EpochaPlus

Jejich jméno bylo ještě před deseti staletími symbolem odvahy i krutosti. Vikingové. Matky jimi strašili malé děti. Přízračné dlouhé lodě vikingů se od 8. do 11. století zjevovaly na pobřeží Baltu, u břehů Anglie i Francie stejně jako u hradeb byzantské Konstantinopole.

Zapínáte bundu jedním rychlým pohybem a ani nepřemýšlíte, že tenhle jednoduchý pohyb vzniká z desítek let pokusů, omylů. Na začátku 20. století působí jako podezřelý technický výstřelek, kterému lidé nevěří.

Nejstarší objevená socha v historii, neboť byla vyrobena před 40 000 lety. Od té doby jich vznikly miliony, ale jen některé jsou výjimečné. Jako třeba nádherná socha malé mořské víly, která stále znovu trpí lidskou zlobou.

Jeden z největších požárů v historii Spojených států amerických postihl v roce 1849 město St. Louis. V polovině devatenáctého století bylo St. Louis živým centrem, které těžilo zejména ze své výhodné polohy poblíž soutoků řek Mississippi a Missouri.

Vypadá to na první pohled jako vtip. Válka kvůli obyčejnému kbelíku, tedy vlastně dřevěnému vědru. Jenže příběh z roku 1325 má reálné historické jádro. A zatímco kbelík se stává legendou, skutečný konflikt mezi italskými městy je mnohem vážnější, složitější a krvavější.

Z Mezinárodní letiště Kuala Lumpur vzlétá 8. března 2014 v 00:41 (což odpovídá 16:41 7. března našeho času) Boeing 777-200ER, považovaný za jedno z nejbezpečnějších letadel světa. Jde o rutinní let, který má dosednout v 6:30 na Pekingském mezinárodním letišti.

Porucha či nehoda v silničním tunelu v sobě skrývají stále specifická rizika, i když se o nás starají kamery, čidla, bezpečnostní systémy. A co takhle jízda silničním tunelem v nadmořské výšce 3400 metrů severně od afghánské metropole Kábulu?

Londýn, podzim roku 1814. V chudinské čtvrti St. Giles lidé tráví obyčejné odpoledne, někdo pije čaj, jinde probíhá smuteční hostina. Jen o pár metrů dál se ale v útrobách pivovaru hromadí síla, která během několika minut změní realitu v noční můru.

Stopovat oheň v dějinách je obtížné. Nemluvíme nyní o historii starověkých civilizací, kde můžeme kombinovat archeologické nálezy s písemnými zmínkami a dalšími prameny. Procházíme panenskou krajinou, která teprve čekala na svoje proměny vlivem lidské činnosti.

Vratké, do sebe zavěšené žebříky opírající se o drsný skalní povrch způsobují při pohledu nahoru závrať. Hned vedle jeden z mnichů za pomoci rumpálu vytahuje další nálož stavebního materiálu. Dolů sleze až v neděli, ke společným modlitbám v kapli na úpatí… Geologové vám potvrdí, že jsou skály v řecké Thesálii skutečným unikátem, jehož vznik se

Ve chvíli, kdy astronaut opustí Zemi, přestává jeho tělo hrát podle pravidel, na která bylo miliony let zvyklé. Beztíže není jenom romantický stav volného vznášení, je to tvrdý zásah do kostí, svalů i rovnováhy.

Přenést rychle text či obrázek na druhý konec světa? Komunikovat v reálném čase? Dnes nikterak složité. Díky datovému propojení se informace šíří snadno a rychle. Zvykli jsme si na naše informačně a komunikačně vstřícné 21. století.

Arabské tržiště hýří barvami i vůněmi. Vyvolávání trhovců se mísí s hlukem mužů a žen, kteří zde touží zbohatnout. Jsou tu lidé ze všech koutů světa. Právě tady je i klenotník, který zkoumá hrudku zlata.

Žhavý vřed na povrchu země praskl. Obnaženou tkání protéká láva, tlak plynů bortí hory, ostrov se propadá. Sopka však bude zabíjet i tisíce kilometrů daleko. Takřka rychlostí zvuku se začíná šířit katastrofální vlna tsunami.

Znáte ten zvláštní okamžik, kdy stojíte na místě, kde jste nikdy nebyli a přesto máte jistotu, že jste tu už jednou stáli? Déjà vu, „už viděné“, patří k nejzáhadnějším prožitkům lidské mysli. Věda ho dnes dokáže částečně vysvětlit, ale úplnou odpověď zatím nemá.

