Příroda

Většina z nás zná plevel pouze jako nepříjemného záškodníka na zahradě, u něhož máme jediný cíl – zbavit se ho. V současné době se však začíná dostávat do povědomí mnohem sofistikovanější myšlenka – totiž, že z některých plevelů lze udělat poměrně chutnou svačinku nebo přísadu do jídel. Ne všechny plevely jsou však jedlé. Které tedy můžeme využít na talíři?

Bledulky a sněženky patří k mým nejoblíbenějším rostlinám. Letos mě ale pohled na ně tolik netěší. I u nás těsně pod Krkonošemi, už delší dobu plně kvetou. Mnohde je to i o měsíc dřív než obvykle. Příroda zareagovala na velmi teplý únor a začala se nezvykle brzy probouzet, což může být problém.

Ne nebojte, Gréta už není tím ukřičeným dítětem před Švédským parlamentem ve Stockholmu, které si vydobylo pozornost celého světa. Od té doby se mnohé změnilo, ale také nezměnilo. Gréta dospěla, používá jinou rétoriku. Co se ovšem příliš zatím příliš nezměnilo jsou témata na která upozorňuje. Knihu nenapsala sama, vystupuje zde spíš jako takový průvodce po tématech, která do jednotlivých článků zpracovali odborníci na dané téma.

Přestože jaro pomalu klepe na dveře, stále ještě budeme chvíli pociťovat studené zimní počasí. Už naši předkové říkávali „březen, za kamna vlezem“ a „duben, ještě tam budem“. Nenechme se tedy oklamat a ještě chvíli se věnujme prohřátí těla.

Všechna média jsou dnes plná stovek traktorů, na kterých někteří zemědělci vyrazili demonstrovat do Prahy. Zajímá vás, proč se další zemědělci naopak podobných protestů odmítají účastnit? Přinášíme vám velmi zajímavý text jednoho soukromého zemědělce, který vám svůj názor na tuto nátlakovou akci vysvětlí. Co je podle něj skutečným cílem současné přehlídky traktorů v Praze, kdo za celou akcí stojí a proč by se zemědělci neměli obávat ani Green dealu?

Příběh inspirovaný skutečnými událostmi v podhůří a v horách kolem řeky Gunnison, ve státě Colorado, kde bylo rozhodnuto o vybudování přehrady. Příběh o přežití v drsné horské přírodě. Příběh o lásce, tragédiích a naději, které prožívá hlavní hrdinka.

Pití kávy patří mezi nejznámější rituály. Mnozí z nás si bez tohoto „kouzelného nápoje“ nedokážou představit den. Pěstování, vývoz a výroba kávy hýbou celosvětovou ekonomikou. Pojďme se tedy na tuto okouzlující rostlinu a její plody podívat blíže.

Možná si říkáte: „Vždyť červenka tu je celý rok?“ Ano je, ale většinou ne ti samí jedinci jako od jara do podzimu. Pojďme se na ní podívat blíže.

Jak už se tak poslední dobou stává, ze skvostu, který se u nás objevoval jen na několika málo místech, se stává velký protivník, kterého se těžko zbavujeme. Krasec skvostný, o kterém je v článku řeč, se začal stěhovat a v novém se mu daří.

Poslední kniha, kterou jsem přečetla v minulém roce. Náčelník je skautská přezdívka, pod kterou se skrývá jméno Miloslav Nevrlý. Nevrlý však není nevrlý, jinak by se asi nemohl stát inspirací nejen pro ty, kteří se s ním kdysi jako skauti a turisti vydávali na toulky nejen po Karpatech a Jizerkách.

Střevní potíže mohou mít nejrůznější podobu, ať už se jedná o nadýmání, zácpu, průjem, nevolnosti, zvracení nebo potíže vážnějšího charakteru jako záněty střev nebo vředy. Jelikož vážnější potíže spadají spíše do rukou zkušeného odborníka nebo lékaře, budeme se věnovat především obtížím lehčího charakteru, s kterými si můžete poradit sami doma s pomocí bylinek.

Po letech, kdy se bobr od našich řek, potoků a dalších vodních ploch vytratil, se tam zase vrátil. Je to dobře nebo ne? Někteří tvrdí, že ne. Proč? Jaký je rozdíl mezi nutrií a bobrem? Jak nám bobr může pomoci v boji s klimatickou změnou?

