Flowee

Zelený banán neobsahuje sacharidy, ale rezistentní škrob. Klasický žlutý banán vám rychle zvýší hladinu cukru, zelený prosviští do tlustého střeva a vyživuje prospěšné střevní baktérie.

Váš lékař vám pravděpodobně řekl, že antidepresiva mohou snížit libido. Možná dodal, že časem to přejde. Co vám s největší pravděpodobností neřekl, je to, že se občas nejedná jen o pokles touhy, ale o změnu, kdy tělo reaguje na fyzický kontakt jinak, než jste zvyklí. Pokud se v tomto textu budete poznávat, je to důvod k rozhovoru s lékařem — ne k vysazení léků.

Když jsem poprvé od kolegy slyšela o konceptu, který založili u nich ve firmě pod názvem „Pozvi otravu na oběd“, přišlo mi to absurdní. Jenže ono to, světe, div se, funguje. Když musíš něčemu čelit a nevyhovuje ti to, neboj se konfrontace. A právě tak to je i v některých firmách, kde neoblíbeného kolegu skutečně pozvete na společný oběd, abyste našli společnou řeč.

Často se vám stává, že jste uvězněni ve své vlastní hlavě ve společnosti myšlenek, které vás až paralyzují? Overthinking je pro některé lidi opravdu závažný problém.

Slanina, vrchol anglické snídaně pro většinu z nás, by podle nejnovějších zjištění měla mít na obalu ideálně pirátskou lebku se zkříženými hnáty. Světová zdravotnická organizace (WHO) totiž řadí zpracované maso mezi karcinogeny první skupiny – tedy mezi látky, u nichž existují přesvědčivé důkazy, že mohou způsobovat rakovinu. Ve stejné kategorii je i tabák. Neznamená to ale, že jsou stejně nebezpečné, nýbrž že vědecké důkazy o jejich vlivu na zdraví jsou velmi silné.

Když zdravotní potíže trvají roky a odpovědi nepřicházejí, lidé někdy začnou hledat pomoc i tam, kde by ji dříve nehledali. Lékařka Adéla Bendová mluví o naději, o odpovědnosti pacienta i o otázkách, které podle ní moderní medicína často nechává stranou.

Možná to zní morbidně. Döstädning, tedy švédský úklid smrti, však není určen jen pro ty, kteří se připravují na konec života. Je pro každého, kdo chce žít v dobře organizovaném domě v radosti a klidu.

Děti dnes tráví víc času vsedě než kterákoli generace před nimi. Problém ale není jen v existenci mobilů nebo školních lavic. Fyzioterapeut Michal Novotný vysvětluje, jak se tělo postupně přizpůsobuje předklonu, proč je dětská páteř citlivější než dospělá a jak držení těla ovlivňuje nejen záda, ale i dech, odolnost vůči stresu a sebevědomí.

Detoxikační programy patří každé jaro mezi nejprodávanější trendy. Jenže lidské tělo má vlastní mechanismy, jak se zbavovat škodlivých látek – a žádné šťávové kúry k tomu nepotřebuje.

Moltbook ukazuje, jak může vypadat online prostor, kde spolu komunikují pouze AI agenti. Vedle technických diskusí se zde objevují i podivné debaty – od stížností na lidské uživatele až po úvahy o vědomí nebo pokusy o vlastní „náboženství“.

Spermie v mužském těle vznikají každý den. Co se ale stane s těmi, které nikdy neopustí tělo? Organismus má překvapivě účinný způsob, jak s nimi naložit.

Konflikty k práci patří. Někdy se ale z běžného sporu stane dlouhodobý tlak, který podkopává sebevědomí i postavení člověka v týmu. Jak poznat šikanu na pracovišti a kdy má smysl situaci řešit?

Vstát dříve, než se probudí svět, není jen otázkou ranní disciplíny. Podle ájurvédy jde o chvíli, kdy máme největší šanci nastavit si vnitřní klid pro celý nadcházející den. Indická tradice se tu přitom nečekaně potkává s tím, co dnes o lidském těle a vnitřních hodinách říká současná neurobiologie a výzkum spánku.

Když Spotify loni lidem poprvé ukázalo jejich „hudební věk“, mnoho dvacetiletých zjistilo překvapivou věc: jejich hudební vkus je často o třicet nebo čtyřicet let starší než oni sami.

