Příroda

Evropská unie se v posledních letech snaží o ambiciózní proměnu své ekonomiky směrem k udržitelnosti. Jedním z nejdiskutovanějších nástrojů této proměny je CBAM (Carbon Border Adjustment Mechanism), kterému se v běžné řeči přezdívá „uhlíkové clo“. Jeho ostrá fáze se rozeběhla se začátkem tohoto roku. Jde o mechanismus, který může zásadně ovlivnit ceny zboží, mezinárodní obchod i globální boj s klimatickou změnou. Pojďme si srozumitelně vysvětlit, o co vlastně jde.

O víkendu jsme si připomněli 34 výročí od momentu, kdy se flotila desetitisíců gumových zvířátek "Friendly Floatees" vydala na cestu mořem a potvrdila zásadní poznatky o mořských proudech, které utváří klima na Zemi.

Titulek typu „Vědec zkoumá velikost rejsčích lebek“ by si jistě vysloužil mnoho posměšných smajlíků a nelibosti, pokud by získal grant. Spousta lidí by tento projekt totiž považovala za nesmyslný a úplně zbytečný. Ono to ale znamenalo průlom v dosavadní představách o biologii savců. Dnes se tomu říká Dehnelovův fenomén.

„Ten Macinka má celoevropský dopad.“ Pisatel tohoto komentáře pod článkem o současné sněhové kalamitě v Evropě naráží na prohlášení pana Macinky „Klimatická krize v ČR dneškem končí“ . Realitou ale je, že právě i tyhle zimní extrémy jsou způsobené současným rychlým globálním oteplováním. Ano, vyšší jednotky i nižší desítky cm sněhu za hodinu vždy byly a jsou extrém, který působí problémy. Pojďme si říci, co je polární vortex a jet stream.

Stromy jsou obalené námrazou, pole přikryl bílý příkrov a rtuť teploměru klesla hluboko pod bod mrazu. Vše se zdá být nehybné, mrtvé a zakleté do ledu. Krásná letošní novoroční zimní idylka. Přímo pod vrstvou prašanu, se ale odehrává čirý ruch. Existuje tam prostor, kterému vědci říkají subnivium (z latinského sub – pod a nix – sníh). Pro velké množství druhů živočichů a rostlin je subnivium jedinou šancí, jak přežít zimu v mírném a polárním pásu. Pojďme odhrnout bílou peřinu a nahlédnout do tohoto skrytého světa.

Představte si, že stojíte uprostřed rozlehlé vodní plochy. Pod vámi se otevírá hluboká, temná propast, ve které vidíte každý kamínek na dně, stébla mrazem zakonzervovaných řas a občas i stín ryby, která propluje hluboko pod vašimi podrážkami. Máte pocit, že se vznášíte v prostoru. Tento fascinující úkaz, kterému se lidově říká „černý led“ nebo „čiré sklo“, je jedním z nejpůsobivějších představení, která si pro nás příroda v zimě připravila. Vidět jste jej mohli před pár dny třeba na Novomlýnských nádržích na Jižní Moravě. Pojďme se na tento jev podívat blíže.

Ohňostroje sledujeme s úžasem, ale málokdy přemýšlíme nad tím, že každý záblesk barvy je výsledkem chemické reakce toxických kovů. Zatímco vědci varují před 'sprchou jedů', letošní data z měřicích stanic ukazují, že hlavně díky nové legislativě se nám poprvé po letech dýchalo při oslavě příchodu nového roku o poznání lépe. I tak ale varování vědců platí.

Většina z nás vnímá oceán jako nekonečnou modrou plochu, kulisu pro dovolenou nebo domov exotických ryb. Helen Czerski nám ukazuje, že oceán není jen pasivní masa vody, ale gigantický, neuvěřitelně složitý a fascinující stroj, který aktivně utváří vše, co na této planetě známe.

