Flowee

Spolehliví lidé bývají oporou rodiny, práce i přátel. Právě proto si jejich okolí často nevšimne, že už dlouho jedou na hranici svých sil. Proč se vyčerpání neprojeví hned, co je neviditelná mentální zátěž a proč zhroucení téměř nikdy nepřijde zničehonic?

Na světě žije jen asi 250 lidí se syndromem ATR-X. Jedním z nich je Patrik. Maminka Adriana Jelínková popisuje každodenní péči o dítě s těžkým postižením, nekonečné hledání pomoci i obavy z budoucnosti, kdy už péči sama nezvládne.

Sedíte u počítače a myšlenky se rozbíhají všemi směry. Po obědě byste nejraději usnuli a večer nemáte energii ani na věci, které vás normálně baví. Není to lenost. Během tropických dnů totiž mozek přepíná organismus do úsporného režimu a většinu energie věnuje jedinému cíli – ochránit tělo před přehřátím.

Ženy užívají antidepresiva výrazně častěji než muži a jejich spotřeba dál roste. Je to důsledek lepší diagnostiky duševních onemocnění, nebo také proměny běžných lidských emocí v medicínský problém? Příběh antidepresiv ukazuje, jak se během posledních desetiletí změnil pohled na ženskou psychiku, roli farmaceutického průmyslu i samotnou depresi.

Dánská platforma Too Good To Go ukončí na konci července své působení v České republice. Na trhu se záchranou neprodaných potravin tak zůstane jediná velká platforma, české Nesnězeno. V době drahých potravin a rostoucí potravinové nejistoty jde o zprávu, která se dotkne nejen restaurací a obchodů, ale také tisíců zákazníků.

Někteří muži při partnerských konfliktech mlčí, odcházejí do garáže nebo se ponoří do práce. Ne vždy je za tím nezájem. Psychologie nabízí vysvětlení, proč se někteří lidé ve vypjatých situacích stahují, a ukazuje, jak se zdravá pauza liší od emočního zmizení.

Bolest za krkem, slabší ruce nebo jemná motorika, která už není, co bývala. Přibývá důkazů, že každodenní používání telefonů a počítačů mění nejen naši mysl, ale i tělo. Většině těchto změn přitom lze poměrně snadno předcházet.

Roky nám opakovali, že nadváha je estetický problém, lenost nebo v horším případě jednosměrná jízdenka k infarktu. Na pozadí moderní epidemie obezity se ale odehrává mnohem temnější scénář.

Za dětským vzdorem nemusí být snaha ovládat rodiče. Někdy jde jen o emoce, se kterými si dítě ještě nedokáže poradit. Jak změna pohledu může proměnit i reakce dospělých.

Věta „i tohle přejde“ je pravdivá. Jenže ve chvíli, kdy člověk právě přišel o někoho blízkého, nepřináší útěchu. Co v prvních dnech po ztrátě skutečně pomáhá a proč je někdy největším darem prostá přítomnost druhého člověka?

Zapomeňte na obří kytice doručené doprostřed porady nebo na žádosti o ruku na stadionu. Světem randění i dlouhodobých vztahů hýbe nový trend zvaný micro-mance – romantika, která se odehrává v maličkostech.

Pacienti stále častěji nosí na terapii rady, které jim dal ChatGPT. Jedna klientka kvůli nim ukončila vztah, jinému chatbot pomohl urovnat manželskou hádku. Psycholožka Sarah Darghouthová popisuje, jak umělá inteligence mění psychoterapii – a proč si přesto myslí, že lidský terapeut zůstává nenahraditelný.

Zakladatelka Loono Kateřina Šédová a marketingový stratég David Janoušek vysvětlují, proč většina lidí neignoruje prevenci z nevědomosti, ale kvůli pocitu, že zrovna teď je vždy něco důležitějšího.

Cvičíte, jíte zdravě, počítáte si každé sousto, a přesto se při pohledu do zrcadla nic nemění? Možná za to nemůže špatná genetika ani další tajný a „poslední“ noční výlet do lednice. Viník se ukrývá v tom, kolik času trávíte se zavřenýma očima. Vědecké důkazy ukazují, že nedostatek spánku doslova překopává náš metabolismus a nutí tělo požírat vlastní svaly na úkor tuku.

Rodiče potřebují flexibilitu. Lidé bez dětí zase nechtějí, aby se automaticky počítalo s jejich časem. Zkušenosti zaměstnanců i odborníků ukazují, že spor nevzniká mezi lidmi, ale tam, kde chybí jasná pravidla.

