21. století

Invaze exotických druhů jsou hlavní hrozbou pro přírodní rozmanitost u nás i na Zeměkouli. Zejména exotické stromy a keře dokáží zcela změnit podmínky a vytlačit původní rostliny a živočichy. Jednou z nejproblematičtějších dřevin je trnovník akát (Robinia pseudoacacia), původně severoamerický strom, který se v Evropě masivně rozšířil během 20. století.

Jde o lék, který změnil pravidla boje s nebezpečnými bakteriemi. Lidé ho používají jako velmi účinnou zbraň. Jenže pokud po této zbrani sahají příliš často a v případech, kdy to není nezbytně nutné, její čepel otupí.

Pravidelně vykonávaná fyzická aktivita, jako je chůze, běh či jízda na kole, často vede k menšímu úbytku hmotnosti, než předpovídají kalorické modely. Proč u řady lidí nefunguje logika: více se hýbeš, více energie spálíš, méně vážíš?

Lidstvo se chystá na výpravy do vzdálenějších končin vesmíru. Do roku 2030 by se lidé měli vrátit zpět na povrch Měsíce a do roku 2050 by se člověk měl dokonce projít i po Marsu. S prodlužující se dobou, kterou tak lidé nutně stráví ve vesmíru, roste i zájem o témata, kterým se vesmírné agentury dosud vyhýbaly.

Lov mamuta rozhodně nebyl nic jednoduchého. Obrovský chobotnatec nikdy nedal svou kůži lacino. Muži museli být dobře sehraní a naplánovat účinnou strategii. To by šlo dost těžko, kdyby mezi sebou nedokázali komunikovat.

Více než půl století po misi Apollo 17 se lidé znovu vydávají k Měsíci. Program Artemis má vrátit člověka na jeho povrch, ale než k tomu dojde, přichází testovací mise Artemis II. Ta sice nepřistane, ale má jiný, stejně důležitý úkol: znovu otevřít otázky, které o Měsíci zůstávají překvapivě nezodpovězené. Čtyřčlenná posádka v lodi Orion

Posledním člověkem, který opustil povrch Měsíce, byl 14. prosince 1972 Eugene Cernan. Shodou okolností měl české předky. Jeho matka se za svobodna jmenovala Rozálie Cihlářová a pocházela z jižních Čech, rodiče jeho otce pak byli ze Slovenska.

Náš vnitřní sexuální svět může být klíčem k odhalení našich povahových rysů i náchylnosti k určitým duševním stavům. Nová studie naznačuje, že časté snění o sexu není jen otázkou libida, ale úzce souvisí s neurotičností.

Byl to muž, který četl v Evropě jako v otevřené knize, a zároveň ji pomáhal psát. Nová výstava František Palacký 1798–1876 v Národním muzeu ukazuje českou legendu jinak. Ne jako nehybný pomník z „neoblíbeného“ století, ale jako živého, neklidného ducha své doby.

Létavka černoblanná je skutečně fascinujícím tvorem. Tahle žába žije v oblasti jihovýchodní Asie v tropických deštných pralesích. Jak její název napovídá, je doma spíš ve vzduchu než ve vodě. Objevena byla propagátorem evoluční teorie, připisované běžně Charlesi Darwinovi (1809–1882), přírodovědcem Alfredem Russelem Wallacem (1823–1913).

Tohle stvoření tak trochu připomíná žížalu – ovšem přerostlou žížalu s tlamou plnou ostrých zubů. Vypadá jako nějaký bájný červ z legend, třeba písečný olgoj chorchoj. Suchý písek ale není prostředí, které by mu vyhovovalo.

Dosud nejstarší přímé genetické důkazy o psech pocházely z doby před 10 900 lety, protože DNA ze starších vzorků byla příliš fragmentovaná na to, aby šlo rozlišit mezi psem a vlkem. Pokročilejší sekvenční techniky nyní umožnily analýzu starších vzorků, která jasně ukázala, že psi byli společníky lidí dlouho před vznikem zemědělství.

Češi se považují za pivní odborníky. Přesto by málokdo z nich správně tipnul přesnou délku výroby piva. Překvapivě to není několik týdnů, ale zhruba tři čtvrtě roku. Plzeňský Prazdroj nyní představuje komplexní proces výroby piva od začátku jarních prací na polích s ječmenem a chmelem až k načepovanému půllitru.

Hned několik českých zoo slaví v roce 2026 významná výročí. Zoo Ostrava si připomíná 75 let od svého vzniku, Zoo Praha zahájila 95. sezonu a Zoo Plzeň se může pochlubit rovnou stovkou. Žádné nemohoucí babičky to ale, s nadsázkou řečeno, nejsou.

