Mix24

Vláda postupně vyhlašuje přísnější a přísnější opatření, přičemž nedokáže udělat skutečně tvrdý krok, tedy lockdown na omezenou dobu, jenž je podle expertů nejspíš stejně nevyhnutelný. Díky němu by se navíc hospodářství z krize dostalo dříve, než postupným utlumováním a držením v nouzovém režimu.

Dnes si státním svátkem země připomíná vznik samostatného československého státu. Namísto tradičních oslav, které budou výrazně omezeny současnými protiepidemickými opatřeními, se chystá hned několik demonstrací, které budou probíhat převážně v ulicích hlavního města. Policie předpokládá, že se jich zúčastní stovky lidí, protože pro demonstrace platí omezení shromažďování na sto osob. Organizátoři jedné z akcí ale už dříve deklarovali, že počty nebudou kontrolovat. Naopak, jde často o protivládní demonstrace, na nichž mají účastníci tendence zákony porušovat.

Pražský primátor Zdeněk Hřib pochválil obyvatele Prahy za to, jakým způsobem se v těchto dnech chovají. Do ruky se mu totiž dostala data, která - po fotografiích z farmářských trhů a náplavky možná trochu překvapivě - svědčí o tom, že Pražané výrazně omezili svůj pohyb a tím i kontakty, což je také cílem veškerých vládních opatření, která jsou od zítřka znovu zpřísněna.

Všeobecná fakultní nemocnice čelí velkým problémům. Kromě toho, že se musí starat o stále více pacientů s covidem, také testuje jako o závod, aby stačila strmě rostoucí poptávce. Jenže jak se ukázalo, právě testy této nemocnice se staly terčem hackerských útoků. Neznámí hackeři podle vyjádření nemocnice rozesílají lidem falešné výsledky testů na koronavirus, a to i těm, kteří se vůbec testovat nenechali.

Pondělní schůze vlády se s velkou pravděpodobností opět protáhne o dlouhé hodiny a výsledkem bude takřka jistě zpřísnění opatření proti nepříznivému vývoji epidemie. Stávající vládní nařízení totiž neplní svou funkci tak, jak si epidemiologové představovali. O tom, že kabinet bude muset přitvrdit, mluvili už o víkendu premiér Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Roman Prymula. Dnes potvrdili, že nejspíše přijmou nová opatření.

Profesor Jaroslav Flegr opět nabízí jednoduchá čísla, která jsou však – například ve vládních kruzích – velkou vzácností, jak ukázal děsivý vývoj koronavirové epidemie, jemuž ministři popustili uzdu a nyní ji složitě stahují. Tentokrát se parazitolog zaměřil na vývoj počtu mrtvých, protože to je ve výsledku nejpodstatnější faktor, jak se epidemii daří zvládat nebo spíše nezvládat.

Prezident Miloš Zeman se znovu rozhodl hrát svou oblíbenou hru, jen si tentokrát zřejmě neuvědomil, v jaké situaci se Česká republika nachází a o jaké ministerstvo jde. V této chvíli byla na místě blesková akce, kdy už včera mělo být jasné jméno nástupce Romana Prymuly tak, aby se dotyčný mohl přes víkend připravit na pondělní zasedání vlády. Tak to původně chtěl i premiér Andrej Babiše, ale Zeman rozhodl jinak. V této chvíli přitom každý den může situaci jen zhoršit.

Objevuje se stále více znepokojivých informací o tom, že negativním testem to pro pacienty infikované koronavirem nekončí. Kromě toho, že u lidí s vážnějším průběhem nemoci pozorují lékaři jizvy na plicích nebo sníženou kapacitu plic, je tu ještě další problém: nevysvětlitelná únava až vyčerpání.