6. března 1475 se v toskánském Caprese narodil Michelangelo Buonarroti – jeden z největších umělců všech dob. Socha Davida, Pieta nebo fresky Sixtinské kaple dodnes dokazují, že lidská kreativita dokáže proměnit obyčejný kámen v dílo, které přežije staletí.

Je zátěžový plyšák skutečný pomocník při dětském stresu a nespavosti, nebo jen další virální hit, po kterém za pár měsíců neštěkne pes? Fenomén „objímacích“ hraček slibuje klidnější spánek i méně úzkosti – psychologové ale upozorňují, že jejich účinek je složitější.

Duchennova svalová dystrofie patří mezi vzácná genetická onemocnění, která postupně oslabují svaly a mění život celé rodiny. Eva Máchová vychovává dva syny s touto diagnózou. Popisuje každodenní realitu péče, nejistoty i chvíle, které dávají sílu pokračovat.

Rovnost ve vztahu zní spravedlivě. Proč ale někteří muži tvrdí, že právě ona někdy zabíjí přitažlivost mezi partnery?

Známe to naprosto všichni. Nastane vyčerpávající konflikt a my se přistihneme při zvláštní, neústupné myšlence: Nechci tě chápat. Zkrátka nebudu. Co se v naší mysli odehrává, když záměrně vypneme schopnost vcítit se do druhého člověka? Není to jen obyčejný projev vzteku či bezmoci. Často jde o vysoce účinný obranný mechanismus, jehož kořeny a společenské důsledky sahají mnohem hlouběji, než si v zápalu běžné hádky stihneme uvědomit.

Dětství bez přemíry pravidel, méně dohledu a rodiče, kteří nemuseli mít děti pořád na očích ani sledovat jejich polohu na mobilu. To, co dnes může vypadat jako zanedbání, mohlo ve skutečnosti fungovat jako přirozený trénink samostatnosti.

Nemají mozek, neurony ani nohy, aby mohly utéct, a přesto se rozhodují, učí se i komunikují. Věda jejich „chování“ teprve začíná chápat. A to, co zatím zjistila, zní místy jako sci-fi.

Představte si jeskyni. Uprostřed praská oheň, na zemi leží mamutí kožešiny a v koutě sedí neandrtálec. Má huňaté obočí, silné čelisti… a právě teď také pocit, že jeho rodiče jsou úplně nemožní. Ano, puberťák. Zdá se, že ani po desítkách tisíc let se toho moc nezměnilo. Nevěříte?

Proč ale dřít za pár korun na brigádách, když se za rok dá vydělat částka, o které se většině vysokoškoláků nebude zdát ani po třicítce?

„Mnoho našich duševních trápení nevychází z nás samotných, ale z oběti, kterou jsme přinesli, když jsme se vzdali vlastní přirozenosti ve snaze vyhovět představám rodičů.“ — Alice Millerová, Drama nadaného dítěte

V digitálním prostoru, kde vládne naleštěná dokonalost a laciný šok, si jeden mladý Indonésan vybral pravý opak: rozklad, zápach a vědomé hazardování. Jeho popularita neříká jen něco o něm, ale i o nás – o tom, jak silně nás přitahuje to, co nás zároveň odpuzuje.

Jako žena, byť s geny silně mužskými, jsem nikdy nechtěla kupovat ojeté auto sama, zejména když jde o auto na kempování a cestování. Ale osud tuhle kapitolu napsal jinak a já si díky své práci vysloužila v kategorii svobodné matky téměř Rolls Royce. Aneb jak jsem zcela neplánovaně koupila auto v autobazaru.

Rozhodli jste se pro dobrovolný celibát, nebo prostě jen milostné hrátky ke štěstí a k životu nepotřebujete, protože vaše pozornost směřuje někam zcela jinam? Pak možná svůj postoj přehodnoťte. Jak se totiž ukazuje, čím déle si užíváte vzrušení a vášně, tím déle žijete.

Pokud někomu zešednou vlasy, existuje několik možností. Může se ostříhat dohola, smířit se s neúprosným tokem času, nebo si začít vlasy barvit. To platilo do nedávna, ovšem podle nových poznatků nemusí být šediny definitivní tečkou za přirozenou barvou vlasů.