Ne všechny mikroskopy vypadají tak, jak si je většina lidí představuje a jak si je pamatuje ze školních lavic. Některé mají poněkud jinou podobu. A oproti svým „běžným kolegům“ dokážou ledacos navíc. Důkazem je přístroj v nově otevřené mikroskopické laboratoři v Brně.

Pod hladinami oceánů leží přes 1,4 milionu kilometrů optických kabelů, což je více než trojnásobek vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Ty přenášejí více než 95 % světového internetového provozu včetně finančních transakcí, státní komunikace nebo cloudových služeb.

Po desetiletí se dědičnost zjednodušovala na představu, že vše podstatné je ukryto v sekvenci DNA. Nové výzkumy však ukazují, že spermie nepřenášejí pouze genetický kód, ale i další molekulární instrukce, které mohou významně ovlivnit vývoj potomků.

Všichni víme, že bychom měli spát 8 hodin denně, pravidelně cvičit a zdravě jíst. Jenže ne vždy se to daří a když už to chce člověk změnit, připadá mu to jako příliš velké sousto. Nejnovější studie provedená odborníky z Austrálie, Chile a Brazílie přináší dobrou zprávu.

Australan Paul Conyngham využil umělou inteligenci v medicíně, aby na základě jejího doporučení nechal vyvinou personalizovanou mRNA vakcínu pro svoji osmiletou fenku jménem Rosie.

Mezinárodní tým vědců publikoval v prestižním časopise Nature Communications studii, která ukazuje, že mozek dětí narozených s rozdílem horní končetiny prochází výraznou reorganizací už v raném věku. Na výzkumu se podíleli také vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL ČVUT), kteří vyvinuli výpočetní model vysvětlující mechanismus těchto změn.

Rivalita mezi Římem a Kartágem nebyla ve své době nic překvapujícího. Svým způsobem šlo o dva kohouty na jednom smetišti, přičemž ono smetiště představovalo západní Středomoří. Římané „kokrhali“ z Apeninského poloostrova, zatímco Kartaginci z území u dnešní metropole Tunis v severoafrickém Tunisku.

V nedávné době realizovali tuzemští odborníci studii, v jejímž rámci zjišťovali, jak se obyvatelé Česka staví k sociálním robotům. V rámci tohoto výzkumu se zabývali rovněž tím, že porovnávali postoje Čechů k ostatním lidem a zároveň i k neživým pomocníkům.

Chilská lokalita Monte Verde, jejíž stáří bylo odhadnuto na 14 500 let, přepsala v 70. letech minulého století dějiny osídlení Ameriky. Podle nejnovějšího výzkumu, jehož závěry byly zveřejněny ve vědeckém časopise Science, je toto archeologické naleziště ve skutečnosti o 6 500 let mladší, než se věřilo.

Populární léky na hubnutí s obsahem GLP-1 znamenaly revoluci v léčbě obezity, bohužel mají velké množství nežádoucích účinků. Při studiu krajt tmavých narazili vědci prakticky omylem na molekulu, která snižuje chuť k jídlu, a to bez nežádoucích účinků.

Jestli lze nějaký region označit za pomyslnou hadí říši, pak je to Indie. Syčivých plazů zde žije bezpočet, navíc jejich existence je s historií a kulturou celého subkontinentu neodmyslitelně spojena. Ikonickými tvory v těchto končinách jsou bezesporu kobry – plazi s charakteristickou kápí v horní části těla.

Planeta se otepluje, to je známá věc. V závislosti na tomto oteplování dochází rovněž k proměně ekosystémů. Jak jsou ovlivňována ta která rostlinná společenství, zkoumal mezinárodní tým vědců včetně expertů z Botanického ústavu Akademie věd ČR.

Když se řekne lesní požár, většině lidí se vybaví apokalypsa: spálené stromy, prchající zvířata, kouř zakrývající obzor a pocit, že se příroda definitivně vymkla kontrole. Tento obraz ale zachycuje jen část reality.

V biologii již dávno neplatí, že jeden člověk rovná se jedna DNA. Jedním z hlavních důvodů je tak zvaný mikrochimerismus, při kterém může lidské tělo obsahovat více genetických linií zároveň, přičemž k nim „přijde“ velmi přirozeně, například během těhotenství či transplantace. Škodí tento cizí genetický materiál tělu, nebo je mu naopak prospěšný?

Budoucí český astronaut major Aleš Svoboda, bojový pilot Armády České republiky, zahájil třetí a závěrečnou fázi svého základního astronautského výcviku v Evropském středisku astronautů (ESA) v Kolíně nad Rýnem.