Když včera ráno vyšly fotografie neorouškovaného Romana Prymuly, kterak vychází z restaurace, jež už v té době měla být uzavřená, nabraly věci rychlý spád. Ministr zdravotnictví se v té chvíli ještě domníval, že situaci ustojí a na možnost rezignace odpovídal vágně "pokud si to veřejnost bude přát". Defenzivní linie jeho vyjádření, že přeci vlastně nic neprovedl, dávala tušit, že očekává zastání od svého šéfa, premiéra Andreje Babiše.

Už v rámci jarní vlny probíhaly takzvané covidové párty, na které dorazili lidé, obvykle ti, kteří infekci podceňovali, a také několik nakažených, kteří tu potom virus bezelstně roznášeli. Vše se odehrávalo v uzavřených prostorách, kde byla takříkajíc hlava na hlavě. Ochranná opatření tu pochopitelně představovala velké tabu. Podobné jednání se tu a tam vyskytne ještě dnes, ale spíše v menší míře. Takové večírky se přitom staly symbolem nevhodného chování a bagatelizování hrozby koronaviru.

Na takzvané rouškovné se pod vlivem problémů s epidemií tak trochu pozapomnělo. Volby jsou za námi, a tak vládní politiky už zřejmě příliš netrápí, že tento návrh zákona stále Poslaneckou sněmovnou neprošel. Nachází se sice v závěrečném schvalování, ale postupem času se k němu sešla celá řada různých úprav, které ho mohou změnit k nepoznání. Případně nemusí projít vůbec, protože v napjatém rozpočtu budou jiné priority a gigantický schodek lze už jen stěží navyšovat.

Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci uvedl, že požádal o rezignaci ministra zdravotnictví Romana Prymulu. Pokud tak neučiní, odvolá ho sám. Dodal, že jeho včerejší schůzka s poslancem Jaroslavem Faltýnkem byla naprosto nepřijatelná. Na funkci prvního místopředsedy hnutí ANO má rezignovat také Faltýnek. Je otázkou, zda zůstane předsedou poslaneckého klubu a poslancem.

Pověst poslance Jaroslava Faltýnka je už dlouhou dobu v troskách, byť se na jeho eskapády, kdy se až příliš často objevoval v zájmu policejního vyšetřování a podezřelých obchodů spojených s pražským magistrátem či ministerstvem dopravy, v době koronavirové tak trochu zapomnělo. Jednoduše jsou důležitější věci na práci a Andrej Babiš ostatně už předtím svého někdejšího nepostradatelného druha odstavil od vlivu, protože dělal obchody za jeho zády.

Ministr zdravotnictví Roman Prymula byl včera v noci přistižen při setkání v uzavřené restauraci s poslancem Jaroslavem Faltýnkem a dalšími lidmi. Podle všeho neměl ani nasazenou roušku.

Lidé v České republice se vážně začali strachovat o to, zda pro ně bude v nemocnici místo, pokud se nakazí novým typem koronaviru. Právě předtím přitom už před nedávnem varoval biochemik Jan Konvalinka, který prohlásil, že pro lidi, co se nakazí nyní, už nemusí být v nemocnicích postaráno. Tak daleko sice situace ještě nedošla, ale už i vláda zcela zabrzdila zemi ve strachu z toho, že zdravotnický systém po prvním listopadovém týdnu zkolabuje. Navíc to prozradila veřejnosti.

Od dnešního dne platí v České republice částečný lockdown, kdy je uzavřena velká část maloobchodních služeb a lidé mají omezenou svobodu pohybu. Mohou pouze do práce, za rodinou, případně na nejnutnějšími nákupy.

Když před několika týdny přebíral kormidlo nad protikoronavirovými opatřeními ostřílený epidemiolog Roman Prymula od zdiskreditovaného Adama Vojtěcha, byl to důvod k naději, že se tehdy nepříliš dobrou situaci podaří ještě nějak zachránit. I tento deník Prymulův nástup do funkce ministra zdravotnictví podporoval. Teď už je jasné, že ani tento krok se nepovedl a rozjetá epidemie se Prymulovi definitivně vymkla z rukou.

