EpochaPlus

Když dnes žena vkročí do místnosti na vysokých podpatcích, málokdo tuší, že tenhle módní symbol elegance původně vůbec nevzniká pro ženy. Podpatky nosí vojáci, jezdci na koních i králové. Až později se z nich stává jedna z nejvýraznějších ženských zbraní.

Zbrojní průmysl a vojenské projekty, ropa, ze které financuje své politické cíle a samozřejmě korupce a vydírání. Podtrženo, sečteno, to jsou hlavní zdroje příjmu iráckého prezidenta Saddáma Husajna, který se krom celého spektra nekalostí – ty krvavé nevyjímaje – proslaví také svým extrémním bohatstvím. Pokud by vás zajímala konkrétní čísla, rovnou řekněme, že jde jen

V létě roku 1853 se v luxusní restauraci u jezera Saratoga odehrává drobný kuchařský konflikt, z něhož pravděpodobně vzniká jedna z nejslavnějších pochoutek světa, a to brambůrky. Historka o rozčileném kuchaři Georgi Crumovi postupně získává podobu legendy.

Když je roku 997 u Baltu zavražděn pražský biskup Vojtěch, nikdo netuší, že po něm zůstane jedna z největších relikviářových záhad Evropy. O staletí později totiž tři významná města tvrdí totéž: právě u nich leží pravá lebka českého patrona.

Píše se rok 828 a přístav v egyptské Alexandrii zahaluje horký prach i vůně koření. Právě tady mají dva benátští kupci spáchat čin, který se zapíše do dějin. Tajně odvážejí ostatky svatého Marka Evangelisty a podle legendy je ukrývají pod vrstvu vepřového masa, aby oklamali muslimské stráže.

Dnes visí téměř v každém šatníku. Elegantní, pohodlný, někdy ležérní, jindy luxusní. Cardigan působí jako neškodný svetr na líné podzimní večery. Jenže jeho příběh začíná v bahně krymské války, mezi děly, krví a mrazem. Za vznikem slavného svetru totiž stojí britský aristokrat a voják, který se stává symbolem jedné z největších vojenských katastrof 19. století.

Oficiálně umírá na tuberkulózu. Přesto se kolem smrti básníka Jiřího Wolkera téměř sto let objevují otázky, zda jeho konec neurychluje zanedbaná léčba, pozdní diagnóza a drastické podmínky tehdejší péče.

Nemusíte jezdit do Jižní Ameriky, abyste si prohlédli monumentální skalní paláce, které po sobě zanechaly dávné civilizace. Jeden z nich najdete i na Balkáně. Ohromí vás nejen rozlehlostí, ale také barvitou historií i legendami.

Když v listopadu 1952 umírá první izraelský prezident Chaim Weizmann, mladý stát hledá osobnost, která by měla obrovskou morální autoritu a respekt po celém světě. Volba padne na nejslavnějšího vědce planety Alberta Einsteina.

Posledním velmistr řádu, Jakub z Molay (asi 1243–1314), je s templářskou elitou odsouzen na doživotí. Když však on a Geoffroy de Charnay (asi 1251–1314) odvolají mučením vynucená přiznání, vyslouží si okamžitě hranici. 18. března 1314 jsou upáleni na ostrově la Cité na Seině, přímo uprostřed Paříže.

Na první pohled působí žirafa jako zvíře z jiného světa. Její krk měří až přes dva metry, přesto ukrývá stejné množství krčních obratlů jako lidská páteř. Sedm. Stejný počet nosí v těle téměř všichni savci od člověka až po myš.

Je odpovídající vzdělání klíčem k životnímu úspěchu? To je věc názoru. Mnoho příkladů mezi osobnostmi z historie však naznačuje, že roky školní docházky či univerzitní diplomy někdy nejsou nutné! Je možné stát se i bez školy slavným fyzikem, právníkem či odborníkem v paleontologii?

Klement Gottwald (1896–1953) adoruje v ekonomice těžký průmysl a v zemědělství prosadí násilnou kolektivizaci. Začátek 50. let roztočí kola vykonstruovaných politických procesů, při kterých je vyneseno přes 230 rozsudků smrti a více než 100 000 občanů odsouzeno k doživotí či mnohaletému vězení.

Nikola Tesla stojí za objevy, které mění moderní svět, ale ve stáří žije téměř sám v hotelových pokojích New Yorku. Vyhýbá se vztahům, nikdy se neožení a stále více času tráví krmením holubů v parcích kolem Manhattanu.