Jsme to, co jíme, a jíme to, co jsme. S každým soustem a s každým lokem se rozjíždí neuvěřitelná továrna biochemie. Do toho mluví tuky, cukry, bílkoviny, také procesy, prostředí, přírodní látky a chemie.

Lesy jsou jedním z nejdůležitějších ekosystémů na Zemi. Ukládají uhlík, chrání půdu i vodní zdroje a poskytují domov milionům druhů. Přesto z planety každoročně mizí rozsáhlé lesní plochy. Co za tím skutečně stojí – a které rozšířené představy jsou spíš mýtem?

Černý kašel je obávané respirační onemocnění, které může skončit i smrtí. Vědcům z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR a Kalifornské univerzity v Santa Barbaře se podařilo odhalit tajnou zbraň bakterie rodu Bordetella, která ho způsobuje.

Krvácení dásní – to je jeden z typických příznaků paradontózy, odborně parodontitidy Ta jen v České republice trápí celou řadu lidí. Jeden ze způsobů, jak proti ní bojovat, vyvinuli s pomocí dalších expertů vědci z Technické univerzity v Liberci.

Vědci zjistili, že hladiny šesti specifických molekul RNA v krvi mohou sloužit jako biomarkery stárnutí a předpovídat pravděpodobnost krátkodobého přežití lépe, než tradiční zdravotní ukazatele, jako je věk, hladina cholesterolu v krvi či další…

Jaci obývají bezlesé vrchoviny, náhorní plošiny a hory Nepálu, Bhútánu a Tiberu, žijí v nadmořských výškách mezi 3200 až 5400 metrů. Pro život v těchto vysokých nadmořských výškách disponují genetickou mutací, která by mohla naznačovat nové způsoby léčby mozkových onemocnění lidí, jako je roztroušená skleróza.

Už to zase přichází. Žena cítí, jak se jí v jedné polovině lebky rozlévá tupá bolest. Usadí se jí za okem jako obří jedovatá ropucha. Je to peklo! A přitom jde prý jen o jakýsi záchvat hysterie. Nic, čím by se lékaři museli nějak zvlášť vzrušovat a zabývat.

Ještě nedávno patřil mezi nejpozorněji sledované objekty v okolí Země. Asteroid označený 2024 YR4 vyvolal mezi astronomy značný rozruch, protože první výpočty naznačovaly sice malou, ale přece jen reálnou možnost srážky s některým z těles v soustavě Země–Měsíc.

Otevřený vesmír není zrovna místem, kde by člověk chtěl trávit volný čas, ostatně, bez skafandru by v něm dlouho naživu nevydržel. Přesto má některé překvapivé vlastnosti, mezi které mimo jiné patří jeho vůně.

Nejnovější paleontologické výzkumy naznačují, že nejznámější predátor všech dob dospíval mnohem pomaleji, než jsme si dosud mysleli. Zatímco dříve vědci odhadovali konec jeho růstu kolem dvacátého roku života, nové analýzy fosilií posouvají hranici dospělosti až ke čtyřicítce.

Historie je plná překvapivých náhod a klíčových okamžiků, které se odehrály současně v odlišných částech světa, a tak si je do časové souvislosti dá jen málokdo. Věděli jste, že? Mamuti přežili až do doby existence egyptských pyramid Většina mamutů srstnatých vyhynula na konci poslední doby ledové.

Rok 2025 se zapsal do historie evropské energetiky jako přelomový pro oblast akumulace energie. Podle nejnovější zprávy bylo v Evropské unii během jediného roku instalováno celkem 27,1 GWh nových bateriových úložišť.

V Etiopii byl objeven jeden z nejmenších savců světa. Nenápadný drobný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se tak zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR jej objevil v etiopských horách a popsal jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.

Když je řeč o psích záchranářích, leckomu vytane na mysli obraz bernardýna se soudkem rumu, jenž je poslední nadějí pro turisty, kteří zabloudili ve sněhové vánici. Tahle z mýtů i historického základu vycházející představa není vůbec daleko od reality – pokud však zapomeneme na nikdy neexistující soudek rumu.

Řadí se bezesporu k největším renesančním, a nejen renesančním, umělcům. Vyzdobil strop Sixtinské kaple ve Vatikánu, pod jeho rukama vznikla ikonická socha Davida. Řeč je o sochaři, architektovi, malíři, zkrátka všestranném umělci jménem Michelangelo Buonarroti (1475-1564).

