Zvířecí zprávy

Stejně vypadá a stejně se i chová. První naklonovaný pes ve střední Evropě Aristocrat II Korec Corso zdědil po svém předchůdci nejenom vzhled, ale i vlastnosti. Říká to jeho majitel a zároveň šéf táborské zoo Evžen Korec, který si svého mimořádného psa nechal naklonovat loni v létě.

Kamera zachytila vlčici, jak mistrně plení pasti na kraby. „Počíná si jako zkušený stratég,“ přiznávají vědci a přepisují učebnice biologie. Vlci jsou podle nich ještě inteligentnější, než se doposud zdálo.

Něco takového vědci ještě neviděli: když tento stromový had šplhá, udělá si na vlastním ocasu uzel. Pomocí toho se pak dokáže udržet i na takových površích, ze kterých by jinak spadl. Například na hladkých kovových sloupech.

Prská na vás kočka novopečené přítelkyně? Neradi venčíte jejího psa? Pak si dejte pozor. Vaše partnerství může brzy vzít za své. Průzkumy totiž ukazují, že vztahy dvou lidí se mohou kvůli neshodám s domácími mazlíčky i rozpadnout.

Stovky psů každoročně skončí pod koly aut. Děje se to nejčastěji v zimě, když je špatná viditelnost a na cestě námraza. Podle veterinářů jsou úrazy po dopravních nehodách dokonce jednou z nejčastějších příčin úmrtí domácích mazlíčků. Zahyne při nich až třináct procent všech psů.

Opakované případy brutálního týrání zvířat na jatkách dokazují, že současný systém nefunguje. Je třeba zavést nejenom povinný kamerový monitoring všech prostor jatek, ale také psychotesty pro jejich pracovníky. Za prokázané bezcitné týrání zvířat musí firmám hrozit likvidační pokuta a zákaz činnosti, píše ve svém komentáři biolog a ředitel táborské zoo Evžen Korec.

Můžou se kvůli němu přetrhnout: uběhnou sprintem stovky metrů, přeplavou řeku nebo obětují pamlsek. Klidně se i zraní. Řeč je o psech, kteří zbožňují míčky. Vědci nyní zjistili, že u některých z nich přerůstá tato vášeň až v závislost. Skotačivé dovádění s oblíbeným míčkem je pro ně zhruba stejně návykové, jako pro lidi cigareta. Nebo počítačová hra.

Mrazivá a fascinující. Přesně taková je skladba, která vznikla „zhudebněním“ chemického vzorce sekretu, jímž se před nepřáteli brání jeden škůdce. Poslechněte si ji.

Učí se tu plavat, lelkují a podřimují. Skupinka lachtaních puberťáků si udělala z vnitrozemského vodopádu Ohau na Novém Zélandu osobní bazén. Oddávají se v něm nekončícím radovánkám. Proč právě tady? Podle odborníků jsou ve sladké vodě jednoduše v bezpečí. Predátoři, jako jsou kosatky, na ně do jezírka nemohou.

"Útok psa na člověka je vždy chybou chovatele - jeho špatného vedení a nedostatečného výcviku," komentuje nešťastnou událost, která se stala tento týden v jihomoravských Pohořelicích, ředitel táborské zoo a současně předseda Cane Corso klubu ČR Evžen Korec.

Pokud bychom měli tak rychlé spalování jako mořská vydra, každý den bychom spořádali až 13 kilo jídla. Zjistili to vědci, kteří zkoumali, jak se toto zvíře zvládá vypořádat s třeskutými mrazy severního Pacifiku.

Pravidlo, které zná skoro každý: jakmile začnou létat nízko vlaštovky, je čas roztáhnout deštníky. Ptáci totiž loví hmyz, který se před špatným počasím schovává nízko nad zemí. Věděli jste ale, že lze podle některých zvířat rozpoznat i teplotu vzduchu? Bezpečně ji určíte třeba podle zpěvu cvrčka.

Zpočátku se zdálo, že to bude povolání snů. Postupem času se ale z veteriny stala noční můra. Každý sedmý český zvěrolékař přiznává, že občas myslí na sebevraždu. Polovina odborníků pak alespoň jednou zvažovala odchod z profese.

Zastavte vybíjejí oslů, volají ochránci zvířat. Upozorňují na to, že se populace těchto lichokopytníků nebezpečně tenčí. Může za to obrovská poptávka po e-ťiao - přípravku tradiční čínské medicíny.

