Mužská věc

„Nemám strach,“ zkusil zalhat a zaznamenal souhlasné zamručení. Tak takhle se to dělá, dobře: „Nemám strach,“ zopakoval silnějším hlasem, zamračil se a s čvachtnutím zarazil oštěp do bláta.

Být zásadně a tvrdě proti fašismu, rasismu a antisemitismu je v pořádku. Ale být antikomunistou, to se zvlášť v poslední době nepovažuje za košer. Ale copak napáchali méně zla a hrůz než fašisti?

Nikdy jsem nechtěl bejt populární, je to pro mě strašná přítěž. Taky vím, že to lidi těžko nesou, to není žádná legrace. Jako malíř tomu nejste vystavenej, když nejste známej ze seriálu Ulice.

Vyrazte do lesa v noci – najdete ty nejzdravější, nejčipernější a nejsilnější houby. Stačí přestat spoléhat jen na zrak a probudit starší a spolehlivější smysly.

Snil jsem o dalekých cestách po celém světě pod oprýskanými baráky ověšenými rudými transparenty s nápisem Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak. A nikdy jinak. Ta tři strašná slova...

Spousta barev, nápadů a her. Časopis v ukrajinštině pro děti na útěku před smrtí září jako maják na ostrově normálního života. Otočme kormidlem, vážně to stojí za to.

Fotografie z nové knihy psychoanalytika Václava Buriánka Z psychoanalytikova zápisníku vás strhnou do přízračných hloubek podvědomí, odkud se už nikdy tak docela nevrátíte.

Výroční modely a limitované série motocyklů přidají k jízdě faktor, který v technických tabulkách nenajdete. Má smysl si za vstup do jejich legendy připlatit?

Vítěz obešel oheň a vyhoupl se zpátky na kládu: „Jenže jsem nebyl sám, kdo čekal na prasata.“ Vzal do ruky vyceněnou hlavu s krátkýma ušima a zatočil s ní jako s nějakým zatraceným větrníkem.

Pivo za sedmdesát. Benzín si pohrává s padesátkou. Nájmy si hrají na startující letadla a ceny za energie rovnou na rakety. Všem nám už nejspíš došlo, že velké prázdniny skončily.

„Mluv a ukaž lov,“ řekl ten chlap, co se občas tvářil, že mu na tobě záleží. Ozubená morda se plácala přes rameno jako popruh tašky zdivočelého instalatéra a vycákávala kapky krve.

„Novodobej kůň, symbol svobody…“ šklebil se do šedivých vousů, „to jsou kecy. Jde o opravdovou lásku. Mašina mě může vzít nejdál na světě.“ Na pumpě jsem mu pochválil chopper a děda se rozpovídal.

„Lou ví všechno – možná zná i nějakou útěchu.“ Básník Reiner Maria Rilke spoléhal na svou osudovou ženu i před prahem smrti a Lou Andreas-Salomé našla po letech útěchu pro oba.

„Dobře ty, dobřes ulovil,“ překonal se rozložitý vousatý tvor připomínající zvětšeného sádrového trpaslíka bez čepice, kalhot a kamizoly. Sedět na šutru a vyprávět, jak se objevila ta skvrnitá šavlozubá mrcha, to se neomrzí.

„A pak jsem viděl to tělo se skvrnama. Skočil jsem. Oštěpy se zabodly a...“ „Joooo!“ řičely děti. „Hmmmm,“ vrněly ženy. „Pffff,“ syčeli odstrčení mladí muži naplnění závistí.

Muž, který chtěl do Česka dostat válku. Premiérovým soupeřem pro bývalého rappera Frederica Komuenha bude kontroverzní kulturista, youtuber a zápasník Filip Grznár.

O užitečnosti a všestrannosti skútrů už nepochybuje nikdo. Do města ideální dopravní prostředek. Nemusíte řadit, všude se propletete, nemusíte na sebe navlíkat motorkářský hadry a neřešíte parkování.

Slastí jsem zavíral oči a cítil, jak v mém těle povoluje napětí. V tom rozpoložení jsem ani nezaznamenal, že mi dívky připoutaly ruce ke křeslu a totéž udělala Carmen s mými kotníky.

Na okamžik ho málem ochromil záblesk děsivé představy, že uvidí namířená ostří a pak mu někdo rozbije hlavu kamenem, ale tentokrát ne. Pokřikovali a ukazovali na dvě velká zvířecí těla.

Poslední dobou se sebou špatně vycházím. Nenávidím svou práci (opravuju špatně položené potrubí), ale mám strach odejít. Krátce po padesátinách mi diagnostikovali cukrovku druhého typu.