Ghetto je část města, kde musí žít, většinou nedobrovolně, náboženská, rasová nebo národnostní menšina obyvatel. Bohaté historické zkušenosti mají s takovým životem Židé. Už od středověku jsou totiž v každou chvíli nuceni v nějakém žít.

Kdo se narodí či přidá do rodinného klanu Redgraveových, má herectví v krvi. Již v 19. století se členové famílie proslaví na prknech, co znamenají svět, a s výdobytky moderní doby jejich potomci upíší své osudy filmu.

Je jedním z nejslavnějších Egypťanů a vypráví nám o životě starověké říše. Spousta toho sedí, zbývá však jeden otazník. Byl Sinuhet skutečným člověkem, nebo je jen postavou z příběhu, který dobude svět?

Barvy, které vidíme, možná vůbec „neexistují“. Jsou to jen chytré konstrukce našeho mozku, iluze, které nám pomáhají přežít v chaotickém světě světla. Jak ale vznikají „nemožné“ barvy a proč někdo dokáže slyšet modrou nebo ochutnat číslo?

Ve filmech to vypadá dramaticky: letadlo zmizí v temných mracích, kabina se otřásá a pasažéři propadají panice. Ve skutečnosti jsou podobné scénáře extrémně vzácné. Bouřka obvykle nepředstavuje mimořádné nebezpečí a ani turbulence neznamenají automaticky ohrožení bezpečnosti letu.

„Lidé znavení neb churaví, po odpočinku a zotavení toužící, naleznou zde žádaného osvěžení, rozrušené a oslabené nervy z přepracování se tu utiší, mysl se uklidní, zemdlený duch a tělo si odpočine, přijde do své rovnováhy a nabere nových sil k zápasu životnímu,“ píše v roce 1912 malíř a fotograf Ferdinand Velc ve svém novinovém článku Od

Ještě dlouho po konci druhé světové války se v husté džungli skrývá muž, který odmítá uvěřit, že boje skončily. Příběh japonského vojáka, jenž pokračuje ve válce téměř tři desetiletí, působí jako legenda.

Ta představa zní vlastně dost komicky. Čapnout košík s nožíkem, baterku nechat doma a hurá do temného hvozdu. Co naplat, že zrovna odbila půlnoc, naopak v tuto denní dobu jsou přece houby vidět nejlépe!

„Tady! To bude ono, pojďte sem!“ V unavených očích svitne naděje. Tým oděského archeologa Antona Ashika v únoru roku 1837 konečně dosáhne svého cíle. Odkryje vchod do jednoho z největších megalitických zázraků objevených na širokém pomezí Evropy a Asie – královského kurganu. Anton Ashik (1801–1854) a jeho výzkumný tým vstoupí uličkou mezi vysokými zdmi do zatuchlé tmy.

Každé ráno a večer sáhneme po obyčejném zubním kartáčku a bez váhání začneme čistit svůj chrup. Jenže cesta od primitivních větviček, kterými si naši předci drhli zuby, až k sofistikovaným elektrickým modelům, které dnes máme v koupelnách, je dobrodružstvím lidské vynalézavosti.

Pod povrchem amerického národního parku Yellowstone dřímá kolos, který v minulosti měnil klima celé planety. Supervulkány patří k nejsilnějším přírodním silám na Zemi a jejich erupce by nebyla jen lokální katastrofou, ale globálním otřesem reality, jak ji známe.

Let Malév 240 se v podobě Tupolevu Tu-154 odlepí od ranveje Mezinárodního letiště Budapešť-Feriheg, které dnes známe jako Mezinárodní letiště Ference Liszta. Jde o pravidelný spoj do libanonského Bejrútu.

Velikonoce nejsou jen pomlázka, vajíčka a beránek. Napříč světem se slaví způsobem, který vás někdy pobaví, jindy překvapí a občas i lehce vyděsí. Přinášíme výběr těch nejkurióznějších velikonočních tradic, které dokazují, že fantazie lidstva nezná hranic.

Francouzské námořnictvo se na přelomu 19. a 20. století rozhodlo vybudovat celou flotilu podmořských plavidel. Jednou z nich byla i ponorka třídy Farfadet, pro kterou však osud přichystal tragickou nehodu, při které zahynulo 14 členů posádky.

