21. století

Nová analýza rychlosti sedimentace naznačuje, že se mořské ekosystémy začaly obnovovat pouhých několik tisíc let po dopadu asteroidu Chicxulub, který před 66 miliony lety vyhubil dinosaury. Ukazuje se, že návrat života po dopadu asteroidu tak zřejmě nastal výrazně dříve, než vědecká obec předpokládala.

Astrofyzikové z Univerzity v Huntsville upozornili na možnou přítomnost obřího mračna temné hmoty ukrytého v Mléčné dráze nedaleko sluneční soustavy. O svém objevu informovali ve studii publikované v časopise Physical Review Letters.

Mnoho zvířat v Oceánii se řadí k těm vůbec nejzvláštnějším na světě. Prim mezi nimi hraje bezesporu ptakopysk podivný. Ovšem i ježurovití či vombati patří mezi velmi neobvyklé živočichy. Ježurovití jsou spolu s ptakopysky vejcorodí savci.

Leukémie je obávané nádorové onemocnění. Na Západě se u starších dospělých objevuje nejčastěji takzvaná chronická lymfocytární leukémie (CLL). Vědci nyní učinili velmi zajímavý objev, vztahující se k boji proti této nemoci.

Genetika je v současnosti uznávanou vědou, bez které se biologové či lékaři jen stěží obejdou. Samozřejmě, že i tento vědní obor má svou historii. A jeho základy položil český Němec Johann Gregor Mendel.

Zmínky o obřích hlavonožcích potápějících rybářské lodě byly dlouho považovány za námořnické pověry, než se ukázalo, že se zakládaly na pravdě. Nyní japonští vědci z Hokkaido University zanalyzovali fosilizované zobáky pradávných chobotnic, nalezené v Japonsku a na kanadském ostrově Vancouver, aby zjistili, že obří hlavonožci existovali už před zhruba 100 miliony let a mohli být dokonce jedněmi z nejnebezpečnějších predátorů oceánů..

Kanadští vědci objevili fenomén, který bourá hranici mezi životem a smrtí. Oddělené tkáně mořské okurky jménem Psolus fabricii se samy hojí, přijímají živiny z okolní vody, reagují na dotyk a ani po více než třech letech nejeví známky odumírání.

Elektromobilita nemusí znamenat pouze výměnu spalovacího motoru za elektromotor. Renault ve studii E-Space Concept ukazuje, že prostor pro inovace je také v materiálech, ze kterých se automobil vyrábí.

Elektrizační sítě se stávají jedním z hlavních úzkých míst energetické transformace. Na připojení čekají nové elektrárny, bateriová úložiště, dobíjecí stanice i velcí odběratelé, zatímco výstavba vedení trvá řadu let.

V rodině vědecky pojmenovaných živočichů se tento africký pták nenachází nijak dlouho. Popsán byl až v roce 1936, navíc i po 90 letech ho do značné míry zahaluje rouška tajemství. Nového jedince páva konžského nedávno s nadšením přivítali chovatelé v Safari Parku Dvůr Králové.

Problematika invazních druhů má různé aspekty. Nejde jen o čistě vědecký přístup, zahrnující jednak odhalování pomyslných vetřelců a jednak snahu zastavit jejich expanzní choutky. Důležité je rovněž to, jak situaci vnímá veřejnost a jak se staví k regulačním opatřením. Velmi ucelený a rozsáhlý průzkum provedl v tomto směru mezinárodní tým vědců z celkem 18 států,

Velké sfinze v Gíze chybí nos. Paradoxně stejnou „vadou“ na kráse trpí i 45 milionů let stará fosilie gaviáloidního krokodýla, který žil v eocénu na území dnešního Egypta. Nález pochází z formace Mokattam poblíž Káhiry, tedy ze stejné geologické formace, z jejíhož vápence byla vytesána také Sfinga.

Lidé, kteří se pomocí diety snaží zbavit nadbytečných kilogramů, jsou si dobře vědomi faktu, že když už člověk tukové buňky má, nemůže se jich jen tak zbavit. Tukové buňky lze pouze „vyhladovět“, a tím zmenšit jejich velikost, ale zbavit se jich tělo neumí.

Muž s povzdechem sleduje přijíždějící vůz. Sedí v něm příslušníci Sboru národní bezpečnosti. Mít s nimi nějaké popotahování je to poslední, o co by stál. Copak ale šlo ignorovat objevení lidské kostry? Je mu jasné, že výkopové práce na jeho pozemku hned tak dokončeny nebudou.

Redakce magazínu 21. století přijala pozvání italské Vicenzi, do nádherných vzdušných prostor Fondazione Bisazza, což je kulturní instituce zaměřená na současné umění, design a architekturu. Legendární hodinářská značka Citizen si zde v pondělí 5. října připomněla 50 let uplynulých od odhalení prvních solárních článků umístěných přímo na číselníku hodinek.