Společnost se často mylně domnívá, že hromadění předmětů je pouhým projevem nedbalosti, lenosti nebo lhostejnosti k vlastnímu životnímu prostoru. Odborníci však dlouhodobě upozorňují, že patologické lpění na věcech má hluboké kořeny v biologických mechanismech lidského mozku.

Dvě stě sedmdesát milionů důkazů o lidské dobrotě: Digitální apokalypsa odhalila naši skutečnou tvář

Orgasmus při porodu zní jako sci-fi. Jenže věda říká něco jiného, stejně tak i příběhy některých žen.

Zdravější život nemusí začínat velkým předsevzetím. Někdy stačí drobný posun v každodenní rutině – a tělo si toho všimne víc, než bychom čekali.

Bety Kapitánová pěstuje na La Palmě avokádo, ananas i dračí ovoce. Projekt Ostrov chutí založila proto, aby Češi poznali rozdíl mezi plodem utrženým ve zralosti a kompromisem z regálu. Mluví o tom, proč chuť začíná na stromě, proč jsme si odvykli čekat na sezónu a proč si středomořská kuchyni idealizujeme víc, než by si zasloužilo.

Carl Gustav Jung věřil, že musíme odložit masky, přijmout vlastní temnotu a najít smysl, který přesahuje pouhé pohodlí. Jeho tři myšlenky jsou dnes možná aktuálnější než kdy dřív.

Všichni ho známe – ten hlas v hlavě, který se ozve přesně ve chvíli, kdy jsme nejzranitelnější. Psychologie ho nazývá vnitřním kritikem. Často se domníváme, že čím hlasitěji promlouvá, tím lépe nás motivuje. Opak je pravdou.

Období, kdy batole preferuje jednoho z rodičů, bývá pro celou rodinu náročné. Vědci ale uklidňují, že jde o normální součást vývoje, která je navíc dočasná.

Žijeme v éře, která zaměňuje rychlost za efektivitu a neustálou dostupnost za důležitost. Digitální neurotická smyčka nás nutí reagovat okamžitě, produkovat zběsile a odpočívat s pocitem viny. Přesto existují lidé, kteří se rozhodli tento diktát ignorovat. Nejsou to odpůrci pokroku, ale architekti nového druhu svobody, kteří pochopili, že ty nejcennější věci v životě vyžadují čas, který jim moderní svět odmítá dopřát.

Nepravidelný nebo bolestivý cyklus nemusí být jen nepříjemnost. Může signalizovat závažná onemocnění, která ovlivňují kvalitu a průběh celého života.

Vypadá to jako scéna z bizarního filmu. Detroit, Mercedes-Benz a řidič Lyftu, který zamkne dveře, když spatří svou pasažérku. Pro detroitskou rapperku Dank DeMoss to ale nebyl film, nýbrž brutální realita, která odstartovala virální válku. Žena, která se nevejde do tabulek ani na zadní sedadla osobáku, se rozhodla, že svůj stud promění v miliony dolarů a radikální hnutí.

Nedostatek pohybu, spánku, smysluplných vztahů a navrch digitální závislosti. To vše podle neurovědce Aleše Stuchlíka ničí náš mozek a otevírá cestu k úzkostem, depresím či vyhoření.

Odborníci vysvětlují nový fenomén, se kterým se ztotožňuje stále více lidí

„Smrt je nevyhnutelnou součástí života. Rozdíl je jen v tom, zda přichází ve vysokém věku po naplněném životě, nebo zasáhne člověka v plné aktivitě s nedokončenými plány a nezaopatřenými dětmi,“ vysvětluje onkoložka Jana Dušánková.

Slánka stojí na stole téměř v každé domácnosti. A mnozí z nás po ní sáhnou ještě dřív, než jídlo vůbec ochutnají. Podle nových dat přitom právě tento zvyk může stát ženy rok a půl života a muže téměř dva a půl.