Centrum Prahy dost možná zažije opakování nedělního incidentu ze Staroměstského náměstí, kdy se demonstrace proti vládním opatřením zvrhla v bitku s policií. Na svátek 28. října se totiž pod dojmem nové vlny opatření, které znamenají pro mnohé lockdown země, chystá další demonstrace.

Spolu s novými opatřeními, které začnou platit od šesté hodiny ranní a které představují přinejmenším částečný lockdown, oznámila vláda také rozšíření okruhu osob samostatně výdělečně činných, které mohou žádat o takzvaný kompenzační bonus. Ten je stanoven na 500 Kč za každý den, kdy měl dotyčný omezené možnosti podnikání vlivem vládních opatření. Původně měli na příspěvek nárok pouze ti živnostníci, kterým bylo podnikání omezeno opatřeními, jež začala platit k 14. říjnu. Na tiskové konferenci vlády o rozšíření informoval ministr průmyslu Karel Havlíček.

Evoluční biolog Jaroslav Flegr zaujal už také na Slovensku. Pro místní média totiž okomentoval plán premiéra Igora Matoviče na plošné otestování všech obyvatel země. Podobný plán přitom připravuje ministerstvo zdravotnictví Romana Prymuly také pro Českou republiku. V jiných zemích se o něčem podobném přitom vůbec nemluví.

Nedělní demonstraci proti všemu možnému, ale především vládním opatřením v boji s koronavirem, navštívil také zpěvák Daniel Landa, který se v posledních týdnech začal opět občansky angažovat. Bohužel se ukázalo, že demonstrace s občanským uvědoměním neměla mnoho společného a byla jen záminkou pro pořádnou bitku, za níž jejím účastníkům hrozí několikaleté tresty odnětí svobody a milionové pokuty.

O koronaviru stále nevíme tolik, kolik bychom potřebovali pro co možná nejefektivnější boj s tím. Stále je tak možné, že epidemiologové či lékaři někde dělají chyby, které se v budoucnu budou řešit jinak. Jednoduše proto, že se ty nejlepší postupy stále hledají. V jejich nacházení významně pomáhají vědecké studie, kterých v poslední době naštěstí přibývá. Teď byly zveřejněny rovnou dvě. Zatímco Izraelci přišli s nepříliš povzbudivým poznatkem o tom, že pětině nakažených koronavirem se vůbec nevyvinuly v těle protilátky, Nizozemci pro změnu povzbudili zprávou o tom, že organismu v boji s covidem může pomoct obyčejné očkování proti chřipce.

Zpěvák Richard Krajčo v tuto nelehkou dobu překvapil všechny fanoušky Karla Gotta. Oznámil, že s mistrem nazpíval jeho poslední duet. Tu přitom mohl vypustit až rok po smrti věčného zlatého slavíka.

Osud brazilského města Manaus byl pro zkoumání koronavirové pandemie extrémně zajímavý. Jako první velká metropole totiž dokončila experiment v podobě získání kolektivní imunity. Dosáhla tedy stavu, ve kterém koronavirus prodělalo takové množství lidí, že se přestal šířit. Jedni v tom viděli příklad hodný následování, další poukazovali na značné počty obětí, které to městu přineslo. Pravdu měla zřejmě druhá skupina, protože se zdá, že kolektivní imunita vydržela velmi krátkou dobu.

Vláda už minulý týden požádala občany, aby se v příštích dvou třech týdnech chovali maximálně zodpovědně a aby také přečkali nová opatření proti koronavirové epidemii s tím, že by se měla začít rozvolňovat začátkem listopadu. Matematik René Levínský to však považuje spíše za milosrdnou lež. Podle něj dnes nemůže být nikdo, kdo by se domníval, že pár týdnů bude stačit. Ostatně, ukazuje to i vývoj epidemie, kdy do konce nouzového stavu už zase tak dlouhá doba nezbývá, a čísla nově nakažených stále utěšeně rostou.

