajinu, dnes balancuje na hraně přežití. Podle aktuální tiskové zprávy Správy KRNAP však přichází naděje. Krkonošská populace se po letech výrazného poklesu stabilizovala na 53 tokajících kohoutcích. Co je problém a co je naopak nadějí? Jakou roli hrály kyselé deště a následné holiny na Krkonoších a Jizerkách a jejich současné zarůstání?

Mám rád elektrická auta a uznávám, jaký podíl na jejich dnešním rozvoji mají Tesla i Elon Musk. Nikomu ani neupírám touhu sedět v autě bez volantu a nechat se vozit křemíkovým šoférem. Přesto beru snahy o autonomní řízení vozů Tesla s kapkou skepticismu. A realita mi v tom aktuálně dává trošku za pravdu.

Když rybníky zahalí ranní mlhy a teploty klesají k nule, většina hmyzích druhů postupně mizí. Nad hladinami rybníků dožívají poslední dospělé vážky, jejichž druhy přežívají jako nymfy ukryté v bahně nebo odolná vajíčka v pletivech vodních rostlin. V české přírodě existují dvě výjimka: šídlatka hnědá a kroužkovaná. Tyhle dvě nenápadné vážky přežívají mrazy a sněhové závěje jako dospělci na stéblech suchých rostlin nebo kůře.

V debatách o české i evropské energetice se často objevuje argument, že obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou ve skutečnosti drahé a životaschopné pouze díky masivním státním dotacím. Pohled na celkový obraz financování energetiky však ukazuje, že toto tvrzení stojí na velmi selektivním vnímání reality.

Když se na filmovém plátně nebo televizní obrazovce objeví roztomilý, majestátní či neobvyklý zvířecí hrdina (třeba lemur, sovice sněžná, rybky, dalmatini, severská plemena psů, vlci, želvy), diváci obvykle tají dech. Moderní kultura dokáže v lidech probudit obrovskou vlnu obdivu a lásky k přírodě. Má to však háček. Zábavní průmysl totiž často tvoří fikci, aniž by divákům ukázal realitu. Výsledkem pak bývá masová nákupní horečka. Poptávka po nejen exotických mazlíčcích a bezohledný odchyt zvířat z volné přírody pro řadu druhů znamená přímé ohrožení. Film sice může vzbudit zájem o živý svět, ale pokud je postavený na nepochopení zvířecích potřeb, může se láska k přírodě velmi rychle proměnit v její likvidaci. Pojďme se kouknout na pár příkladů.

Jak si asi každý z nás dokáže představit, podzimní pelichání a línání je evolučním nástrojem přežití, který zvířatům umožňuje splynout s proměňující se krajinou a odolat mrazům. Co přeměnu srsti spouští? Jak jsou na tom druhy s bílou zimní srstí v dnešní době globálního oteplování a mizející sněhové pokrývky?

Paroh je kost, která u dospělého jelena váží několik kilogramů. Celé paroží i přes deset. Dokáže růst rychlostí až 2,5 cm za den díky vápníku v jiných kostech. Pojďme se podívat na zásadní rozdíl mezi rohy a parohy. Na to, jak to vlastně v těle jelení zvěře funguje, aby jim mohly vyrůst nové parohy. Proč je vlastně shazují?

Na sociálních sítích se objevila zpráva o tom, že moderní větrné elektrárny v Norsku způsobují vážná poškození a deformity u novorozených sobů a právě proto se bude bourat více jak stovka turbín. Skutečný příběh, ze kterého tento příspěvek vychází, je příběh o norské farmě Fosen Vind. Nejde v něm ale o deformity u sobích mláďat, nýbrž o právní spor původních obyvatel, Sámů - Laponců bojujících za svá práva na tradiční pastviny a zachování kultury, které masivní energetická infrastruktura vážně ohrozila. Jak to přesně bylo a co si z toho vzít pro ČR?

Když se zářijové louky začínají zbarvovat do hněda a většina rostlin se ukládá k zimnímu spánku, ze země se prodere záplava něžných růžovofialových květů. Ocún jesenní (Colchicum autumnale) působí na první pohled jako křehký pozdní pozdrav léta. Ve skutečnosti jde o jednu z nejpozoruhodnějších a zároveň nejnebezpečnějších rostlin české přírody, která kvete na podzim a plodí na jaře.

