Osel

V moři je spousta energie, ale těžit ji není snadné. Španělská společnost IDOM vyvíjí konvertor energie vln, který se jako veliký válec pohupuje na vlnách. V současné době testují u pobřeží Biskajského zálivu prototyp MARMOK-A-5 o celkové výšce 42 metrů a výkonu asi 30 kW

Elektrony v elektronice už melou z posledního. Kvazičástice exciton-polaritony spojují výhodné vlastnosti záření a hmoty, což je předurčuje pro fotonické čipy. S nimi by bylo možné snížit ohromnou spotřebu rozsáhlých AI systémů a pokročit ke kvantovým počítačům, které by byly integrované na čipech.

Pokud vám nadpis článku nedává smysl, tak vězte, že jde jen o kumulaci slov, která v naší době proměnila své významy. Užíváme je jinak než v dávnějších generacích. Teď se nad tím nebudeme rozčilovat, ale podíváme se, kdy tím vznikají nedorozumění. Většinou v kontextech, které si koledují o kolizi s dřívějšími významy, ty je tudíž radno znát.

…aneb Co se stalo před 183 miliony let

Vědečtí nekromanti Colossal Biosciences usilují o de-extinkci vymřelých druhů, včetně ptáků jako je ikonický novozélandský moa Dinornis robustus. V případě takto gigantických ptáků by pro vývoj zárodků a vylíhnutí mláďat potřebovali umělé vejce, které už teď mají k dispozici. Kdy se asi dočkáme ptáka moa?

Společnost DG Industry, která je součástí obranného technologického klastru Brave1, vyvinula první ukrajinskou klouzavou pumu „Vyrivniuvach.“ S 250kilogramovou hlavicí může ničit hodnotné cíle ve vzdálenosti desítek kilometrů, aniž by se letoun, který ji vypustil, vystavil nejhustší cloně protiletecké obrany. Je to posun ve schopnosti úderu na větší vzdálenost i v soběstačnosti.

Výzkumný tým Penn State si rád hraje s lepicí páskou. Vyvinuli mechanismus, díky němuž je možné na lepicí pásku ukládat informaci, aniž by to vyžadovalo elektřinu a bylo to zranitelné jako dnešní elektronické počítače. V jednoduchém systému to funguje pěkně a je s tím možné provádět mechanické výpočty. Čím nás lepicí páska překvapí příště?

Přímo in flagranti přistihli pravěké lidi čínští genetici a zatepla to na ně „práskli“ ve vědeckém časopise Nature.

Atmosféra je plná oxidu uhličitého, proč toho nevyužít? Tým korejského institutu KRICT vyvinul novou metodu hydrogenace oxidu uhličitého v jediném kroku na uhlovodíky, jako je benzín nebo solventní nafta. Je to jednodušší a méně energeticky náročné než dosavadní postup s Fischerovou-Tropschovou syntézou.

Jaderný test Trinity provětral geologii pozoruhodnými objevy. V roce 2021 byl v materiálu z této exploze, příhodně nazvaném trinitit odhalený kvazikrystal, k němuž se nedávno přidal klatrát doposud neznámého typu. Ve svých klíckách, typických pro klatráty, drží atomy vápníku.

Měď si užila v elektrické kabeláži spoustu zábavy po dlouhé desítky let. Její éra se ale možná chýlí ke konci. Španělští materiáloví vědci nadopovali vlákna z uhlíkových nanotrubiček tetrachlorohlinitanovým aniontem, čímž značně zvýšili jejich elektrickou vodivost. Kabeláž pro elektromobily, letadla, drony nebo třeba nadzemní elektrická vedení už asi nebude, co bývala.

…aneb Představení sauropoda rodu Omeisaurus

„Důrazně žádáme všechny uživatele, aby robota nijak nebezpečně neupravovali ani nepoužívali riskantním způsobem.“ S tímhle slibným sloganem jde na trh půltunový mecha bot GD01 čínských Unitree. Můžete si ho pořídit za 650 tisíc dolarů, vlézt do něj a dělat všechny ty mecha věci.