Policista pokračoval ve výslechu poškozeného řidiče, když padla poslední otázka: „Všiml jste si něčeho, podle čeho bychom mohli toho muže najít?“ „Jo, všiml,“ zamračil se řidič. „Neměl hlavu.“

„Nechtěl jsem... Bolí to?“ ukázal si na krk. Mlčela, ještě chvilku se na něj dívala a pak vstala. Oklepala si z kožešiny kolem pasu listí, přišla k němu, upravila si vlasy a přiblížila svou tvář k té jeho na vzdálenost dětské dlaně.

„Když se ve svým věku pokusíte vykrást kolíbku, nikdy nevíte, co z tý pročůraný temnoty vytáhnete. Tak se prostě seberte a běžte se ohřát k ohni.

Se zavřenýma očima ucítil dotyk na rameni, „a pak její jazyk na svý bradě, chápeš? Stál tam a nedokázal se pohnout ani o milimetr,“ obrátil jsem se k Julii právě včas, abych si všiml, jak se usmívá.

Řidičák na silnici ani nemám, jenom na stopětadvacítku a víc ani nepotřebuju. Já se vyblbnu na okruhu a pak už nemám potřebu jezdit na silnici. Silnice mi připadá jako příliš velký riziko.

Když vám do ložnice dopadne bomba, vaše ochota pohádat se o to, jestli mají mít nebinární spoluobčané vlastní záchody silně klesá. Ať si všichni močí, kam libo, dokud mají co a čím.

Hned při prvním rozjezdu jsem vnímal velkou citlivost plynu. Ride-by-wire systém má na svědomí, že plyn zabírá od prvního pikomilimetru otočení rukojeti a táhne už od spodních otáček.

Proti tomu ta nenávist ti vlastně moc dobrýho nedá. Nenávist v tobě vzbuzuje agresi a vztek, máš chuť někomu rozbít hubu, tak to uděláš, a ten vztek nebo agresi tim jakoby uklidníš, ale nic víc.

Pan More navlékl panenku do dlouhých sametových šatů. Byla ještě krásnější. Hádka byla minulostí a vztek z pana Mora pomalu vyprchával. Do místnosti vešla manželka.

Co procvičovat na motorce, než vyrazíte na silnici? Existují tři hlavní oblasti jezdeckých dovedností vhodných pro trénink: brzdění, zatáčení a krizové vyhýbání. Vše, co vám umožní přežít.

Chtěl sem jenom říct, že rovnost lidí je blbost. Rovnost neexistuje. A neexistuje v celý přírodě. Smečku vede nejsilnější, přežije nejsilnější, nejdál dojde nejsilnější.

Ležela na své oběti a oddychovala, takhle zblízka jsem ji viděl poprvé. Sáhl jsem za pas a vytáhl sekeru, nabrousil jsem ji dobře, dal jsem si záležet, stejně jako u oštěpů, nic jsem nepodcenil.

Ano, Bohumil je odhodlaný a nadšený z toho, že bude bojovat za dobrou věc. Opravdu bojovat, ne si jenom dát vlaječku na profil nebo poslat třicet korun v dárcovské esemesce.

Umím nesouhlasit tím nejdrsnějším způsobem a pořád si udržet styl – na kterém mi vůbec nezáleží. Mám totiž rád maskování. Doma schovávám jezuitskou kutnu.

Mě ale asi těžko někdo vezme do týmu kriminalistů. Navíc když mi loni ukradli kolo, nedokázal jsem ani vyšetřit, že ho lohnul ten vejlupek z patra pod námi a rozebraný ho rozprodal za pár šupů.

„Věděl, že nemá šanci, ale sebral všechnu odvahu a nepravděpodobnost, chápeš, miláčku?“ Jako obvykle mlčela, ale mě už v hlavě zněly zrychlující bubny.

Postavil jsem se před zrcadlo, ukázal na sebe a pronesl mantru všech úspěšných: Jsi dost silný na to, abys vše zvládl. TY – TO –  DOKÁŽEŠ. Jo! To dáš! Jsi king!! Šelma na lovu!! Třeste se!!!

Lucca byla báječná. Strachoval jsem se trochu o účet, ale řekla, že se minuty neměří, platí se od úkonu. A ona může jezdit autem po městě tak dlouho, dokud ji nezavolá jiný klient.

Odešel 
z Nečistého zaměstnání v byznysu a žil na vsi v souladu s Duchem a Přírodou. Jak ale roky ubíhaly, pokoušela ho Netrpělivost. Začínal Pochybovat.

Ivošovi to ale nedalo a začal se vyptávat rodičů, kteří mu přiznali pravdu. Zapřisáhli ho ale, aby o tom za žádných okolností neřekl Jolaně. Ta by tak zůstala nevědomá asi napořád. kdyby...