Zoufalá vláda se uchyluje k zoufalým činům. Tak by se dal popsat návrh ministra zdravotnictví Romana Prymuly, který před pár dny, kdy už bylo jasné, do jakého průšvihu se Česká republika řítí, zničehonic vypálil, že chce otestovat všechny občany České republiky, zda náhodou nemají koronavirus. Co na tom, že svůj nápad zjevně opět s nikým nekonzultoval, a tak si šokovaní praktičtí lékaři, už dnes zavalení a suplující práci hygienických stanic, v televizi vyslechli, že by testy měli primárně provádět právě oni.

Profesor Jaroslav Flegr včera opět varoval, že se situace s koronavirovou epidemií nevyvíjí vůbec dobře a že vláda vychází z podceněných čísel. Vypočítal, že za týden bude v nemocnicích ležet šest tisíc pacientů s covidem a na konci října už to bude deset tisíc. Vzhledem k tomu, že jeho prognózy dosud vycházely velmi přesně, je třeba toto varování brát vážně.

Statistici vám neomylně řeknou, že než abyste vyhráli v loterii, to už máte čtyřikrát větší pravděpodobnost, že vás zasáhne blesk. A to pochopitelně nikdo nechce. Tato pravidla však platí jen pro drtivou většinu populace. Rumunský matematik Stefan Mandel je dokázal obejít a v loterii vyhrávat jako na běžícím páse. Celkem se mu to podařilo čtrnáctkrát.

Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly není vyloučeno, že se povinnost nosit roušku vrátí také do venkovních prostor. Šlo by o podobné nařízení jako na jaře, kdy nebylo možné bez roušky vycházet ani z domu. Nějakou dobu bylo nutné ji mít nasazenou i při individuálním sportování, jako například běhu nebo jízdě na kole. Aktuálně je přitom povinné nosit roušky pouze ve vnitřních prostorách veřejných budov, v prostředcích hromadné dopravy a také na zastávkách a nástupištích.

Dosavadní přístup příslušníků policejního sboru příliš neodpovídal závažnosti situace, která z hlediska šíření epidemie v České republice panuje. "Víte, že zde musíte mít nasazenou roušku?" ptali se policisté obvykle hříšníků a celou věc řešili domluvou. K přísnějším sankcím se uchýlili až poté, co dotyčný odmítl spolupracovat a výzvou se řídit.

Ministerstvo zdravotnictví doufá, že nová opatření proti koronavirové epidemii zaberou a nenaplní se ty nejhorší scénáře. Uvedl to ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Vláda dodržela svůj slib a podnikatelům zasaženým koronavirovou krizí odsouhlasila podporu ve výši 500 Kč denně. Rovněž došlo ke schválení ošetřovného pro živnostníky, kteří by na něj jinak neměli nárok.

Nezdá se, že by výzva prezidenta České lékařské komory Milana Kubka, aby se čeští lékaři pracující v zahraničí vrátili pomoct přetíženým českým nemocnicím, najde u adresátů odezvu. Lékaři, kteří odešli do zahraničí, naopak Čechům na sociálních sítích houfně vzkazují, že jim nepomohou. Důvodem je obvykle především to, že v minulosti na ně občané České republiky pohlíželi s despektem a osočovali je z toho, že zdarma využili českého vysokého školství a následně odešli pracovat do cizích zdravotnických systémů.

Libor Bouček patřil mezi ty osobnosti zábavního průmyslu, které od počátku epidemii koronaviru nezlehčovaly a naopak se k ní stavěly zodpovědně. Osud tomu však chtěl, aby tento oblíbený moderátor nemocí Covid-19 onemocněl. O své zkušenosti s touto zákeřnou chorobou hovořil už krátce poté, co se nakazil a kdy zažíval nepříliš příjemné stavy, jež covid způsobuje i těm, kdo mají takzvaně lehký průběh, tedy nemusí být hospitalizováni ve stále plnějších nemocnicích. Zde už vážně hrozí, že ti, kdo se koronavirem nakazí dnes, se do nemocnice vůbec nemusí dostat. Také proto vláda začala řešit záložní kapacity zdravotnického systému, ať už materiálové nebo personální.