S příchodem prvních mrazíků mizí ze zahrad i lesů většina hmyzu, žížal a dalších drobných živočichů. Pro ježky to představuje zásadní přelom v roce. Sezóna lovu končí a začíná období, kdy musí všechny své síly vložit do přípravy na zimu. Většina lidí si pod zimním spánkem představí, že zvíře prostě zaleze do hnízda a bezstarostně spí až do jara. Ve skutečnosti jde o složitou fyziologickou proměnu celého organismu.

Pro většinu z nás je václavka jen skvělou surovinou do tradiční dršťkové polévky nebo k naložení do octa. Máloco ale tak klame tělem jako právě tento nenápadný rod hub. Nejde totiž o pouhou podzimní pochoutku, ale o jednoho z nejagresivnějších houbových parazitů, jakého v evropské přírodě máme.

Slýcháme to od dětství v pohádkách i historických románech. Aristokracie má v žilách modrou krev. Jenže když se šlechtic poraní, teče mu úplně stejně rudá tekutina jako komukoliv jinému. Kde se tedy tento slavný mýtus vzal? Co podporuje myšlenku o modré odkysličené krvi a kteří tvorové na naší planetě se skutečně pyšní modrou krví?

Ačkoliv si opuncie (rod Opuntia) většina z nás automaticky spojuje s vyprahlými pouštěmi Severní a Jižní Ameriky, tyto houževnaté rostliny si v posledních letech našly cestu i do české přírody.

Ještě před několika desítkami let platila kudlanka v naší přírodě za vzácného až raritního obyvatele, kterého bylo možné potkat takřka výhradně na jižní Moravě. S probíhající změnou klimatu a postupujícím oteplováním se však situace radikálně změnila. Kudlanky úspěšně kolonizují nové oblasti, šíří se do Čech a dnes na ně můžeme narazit i na místech, kde by je dříve nikdo nečekal. Třeba v Krkonoších ve Špindlerově Mlýně.

Podzim v lesích, parcích a zahradách odstartuje ve velkém proces, který proměňuje padané ovoce v ještě větší pochoutku. Je to staré dobré kvašení neboli fermentace. Jaký vliv má alkohol na zvířata a jak s tímto tématem souvisí globální oteplování?

Blíží se doba, kdy se začne dříve stmívat. S tím se samozřejmě zvyšuje riziko nějaké kolize, nejen se zvěří. Ovšem představa, že je elektromobil pro divokou zvěř větším rizikem, vychází ze špatného předpokladu o tom, co zvěř na silnici vlastně slyší. Mimo obec totiž o hlučnosti auta většinou nerozhoduje motor, ale hlavně pneumatiky a vzduch.

S příchodem podzimu se českými zahradami tradičně šíří zaběhlý rituál. Po sklizni posledních rajčat, dýní a kořenové zeleniny berou pěstitelé do rukou rýče a motyky, aby záhony i skleníky dokonale vyčistili a „půdu nechali odpočívat“. Výsledkem bývají úhledné, hladké a černé plochy, které v očích mnohých symbolizují dobře odvedenou práci před příchodem zimy. Z pohledu moderní vědy však takto odhalenou půdu připravujete o vodu, živiny a zdravý půdní život.

Sucha, povodně i mizící hmyz a ptáci ukazují, že tradiční ochrana zbytků neporušených ekosystémů už nestačí. Evropská unie proto v roce 2024 přijala přelomové Nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law). Poprvé v historii nejde jen o bránění toho, co zbylo, ale o aktivní uzdravování toho, co jsme v minulosti poškodili. V srpnu vypršela lhůta pro podání Národního plánu obnovy přírody, které toto nařízení požaduje. Česká republika ho zatím nepodala.

Po klidnějším a brakickém Baltu se v posledním díle našeho seriálu přesunujeme do zcela jiného mořského světa. Severní moře je dravé, větrné, hluboce provázané s lidskou historií a především neustále v pohybu. Zatímco Středozemní moře ohřívá jižní slunce a Černé moře skrývá toxická tajemství v hlubinách, Severní moře žije silou oceánských proudů, obrovskými přílivy a bouřemi, které formovaly břehy celé severozápadní Evropy.

