Apetit

Italská klasika, moravská delikatesa a dohromady výsledek, který překvapí už po první lžičce. Tvarůžkové tiramisu pracuje s kontrastem výrazného sýra, kávy a kakaa tak chytře, že místo očekávaného šoku přijde spíš zvědavost a chuť na další sousto. Tento netypický dezert ukazuje, že i zdánlivě bláznivé nápady mohou chutnat překvapivě dobře. Navíc je plný bílkovin a bez typického zápachu. Zkrátka ideální pro ty, kdo chtějí dietní, ale chutný zážitek s originálním lokálním nádechem.

Dunajské vlny patří k moučníkům, které si člověk zapamatuje už po prvním řezu. Střídání světlého a kakaového těsta, šťavnaté ovoce, hebký krém a lesklá čokoláda vytvářejí kombinaci, která působí slavnostně, ale pořád má blízko k domácímu pečení. Právě kontrast chutí a charakteristická kresba uvnitř řezu z nich udělaly stálici středoevropských kuchyní.

Někdy stačí jediný malý detail, aby se radost z pečení proměnila v naprosté zoufalství. A u dortu to platí několikanásobně, detailů je na něm totiž mnoho. Když už je krásně upečený a kuchyní voní vanilka, chcete ho vyklopit. Jenže polovina korpusu zůstane přilepená ve formě. Přitom právě její příprava rozhoduje o tom, jestli bude výsledek vypadat jako od profesionála, nebo jako improvizovaná drobenka na dezert do skleničky. Dobrá zpráva? Nejde o talent ani roky praxe, ale o pár jednoduchých pravidel.

V kuchyni nad nimi nepřemýšlíme. Nakrájíme je do salátu, upečeme z nich koláče nebo je rozmixujeme do smoothie. Zkrátka automaticky víme, kam patří. Jenže botanika má na některé oblíbené suroviny úplně jiný názor než naše babičky, kuchařky i regály v supermarketu. Rajčata, okurky nebo dýně se tak ocitají v trochu zvláštní identitní krizi. A zatímco jedny plody končí mezi zeleninou čistě kvůli chuti, jiné nás matou už svým vzhledem. Takže ovoce, nebo zelenina? Otestujte se.

Jedním z největších úskalí odpalovaného těsta je jeho pečení. Ovšem nebojte. V dalším dílu kurzu Heleny Fléglové se dozvíte, jak to udělat, aby se vám vždy povedlo a nevyndali jste z trouby nechtěný výsledek. Čtěte dál a dozvíte se spoustu tipů, díky nimž budou vaše dezerty z odpalovaného těsta po upečení lehounké a nadýchané.

Neděle ráno má svoje tempo. Je to jeden z mála dní v týdnu, kdy má smysl stát u plotny trochu déle a uvařit něco, co by jindy nepřišlo na řadu. Chudí rytíři jsou přesně taková snídaně. Starý chleba, vejce, mléko a máslo. Nic víc, nic složitého, nic drahého, a přesto je to snídaně, pro kterou stojí za to vstát dřív.

Tento nadýchaný dezert hned na první pohled působí luxusně a složitě, přitom k jeho výrobě stačí jen pár základních surovin. Příprava je jednoduchá, ale právě v této jednoduchosti se skrývá největší háček. Stačí malá chyba v teplotě nebo nepozornost při míchání, abyste místo nadýchaného obláčku vytvořili hutnou hmotu nebo vodnatou kaši. Pokud dodržíte osvědčené postupy, odměnou vám bude sametově jemný dezert, který se doslova rozplývá na jazyku.

Ceviche pochází z Peru a je to národní jídlo, které tam mají Peruánci tak rádi, jako my knedlíky. Prodává se na ulicích, v restauracích, na trzích – a každý, kdo ho jednou zkusí v Limě nebo na peruánském pobřeží, ví, že to, co se prodává jinde, je jen vzdálená vzpomínka na originál. Ale i doma, ze správných surovin a s trochou péče, se dá udělat ceviche, které vás dostane.