Silvestr a Nový rok je čas oslav, radosti a naděje. Pokud chcete tento symbolický konec jedné etapy našeho života oslavit s ohledem na přírodu a životní prostředí, tak pro vás mám několik tipů, jak to udělat.

Poslední roky stupňuje snaha o omezení silvestrovských ohňostrojů. Důvody jsou jasné, od zdraví divokých i domácích zvířat, přes znečištění životního prostředí až po spoustu odpadu, které odpalovači rachejtlí po sobě téměř nikdy neuklízí. Navíc po čtvrtečním útoku šíleného střelce v Praze budou neustálé výbuchy připomínající výstřely traumatizovat i tisíce lidí, kterým zatím ohňostroje nevadily. Ale snaží se to úřady opravdu řešit? Nebo všechny snahy končí jen vyvěšením letáčků se zákazem?

Kniha Zaříkávač zvířat je jedna z těch knih, která vás nezahltí vědeckými informacemi a náležitě si u ní odpočinete. Zatáhne vás společně s jedním „podivínem“ do nitra šumavských hvozdů.

Před pár dny skočila televizní show StarDance, která opět bořila žebříčky sledovanosti. Co kdyby ale nešlo o soutěž „Když hvězdy tančí“ a místo toho by podtitulek soutěže zněl „Když zvířata tančí“? Pojďme pustit uzdu fantazie a představit si, jaká divoká zvířata z české přírody by se mohla takové soutěže účastnit a jaké tance by jim šly nejlíp.

Mnozí z nás si bylinné přípravky kupují již hotové v lékárnách nebo zdravých výživách, někteří z nás si však raději připravují léčivé produkty čerstvé přímo u sebe doma. Je to výhodnější, jelikož náklady na výrobu obvykle klesají a zároveň má člověk přehled o složení výsledného produktu.

Textilu jako komoditě vhodné k recyklaci bylo v naší zemi věnováno velmi málo. Nyní se to však mění. Na Ministerstvu životního prostředí chystají změny směrnice o odpadech.

Po teplotně nadprůměrném podzimu tu máme ostrý nástup zimy. Kde je teda to globální oteplování? Za takovouto sněhovou nadílku můžou paradoxně až letní teploty v jižní Evropě. V Srbsku dokonce měli tropickou noc.

Léčit se nějakou rostlinou není vůbec jen tak. Každá rostlina obsahuje rozličné léčivé látky s rozličným působením, a mnohdy tak rostliny reagují nejen na naše onemocnění, ale i na další užívané rostliny nebo lékařskou medikaci. Nabízíme tedy stručný přehled léčivých látek obsažených v rostlinách pro jejich snadný přehled. Pro větší přehlednost jsou jednotlivé názvy látek řazeny abecedně.

Zvířatům je jedno, jaké má který člověk postavení v lidské společnosti. A pokud se někde nabízí zdánlivě super místo k úkrytu před nečekaným mrazem a k přezimování, tak proč nevyužít třeba WC na ministerstvu vnitra? Následující text od Pražské zvířecí záchranky vám poradí, jak se v případě nečekané ušaté návštěvy vybavené radarem (nebo-li netopýra) zachovat.

Všude se v souvislosti s kůrovci píše o lýkožroutu smrkovém, který, zejména v minulých letech, decimoval naše smrkové lesy. Tento kůrovec však není zdaleka jediný, který se u nás vyskytuje. Existují i druhy, které napadají zejména jedli. A vypadá to s nimi podobně jako s lýkožroutem smrkovým. Tedy alespoň s některými. V poměru k zastoupení jedlí českých v lesích.

Slovo stres je v dnešní době skloňováno až příliš často. Není divu. Doba je rychlá, všechno je třeba mít hned, z filmů frčí co nejrychlejší zápletka, u knih se člověk neptá, o čem jsou, ale jak jsou dlouhé. Informace se dají najít na internetu, stejně tak komunikace probíhá přes telefony a sociální sítě. Dávno už jsou pryč doby, kdy člověk čekal na jeden dopis klidně i měsíce.

