Mužská věc

Patřil ke generaci gentlemanů. Navštívil jsem ho v jeho domě v Mukařově, který pořídil jeho otec, slavný prvorepublikový herec Theodor Pištěk. Přivítal mě, jeho paní na stříbrném podnosu přinesla porcelánový servis, seděli jsme v pohodlnných křeslech u krbu a rozmlouvali.

Povídání o knize, na jehož konci nalezne čtenář malé překvapení. Představte si, že vás napadne nějaký příběh, který má začátek, prostředek a konec, tedy výchozí situaci, zápletku a pointu, a teď se ho rozhodnete přenést na papír (nebo do počítače, to je jedno).

Kvůli Dikobrazu mě lidi dodnes hodně znají, což mě moc netěší. Styděl jsem se za to už tenkrát a přitom jsem tam neodevzdal jedinou politickou karikaturu.

Letošní maturanti objevili kouzlo starých grafických technik a zaklínají jím své vrstevníky. Podaří se klukům z DemelGallery nadchnout tiktokovou generaci pro hit vrcholné renesance?

Hlavně jí neříkejte, že je hysterka a ať se kouká uklidnit. Známe mnohem chytřejší, bezpečnější a hlavně účinnější metody, jak tohle peklo uhasíte. Aspoň trochu. The post Psychoporadna: Jak přežít vztah s hysterkou? first appeared on Mužská věc.

Napadlo vás někdy, že něco tak banálního, jako je chůze, může přímo ovlivňovat celkový zdravotní stav jedince? Kdybychom chodili, jak nás příroda naprogramovala, nikdy bychom takhle uvažovat nemuseli. Jenomže jsme se naučili od útlého dětství uzavírat nohy do neprodyšného obalu, a tím je zbavili jejich nejzákladnější funkce. Vzali jsme jim svobodu, prostor, kontakt s podložkou.

Pustil ženinu ruku a chystal se prozkoumat podivnosti rodícího se tábořiště. Podívala se na něj, zatvářila se nespokojeně a znovu se ho chytila. Aha. The post Mužská věc 161: Jak jsem se před padesáti tisíci lety poprvé oženil first appeared on Mužská věc.

Kožešina se jí sesunula do poloviny stehen. Zadívala se na něj, překvapená a zároveň nejistá, protože takhle to nejspíš dopadnout nemělo. The post Mužská věc 160: S tělesným teplem dorazila vůně first appeared on Mužská věc.

Dívala se do země, pleť měla hladkou jako otcova hlína opracovaná mokrýma rukama. Diváci a divačky zvážněli, pochechtávaly se jen starší děti. The post Mužská věc 159: Holka s téměř neporušeným tělem first appeared on Mužská věc.

Mezi křepčícími postavami našel pohledem svou ženu. Stála nehybně, jako by zamrzla, kolem pasu kus zplihlé promočené kožešiny. Na břiše snědá ruka.

Zase pojedeme všichni tři a zase budeme plni radosti a vzrušení. Vezmu si na sebe to nejlepší, chci se ukázat před ostatníma a nejlepší je, že si mě spousta lidí fotí. To mi dělá moc dobře.

Plán vyšel. Vousáč pochopil příležitost pro svůj lid. A lid se jako vždycky nadchl pro naději na vítězství, znásilňování, rozlouskávání cizích lebek a vůbec na šťastný konec svého velkolepého cestování.

Zíral jsem na ni se šourkem svrasklým trémou s zklamáním, pocity viny, stupidity a nespravedlnosti k ženě, která dodržela všechna pravidla a stejně to nestačilo.

Když jsem Petru kdysi objevil v Annonci v sekci „společnice“, bylo jí 32. Fotku tam měla jako z photoshopu, v textu poznámku „foto pravé a bez úprav“.

Díky pokrokům AI se učení personalizuje, zefektivňuje a je dostupnější než kdykoli předtím. Nové technologie šetří čas, ale – a to je ještě důležitější – podporují neformální kritické myšlení The post Vzdělávání 2.0: Když počítač ví, co nám nejde, lépe než my sami first appeared on Mužská věc.