Zatímco dnes vnímáme Vánoce skrze lesk skleněných či plastových koulí, barevných světýlek a moderních dekorací, v dobách našich předků byla dominantou Štědrého večera zlatavá barva slámy, vůně rozkrojeného jablíčka nebo vlašských ořechů. Sláma a nebyla v rolnickém domě jen vedlejším produktem hospodaření, ale spolu s obilím byla i posvátným symbolem přežití a hojnosti. Tradice spojené s těmito dary země sahají hluboko do předkřesťanských dob, kdy byl zimní slunovrat vnímán jako kritický bod roku, v němž bylo třeba zajistit přízeň přírodních sil pro budoucí úrodu.

Jedním z nejkrásnějších a nejautentičtějších Vánočních zvyků, které si jako národ neseme po generace, je krmení lesní zvěře. Tento rituál, který propojuje lidský svět s tím divokým, v sobě nese hlubokou symboliku sounáležitosti a vděčnosti. Je to okamžik, kdy si uvědomujeme, že hojnost našich vánočních tabulí není samozřejmostí a že jako lidé máme zodpovědnost i vůči těm, kteří se v mrazivých měsících musí spoléhat pouze na své instinkty a skromné zdroje, které jim krajina ponechala. Každopádně pokud není sníh, přírodní zdroje jsou pro ně dostačující. Tento zvyk může velmi snadno shnít. Nedopusťme to.

Vznik včelího vosku je jedním z nejúžasnějších procesů v hmyzí říši. Vosk je včelím stavebním materiálem, který doslova vypocují ze svého těla. V lidském světě má mnoho využití. Málo kdo ale ví, že když se zapálí dokáže vyčistit vzduch v místnosti. V tomto ohledu je to pravý opak všudypřítomných parafinových svíček.

Tak a je to tady. Vážení přátelé, milovníci lesů, luk a hájů, ale i vy, kdo si rádi o víkendu projedete okresky v něčem, co má víc koní než průměrná stáj v Kladrubech. Včera se stalo něco, co jsme ještě nedávno považovali za špatný vtip z kategorie „to by přece neudělali“. 15. prosinec 2025 se do dějin ekologie v Česku zapíše tučným písmem. Černým jako saze z vymontovaného filtru pevných částic. Petr Macinka, předseda strany Motoristé sobě, se oficiálně stal ministrem životního prostředí.

Řada lidí (především ti, kteří elektromobilem nikdy nejeli) tvrdí, že zima je pro elektromobil vyložená smrt. Buď mráz zničí samotnou baterii, nebo za volantem zmrzne alespoň řidič, protože si ze strachu z vybití baterky raději nezapne topení. Rozhodli jsme se vyzkoušet, co je na tom pravdy. Jak zvládne základní elektromobil od Citroenu zimu na horách?

S příchodem prosince se miliony domácností po celém světě ponoří do rituálu výběru a zdobení vánočního stromku. Pro většinu znás je to záležitost estetiky, vůně a tradice. Tyto dřeviny, ačkoliv všechny patří do řádu borovicotvarých (Pinales), se od sebe liší v mnoha zásadních aspektech – od detailů jejich jehličí a šištic, přes nároky na stanoviště, až po evoluční strategie, které jim umožnily přežít a prosperovat v různorodých biotopech. Pojďme se ponořit do jejich zeleného světa a odhalit, proč je každý z těchto "vánočních" stromů jedinečnou součástí naší přírody.

V hlubokých, listnatých lesích České republiky, především v bučinách a doubravách, žije nenápadný hlodavec, který si od ochranářů vysloužil přezdívku sedmispáč. Není to nikdo jiný než plch velký (Glis glis), největší z našich plchů, který drží v české přírodě fascinující rekord – je suverénně nejdelším zimním spáčem.

Chaluha malá (Stercorarius longicaudus) je pták, který do české krajiny nepatří, ale občas se u nás nečekaně nějaký většinou vyčerpaný, zbloudilý jedinec objeví. Tento fascinující mořský dravý pták tráví většinu svého života nad rozbouřeným oceánem, kde exceluje ve svém neobvyklém způsobu obživy.

Třídění odpadu je pro většinu obyvatel České republiky denní rutinou, ale málokdo si plně uvědomuje, že nejde jen o dobrý zvyk, nýbrž o zákonnou povinnost už od devadesátých let, jejíž dodržování má zásadní vliv na životní prostředí a naši budoucnost.