Sokoli, poštolky a další jim příbuzné druhy byli dříve řazeni mezi dravce. Dnes tomu tak není. Před nedávnem se totiž zjistilo, že z hlediska genetiky a vývoje druhů mají více společného s papoušky nebo i pěvci.

V naší zemi máme tolik svátečních dnů, že je jen málokdo dokáže všechny správně vyjmenovat a vysvětlit. O tom, že jejich „oslava“ často spočívá ve výletu do supermarketu radši ani nemluvit. Možná bychom si ale měli vzít příklad z jedné africké země, kde se neslaví jen dávná minulost, ale státní svátek využívají i k budování lepší budoucnosti.

Tahle mega bichle nadchne všechny, co chtějí zkoumat okolní přírodu do hloubky. Pomůže nejen zjistit, kdo kolem vás žije, ale i pochopit spoustu věcí z fascinujícího světa zvířat, které jsou běžnému člověku skryté a nejspíš je ani nenajdete v žádné encyklopedii.

Nejen zvířata, ale i člověk by měl jíst zejména to, co příroda v daném období nabízí. V aktuálním podzimním období je to zejména dozrávající ovoce, šípky, hloh, rakytník ale i semena a ořechy. Vydat se můžeme pro kořeny některých bylin. Pojďme se podívat blíže co nám to přinese.

Pokud nepatříte vyloženě mezi biology, první co vás napadne, když se řekne javor, je hokej a kanadská vlajka. Možná si matně vzpomenete, že existuje nějaký javor klen a javor mléč, který je „ostrý jako meč“. Ti zdatnější si vzpomenou ještě na javor babyku. Jak souvisí javor na kanadské vlajce s indiány? Který z javorů je jedovatý pro koně?

Náhodou jsem narazila na nové číslo jednoho časopisu, který běžně nesleduju. Autoři jednoho z článků položili několika lidem jasnou, ale ne úplně jednoduchou, otázku. Chtěli, aby se zamysleli nad tím, kde jsou podle nich hranice mezi prospěšným a škodlivým aktivizmem v environmentálních tématech. Zrovna od téhle skupiny lidí bych toto téma úplně nečekala. Mile mě to překvapilo. Na stejnou otázku se pokusím odpovědět i já.

Nutrie říční pochází z Jižní Ameriky. Jedná se o oblíbené kožešinové zvíře, jehož chov se rozšířil po celém světě. Jako jedna z prvních v Evropě získala nutrie do chovu česká farma ve východních Čechách. České chovy se postupně staly jedněmi z nejvyhlášenějších na světě. Stejně jako chovy ostatních kožešinových zvířat, však dopadly neslavně, nejen pro majitele, ale mnohde i pro přírodu.

Jedna z nejklasičtějších krkonošských tras s úžasnými výhledy na hřebeny Krkonoš, vodopády a skalní masivy v Labském dole. Většina lidí tuhle trasu chodí tak jak jsem to napsala v titulku.

Mám na mysli samozřejmě ořešák královský - vlašský. Všichni dobře známe jeho chutné ořechy, používané zejména do vánočního cukroví. Využívá se však i v lékařství a kosmetice. Mnozí z nás likvidují na své zahradě hromady ořešákového listí. Je to opravdu potřeba?

„Procházím se po okolí mého domu a říkám si, že bych už to listí měla shrabat.“ vaše slova? Tady je několik důvodů, proč být lenoch, a nedělat to. I když Vás sousedi s anglickými trávníky a upravenými tújemi za to „budou milovat“.

Možná se taky sami sebe ptáte: "Co to tak krásně fialkově kvete a voní na polích kolem vás." Fialková pole můžete nyní vidět například cestou z Jičína do Hradce Králové. Tahle rostlina se konečně ve větší míře vrací na česká pole.

S příchodem podzimu na sebe nenechají čekat ranní mrazíci ani postupně čím dál častější střídání teplot, které se na našem zdraví nejčastěji podepíší ve formě nejrůznějších rým, nachlazení, viróz, chřipek, kašlíčků a jiných neduhů.

Softshell tu s námi už nějaký ten rok je a velmi rychle si získal srdce nejedné aktivní rodiny. Pojďme se podívat s jakými rozdíly se můžeme setkat u softshellového oblečení. Především toho dětského.