Vydejme se na jeden z nejznámějších šumavských okruhů. Ze Špičáckého sedla přes Černé na Čertovo jezero a zpět do Špičáckého sedla. Čeká nás zhruba 10 kilometrů stoupání a klesání po širokých upravených i úzkých kamenitých cestách lesní krajinou.

Léto pomalu balí kufry, slunce hřeje o něco méně a na dveře nám klepe podzim. S ním přichází i ten dobře známý, lehce panický pocit před otevřenou skříní, kdy s hrůzou zjišťujeme, že nemáme absolutně co na sebe. Zatímco loni jsme v tomhle období hromadně podléhali panice a kupovali svetříky v neuvěřitelných odstínech hořčicové z řetězců s rychlou módou, letos to zkusme jinak. Chytřeji, levněji a s čistým svědomím.

V našem seriálu o evropských mořích se po horkém, slaném Středomoří a vertikálně rozťatém Černém moři přesouváme na sever. Baltské moře je pravým opakem jižních moří. Je chladné, mělké, extrémně mladé a jeho slanost je tak nízká, že se v něm mísí mořský život se sladkovodními druhy. Zároveň je to však jedno z nejzranitelnějších moří na světě, které kvůli své geografii funguje jako skládka lidského znečištění.

Cestování k polskému Baltu nebo i třeba jen do příhraničí elektromobilem vám může přinést jedno příjemné překvapení. Polský stát totiž nabízí všem majitelům elektromobilů zajímavý bonus - plošné osvobození od placení parkovného v městských zónách. A co je na tom pro nás nejzajímavější: výhodu mohou využívat i čeští řidiči.

V našem seriálu o evropských mořích pokračujeme zastavením u Černého moře. Černé moře na první pohled klame tělem. Jeho břehy lemují oblíbené rekreační oblasti a lázně, ale pod hladinou se ukrývá jeden z nejpodivuhodnějších, nejextrémnějších a nejkřehčích ekosystémů na celé planetě. Je to svět rozťatý na dvě části. Na pestrý život na slunci a obrovskou, toxickou hlubinu, kde se čas doslova zastavil. Ta tvoří téměř 90 % objemu Černého moře.

Pojďme se podívat na vodu! Vodní energie zdaleka neznamená jen klasické obří přehrady s Kaplanovými nebo Francisovými turbínami. Vodní živlík nabízí obrovský potenciál v oceánech i na malých řekách. Máme pro vás přehled inovativních směrů ve vodní energetice. Od oceánských obrů až po řešení šitá na míru českým řekám.

Při procházce českou přírodou se naštěstí nemusíme bát mamby, černé vdovy ani naštvaného grizzlyho. I malé klíště nebo hejno komárů ale dokáže výlet pořádně otrávit, a tak je dobré mít po ruce účinnou obranu. Jak se vyznat v záplavě přípravků a vybrat ten správný? Podíváme se na výhody, nevýhody i rizika repelentů na bázi DEET, IR3535 a dalších.

V našem seriálu o evropských mořích jsme postupně poznali, jak fyzikální zákony, salinita, teplotní rozdíly a proudění definují charakter jednotlivých pánví. Ukázali jsme si, že oceán není jen pasivní masou vody, ale že fyzika funguje jako neviditelný režisér, který vymezuje prostor pro samotný život. Nyní otevíráme sérii čtyř zastavení, v nichž se na každé z těchto moří podíváme detailně a podrobně zblízka. A začínáme tam, kde je to horké, pestré, evolučně jedinečné a kde se pod vlivem lidské činnosti odehrávají ty nejviditelnější proměny ve Středozemním moři.

Klasickým větrným elektrárnám na pevnině roste nová konkurence, která řeší jejich největší neduhy.. Nastupuje éra v podobě létajících draků, plovoucích mořských gigantů a tichých bezvrtulových stožárů. Jak tyto revoluční koncepty fungují, kde už dnes reálně vyrábějí elektřinu a co mohou přinést vnitrozemskému Česku?

Na jedné z lokálních facebookových skupin jsem dostala tip na lokalitu modráska bahenního. Tenhle motýl patří k našim nejzajímavějším a biologicky nejspecializovanějším denním motýlům. V rámci Evropy patří české populace k nejstabilnějším, a proto má republika zodpovědnost za ochranu tohoto druhu. Proč je „kukačkou“ mezi motýly a proč k životu potřebuje jeden konkrétní druh rostliny.