Špatné zprávy přicházejí ze Světové zdravotnické organizace. Nadějný lék remdesivir, který už se v hojné míře používá také pro těžké případy pacientů s koronavirem také v České republice, podle studie WHO nefunguje. Respektive nemá prakticky žádný prokazatelný vliv na délku hospitalizace a nezvyšuje naděje na přežití pacientů s nemocí Covid-19. Právě tyto vlastnosti byly remdesiviru dosud přisuzovány. Aby toho nebylo málo, studie podobné závěry konstaty také v případě dalších nadějných léčivých látek, jako je lopinavir, hydroxychlorochin nebo interferon beta.

Profesor Jaroslav Flegr zveřejnil křivku nárůstu hospitalizovaných pacientů s nemocí Covid-19. Právě na tuto statistiku se v současné době nejvíce hledí. Je jasné, že přibývají desítky tisíc nakažených každý den, jen se je nepodaří zachytit. Ovšem těžké případy jsou evidovány zcela přesně, protože tito lidé jednoduše péči potřebují a vyhledají ji.

Prezident Miloš Zeman před pár dny vypustil na adresu umělců několik velmi nelichotivých výroků, přičemž se proti němu následně postavila velká část umělecké fronty. Ozvali se například Bára Basiková nebo Daniel Landa. Prezidentův přítel Daniel Hůlka dokonce Zemanovi poslal otevřený dopis, ve kterém ho tvrdě zkritizoval za jeho výroky, ukončil s ním oficiálně přátelství a oznámil, že přijde na Hrad vrátit vyznamenání, které mu prezident kdysi za velké kritiky veřejnosti udělil.

Páteční Ranní show byla celá ve znamení speciálu COVIDFREE. Celé vysílání nepadlo ani slovo o epidemii. „V této době vás totiž chceme především bavit“, uvedli moderátoři. Navíc dnešní vysílání bylo celé o oznámení velkého tajemství, prozradiila těhotná Katka Říhová. Fanoušci byli celé vysílání ranní show drženi v napětí o pohlaví miminka Katky.

Ministr zdravotnictví Roman Prymula už otevřeně připouští, že byla překročena pomyslná hranice, která znamená, že nemocnice nemusí blížící se nápor hospitalizovaných pacientů s těžkým průběhem Covidu-19 zvládnout. V tom s ním souhlasí také biochemik Jan Konvalinka, který je spoluatorem takzvané Výzvy vědců, v níž varují před blížícím se vývojem epidemie, pokud se skutečně prudce nezatáhne za záchrannou brzdu a nebudou se do puntíku dodržovat veškerá nařízení.

Do absurdních rozměrů přerostl spor jedné manželské dvojice, který se dostal až před brněnský krajský soud a táhl se dlouhé roky. Vše začalo ve chvíli, kdy žena začala svého bývalého manžela osočovat z bizarních sexuálních praktik, do kterých měl přitom zapojovat také jejich děti. Nakonec vše ale dopadlo trochu jinak, než by se na první pohled mohlo zdát.

Zatímco premiér Andrej Babiš při každém svém vystoupení zopakuje, že neví o chybě, kterou by při řešení koronavirové epidemie udělal, ministři jeho vlády jsou přeci jen pokornější. Například ministr kultury Lubomír Zaorálek přiznává, že vláda udělala chyby a především na vývoj epidemie nereagovala dostatečně rychle.

