Proboha

Je mi 73 let a když se mě někdo zeptá na rozdíly mezi generacemi, jako první se mi vybaví spíš rozdíl mezi mou generací a mými vnuky než mezi mou generací a mými dětmi. Samozřejmě, to první, co každého napadne, je, že nebyly počítače a mobily. Ale o tom se píše pořád, tak raději začnu odjinud. Co mi vyvstává jako obrovský rozdíl, je vnímání nebezpečí a z toho pramenící (pře)opatrnost.

V úterý 22. února 2022 zvolil Akademický senát ETF UK za svého kandidáta na děkana Jana Roskovce Ph.D. V úterý 31. května 2022 jej do čela fakulty jmenovala rektorka Univerzity Karlovy prof. Milena Králíčková. Ph.D. Jan Roskovec dosud působil na fakultě jako odborný asistent na katedře Nového zákona a proděkan pro zahraniční a ekumenické vztahy.

Občanské hnutí Čeští Elfové stojí již čtvrtým rokem v přední linii boje s online dezinformacemi. „Je stále třeba věřit v lidství a všímat si toho, že část společnosti si nebezpečí dezinformací uvědomuje a náležitě na něj reaguje. Donedávna jsme byli se svým varováním menšinoví, dnes již v řídících orgánech převládá názor, že je třeba proti nim bojovat,“ uvádí přední členka Českých elfů a odbornice na dezinfoscénu.

Pamatuj, že jsi smrtelný.“ Tuto větu údajně šeptal do ucha otrok vítěznému římskému vojevůdci. I já jsem měl tu výsadu být adresátem podobného sdělení. Moji přátelé mi k narozeninám nadělili KPZ 60+, krabičku poslední záchrany pro lidi mého věku.

Káže, křtí a oddává, ale také dává rozhovory do lifestylových časopisů, loni se protančila do finále Star Dance a na sociálních sítích ji sledují desetitisíce fanoušků. Husitská farářka Martina Viktorie Kopecká úspěšně boří předsudky o nudných a upjatých duchovních. Nyní vychází její kniha o lásce, kterou věnuje „svým snoubencům“.

Jak Davida Vávru charakterizovat? Architekt, ale zrovna tak herec nebo spisovatel. Těžko říct, co je na prvním místě. „Vždycky se snažím, aby radost, která je nám dávána otevřenou Boží dlaní, v mém díle byla znát“

Není pochyb o tom, že jedním ze tří velkých pokušení člověka, a tím také i církve, jsou peníze, sex a moc. Celé církevní dějiny přinášejí mnohá svědectví o podléhání či tvrdém zápase s těmito těžkými pokušeními. Nakonec už na stránkách Nového zákona čteme o Šimonovi, který si chtěl koupit Ducha svatého, o sexuálních výstřelcích v korintském sboru či o nepoddajnosti těch, kteří zneužívali svou moc.

S profesorem Miroslavem Hrochem, historikem národnostních hnutí, o historických paralelách emancipačních snah a jejich vývoji od 19. století až k dnešku. Profesor Hroch se mimo jiné zamýšlí nad paralelou mezi zneužíváním německých menšin v meziválečné době a ruských menšin v současnosti. Zároveň jsme diskutovali o potřebě někam patřit coby základní antropologické potřebě, kterou sdílíme napříč národy

Já se ráda hádám. Nemyslím tím zlou palbu do protivníka s cílem zranit. Hádkou rozumím vášnivou výměnu názorů mezi přáteli s cílem dojít ke společnému dorozumění. Doma se mi to moc netrpí. Uznávám, že hádat se správně se musí umět. A taky uznávám, že to ne vždy správně dovedu.

Dalo by se říci, že Evropa byla poslední roky, možná i desetiletí, možná i víc, bez ducha. Pracovali jsme na ekonomii, na obchodu, na clech, na harmonizaci zákonů, byrokracie, na rušení hranic, na zlevnění roamingu a tak dále. Stručně řečeno pracovali jsme na interním managementu, na lepší organizaci sebe sama, tedy na něčem, čemu říkám duše.

