EpochaPlus

Představte si lékárnu ve středověké Evropě, kde mezi bylinkami a lektvary najdete malé dózy s práškem z egyptských mumií. Jde o údajný lék na bolesti hlavy, žaludeční potíže i vážnější choroby. A pak si představte ateliér malíře ve 18. století, kde stejný materiál končí ve štětci, aby vytvořil teplý hnědý odstín na plátně.

Uprostřed 14. století přichází do Evropy pohroma, která nemá obdoby. Morová epidemie známá jako Černá smrt během několika let zabije desítky až stovky milionů lidí a proměňuje svět víc než leckterá válka.

V našich buňkách stále žije ozvěna dávných setkání s neandertálci – a jejich geny nás ovlivňují i dnes. Když se před asi 50 000 až 60 000 lety naši předkové vydali z Afriky do Evropy a Asie, potkali tam jiné skupiny lidí, neandertálce.

Po desetiletí se pojem superpotravina stal magnetem pro marketingové kampaně i výživové nadšence od goji bobulí po acai a chia semínka. Ale co na to říkají vědecké studie a odborníci? Je to opravdu klíč ke zdraví, nebo jen dobře zabalený marketingový trik?

Odhodí tričko a vrhá se do mořských vln. Ostatní na něj volají, ať neblázní. Nebojí se, protože podle jedné z konspiračních teorií na něj čeká ponorka, která ho naloží a konečně odveze do Číny. Působí totiž jako komunistický špion.

Moderní věda otevírá fascinující, ale zároveň kontroverzní otázku: Může trauma zanechat stopu v genech našich předků a ovlivnit náš život? Názory odborníků se liší, ale stále častěji zaznívá slovo epigenetika.

Hlasy napovídají, že je na jindy opuštěném místě živo. Děsivý výkřik vystřídají tupé rány, a pak nelidské zaúpění. Po pár minutách útočníci prchají. Kdyby jen tušili, že jejich oběť jednou skončí v muzeu.

Svět upí pod vrstvami plastového odpadu. Od oceánů až po horské masivy, plast, který se nerozkládá, se hromadí rychleji než naše snažení ho recyklovat. S tím, jak lidstvo produkuje více než 400 milionů tun plastů ročně s dramatickými dopady na životní prostředí a zdraví, přichází naděje z oblasti biologie.

Každý den po něm přejdou tisíce lidí. Někteří s mobilem nataženým před sebou, jiní v pokleku na chodníku, aby si sáhli na jméno svého idolu nebo si ho vyfotili z co největší blízkosti. Někdo by dal cokoliv za to, aby zde mohl mít svou hvězdu.

V posledních letech se v online prostoru objevilo nové hnutí, které si říká midsize. Jeho cílem je vnímat kladně svoje tělo, i když úplně neodpovídá ideálům krásy, které preferují dokonalou štíhlost. Máte pár kilo navíc, což je sice vidět, ale kvůli tomu se váš svět rozhodně nezhroutí.

Můžeme mít alergii na kočku nebo na psa. Jednoduše je tedy doma nemáme. Problém se někdy objeví až v průběhu života. Mazlíčka pak musíme s těžkým srdcem svěřit někomu jinému. Co když se nám ale rozvine alergie na vlastního partnera?

Když v Cimrmanově hře České Nebe řeší, kdo ze slavných Čechů by měl sedět v české nebeské komisi (Cimrman bohužel ještě „žije“), není to úplně jednoduché. Postava Jana Husa nenechá na nikom nit suchou.

Velmi jasné objekty z plazmatu. To jsou supernovy. Bývaly to masivní hvězdy minimálně osmkrát těžší než Slunce, nebo bílí trpaslíci. Jejich exploze vyšle do vesmíru silnou rázovou vlnu. A jsou to právě exploze supernov, kterým vděčíme společně s kolizemi neutronových hvězd za všechny prvky těžší, než je železo.

V posledních letech se způsob, jak lidé tráví dovolenou, výrazně mění. Namísto jedné dlouhé dovolené, kterou si lidé obvykle představovali jako dvoutýdenní cestu do exotiky, roste obliba krátkých výletů plných intenzivních zážitků.

Stoly se prohýbají pod jídlem, melodie harfy a panovy flétny lákají k tanci. Bohyně svornosti Harmonia si právě bere za manžela prvního thébského krále Kadma. Zrak nejvyššího z olympských bohů, sukničkáře Dia, bloudí ke krásné Démétér, dceři titána Krona a jeho manželky a sestry Rheie.

Střevní mikrobiom, biliony mikroorganismů žijících v našich střevech, už dávno není pouhým pomocníkem trávení. Moderní věda ho označuje za „druhý mozek“, který má těsné a složité propojení s naším mozkem a psychikou.

