Příroda

Vosa v mnoha lidech vyvolává panický strach a potřebu „zabít vosu dřív, než mi dá žihadlo“. Ve skutečnosti si ale vosy takovou pověst vůbec nezaslouží. Nejenže většinou nemají žádnou potřebu zaútočit na člověka, ale také hrají mimořádně důležitou roli v naší přírodě. Chcete o tom vědět víc?

Po roce je to opět tady, máme tu 22. září a s ním mezinárodní Den bez aut. Mnohá města a úřady si na ten den vzpomenou a zorganizují nějakou akci, která má dokázat, jak zvládáme žít i bez aut. Ale opravdu chceme žít bez aut?

Nacházíme se v místech, první soukromé přírodní rezervace v Čechách. Díky lidem, kteří zde v minulém století hospodařili a vybudovali zavlažovací systém, který byl novými vlastníky (Českou společností ornitologickou) obnoven, vás nyní mohu pozvat nejen za ptáky, ale i hmyzem a obojživelníky do východočeské džungle a na pastviny divokých koní.

Houbařská sezóna vrcholí. Možná jste i vy zatoužili dozvědět se něco nového o fascinujícím světě hub. Možná chcete s houbami seznámit vaše děti. Možná chcete začít houbařit. Možná potřebujete opravdu obsáhlý atlas hub, kde nebudou jen základní druhy. Tipy jsou určeny právě vám.

V dřívějších dobách, kdy dostupnost lékaře nebyla takovou samozřejmostí jako dnes, byl bylinkář nebo vesnický léčitel důležitou součástí společnosti. Nejčastěji tuto pozici zaujímaly ženy, tzv. „babky kořenářky“, ale výjimkou nebyli ani „dědkové kořenáři“, tedy muži.

Chmelnice jsou místem, kde byste pasoucí se ovečky asi nečekali. Přesto se na jedné ze žateckých chmelnic spokojeně pase osm oveček. Chmelaři tu totiž společně s výzkumníky a jedním pivovarem testují návrat k tradičnímu způsobu hospodaření z časů našich dědečků a babiček. Ovce by jim přitom měli pomoci získat rostliny, které jsou odolnější vůči klimatickým změnám.

V českých lesích jsou velcí býložravci přemnožení, proto se staví oplocenky a chrání se tak mladé stromky před jejich okusem. Jak takový jelen, srnec nebo prase dokáže ochránit les před velkým požárem?

Různobarevné květy, sluncem prozářené listy a roztodivné plody – prostě nádhera jako vyšitá. Je opravdu škoda nevzít do rukou fotoaparát nebo mobil a nepřetavit to všechno v pěkné snímky. Tady máte pár tipů, jak to udělat trochu netradičně.

Paco Calvo v této knize otevírá pro běžného člověka úplně jiný pohled na svět rostlin. Poukazuje na již dlouho známé a přináší nové poznatky nejmodernější vědy, které ukazují na možnosti vědomí rostlin. Boří představy rostlin jako pouhé kulisy a zdroje potravy.

Jsme houbařský národ. Nejeden z nás z lesa donese množství hub, které sám nespotřebuje. Chcete toto množství prodat či darovat? Je tomu už víc jak deset let, co se podmínky výrazně zpřísnily. Hlavní důvod je asi všem jasný. Možnost snadné záměny hub za nejedlé či přímo jedovaté houby a dodržování správných hygienických zásad. Týká se to i mražených a sušených hub.

Poslední díl miniseriálu o bylinkách v těhotenství zaměříme na poslední trimestr. Ten bývá nabitý očekáváním blížícího se porodu a vrcholem těhotenství. Miminko je již téměř hotové a většinu času už jenom roste. Největším vývojem nyní prochází smysly, mozek a nervová soustava.

Olivovníky se pěstují ve středomoří. Letos to s nimi vypadá přinejmenším stejně špatně jako loni.

Přinášíme Vám velmi zajímavé video z mikroskopu, kde je vidět jak samička hledá svým velmi ohebným sosákem pod kůží cévku, ze které bude sát Vaší krev. Co se vlastně stane, když komáří samička zabodne svůj sosák do vaší kůže, proč si našla zrovna vás?

Hryzec vodní je příkladem toho, že informace, že je nějaký druh v nějaké zemi klasifikován jak ohrožený neznamená, že jinde tomu nemůže být naopak.