Guáno, trus zejména mořských ptáků nebo netopýrů, zachránilo miliony lidí před hladomorem. Stalo se klíčovou surovinou, která rozpoutala mezinárodní konflikty. Využívala se i pro výrobu střelného prachu. Je to příběh o přírodním zázraku, lidské chamtivosti a o tom, jak se obyčejný exkrement stal hybatelem dějin.

Poslední kniha od Jamese Lovelocka, tvůrce slavné Teorie Gaia, o tom, že „vůbec poprvé se my lidé budeme muset o planetu podělit s tvory, kteří budou inteligentnější než my sami," ale nebudeme jimi likvidováni. Překvapivě pozitivní čtení od velkého skeptika.

S příchodem prvního sněhu a mrazivého počasí Správa národního parku (KRNAP) každoročně uzavírá některé turistické trasy. Důvod je prostý a klíčový pro přežití největšího savce našich nejvyšších hor, jelena. Stovky jelenů se v tomto období přirozeně stahují do přezimovacích obůrek, které pro ně fungují jako nezbytný zimní azyl. Proč k tomu dochází a jaký to má smysl? Je to souhra tří hlavních faktorů: ochrana lesa, zajištění potravy a nutnost klidu.

Když se řekne chloroplast, každý si představí stejný obrázek: malou, zelenou organelu uvnitř rostlinné buňky, kde se sluneční světlo mění na energii a cukry – proces, který nazýváme fotosyntéza. Leta letoucí panovalo v rostlinné biologii pevné přesvědčení, že role chloroplastů je primárně metabolická a energetická. Chloroplast však hraje velkou roli i v imunitě, obraně a signalizaci, o kterých se myslelo, že jsou výhradní doménou buněčného jádra a cytoplazmy. Co to znamená po nás? Nové možnosti při šlechtění odolnějších rostlin.

Přestože je dělí kontinenty, biotopy a dokonce i životní strategie, všichni jsou si příbuzní, patří řádu ocasatých obojživelníků (Caudata). Jsou to dědicové prastarých linií, které před miliony let opustily moře a každý z nich si našel svou vlastní cestu. Pojďme prozkoumat vazby, které spojují naši českou obojživelnou faunu s exotickým tvorem, jenž se stal ikonou vědeckého výzkumu ale i kultury. Svou popularitu u dětí si získal hlavně díky hře Minecraft a také jako předloha pro nejednoho filmového draka.

Vánoce mají svou neodolatelnou vůni a jejím zdrojem je i komplexní směs perníkového koření, které procestovalo půl světa. Pojďme se ponořit do původu, biologie a vůní klíčových rostlin, které stojí za každým dokonale upečeným perníčkem.

Když se barevný podzim začne měnit v zimní mrazivou šeď, napadne bílá peřina a sluníčko ztratí letní sílu, příroda utichá. Pod vrstvou opadaného listí, v hlubokých norách a jeskyních se spouští jeden z nejúžasnějších biologických procesů, který se vyvinul k přežití extrémních podmínek: hibernace a další způsoby zimního spánku.

S příchodem listopadu a prosince se dny neúprosně zkracují, slunce se stává vzácným hostem a teplota nás nutí stáhnout se zpět do bezpečí našich domovů. Pro mnohé je toto období synonymem pro únavu, zimní splín a nekonečné čekání na jaro. Ale co kdybychom vám řekli, že zima nemusí být jen dobou přežívání, ale naopak nejútulnějším a nejpříjemnějším obdobím roku? Klíčem k této proměně je slovo, které se k nám dostalo ze severu: Hygge.

Příběh tohoto nápoje je stejně bohatý a komplexní jako jeho aroma. Začíná na úpatí hor, v mlhavých subtropických oblastech Asie, a vine se tisíciletími, proplétá se historií, obchodem, rituály i politickými konflikty. Málokterý nápoj má tak hluboké kořeny a tak rozmanité podoby. Na světě neexistuje jeden univerzální čaj, ale celá rodina nápojů, které spojuje jediná rostlina – čajovník čínský (Camellia sinensis).