Po úspěšných českých snímcích Planeta Česko a Planeta Praha přichází i slovenský dokument Světlonoc, na rozdíl od známých attenboroughovských sérií má ovšem širší ambice a krom přírody Velké Fatry zachycuje i mizející lidové obyčeje bezejmenné fatranské vesničky a jejích obyvatel. Film byl po zásluze oceněn Zlatým leopardem, oceněním, na které David Attenborough nikdy nedosáhl.

18. listopadu se připomíná Den obětí sexuálního zneužívání. K této připomínce se přidává prostřednictvím videospotu i spolek Někdo Ti uvěří.

Nemohl jsem pochopit, jak může v současném konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou někdo stát na straně Putina. To těmto lidem nevadí, jak je v Rusku potlačována veškerá opozice? To je nezaráží náhlá smrt celé řady oligarchů v posledním půl roce?

Je víra přirozená? Odpovězme nejprve protiotázkou: jaká víra? Pokud ji budeme pojímat dostatečně široce, pak se zdá, že k člověku skutečně trvale patří. Různé její podoby najdeme ve všech dějinných epochách a kulturách.

Daniel Hůle má na starosti stočlenný tým, který radí lidem primárně v oblasti dluhů, ale i v jiných případech nouze. Poradcům poskytuje podporu tým metodiků, právníků. Při vedení týmu tak zároveň získává informace napomáhající rozlišovat, kdy jde o individuální selhání jednotlivců a kdy o selhání či dysfunkci celého systému.

K rozhovoru se Sašou Jacobea a Sašou Flekem jsme se sešli v Bubenči, v domě, který patří ČCE a kde také sídlí dejvický sbor. Paní farářka nám otevřela, následována dobrotivým psiskem, takzvaným vodícím psem. Vychovává prý už čtvrtého.

Každý jsme měli ve třídě někoho, kdo na úspěšnou životní kariéru nevypadal. Takový ten třídní šašek, jehož známky nebyly nikdy nic moc, zato samé průšvihy, provokace a kázeňské potíže. Snad existovala jedna nebo dvě oblasti, v nichž vynikal – fotbal nebo holky.

Začátek poznávání toho, kdo je Bůh, se děje doma. Žádný kazatel, kněz, katecheta, ale rodič. Nejvíce však vedeme a vychováváme, když nevychováváme. Klíčové je, jak jsou naše vlastní rutinní záležitosti ovlivněny naší vírou.

Bůh stvořil celý svět, tedy i národy. Když se však mluvívá o národu – často je to spíš řeč ďábelská, „diabolická“, přemlouvající ke zlu: K pýše na sebe a k nenávisti vůči jiným. Dospěli jsme až tak daleko či spíš klesli tak hluboko, že za „vlastence“ se sami označují příslušníci ultrapravicových xenofobních spolků tak hrdě a tak hlasitě, až se ti ostatní začínají toho slova štítit.

Za našich mladých let“ říká 9 z 10 generací... Ale teď vážně. Občas mi vadí, když se tak trochu uměle kategorizují lidé do skupin, abychom je mohli lépe „prozkoumat“.

Ondřej Stehlík (viz Protestant 4/20 a 10/20) je dle svých slov jen „obyčejný farář na sboru“ presbyterní církve Rutgers Church v New Yorku a víc než etická témata ho zajímá biblistika. Nicméně spontánně zodpověděl otázky Protestanta, jak americká společnost a členové církví reagují na federální zrušení práva na potrat.

Poslední knížka populárního kněze a autora duchovní literatury Václava Vacka má podtitul Cesta k setkávání s Bohem. Boha nikdy nikdo neviděl, a přece „naše představa o něm určuje, jak s ním mluvíme a jednáme“. Ovlivňuje, „zda se mu chceme podobat“.

Náboženská lhostejnost je konečným stadiem procesu sekularizace. Není to ani tak známka pohrdání náboženskou otázkou, jako spíše přesvědčení, že tato otázka přesahuje jakoukoli konkrétní náboženskou příslušnost. Uznání plurality možností je doprovázeno upřednostněním osobní zkušenosti a hledáním autenticity.

Opustil veškeré pohodlí a vydal se do skandinávských ulic jako nejchudší z nejchudších. Ole Martin Holte své zážitky v kůži bezdomovce vykreslil knihou Bůh na ulici, která letos vyšla v nakladatelství Portál. Kniha nás svým emotivním nábojem vybízí k empatii s lidmi žijícími na ulici.