Zkoumavý zrak rodičů sleduje svědící pupínky na dcerčině boku. „Nejsou to neštovice?“ spekuluje otec. Na vině jsou v tomto případě štěnice. Žlutohnědě až červenohnědě zbarvený hmyz se živí krví, nejraději tou lidskou.

V létě roku 1518 se ve městě Štrasburk, tehdy součásti Svaté říše římské, dnes Francie, stala jedna z nejpodivnějších událostí v dějinách Evropy. Lidé začali tancovat bez přestání dny, týdny a někteří prý až do smrti, jako by jejich těla byla ovládána neviditelnou silou.

V době ledové je Asie s Amerikou spojena v oblasti dnešního Beringova průlivu pevninou, Beringií. Právě přes ni se zhruba před 12 000 lety vydají předkové sibiřských Eskymáků směrem na Aljašku. Mezi roky 200 př. n. l. až 1600 je na vrcholu protoinuický lid z Thule.

Roku 1916 v americkém Tennessee slonice Mary zabila svého ošetřovatele. Místní úřady rozhodly o trestu smrti a Mary byla oběšena jeřábem před davem lidí. Dnes tuto událost považujeme za jeden z nejtemnějších momentů cirkusové historie.

Je přelom srpna a září 1859. Zlatokopové ve Skalistých horách Aljašky a Yukonu vypadají značně nevyspale. „Jako bych spal jen půlku noci,“ postěžuje si jeden. Noc totiž skutečně je, jen panuje světlo téměř jako ve dne.

Cibulový čaj má dlouhou tradici v lidovém léčitelství. Naše babičky ho doporučovaly při rýmě, kašli či nachlazení. Zní to lákavě: levný, jednoduchý a „přírodní lék“ ze spíže. Ale co říká dnešní věda? Může obyčejná cibule skutečně pomoci při nachlazení, nebo jde jen o mýtus?

Kde sídlili čeští králové? Že na Pražském hradě? To je pravda jen zčásti. V místech dnešního Obecního domu stával Králův dvůr, na čas sídlo Václava IV. a poté jeho bratra Zikmunda Lucemburského. Dva králové tu dokonce skonají: Ladislav Pohrobek a Jiří z Poděbrad.

Vzpomínky si představujeme jako uložené soubory, jednou se zapíšou a zůstanou. Jenže lidská paměť nefunguje jako pevný disk. Pokaždé, když si něco vybavíme, mozek stopu znovu otevře, upraví a znovu uloží.

Shnilá úroda, epidemie nemocí, hladomor a dokonce i ničivá sucha. Za to všechno může na skotských Orknejích bytost, o které se uznávaná britská folkloristka Katharine Mary Briggsová (1898–1980) vyjádří jako o tom „nejhnusnějším ze všech démonů skotských Severních ostrovů“.

V 19. století vládnou salonům krinolíny, monumentální sukně vyztužené ocelovými obručemi. Silueta je oslnivá, pas útlý, jde o dokonalý tvar. Jenže tahle krása má temnou stránku. Pod látkou a krajkou se skrývá konstrukce, která dokáže zabíjet.

Daktyloskopie, věda o otiscích prstů, která dnes pomáhá odhalovat pachatele zločinů po celém světě, má kořeny hluboko v 19. století. Přestože lidé zanechávali otisky po tisíciletí, až systematické poznání a využití těchto jedinečných vzorů přetvořilo je v jeden z nejspolehlivějších identifikačních nástrojů kriminalistiky.

Uprostřed jedné z nejkrutějších kapitol druhé světové války, během obléhání Stalingradu v letech 1942–1943, se rodí něco zcela nečekaného. Ne plán útoku ani další zbraň, ale křehké dílo, které jako by do válečného chaosu vůbec nepatřilo.

Představte si opici v malé vestě, kterou vojenští odborníci ukazují jako budoucího sabotéra během 2. světové války. Měla by pronikat za nepřátelské linie, lézt do tanků a nosit výbušniny. Zní to jako šílený nápad z válečného filmu, ale právě takové představy se někdy objevovaly v laboratořích.

Pod našima nohama v lese se odehrává skrytý příběh plný komunikace, spolupráce i sdílení zdrojů. Navenek tichá, ale živá společenství stromů nejsou izolované organismy. propojuje je obrovská síť hub a kořenů, které vědci přirovnávají k „lesnímu internetu.“ Tato podzemní síť nejenom umožňuje výměnu živin, ale také přenos chemických signálů a varování, jako by stromy skutečně

Pokud se má jedna jediná bitva druhé světové války označit za absolutně nejkrvavější, historici se shodují bez váhání. Bitva o Stalingrad se odehrává mezi lety 1942 a 1943 a stává se symbolem extrémního násilí, lidského utrpení i zlomového okamžiku celé války.