Sice neumíme přesně určit, kdy byl Ježíš ukřižován, a přes ustálené rčení „Kristova léta“ ani to, kolik mu bylo roků, nicméně naše Velikonoce stojí právě na jeho ukřižování na Velký pátek a následném zmrtvýchvstání.

V křesťanské tradici jsou některá výtvarná díla označována řeckým termínem archeiropoietos. V překladu to znamená „nevytvořená lidskou rukou“. Opravdu takové artefakty ve 21. století existují? Pojme se zaměřit na jedno záhadné dílo, nad kterým i moderní věda jen bezradně krčí rameny. Píše se rok 1531.

Zní to jako černý humor z dějin. Král neumírá jako hrdina ve válce, za jeho smrt může opice. Jenže příběh Alexandra I. Řeckého není vymyšlený. Je to jeden z nejpodivnějších a zároveň nejlépe doložených momentů moderní historie, kdy drobná nehoda spustí řetězec událostí s fatálními následky.

Vysoká kriminalita, hříšný festival a nad tím vším bdí s otevřenou náručí železobetonový Ježíš. Brazilská metropole se může pyšnit zřejmě nejslavnější sochou Krista na celém světě.

Velikonoce si většina z nás spojí s vejci, pomlázkou a beránkem. Jenže ve světě existují symboly, které jdou mnohem dál, někdy jsou roztomilé, jindy zvláštní a občas až bizarní. Vydejte se na krátkou cestu napříč tradicemi, kde se potkávají zajíci a podivné masky a planou ohně.

Nenápadný vynález, bez kterého si dnes mnoho lidí nedokáže představit ráno nebo dopolední či odpolední pauzu. Čajový sáček vzniká náhodou a právě díky tomuto omylu se pití čaje stává jednodušším, rychlejším a dostupnějším pro miliony lidí po celém světě.

Střed týdne, den Merkuru, skvělých pracovních výkonů, ale také zrady! Někde je středa spojená s Velikonocemi, jinde vítá Nový rok. A tím její symboly nekončí… U nás dnes vnímáme středu jako střed týdne pracovního.

Evropou se v polovině 12. století začaly šířit opisy podivného dopisu. Jeho pisatel se představil jako kněz Jan, vládce mocné a bohaté říše. Původním adresátem měl být údajně byzantský císař. Z dopisu vyplývalo, že záhadná říše nabízí spojenectví křesťanské Evropě.

Lidé odjakživa touží zaznamenat své myšlenky. Jenže to není tak snadné, dokud nemají písmo. Nejstarší značky, které by mohly být písmem, nacházíme už v pravěkých jeskyních. O titul nejstaršího písma se utkává starověká Čína, neolitická kultura Vinču a starověký Sumer.

Ztratit končetinu a jednoduše si ji nechat dorůst? Pro člověka sci-fi, pro některá zvířata běžná realita. Od roztomilého axolotla po nenápadné hvězdice, příroda ukazuje, že opravit tělo není nemožné. A vědci se snaží přijít na to, jak tento „zázrak“ jednou přenést i na nás.

„Miluju ho jako ještě nikoho!“ V přítmí ložnice dopadá na koberec oblečení. Je to vášeň, je to velká zamilovanost. O rok později si nemůžou přijít na jméno. „Jak jsem se do toho pitomce mohla tak pobláznit?“, kroutí hlavou děvče.

Nejsou tomu ani čtyři roky, co car stojí na balkóně a s úsměvem na tváři mává vojákům, jež kráčí vstříc první světové válce. Teď si budovu přivlastní úředníci a panovníka jednoduše odsunou do pozadí. To ale není konec, další změna přijde velice brzy.

Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti.

Legenda zní lákavě. Někde v útrobách hrad Karlštejn má být ukrytý svatý grál. Tajné chodby, zazděné místnosti a aura mystiky tomu dávají téměř filmovou atmosféru. Jenže jakmile se podíváme na fakta, začíná se příběh rychle rozplývat mezi historií a fantazií.

Robert F. Kennedy (1925–1968) má s manželkou Ethel (1928) 11 dětí! Mezi nimi i absolventa Harvardu, právníka a obchodníka angažujícího se v charitě, Michaela Kennedyho (1958–1997). Toho za života proslaví skandál.

Dnes ho bereme automaticky, když začne pršet, sáhneme po deštníku. Jenže po staletí šlo o luxusní symbol moci a elegance, který patřil především ženám a aristokracii. A muži? Ti raději promokli, než aby riskovali posměch.