Problematika lesních požárů se stává stále palčivějším tématem. I v České republice se jí věnuje řada odborníků. Řádění ohně se nevyhnulo ani proslulé České Švýcarsko, plameny ho pustošily opakovaně. Co nejvíce tento úchvatný kout republiky ochránit má pomoci i nová technika, kterou nedávno zaměstnanci Správy Národního parku České Švýcarsko převzali.

Věda by měla být v první řadě hledáním pravdy a odpovědí na otázky, které pokládá okolní svět.

Trval pouhý zlomek sekundy, ale na cestě k Zemi strávil více než deset miliard let. Astronomové vystopovali dosud nejvzdálenější známý rychlý rádiový záblesk a jeho domov jim výrazně napovídá, co podobné kosmické výkřiky způsobuje.

Vědci ze Svobodné univerzity Berlín (Freie Universität Berlin) publikovali v odborném časopise Science Advances výsledky svých simulací, kterými se snažili potvrdit možnost vzniku jednoduchých živých organismů v podmínkách panujících pod povrchem Saturnova měsíce Enceladu Enceladus patří k nejslibnějším místům v naší sluneční soustavě, kde by se teoreticky mohl vyskytovat život.

Studie publikovaná v říjnu 2026 v prestižním světovém onkologickém žurnálu The Lancet detailně zkoumala celosvětový výskyt nových případů rakoviny za rok 2024 a zaměřila se především na příčinné souvislosti jejich vzniku.

Jaké to je pracovat v mezinárodním týmu, řešit krizovou situaci nebo se na chvíli ocitnout v roli astronauta? Třináct středoškoláků z Česka si to vyzkoušelo v americké Alabamě. Patří mezi účastníky nového vzdělávacího programu Ascend Academy, který pořádá Honeywell Aerospace ve spolupráci s U.S.

Co rozhoduje o tom, kdy strom skutečně roste? A liší se růst mladých stromků v podrostu od dospělých jedinců, jejichž koruny tvoří nejvyšší patro lesa? Právě na tyto otázky se zaměřil tým vedený Jakubem Kašparem z odboru ekologie lesa VÚK.

Tak velkou vzdálenost se jí podařilo překonat! Tady ale její pouť končí – nejen pouť africkou divočinou, ale i ta životní. Vysílená samice psa hyenového se propadá do černé prázdnoty. Zdolala mnohé překážky, ale nakonec uvízla v pasti nastražené člověkem. Někteří zástupci zvířecí říše se doslova proslavili svými migračními tahy.

V Austrálii nežijí žádné větší šelmy. Tenhle divoký pes dingo si ale ukousl příliš velké sousto. Vyšlápl si totiž na bizarního živočicha, který sice na první pohled vypadá neškodně, ve skutečnosti ale může být velmi nebezpečný.

Vědci se dlouho dohadovali o tom, zda za vlády první dynastie egyptských králů docházelo k usmrcování dvorních služebníků a úředníků, aby mohli svému pánovi sloužit i během posmrtného života. Pro svědčilo uspořádání stovek hrobů v jedné linii, ale přímé fyzické důkazy chyběly, respektive tehdejší forenzní metody nebyly dostatečné pokročilé, aby to potvrdily.

Jako modré zóny jsou označována místa, kde se lidé dožívají mimořádně vysokého věku. Patří mezi ně například Okinawa v Japonsku či Ikaria v Řecku. Na seznam se nyní dostalo i malé městečko na Sardinii zvané Bolotana, kde se požehnaného věku dožívají především ženy Bolotana je malá vesnice s přibližně 2 262 obyvateli, z nichž 10

Oblíbené animované filmy se zvířecími hrdiny rozšířily mezi lidmi povědomí o tvorech, o jejichž existenci neměli mnozí z nich ani tušení. Například ve snímku Hledá se Dory vystupuje postava dobrácké krátkozraké „žraločice“ Destiny – tak byl divákům představen zástupce druhu Rhincodon typus, tedy žralok obrovský.

Hřbetní ploutev rozráží hladinu jako čepel nože. Pod ní se vlní tělo predátora, který se rychle blíží k surfaři, čekajícímu na správnou vlnu. Tak bývají žraloci často vyobrazováni. Ve skutečnosti ale tito mořští tvorové napadají člověka poměrně vzácně – a často navíc omylem. Při slově žralok se spoustě lidí automaticky vybaví filmová série Čelisti.

Nejrozsáhlejší globální analýza vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači vyvrací dlouho přijímanou představu, že směrem k rovníku jsou mezidruhové interakce stále specializovanější. Nová mezinárodní studie, vedená českými vědci z Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR ukazuje, že klíčovou roli hraje klima, jehož proměny proto mohou opylování zásadně ovlivnit.