Po čele jí stéká pot a síly docházejí. Začíná být jasné, že porod skončí neštěstím. Dítko se narodí mrtvé a nepřežije ani matka. V aztécké víře je hrdinkou: Stejně, jako u padlých bojovníků, se její duše promění v kolibříka a bude následovat slunce na jeho putování oblohou.

Voní ostře, chutná výrazně a v lidovém léčitelství má téměř magickou pověst. Česnek se označuje za „přírodní antibiotikum“ a už po staletí se mu přisuzují léčivé i magické vlastnosti. Jenže je to pravda, nebo jen tradice předávaná z generace na generaci?

Věčný život nemá nikdo z nás, jisté rozdíly tu však panují. Někdo zemře v padesáti, jiný vesele oslaví stovku! Je to nespravedlnost? Nebo máme délku života aspoň trochu ve svých rukou? Dožijeme se stejného věku jako rodiče?

Tak drobná a běžná, že ji ani nevnímáme. Bývají pohozené na pracovních stolech, nosíme je zapomenuté v peněženkách i po kapsách. Před 100 léty je tomu jinak. Ještě před 100 lety jsou společenskou nutností, bez které není člověk nikým, a vyrazit na návštěvu, aniž by ho předcházela bílá kartička, se rovná společenské sebevraždě.

Zima má své kouzlo, ale jenom když je vám teplo, sucho a pohodlně. Základem úspěchu je kvalitní zimní funkční termo prádlo, které nebolí, nezapařuje a dokáže aktivně regulovat teplotu těla během mrazivého rána i běhu nebo lyžařské túry.

Dopis s popisem nového způsobu léčby skončí v koši. Britská Královská společnost novou metodu nazvanou vakcinace neuzná vůbec za hodnou publikace. Odmítači očkování se tak vyskytují už v okamžiku jeho objevení.

Když v 17. století vzniká diferenciální a integrální počet, nevzniká jenom nový jazyk přírody. Zrodí se i osobní válka mezi dvěma obry vědy, anglickým samotářem a kontinentálním diplomatem. Výsledek? Obvinění z plagiátu, akademická propaganda a svět rozdělený na dva matematické tábory.

Nezastavit se. Nedotknout se koleny země. Pravidla, která rozhodují o tom, kdo z vyčerpaných soutěžících zůstane ve hře. Ti, kteří vydrží, často upadají do spánku tak hlubokého, že se nevzbudí ani po povolené pauze: ženy pořadatelé křísí parfémem a fackami, muže házejí do ledové vody.

Zahřeje, vyléčí nachlazení, spálí tuky a nahradí půlku domácí lékárny. Zázvor má pověst téměř magické suroviny. Jaké jsou ale jeho skutečné účinky na lidské zdraví a kde končí realita a začíná přehnané očekávání?

Kolumbijské město Pasto má zhruba 400 000 obyvatel. Právě v něm, 12 kilometrů od sopky Galeras, zasedá roku 1993 konference Decade Volcanoes. Jsou tu vědci Mezinárodní asociací vulkanologie a chemismu zemského nitra (IAVCEI), kteří stanoví 16 nejnebezpečnějších sopek současnosti.

Anglický král Edmund II. vstoupil do dějin jako neohrožený bojovník proti Dánům. Jenže vedle hrdinských bitev se s jeho jménem pojí i podivná legenda: že byl zavražděn, když seděl na latríně. Ať je pravda jakákoli, jeho příběh ukazuje, že ani koruna nechrání před potupným koncem. Edmund II. se narodil kolem roku 993 jako syn krále

Vzory na zimním oblečení jsou něco jako vizuální zkratka zimy. Nejde jen o estetiku, ale o kombinaci tradice, funkce a emocí, které se s chladnými měsíci pojí. Některé vzory se vracejí v pravidelných vlnách, jiné z módy nikdy úplně nezmizí.

Jeden je vizionář posedlý elektřinou, druhý podnikatel s instinktem lovce příležitostí. Jeden slyší hudbu budoucnosti v jiskření cívek, druhý slyší peníze v praskání bezdrátového signálu. Když se na přelomu století rodí rádio, začíná tichý souboj dvou mužů, Nikoly Tesly a Guglielma Marconiho.

Korunovační klenoty českých králů patří k nejikoničtějším „pokladům“ naší historie. Je to soubor předmětů, které byly symbolem moci a svrchovanosti panovníků. Ale mohly existovat i jiné, dnes ztracené klenoty? Úvahy o ukrytých, odcizených nebo zničených dílech se objevují v legendách, ale historické prameny a odborníci k tomu přistupují velmi opatrně.