Rozširujúca sa rezistencia baktérii voči známym antibiotikám je celosvetový problém, ktorý sa stále zhoršuje. Odhaduje sa, že antibiotická rezistencia je v súčasnosti príčinou asi 6 miliónov úmrtí ročne. Sú obavy, že vývoj nových antibiotík nedokáže udržať s nárastom rezistencie krok. To podnietilo záujem o fágovú terapiu.

Prostředí je plné odpadních dusičnanů, které buď škodí anebo se s velkými náklady odstraňují. Přitom je to ohromný zdroj dusíku, který by bylo možné využít. Nový superkatalyzátor založený na nanozymu ze dvou atomů mědi přeměňuje odpadní dusičnany na amoniak. Časem by mohl proměnit výrobu hnojiv.

Je to fascinující příběh koevoluce mezi lidmi a bramborami. Od doby, co lidé na vysokohorském Altiplanu domestikovali brambory, možná až před 10 tisíci let, prochází generacemi o něco více těch, co mají v genomu deset a více kopií genu pro slinnou amylázu AMY1, která shodou okolností výtečná na trávení škrobu.

Experti testující ofenzivních možností umělých inteligencí z kalifornské společnosti organizace Palisade Research zkusili, jestli se velké jazykové modely, včetně GPT-5.4 a Claude Opus 4 dovedou sami zkopírovat do jiného počítače. Některé to zvládly, i když jen v laboratorním příznivém prostředí. Skynet prý zatím není na pořadu dne, ale obezřetnost jistě bude na místě.

Posvátný ostrov kykladské civilizace rané doby bronzové – a nejspíš také nejstarší předloha pro koncept poutě jako theórie. Dávno prakticky neobydlený, tajuplný a nepřístupný. Tak se tam vypravíme! A taky si ukážeme úžasné nálezy z těch míst.

Autonomní plachetnice se solárním pohonem a velkou výdrží Saildrone známe jako odvážné oceánografické drony, které křižují světové oceány. Nový přírůstek do rodiny Spectre dostane rakety a místo hurikánů bude lovit ponorky. Pro sonary jsou takové plachetnice prakticky neviditelné. Protiponorkový boj to posouvá na další úroveň.

Jednou z mnoha interpretací kvantové mechaniky je spontánní kvantový kolaps. Podle těchto teorií je kvantový kolaps reálným fyzikálním procesem, při němž by jako „vedlejší produkt“ měla vznikat špetka slabého rentgenového záření. Fyzici na to nasadili podzemní detektor XENONnT, který jinak pod masivem Gran Sasso loví temnou hmotu. Jak to dopadlo?

Velká mozkovna a v ní miniaturní mozek. Jak to jde dohromady? U některých živočichů docela dobře.

Satan jako impaktor? Geomytolog Timothy Burbery tvrdí, že se Dante Alighieri při psaní svého Pekla pustil do myšlenkového experimentu z oblasti impaktní fyziky. Podle této představy se ve vrcholném díle středověké poezie Peklo nerodí z alegorie, ale vlastně z kosmického kataklyzmatu.

…aneb Co ukázala pozoruhodná kost z Nového Mexika

Asi 70 kilometrů od města Jang-ťiang na pobřeží jižní Číny uvedli do provozu největší jednotlivou plovoucí větrnou turbínu na světě. Gigantický rotor o průměru 252m sahá až do výšky 270m a sklízí vítr z plochy 7 fotbalových hřišť. U pobřeží je už těsno a poloponorné konstrukce jako je tato by mohly využívat větry vanoucí na volném oceánu.

Je to záhada. Jak potvrdily důmyslné experimenty, ptáci žijící ve městech, různých druhů a v různých zemích, nějak rozeznají ženy od mužů a prchají, když jsou od nich ženy v průměru o metr dál než muži. Nějaké spekulace sice jsou, ale v zásadě není jasné, co jde. Fascinující fenomén si zaslouží další výzkum.