Třicáté zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP30) se odehrálo v brazilském Belému, ve strategickém a symbolickém srdci Amazonie. Výsledkem se stal tzv. "Belémský pakt", který je klasickým diplomatickým kompromisem. Pakt sice přinesl dílčí úspěchy, zejména ve finanční oblasti, avšak v klíčové otázce postupu při opouštění fosilních paliv zůstal na místě, což vedlo k rozčarování u mnoha klimaticky ambiciózních států.

Současná rychlá klimatická změna volá po dekarbonizaci dopravy. Zatímco elektromobilita nabízí přímou cestu k bezemisnímu provozu vozidel, myšlenka syntetických paliv (známých také jako e-paliva nebo Power-to-Liquids, PtL) slibuje zachování stávající infrastruktury, motorů a svobody mobility. Tato paliva se tváří jako elegantní řešení, protože jsou teoreticky uhlíkově neutrální. Proč je tedy nenajdeme na každé čerpací stanici a v čem tkví jeden z největších nedávných vědeckých průlomů v jejich výrobě?

Kambodžské jezero Tonle Sap je jedním z nejpozoruhodnějších ekologických divů naší planety. Obrovské vodní těleso, které během suché sezóny zabírá plochu jen asi 2 500 kilometrů čtverečních, ale během monzunů, kdy se řeka Mekong prudce rozvodní, se jezero rozšíří a pohltí neuvěřitelných 16 000 kilometrů čtverečních okolní krajiny. Není to ale jen obyčejná záplava, je motorem života v celém regionu, hnojí rýžová pole, udržuje biodiverzitu a zásobuje proteinem miliony lidí. Dnes však tento fenomén slábne. Není v tom ale měnící se klima.

Káně rousná (Buteo lagopus), majestátní návštěvník našich zimních polí a luk, je jedinečným příkladem dravce, jehož život je neoddělitelně spjat s cykly daleké arktické tundry. Jako jediný zástupce svého rodu obývá všechny tři severní kontinenty a před nejkrutějšími mrazy podniká jednu z nejrozsáhlejších migrací mezi středně velkými dravci.

Evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS) se v posledních letech stal jednou z nejčastějších zbraní v politických debatách. Často je líčen jako nástroj „zlé Bruselské byrokracie“, který ničí evropský průmysl, zdražuje bydlení a žene domácnosti do chudoby. Obavy z dramatického nárůstu cen energií a dopadů na konkurenceschopnost našich firem jsou pochopitelné. Skutečnost je však mnohem složitější a sofistikovanější.

Když se řekne popularizace vědy, málokdo si představí žánr, který dokáže čtenáře dojmout, rozesmutnit a zároveň mu otevřít oči. Přesně to se však daří geologovi Petru Brožovi a ilustrátorce Lucii Škodové ve volném pokračování jejich úspěšné knihy Geostorky aneb lidské osudy ve stínu geověd. Druhý díl navazuje na stejný osvědčený formát – propojení strhujících, a často skutečných, lidských a zvířecích osudů s exaktními fakty geověd, tentokrát s hlavním tématem rezonujícím celou naší planetou: globální změnou klimatu.

Jedenáctý listopad. Datum, které v sobě nese příslib prvního sněhu, chladivého vzduchu a v neposlední řadě také vůni pečené husy a mladého vína. Za těmito radostnými tradicemi stojí jedna z nejuctívanějších postav křesťanské historie: svatý Martin z Tours. Jeho životní příběh, plný štědrosti a pokory, se stal základem pro celou řadu lidových zvyklostí a pranostik, které s úsměvem prověřujeme každoročně znovu a znovu. Martin však nebyl pouhou legendou; byl skutečnou historickou postavou, jejíž odkaz se prolíná s lidovou moudrostí a meteorologickými odhady.

Nová zelená úsporám je zásadní dotační titul na podporu energetických úspor v bydlení. Ministerstvo hlásí, že pro letošek je vyčerpáno. Má na to vliv strach lidí, jak s těmito oblíbenými dotacemi naloží nová vláda? Co ale bude dál?