Zatímco kávovar pěnil další šálek s příchutí vanilky a vzduchem pronikala vůně siláže, olízl ženě rty a bradu, takhle přede všemi. A pak si znovu klekl a doopravdy se do toho pustil.

Odlétl nahoru nad řeku a díval se na sebe z ptačího těla. Lodě, horda cizinců, určených ke strachu nebo zabití, opodál nahá žena, pořád s kusem masa v ruce a puse, tohle se děje jemu?

„Jsem rád, že jsem vás našel,“ pronesl spíš k sobě než k čekajícímu hloučku, „uděláte všechno, co budu chtít“. Slovům nikdo nerozuměl, ale na tom nezáleželo. Kromě několika dětí se nikdo nezasmál.

Stál tam polonahý, jeho žena kompletně naostro a čekali, jestli odněkud přiletí oštěp nebo sekyra. Nebo si s nimi pohrají na cizokrajný způsob, výstřední a krajně bolestivý.

Čím je malá potřeba do umyvadla pro muže tak lákavá? Na prvním místě je pohodlnost. Rozepnutí zipu u kalhot a vykonání potřeby je otázkou velice krátké doby bez hrozby znečištění okolí.

Zavolala kolem poledne. „Haló?“ ohlásil jsem se. Mlčela. Už vystřízlivěla a nejspíš zažívala trapný pocit známý všem opilcům a hysterkám při vzpomínkách na předchozí záchvaty upřímnosti. The post Mužská věc 150: Muž a žena uprostřed proudu first appeared on Mužská věc.

„Tak jsou tady,“ řekla a pevně mu stiskla ruku. „Jo,“ vydechl s pohledem na rostoucí figury v nízkých loďkách. Už rozeznával tváře mužů a žen, snědší a užší než jeho.

„A kdy a kde by ten konkurs byl?“ chtěla vědět Petra, která si navzdory své minulosti nějak nechtěla uvědomit, že mluví s vyfetlem poháněným jediným záměrem.

„Tady to teda žije,“ řekla. Proplétali jsme se k baru mozaikou pachů. Nebylo těžké je přečíst i pod parfémy, většinou šlo o základní pudy. Hudba byla moc hlasitá a poněkud tupá.

Tady bych problém neviděl. Problém vidím v hlavách těch, kteří jim to tam hodí. Jde o blíže nespecifikovanou a nevyzpytatelnou lidskou masu, kdy hloupost většiny vykupuje utrpení menšiny.

Mám pocit, že moje látky mají společné jmenovatele dva: jedním je přátelství a potom radost ze života navzdory něčemu. K tomu ve svých filmech tíhnu. Jde mi o energii, kterou obsahují.

Příběh se vzpouzel, nechtěl ze stránek knihy ven, nechtěl na jeviště. Na jevišti jsou skuteční lidé, kteří vyslovují slova, jež by měla dávat nějaký smysl. Příběh by měl mít nějaký smysl.

Ohlédl se na ohlodanou půlku toho cizího chlapa. Takhle nějak skončí taky, ale teď ještě ne. Takže vzal ženu za ruku a odvedl pár metrů z dosahu smradu a much. The post Mužská věc 146: Něco tomu chlápkovi stačilo sežrat nos first appeared on Mužská věc.

Když si z hlediska svého času projdete vztah s partnerkou, zděsíte se. Více než polovinu života věnujete věcem, které nechcete dělat, které vás nebaví nebo které nenávidíte. The post Jak neplýtvat časem aneb Narodil jsem se, abych plkal s dementy? first appeared on Mužská věc.

První, co Ziad na začátku našeho rozhovoru udělal, bylo, že na počítači otevřel mapu Arabského poloostrova. Pak píchal prstem do jednotlivých států a odříkával: „Amerika, Amerika, Amerika, Amerika, Rusko, Rusko, Rusko, Amerika.“ The post Vrtěti syrským psem first appeared on Mužská věc.

Filozofie novoročních předsevzetí je založena na jistotě selhání.

Instinkt mi jasně radil okamžitě odjet a užít si příjemný večer, ale nakonec zvítězila civilizovaná ohleduplnost a sebedestruktivní zvědavost.