Mezi chovateli se šíří panika, že jim EU zakáže chovat jejich domácí mazlíčky. Pojďme se podívat, o co přesně jde a jaký je aktuální stav věci.

Přinášíme rozhovor s Luďkem Šuldou, odborníkem na blanokřídlý hmyz, jehož zásluhou se našlo první hnízdo sršní asijských v České republice. Co odborníci nejprve objevili, než jim sršně ukázaly své hnízdo? Jak velký problém je sršeň asijská pro včely v ČR? V čem tkví jejich nebezpečí pro člověka? Nejen o tom jsme se bavili.

Možná pamatujete legendární expozice Kámen a život a Člověk a hory ve Vrchlabském klášteře. Historie této i ve světě známé výstavy skončila v roce 2017. Od té doby se pracovalo na rekonstrukci kláštera a nové expozici. Dnes proběhne od 9 hodin den otevřených dveří pro veřejnost. Já jsem měla možnost nahlédnout dovnitř již včera.

Dvě auta, která mají společného i něco jiného, než jen karoserii z nerezového plechu. Tesla Cybertruck se ještě ani neprodává, naopak DeLorean DMC-12 je už veterán, jehož výroba skončila před víc jak 40 lety. Jaký je význam těchto dvou vozů z hlediska ekologie a jak vypadají vedle sebe?

Viděli na vašem rybníku ptáka s nápadně jinak postaveným křídlem? Nemusí to být zranění. I v článcích od ornitologů se do nedávna objevovalo doporučení suchého pečiva jako varianty co ptákům můžeme dát. Dnes už by to nenapsali.

Kdo by neměl rád podzimní dny plné sluníčka a pohledů na barevné listí všude kolem. Co vlastně stojí za tímhle barevným představením? Proč se listí stromy většinou na zimu zbavují? Ano většinou. Jak to stromy dělají, aby přežily zimu?

Kniha, která vás vezme do fascinujícího světa hub a jejich vztahů s okolím. Vaším průvodcem bude biolog Merlin Sheldrake. Nečekejte knihu, kterou přečtete večer v posteli po náročném dni ale ani těžce odbornou literaturu. Při čtení budete mít pocit, že musíte jít do lesa, uvědomíte si, že bez hub by nebyl život jak ho známe.

Kůže, ač se to nezdá, je náš největší tělesný orgán. Navíc jako jediný se vlastně nachází na vnější straně těla, a o to víc je zranitelný. Zároveň tvoří naši jakousi hranici mezi vnějším a naším vnitřním světem, odděluje nás od světa kolem, a proto skrze kůži vyplouvají na povrch nejrůznější potíže a z té druhé strany zase dává najevo, jaké množství nebezpečí nám zvenčí skutečně hrozí. Pojďme se tedy podívat na bylinky, které nám pomohou, pokud s touto naší ochránkyní nebude něco v pořádku.

Máme za sebou další „legendární“ dostihy v Pardubicích. A také další oběť, na jejíž základě se volá po zrušení Velké pardubické, nebo alespoň smutně proslulého Taxisova příkopu. Ale marná snaha, k tomu jen tak nedojde. Zajímá vás, jak „Velká pardubická steeplechase“ začala a proč bez ohledu na oběti nezmizí ani v budoucnosti?

V rámci dlouhodobé spolupráce s elektrárnou Kladno se uskutečnilo natáčení pořadu „Nedej se“ o tom, že se pod dráty vysokého vedení dá hospodařit i tak, aby zde bylo živo. Současný přístup je stejný jako ve všech ostatních oblastech, tedy co možná nejlevněji splnit normu.

Před pár dny byl v ČR, přesněji na Plzeňsku, potvrzen výskyt nového druhu, ze kterého opravdu nemáme radost. Jde o velmi invazní sršeň asijskou, která dokáže zlikvidovat populace včel. Je proto velmi důležité zavčas najít jejich hnízda a udržet tak populaci na uzdě. Můžete pomoci i vy. Pro člověka není víc nebezpečná než včela medonosná.