Sojka obecná (Garrulus glandarius), tento nejpestřejší zástupce čeledi krkavcovitých v evropských lesích, je ptákem opředeným mnoha zajímavými příběhy a pozoruhodnými zvyky. Její nápadné, růžovohnědé zbarvení, černá linka pod okem a především zářivě modro-bílo-černá pírka na křídlech, z ní dělají nepřehlédnutelnou postavu lesního království. Méně nápadné jsou však její komplexní role v ekosystému a její úžasné kognitivní schopnosti, které fascinují ornitology i laiky.

Píše se 3. listopad 1957. Svět se sotva vzpamatoval z pípání sovětské družice Sputnik, a SSSR se chystá udělat něco ještě neuvěřitelnějšího. Na kosmodromu Bajkonur startuje raketa s živou posádkou, kterou tvoří učenlivá fenka Lajka. Stala se tak prvním živým tvorem, který dosáhl oběžné dráhy. Let ukázal nejen sílu lidské myšlenky, ale také to, jak je tenká hranice mezi průkopnickým duchem a vražedně chladnou kalkulací.

Veverka obecná (Sciurus vulgaris) je bezpochyby jedním z nejoblíbenějších a nejčastěji pozorovaných hlodavců v našich lesích a parcích. Její hbitost, huňatý ocas a zvědavá povaha z ní dělají jednoho z nejsympatičtějších obyvatel korun stromů. Fascinující svět veverek je plný překvapivých strategií přežití a ekologických rolí, které z ní dělají velmi potřebný článek ekosystému lesa a parku.

Rychlost, s jakou musíme přejít k obnovitelným zdrojům energie, je poměrně závratná a fotovoltaika hraje v této transformaci klíčovou roli. S masivním nárůstem solárních parků se ale zároveň objevuje zásadní společenská a ekologická výzva, jak zajistit, aby tyto parky nebyly jen další technická zařízení která zabírají cennou půdu, i když pro výrobu „zelené“ elektřiny.

Raroh velký (Falco cherrug) je majestátní dravý pták, který patří mezi nejvzácnější klenoty české i evropské přírody. Tento sokolovitý dravec, který je v České republice dokonce řazen mezi kriticky ohrožené druhy, je vázán na stepní ekosystémy. Letos byl v ČR rekordně úspěšný v hnízdění.

Po osmnáct hodin trvajícím nočním jednání ministrů životního prostředí Evropské unie v Bruselu se podařilo dosáhnout dohody o ambiciózním, ale zároveň kompromisním, klimatickém cíli do roku 2040. Zásadní změnou je zejména způsob jakým by mělo být cíle dosaženo.

Srnec obecný (Capreolus capreolus) je jediným zástupcem spárkaté zvěře, který praktikuje embryonální diapauzu, utajenou březost. Zatímco většina ostatních savců, včetně člověka, spěchá s vývojem plodu hned po oplodnění, srně příroda umožnila jinou cestu, která se zdá být dokonale přizpůsobena sezónním výkyvům ve vegetační době. Vědci se dlouho domnívali, že diapauza je ovlivněna především délkou dne, nikoli délkou vegetačního období. Toto zjištění nejenže objasnilo proč a jak se posouvá období, kdy srny rodí, ale může pomoci i s IVF.

Přelom října a listopadu patří už tradičně v Safari Parku Dvůr Králové dýním a strašidlům v jedinečné akci "Týden duchů". Přestože se má osobní tolerance ke strašidlům a vyřezaným dýním pohybuje někde na úrovni „slušné minimum“ nenechala jsem si tenhle rodinný výlet ujít! Hlavním lákadlo pro mě nespočívalo v halloweenských maskách, ale v tom, co se děje ve výbězích – šance zachytit africká zvířata v podzimně zbarvené středoevropské kulise. A vyplatilo se!