Sobotní tragédie, při které policista zastřelil uprchlého lva Lojzu, opět naplno ukázala dlouho přehlížený problém. Tím jsou chybějící záchranná centra pro ohrožená zvířata. Naprosto trestuhodné je, že za to musela životem zaplatit další vzácná šelma, píše v komentáři pro Zvířecí zprávy biolog a ředitel táborské zoo Evžen Korec.

Pohrajte si dnes se svou šelmou o něco déle. Slavíme totiž Mezinárodní den koček!

Příroda dokáže být nemilosrdná. Ukazují to záběry pořízené v tropických vodách u pobřeží indonéského ostrova Sulawesi. Šílenou bitvu na nich svádějí hladová chobotnice a krab.

Mají mnohem delší nohy a úplně jiný jídelníček. Přesto se jeřábi ujali malého housátka a láskyplně se o něj starají. Ornitologové i obyvatelé amerického Madisonu teď s napětím sledují, jak celý příběh dopadne.

Doposud se dožívali průměrných deseti roků. Zanedlouho ale dostanou dvě léta navíc. Řeč je o psech plemene King Charles španěl. Výzkumnému týmu z táborské zoo se totiž podařilo vypátrat, které konkrétní geny ovlivňují délku jejich života. Podle ředitele zoo Evžena Korce tak bude možné vyšlechtit linii, která bude mít na tomto světě o pětinu víc času.

Kosatky lidem nosily ryby, ptáky i řasy. Pokaždé to dělaly s obrovskou zvědavostí a čekaly, co se stane. Jen za posledních dvacet let biologové zaznamenali 34 takových akcí.

Skoro vždycky spí na levém boku. Tuto stranu si ke svému odpočinku vybírají až dvě třetiny koček. Pokud to jde, ustelou si navíc někde ve výškách, zjistil mezinárodní tým veterinářů a psychologů. Přináší i vysvětlení.

Vypadá to jako dlouhý něžný polibek: dvě kosatky se nechávají unášet mořskými proudy a s čumáky těsně u sebe si vzájemně okusují jazyky. Takový výjev se nyní naskytl mezinárodnímu týmu mořských biologů u severního pobřeží Norska.

Počet incidentů, během kterých pes pokouše člověka, je v horkých letních dnech až o jedenáct procent vyšší. Potvrdili to vědci z Harvardu.

Jedno mrtvé mládě buřňáka novozélandského v sobě mělo neuvěřitelných 778 úlomků plastů.

Stisknou knoflík a lehce pootočí kohoutem. Pak už jen spolknou lahodný doušek. Divocí kakadu v Austrálii se naučili, jak ovládat městská pítka. Přilétají k nim ráno i večer a stojí na ně dlouhé fronty.

Kdepak němé tváře! Ryby spolu běžně mluví, dokonce i nahlas. A jsou pořádně upovídané, zjistili vědci z Cornellovy univerzity. Některé druhy už spolu konverzují více než 155 milionů let.

Zakažte norování lišek, vyzývají poslance ochránci zvířat, veterináři i někteří myslivci. Připojilo se k nim i sto tisíc lidí, kteří se přihlásili k iniciativě „Nora patří lišce“ a podepsali její petici. Norování je podle nich krutou a překonanou metodu.

Aktivisté ze spolku Zvířata nejíme zveřejnili další děsivé video. Tentokrát pochází ze čtyř českých kravínů, které dodávají mléko společnosti Miltra Europe. Záběry jsou plné krutosti a bezohledného jednání se zvířaty. Případem už se zabývá Státní veterinární správa.

Nové hvězdy zoo Schönbrunn dostaly romantická jména. Pandí samici se říká Lan Yun, což znamená „Půvab orchideje“. Její druh má v rodném listu He Feng, tedy „Závan lotosu“. Obě pandy sem přicestovaly minulý měsíc z Číny a už se hrdě ukazují návštěvníkům.

Rodince sokolů, která se usadila ve skalách na Vysočině, se daří. V hnízdě už se krčí dvě mláďata - podle ornitologů z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR jde o kluka a holčičku. Ochranáři už je okroužkovali a dál je bedlivě sledují.

Než se pustí do jídla, tak ho poplivou. Některé ho dokonce rovnou pozvrací. Řeč je o mouchách.