Známého šéfkuchaře Zdeňka Pohlreicha rozpálil do běla záměr blanského učiliště, které chce školit své učně coby specialisty na fastfood, tedy rychlé občerstvení. Místní Střední škola technická a gastronomická v tomto ohledu navázala spolupráci s nejznámějším fastfoodovým řetězcem McDonald's. Cílem je vychovávat pracovníky primárně pro tuto síť, byť své zkušenosti pochopitelně budou moct uplatit také jinde, například u konkurence nebo u stánků, kde budou dělat a prodávat kebab nebo párky v rohlíku.

Málokterý porod byl veřejností tak sledovaný jako ten, který má nyní už za sebou Vendula Pizingerová. Velký zájem budila především skutečnost, že otěhotněla v pokročilém věku, kdy na mateřství už většina žen nemyslí. Svým dílem na pozornosti se podepsal také Venduly manžel Josef, který je mladší o celých patnáct let. Shodou okolností, v den porodu syna Josefa oslavil své třiatřicáté narozeniny.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek se rozhodl vyzvat své kolegy, kteří působí v zahraničí, aby se na čas vrátili domů pomoci českému zdravotnictví. "Vraťte se prosím domů," nadepsal naléhavou výzvu.

Česká republika se osamostatnila na prvním místě v jedné nepříliš lichotivé statistice: má s velkým náskokem nejvíce nových případů nákazy koronavirem ze všech evropských zemí. Vzhledem k vývoji epidemie se přitom nezdá, že by se to mělo v blízké době změnit, a když, tak jedině proto, že některá z dalších zemí situaci podobným způsobem nezvládne.

Špičkoví čeští vědci dali hlavy dohromady a zveřejnili takzvanou Výzvu vědců. V té apelují na občany, aby začali brát koronavirus skutečně vážně a nabídli realistické scénáře toho, co nás čeká.

Do čela pomyslného závodu o to, který z farmaceutických gigantů jako první vrhne na trh opravdu funkční a otestovanou vakcínu proti koronaviru, se dostala společnost Pfizer. Ta ve Spojených státech amerických jako první získala povolení otestovat svou očkovací látku na dětech, tedy nejzranitelnější populaci. Konkurenční firmy se přitom v poslední době dostávaly do problémů při klinických testech svých vakcín. Pozastavit je musela AstraZeneca, Moderna i Johnson and Johnson.

Jako by tohle už nestačilo. Nakažených koronavirem přibývá raketovým tempem a nemocnice začínají nestíhat. Mohlo by ale také jít jen o malou ochutnávku toho, čeho je koronavirus opravdu schopný. Toho, že tento virus zdaleka neřekl poslední slovo, se obává například uznávaný neurobiolog Omar Šerý.

Známý odpůrce rozvozů a výdejových okének Zdeněk Pohlreich nakonec podlehl. Ještě před pár dny přitom deklaroval, že do těchto vod se pouštět nechce, protože neprodává jen samotné jídlo, ale trochu něco jiného, tedy také servis a zážitek. To však v současné době, kdy byla nejprve omezena otevírací doba restaurací a následně byly podniky uzavřeny zcela, a to přinejmenším na čtrnáct dnů, možné není.

Jedno je jisté: novopečená maminka Vendula Pitzingerová nebude patřit mezi tu skupinu matek, která se snaží chránit soukromí svých malých dětí. Svůj ostře sledovaný porod sdílela okamžitě na sociálních sítích a světu neváhala ukázat ani svého malého kojence, kterak ho láskyplně svírá v náručí ještě na nemocničním lůžku.

Petr Kellner je stále nejbohatším Čechem, na tom se už mnoho let nic nemění. Dosud jsme však v jeho jmění viděli jasně stoupající tendenci. Tomu však nyní koronavirová krize zasadila jednoznačnou stopku. Novopečený majitel televize Nova oproti loňskému roku zchudl o 57 miliard korun. Informoval o tom magazín Forbes, který žebříček každoročně sestavuje.