Oblohu křižují blesky, černé mraky se ženou strašlivou rychlostí a proudy vody bičují zemi. Tam, kde je většinu roku jen suchá poušť, jsou nyní celá jezera. Je to nejhorší bouře za posledních několik let.

Dnes ho schováváme do poličky ve skříni. Stačí zmáčknout tlačítko a během pár minut zmizí drobky, prach i chlupy domácích mazlíčků. První vysavače ale připomínají spíš parní stroje než elegantní domácí spotřebiče.

Dlouhé týdny prší z nebe nekonečné provazy deště. Nasycená půda už odmítá spolupracovat, a tak se lidem naskytne pohled na zvláštního tvora. Někteří propadají panice, protože se dovtípí, že se jedná o dračí mládě.

Skútr zastaví přes fastfoodem. Děvče v upnutých džínách skousne ret. Zase překročila povolenou rychlost. Snad se to obejde bez následků. Za chvíli se už s chutí zakousne do svého nejoblíbenějšího jídla: hamburgeru.

Ještě včera běhaly po chodbách Konopiště, smály se v zahradách a večer poslouchaly hlas své matky. Pak ale přijde telegram ze Sarajeva a svět Žofie, Maxmiliána a Arnošta se během jediného dne rozpadá. Děti následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho ženy Žofie Chotkové zůstávají po atentátu osiřelé.

Představte si armádu se samopaly, vojenskou disciplínou a plánem na „likvidaci nepřítele“. A teď si představte, že tím nepřítelem nejsou vojáci ani bandité, ale velcí nelétaví ptáci s načechraným peřím a dlouhýma nohama.

Tajná židovská nauka kabala a alchymie, ovšem ne ta, při které se budete marně snažit vyrobit hmatatelný elixír nesmrtelnosti a zlato, ale alchymie coby duchovní věda. To je dobrý základ na polévku další z u nás působících společností.

Káva na začátku 20. století chutná často spíš jako bahnitý odvar než voňavý životabudič. Sedlina křupe mezi zuby, překapávače neexistují. Pak ale v německých Drážďanech přichází jedna obyčejná žena s nápadem, který změní ranní rituály milionů lidí.

Být hlavou státu může být občas poněkud riskantní práce. I korunovaná hlava totiž může padnout k zemi. A někdy doslova, jak by mohly vyprávět pamětí mistrů popravčích. Na vlastní hlavu to zjistí například mexický král Maxmilián I.

Když se řekne koncert pod širým nebem, většina lidí si představí festival a rozlévané pivo. Keporkaci ale pořádají vlastní hudební show hluboko pod hladinou oceánu, bez vstupenek, zato s repertoárem, který se neustále mění.

Léto roku 1419 je dusivé, neklidné a plné strachu. Praha vře. Nespokojenost lidí sílí, ulice zaplavují rozvášněné davy a český král Václav IV. ztrácí kontrolu nad zemí, kterou zdědil po svém slavném otci Karlu IV.

Píše se rok 1942, ale do pouště kousek od starobylého libyjského města Syrta dlouhé prsty druhé světové války nedosáhnou. Z beduínského stanu zvaného khaim potaženého kozí a ovčí kůží se konečně ozve křik novorozence.

Když se řekne Isaac Newton, většina lidí si představí gravitaci, padající jablko a základy moderní fyziky. Jenže slavný vědec skrývá ještě jednu tvář. Po nocích zavírá dveře své laboratoře, taví kovy, zapisuje šifrované poznámky a studuje staré hermetické texty.

Obchodníci počítají na tržišti ve starověkém Uruku osly. Město, kterému vévodí třípatrový zikkurat, smrdí jako oslí zadnice. Jako milion oslích zadnic. A to obchodníka rozptyluje tak, že nedokáže pořádně spočítat, kolik toho prodává a kolik má dostat peněz.

Teprve vyhlíží 15. narozeniny, když v Buckinghamském paláci prvně potká o 16 let staršího kapitána Petera Townsenda (1914–1995). Ten má zrovna jednání s jejím otcem, králem Jiřím VI. (1895–1952). „Byla tak nevýrazná, jak jen 14leté dívky bývají,“ zavzpomíná později Peter na princeznu Margaret (1930–2002).

Potřebujeme do života vzdělání? Anebo stačí jen talent, píle či trocha štěstí? Nejspíš jak u koho… Někteří čtou hory knih, jiní zkoušejí nejrůznější experimenty. A také dobře pozorují svět kolem sebe. Ti, kteří v tom byli nejvytrvalejší, se i bez škol dokázali zapsat do historie!