"Kříž zůstává rozhodujícím znakem křesťanské identity v celém ekumenickém hnutí: znamená lásku a milosrdenství, prioritu chudých, trpících a potřebných všeho druhu", uvádí ve svém projevu německý prezident Frank-Walter Steinmeier na zahájení Valného shromáždění SRC v Karlsruhe.

Éra křesťanské nadvlády v evropské kultuře definitivně skončila, říká emeritní profesorka filosofie Chantal Delsolová. Ač je věřící, není z toho smutná. „Církev se stane malou a marginální. Nicméně jí to pomůže stanovit si správné priority.“

Vezmu vás dnes zpátky v čase. – Je sobota 23. 6. 2007, 19:57. Už sedmou hodinu jsem na Skype s mým nejlepším kámošem M4t0rnem a pár dalšími. Za 3 minuty se to stane, můj největší životní úspěch, to, co ještě nikdo z mých přátel nezvládl, to, na čem jsem dřel bezmála něco přes 500 hodin. To, co mi i můj nejlepší kámoš M4t0rn závidí, protože se zdálo, že to, co za chvíli dokážu, nikdy nemůže nikdo zvládnout.

Tahle slova na mě vykoukla z plakátu u brány výstaviště. Mířili jsme do expozice bonsají, tak co tahle výzva? Chvíli jsem ji musela zkoumat, než mi došlo, že jde o pozvánku na připravovanou „dušičkovou“ expozici. Velmi odvážný počin, napadlo mě. A ta výzva, která ho rámuje – klobouk dolů.

Když vypukla válka na Ukrajině spojená s brutální genocidou Ukrajinců, znovu jsem si pokládal otázku, kde s v ruském vedení bere tolik zla a bezcitnosti? Tolik lži? Proč nejen vojenská agrese, ale proč genocida?

Málokdo může o samotě mluvit s hlubším osobním prožitkem než Guy Gilbert. Tento římskokatolický kněz, jenž naprostou většinu svého života věnoval výchově delikventní mládeže, ve své knížce Samota zachycuje nezměrnou bolest, kterou takový stav způsobuje.

Všichni se zamýšlejí nad dvěma zavražděnými mladíky v Bratislavě. Co k tomu říct, jak se k tomu postavit? My jsme v jejich botách nechodili a nežili jejich životy. My jen víme, že není tak důležité, jestli chodí kluk s klukem nebo s holkou, ale je velmi důležité, jestli chodí s Ježíšem. Protože on si všechno ostatní srovná.

„Ještě stále existuje velké množství nemyslících lidí, kteří se spokojí s omšelou frází o ,slabém pohlaví‘ či ,něžném pohlaví‘ nebo také o ,krásném pohlaví‘ a o tomto slabém pohlaví nebudou mluvit bez soucitného a často též cynického úsměvu, aniž by se hlouběji zamysleli nad podstatou ženy nebo se snažili získat přehled o skutečných výkonech žen,“ posteskla si Steinová ve svojí přednášce Problémy novějšího vzdělávání dívek, kterou přednesla v roce 1932.

Kde se bere vlastenectví, co znamená a jak ho rozpoznat od nacionalismu? Tvůrci Týdne bez filtru se na to v aktuálním podcastu ptali literárního historika Martina C. Putny (na snímku), studentů Biskupského gymnázia v Brně i sami sebe.

Psal se leden 2008, byl jsem první rok na teologické fakultě, semestr právě končil… A tehdy jsem zažil jeden z nejsilnějších momentů svého studia vůbec. Ten den bylo na fakultě oznámeno úmrtí prof. Jana Hellera a bylo tuze smutno. Pavel Hošek plakal, plakali jsme my studenti. To se stalo právě na začátku posledního setkání semináře o chasidských příbězích.

„Biblické příběhy jsou syrové, často bez obalu a příkras, stejně jako život závislých,“ vysvětluje psychoterapeut a zakladatel existenciální hagioterapie Prokop Remeš. V rozhovoru více přibližuje způsob práce s biblickými příběhy, který praktikuje u pacientů Bohnické nemocnice v jejich boji se závislostí.