Každý pilot letadla se od svých známých určitě někdy setkal s „dobrou radou“, aby létal nízko a pomalu. Jak vám ale ukáže následující článek, tak netopýrům asi jejich příbuzní radí pravý opak. Tito úžasní tvorové, byť jsou pro někoho strašidelní, totiž dokážou ve svých schopnostech letu ve velkých výškách nebo v rychlosti letu porazit i mnohé ptáky.

Když kočka spadne z velké výšky, tak vždy dopadne na všechny čtyři nohy. Jak to ale dělá, když se při pádu nemá od čeho odstrčit nebo čeho se naopak přidržet? Že na kočku „neplatí“ spoustu věcí, to ví každý její chovatel, ale copak pro kočku neplatí ani základní zákony fyziky?

Invazní, člověkem zavlečené druhy, místní přírodě většinou škodí. Jeden evropský hlemýžď zavlečený do Ameriky ale funguje právě na opak. Zajímá vás, jak to dělá?

Vosa v mnoha lidech vyvolává panický strach a potřebu „zabít vosu dřív, než mi dá žihadlo“. Ve skutečnosti si ale vosy takovou pověst vůbec nezaslouží. Nejenže většinou nemají žádnou potřebu zaútočit na člověka, ale také hrají mimořádně důležitou roli v naší přírodě. Chcete o tom vědět víc?

Po roce je to opět tady, máme tu 22. září a s ním mezinárodní Den bez aut. Mnohá města a úřady si na ten den vzpomenou a zorganizují nějakou akci, která má dokázat, jak zvládáme žít i bez aut. Ale opravdu chceme žít bez aut?

Nacházíme se v místech, první soukromé přírodní rezervace v Čechách. Díky lidem, kteří zde v minulém století hospodařili a vybudovali zavlažovací systém, který byl novými vlastníky (Českou společností ornitologickou) obnoven, vás nyní mohu pozvat nejen za ptáky, ale i hmyzem a obojživelníky do východočeské džungle a na pastviny divokých koní.

Houbařská sezóna vrcholí. Možná jste i vy zatoužili dozvědět se něco nového o fascinujícím světě hub. Možná chcete s houbami seznámit vaše děti. Možná chcete začít houbařit. Možná potřebujete opravdu obsáhlý atlas hub, kde nebudou jen základní druhy. Tipy jsou určeny právě vám.

V dřívějších dobách, kdy dostupnost lékaře nebyla takovou samozřejmostí jako dnes, byl bylinkář nebo vesnický léčitel důležitou součástí společnosti. Nejčastěji tuto pozici zaujímaly ženy, tzv. „babky kořenářky“, ale výjimkou nebyli ani „dědkové kořenáři“, tedy muži.

Chmelnice jsou místem, kde byste pasoucí se ovečky asi nečekali. Přesto se na jedné ze žateckých chmelnic spokojeně pase osm oveček. Chmelaři tu totiž společně s výzkumníky a jedním pivovarem testují návrat k tradičnímu způsobu hospodaření z časů našich dědečků a babiček. Ovce by jim přitom měli pomoci získat rostliny, které jsou odolnější vůči klimatickým změnám.

V českých lesích jsou velcí býložravci přemnožení, proto se staví oplocenky a chrání se tak mladé stromky před jejich okusem. Jak takový jelen, srnec nebo prase dokáže ochránit les před velkým požárem?

Různobarevné květy, sluncem prozářené listy a roztodivné plody – prostě nádhera jako vyšitá. Je opravdu škoda nevzít do rukou fotoaparát nebo mobil a nepřetavit to všechno v pěkné snímky. Tady máte pár tipů, jak to udělat trochu netradičně.

Paco Calvo v této knize otevírá pro běžného člověka úplně jiný pohled na svět rostlin. Poukazuje na již dlouho známé a přináší nové poznatky nejmodernější vědy, které ukazují na možnosti vědomí rostlin. Boří představy rostlin jako pouhé kulisy a zdroje potravy.

Jsme houbařský národ. Nejeden z nás z lesa donese množství hub, které sám nespotřebuje. Chcete toto množství prodat či darovat? Je tomu už víc jak deset let, co se podmínky výrazně zpřísnily. Hlavní důvod je asi všem jasný. Možnost snadné záměny hub za nejedlé či přímo jedovaté houby a dodržování správných hygienických zásad. Týká se to i mražených a sušených hub.