Obnovitelné zdroje energie jsou často představovány jako spása naší planety, čisté řešení pro budoucnost. Mezi nimi si budují čím dál silnější pozici větrné elektrárny. Přesto je s jejich výstavbou spojeno jedno závažné riziko, které budí velké obavy – fatální srážky ptáků s rotujícími lopatkami turbín. Pro spoustu lidí je toto zásadní argument proti jejich výstavbě. Nejde o pouhé hypotézy. Vědecká data z celého světa potvrzují, že větrné elektrárny ptáky a netopýry skutečně zabíjejí. Je proto naprosto legitimní a nutné ptát se, zda se jedná o přijatelnou daň za „zelenou“ energii, a zda existují skutečně účinné způsoby, jak těmto tragédiím zabránit.

Kniha "Geostorky aneb lidské osudy ve stínu geověd" od populárního geologa Petra Brože je čtenářskou událostí, která si okamžitě získá srdce těch, kdo hledají spojení vědy a lidských příběhů. Nejedná se o suchou akademickou publikaci, ale o sbírku 25 příběhů, které skvěle propojují fascinující svět geologie s hlubokými lidskými osudy.

Naše výpravy do světa léčivých bylin nemohou opomenout jeden z nejhouževnatějších a nejvíce opomíjených keřů naší krajiny, který se skrývá pod botanickým názvem Prunus spinosa, česky trnka obecná. Tento druh patří do rozsáhlé čeledi růžovitých (Rosaceae) a je vlastně divokým předkem našich kulturních slivoní - švestek. Její plody ale zdaleka nedosahují takové sladkosti. Je to však rostlina s prastarou historií a rozsáhlým léčivým i ekologickým významem.

Mezi Jihomoravským hejtmanem Grolichem a panem Macinkou proběhla v minulých dnech komunikace, při které si vyměnili otevřené dopisy ohledně CHKO Soutok. Grolich zve Macinku na osobní schůzku. Macinka považuje CHKO za zbytečné. Pojďme se podívat na to, jak argumentuje.

Modrý Důl. Pro milovníka a znalce Krkonoš je to jméno, které evokuje ticho, impozantní okolní kopce, známé sněhové pole Mapa republiky na Studniční hoře a malebné roubené chalupy v luční enklávě, která si v roce 2004 zasloužila statut vesnické památkové zóny. Jen málokdo však tuší, že tento divoký kout hor měl být v polovině 20. století proměněn k nepoznání a stát se velkolepým centrem mezinárodního sjezdového lyžování.

Sir David Attenborough. Jméno, které je po desetiletí synonymem pro ochranu přírody. Když se na sociálních sítích objeví citát, který zní hluboce a odpovídá jeho známým postojům, tak o něm nikdo nepochybuje. Přesně to se stalo s kritickým dopisem, který David Attenborough adresoval prezidentu Trumpovi. Text má jen jediný problém. David Attenborough ho s největší pravděpodobností nikdy nenapsal.

Ačkoliv se pro plod ořešáku královského vžilo pojmenování vlašský ořech, z botanického hlediska se paradoxně o ořech nejedná. V tomto článku se podíváme blíže nejen na tento fascinující plod, ale i na majestátní strom, na kterém roste. Zjistíme, proč by neměl chybět na našich zahradách, a zaměříme se také na úskalí, která jeho pěstování přináší.

Při zmínce o včelách se většině lidí vybaví med, květiny a krásná letní louka, zatímco vosa jim spíš připomene žihadlo, bolest a jejich obtěžování u sklenice s limonádou. Tento náš lidský předsudek si bohužel rychle osvojila i umělá inteligence. Připraví AI vosám osud ve stylu filmového Terminátora?

Říká se, že pod svícnem bývá největší tma. Toto prastaré rčení dnes získává nový význam v kontextu elektromobility. Pro statisíce lidí žijících na sídlištích představuje přechod na elektromobil logistickou noční můru. Hlavní překážkou nemusí být dojezd nebo cena vozu, ale zdánlivě banální otázka: „Kde ho budu nabíjet?“ Bez vlastní garáže s wallboxem se může zdát sen o tichém a ekologickém ježdění nedosažitelný. V Praze a Brně už ví, že řešení je vlastně neskutečně jednoduché.