Ve chvíli, kdy jsem se s vyplazeným jazykem a rajčatovou kůží vypotácel z finské výhně a skočil do ochlazovacího bazénku, vystoupili na břeh a dali se do klusu mezi štíhlými kmeny. Poprvé doopravdy spolu. The post Mužská věc 144: Škola zírání a okukování first appeared on Mužská věc.

Seděl proti mně, bicepsy jako dva pytle s pískem, tetovaná ramena, hlava dohola a zpod hustého obočí pronikavý pohled úplně černých očí. Profesionální zápasník – jeden z těch magorů, kteří se nechají zavřít do drátěné klece s jiným magorem a buší do sebe tak dlouho, dokud to jeden z nich nezabalí.

Alžbeta má hezký obličej, dlouhé husté blond vlasy a váží 138 kilogramů. Tu váhu mi prozradila sama a ani se přitom nezačervenala. „Zhubla jsem dvanáct kilogramů, ale hned jsem to nabrala zpátky.“

Nobody Listen v rapperské povídce: „No ty vole, miláčku!“ přihlásila se další návštěva, příliš extravagantní, než abych ji tu popisoval. A za chvíli další. Orloj žen z horních instagramových pater. The post Podivný nález v klubu Nowhere first appeared on Mužská věc.

Každé ráno probíhal na pláži řeckého resortu Kinetta Beach nelítostný souboj o lehátka v první řadě. Ivě se dařilo pravidelně vyhrávat díky její schopnosti brzy vstávat, ale toho rána ji Pavel, který přijel teprve včera, předběhl. Srazili se u lehátka současně.

Kirby a já jsme byli umělci. Nenechali jsme se sebou jen tak vláčet. Navzdory všemu jsme pořád byli opravdoví chlapi z masa a kostí, co platili ohněm a ocelí. Byli jsme jedni z posledních chlapů... The post Noční tramvaje: Mohlo to skončit vraždou! first appeared on Mužská věc.

Táněčka svůj zájem o mně celé ty roky dobře skrývala. Všechna ta nesmělá, uspěchaná „ahoj“ a mávání v kanceláři – jen kamufláž pro hladovou, ladnou divokou kočku, která se skrývala uvnitř. The post Noční tramvaje: Holohlavec a jeho koketa first appeared on Mužská věc.

Přítel usedl k počítači a vyhledal profil oné černovlásky. Určitě ji znal. A znal ji dobře. Jestli se neplete, chodila s ním do třídy. Na základce. Simona. Jmenovala se Simona. Proto Sisi. The post Příběhy z OF: Ošklivé káčátko first appeared on Mužská věc.

Do vyhledávače vyťukala její jméno. Hned první odkaz ji přesměroval na only fans. Tři dny zdarma, pak dvanáct dolarů za měsíc. Zaregistrovala se a začala projíždět její fotky.

Už od raného dospívání měl tendenci být konstantně v napětí, fungovat na vysoké neúprosné úrovni. V jeho mysli Willie fungoval tak efektivně, že byl rychlejší než samotný svět. Byl příliš rychlý, příliš dobře namazaný...

Bush Flying je létání nad divokou, nehostinnou krajinou spojené s nezbytným přistáváním na krátké neupravené plochy v extrémních podmínkách. Domovem této letecké aktivity je především Aljaška.

„Dobře,“ zopakovala a stiskla rty, „taky to chci. Ať chcípnou všichni." Zatím byli sami, nikdo je nelovil, ale to se brzy změní. Blížili se k řece. Ten strom ke své poslední noci na světě vybrala matka.

V pondělí v devět ráno se objevil Láďův člověk. Ten chlapík vypadal jako kreslená postavička – zamračenej týpek s vyholenou hlavou a tetováním. Ramena jako bizon a doutnající vztek. Neřekl ani slovo, jen se šíleně šklebil, obličej měl pokrytej bílým prachem.

Když ji před svítáním konečně objevil, vyděšenou a schovanou v křovinách na břehu, tu hladkou ženu z jezera připomínala jen očima. Všude bláto, škrábance a dočerna zaschlá krev a nejvíc na stehnech.

