Samičky to občas mívají se svými nápadníky složité. O tom, co takový náruživý samec dokáže, ví svoje třeba vážky. Nebo chobotnice. Jak se samičky brání, když už jejich nápadníci překročili při námluvách únosnou mez? Podívejte se.
Česko je psí velmoc - čtyřnohého parťáka má doma asi 42 procent tuzemských domácností. Jsou ale i větší milovníci psů. Které národy mezi ně patří, zjistíte v naší interaktivní mapě. V další přinášíme informace i o kočkách.
„Na tento okamžik jsme čekali dva roky,“ jásají ochránci přírody. Ukazují přitom video, které pořídili v deštném pralese na severu Sumatry. Mladý samec orangutana na něm zdolává lanový most, který se klene vysoko nad silnicí Lagan-Pagindar. Rozdrobené populace primátů, které předtím tato dálnice rozdělila, se tak mohou znovu spojit.
S příchodem jara se příroda probouzí a spolu s ní i pastevní sezóna. Sluneční paprsky sílí a čerstvá zelená tráva láká koně i jejich majitele. Právě toto období je však podle odborníků jedním z nejrizikovějších pro koňský organismus. Náhlé změny v krmení, zvýšený výskyt hmyzu i návrat k intenzivnější práci mohou způsobit zdravotní komplikace.
Mléko už nedostávají a pevná strava nemá dost tekutin. Mláďatům rysa iberského proto hrozí, že drsná vedra v centrálním Španělku nepřežijí. Jejich mámy ale nástrahy počasí přelstily. Vědci si všimli, že začaly používat pozoruhodný trik: jakoukoliv kořist svým mláďatům namáčejí do vody.
Řada myslivců střílí hlava nehlava. Klidně i na psy a kočky. Když se na to přijde, vymlouvají se na omyl - tedy že si mazlíčka spletli s liškou. Tím ovšem přiznávají porušení těch nejzákladnějších pravidel.
U sedmi procent chovatelů, kterým odejde mazlíček, se dokonce objevuje takzvaná prodloužená porucha smutku. To znamená, že žal ani po dvanácti měsících neustupuje, což narušuje jejich schopnost fungovat v běžném životě.
Představitelé ministerstev zemědělství a životního prostředí chtějí zasadit české přírodě nepochopitelnou ránu. Rozhodli se totiž zemědělcům umožnit plošné rozhazování jednoho z nejprudších jedů po povrchu půdy namísto současného omezeného kladení přímo do děr.
Vědci se ale stali svědky působivé události, která jim doslova vyrazila dech. Spatřili skupinu jedenácti velryb, jak se společně snaží přivést na svět novorozeně. Podívejte se na záběry, které pořídili.
Sociální sítě už dokážou uspokojit jakékoliv publikum. Dokonce i domácí mazlíčky. Nabízejí jim opravdu pestrý obsah: animované hry, běžící kořist, relaxační hudbu i streamovací videa z přírody. Podle expertů by se ale měli mít majitelé na pozoru.
Stačily dva roky a myslivcům na Slovensku se podařilo něco neuvěřitelného: skoro vyhladili jeden živočišný druh. Navíc takový, který je na území Evropské unie chráněný. Řeč je o medvědech.
Velryby našly účinný způsob, jak se vyhnout harpunám. Lvi zase skvěle odpozorovali, na jakou vzdálenost se musí držet od člověka s oštěpem. A nejenom to. Jakmile zvířata na lidi vyzrála, chytré taktiky si navzájem předala.
Muž přijde k vodě, chytí labuť do náruče a klidně s ní odkráčí k autu, kde ji strčí do malinké klece a s klidem odjede. Už hodně dlouho jsem neviděl takový případ neomalené drzosti jako v případě videa, které se v posledních dnech šíří sociálními sítěmi a kterého si všimla i některá média.