V současnosti prožíváme dopady války na Ukrajině, jsme znepokojeni rostoucími cenami energií, a nabízí se otázka, kdo za to může? Není nic snadnějšího než ukázat prstem na nějaké slabší etnikum a na něm si vybít zlost. To, co bych normálně neudělal, udělám „ve jménu svého národa“. Primitivním způsobem tak ospravedlním zlo páchané na jiných.

Starší z čtenářů, kteří pamatují školní výuku z předlistopadových dob, nepřekvapí teze, že je náboženství civilizačním přežitkem, který bude jednou překonán vědecko-technickou revolucí.

Neexistuje křesťan, kterému by nedělaly problémy některé biblické texty. Pokud existuje, nevěřte mu. Buď lže, nebo Bibli nečetl pozorně. Myslím, že kdybych se vás zeptal, s jakými texty nejvíce zápasíte vy, pak by to byly především texty ze Starého zákona vybízející k vybíjení národů, které dobýval Izrael na cestě do zaslíbené země.

Jaká je Evropa? Je spíše prostorem pro seniory? Nejen kandiduje, ale i volí jako stará! Vše mladé před stářím ustupuje, slouží a čeká na svůj hvězdný věk. Mladší nemohou kandidovat. Čtyřicet let je pro senátorskou a prezidentskou funkci mezníkem, který se nedá snížit.

Čínská komunistická strana pod vedením generálního tajemníka a prezidenta země Si Ťin-pchinga nadále usiluje o takzvanou sinizaci náboženství, tedy plné podřízení komunistické ideologii a také absolutní státní kontrolu.

Milý pane kolego, děkuji Vám srdečně za řádky, které jste mi napsal ke smrti mé matky. Užívám této příležitosti, abych Vám řekl, s jak upřímnou účastí jsme po všechny tyto týdny mysleli a jak v posledních dnech zcela zvláště myslíme na Vás, na Váš lid i na Vaši zemi.

Nevím, jestli napsat, že jsem byla překvapená, je ten nejvýstižnější popis. Asi ne. Nejspíš jsem překvapená vlastně nebyla. Chvíli jsem musela přemýšlet, jakým slovem bych popsala svou reakci na jednu krátkou větu v jednom drobném odstavci reportážní knížky.

Eric Cassell se více než čtyřicet let zabýval navigačními systémy v letadlech a pracoval jako inženýrský poradce pro NASA a Federální úřad pro letectví Spojených států. Ve své knize Algoritmy u zvířat zkoumá navigační systémy u zvířat, zejména ptáků, želv a hmyzu. Klade si otázku, jak je možné, že tyto navigační schopnosti zcela bez problémů konkurují nejlepším systémům vyvinutým člověkem.

Přírodní vědy hrají nepochybně v naší západní (euroatlantické) civilizaci význačnou roli, jejíž základy spolu s řeckým filosofickým a římským právním myšlením podstatně formovalo křesťanství. Stěží najdeme na Zemi další civilizaci, v jejímž vývoji hrají přírodní vědy obdobnou roli, ale která by neměla základ s výrazným křesťanským podílem.

“Myslím si, že by církve měly vytvářet bezpečné prostředí pro hledání, přehodnocování a znovuobjevování víry v současném jazyce,” zmiňuje pastor, motivační řečník a spisovatel Lukáš Targosz v rozhovoru nad vzděláváním vedoucích a relevancí současné církve.

Debut na literárním poli zažívá kolektiv autorů podcastu Bez filtru s knihou KADAS MANA Pět rozhovorů o Bohu mimo kostely, kterou vydávají ve spolupráci s brněnským nakladatelstvím Cesta.

Pořádali jsme v Berouně příměstský tábor, na kterém jsme mluvili o Jonášovi. Druhý den jsme se dostali k bouři na moři a k Jonášově skoku do rozbouřených vln. Plstěná loutka Jonáše se v mých rukou chvíli divoce zmítá a pak „zmizí“ pod polštářem. Jonáš je pryč. Tíha jeho viny ho stáhla až na dno.