Ve filmu Poklad na Stříbrném jezeře pobíhá kromě Vinnetoua také chlapík v kšiltovce. Je to filmová chyba, nebo ji skutečně mohl někdo na Divokém západě nosit? Ano i ne. Románoví hrdinové Old Shatterhand a Vinnetou se poprvé potkali v roce 1860, tedy ve stejném roce kdy se objevila také první kšiltovka.

Na louce, uprostřed ničeho, stojí stará hrušeň. Je jí dnes přes osmdesát let. Prázdné prostranství kolem ní připomíná tragédii, která na území ČSR patří k nejtragičtějším příběhům druhé světové války. Píše se pochmurný rok 1941.

Za pomoci předních končetin přeměněných v blány poletuje rychlostí až 50 km/h večerní a noční oblohou. Světlo vůbec nepotřebuje – však zvládá echolokaci. Stačí vyslat ultrazvukový pískot a počkat, kdy a v jaké síle se vrátí odraz.

Slavnostní nástup sportovců při zahájení IV. Zimních olympijských her. V únoru před devadesáti lety bylo jejich dějištěm bavorské zimní středisko Garmisch-Partenkirchen. Před tribunou s diváky právě defilují sportovci z Kanady.

Karlův most patří k nejslavnějším stavbám Evropy a kolem jeho vzniku se po staletí nabalují legendy. Jedna z nejtradičnějších tvrdí, že šlo o nejdelší kamenný most své doby. Druhá, stejně oblíbená, vypráví o vejcích, mléce a víně, které se měly přidávat do malty, aby most vydržel věčnost.

Dne 20. listopadu 2004 startuje z odpalovací rampy 17 na mysu Canaveral nosná raketa Delta II. Na oběžnou dráhu dopraví vzácný náklad: Kosmickou observatoř Swift určenou ke studiu gama záblesků. Projekt nese vzápětí ovoce.

Už minimálně hodinu se převalujete na posteli a ne a ne zabrat? Počítat ovečky ani nezkoušejte, už je dávno dokázáno, že to nefunguje! Které metody jsou tedy (snad) účinnější? Vyzkoušejte je sami! 1/ Metoda 4-7-8 Nic nedělejte, jen v klidu dýchejte.

Zima nemusí být jen o šedých kabátech a nudných čepicích. Svět módy každoročně přináší překvapivé kombinace, bláznivé vzory a nápady, které vás donutí zamyslet se, zda jsou modelky v přehlídkových sálech opravdu lidé nebo postavy z jiného světa.

Je duben roku 1789 a na lodi Bounty, která míří z Tahiti na Jamajku, propuká slavná námořní revolta. Pro některé vzbouřence bude znamenat nový začátek, pro jiné však bude počátkem cesty, která skončí pod oprátkou šibenice.

Mají různou podobu. Někdo o ně pečuje a umně si kroutí konce. Další to nechává náhodě, a tak svému kníru prostě dopřává volnost. Jindy přichází rozkaz od velitelů, a tak si vojáci musí chtě nechtě svůj vous oholit.

Je to nevelký obraz vytvořený grafickou metodou leptu. Jeho přesný rozměr je 50×38 centimetrů. Vytvořen měl být v roce 1909. Co zobrazuje? Dva muže, kteří hrají šachy. Na tom není nic zvláštního, říkáte si… Nebylo by, pokud by jeden z mužů nebyl Adolf Hitler a druhý Vladimír Iljič Lenin!

Lehčí o čtyři tuny, a tudíž i s menší spotřebou kerosinu. To dokážou letouny Airbus. Jak? Díky žralokům! Ze současné fauny jsou tyto paryby jednou z nejstarších skupin živočichů. Měli tak pořádně dlouhý čas na přivedení svého těla k dokonalosti.

V samém srdci Prahy stojí Klementinum, ohromný barokní komplex, který po staletí uchovává jednu z nejbohatších sbírek knih a rukopisů v Evropě. Kolem bývalé jezuitské koleje se ale tradují i pověsti o „ukrytém pokladu,“ tajném majetku řádu, který prý jeho členové zde nechali před svým odchodem z Čech.

Možná jste o tom jen těžko řešitelném středověkém problému také zaslechli: „Kolik andělů se vejde na špičku jehly?“ Ve skutečnosti není doloženo, že by se tato záhada ve středověku mohutně řešila. Fáma se rozšíří až s renesancí a v 18. století.

Rčení „vyhodit někoho z okna“ není jenom metafora. V českých dějinách patřilo k tvrdé realitě. Pražské defenestrace se staly politickým nástrojem, který přetavil hněv v dramatické dějinné zvraty. Ale je to český vynález, nebo k podobným akcím došlo i jinde v evropské historii?