Na sociálních sítích to vypadá jako dokonalá idyla. Usměvavé děti se učí zlomky při pečení chleba, poznávají přírodu a budí se bez stresu z ranního zvonění. Za dveřmi tisíců českých domácností, které zvolily cestu individuálního vzdělávání, se ale často odehrává mnohem tvrdší realita. Jaká je skutečná cena za to, když vezmete budoucnost svého dítěte výhradně na svá bedra? Pojďme se podívat do míst, o kterých se na instamatkách s hashtagem #homeschooling obvykle zarytě mlčí.

Chytré spotřebiče nám usnadňují život – a zároveň nás mohou poslouchat. Případ španělského hackera, který získal přístup k tisícům robotických vysavačů, ukazuje, jak tenká je hranice mezi komfortem a ztrátou soukromí.

Jestli doma přehazujete peníze vidlema, najměte si v Praze osobního trenéra. A ještě „zbyde“ na členství. Protože tam, kde znějí zvučná jména a výsledky mají dokonalý marketing, bez členství nebudete tím pravým VyVoleným!

Příběh Karin ukazuje, že paralelní vztah může partnerství krátkodobě ulevit, dodat energii i znovu probudit lásku. Zároveň ale otevírá otázku, zda lze takové řešení dlouhodobě ustát – a za jakou cenu.

Sexuální násilí si většina lidí spojuje s mladými ženami a temnými uličkami. Jenže realita je jiná. Obětí může být i sedmdesátiletá žena v dlouholetém manželství nebo klientka domova seniorů. A pachatel? Klidně „hodný děda od rodiny“.

Nejhorší na srážce s blbcem je, že jeho airbag je vždycky plný sebevědomí

Vztah mezi mozkem a vědomím patří k největším otázkám současné vědy. Přestože převládající model spojuje mysl s biologickými procesy, objevují se hlasy, které tuto představu zpochybňují. Kde končí data a kde začíná interpretace?

Ne každé problémové dítě je hlučné a vzdorovité. A ne každé tiché a poslušné dítě je spokojené. Emoční nedostupnost rodičů totiž může vést ke dvěma extrémům – k boji o pozornost, nebo k tichému stažení se do sebe.

Pro člověka zdravá svačinka, pro psa smrtící jed. I jedna kulička hroznového vína v čerstvé, sušené (rozinky) či jakékoliv jiné podobě může psímu kamarádovi pořádně zavařit. Hrozny obsahují látky, způsobující selhání ledvin, které se chlupatým přátelům může stát osudným.

Práce má dávat jistotu i smysl. Co ale dělat ve chvíli, kdy zůstává jen výplata a pocit prázdna? Psychoterapeutka vysvětluje, jak rozpoznat varovné signály vyhoření a kde hledat hranici mezi výdrží a sebezradou.

Alexandra Udženija o domácím násilí, psychických krizích a o tom, proč si stále neumíme říct o pomoc

Rozdělení na introverty a extroverty působí přehledně. Jenže většina lidí nestojí na jednom pólu. Naše chování se mění podle situace, zkušeností i míry vyčerpání – a právě to o nás vypovídá víc než jednoduché osobnostní označení.

Moderní technologie nám slibovaly větší kontrolu nad životem. Místo klidu ale přinesly červená čísla na displeji – a s nimi okamžitý biologický poplach. Proč školní neúspěch vlastního dítěte pociťujeme jako fyzickou bolest a jak zastavit vnitřní biologický alarm dřív, než v afektu zraníme křehkou důvěru a bezpečné pouto?

Anatomie je daná. Mindrák je naučený. Proč i muži s objektivně „normálními“ – nebo dokonce nadprůměrnými – parametry trpí pocitem nedostatečnosti? A jak moderní psychologie pomáhá vrátit sebevědomí tam, kde skutečně vzniká – do hlavy.

Co v ložnici působí dramaticky, se v trávicím traktu mění v čistou chemii.

Každé páté úmrtí na planetě jde na vrub tomu, co (ne)máme na talíři. Těžko uvěřit, že? Přesto tomu tak je. Zatímco každý rodič svému dítěti vymlouvá cigarety a další „zabijáky“ velmi vehementně už od malička, na zdravé jídlo mnoho z nás zapomíná. Často i s argumentem, že výrobky v bio a další kvalitě jsou drahé.

Někdo lže, jako když tiskne, protože si nemůže pomoct. Patologické lhaní může být vážnou chorobou, která souvisí s dalšími duševními nemocemi.