Říká se, že pod svícnem bývá největší tma.

Vzpomenete si na jaro 2020? Na to podivné, tiché období, kdy se kvůli epidemii celý svět zastavil? Byl to čas kolektivní lidské úzkosti, existenčního strachu a nekonečného mytí rukou. Po celou tu dobu ležely na našich okenních parapetech kočky a smrtící covid-19 ignorovaly jako cokoliv jiného, co je zrovna nezajímá. Covid se přitom koček týkal víc, než jsme si mysleli.

Světová ochrana přírody dosáhla historického milníku, který signalizuje, že právní ochrana planety se přesouvá z morálního imperativu do sdílené mezinárodní priority. Na největším světovém kongresu Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN), která sdružuje přes 1400 subjektů včetně vlád, totiž došlo k uznání ekocidy, rozsáhlého poškozování životního prostředí (ať už záměrně nebo z nedbalosti), za trestný čin.

Zpochybňování dat o globálním oteplování s odkazem na zkreslení zvané městský tepelný ostrov je sice pochopitelné, protože města jsou skutečně teplejší než venkov. Nicméně vědci tento efekt u pozemních stanic dlouhodobě korigují, a ukázalo se, že na celosvětový trend oteplování má jen zanedbatelný vliv. Mnohem pádnější a zcela nezávislé potvrzení trendu poskytují družice, které měří teplotu atmosféry a zemského povrchu globálně, bez vlivu betonu a asfaltu, a jejich data se shodují s korigovanými pozemními záznamy. Konečným důkazem pak je, že teplota roste nejen ve vzduchu, ale i v oceánech, což spolu s rychlým táním ledu a stoupající hladinou moří potvrzuje, že oteplování je komplexní fyzikální realitou probíhající v celém zemském systému.

Desítky let bojujeme proti znečištění ovzduší, proti smogu, kyselým dešťům a dalším jedovatým látkám vypouštěným do atmosféry. Odsíření průmyslu a dopravy je jedním z největších environmentálních úspěchů moderní civilizace, který zachránil miliony životů a zdevastované ekosystémy. Jenže tento triumf s sebou přinesl nečekaný paradox.

Jedna z nejvíce střežených ekologických pevností světa padla. Island, drsný ostrov sopek, ledu a gejzírů, se po staletí pyšnil jedinečným statusem: byl jednou z posledních dvou oblastí na Zemi (tou druhou je Antarktida), kde se komárům navzdory jejich adaptabilitě nepodařilo trvale usadit. To už ale neplatí, protože komár se už zabydlel i na Islandu.

Klima není zatím to zásadní, co Afriku trápí. Tím hlavním je omezený nebo žádný přístup k elektřině a s tím spojená chudoba. Nejostřeji se tento paradox projevuje v subsaharské Africe, regionu neuvěřitelné rozmanitosti a ekonomického potenciálu. V této oblasti však žije 83 % všech lidí, kteří nemají přístup k elektřině. Využít potenciál regionu je tedy krajně obtížný. Je to také jeden z důvodů, proč Afrika ohrožuje Evropu migrací už teď. Evropa se musí zapojit do řešení.

Znečištění planety látkami, které se v přírodě prakticky nerozkládají, je jedním z největších environmentálních problémů současnosti. V popředí tohoto boje stojí PFAS . Přestože jsou spojovány s vážnými zdravotními riziky, včetně některých typů rakoviny a reprodukčních poruch, nová studie z USA přinesla překvapivý a mírně optimistický pohled na jejich dopad na divokou přírodu.

Symbolicky přesně v den, kdy uplynulo deset let od definitivního rozhodnutí o neprolomení limitů těžby hnědého uhlí na dole ČSA se včera na Hradčanském náměstí sešlo několik tisíc lidí aby dalo najevo, že nechtějí na ministerstvu člověka, který je napojený na těžařské lobby. I když na demonstraci nešlo jen o to, pojďme se podívat co může Tykač tím, že bude mít na MŽP svého člověka získat. Jednání kolem dolu ČSA totiž nekončí.