Polské pobřeží si v posledních letech získalo srdce českých turistů. Místo nekonečného spalujícího horka na jihu Evropy nabízí Balt osvěžující mořský vzduch, jemný bílý písek, borové háje a skvělé vafle se šlehačkou. Jenže nic není zcela bez chyby. V Polsku můžete narazit na hejna komárů, kteří vám mohou doslova zničit dovolenou.

Pokud jste v poslední době projížděli českým venkovem, dost možná jste nabyli dojmu, že se česká krajina proměnila v malířské plátno Vincenta van Gogha. A nejde jen o pro slunečnice typickou Moravu. Tam, kde ještě před pár lety dominovaly tradičnější plodiny, se dnes ke slunci otáčejí statisíce žlutých květů slunečnic. A nejde jen o klamný vizuální dojem. Slunečnice roční poslední roky na českých i evropských polích prožívá slušný boom.

Pěstování plodin pod solárními panely, okna vyrábějící elektřinu bez ztráty průhlednosti nebo vesmírné satelity zásobující Zemi energií 24 hodin denně. Fotovoltaika prochází vývojem, který řeší její zásadní neduhy. Přinášíme přehled novinek, které mění způsob, jak nahlížíme na solární energii.

Nové Mlýny jsou pro jedny biologickým selháním a přehřátou nádrží plnou sinic, pro druhé jedinou pojistkou, která drží vyprahlou jižní Moravu nad vodou. Zatímco biologové ukazují, že obnovený lužní les by krajinu chladil lépe a zadarmo, stát se drží strategické zásoby 130 milionů kubíků vody. Proč politická reprezentace raději sází na inženýrská řešení, než aby udělala krok k přírodní adaptaci? A jaká rizika se skrývají na obou stranách barikády?

Do Polska v posledních letech míří stále více Čechů, kteří podlehli kouzlu Baltu. I já jsem jedním z nich. Polské pobřeží ale nabízí mnohem více než jen pláže plné otužilých milovníků studené vody a ostrého větru. Je to i místo, kde vás moře dokáže odměnit a na památku vám daruje krásný kus jantaru. Mám pro vás návod, jak nejlépe jantar v Polsku najít.

Přílivy a odlivy představují vizuálně nejvýraznější rozdíl mezi evropskými moři. Tento neustálý pohyb vody není jen zajímavým přírodním úkazem. Je to mocná mechanická síla, která doslova formuje podobu našeho kontinentu, diktuje architekturu přístavů a ovlivňuje bezpečnost pobřežních oblastí. Rozdíl mezi dramatickým Severním mořem a klidnou, téměř neměnnou hladinou Středomoří je jedním z nejzásadnějších faktorů, které definovaly rozvoj evropské civilizace. Zatímco salinitu a termoregulační schopnsoti moří a ocenámů, které jsme probírali v minulých dílech našeho seriálu ovlivnit můžeme, příliv a odliv nikoliv. Pojďme se na ně podívat blíže.

Pokud jste zahlédli u vás doma nebo v přírodě okřídlené mravence, vězte, že právě u vás probíhá mravenčí svatební let. Během tohoto krátkého období vyletují okřídlené královny a samci z hnízd, aby se spářili a založili novou kolonii. Způsob, jakým se to děje, se mezi jednotlivými rody zásadně liší – od královen, které si musí vystačit jen s vlastní energií, až po ty, které využívají parazitické strategie. I u nás žije poměrně hodně druhů. Pojďme si říci něco víc o jejich strategiích zakládání nových kolonií.

V posledních týdnech se na sociálních sítích a v diskusních fórech nejen zahrádkářů objevují stále stejné příspěvky o pozorování tohoto majestátního motýla. S křídly zdobenými černými pruhy a elegantními „ocásky“ působí jako návštěvník z exotických krajin. Je to otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) a letošní sezóna mu zřejmě mimořádně přeje.

Zatímco pes vám své přehřátí oznámí hlasitým dýcháním a kočka si zaleze do umyvadla, malí chlupáči v klecích, králíci, morčata, činčily, potkani nebo křečci, trpí potichu. V rámci našich domácích mazlíčků představují z hlediska letních veder tu nejzranitelnější skupinu.