Většinou ho do košíku přihodíme jen tak mimochodem jako sladkou tečku nebo rychlou svačinu na zobání. Přitom se za těmi šťavnatými kuličkami skrývá překvapivě bohatý příběh, spousta zdravotních přínosů a nečekaně široké využití. Od snídaně přes osvěžující saláty až po pečené maso nebo dezerty – hrozny toho umí mnohem víc, než se na první pohled zdá.

Jsou jídla, která patří k létu tak samozřejmě jako vedro, zahrada a sluneční brýle. Ovocné knedlíky jsou přesně takové. Každý je zná, každý je má spojené s konkrétní vzpomínkou – babiččinou kuchyní, školní jídelnou, prvním pokusem uvařit je sám a těstem, které se lepilo na ruce víc, než mělo… A přesto se k nim každé léto rádi vracíme.

Křehké maso, voňavé bylinky a máslo ochucené sardelovou pastou. Pečený mořský vlk patří k jídlům, která působí slavnostně, přesto je zvládnete připravit bez dlouhého stání u sporáku. Stačí pár dobře zvolených ingrediencí a během necelé hodiny máte na stole lehkou večeři s nádechem Středomoří.

Stačí otevřít skleničku a kuchyní se rozline vůně, kterou si spousta lidí spojuje s domácí polévkou a vařením u babičky. Jedna lžička dokáže vytáhnout chuť polévky, omáčky i obyčejných brambor. Tentokrát ale bez chemie. Domácí „maggi“ z libečku si lidé vyrábějí hlavně proto, že chutná přirozeněji než kupované dochucovadlo. Je méně slané, voňavější a svěží.

S příchodem prvních horkých dnů se nabídky kaváren a bister mění v přehlídku ledových lákadel. Karamelové frappé se šlehačkou, jahodové matcha latté na ledu, pestrobarevný bubble tea nebo ovocná smoothie slibují okamžitou úlevu od vedra. Je těžké odolat, když se na nás z každého rohu usmívají orosené sklenice a nám je horko k padnutí. Problémem však zůstává, že tyto nápoje jsou často jen převlečené kalorické bomby. Mnohdy obsahují tolik energie, že by vydaly za pořádný oběd, přestože je vnímáme jen jako nevinné osvěžení.

Rajčata umí překvapit opravdu obrovskou úrodou, když ovšem dostanou ve správnou chvíli přesně to, co potřebují. Často přitom až překvapivě fungují obyčejné věci, které běžně končí v koši nebo na kompostu. Rozdíl mezi několika smutnými plody a keři obsypanými úrodou tak mnohdy nevzniká v zahradnictví, ale v každodenní péči, která rostlinám pomůže zvládnout vedro, sucho i nápor dozrávajících plodů.

V kuchyni ho bereme jako samozřejmost, přesto o něm vědci i lékaři mluví stále hlasitěji. Česnek dokáže dodat jídlu výraznou chuť, zároveň ale patří k potravinám, které mají překvapivě široký vliv na organismus. Dovede být přínosem pro srdce i obranyschopnost. A nejen pro ně. Stačí pár stroužků týdně a z běžné ingredience se stává velice výrazný pomocník, který má v jídelníčku důležité místo.

Tatarák je pokrm, který budí emoce. Pozitivní! Býval vnímám jako hospodská pochoutka k pivu, na kterou se štamgasti těšili. Dnes je to jídlo, na kterém i vyhlášení kuchaři ukazují své mistrovství. A i když nad klasiku není, existuje mnoho obměn, ať už základu samotného nebo v dochucování. Zkusíte jej ze pstruha nebo s červenou řepou?

Banány jsou v kuchyni skvělou surovinou, jejich zralost a způsob zpracování ovlivňují chuť i texturu pokrmů. Právě měkká dužina plná sladkosti rozhoduje o tom, jestli budou lívance nadýchané, chlebíček vláčný a smoothie sametově jemné. Pak už záleží jen na jediné věci – jakým způsobem je rozmačkáte. Poradíme vám, jak vybrat ideální banán a jak jej rozmačkat různými nástroji, abyste dosáhli co nejlepších výsledků v dezertech, snídaních nebo pro pečení.