V průběhu lidské evoluce umožnilo používání nástrojů našim předchůdcům mimo jiné lov větší zvířecí kořisti, kdy konzumace na energii bohatého masa vedla ke zvětšení jejich mozků. Ovšem používání nástrojů není jen doménou lidí.

Palec na noze naklánějící se k ostatním prstům neboli hallux vagus je ryze lidským a velmi bolestivým onemocněním. Trápí asi čtvrtinu dospělé populace, trpěli na něj však už i pravěcí předchůdci člověka a nalezen byl také u staroegyptských mumií.

Může třeba nadávkovat léky nebo monitorovat stav člověka, stiženého vážným chronickým onemocněním. Když na to přijde, klidně si „poklábosí“ s osamělým seniorem. Je to ale něco, co jsou Češi ochotni přijmout?

Když myši provádějí, s nadsázkou řečeno, inspekce spižíren, rozhodně je lidé neberou jako vítané návštěvníky. Ovšem „myší“ roboti byli pro inspekční činnost přímo stvořeni – nikoli však v komorách plných jídla, ale ve Velkém hadronovém urychlovači (LHC).

Vaření ve vesmíru je vskutku specifická disciplína, už jen proto, že fyzikální zákony v mikrogravitaci mají svou vlastní verzi pravidel. Na palubě ISS tak neexistuje něco jako obyčejný a běžný oběd, ale za každým soustem stojí nějaký experiment.

Říká se, že Francie má všechno. Hory i moře, historii i kulturu, gastronomii a víno. Ale za romantickým obrázkem stojí i tvrdá čísla. A ta jsou ohromující. Představte si zemi jako obrovskou scénu. Každý rok na ni vstoupí sto milionů lidí.

Lékaři v Evropě jsou v pozoru. Jen v Anglii navštívilo svého praktického lékaře kvůli astmatickému záchvatu za první pololetí letošního roku na 50 000 lidí. To představuje bezmála o polovinu více případů než za stejné období roku předchozího.

Domestikace rostlin a zvířat je spojována až s neolitickou revolucí a rozvojem zemědělství. Ovšem důkazy jasně ukazují na to, že i ve stravě lovců a sběračů hrálo „ovoce a zelenina“ důležitou roli, dokonce je uměli kombinovat s masem tak, že se při vaření chuť obojího zlepšila….

Předběžné studie přípravku Zorevunersen prokázaly, že je bezpečný a dobře snášený osobami se syndromem Davetové, což je těžká forma rezistentní epilepsie projevující se u dětí. Do budoucna by mohl přinést naději rodičům dětí trpících touto genetickou poruchou.

Tady byste pastu mohli jíst celý den. Maso má rodokmen od Luigiho z vedlejšího kopce. A každé desáté jablko prý pochází z Jižního Tyrolska, a když mi Francesca jedno dává, chutná jako božská mana. A pak to víno lagrein a hlavně sníh 20 vojáků a vojaček si jde zalyžovat, protože můžou.

Jak rychle, levně a efektivně určit dobu, kdy je pro včelaře nejvýhodnější stočit med? To určují takzvané včelí váhy, jejichž ceny se na trhu pohybují od 5 do 20 tisíc. Zlevnit a zpřístupnit tuto technologii se rozhodli dva studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Civic – jedno z nejikoničtějších jmen automobilového světa. Už více než půl století dokazuje, jak na něj v Hondě nahlíží. Jako na „vůz pro lidi celého světa“. Ale s více než 28 miliony prodanými kusy ve 170 zemích je 11. generace přece jen v něčem výjimečná.

V Africe se vyskytuje řada obávaných hadů, a to včetně toho, který se řadí k nejnebezpečnějším vůbec. Řeč je o mambě černé. Někomu může její název připadat zvláštní, jelikož na první pohled černá není.

Byla to jen chvilková nepozornost. Nezaregistrovala, že do domu pronikl had. Teď se jí tělem šíří jed. Dobře si všimla, o jakého plaza šlo. Lékaři to budou chtít vědět kvůli volbě antiséra. Jenže nejbližší pomoc není právě za rohem. A čas neúprosně běží!

Ukazuje se, že psychoaktivní látky obsažené v houbách lysohlávkách, mohou mít pozitivní vliv na duševní zdraví pacientů v terminálním stádiu rakoviny, ovšem jen málo z nich k nim má v současné době přístup.

Nový katetr, za kterým stojí čeští lékaři a vědci, zkracuje zákroky k léčbě srdeční arytmie o 40 až 70 %. Jeho největší předností je schopnost přizpůsobit se tvaru žíly. Nyní katetr používají operatéři pražské Nemocnice na Homolce.