Kráva z rakouských Alp se stala celebritou. Naučila se totiž brát do tlamy košťata, aby se jimi mohla drbat na zádech. Podle vědců jde o první vědecky zdokumentovaný případ záměrného používání nástroje u skotu.
Pozor na to, jak přilepšujete ptákům, varují ornitologové. Z některých krmítek se totiž může stát vražedná past. Řeč je třeba o plastových síťkách s lojovými koulemi. Pokud se v nich opeřencům zamotá noha, už nikdy od své dobroty nevzlétnou. Místo toho zahynou pomalou a zbytečnou smrtí.
Dvouměsíční medvědí sirotek hladověl opuštěný lese. Ujali se ho ošetřovatelé záchranného centra. V plyšových kostýmech ho učí, jak přežít v divoké přírodě.
Zabité či zmrzačené labutě, kachny a jiní vodní ptáci. K tomu otrávené ryby a zatoulaní domácí mazlíčci. Takové následky má každým rokem bujará oslava Silvestra. Už mnoho let volám po tom, aby se tato přežilá „zábava“ zrušila, píše ve svém komentáři pro Zvířecí zprávy biolog a ředitel táborské zoo Evžen Korec.
Pozor na vánoční dobroty, varují veterináři. Psa nebo kočku mohou i zabít. Zvlášť pokud obsahují čokoládu nebo rozinky. Přesto šedesát procent chovatelů svým mazlíčkům lidské jídlo během svátků dopřává. Vyplynulo to z průzkumu, který mezi 1300 majiteli zvířat uspořádala britská veterinární klinika Vets now. Přinášíme vám proto přehled, na co si dát největší pozor.
Nudíte se? Zastřelte si medvídka mývala. Tak by zřejmě zněla legendární hláška z kultovního románu Postřižiny, pokud by ji nenapsal Bohumil Hrabal, ale myslivci. Právě ti totiž rozjeli nelítostný boj proti tomuto drobnému živočichovi, který se rozšířil i do našich krajin, píše v komentáři pro Zvířecí zprávy biolog Evžen Korec.
Stejně vypadá a stejně se i chová. První naklonovaný pes ve střední Evropě Aristocrat II Korec Corso zdědil po svém předchůdci nejenom vzhled, ale i vlastnosti. Říká to jeho majitel a zároveň šéf táborské zoo Evžen Korec, který si svého mimořádného psa nechal naklonovat loni v létě.
Kamera zachytila vlčici, jak mistrně plení pasti na kraby. „Počíná si jako zkušený stratég,“ přiznávají vědci a přepisují učebnice biologie. Vlci jsou podle nich ještě inteligentnější, než se doposud zdálo.
Něco takového vědci ještě neviděli: když tento stromový had šplhá, udělá si na vlastním ocasu uzel. Pomocí toho se pak dokáže udržet i na takových površích, ze kterých by jinak spadl. Například na hladkých kovových sloupech.
Prská na vás kočka novopečené přítelkyně? Neradi venčíte jejího psa? Pak si dejte pozor. Vaše partnerství může brzy vzít za své. Průzkumy totiž ukazují, že vztahy dvou lidí se mohou kvůli neshodám s domácími mazlíčky i rozpadnout.
Stovky psů každoročně skončí pod koly aut. Děje se to nejčastěji v zimě, když je špatná viditelnost a na cestě námraza. Podle veterinářů jsou úrazy po dopravních nehodách dokonce jednou z nejčastějších příčin úmrtí domácích mazlíčků. Zahyne při nich až třináct procent všech psů.
Opakované případy brutálního týrání zvířat na jatkách dokazují, že současný systém nefunguje. Je třeba zavést nejenom povinný kamerový monitoring všech prostor jatek, ale také psychotesty pro jejich pracovníky. Za prokázané bezcitné týrání zvířat musí firmám hrozit likvidační pokuta a zákaz činnosti, píše ve svém komentáři biolog a ředitel táborské zoo Evžen Korec.