Polévky mají v české kuchyni svou tradici a zajímavý historický základ. Mnohdy vznikaly z mála a často byly tím hlavním jídlem dne. Řada z nich tedy musí pořádně zahřát, ale hlavně zasytit. A třeba česnečka nebo vývar měly postavit na nohy nejen v době nemoci, ale i po těžkém dni. V každém kraji se ty největší české skvosty vaří trochu jinak, někde se přidává víc kmínu, jinde poctivá smetana nebo domácí klobása. Přesto mají jedno společné – poctivý základ a dostupné suroviny.

Burgeru z fast foodu se občas nevyhne nikdo z nás. Domácí burger je ale úplně jiná liga – a jakmile ho jednou uděláte správně, pochopíte, proč se všechna práce s ním vyplatí. Není to složité. Je to jen otázka několika detailů, které většina z nás přeskočí. A právě tyto detaily rozhodují o tom, jestli výsledek bude průměrný nebo skvělý.

Vyrazit na výlet, když venku pomalu léto přebírá nadvládu? To je skoro povinnost... Ale co když to má být výlet romantický. To už chce větší plánování. Cílem musí být místo, které láká k vyznání, vyhlídka, kde se vám chce s pohledem do dálky plánovat společnou budoucnost, kavárna, která má intimní atmosféru. A přesně taková místa najdete v knize Mapa romantických míst.

Jaro v lese nebo městském parku nemusí vonět jen po medvědím česneku a prvních kopřivách. V posledních letech se do našich kuchyní vrací suroviny, které jsme dlouho přehlíželi, ale naši předci je používali s úctou k přírodě: listy, pupeny, jehnědy nebo mladé výhonky stromů. Nejde o žádný výstřelek divoké kuchyně, ale o návrat k pestrosti. Stromy totiž nabízejí neuvěřitelnou paletu chutí – od jemně oříškových tónů přes osvěžující kyselost až po výraznou pryskyřici či sladový nádech.

Znáte Fajitas? Je to mexické jídlo, u kterého se nesedí rovně, nekrájí se příborem a rozhodně se nemluví o tom, že už máte dost. Tortilla za tortillou, plněná masem, paprikou, guacamole a zakysanou smetanou – a u stolu najednou není nikdo, kdo by si dokázal odepřít ještě jeden kousek.

Máte rádi zmrzlinu? Určitě zbytečná otázka. Ale ochutnali jste už tu asijskou? Pokud ne, pak vás zcela jistě překvapí. Asijská zmrzlina nabízí mnohem víc než tradiční zážitek. Od dávných císařských delikates až po moderní neobyčejné příchutě, jako je hadí prášek či sečuánský pepř, představuje spojení chutí, tradic a do určité míry jistě i odvahy v kulinářském umění, které mění svět dezertů.

Cestujete rádi nejen za památkami, mořem či horami, ale i za dobrým jídlem a pitím? Pak bychom se přimluvili, abyste si dopředu zjistili, co ve své dovolenkové lokalitě musíte ochutnat, ale i jak si to objednat. A s čím začít? Jako národ pivařů určitě s pivem. Víte kupříkladu, kde zaperlíte s „Mig langar í kranabjór.“? Teď se uvidí, jestli si umíte na dovolené objednat pivo!

Dušené zelí umí chutnat přesně tak, jak si ho pamatujeme z dobrých restaurací i rodinných obědů – hebké, šťavnaté a příjemně husté. Přitom k tomu často stačí jediná nenápadná změna v postupu. Místo jíšky nastoupí ingredience, která omáčku spojí přirozeně a bez těžkosti navíc. Přitom ji máme běžně doma. Výsledek chutná čistěji, lehčeji a zelí díky tomu neztratí nic ze svého charakteru.

