Osel

…aneb Zajímavý výsledek nového výzkumu.

Fúze je stále v nedohlednu. Ale až ji budeme mít, tak by mohla pohánět kosmické lodě a sondy. Fúzní pohon by nám příjemně „zmenšil“ Sluneční soustavu a řada zajímavých světů by se rázem ocitla skoro na dosah ruky.

U slov pomačkat, stlačit, nebo zmáčknout, zvláště ve spojení s něčím tak titěrným jako jsou buňky a struktury uvnitř buněk, se nám intuitivně vybaví představa poškození, nebo omezení funkce. Nové poznatky ale svědčí o něčem zcela jiném.

Alespoň těm ze Skalnatých hor, respektive hor Skalistých v USA a Kanadě. Přemnožení kůrovce by nemělo prospívat jen včelám v Rocky Mountains, ale i těm z naší kotliny.

Na Zemi máme zatím zkušenosti s nepříliš silnými magnetickými poli. Zatím jsme zvládli něco málo přes 1 kilotesla. Neutronové hvězdy a černé díry ale obklopují enormní magnetická pole, jejichž síla se pohybuje v řádu milionů tesla. Zdá se, že bychom mohli vyrobit i taková extrémní magnetická pole, pomocí implozí mikrotrubiček po zásahu ultraintenzivním laserovým pulzem.

Nikdy jsem nečekal, že se mě bude někdo opravdu bát proto, že přijíždím z Česka. České doklady jako výrazný aposematický znak, to je novinka naší doby!

…aneb Smutné svědectví nejdražší fosilie všech dob

Abychom našli exoplanetu velikosti Země, která se toulá vesmírem bez své hvězdy, musíme mít velké štěstí. Když ho máme, tak si všimneme nenápadné gravitační mikročočky, která takovou planetu zviditelní. V případě nově objevné potulné země OGLE-2016-BLG-1928 trvala mikročočka rekordně krátkých 41,5 minut.

Světlo ve vakuu sviští rychlostí 300 tisíc kilometrů za sekundu. Zvukové vlny jsou podobné těm světelným, ale šíří se mnohem pomaleji. Podle nového výzkumu má i zvuk svojí maximální povolenou rychlost. Nejrychleji se přitom šíří v pevných materiálech, složených z nejmenších atomů.

Pracuji léta ve farmaceutickém průmyslu a dovolte, abych se podělil o své zkušenosti s rouškami. Tam, kde je potřeba snížit riziko kontaminace, jsou roušky povinné. Umíte si představit chirurga, gynekologa, ortopeda a další medicínské specialisty, že by se u operačního stolu skláněli nad pacientem bez roušky? Takovému lékaři byste asi své tělo nesvěřili.

Ze závěrů výzkumu prezentovaného v nejnovějším čísle časopisu American Journal of Clinical Nutrition vyplývá, že i hubené kojící maminky dopřávající si ovocných cukrů, svým ratolestem snižují kognitivní schopnosti.

…aneb Představuje se Corythosaurus.

…aneb Co skutečně víme o africké dinosauří legendě?

I na koronaviru se dá najít něco pozitivního. Vědci z University of Arizona Health Sciences odhalili další rafinovanost původce nemoci COVID-19. Tím, že se svým proteinem váže na neuropilin, umlčuje signální dráhu bolesti. Poznatek má velkou šanci se uplatnit v přípravě léků navozujících úlevu od bolesti a nahradit nadužívané opiáty.

…aneb Jak by asi vypadal svět bez katastrofy na konci křídy?

…aneb Do jakých rozměrů mohl dorůst alosaurus?

Kvantové jevy klepou na dveře makrosvěta. Dánští kvantoví fyzici úspěšně provázali mechanický oscilátor milimetrové velikosti s oblakem tvořeným miliardou atomů v magnetickém poli. Prestiž zaručena, praktické aplikace na obzoru.

Když se nanočástice křemene o průměru 30 nanometrů převlékne za fenylalanin, tak se dovede vplížit do nádorové buňky. Tam pak spustí katastrofickou produkci kyslíkových radikálů, která přiměje dotyčnou buňku spáchat sebevraždu.

Boeing a Loyal Wingman společně vyvíjejí bezpilotní tryskový dron s umělou inteligencí. Loyal Wingman bude na bojových i průzkumných misích doprovázet jiné drony i letouny s lidskou posádkou. První test turbodmychadlového motoru dopadl na jedničku.