Evoluční biolog Jaroslav Flegr se obvykle zabývá odbornými otázkami týkajícími se koronaviru a vyslovil několik velice přesných předpovědí toho, jak se bude situace vyvíjet. Například už v srpnu se ukázal být prorokem, když uvedl, že vláda pravděpodobně rychle po znovuotevření škol je bude muset opět urychleně zavírat, a to včetně prvního stupně. Bylo mu totiž jasné, že právě školy šíření viru akcelerují. A to v době, kdy se vláda dušovala, že ekonomiku už v žádném ohledu nepřidusí a uzavírání škol nepřipustí.

Restauratér Zdeněk Pohlreich patří k nejviditelnějším tvářím svého oboru. Podobně jako ostatní provozovatelé restauračních podniků ho zasáhly vládní opatření, které se ani ve druhé koronavirové vlně restauracím nevyhnuly.

Od samého počátku koronavirové epidemie se mluví o světlu na konci tunelu, kterým by měla být kolektivní imunita. Za půl roku, co zde Covid-19 máme, se ale mnohé změnilo. Zejména pak názory na to, jakým způsobem této imunity dosáhnout. Už je v podstatě jasné, že rychlým promořením to možné nebude: mrtvých by bylo příliš mnoho. Zároveň se bohužel ukázalo, že po prodělaném koronavirovém onemocnění nevydrží imunita proti němu kdovíjak dlouho.

Koronavirus řádí všude kolem, a pokud na jaře platilo, že málokdo znal někoho nakaženého, dnes už je nemoc covid-19 mnoha rodinám nebezpečně blízko. Rychlost šíření nákazy evokuje dojem, že tomuhle se nedá ubránit. Pravdou je, že koronavirus je podstatně infekčnější než chřipka a sezónnost navíc prokazuje pouze svou silou, nikoliv výskytem. Jeden by mohl propadnout pocitu, že je koronavirus možná lepší prodělat co nejdříve.

Vláda Andreje Babiše vyhlásila ve středu večer nová opatření pro boj s koronavirovou epidemií. Ty představují přinejmenším částečný lockdown České republiky, protože dochází k uzavření restaurací i škol k již dříve uzavřeným provozům, což významně ovlivní jak důležitý sektor služeb, tak zprostředkovaně práceschopnost obyvatelstva.

Opatření proti koronavirové epidemii přitvrzují, jak v pondělí v nočních hodinách oznámila vláda. Opět se ukázalo, v jak velkém skluzu za epidemií se Česká republika nachází. Vždyť teprve od dnešního dne začalo platit pravidlo o střídavé výuce na druhém stupni základních škol. To už ale neplatí, všechny školy včetně základních totiž musí zavřít.

S něčím takovým jsme nepočítali, ozývá se z nemocnic, které praskají ve švech pod náporem lidí s těžkým průběhem koronavirové infekce. Chystaný krok vlády, která chce od středy uzavřít všechny školy včetně prvních stupňů, podle nich ohrozí fungování nemocnic. Podle Martina Balíka z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze tím jeho pracoviště může přijít o třicet procent kvalifikovaných zaměstnanců. Těch už dnes není dostatek. Jedna přibývá pacientů ve vážném stavu, jednak rostou také počty zdravotníků, kteří se nakazili koronavirem. Za poslední týden se jejich počet zdvojnásobil.

Nadnárodní gigant, společnost Nestlé, se po více než 110 letech jejich existence rozhodla ukončit výrobu legendární sladké pochoutky. Lentilky tak v České republice končí. Od jara příštího roku bude dostupná pouze jejich alternativa, která se vyrábí v německém Hamburku. Jde o cukrovinku známou jako Smarties, která je oblíbená v Německu a jinde v Evropě.

Přestože je Česká republika v nevídaném ekonomickém útlumu způsobeném nejprve první a teď také řádně rozjetou druhou koronavirovou vlnou, v cenách zboží se to zatím příliš neodráží. Ba právě naopak, Česko patří k zemím, kde cenová hladina roste jedním z nejrychlejších temp v Evropské unii.