Kolem vepřového kolena panuje v českých kuchyních skoro až posvátná úcta. Někdo nedá dopustit na pomalé pečení na tmavém pivu, jiný přísahá na vaření ve vývaru s kořením. Oba způsoby ale mají společného jmenovatele: maso potřebuje čas. Právě pomalá příprava totiž dokáže proměnit pevná vlákna a kolagen v měkké, šťavnaté sousto, které skoro odpadává od kosti. A když se správně nařízne kůže, odměnou bývá i ten moment, kvůli kterému se koleno peče znovu a znovu – dokonale křupavá kůrka.

Když sfouknete čtyřicet svíček na dortu, v těle se začnou dít změny, které už nejde jen tak přehlížet. Není to sice otázka vteřin, ale změna je opravdu znatelná. Metabolismus zařadí o stupeň nižší rychlost, svaly mají tendenci mizet rychleji, než jsme byli zvyklí, a kosti volají po větší pozornosti. U žen se k tomu navíc přidávají hormonální výkyvy spojené s perimenopauzou. Dobrou zprávou ale je, že správné jídlo dokáže téměř zázraky – vrátí energii, vylepší náladu, dokonce i zkvalitní spánek. Stačí jen vědět, co na talíř položit.

Jsou recepty, které nečekají na příležitost, nepotřebují sváteční tabuli, předem nakoupené suroviny ani plánování. Prostě jsou – vždy po ruce, vždy vítané a vždy dobré. Česneková pomazánka z tvarohu je přesně taková. Je to jídlo, které zná každý a které nikdy neomrzí. A tato verze se sýrem a majonézou je o něco bohatší, krémovější a výraznější. Zkrátka: lepší.

Když loni v červenci podlehla rakovině Marika Kučová, zlomilo to srdce nejen jejím nejbližším. Pozitivně naladěnou brunetku, která kolem sebe uměla až zázračně šířit pohodu a teplo domova, oplakávala i celá foodblogerská scéna a mnozí další, které její příběh zasáhl a kteří jí i třeba přispěli na léčbu. V těchto dnech vychází kniha Po Marice, na které s Maričiným mužem, Jiřím Kučou, spolupracovala novinářka Darina Křivánková.

Loni na jaře jsem si splnila jeden ze svých cestovatelských snů – podnikla jsem poutní cestu do Santiaga de Compostela. Víte, co je na takovém dobrodružství vůbec nejlepší? Samozřejmě kromě té radosti v cíli… Jídlo. Když totiž máte v nohách 20 km, každé jídlo chutná jako božská mana. Ale nejvíc se mezi mé kulinární stálice vepsal jednoduchý španělský salát, který od té doby dělám téměř ke všemu.

Smaženky jsou přesně ten typ jídla, který má v české kuchyni své místo jisté. Na někoho mohou působit skromně, protože stačí pár základních surovin, které máme běžně doma. Jenže právě v téhle jednoduchosti se ukrývá jejich největší výhoda. Smaženka může být luxusní snídaní do postele, bleskovým obědem z toho, co dům dal, i večerní záchranou, když se vám nechce trávit hodiny u plotny. Je to jídlo s bohatou historií, které nás provází od nostalgických mléčných barů až po moderní domácí experimenty.

Když si uvaříte šálek zeleného čaje, neděláte jen něco pro své zdraví. Připravujete si malý rituál, který v sobě spojuje tisíciletou tradici s poznatky moderní vědy. Pokud sáhnete po kvalitě, získáte navíc chuť, na kterou se budete těšit celý den. Zelený čaj je dnes ale všude – od kavárenských kelímků až po doplňky stravy. Je proto dobré se zastavit a podívat se, co vlastně pijeme, proč je sypaná varianta lepší než ta v sáčku a jak si zelený čaj vede v souboji s kávou nebo maté.

Když se řekne „latte art“, najdou se tací, kteří se budou posmívat... Labuť z pěny přece není to, oč u kávy jde. Poučenější ovšem vědí, že nejde pouze o estetický prvek – jde rovněž o vylepšení textury a výsledné chuti. A navíc nejen jíme, ale i pijeme očima. Dobrá zpráva je, že s trochou cviku si zvládnete svůj šálek ozdobit i doma.