Pražské noci ve strhující sérii povídek amerického spisovatele P. B. Whalena – v české i anglické verzi. Zážitky z temných ulic, drsných barů a jiných podivuhodných zákoutí vám ledacos připomenou. Tak pozor, blíží se půlnoc a jako vždycky – půjde o život i o smrt.

Chladilo to, překonal bolest v čelisti a otevřel pusu, nechal kapky dopadat na jazyk. Šťáva z plodu uzrálého nahoře mezi nočními světly. Rty se mu samy roztáhly do úsměvu. Taková šťastná chvíle, teď, na konci všeho. Už žádná nejistota. Snaha přežít nebo uniknout.

Pražské noci ve strhující sérii povídek amerického spisovatele P. B. Whalena – v české i anglické verzi. Zážitky z temných ulic, drsných barů a jiných podivuhodných zákoutí vám ledacos připomenou. Tak pozor, blíží se půlnoc a jako vždycky – půjde o život i o smrt.

Svázali mu zápěstí a kotníky koženými řemeny, aby se nerozptyloval zbytečnými pohyby jako útěk nebo obrana a mohl se soustředit na jejich poselství. A navzájem si doporučovali ty nejúčinnější postupy.

Pražské noci ve strhující sérii povídek amerického spisovatele P. B. Whalena – v české i anglické verzi. Zážitky z temných ulic, drsných barů a jiných podivuhodných zákoutí vám ledacos připomenou. Tak pozor, blíží se půlnoc a jako vždycky – půjde o život i o smrt.

Pražské noci ve strhující sérii povídek amerického spisovatele P. B. Whalena – v české i anglické verzi. Zážitky z temných ulic, drsných barů a jiných podivuhodných zákoutí vám ledacos připomenou. Tak pozor, blíží se půlnoc a jako vždycky – půjde o život i o smrt.

Pražské noci ve strhující sérii povídek amerického spisovatele P. B. Whalena – v české i anglické verzi. Zážitky z temných ulic, drsných barů a jiných podivuhodných zákoutí vám ledacos připomenou. Tak pozor, blíží se půlnoc a jako vždycky – půjde o život i o smrt.

Pražské noci ve strhující sérii povídek amerického spisovatele P. B. Whalena – v české i anglické verzi. Zážitky z temných ulic, drsných barů a jiných podivuhodných zákoutí vám ledacos připomenou. Tak pozor, blíží se půlnoc a jako vždycky – půjde o život i o smrt.

A pak ucítil, že se někdo blíží. Nic neviděl, ani neslyšel, zachytil jen změnu ve vzduchu. Možná pach, možná chvění. Vstal a oštěp nechal ležet, takové velké dětské přání.

„Žijte v přítomném okamžiku, hlásá nejrozšířenější kulturní mantra 21. století. Je za tím hodně moudrosti… Je to však v rozporu s naší biologií“, říká v úvodu knihy Dotěrné drmolení její autor Ethan Kross.

Pražské noci ve strhující sérii povídek amerického spisovatele P. B. Whalena – v české i anglické verzi. Zážitky z temných ulic, drsných barů a jiných podivuhodných zákoutí vám ledacos připomenou. Tak pozor, blíží se půlnoc a jako vždycky – půjde o život i o smrt.

Pražské noci ve strhující sérii povídek amerického spisovatele P. B. Whalena – v české i anglické verzi. Zážitky z temných ulic, drsných barů a jiných podivuhodných zákoutí vám ledacos připomenou. Tak pozor, blíží se půlnoc a jako vždycky – půjde o život i o smrt.

Pražské noci ve strhující sérii povídek amerického spisovatele P. B. Whalena – v české i anglické verzi. Zážitky z temných ulic, drsných barů a jiných podivuhodných zákoutí vám ledacos připomenou. Tak pozor, blíží se půlnoc a jako vždycky – půjde o život i o smrt.

Pražské noci ve strhující sérii povídek amerického spisovatele P. B. Whalena – v české i anglické verzi. Zážitky z temných ulic, drsných barů a jiných podivuhodných zákoutí vám ledacos připomenou. Tak pozor, blíží se půlnoc a jako vždycky – půjde o život i o smrt.