Koncem srpna se konal tradiční cyklozávod do vrchu Uphill Race Śnieżka, který vede z polské Karpatze na vrchol Sněžky. Je to jediný způsob jak se legálně dostat na Sněžku na kole. Obě správy Krkonošského národního parku jsou k tomu benevolentní.

Měnící se klima klade velké nároky na odolnost plodin. Jednou z nejzásadnějších je pšenice. Právě u ní se českým vědcům podařilo najít způsob, jak rychleji vyšlechtit odrůdy, které budou odolnější vůči měnícímu se klimatu.

Není tomu tak dlouho, co se nejen v Evropě přestlala vyrábět jednorázová platová brčka. Důvodem byl vznik velkého množství plastového odpadu. Ukazuje se však, že jejich náhrada na tom není o moc lépe. Zejména co se týče zdravotních rizik. V Americe proběhla studie, která na ně poukazuje. Podobnou studii provedli i Belgičtí vědci v Evropě.

Není tomu tak dlouho, co se nejen v Evropě přestlala vyrábět jednorázová platová brčka. Důvodem byl vznik velkého množství plastového odpadu. Ukazuje se však, že jejich náhrada na tom není o moc lépe. Zejména co se týče zdravotních rizik. V Americe proběhla studie, která na ně poukazuje. Podobnou studii provedli i Belgičtí vědci v Evropě.

Dusík je jedním ze základních prvků, který potřebují organismy k životu. Rostliny ho dokáží získat jen z určitých forem z půdy. Nicméně v obhospodařovaných půdách je ho velmi často málo a rostliny tak hůře prospívají - plodí. Proto ho dodáváme v podobě dusíkatých hnojiv. Jde to však i jinak.

Pták našich lesů, sadů, parků i zahrad, který svým tlustým zobákem rozlouskne kdejaké tvrdé semínko. Zvláštní je nejen zobák, ale i křídla. I když je u nás v zimě potkáme, nejsou to nejspíš u nás narození jedinci.

Arkto-alpínská tundra je pozůstatkem doby ledové a je evropským unikátem. Vlivem zvyšující se teploty se do těchto míst začíná pomalinku nasouvat les. Je tu ale spousta dalších faktorů, které rozrůstání lesa na vrcholových partiích Krkonoš brzdí. Postup hranice lesa již leta zkoumají vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

První tři měsíce utekly jako voda a najednou se nacházíte v trimestru druhém. Počáteční nevolnosti již většinou odezněly, u některých maminek však mohou přetrvávat až do 20. týdne těhotenství. Pro většinu maminek je však druhý trimestr chvilkou pro klid, odpočinek a načerpání sil do trimestru posledního.

Výlet na Krkonoše, kteří si užijí všichni ti, co mají rádi místy kamenitější terén a krásné výhledy. Já osobně nepatřím mezi fandy nejprofláklejších míst v Čechách, nicméně Sněžka byla přáním syna :-). Ze zištných důvodů jsem vyrazili v týdnu.

Právě v těchto dnech začíná, jako každý rok, období netopýřích záletů. V některých lokalitách se jedná o kolonie několika set jedinců, zejména netopýra hvízdavého a rezavého, kteří zalétají do obydlených budov. Jak se zachovat v případě takovéto návštěvy u vás doma?

Těhotenství je, jak říkaly již naše prababičky, „jiný stav“, a tak je třeba také k němu přistupovat. Nejenže v těle je nový vyvíjející se plod, velmi citlivý na jakékoliv látky zvenčí, ale také jinak funguje krevní oběh, metabolismus, trávení ženy či její vylučovací soustava. S tím vším je třeba počítat, a proto je tolik bylin přísně kontraindikovaných pro těhotné a kojící ženy.

Čas od času se objeví případy, kdy se volně žijící zvířata naučí nechat se krmit člověkem a ztratí tak svou přirozenou plachost. Krmení má však pro volně žijící zvířata značná rizika. Například ztratí schopnost hledat si potravu, případně si vytvoří závislost na lidech a ztratí k nim přirozený respekt. Konkrétní případ se v nedávné době objevil například u lišek, které se v Krkonoších nechávaly krmit turisty.

Vyrážíme kolmo a koloběžmo z centra Vrchlabí směr Špindlerův mlýn. Trošku se zapotíme při stoupání na Strážné. Odměnou nám bude krásné hřiště a pak jen mírně se vlnící nefrekventovaná cesta plná krásných míst.