Banány, které zhnědnou dřív, než na ně dostanete chuť, jsou klasickou domácí nepříjemností. Včera v míse ještě zářily žlutě, dnes jsou samý flek, měkké a nikomu se do nich nechce. Přitom to není chyba ovoce, ale spíš toho, jak s ním zacházíme. Když pochopíte, proč vlastně hnědnou, a naučíte se jim trochu vyhovět, vydrží vám krásné podstatně déle. A pokud už přece jen přezrají, pořád z nich můžete vykouzlit skvělý dezert.

Už jste někdy slyšeli slovo aquafaba? Nejde o gastronomické zaklínadlo, ale vodu, ve které se vaří nebo konzervují luštěniny – nejčastěji cizrna. Že jste doteď netušili, že má tato tekutina nejen speciální název, ale i využití? Pak jste tu správně.

Ještě před pár lety znala a využívala líčka jen úzká skupina řezníků a šéfkuchařů. Dnes je všechno jinak. Líčka se stala hvězdou jídelních lístků a stále častěji si hledají cestu i do našich domácích kuchyní. Důvod je prostý: je to maso, které vám odpustí i drobné kulinářské přešlapy. Stačí mu věnovat dostatek času. Výsledkem je pokrm tak jemný, že k jeho krájení nebudete potřebovat nůž.

Galetka: okraje nejsou rovné, tvar není dokonalý a náplň občas trochu vyteče. A přesto (nebo možná právě proto) je to jeden z nejlepších koláčů, které můžete upéct. Francouzi na to přišli už dávno. My to teprve objevujeme, a jejich sladkých i slaných variant se prostě nemůžeme nabažit.

Máte pocit, že ve sportu makáte naplno, ale výsledky stále nepřicházejí? Možná vám chybí to správné palivo. Sportovní výživa není jen o proteinovém prášku, ale jde o celou strategii, která začíná už u snídaně. Co by na vašem talíři podle odborníků na sportovní výživu nemělo chybět?

Nepříjemné pocity v břiše po cappuccinu, křeče po sýrové pizze nebo podivná únava po ranním jogurtu. Spousta lidí podobné potíže přechází s tím, že „jim něco nesedlo“. Jenže lidské tělo bývá trpělivé jen do určité chvíle a někdy začne nenápadně upozorňovat na problém s mléčnými výrobky. Rozdíl mezi intolerancí laktózy a skutečnou alergií na mléko přitom není drobnost: jedna způsobuje hlavně zažívací obtíže, druhá může být i nebezpečná. Jak poznat, co se děje právě vám, a kdy už nejde jen o citlivější žaludek?

Pekárna tak trochu na konci světa. Ale vyplatí se udělat si sem výlet, a to doslova – přijet do Bread Society totiž můžete MHD i vlakem! Čekají tu na vás nejen křupavé croissanty, bagety a další pečivo, ale také fenomenální snídaně.

Na první pohled připomíná obyčejný bodlák, ale na talíři se promění v jemnou a elegantní delikatesu. I když u nás zatím nepatří mezi každodenní suroviny, jeho obliba stále roste. Láká svou specifickou chutí a skvěle zapadá do moderního i lehkého jídelníčku. Má za sebou bohatou historii ve středomořské kuchyni a dnes se k němu vracejí jak domácí kuchaři, tak profesionálové, kteří sází na jednoduchost a kvalitní surovinu.

Základní informací, kterou můžeme o jídle dostat, je kolik nám dodá energie respektive kolik má kalorií. Ale že mají vajíčka se šunkou a pečivem víc kalorií než croissant, to ještě nedělá z francouzského pečiva zdravou snídani. Samozřejmě, že důležitý je kromě počtu kalorií i kontext, množství pokrmu a jeho vyváženost, přesto zkuste otestovat své znalosti o kalorických hodnotách nejrůznějších jídel v našem kvízu.