Opatrně se postavil, aby měl dost pružnosti k hodu – jenže ve chvíli, kdy se zaklonil, aby dal ostří dostatečnou rychlost, dole vybuchla událost, která nakonec určila celý jeho krátký život.

Má duše bezradně postávala nad bezvládným tělem. Měl jsem šílenou žízeň, jenže nejbližší zdroj vody byl ode mě dobré tři metry. Ne, do takové akce se v tomhle stavu opravdu nemohu pouštět.

Henrietta tu byla potřetí a protože se osvědčila, tak ji hostitel zařadil do svého harému. Za každou noc dostala zaplacenu pevnou částku, někdo jí pak nechal ještě něco navíc.

Střízlivej člověk je obvykle hodně zdrženlivej. Ale co to znamená? No že všechno špatný dusí v sobě. A nejen to. Užírá se, že neprožil to, co prožít mohl, protože na to neměl koule.

Všiml si, že je mnohem mladší než vypadá z dálky. To ty šedivý vlasy. Chvíli se na něj dívala svýma liščíma očima a pak řekla, že ho zabijou. „Když nepřineseš zvíře, zabijou tě.“

Takhle si Josef Synek z Frýdku-Místku svou vysněnou dovolenou v exotickém ráji nejspíš nepředstavoval. Nebo ano? Sám dosud neví, jak si podivný zážitek z Rudého moře vysvětlit.

„A co ta šedivka? Co se s ní stalo?“ dorážela se špatně potlačovanou netrpělivostí. „Pořád mluvíš jenom o tom klukovi, ale světě jsou i jiný lidi, jestli sis všim. Všechno není jenom o tobě.“

Zájem o dívky u silnice byl ze strany klientů obrovský, ale dívek bylo málo a pasáci si je začali krást. Ta, kterou jsme vezli, byla ukradená už dvakrát. Teď se vracela na svoje původní stanoviště.

Střízlivost není vůbec špatná, pokud máš v palici vytřeno do sucha a netrápí tě žádný problémy vesmíru. Jestli ti ale ty kolečka aspoň trochu makaj, je ten život na týhle planetě k neunesení.

„Ještě nikdy to neudělal,“ plakala Jarmila Poláková na Policii ČR, když přišla nahlásit zmizení svého muže. František Polák odešel před deseti dny do práce, a od té doby ho nikdo nespatřil.

Už nebude patřit otci ani matce. Ženy se na něj budou dívat jinak, i ta jedna, která ho teď má v moci. Podivná žena se šedivýma vlasama, přitažlivou tváří a pohledem, co po sobě nechává jizvy.

Miliardář s utajenou identitou Jiří Boomer se dělí o svůj výstřední životní příběh: „Jo, vyrazili mě. Jsem v háji. Je mi už dost. A reálně mi hrozí, že skončím v papírový krabici.“

Všimněte si, že ani hudba, ani poezie nic reálného nesdělují, jenom vyvolávají pocity. Pro svůj život vlastně žádnou realitu nepotřebujeme. Nic nám nemůže dodat štěstí a spokojenost.

Každá čtvrť má svýho podivína a naše taky. Chlápka, co všude chodí na bruslích. Nikdo neví, kde bydlí, odkud přišel, ani co dělá a nikdo ho nikdy neviděl v normálních botách.

Za něco takovýho by jiný otcové svý syny zmlátili a pak jim několik dní zakázali najíst a kdyby se o tom dozvěděli ostatní, dopadlo by to zle. Tohle se nesmí stát, jsou na to pravidla a zvyky.

Chytla mě za zápěstí a otočila zpět do místnosti. Nasměrovala mě ke křesílkům, ale nezastavili jsme se u nich. Táhla mě do rohu ke dveřím vedoucím k pokojům. Ulovila mě. Chytla si kunčofta.

Otevřené zápisky výstředního a dnes už pohádkově úspěšného muže s utajenou identitou, který se rozhodl podělit o svůj životní příběh. Proč? To je pro nás pořád záhada.

Vlastně nebyla tak stará a tak moc šedivá. Určitě mladší než matka, zuby měla všechny a jen málo obroušené. Při chůzi se držela rovně, jako by jí tělem až do hlavy procházel prut.

Teď už jde jen o to, jak mu to říct, aby z toho nebyla moc velká scéna. Ale, sakra, snad má taky právo strávit víkend podle svého. Po všech těch dnech, kdy pracuje a ještě kmitá v domácnosti.

Začalo to tím, že si koupil kabriolet. S modrou metalízou. Pak přestal nosit ta úděsná, vytahaná trička s obrázky dávno zaniklých metalových skupin, ve kterých vypadal jako zastydlý puberťák.