Všude se mluví o užitečnosti včel a jejich ochraně. Naopak na heslo vosa ve vyhledávači najdete naprostou většinu textů na téma jejich likvidace. Zhruba to mi nedávno řekla do telefonu paní, která hledala informace o ochraně vos. Dokonce i vědci do nedávna dávali mnohem více prostoru včelám, přitom jsou na tom vosy s užitečností podobně jako včely. Možná ještě lépe.

Léto vybízí k pobytu venku, a k létu rovněž neodmyslitelně patří výlety a dovolené. Ačkoliv tyto aktivity máme povětšinou spojené spíš s příjemnými zážitky, i zde nás mohou přepadnout nejrůznější neduhy a nehody, a pro takové příležitosti se hodí mít po ruce nějakou léčivku. Pojďme se tedy podívat na ty, které nám na cestách mohou nejvíce pomoci.

Královéhradecký kraj vydal výjimku na odlov problémových vlků. Neznamená to však, že umožnil odstřel jakéhokoli vlka kýmkoli, kdekoli. Jedná se pouze o to, aby bylo urychleno jednání v případě, že se takový jedinec někde vyskytne.

Umělá inteligence dokáže spoustu zábavných věcí. Umí být ale také velmi užitečná. Jedním ze zajímavých uplatnění AI je například zkoumání chování sladkovodních delfínů na Amazonce. Podobné služby nám přitom může umělá inteligence poskytnou i v Česku.

Aneb pohled do komentářů pod články na sociálních sítích. Takové „malé“ zamyšlení nad tím, jak společnost často vnímá ochránce přírody a co je třeba změnit.

Prázdniny, les a trhání borůvek, to prostě patří dohromady. Vyrážíte s rodinou na jejich sběr a nakonec jich máte tolik, že ani nevíte, jak je zpracovat? Naše prababičky je uměly sušit, zavařovat, péci z nich koláče nebo dělat třeba víno. Máme pro vás desítky receptů, podle kterých to můžete zkusit také.

Do jednorázové plastové tašky dává nákup jen ekologický barbar, pro skutečné ekology tu jsou plátěné tašky z BIO bavlny! Nebo že by to bylo všechno trošku jinak? Jaké jsou skutečné rozdíly při používání „igelitek“, papírových nebo bavlněných tašek? Výsledky vás asi překvapí.

Prázdniny se pomalu blíží ke své polovině a léto dosahuje svého vrcholu. Blížící se svátek sv. Anny sice slibuje chladna z rána, ale veder se ještě nějaký čas nezbavíme. Pro ochlazení je často vyhledávaný pobyt u vody, ale pomoc najdeme i v rostlinné říši. Pojďme si tedy představit ty nejlepší pomocníky pro letní ochlazení.

Harrachov, to není jen Mumlavský vodopád a skokanské můstky. Je tu spousta dalších méně známých a přesto opravdu nádherných míst. Většina turistů míří z centra přímo k Mumlavě. My se vydáme nejprve na druhou stranu.

Letos na jaře byl vyhlášen první evropský národní park jehož hlavním předmětem ochrany je divoká řeka. Vjosa je jednou z posledních volně tekoucích řek po celé své délce v Evropě. Na vině jsou i obnovitelné zdroje energie.

Ve dvě ráno se s hukotem přihnala bouře. Stromy se ohýbaly jako luky. Vypadalo to, že i ohrada odletí. Za hodinu se to vyřádilo. Neslyšel jsem žádné padající stromy, tak jsem šel spát. Běžně hned po bouři ohrady obcházím a kontroluju. Teď jsem byl moc utahanej a tutíž línej.

Zdá se vám domácí akvárium plné rybiček jako něco, co nemůže mít žádný negativní ekologický dopad? V tom případě pro vás máme překvapení. I vaše milované rybičky vyprodukují nemalé množství CO₂.

Aneb o tom, že odpadky nejsou hlavním problémem Krkonoš. Co jím tedy je?

Britové testují využití stopovacích psů při dohledávání čolků. Citlivý nos psích detektivů má usnadnit relokace, přesídlování obojživelníků tam, kde jejich výskyt blokuje strategické developerské projekty.

Narcisy jsou krásná, byť jedovatá, ozdoba přírody. Nejnovější výzkum ale ukazuje, že narcisy mohou výrazně snížit produkci metanu při chovu hospodářských zvířat a tím pomoci s globálním oteplováním.