Můžou se kvůli němu přetrhnout: uběhnou sprintem stovky metrů, přeplavou řeku nebo obětují pamlsek. Klidně se i zraní. Řeč je o psech, kteří zbožňují míčky. Vědci nyní zjistili, že u některých z nich přerůstá tato vášeň až v závislost. Skotačivé dovádění s oblíbeným míčkem je pro ně zhruba stejně návykové, jako pro lidi cigareta. Nebo počítačová hra.
Mrazivá a fascinující. Přesně taková je skladba, která vznikla „zhudebněním“ chemického vzorce sekretu, jímž se před nepřáteli brání jeden škůdce. Poslechněte si ji.
Učí se tu plavat, lelkují a podřimují. Skupinka lachtaních puberťáků si udělala z vnitrozemského vodopádu Ohau na Novém Zélandu osobní bazén. Oddávají se v něm nekončícím radovánkám. Proč právě tady? Podle odborníků jsou ve sladké vodě jednoduše v bezpečí. Predátoři, jako jsou kosatky, na ně do jezírka nemohou.
"Útok psa na člověka je vždy chybou chovatele - jeho špatného vedení a nedostatečného výcviku," komentuje nešťastnou událost, která se stala tento týden v jihomoravských Pohořelicích, ředitel táborské zoo a současně předseda Cane Corso klubu ČR Evžen Korec.
Pokud bychom měli tak rychlé spalování jako mořská vydra, každý den bychom spořádali až 13 kilo jídla. Zjistili to vědci, kteří zkoumali, jak se toto zvíře zvládá vypořádat s třeskutými mrazy severního Pacifiku.
Pravidlo, které zná skoro každý: jakmile začnou létat nízko vlaštovky, je čas roztáhnout deštníky. Ptáci totiž loví hmyz, který se před špatným počasím schovává nízko nad zemí. Věděli jste ale, že lze podle některých zvířat rozpoznat i teplotu vzduchu? Bezpečně ji určíte třeba podle zpěvu cvrčka.
Zpočátku se zdálo, že to bude povolání snů. Postupem času se ale z veteriny stala noční můra. Každý sedmý český zvěrolékař přiznává, že občas myslí na sebevraždu. Polovina odborníků pak alespoň jednou zvažovala odchod z profese.
Zastavte vybíjejí oslů, volají ochránci zvířat. Upozorňují na to, že se populace těchto lichokopytníků nebezpečně tenčí. Může za to obrovská poptávka po e-ťiao - přípravku tradiční čínské medicíny.
Sobotní tragédie, při které policista zastřelil uprchlého lva Lojzu, opět naplno ukázala dlouho přehlížený problém. Tím jsou chybějící záchranná centra pro ohrožená zvířata. Naprosto trestuhodné je, že za to musela životem zaplatit další vzácná šelma, píše v komentáři pro Zvířecí zprávy biolog a ředitel táborské zoo Evžen Korec.
Příroda dokáže být nemilosrdná. Ukazují to záběry pořízené v tropických vodách u pobřeží indonéského ostrova Sulawesi. Šílenou bitvu na nich svádějí hladová chobotnice a krab.
Mají mnohem delší nohy a úplně jiný jídelníček. Přesto se jeřábi ujali malého housátka a láskyplně se o něj starají. Ornitologové i obyvatelé amerického Madisonu teď s napětím sledují, jak celý příběh dopadne.
Doposud se dožívali průměrných deseti roků. Zanedlouho ale dostanou dvě léta navíc. Řeč je o psech plemene King Charles španěl. Výzkumnému týmu z táborské zoo se totiž podařilo vypátrat, které konkrétní geny ovlivňují délku jejich života. Podle ředitele zoo Evžena Korce tak bude možné vyšlechtit linii, která bude mít na tomto světě o pětinu víc času.