Městská odtažitost nám pomáhá zvládnout hluk, dav i neustálý příval podnětů. Když se však z ochrany stane automatismus, mizí spolu s krátkými rozhovory také pocit, že někam patříme.

Pamatujete, jak jsme se ještě před pár lety smáli Němcům v sandálech s bílými ponožkami? Dnes se ponožky vystavují se stejnou samozřejmostí, s jakou se kdysi nad bokovými džínami ukazovala guma boxerek Calvin Klein. Jenže nejde jen o další módní trend. Z délky ponožek se stal překvapivě spolehlivý generační poznávací znak.

Někteří lidé přitahují až 90 % komárů. Důvodem přitom není „sladká krev“, ale chemické signály, které naše tělo vysílá do okolí.

„Mami, já si tě vybral z obláčku.“ Tahle věta by nás asi nezarazila, protože bychom ji automaticky odsunuli jako absurdní. Ale co když vaše narození nebyl jen biologický los? Jistě jste slyšeli o teorii, podle které si děti samy plánují, komu se narodí...

Někdy je vám špatně a ani nevíte proč. V testech nic není a na virózu to nevypadá, ale vy se sotva plazíte. Extrémní výkyvy počasí, které budou časem čím dál tím horší, nám naloží ještě nějaké peklo navíc.

Tarot bývá spojován s věštěním a magií, psychologie v něm ale vidí něco jiného. Symbolické obrazy mohou pomoci pojmenovat emoce, přepsat vlastní životní příběh a otevřít otázky, na které jsme dosud nenašli odpověď.

Nový film The Hunt for Gollum ještě nikdo neviděl, ale už se o něj kulturně válčí. Proč? Andy Serkis odmítl obsazovat herce podle kvót.

Před deseti lety si stavební inženýrka Tereza Kaňková svépomocí postavila slaměný dům. V rozhovoru mluví o tom, co by dnes udělala jinak i proč na přírodní materiály stále nedá dopustit.

Průzkum ukázal, že osm procent Čechů zažívá intimní chvilky v lese. Nejde ale jen o romantiku mezi kapradím. Léto mění naši náladu, denní rytmus i ochotu opouštět zajeté scénáře.

Každý rodič někdy zatoužil po dítěti, které se prostě oblékne, vyčistí si zuby a bez protestů vyrazí ze dveří. Jenže dětský mozek nefunguje jako počítač, kterému stačí nahrát novou verzi softwaru. Neurověda vysvětluje, proč děti neposlouchají, proč nás to tolik vyčerpává a jak si v každodenním chaosu zachovat zdravý rozum.

Hon na Gluma se bude držet reálií Tolkienova světa tak, jak je popsáno v knihách. V Hollywoodu tolik kritická otázka diverzity nebude mít na obsazování rolí vliv, říká známý herec, který si v novém filmu zopakuje roli slizkého padoucha.

Zdánlivě obyčejné setkání s kamarádkou, která se nedávno vrátila z Izraele, se během několika minut promění v rozhovor o strachu, odolnosti a štěstí, které v Česku bereme jako samozřejmost. Jedna nenápadná věta o tom, kam by si za války nikdy nesedla, řekne o našem světě víc než stovky televizních reportáží.

Umělá inteligence umí nabídnout podporu i pomoci pojmenovat emoce. Odborníci ale upozorňují, že může také příliš rychle potvrdit jednostranný pohled a vytvořit falešný pocit jistoty tam, kde je potřeba spíš hledat další otázky.

Kdekoliv jinde na světě je to jednoduché. Mrknete na mobil a víte. Na pólech je to ale trochu absurdnější. Ne proto, že by tam čas přestal existovat, ale protože náš systém jeho měření tam přestává dávat smysl.

Odevšad slýcháme, že když budeme před spaním zírat do telefonu, modré světlo nám ukradne spánek. Ano, ukradne, ale asi jenom dvě minuty.

Mít plán je skvělé. Mít plán na to, kdy budete mít spontánní radost, je diagnóza. Přesto se moderní společnost ocitla v bodě, kdy se pokoušíme deformovat realitu do dokonale předvídatelného čtverce. Proč ale mezi námi existují lidé, kteří na spontánnost a volnost zapomněli, a musejí ovládat naprosto všechno, svůj vlastní život nejvíce?