Jak to vidí Michal Skalka, vedoucí oddělení ekologické výchovy správy Krnap.

Krásný cyklovýlet, který si užijí i děti.

Vzít si na výlet do přírody dálkově řízený dron vybavený kamerou a pořídit si hromadu vlastních jedinečných leteckých záběrů je lákavé. Létání s dronem v naší přírodě má ale některá omezení, o kterých se v reklamách na většinou nemluví. Kde se u nás může létat a kde jsou drony zakázané?

Aneb chci podpořit výsadbu stromů v Česku. Jaký vybrat projekt?

Horké léto udeřilo v plné síle, a stejně tak v přírodě všechno kvete, bzučí, plodí, až z toho člověku přechází hlava kolem. Jaké bylinky a léčivé rostliny nám mohou přijít vhod v tomto období plném slunce a tepla? A které je naopak vhodné přenechat spíš na zimu? Pojďme se na to podívat blíže.

Aneb jak se z kachny stane kačer a pohled do života jedné z nich.

V poslední době se objevuje trend využívání hmyzu v potravinách, protože hmyz je bohatý na bílkoviny, tuky, vitamíny a minerály a má nízký dopad na životní prostředí. Jaké jsou výhody a nevýhody této alternativy?

Je smutný (ale pochopitelný) osud komárů, že je nikdo nemá rád. A co teprve, když se někde objeví strašidelně velký obří „komár“! Problém ale je, že onen obrovský komár je ve skutečnosti lidem zcela neškodná tiplice obrovská, která nejenom že nepije krev, ale dokonce je lidem i prospěšná.

Jistě jste si všimli, že ve stínu stromu je mnohem příjemněji než ve stínu slunečníku. Jak to?

Když se řekne soužití pravěkých lidí a zvířat, tak vás asi jako první napadnou psi, případně hospodářská zvířata. Nejnovější archeologické objevy na území Moravy ale dokazují, že dalším takovým zvířetem byl chytrý krkavec.

Máte rádi malé lesní jahůdky, které občas najdete při cestě přírodou? Jakým se ale z těchto drobných dobrot podařilo vyšlechtit „obří“ zahradní jahody? Může za to snad GMO nebo něco podobného? Zajímá vás, jaký původ mají dnešní velké zahradní jahody, které si můžete sami vypěstovat na zahrádce, koupit natrhané v dřevěné přepravce nebo za nimi vyrazit na samosběr?

O víkendu se možná i u vás doma symbolicky oslavil Den otců. Jak by to ale dopadlo mezi zvířaty? Zajímá vás, kteří „zvířecí tátové“ z u nás žijících divokých zvířat by si takovou oslavu také zasloužili?

Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu, do kterého patří i zástupci české vládní koalice, bude ve čtvrtek 15. června hlasovat o jedné důležité směrnici. O co přesně jde, jak to může prospět přírodě a pomoci v boji s klimatickou změnou?

Pokud ve snaze ušetřit planetární atmosféru začnete pátrat po tom, která oblast lidských činností produkuje opravdu hodně emisí skleníkových plynů, stavební sektor nemůžete minout. Ono zastavěné prostředí kolem nás totiž produkuje 40 % celosvětových emisí CO² ročně.

Dneska zavítáme do nejvýchodnějšího cípu Krkonoš na Rýchory. Společně prozkoumáme jednu z nejcennějších krkonošských lokalit.

Vyrůstala jsem v době, kdy se pomalu ale jistě začalo mluvit o nutnosti větší ochrany přírody. Bylo to po revoluci, tedy spíše někde kolem rozpadu Československa v roce 1993. Pamatuji mrtvé lesy v Jizerkách i Krkonoších, pamatuji barevné Labe ještě kolem roku 2000. Za těch 30 let se ale změnilo mnohé.

Kuchařka opatření, kterými se dá reagovat na klimatické cíle, je plná receptů. Vsadit můžete třeba na elektromobilitu vedoucí ke snižování emisí skleníkových plynů anebo na obnovitelné zdroje. Těch nápadů je mnoho. Společné jim je, že každé z těchto opatření si žádá určitou míru investic, než se uchytí do praxe. Proto je na místě otázka, který z těch receptů je efektivnější, případně lacinější.

Městské parky a zelené plochy jsou nejen krásnými místy k odpočinku. Nový výzkum ukazuje, že mají významnou roli v boji proti klimatické změně díky ukládání velkého množství uhlíku do půdy.