Tato snídaně vás zasytí na celé dopoledne, podpoří trávení, srovná hormony a ještě vám pomůže s hubnutím. A pravděpodobně ji máte ve spíži. Jsou to ovesné vločky, chia semínka, případně trocha ovoce a ořechů. Tato kombinace není náhodná – nutričně se tyto suroviny skvěle doplňují a tvoří to, čemu se v moderní výživě říká ideální „fit“ start do nového dne.

Tyto drobné kuličky sice botanicky mezi obiloviny nepatří, ale v kuchyni se tak s oblibou chovají. Tato prastará plodina, kterou uctívali už staří Aztékové, pochází z rodiny laskavců. Možná je znáte ze zahrad jako statné rostliny s výraznými, převislými květy. Dnes se amarant vrací na výsluní jako moderní superpotravina, která je přirozeně bezlepková, neuvěřitelně výživná a v receptech překvapivě tvárná.

Knedlíky s vajíčkem jsou přesně to jídlo, které si většina z nás spojuje s dětstvím a prázdninami u babičky. Na první pohled jde o obyčejnou rychlovku ze zbytků, ale ve chvíli, kdy je připravíte opravdu správně – tedy šťavnaté, voňavé a s křupavým povrchem – stávají se pokrmem, o který u stolu rozhodně bude zájem. Aby výsledek nebyl suchý nebo rozmočený, stačí dodržet několik osvědčených postupů.

Meruňky jsou ovoce, které na vás nepočká. Přivezete je ze samosběru, nasbíráte na zahrádce nebo je koupíte u pojízdného vozu, který stojí u silnice a prodavač na vás volá, že jsou sladké jako med. Jenže než dojedete domů, máte v kufru deset kilo ovoce, které hned zítra začne přezrávat. A vy najednou řešíte, co s ním.

Jsou lehké, krémové, voní po ovoci a zvládnou je i ti, kteří troubu nezapínají ani na Vánoce. Tyto dorty se totiž nepečou, zato je potřeba je pořádně vychladit. Vedle starých známých piškotových klasik se dnes objevují modernější verze s mascarpone, sušenkovým základem nebo exotickým ovocem. Stačí pár minut přípravy, noc v lednici a dezert mizí rychleji než letní zmrzlina – i proto jsou nepečené dorty jako stvořené pro teplé dny.

Co dokázalo na přelomu milénia přikovat k televizní obrazovce klidně tři generace? Jihoamerická telenovela. Pro nás zcela nový formát seriálu. Stovky dílů, dramatické zápletky a krásní lidé. Jedním z nejpopulárnějších seriálů byl bezesporu Divoký anděl, kde v hlavní roli divošky Milagros zářila tehdy dvacetiletá Natalia Oreiro. Dnes slaví 49. narozeniny, její hvězda září stále jasně a klidně by mohla obléct svůj tehdejší kostým. Jak to dělá?

K malé skleničce vody u espressa má téměř každý svůj vlastní postoj. Někdo ji do sebe obrátí dřív, než se vůbec dotkne šálku, jiný ji nechá nedotčenou, aby si neředil chuť. Baristé přitom často jen tiše sledují, jak s ní lidé zacházejí úplně opačně, než by pro maximální zážitek z kávy bylo dobré. Voda totiž není jen estetický doplněk na podšálku, ale klíčový parťák, který ovlivňuje, jak kávu vnímáme i jak se po ní budeme cítit.

Zmrzlí muži už si zabalili fidlátka a my pevně věříme, že nyní si již budeme užívat jen teplé a slunné dny. A k tomu patří dobrý koktejl nebo drink. Co nyní frčí a jaké trendy v mixologii byste měli při přípravě osvěžujícího nápoje zohlednit? Dávno neplatí, že koktejl musí být alkoholický a že stačí akorát smíchat panáka s jakýmkoli nealkem.