Kosatky lidem nosily ryby, ptáky i řasy. Pokaždé to dělaly s obrovskou zvědavostí a čekaly, co se stane. Jen za posledních dvacet let biologové zaznamenali 34 takových akcí.
Skoro vždycky spí na levém boku. Tuto stranu si ke svému odpočinku vybírají až dvě třetiny koček. Pokud to jde, ustelou si navíc někde ve výškách, zjistil mezinárodní tým veterinářů a psychologů. Přináší i vysvětlení.
Vypadá to jako dlouhý něžný polibek: dvě kosatky se nechávají unášet mořskými proudy a s čumáky těsně u sebe si vzájemně okusují jazyky. Takový výjev se nyní naskytl mezinárodnímu týmu mořských biologů u severního pobřeží Norska.
Stisknou knoflík a lehce pootočí kohoutem. Pak už jen spolknou lahodný doušek. Divocí kakadu v Austrálii se naučili, jak ovládat městská pítka. Přilétají k nim ráno i večer a stojí na ně dlouhé fronty.
Kdepak němé tváře! Ryby spolu běžně mluví, dokonce i nahlas. A jsou pořádně upovídané, zjistili vědci z Cornellovy univerzity. Některé druhy už spolu konverzují více než 155 milionů let.
Zakažte norování lišek, vyzývají poslance ochránci zvířat, veterináři i někteří myslivci. Připojilo se k nim i sto tisíc lidí, kteří se přihlásili k iniciativě „Nora patří lišce“ a podepsali její petici. Norování je podle nich krutou a překonanou metodu.
Aktivisté ze spolku Zvířata nejíme zveřejnili další děsivé video. Tentokrát pochází ze čtyř českých kravínů, které dodávají mléko společnosti Miltra Europe. Záběry jsou plné krutosti a bezohledného jednání se zvířaty. Případem už se zabývá Státní veterinární správa.
Nové hvězdy zoo Schönbrunn dostaly romantická jména. Pandí samici se říká Lan Yun, což znamená „Půvab orchideje“. Její druh má v rodném listu He Feng, tedy „Závan lotosu“. Obě pandy sem přicestovaly minulý měsíc z Číny a už se hrdě ukazují návštěvníkům.
Rodince sokolů, která se usadila ve skalách na Vysočině, se daří. V hnízdě už se krčí dvě mláďata - podle ornitologů z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR jde o kluka a holčičku. Ochranáři už je okroužkovali a dál je bedlivě sledují.
Jak se tento obří plž rozmnožuje, bylo doposud obestřeno tajemstvím. Teď se ale vědcům podařilo zachytit novozélandského „šneka“ zvaného Powelliphanta augusta na kameru. „Něco podobného jsme ještě nikdy neviděli,“ shodují se.
Cestujete se psem v autě? A máte ho na sedačce na volno? V případě nehody mu podepisujete rozsudek smrti. Ukazují to záběry, které sdíleli členové Královského automobilového klubu.
Pozor na velikonoční dobroty, varují veterináři. Psa nebo kočku mohou i zabít. Zvlášť pokud obsahují čokoládu nebo rozinky. Přinášíme vám proto přehled, na co si dát největší pozor.
Nepoužívají fauly a respektují jeden druhého. Jakmile se soupeř dostane na kolena, přestávají útočit. Žirafí samci se při soubojích chovají jako dokonalí gentlemani. Při svém výzkumu to zjistila doktorandka Manchesterské univerzity Jessica Granweiler.
Slovensko se chystá k největšímu masakru chráněných medvědů hnědých v historii. Ministerstvo životního prostředí i všechny důležité organizace totiž ovládají místo zkušených odborníků myslivci. Ti medvědy nejprve sami naučili chodit na krmiště blízko lidských sídel, teď se je kvůli tomu chystají likvidovat, píše v komentáři pro Zvířecí zprávy biolog a ředitel táborské zoo Evžen Korec.