…aneb Jedna z nejvýznamnějších událostí ve vývoji života na Zemi?

Slitina železa, hliníku, niklu a přesně vyladěného množství chromu je superelastická. A také superodolná, protože na rozdíl od jiných podobných slitin si udrží své podivuhodné vlastnosti ve velmi širokém rozmezí teplot. Funguje od mínus 263 °C až plus 200 °C, takže by ji mohli využít i kosmičtí inženýři na Marsu nebo na Měsíci.

Bílého trpaslíka WD 1856 ze souhvězdí Draka obíhá ve velmi těsné blízkosti planeta, která je velikostí blízká našemu Jupiteru. Bílý trpaslík je ale mnohem menší. Svými rozměry odpovídá asi 140 procentům Země. Problém je v tom, že by tak blízko trpaslíkovi žádná podobná planeta vůbec neměla být.

…aneb Představení méně známého teropoda ze severu Afriky.

Společnost Google o sobě dala vědět ve kvantovém klání, které probíhá mezi nimi a IBM, a také dalšími aktéry. S kvantovým procesore Sycamore poprvé kvantově simulovali chemickou reakci. Byla to zatím jen „rozcvička“ s jednoduchou reakcí, ale brzy bychom se mohli dočkat dalších kvantových kouzel v chemii.

V německém institutu DESY již několikrát udrželi provoz vyvíjeného laserového plazmového urychlovače po dobu 30 hodin. Za tu dobu dokázali urychlit 100 tisíc svazků elektronů. Laserové plazmové urychlovače jsou už docela zralé na praktické aplikace.

Nová aplikace stále populárnějších kovových organických koster (MOF) umí divy s odsolováním a čištěním vody. Jeden kilogram MOFu PSP-MIL-53 vyrobí z mořské vody za jeden den téměř 140 litrů pitné vody. K regeneraci materiálu pro opětovné použití přitom postačí pár minut slunečního svitu.

Mobily jsou už dnes tak chytré, že dokáží doslova divy. Tak třeba kamera v mobilu umí prozradit naše hesla. Nemusí nám při tom ani koukat na displej počítače. S vhodným prográmkem a akcelerometrem vytvoří trojku, která PIN při komunikaci s bankou prolomí, aniž bychom museli stát u zrcadla. Teď výzkumníci přichází s nápadem, jak by nás mohl informovat, kdy začínáme mít „špičku“ a neměli bychom sedat za volant.

Američtí vojenští vývojáři uspořádali klání umělých inteligenci v soubojích na virtuálních stíhačkách. Pěkně jeden na jednoho, jen s palubními kanony, jako za 2. světové války. Vítězná inteligence dostala možnost bojovat s lidským pilotem. Zadupala ho do země 5:0.

Před čtvrt stoletím americký spisovatel Larry Niven ve sci-fi povídce „Žena v kráteru Del Rey“ píše o povlaku na získávání energie. Ten jakoby z oka vypadl tomu s čím nyní přichází parta výzkumníků z Washington University. Vědci hodlají spižírny energie dělat ze stále ještě nejběžnějšího stavebního materiálu - pálených cihel. Jejich červená barva nanesením polymeru a ochranného povlaku z pryskyřice hodně ztmavne, takže vizionář Niven se i tou černou barvou docela trefil.

Kvantová kočka opravářka mění postup, jak zajistit omezení chyb při operacích s qubity. Tahle technologie namísto použití většího množství qubitů využívá „kočičí qubity“. Nejsou chlupaté a nemňoukají, ale ukládají výsledný „správný“ qubit v podobě superpozice dvou stavů kočičího qubitu.

Nový detektor záření prorazil teoretický limit účinnosti detekce záření, který byl považovaný za pevně daný. Díky procesům v nanostruktuře černého křemíku jeden foton dopadajícího záření generuje v průměru 1,3 elektronů. To odpovídá účinnosti 130 procent.

Astronomové objevili skupinu extrémních hvězd, které se řítí ohromující rychlostí na orbitě naší supermasivní černé díry Sagittarius A. Nejrychlejší z nich je hvězda S4714, která společně s hvězdou S4711 stává prvním věrohodným kandidátem na squeezar, hvězdu „slisovanou“ gravitací blízké černé díry.

Oxid uhličitý je proklatě stabilní molekula. Velmi účinný a levný elektrokatalyzátor z atomárně rozptýlené mědi ho ale dokáže rozložit a společně s vodou přeměnit na užitečný etanol. Nová technologie by mohla přispět k rozvoji cirkulární uhlíkové ekonomiky.