V našem seriálu o evropských mořích jsme již prozkoumali, jak zásadně salinita a teplotní rozdíly definují charakter jednotlivých pánví. Zjistili jsme, že právě tyto fyzikální vlastnosti určují, zda je moře horkým tepelným výměníkem, nebo studenou, „uzavřenou“ nádobou. Nyní se podíváme na jejich další úkol, který přímo souvisí s touto termoregulací: ukládání CO2 a produkci kyslíku.

Procházka rozkvetlou loukou v horkém červencovém odpoledni je doprovázena neustálým, rytmickým cvrkotem. Pro mnohé z nás je to vedle zurčení vody v řece či potoku nejtypičtější zvuk českého léta. Kdo a co za těmito zvuky stojí?

Procházíte se za horkého červencového podvečera lesním lemem nebo podél rozkvetlých luk. Náhle se z podrostu ozve ostrý, chraplavý zvuk, který připomíná spíše štěkání menšího psa než projev divoké zvěře. Zastavte se a rozhlédněte se. Možná uvidíte srnce vyhánějícího soka, který přerušil jeho svatební tanec kolem říjné srny, ze svého teritoria. Stali jste se svědky srnčí říje

Kočka domácí sdílí drtivou většinu své genetické výbavy se svým přímým předkem, kočkou plavou, která obývá polopouštní a pouštní oblasti severní Afriky. Toto evoluční dědictví dává kočkám v horku obrovskou výhodu oproti psům, ale zároveň z nich dělá pacienty, u kterých se přehřátí diagnostikuje velmi obtížně.

Často mluvíme o moři jako o zdroji ryb nebo turistické destinaci, ale naprosto přehlížíme jeho nejdůležitější roli: funkci planetárního termostatu. V minulém díle našeho seriálu o mořích jsme zjistili, že slanost moře je výsledkem miliard let trvajícího procesu, proč je důležitá, a jak ji využíváme. Možná se vám to zdá divné, ale právě slanost vody s funkcí termoregulace celé naší planety velmi souvisí. Pojďme si o této funkci moří a oceánů říci víc v našem druhém dílu seriálu o mořích.

Svlékání kůže, přesněji pokožky, odborně nazývané ekdyze, je fascinující proces, který u českých hadů probíhá v mnoha ohledech podobně, ale přesto má svá specifika podle toho, o jaký druh se jedná. Pojďme se na to podívat podrobněji.

Při našem prodlouženém víkendu u Baltského moře mé oči upoutalo něco, co vypadalo jako zmenšenina bambusového lesa. Když to člověk vzal do ruky, bylo to i tvrdé a bylo to na jednom úseku cesty po pobřeží úplně všude. Nejedná se ale o bambus, nýbrž o přesličku. Podobnost je opravdu jen vizuální. Botanicky jsou bambusy a přesličky naprosto odlišné rostliny. Tohle, co jsem viděla, je přeslička zimní. Jedná o evropskou rostlinu s historií, která sahá až do dob dinosaurů a roste i u nás.

Letní tropické dny v posledních letech dosahují hodnot, na které nebyla středoevropská příroda ani naše domácnosti historicky zvyklé. Zatímco my lidé máme k dispozici potní žlázy rozprostřené po celém těle a lehký šatník, naši čtyřnozí spolubydlící musí přežít ve svých kožiších. Jak se pes sám ochlazuje? Která plemena mohou mít letní sestřih a kdy je to nebezpečné? Jak správně použít mokrý ručník, aby psovi opravdu pomohl?

Venku pálí slunce s intenzitou fúzního reaktoru, vzduch nad asfaltem cyklostezky se tetelí jak v Austrálii a i ty borovice podél cesty vypadají, že by nejraději shodily jehličí a skočily do nejbližšího rybníka. Česká krajina se proměnila v obří horkovzdušnou fritézu a my se v ní i uprostřed přírody pomalu pečeme. Naštěstí ale máme vychlazené pivo, které nás zachrání. Nebo ne?