Křupou v miskách po celém světě, děti si je sypou do mléka po hrstech a reklamy z nich dělají symbol pohodových rán. Jenže původ Cornflakes je mnohem podivnější, než se zdá. Za jejich vznikem nestojí chuť na sladkou snídani, ale strach z lidských vášní.

Úzká skalní římsa, pod ní stovky metrů prázdna. Tam, kde by člověk neudělal ani krok, stojí kozorožec naprosto jistě. Bez zaváhání se pohybuje po strmých skalách a balancuje na výstupcích, které jsou sotva patrné.

V letmé záři luny vklouzne do zemské prolákliny. Je srpnová noc roku 1836, chvíli po půlnoci. Oním muže je nadšený cestovatel po českých zříceninách, Karel Hynek Mácha. Vzápětí zpozoruje výjevy k nepochopení: Současnost! Podle pověstí můžete najít ve skalní průrvě pod hradní kaplí Housky bránu do pekel!

Dnes leží v každé koupelně a většina lidí mu nevěnuje téměř žádnou pozornost. Jenže hřeben patří mezi nejstarší předměty, které člověk pravidelně používá už tisíce let. Jeho příběh začíná dávno před vznikem prvních měst, v době lovců mamutů a pazourkových nožů.

Být hlavou státu může být občas poněkud riskantní práce. I korunovaná hlava totiž může padnout k zemi. A někdy doslova, jak by mohly vyprávět pamětí mistrů popravčích. Na vlastní hlavu to zjistí například francouzský král Ludvík XVI.

Jedna z největších hvězd renesanční vědy náhle umírá po podivné hostině v Praze. Dánský astronom Tycho Brahe prý několik hodin nevstane od stolu, aby neurazil svého hostitele. Krátce nato přicházejí nesnesitelné bolesti a po jedenácti dnech agonie vědec umírá.

Vypadají jako roztomilé mořské hvězdy z dětských knížek. Jenže hvězdice patří k nejpodivnějším tvorům oceánu. Nemají mozek, nemají krev, některé si dokážou znovu vypěstovat ztracené rameno a přežívají už stovky milionů let.

Dnes do něj nacpeme notebook, mikinu, powerbanku i svačinu na celý den. Batoh taháme do hor, do školy, na letiště i na festivaly. Jenže tenhle nenápadný vynález má překvapivě dobrodružnou historii. Od pravěkých lovců přes vojáky až po hipstery v kavárnách, batoh se mění spolu s lidmi a jejich způsobem cestování.

Píše se rok 1934. Krom řady dalších událostí stane i jedna, kterou vůdce hbitě zamete pod koberec. „Muž z lidu“ totiž obdrží obsílku z finančního úřadu. Jeho hvězda stoupá a ještě nedávno prázdné kapsy se utěšeně plní.

Kdysi byly tenisky jen obyčejné boty na sport. Dnes v nich lidé běží maraton, jdou na rande, sedí v kanceláři i tančí na festivalu. Jak se z nenápadných „kecek“ stává módní ikona, kterou nosí prezidenti, rappeři i děti do školy?

Evropa poloviny 15. století připomíná dobu, kdy jsou knihy luxusem dražším než dům. Mniši opisují texty ručně, jedna bible vzniká celé roky a vzdělání se schovává za zdmi klášterů. Pak ale přichází Johannes Gutenberg a spouští informační explozi, která převrací svět vzhůru nohama.

Klidné podzimní odpoledne se pro Ann Hodgesovou během vteřiny změní v noční můru. Prudká rána, bolest v boku a díra ve střeše. V úleku ji napadne, že explodovala plynová kamna. Pak si všimne černého kamene, ležícího vedle pohovky.

Kdysi dávno si lidé vyměňují slepice za obilí, kožešiny za sůl a někdy i tři kozy za jeden pořádný meč. Jenže zkuste si jít koupit dům s pytlem mušlí nebo tahat na trh sto kilo mincí. A tak lidstvo přijde s geniálním nápadem: „Co kdyby místo zlata stačil obyčejný papír?“ Zní to jako podvod století.

Auto pomalu projíždí ulicemi města. Vstane, narovná se a pozdraví. Nemusí nic říkat, stačí jen zvednout paži a všichni už ví. Rozvášněný dav mu oplácí stejnou mincí. Hajlování je zkrátka pevnou součástí nacistického režimu.

Naši dávní předkové byli oproti nám mnohem chlupatější. Hlavně na obličeji nám ochlupení už dávno odstranila evoluce. Zapomněla ale na dva úzké proužky nad očima! Nejsou dnes už opravdu zbytečností? Ani náhodou!