Chtěli jsme mít umělé inteligence. Aby nám pomáhaly se vším možným. Což dělají, někdy velice úspěšně. Jsou to skvělí pracanti. Jenomže, nejsou tak neunavitelné, jak jsme si mysleli. Ve skutečnosti si občas potřebují zdřímnout. Je to naprostá jízda, jak jsou nám umělé inteligence podobné, i ve věcech, kde jsme to vůbec nečekali.

Většina u nás nacházených bludných balvanů je z vyvřelých (magmatických) hornin severského původu. Sedimentární souvky nejsou nijak vzácné, avšak velké bludné balvany tvořené sedimentárními horninami se u nás nacházejí již méně. Většina těchto hornin není odolná a velké balvany nepřečkaly ledovcový transport. Výjimkou jsou některé odolnější horniny jako jsou zkřemenělé pískovce.

Kvantové fantomy nacházejí využití v makroskopickém světě. Fyzici ochočili Casimirovu sílu a použili ji k manipulaci s makroskopickými objekty. Výzkum by mohl přinést řadu praktických aplikací, v technologiích souvisejících s mířením a detekcí.

Těhotenství je zázrak života v přímém přenosu. Mnohdy se nám jeho začátek odehrává pod nosem, aniž bychom to věděli. A někdy skončí tak rychle, jak přišlo, aniž bychom to postřehli. Dávno už víme, že „pouhé“ oplození k těhotenství nestačí.

V kupě galaxií SpARCS1049, vzdálené 9,9 miliard světelných let, mají velmi línou supermasivní černou díru. Přišla o zdroj oblíbené stravy, tak tam sedí jako panda a nic nedělá. Díky tomu se v kupě SpARCS1049 utrhla z řetězu tvorba hvězd, které jede rychlostí 900 Sluncí ročně.

Situace kolem gigantické exploze v Bejrútu se stále vyvíjí. Už ale panuje velká shoda na tom, že explodoval nevhodně uskladněný náklad zabaveného ledku amonného, který se velmi riskantně a trestuhodně nacházel přímo v životně důležitém bejrútském přístavu. Ledek amonný je sice hnojivo, ale také má velice explozivní choutky. Za vhodných podmínek se brutálně utrhne ze řetězu.

V laboratoři CERN neprobíhají pouze experimenty s využitím urychlovače LHC a vstřícných svazků s nejvyšší energií. Využívá se i urychlovač SPS, který slouží jako předurychlovač pro LHC. Jeho svazek dopadá na pevný terč a v reakcích urychlených protonů s jádry vzniká obrovské množství mezonů, jejichž vzácné rozpady jsou velmi zajímavým zdrojem informací o standardním modelem a možností hledat známky exotické fyziky za ním.

No, na kámen nemá, ale na druhé straně je pro víno mnohem lepší – a džbán se taky líp udělá z hlíny. A rhyta tvaru zvířátek jsou dojemná. Koncem rané doby bronzové se navíc objeví další zajímavé tvary, což možná souvisí se vzestupem moci minojské Kréty.

Novozélandský startup Emrod chce do jisté míry splnit sen Nikoly Tesly o bezdrátovém přenosu energie. Jeho zakladatelé spojili síly s novozélandským distributorem energie Powerco a připravují testy prototypu zařízení, které právě tohle dokáže. Dočkáme se distribuce energie bez drátů?

Pyrit, čili kočičí zlato, je velmi běžným minerálem, a také významnou železnou rudou. Pro elektroniku doposud nebyl příliš zajímavý, protože není magnetický. Vědcům se teď ale podařilo pyrit zmagnetizovat s přispěním elektrického proudu. Na obzoru je spousta zajímavých aplikací v elektronice.

Černé díry svou gravitací „ohýbají“ prostor i čas. Naše fyzikální teorie to napíná na samotnou hranici únosnosti, ale zároveň můžeme podivných vlastností černých děr a jejich bezprostředního okolí využít, abychom se o těchto gravitačních příšerách dozvěděli víc.

Že spermie plavou jako úhoři popsal jako první Anton van Leeuwenhoek. Jenže se mýlil a spolu s ním také my.