Vysokohorská gamaobservatoř LHAASO detekovala vysokoenergetické záření gama dvojhvězdy LS I +61° 303, kterou tvoří masivní hvězda s neutronovou hvězdou nebo černou dírou. Tenhle systém vyrábí fotony gama záření o energiích, které přesahují 100 TeV. Kam se hrabe naše staré dobré pozemské LHC.

V současné době, kdy je ideální doba pro produkci z fotovoltaických elektráren, se setkáváme s extrémně nízkými cenami na spotových trzích s elektřinou. Tyto ceny dosahují i extrémních záporných hodnot. Podívejme se na to, k čemu to povede.

Panely s fotoreaktory představují průlom v solární vodíkové energetice. Je možné je instalovat kdekoliv, v jakémkoliv množství a obejdou se bez připojení k elektrické síti. Fotokatalyticky štěpí molekuly vody na vodík a kyslík a mohou se stát praktickým a levným zdrojem obnovitelného vodíku.

Už před více než 30 lety vědci zjistili, že když prolétají fotony oblakem atomů rubidia, mohou tam strávit zápornou dobu. Až doposud to ale bylo považováno za folklór související s měřením. Fyzikům se teď ale povedlo v důmyslném experimentu, který obešel nezměřitelnost kvantového systému, změřit, že dotyčné fotony zřejmě skutečně pobývají v oblaku atomů zápornou dobu.

V posledních letech došlo v Česku ke klíčovým rozhodnutím, která nastavila směry rozvoje české jaderné energetiky. Máme velice kvalitní fungující reaktory v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany, které chceme bezpečně provozovat co nejdéle. Připravuje se výstavba nových velkých reaktorů III. generace a vybrali jsme, který typ malého modulárního reaktoru budeme využívat. Jaderná energetika tak na velice dobrém základě startuje masivní rozvoj.

Textrons Systems navázali na své pásové robotické tančíky řady Ripsaw a postavili pro námořní pěchotu robota na čtyřech kolech Ripsaw M1. Téměř dvoutunový robotický průzkumník může vozit náklady nebo operovat vyzbrojený drony či protidronovou municí. Při postupu na sebe může lákat palbu protivníka.

Analýza zvláštní skupiny hvězd v galaktické rovině Mléčné dráhy s velmi nízkou metalicitou ukázala, že sdílejí chemické zvláštnosti. Nejspíš jde o fosilii dávné trpasličí galaxie, kterou Mléčná dráha v minulosti pozřela. Galaxie nazvaná Loki měla jen krátký život, ale musel být velmi bouřlivý. Zkoumané hvězdy nesou stopy po supernovách, hypernovách a srážkách neutronových hvězd, které se kdysi odehrály v galaxii Loki.

…aneb Fascinující historie ďábelské jámy v Arizoně

Nová technologie fyziků z McGill University generuje fonony při extrémně nízkých teplotách. Další krokem by mohly být fononové lasery, které budou vytvářet „zvukové paprsky“. Mohly by z toho být nové komunikační systémy, citlivé senzory nebo třeba pokročilé biomedicínské aplikace.

Do Japonska se valí davy turistů. Problém je, že Japonsku dochází pracovní síla a zahraniční zaměstnanci přinášejí spoustu dalších komplikací. Řešením by se mohli stát humanoidi. Na letitě Haneda již letos v květnu nastupují do zkušebního provozu humanoidu G1 čínských Unitree. Kdy se asi nějací objeví i u nás?

O kosmologii a odpovědi na otázky z ní je velký zájem, proto v poměrně krátkém časovém sledu zařazuji další, v pořadí již pátý díl, našeho seriálu. I dnes se můžete těšit na pět otázek a odpovědí z oblasti kosmologie a fyziky.

Experiment ARA (Askaryan Radio Array) poprvé detekoval Askaryanovo záření, specifické rádiové signály, které vznikají, když vysokoenergetické částice vletí do hustého dielektrika. Detektory umístěné až 200 metrů pod ledem Antarktidy před časem zachytily celkem 13 událostí, u nichž téměř není pochyb.