Máš málo víry,“ je jedna z nejvíce zraňujících vět, kterou můžeme slyšet, když nás něco trápí. Pokud se vyznáváme, že nás otravuje chodit do kostela, pak to ještě smysl dává. V případě, že si stěžujeme na špatně se hojící zlomeninu, a tím spíš, pokud není naše, ale našeho dítěte, smysl přes rudé kruhy před očima nevidíme.

Mnohé čtenářské oči na jaře opět zajásaly, neboť po několikaleté románové odmlce se objevila na pultech nová tučná kniha od Kateřiny Tučkové (1980). Nadaná spisovatelka se dostala do širší povědomosti dvěma romány – Vyhnání Gerty Schnirch (2009), kde znovuotevřela společensky choulostivé téma poválečného divokého odsunu Němců, a zejména hojně překládaným „bestsellerem“ Žítkovské bohyně (2012).

Je po volbách! Těch obecních a na některých místech i těch senátních. Považte, že v jednom tisíci obcí ze šesti tisíc dvě stě padesáti čtyřech sídel v České republice je jedna kandidátka a na ní přesně stejný počet kandidátů, kolik je třeba do zastupitelstva.

Je to velké tajemství. Většinou tomu vůbec nerozumím. Nechápu, jak to funguje. Čekala bych, že na velké problémy je zapotřebí velké útěchy, zatímco na malé bolístky postačí malé potěšení. Překvapivě tomu tak nebývá.

Od dob Darwina evoluční biologové tvrdí, že přirozené mechanismy, zejména náhodné mutace a přirozený výběr, nejenom vysvětlují vznik všech forem života, ale také jednu zvláštní charakteristickou vlastnost živých organismů, tedy účelné uspořádání (design). Avšak je takové vysvětlení věrohodné?

13.10.2022 se zapíše černým písmem do slovenských dějin. V gay baru v centru Bratislavy došlo k zavraždění Matúše a Juraje, dvou mladých Slováků, kteří byli zastřeleni pouze kvůli své sexuální orientaci.

Je základní realitou života. Jedna z mála věcí, které nelze relativizovat, před kterými nejde zavřít oči. Místo Kantova „myslím, tedy jsem“ bychom mohli říct „bolí mě to, tedy jsem“. Je zajímavé, že přestože lidstvo prožívá bolest pořád, tak je pro nás stále překvapivá, vždy mě znovu překvapí jako něco, co by nemělo být, co je špatně, co nechci.

"Jsem přesvědčený, že každý v sobě máme svůj vlastní zdroj energie a inspirace, který nám pomáhá putovat po správné cestě. A že rezignace na naše vnitřní volání, na svědomí, na daimonion je jedním z největších pochybení, které můžeme v životě udělat," uvádí poutník a spisovatel Tomáš Gavlas, který v rozhovoru otevírá svou transformativní zkušenost s putováním.

Rok jsem kdysi (v šedesátých létech) pracoval jako dělník na stavbě čistírny odpadních vod v Praze. Na rozsáhlé stavbě pracovalo mnoho dělníků, byli to rozmanití lidé. Zčásti vyučení zedníci a další řemeslníci, z větší části prostě stavební dělníci, kteří přišli z různých míst.

Edith Steinová, zvaná Terezie Benedikta od Kříže, se nebála životních výzev a odvážně přijímala změny z nich plynoucí. Jako křesťanka židovského původu byla svatořečena papežem Janem Pavlem II. 11. října 1998.

Mám slabost pro květiny a zeleň všeho druhu, ráda se procházím v parcích a zahradách, kde je to hezké. Cítím vyložené zklamání, když je někde možnost vysadit nějaké keře nebo trsy a místo toho tam nasypou jen štěrk. Kdo by se chtěl koukat na štěrk?

Konflikt na Ukrajině se vší dezinformační tsunami nelze vnímat jako izolovanou událost, nýbrž jako trpké ovoce eroze křesťanských hodnot v EU. Studená válka se změnila ve válku informační a ta zmutovala do dezinformační.

Víra je div a dar. Organizovaná společenská péče o ni se přitom dávno stala samozřejmostí. Dochází sice stále k jakési tradiční regeneraci, která se děje přicházením nových generací, ale tato regenerace nedosahuje ani k prosté obnově organismu