Jak se tento obří plž rozmnožuje, bylo doposud obestřeno tajemstvím. Teď se ale vědcům podařilo zachytit novozélandského „šneka“ zvaného Powelliphanta augusta na kameru. „Něco podobného jsme ještě nikdy neviděli,“ shodují se.

Cestujete se psem v autě? A máte ho na sedačce na volno? V případě nehody mu podepisujete rozsudek smrti. Ukazují to záběry, které sdíleli členové Královského automobilového klubu.

Vůbec nejhorší situace panuje v městských parcích, upozorňují hygienici.

Pozor na velikonoční dobroty, varují veterináři. Psa nebo kočku mohou i zabít. Zvlášť pokud obsahují čokoládu nebo rozinky. Přinášíme vám proto přehled, na co si dát největší pozor.

Nepoužívají fauly a respektují jeden druhého. Jakmile se soupeř dostane na kolena, přestávají útočit. Žirafí samci se při soubojích chovají jako dokonalí gentlemani. Při svém výzkumu to zjistila doktorandka Manchesterské univerzity Jessica Granweiler.

Slovensko se chystá k největšímu masakru chráněných medvědů hnědých v historii. Ministerstvo životního prostředí i všechny důležité organizace totiž ovládají místo zkušených odborníků myslivci. Ti medvědy nejprve sami naučili chodit na krmiště blízko lidských sídel, teď se je kvůli tomu chystají likvidovat, píše v komentáři pro Zvířecí zprávy biolog a ředitel táborské zoo Evžen Korec.

Vědci ze skotské University of Edinburgh odhalili, že některé ryby používají žraloky jako živé štíty při lovu. Dokážou se díky nim nepozorovaně přiblížit ke kořisti a zaútočit.

Nad Žďárskými vrchy znovu krouží majestátní sokoli stěhovaví. Vrátili se tam po sedmdesáti letech. Podle Karolíny Šůlové z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR obsadili skalní útvar Čtyři palice a chystají se tam založit rodinu.

Pavouci dokážou hluk utlumit pomocí svých sítí. Ty městské mají podle vědců z americké University of Nebraska trochu jinou architekturu.

Spory o to, které kočičí plemeno je nejsličnější, jsou jednou provždy vyřešeny. Alespoň podle vědců. Vítězku v soutěži krásy spočítali podle křivek v obličeji.

Co šmakuje lidem, bude chutnat i nám, říkají si zřejmě racci. Právě podle vkusu lidí si totiž upravují svůj jídelníček. Bedlivě sledují, co si obyvatelé měst vybírají v obchodech či restauracích, a tím se potom sami živí. A to tak, že to lidem drze uloupí. Naopak jídlo, kterého se člověk nedotkne, nechávají bez povšimnutí. Jako kdyby ani neexistovalo.

Patříte mezi lidi, kteří své úkoly odkládají až na poslední chvíli? Vězte, že v tom nejste sami. Prokrastinace je podle vědců normální, objevuje se dokonce i u zvířat.

Rituální porážky mají nově v Česku provádět i komerční jatka. Jsem zásadně proti, píše ve svém komentáři pro Zvířecí zprávy biolog a ředitel táborské zoo Evžen Korec.

Některá zvířata oplývají neuvěřitelnými schopnostmi. Když je přejede auto, znovu se složí dohromady a pokračují dál v chůzi. Přijde-li krutý mráz, vypnou své životní funkce a nastartují je znovu až na jaře. Najdou se dokonce i takoví tvorové, kteří přežijí bez vody, světla a bez kyslíku. Projděte si náš seznam zvířecích supermanů.

Postaví se na zadní, slastně přivřou oči a začnou dělat rytmické pohyby. Opření o strom. Doposud se myslelo, že si takto medvědi jen značí svoje území. Jenomže pak si vědci všimli zajímavé věci: medvědy přitahují jenom některé stromy. Za škrabadlo jim slouží hlavně bukové kmeny. Vědci se proto zaměřili, co je na bucích tak zvláštního. A skutečně na něco přišli.

V jednom kotci zvířata hladověla, v dalším dokonce ležela bez hlavy. O týrání v chlumeckém farmaparku už se ví dlouho, porušení zákona shledala i krajská veterinární správa. Přesto zvířata zůstávala v „péči“ stávajícího majitele. Tento systém je třeba co nejdřív změnit, apeluje ve svém komentáři biolog a ředitel táborské zoo Evžen Korec.