Toto koření patří k nejvýraznějším, která se v kuchyni používají. Stačí pár kousků a dokáže proměnit vůni i chuť celého pokrmu. Typické aroma si většina lidí spojuje hlavně se zimou a vánočním pečením, jeho využití je ale mnohem širší. Už po staletí má své místo nejen v kuchyni, ale také v lidovém léčitelství, kde se cenil pro svou intenzivní vůni i přirozené antiseptické účinky.

Vepřové maso patří v našich kuchyních k naprostým základům. Když se to s ním umí, odvděčí se úžasnou šťavnatostí a křehkostí. Pokud mu ale nevěnujete dostatečnou péči, snadno vám na talíři skončí tuhý a vysušený kousek. Právě marinování je tím nejjednodušším trikem, jak masu dodat hloubku chuti, zjemnit jeho strukturu a zároveň si ulehčit práci.

Křehké, svěží, chutné, ale jen na pár jarních týdnů. Mladé bukové listy patří k surovinám, kolem kterých člověk projde, aniž by si jich vlastně vůbec všiml. Je to škoda, dokážou totiž překvapit chutí i využitím v kuchyni. Stačí trefit správný okamžik, vyrazit do lesa a domů si přinést něco, co ocení nejen vaše chuťové pohárky, ale i tělo.

Krémový dezert z italského Piemontu si získal svět díky své jemné textuře a jednoduchosti, která klame tělem. Na první pohled vypadá jako obyčejný pohárek smetany, ale stačí první lžička a je jasné, proč se stal ikonou. Vanilka, smetana a cukr tu hrají hlavní roli, přesto výsledná chuť působí sofistikovaně a lehce. Není divu, že se panna cotta objevuje na menu fine dining restaurací i v domácích kuchyních. Je to dezert, který nevyžaduje složité techniky, ale dokáže udělat velký dojem.

Každý týden je příležitost uvařit něco nového. Tentokrát jsme vybrali pět receptů, které mají jedno společné – jsou jednodušší, než vypadají, a chutnají líp, než byste čekali. Bramborové knedlíky zapečené s vejci, křupavý řízek z kedlubny nebo kuřecí roládky, které vypadají jako z restaurace. Už nemusíte přemýšlet, co budete večer vařit – postarali jsme se o to za vás. Vyberte si podle nálady, nebo uvařte všechno.

Na talíř si tuto houbu běžně nedáváte, mezi houbaři ale vyvolává skoro loveckou vášeň. Tato výrazná pochoutka patří k nejvyhledávanějším jarním houbám a její krátká sezona z ní dělá úlovek, na který se čeká celý rok. Kdo jednou ucítí její výrazné aroma rozvoněné na másle nebo ve smetanové omáčce, ten pochopí, proč se o ní v kuchařských kruzích mluví s takovým respektem.

Těžká zimní jídla zmizela ze stolů a místo nich přišly na řadu křehké bylinky, svěží zelenina a vůně, které připomínají zahrady našich babiček. Právě v květnu a červnu se objevují i suroviny, na které se čeká celý rok, ale užijeme si je jen pár týdnů. Rebarbora se svou nakyslou šťavnatostí a černý bez s omamnou květinovou vůní patří mezi nejvýraznější posly jara.

Listy jahodníku se většinou ocitnou v koši dřív, než vůbec dostanou šanci ukázat, co v nich je. Často je vytrháváme spolu s plevelem nebo je v lepším případě hodíme na kompost. Je to ale velká škoda. Jahodník totiž nejsou jen sladké plody. Jeho listy mají své pevné místo v lidovém léčitelství, skvěle se uplatní v kuchyni a při správné péči vám pomohou zajistit i budoucí bohatou úrodu. Zkuste se na ně podívat jako na užitečnou bylinku, která vám roste přímo pod rukama.

Odpalované těsto je jedno z nejúžasnějších těst, jaké existuje. Z jednoho základu totiž může vzniknout mnoho nádherných a skvěle chutnajících dezertů – rozdíl je pouze ve způsobu, jakým těsto nastříkáte na plech. Královna české cukrařiny Helena Fléglová vás pečlivě provede způsoby, jak nastříkat větrník, věneček, éclair, choux a chouquette.