Od té doby, co jsme se na otázky z kosmologie dívali naposledy, už je zase nějaký ten týden, proto je na čase se dnes podívat na dalších několik otázek, které mi přišly a pokusit se na ně co nejlépe zodpovědět. Nezdržujme se tedy, a pojďme rovnou na to.

Je to jako čínské kouzlo. Nový uhelný palivový článek vyrábí elektřinu přímo z uhlí, elektrochemickou cestou. Žádné spalování, žádná pára, žádné turbíny. Uhlí sice zůstává fosilním zdrojem, ale největších hřích v podobě emisí oxidu uhličitého odpadá. Palivové články by navíc bylo možné posadit přímo do hlubinného dolu a nahoru by šla hotová elektřina.

Společnost HD Hyundai Heavy Industries vstupují do džungle digitální energetiky. Amerických datovým centrům pošlou masivní čtyřtaktní motory HiMSEN na naftu nebo zemní plyn, které mají výkon kolem 20 MW. Doposud poháněly lodě a elektrárny, teď budou pohánět i umělou inteligenci.

Maličké sub-souostroví mezi Naxem a Amorgem bylo v rané době bronzové přímo epicentrem starokykladské kultury. V řecké antice část ostrovů ještě dobře prosperovala, i když sláva rané doby bronzové už byla dávno pryč. Pak přišla bída, zachraňovaná rybolovem, a nakonec archeologové a turisté.

Airbus použil svůj taktický transportní letoun Airbus A400M Atlas a přemění ho na mateřský letoun A400M Mothership. Ten uveze až 50 středních dronů nebo 12 střel s plochou dráhou letu typu Taurus, které bude vypouštět na paletách, mimo dosah typické protivzdušné obrany protivníka.

Spermie nabírají v nadvarleti celkem nečekaný „náklad“ a svědomitě jej při oplození vajíčka předávají právě počatým potomkům. Jak to zasahuje do vývoje embryí a může to mít vliv na lidskou neplodnost?

Quaise Energy míří za obnovitelnou energií do zemských hlubin. Spoléhají na to, že superhorké horniny, jejichž teplota překračuje 300 °C, mohou poskytnout spoustu geotermální energie. V současné době již staví pilotní projekt Obsidian, který by měl v roce 2030 dosáhnout výkonu 50 MW.

S velkou pompou propagovaný miliardářský projekt Breakthrough Starshot vyšuměl do ztracena. Vědci ale na technologie optického pohonu kosmických lodí úplně nezanevřeli. Tým Texas A&M University vytvořil metajety, zařízení tvořená metapovrchy, která důmyslným způsobem reagují na dopadající světlo. Stane se z nich časem nový typ pohonu?

…aneb Zdravotní karta z druhohorní éry

Měly to být jen takové veselé obrázky, které měly okořenit elektronickou komunikaci. Jak se ale ukázalo, lidský mozek čte emodži, především ty, co mají tvar obličeje, jako skutečné lidské tváře a vnímá jejich emoce. Emodži se díky tomu staly nesmírně populárními, ale možná by se na ně měl vydávat zbrojní pas.

V oboru gravitačních vln a gravitační astronomie se stále něco děje, takže i když od posledního dílu našeho seriálu neuplynulo ještě tolik času, myslím, že má smysl se podívat na některé zajímavé novinky, které se v tomto oboru za tu dobu udály. A tyto novinky opravdu stojí za to, jak uvidíte sami. Zvláště některé jsou totiž opravdu vzrušující. Tak se nezdržujme a pojďme na to. A začněme tentokrát na povrchu Země u observatoře LIGO, na něco o kosmických misích se můžete těšit na konci článku.

Nedávno jsme publikovali článek v prestižním časopise Science o tom, jak kořeny rostlin reagují na mechanický stres. Tato zpráva se objevila v mnoha médiích. Nikde ale nebylo moc času řešit nic podrobnějšího. Čtenář OSLA však chce jistě víc, a proto bych zde trochu podrobněji rozebral, co jsme vlastně zjistili a proč je to důležité. Text rozebírá mechanismus, jak kořeny „cítí“ tvrdost půdy a jak hormon ethylen zastavuje jejich růst, pokud narazí na odpor.