Slavná vepří umělkyně Pigcasso, která své obrazy vystavovala po celém světě, má nástupce. Na její odkaz navázala ovce Baanksy. Malovat se naučila právě od Pigcassa. S vepříkem totiž vyrůstala na stejné farmě.

Seniorka se po dlouhých devíti dnech shledala se svým parťákem Donem, kterého už začala oplakávat. Poté, co ho vyděsila silvestrovská rachejtle, totiž beze stopy zmizel.

Zběsilé vraždění ohrožených zvířat na Slovensku nemá konce. Jen loni tam lidé sprovodili ze světa 144 medvědů. Vyplývá to z evidence Státní ochrany přírody. „V žádném případě přitom nešlo o bezprostřední ohrožení člověka, ale jen touhu po pomstě a zajímavé trofeji,“ kritizuje ve svém komentáři situaci na Slovensku biolog Evžen Korec. Letos navíc podle něj začnou Slováci střílet i ohrožené vlky.

Zní to jako kratičké frkání, chrochtání a říhání. Mořští biologové z Madagaskaru poprvé zaznamenali, jak se mláďata keporkaků dožadují mléka od mámy.

Hlavolamy rozlousknou snáz než lidé. Alespoň pokud pracují ve skupině. Řeč je o mravencích. Video vědců z izraelského Weizmannova institutu dokonce ukazuje, že tento hmyz dokáže spoustu věcí vyřešit rychleji než lidé. Podívejte se.

Bez pomoci obyčejných lidí bychom se neobešli, shodují se útulky. Přestože praskají ve švech a za péči o zvířata vydají statisíce korun, podporu od obcí většina z nich nemá. Místo toho se musejí spoléhat na dary od příznivců. Vyplynulo to z exkluzivního průzkumu, který v listopadu mezi 77 českými a moravskými spolky uspořádala organizace Běhejme a pomáhejme útulkům.

Pozor na to, jak v zimě přilepšujete ptákům, varují ornitologové. Z některých krmítek se totiž může stát vražedná past. Řeč je třeba o plastových síťkách s lojovými koulemi. Pokud se v nich opeřencům zamotá noha, už nikdy od své dobroty nevzlétnou. Místo toho zahynou pomalou a zbytečnou smrtí.

Stavte se na dobročinný jarmark v centru Brna a kupte si rukodělný výrobek. Podpoříte tím třináct útulků pro opuštěné kočky. Akci, která se koná v sobotu 14. prosince od 13 do 19 hodin ve foyer brněnského Divadla Husa na provázku, pořádá Charitativní kočičí spolek Kryšpín.

Na ochranu vlků už Evropská unie poslala miliardy eur. Chtěla totiž zachovat biodiverzitu, chránit rostliny a zvířata. Peníze ale nakonec paradoxně poslouží úplně jinému cíli: tomu, aby si mohlo pár myslivců ulovit navrácené trofejní kousky do své sbírky, píše biolog a ředitel táborské zoo Evžen Korec.

Měří sotva osm milimetrů a žije jen pár dní. Přesto se na ni upřely zraky vědců z celého světa. Larva brouka rodu Alphitobius by totiž mohla vyřešit několik palčivých problémů lidstva. Třeba to, jak naložit s částí plastového odpadu. Nebo kde vzít dostatek krmiva pro zvířata. A co víc: Její trus se dá použít i jako vydatné hnojivo pro plodiny.

Po dobrém obědě má následovat sladká tečka. Třeba kapka nektaru. Tímto mottem se řídí i labužníci zvířecí říše. Dokonce i ti, kteří mají jídelníček postavený na mase. Dokládá to video, které tento měsíc zveřejnili vědci z britské Oxfordské univerzity.

Slonice Mary z berlínské zoo zaujala svou dovedností: sama od sebe vyzkoumala, jak proměnit hadici ve sprchu. Podle vědců je to další důkaz toho, že sloni používají nástroje.

Mají dobrou paměť a neodpouštějí. Pokud jim způsobíte jakoukoliv křivdu, budou vás za to celý život nesnášet. Dají vám to také jasně najevo. Řeč je o obyčejných vranách. Profesor John Marzluff z Washingtonské univerzity si tuto jejich vlastnost ověřil na vlastní kůži.