„Toto je zem, kterou jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi se slovy: ‚Dám ji tvému semeni.‘ Dovolil jsem ti ji spatřit na vlastní oči, ale vejít do ní nesmíš,“ řekne Bůh Mojžíšovi, který jako 120letý stařec skvělé fyzičky vystoupá na horu 808metrovou horu Nebó.

Počet lidí na Zemi nerostl vždy stejně. Po tisíce let přibýval jen pomalu, téměř neznatelně. Pak ale přišel zlom a během několika málo generací jsme se z několika milionů dostali na miliardy. Příběh lidské populace je vlastně příběhem civilizace samotné.

Vesmír se často popisuje jako absolutní ticho. Jenže to je jenom polovina pravdy. Kde není vzduch, tam se zvuk opravdu nešíří, ale jakmile se objeví plyn, plazma nebo data z teleskopů, začne kosmický prostor „hrát“.

V dějinách starověkého Říma se objevují příběhy, které znějí spíš jako satira než realita. Jedním z nich je i osud koně jménem Incitatus, miláčka císaře Caligula. Zvíře, které mělo údajně nakročeno až do senátu, se stává symbolem moci, výstřednosti a možná i dokonalé provokace.

Když Roy Plunkett otevřel v roce 1938 tlakovou láhev s plynem, čekal rutinní experiment. Místo toho našel záhadu – a položil základ materiálu, bez kterého si dnes neumíme představit ani obyčejnou kuchyňskou pánev.

Příběh Charlese Goodyeara ukazuje, že velké objevy někdy nevznikají v laboratoři, ale v chaosu každodenního života. Stačila směs kaučuku a síry, trocha nepozornosti a svět dostal materiál, bez kterého by moderní doprava vypadala úplně jinak.

Snaží se s ním komunikovat, protože hlasy záchranářů jsou to jediné, co mladého horolezce udržuje při životě. Je zmrzlý na kost a kousek od něj visí na laně jeho mrtvý kamarád. O pár hodin později mu je jasné, že si zubatá dojde i pro něj.

Po tisíce let ho lidé považují za tajemný kámen a symbol dokonalé čistoty. Slouží jako zbraň, talisman, luxusní nádoba i vědecký nástroj. Zamilují si ho i skotští panovníci. Jak se z pravěkého hrotu stal předmět královské prestiže a proč nás lesk křišťálu fascinuje dodnes?

Někdy stačí náhoda, jindy vytrvalost a občas obojí dohromady. Příběh Post-it lístečků je ukázkou toho, jak se z „nepovedeného“ nápadu může stát celosvětový fenomén, bez kterého si dnes kancelářský život téměř neumíme představit.

Stačila jedna rozteklá čokoláda v kapse a svět už nikdy nevařil stejně. Příběh mikrovlnné trouby je ukázkou toho, jak válečný výzkum nečekaně pronikl až na kuchyňskou linku a změnil každodenní život milionů lidí.

Píše se rok 1890 a na vyšehradském hřbitově je pěkný mumraj. Pozůstalí odění v černé mají ale ve tváři něco víc než jen smutek. Je to i trocha hněvu a zklamání. Na místě není žádný kněz, církev sama odmítá udělit jakékoliv poslední pocty.

Jaro tradičně svádí k „očistě těla“. Sociální sítě zaplavují recepty na zelené šťávy, půsty a zázračné kúry slibující naprostý restart organismu během pár dní. Jenže jaká je ve skutečnosti realita? Potřebuje naše tělo detox, nebo si s tím poradí samo?

Nejstarší objevená socha v historii, neboť byla vyrobena před 40 000 lety. Od té doby jich vznikly miliony, ale jen některé jsou výjimečné. Jako třeba bronzová socha muže pohrouženého do myšlenek. Na bronzovou sochu v životní velikosti, která zpodobňuje nahého muže pohrouženého do myšlenek, narazíte na každém rohu. Často jako na symbol filozofie.

Spíte na boku, na zádech, nebo na břiše? Možná vás překvapí, že právě poloha těla během spánku může rozhodovat o tom, jestli se ráno probudíte odpočatí nebo rozlámaní. Odborníci se shodují: ideální poloha existuje, ale není pro každého úplně stejná.

Není to ani modrá, ani zelená. Přesto je však plnohodnotnou barvou se svým vlastním původem. Proč je tyrkysová tak oblíbená? A kdo jí dal jméno? Už tisíce let lidé milují vzácný kámen, který má díky obsahu mědi velmi nevšední barvu.