Čas plyne. Nejprve to zkomplikovala relativita, podle které má vlastně každý svůj čas, který se může lišit od ostatních. Podle kvantové mechaniky by v některých situacích čas mohl tikat současně různými rychlostmi, přičemž by tyto různé módy času byly ve kvantové superpozici. Podle nové studie by to mohly prokázat ultrapřesné atomové optické iontové hodiny.

Nebudu zde znovu opakovat základní fyzikální principy, pokud někoho zajímá fyzika za gravitačními vlnami, nebo si potřebuje některé skutečnosti zopakovat, doporučím se podívat na první díl našeho seriálu, popřípadě na dlouhý článek věnovaný jen gravitačním vlnám, který jsem vydal před několika lety.

Existenci gravitačních vln máme potvrzenou od 70. let. Přímo jsme je spatřili až roku 2015 díky detektorům LIGO, které viděly splynutí dvou černých děr asi 1,5 miliardy světelných let od nás. K detektorům v USA se později přidaly VIRGO v Itálii a KAGRA v Japonsku, které zaznamenaly dohromady do konce roku 2021 91 událostí. A protože v tuto chvíli probíhá již čtvrtý běh detektorů a výsledky opět nejsou nezajímavé, společně se na ně dnes podíváme v prvním dílu nepravidelného seriálu, který vám bude přinášet novinky právě z této nesmírně perspektivní oblasti výzkumu.

Když se hromada kancelářských sponek nebo podobných částic propojí dohromady, vznikne pozoruhodný materiál, který není ani kapalinou ani pevnou látkou. V hromadě sponek, která je překvapivě pevná a odolná, je prostě víc, než by se na první pohled zdálo. Čekejte velké věci v materiálových vědách.

Čínský výzkumný tým vytvořil pěknou laboratorní simulaci zhroucení falešného vakua do stabilnějšího vakua. Použili k tomu masivní Rydbergovy atomy a laserové paprsky. Výsledky experimentů dopadly podle předpovědí kvantové teorie pole. Během výzkumu nebyl poškozen ani zničen žádný vesmír.

Američtí vědci postavili jednoduché mechanické počítače, které se kompletně skládají z mechanických komponent a zvládají jednoduché výpočty. Nepoužívají ani kousek mikročipu, ani špetku elektřiny. V budoucnu by mohly vzniknout mechanické počítače do extrémních podmínek nebo třeba chytré reagující materiály.

Bakterie nás doběhly, když ukázaly, že základní poučka genetiky nemusí platit. Všichni vědí, že instrukce pro tvorbu bílkovin jsou zakódovány v DNA. Ale může to být i obráceně? Může bílkovina kódovat DNA?

Kvarky jsou elementární částice, ze kterých se skládají protony a neutrony. Podle standardních představ by se kvarky již neměly skládat z ještě menších částic, ale fyzici rádi zkoušejí štěstí. Tým detektoru CMS zkusil, jestli by data ze srážek na LHC neodhalila, jestli mají kvarky něco uvnitř.

…aneb Výročí formálního popisu druhu Alioramus remotus

Ať je horko nebo zima, evoluce běží dál. Podle výsledků nedávné rozsáhlé studie má na podobu lidského genomu vliv přírodní výběr i v posledních tisících let nejčastěji v souvislosti s rozmanitými chorobami a imunitou. Usměrňující selekce ovlivnila asi 2 procenta našich genů.

Co když temná hmota není z tohoto vesmíru? Astrofyzik Enrique Gaztañaga tvrdí, že by to mohly být černé díry z předešlého vesmíru, který se „odrazil“ do toho našeho. Je to hodně extravagantní možnost, ale méně ztřeštěné nápady už docházejí. Cyklický vesmír by nakonec nebyl tak špatnou alternativou.