Pot je přirozený způsob, jak se tělo ochlazuje. Nepříjemný zápach ale často vzniká až působením bakterií a někdy může upozorňovat i na zdravotní problém. Proč vlastní pach téměř necítíme a kdy je čas zbystřit?

Zákon doby zní: Každou minutu je potřeba aktivně využít, jinak jsme ji prožili zbytečně. Nicnedělání se stává tichým aktem rezistence proti kultuře permanentního sebezdokonalování za každou cenu. Kdo není v pohodě, toho prostě k heroickým výkonům nedonutíte. To vám řekne každý, od špičkových manažerů až po zápasníky MMA.

Social freezing se stal symbolem svobodné volby i technologického pokroku. Lékaři a psychologové ale upozorňují, že zmrazená vajíčka nepředstavují jistotu budoucího dítěte. Přinášejí pouze větší šanci.

Proč se i rozumní lidé pod tlakem mění v někoho, koho později sotva poznávají? Odpověď možná neleží v nedostatku vůle ani charakteru, ale v evoluci. Náš mozek totiž stále reaguje podle pravidel, která vznikla v době, kdy šlo především o přežití.

Když britská NHS před časem oznámila, že jako první na světě nasadí podkožní injekce pro onkologické pacienty, znělo to jako ambiciózní slib. Jaká je realita dnes?

Může obyčejná klimatizace rozpoutat mezinárodní spor? Ano, může. Uprostřed jedné z nejhorších vln veder, jaké Evropa zažila, jedni tvrdí, že klimatizace zachraňují životy, a druzí trvají na tom, že ničí klima

Téma eutanazie a asistované smrti je v poslední době opředeno řadou mýtů – zejména tím bizarním, že si člověk může „předplatit pilulku na smrt“ a schovat si ji v nočním stolku na horší časy.

FIFA World Cup zaplňuje americká města fanoušky z celého světa a zdaleka ne všechny zajímá jen fotbal. Pro mnoho mladých Američanů i cestovatelů se stal příležitostí, jak na chvíli zahodit všechny randící aplikace a dát šanci romantice v reálném světě.

Přes 80 procent žen v menopauze zažívá návaly horka, které dokážou narušit spánek, práci i běžný život. Nové výzkumy ukazují, že za nimi nestojí jen pokles estrogenu. Roli hraje i jiná příčina, kterou může vyřešit nová nehormonální léčba.

S báječnými zaručenými metodami na nápravu trávicí soustavy se v naší zemi, kde je rakovina tlustého střeva druhou nejčastější příčinou úmrtí, roztrhl pytel. Mezi racionálním přístupem a výživovým bulvárem je ovšem někdy tenká hranice.

Článek Flowee „Cholesterolem strašíme dospělé jako děti polednicí. Vyšší hodnoty ale někdy mohou znamenat delší život“ vyvolal silnou odezvu i debatu. Odborná reakce ukazuje, proč v medicíně záleží na věku, zdravotním stavu i celoživotním riziku.

Ochrana soukromí, algoritmy sociálních sítí a rozvoj umělé inteligence otevírají nové společenské otázky. Zakladatel projektu The Open Manifesto Marek Musil vysvětluje, proč by podle něj měly být součástí širší veřejné diskuse.

Češi Egypt milují, cestovatelský průjem ale dokáže pokazit i vysněnou dovolenou. Gastroenterolog vysvětluje, proč není nejdůležitější lékárnička, ale správná hydratace a několik jednoduchých pravidel.

Káva prokazatelně prospívá zdraví, ale při některých způsobech přípravy v ní zůstávají přírodní oleje, které jsou spojovány s vyšší hladinou LDL cholesterolu.

Generace, která vyrůstala v socialismu, má své zvyky. Něco je i důsledek přirozeného stárnutí. Možná se i vy sami v něčem poznáte. Máte doma schované různé skleničky od marmelád a medu nebo sledujete počasí častěji než výpis z účtu?

Turisté si z Česka odvážejí matrjošky, selfíčka z Karlova mostu, levnou kocovinu a přesvědčení, že trdelník je naše národní jídlo. Jenže mezi atrakcemi, které průvodci doporučují jako „must see“, se skrývá i slušná sbírka turistických pastí.

Vstává ve dvě odpoledne. Do postele si přestěhoval veškerou elektroniku a za kapesné si pořídil přenosný stojánek na jídlo. Nic se mu nechce. A když ho konečně vytáhnete, tváří se, jako by právě uběhl maraton. Dospívající mozek prochází přestavbou, která mění způsob, jakým mladí lidé přemýšlejí, cítí i riskují.