Dostat pouhý kilogram nákladu na oběžnou dráhu stojí v současnosti tisíce dolarů. Pokud se však naplní prognózy z nové ekonomické studie vědců z Cambridgeské univerzity, může se během příštích patnácti let cena snížit o více než 90 procent.

V současné době infekce rezistentní na antibiotika zabíjejí každý rok více než milion lidí. Lidstvo však bojuje s těmito neviditelnými nepřáteli, kteří způsobují nemoci, jako je mor, lepra či tuberkulóza, už po tisíciletí.

Motýly zpravidla obdivujeme pro jejích nádherné barvy a vzory na křídlech, stejně jako bezstarostné poletování. Málokdo by si tipnul, že právě tyto dvě věci jim poskytují největší ochranu před ptáky, kteří si na zástupcích hmyzu rádi pochutnávají.

Na privátně vlastněném ostrově Nosy Ankao, rozprostírající se severovýchodně od pobřeží Madagaskaru, se odehrává příběh, který začal jako odvážný ochranářský experiment. Dnes, téměř o deset let později, se z něj stal mimořádný příklad toho, že návrat ohrožených zvířat k přirozenému životu může fungovat.

Někdo z dnešních středoškolaček a středoškoláků může jednou objevit druhou Zemi. Jiný možná postaví přístroj, který takový objev umožní. Iniciativa Generace vesmír chce mladým lidem ukázat, že cesta ke světové vědě nemusí začínat ve velké zahraniční laboratoři.

Výzkumníci z Centra dopravního výzkumu analyzovali stav trakčních akumulátorů u 3 171 ojetých elektrických vozidel z Česka, Slovenska a Polska. Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím jejich stav je stáří vozidla, následované počtem ujetých kilometrů.

Hladový mladý lev našlapuje kolem zvířete, které se před ním nečekaně zvětšilo – na hřbetě se mu totiž vztyčily dlouhé ostny. Nebojácný dikobraz dupe, mručí, chřestí bodlinami. Bude šelma riskovat útok na tenhle chodící jehelníček?

Zoologická zahrada v českém hlavním městě patří mezi ty s poměrně dlouhou historií – ostatně letos slaví 95. „narozeniny“. Tak jako pro jiné moderní zoo jsou pro ni důležité ochranářské a reintrodukční aktivity.

Podle odborníků se nás mozek vyvíjí ze dvou odlišných buněčných systémů, což naznačuje, že evoluce sloučila dva starověké nervové systémy s velmi odlišnými funkcemi. Objev vědcům také umožnil pěstování lidských neuronů zadního mozku v laboratoři, což otevírá možnosti nejen ke studiu, ale doufejme, že i k léčbě ALS, spinální svalové atrofie a dalších onemocnění mozkového kmene...

Původ Merkuru, jeho formování a dnešní vzhled patří k největším záhadám naší sluneční soustavy. Podle toho, co o formování planet víme, by totiž Merkur vůbec neměl existovat. A podivnou polohu, ve které se nachází oběžná dráha této planety, astronomové dodnes neumí vysvětlit.

Při pohledu na záplavu kamenných nádob, zahalených rouškou tajemství, může člověk cítit lehké mrazení. Skupina archeologů ovšem nic takového nevnímá. Experti jsou plně soustředěni na rozřešení záhady, která mnohým z nich nedá spát.

Lidské tělo je bezesporu úchvatným přírodním strojem, ale leckdy umí být i docela otravné. Škytá, kručí, brní, škube sebou při usínání a občas svého majitele donutí kýchnout jen proto, že zrovna vyšlo slunce.

Saturnův měsíc Enceladus patří vedle jeho většího bratra Titanu a Jupiterovy oběžnice Europy k nejzajímavějším místům ve Sluneční soustavě pro hledání mimozemského života. Nový experiment ukazuje, že mikroorganismy ze Země dokážou přežít i v prostředí, které napodobuje jeho skrytý podpovrchový oceán.

Vědci již o Alzheimerově chorobě, nevyléčitelném neurodegenerativním onemocnění mozku, které způsobuje úbytek nervových buněk a je nejčastější příčinou demence, vědí hodně. Stále ale neznají jedinou definitivní příčinu jeho vzniku.

V srdci anglického lázeňského města Bath se nachází Bath Assembly Rooms, soubor společenských místností zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO. Během gregoriánské éry se v něm konaly honosné plesy, kterých se účastnila mimo jiné spisovatelka Jane Austinová.

Už jste někdy přemýšleli o tom, co je skutečným motorem vaší každodenní energie? Pečujeme o své srdce, hlídáme si cholesterol nebo stav kloubů, ale na jeden z nejdůležitějších orgánů často zapomínáme – na plíce.