Zní to jako sci-fi nebo nepovedený internetový vtip. Existuje ale drobný mořský tvor, který dokáže něco, o čem lidé sní od pradávna, vrátit čas. Medúza druhu Turritopsis dohrnii se umí v určité chvíli svého života doslova „omladit“ a začít znovu.

V čínském císařském paláci se rodí vynález, který změní svět víc než jakákoli zbraň nebo říše. Papír. Lehký, obyčejný na pohled, ale revoluční v důsledcích. Otevírá dveře vzdělání, moci i šíření informací a zároveň se kolem něj začíná šířit legenda o tajemství, které se mělo chránit až za hranici života a smrti.

Krvavý mlýnek karpatsko-dukelské operace mele od 8. září do 28. října 1944. Vyznamená se v něm krom jiných i Ludvík Svoboda (1895–1979). Ale právě tady se dozví hroznou zprávu: jeho syn Miroslav (1924–1942) byl v necelých 18 letech zavražděn v koncentračním táboře Mauthausen!

Každý den se v éteru minimálně jednou ozve tísňové volání Mayday. V ohrožení se ocitají námořníci, horníci i obyvatelé oblastí zasažených zemětřesením či požáry. Jedno z nejznámějších volání se ozve v roce 2010 ze zlatoměděného dolu San José.

V letech 1946–1949 probíhala v Řecku občanská válka. Specifickým způsobem se dotkla i bývalého Československa. Právě na naše území tehdy proudily tisíce řeckých uprchlíků. Nový domov našli Řekové zejména v moravských a slezských lokalitách.

Začíná jako podivný sirup z lékárny, který má pomáhat proti bolestem hlavy a nervům. Dnes ji znají lidé téměř v každém koutě planety a její červenobílé logo patří k nejslavnějším symbolům světa. Příběh Coca-Coly je směsí náhody, chytrého marketingu i amerického snu.

Tradiční perský svátek Nourúz, ve kterém najdete kus takřka ze všech z u nás známých oslav – z Mikuláše, Vánoc, Silvestra i Velikonoc. A nejde o žádnou okrajovou oslavu na výspě světa. Slaví se na Balkáně, jižním Kavkazu, v povodí Černého moře, Asii a skrze íránské národy takřka po celém světě.

Po Vinohradské ulici přijíždí od Vršovic tank. Na bocích má černé kříže. Ale tank až k rozhlasu nedojede. Národ českých Švejků, který se šest let pokorně krčil, už toho má dost. Zaútočí. Umírají, ale ani tak se nevzdávají.

Období druhé světové války poskytuje i zajímavý vhled do řešení problémů, kterým tehdy čelila automobilová doprava. Obecný nedostatek benzinu v celé Evropě přinutil konstruktéry sáhnout k nouzovému řešení.

V úplné tmě, kde lidské oči selhávají, netopýři bez zaváhání prolétají mezi větvemi, loví hmyz a vyhýbají se překážkám. Jejich tajemství se jmenuje echolokace, mimořádně přesný biologický sonar, který z nich dělá jedny z nejlepších „navigátorů“ v přírodě.

Narodí se do chudé rodiny ultrakatolické matky, která je učitelkou, a kováře. Benito Mussolini je odmala pořádné kvítko. Šikanuje spolužáky a pedagogy ignoruje. Když ho zoufalí rodiče pošlou na striktní náboženský internát, pobodá spolužáka – a stejně tak na další škole.

V době studené války vzniká legenda o červeném telefonu, který zajišťoval přímé spojení mezi vrcholnými představiteli Spojených států amerických a Sovětského svazu. Mělo se jednat o jednu z posledních pojistek v časech, kdy svět balancoval na hraně jaderné války.

Dětský prstík šťouchne do dvou červených ploštic. „Mamí, koukej jak běhají, chudáčci, oni se k sobě přilepili zadečkem a nemůžou od sebe! “ Maminka se nervózně pousměje a táhne holčičku pryč: „No vidíš to.

Je noc z 21. na 22. září 1788 a jedna z největších armád Evropy táboří v dnešním Rumunsku u města Karansebeš. Nepřítel nikde. A přesto se spustí bitva, která vstoupí do dějin jako nejbizarnější vojenský omyl všech dob.

Sny nás provázejí od dětství až do posledních let života. Mění se stejně jako my: dětem se zdá o zvířatech, teenagerům o pádech a dospělým o tom, že nestíhají. Proč si sny někdy vybavíme a jindy ne? Pamatujete si své sny? Někdy jsou jasné jako film, jindy se rozplynou dřív, než otevřeme oči.