Stačí jediná fotografie a umělá inteligence vytvoří několik vteřin, které působí téměř skutečně. Psychologové i filozofové teď hledají odpověď na otázku, jestli podobné technologie pomáhají lidem vyrovnat se se ztrátou, nebo nenápadně mění vzpomínky na ty, kteří už odešli.

Občas si představíte, jaké by to bylo být znovu single, přestože svůj vztah považujete za šťastný? Nejste sami. Podle psychologů a vztahových odborníků jsou podobné fantazie překvapivě běžné a samy o sobě neznamenají, že je váš vztah v krizi. Jen mu občas schází k dokonalosti něco, co sdílet s partnerem nemusí být úplně nejlepší nápad.

Každý to někdy zažil. Víte přesně, co chcete říct, ale mozek jako by zamrzl. Slovo máte doslova na jazyku, přesto nepřichází. Fenomén „tip of the tongue“ fascinuje psychology už desítky let. Dobrá zpráva je, že hledané slovo z paměti nezmizelo – mozek se k němu jen na chvíli nedokáže dostat.

Léto v nás probouzí zvláštní neklid. Najednou máme chuť vystoupit z každodenní rutiny, sednout na první vlak a zmizet někam, kde jsme ještě nebyli. Jenže místo dobrodružství často vítězí povinnosti, práce a pocit, že „teď se to nehodí“. Možná právě proto bývají nejkrásnější vzpomínky ty, které vznikly úplnou náhodou.

V tropických dnech nebývá největším problémem únava ani žízeň. Mnohem dřív se začíná měnit náš úsudek. Horko zhoršuje soustředění, pracovní paměť i schopnost správně odhadnout vlastní síly. Právě proto si v létě častěji říkáme „ještě jeden kopec“ nebo „to doběhnu“, i když už nám tělo vysílá varovné signály.

Léky jako Mounjaro nebo Ozempic změnily pohled na léčbu obezity a dávají naději lidem, kterým dříve selhávaly všechny pokusy o hubnutí. Zároveň ale lákají i ty, kteří chtějí zhubnout jen z estetických důvodů, a otevírají prostor pro nebezpečný černý trh s experimentálními přípravky. Kde leží hranice mezi moderní léčbou a hazardem se zdravím? Odpovídá lékařka a specialistka na léčbu obezity Václava Kunová.

Společnost se změnila. Lidé vstupují do vztahů později, někteří o ně nestojí vůbec. Přesto stále přetrvává představa, že bez partnera není život úplný. Podobná očekávání mohou být ale výrazně škodlivější, než si připouštíme. Tlak může zhoršovat psychickou pohodu i ovlivňovat partnerská rozhodnutí.

Cholesterol. Zabiják cév. Rizikový faktor. Číslo v krevním obrazu, které umí zkazit i jinak ukázkovou preventivní prohlídku. Co když se ale na jednoho z největších zdravotních strašáků díváme příliš jednoduše?

Některé potraviny mají opravdu skoro nula kalorií. Mají hodně vody, vlákniny, objemu a tak málo energie, že jsou ideální záchranou pro chvíle, kdy začneme dělat nájezdy na ledničku. Ovšem ani okurka, ani rady z internetu základní pravidla fyziky a biologie popřít nedokážou.

Běhali jsme po venku, jedli poctivé rohlíky, nikdo nás nevozil na kroužky a facka spravila všechno. Navíc jsme si ji stejně zasloužili. Nostalgie je krásná věc. Znamená to ale doopravdy, že dřív bylo dětství svobodnější, zdravější a bezpečnější? Ani náhodou.

Může za to nedostatek energie v mozku. A předcházet tomu můžeme vědecky řízenou ketózou. Pokud neurony dostanou alternativní zdroj energie včas, mohou si déle udržet svou funkci. Výsledky otevírají nový pohled na prevenci stárnutí mozku.

Mít motýlky v břiše po sedmdesátce? Podle demografických dat se nekoná žádný zázrak, ale poměrně běžná realita dnešních dnů. Zatímco ale naši senioři chytají druhý dech, jejich dospělé děti často chytají hysterické záchvaty. Místo radosti z toho, že máma nebo táta nesedí sami doma, přichází žárlivost, strach o majetek a tichá domácnost.