Venkovní teploty atakují hranice, které máme spojené s dovolenkovými destinacemi kolem rovníku. V naší zemi, kde třetina obyvatel bydlí v panelácích a klimatizace je stále spíše výjimkou, se však z bytů stává nesnesitelná výheň. Jak s tropickými vedry v bytě bojovat elegantně, ekologicky a levně?

Býval symbolem nespoutané síly, který naháněl hrůzu i úctu nejstarším evropským lovcům. Pratur, monumentální vládce pravěkých luk, však před čtyřmi staletími zmizel. Dnes se vrací. Ne jako duch, ale jako výsledek fascinujícího vědeckého experimentu. Jak může novodobý pratur pomoci evropské divočině? Proč se o něj snažíme? Nestačí v současnosti žijící druhy?

Každý červen se některé vlhké louky a okraje lesů po setmění promění v tiché jeviště plné mihotavých světel. Právě dnes, o svatojánské noci, podle tradice vše vrcholí. Světlušky, které po generace provázejí svatojánské noci pověstmi o pokladech a magii, jsou v první řadě pozoruhodnými bytostmi z hlediska biologie. Jejich světlo, které je výsledkem téměř stoprocentně efektivní chemické reakce, slouží jako složitý komunikační systém. V tomto hmyzím mikrosvětě jde o námluvy, ale i nelítostný boj o přežití. Pojďme se podívat, jak tyto „živé lucerny“ skutečně ovládají noc, a na legendy, které je provázejí.

Ten moment zná každý z nás. Po úmorném suchu a vedru se nebe konečně zatáhne, vzduch se ochladí a na rozpálenou zem dopadnou první těžké kapky. V tu ránu se okolím rozlije specifická, hluboká a opojná vůně, kterou podvědomě považujeme za vůni čisté vody. Jenže samotná voda žádnou vůni nemá. To, co s takovým požitkem nasáváme do plic, je fascinující chemický koktejl, pro který věda našla téměř magické jméno petrichor. Tento termín v roce 1964 vytvořili dva australští vědci spojením řeckých slov petra (kámen) a ichor, což v řecké mytologii označovalo éterickou tekutinu, která kolovala v žilách bohů místo krve. Pro moderní vědu je však petrichor dokonalou souhrou biologie, botaniky a atmosférické fyziky.

Evropská unie po více než dvaceti letech kompletně přepisuje pravidla pro geneticky modifikované organismy. Nová legislativa rozvazuje ruce moderní vědě a dává zelenou metodám přesného genetického editování, jako jsou molekulární nůžky CRISPR. Jak se změní to, co pěstujeme a jíme, proč kolem nových pravidel zuřila ostrá patentová válka a co tato agrární revoluce znamená pro běžného spotřebitele?

Vodní nádrž Lipno, jihočeský turistický magnet, prožívá těžkou ekologickou krizi. To, že je zelené v létě, by se dalo pochopit, nebyla by to totiž u nás výjimka, jenže Lipno je zelené i v zimě. Tento masivní ekologický problém je bez problémů viditelný i ze satelitních snímků z vesmíru uprostřed jara nebo podzimu. Právě kvůli zhoršujícímu se stavu si Jihočeský kraj nechal zpracovat rozsáhlou technickou studii. Jenže když došlo na prezentaci výsledků, politické vedení kraje v čele s hejtmanem Martinem Kubou ukázalo lidem dosti zkreslený obrázek. Pojďme si říct, co studie opravdu říká.

Jsou blízce příbuzné růžím, jejich vůni tvoří koktejl ze 350 látek, celá červená jahoda není plod. Jahodník velkoplodý je fascinující rostlinou s bohatou historií a překvapivou anatomií. Přečtěte si, jak jsme vyměnili lesní jahody za ty velké, jak je využívala francouzská smetánka. Jak souvisí s břízami?

Potkáte-li v létě větší, žluto-černě pruhovaný hmyz, váš první instinkt bude pravděpodobně ústup před nebezpečným žihadlem. Můžete se však snadno stát „obětí“ jedné z hříček naší přírody, nesytky sršňové. Nesytka sršňová je naprosto neškodný motýl, který své sršní maskování dovedl k dokonalosti. Zajímavé nejsou ale jen její mimikry, ale i život jako takový. Zatímco dospělec se na světle ohřeje jen pár týdnů, jeho vývoj probíhá i několik let v temnotě uvnitř kmenů stromů.