Ležel v horách více než pět tisíc let. Měl kožešinovou čepici, luk, toulec se šípy a na těle desítky tajemných tetování. Pak přišlo 19. září 1991 a mrtvý muž z doby měděné vstoupil do moderního světa. Dnes odpočívá za sklem archeologického muzea v Bolzanu.

Madagaskar je výjimečný mimo jiné tím, že tu lze narazit na valnou část dosud známých druhů chameleonů. Jedním z nich je chameleon pardálí. Ten se vyznačuje znaky typickými i pro jiné zástupce rozvětvené chameleoní rodiny.

V pátek 25. září 2026 od 16 hodin proběhne slavnostní otevření nové naučné stezky Akademie věd ČR, a to před Fyzikálním ústavem AV ČR v ulici Pod Vodárenskou věží na Praze 8. Každý, kdo se na tuto stezku vydá, seznámí se poutavou formou s prací odborníků a odbornic, kteří působí na pracovištích v Ládví a Kobylisích.

Revoluční léčba srpkovité anémie pomocí genové editace CRISPR znamená naději pro mnoho pacientů, kteří se s tímto dědičným onemocněním krve potýkají. Pro většinu nemocných, především těch v rozvojových zemích, je však tato léčba, kvůli své nejen finanční náročnosti, zatím prakticky nedostupná.

Dlouhodobé cestování vesmírem ohrožuje lidské zdraví vysokými dávkami radiace i vystavením mikrogravitaci, má také negativním vliv na psychiku. složitým ho činí i nároky na zásobování stravou. Vědci věří, že to vše by mohla vyřešit strategie, která umožňuje různý tvorům přežít extrémní nedostatek odpojením se od reality: hibernace.

Neexistuje snad slavnější dinosaurus než nekorunovaný král z pozdní křídy Tyrannosaurus rex. Co byl zač tento kolosální dravec, žijící na samém sklonku éry neptačích dinosaurů, už vědci do značné míry objasnili.

Sup mrchožravý se řadí k ohroženým druhům. Jeho zástupce lze spatřit v různých oblastech světa – například v Libanonu, kde byl samec pojmenovaný Brok postřelený brokovnicí. Nicméně přežil a díky mezinárodní spolupráci pokračuje jeho životní cesta na nečekaném místě – v Zoo Praha.

Pouhý metr vysocí zástupci druhu Homo floresiensis, kterým se proto přezdívá „hobiti“, žili na indonéském ostrově Flores asi 700 000 let. Dlouho se mělo za to, že to byli vrcholní predátoři, kteří lovili slonům podobné chobotnatce.

Druhé největší město jihoamerické Kolumbie Medellín dlouhodobě bojuje se znečištěním, stejně jako rostoucími teplotami v ulicích, kde byla pokácena zeleň, vlivem globálního oteplování. Místní se s problémy rozhodli zabojovat pomocí projektu „Zelené koridory“….

Pro každou čerstvě vylíhnutou mořskou želvu začíná životní cesta zpravidla za tmy. Dospělá samice opouští oceán, pomalu se přesouvá po pláži, vyhledá vhodné místo nad hranicí přílivu, vyhloubí hnízdo a naklade vejce.

Včera jsme si připomněli Mezinárodní den ochrany ozónové vrstvy. Před 39 lety se státy světa dokázaly shodnout na něčem, co mělo skutečný dopad: Montrealský protokol pomohl zastavit používání látek, které ozónovou vrstvu ničily.

Řada lidí může z vlastní zkušenosti potvrdit, že koleno dokáže člověka pořádně potrápit. Jde o velmi namáhaný a zároveň klíčový kloub našeho těla. Prostředek ke zlepšení procesu rehabilitace po operaci či úrazu nedávno představili vědci ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) a Technische Hochschule Deggendorf.

Nezabezpečené elektrické vedení představuje pro ptáky vážné riziko. Ohroženi jsou zejména dravci a další velcí letci. Zatímco v Evropě se tato problematika usilovně řeší, situace v Africe, případně v Asii, je poněkud složitější.

O tom, že magická hranice 10 000 kroků denně je jen marketingový trik z reklamy na krokoměry, už bylo napsáno hodně. Přesto se řada doporučení zaměřuje na to, jak je důležité zvládnout během dne určitý počet kroků.

Gulag – to jediné slovo vyvolává mrazení v zádech. Systém pracovně-nápravných táborů představoval jednu z nejtemnějších stránek Sovětského svazu. Badatelé ze Západočeské univerzity v Plzni ve spolupráci s organizací Gulag.cz a kazašskými odborníky zahájili nedávno první archeologický výzkum jednoho takového tábora.