Nová fylogenetická studie příbuzenstva koronaviru SARS-CoV-2 ukazuje, že tahle vypečená čeládka žije v čínských netopýrech již několik desetiletí. Jsou mistry v rekombinacích genetického materiálu a neustále vytvářejí nové a nové varianty. Občas se jim to vážně povede a stvoří pandemický patogen. Zcela náhodně, samovolně a přírodně. Nejlepší obranou do budoucna bude detailně sledovat netopýry a jejich koronaviry, zároveň s lidmi v rizikových oblastech.

Na svou pouť k Marsu se vydal poslední z trojice pozemských průzkumníků. Po sondě ze Spojených arabských emirátů a čínské sondě se k rudé planetě vydalo i vozítko americké NASA Perseverance. Pokud jim budeme intenzivně držet palce, můžeme se v příštím roce i těch následujících těšit na řadu zajímavých informací o této planetě, která je asi nejzajímavější z hlediska potenciální pozemské kolonizace.

Zatímco vykopaným zkamenělým dinosaurům se do života moc nechce, japonští vědci hlásí úspěšné vzkříšení mikrobů z mořských sedimentů starých sto milionů let.

Odpadní vody bývají plné rezistentních bakterií i volně plujících genů s rezistencemi vůči antibiotikům. Nanokuličky z bismutu, kyslíku a uhlíku, zabalené do oxidu grafenu, chrlí do okolní vody kyslíkové radikály, které udělají z rezistentních mikrobů a jejich genů řešeto.

Dříve velmi děsivý, dnes již prakticky vyhubený virus neštovic podle analýz sekvencí dávných kostí a zubů vznikl zřejmě nejméně před 1 700 lety. To je mnohem dříve, než jsme si mysleli. V 6. století našeho letopočtu byly pravé neštovice běžné po celé Evropě, tehdy naštěstí ve výrazně méně zabijácké variantě než moderní pravé neštovice.

Kamenné nádobí, dózy na drobné předměty a šperky i rituální nebo honosné nádoby z Kyklad let 3200 až 2300 před n. l. Keramiku měli samozřejmě taky, ale tohle bylo něco onačejšího, co jen tak někdo neumí udělat!

Mágové kvantové optiky vytvořili kvantové optické zrcadlo z metamateriálu, který je založený na strukturované vrstvě pár set atomů. K vytvoření rekordně lehkého zrcadla ovšem posloužila veliká 2tunovaná aparatura. Nové kvantové zrcadlo by se mohlo uplatnit ve výzkumu i ve kvantových technologiích.

Podivné kovy (strange metals) jsou sice známé už delší dobu, fyzici ale až teď dali dohromady jejich životaschopný model. Což vzhledem k jejich exoticky kvantové povaze nebylo zrovna snadné. Ukázalo se, že představují plnohodnotné skupenství hmoty. Teď by podivné kovy mohly otevřít nové směry výzkumu ve fyzice.

Pokročilá adaptivní optika zařízení SPHERE na soustavě teleskopů Very Large Telescope (VLT) zachytila dva enormní plynné obry v planetárním systému hvězdy TYC 8998-760-1 ze souhvězdí Mouchy. Hvězda, které je pouhých 17 milionů let, je přitom velmi mladou verzí našeho Slunce.

Léto a vysoké letní teploty s sebou nesou pro řadu lidí různá zdravotní rizika. Ne tak pro kardiaky, jak by se mohlo na první pohled zdát. Podle odborníků je naopak léto pro pacienty s kardiovaskulárními problémy pozitivní.

Hybridní materiál ze strukturovaného hliníku a keramických kuliček je velmi lehký a zároveň extrémně odolné vůči řezání či vrtání, ať již bruskou, vrtákem či proudem vody. Proteus by se mohl stát materiálem pro osobní brnění nebo rozmanité ochranné či bezpečnostní pomůcky.

Trpaslík SDSS J1240+6710 má zvláštní atmosféru bez vodíku a hélia. Zároveň je lehký a řítí se Mléčnou dráhou rychlostí 900 tisíc kilometrů za hodinu. Vše nasvědčuje tomu, že tenhle trpaslík přežil nějakou exotickou supernovu polovičaté síly, s jakou jsme se nejspíš doposud nesetkali.

Pořádná civilizace potřebuje taky pořádné nářadí, materiály a technologie, ať už jde o kámen, kovy nebo další prostředky. Kyklady 3. tisíciletí před n. l. nabízejí ukázku, jak lze i v maličkém prostoru kombinovat tradiční materiály a dovednosti s novinkami doby, a to na výtečné úrovni.

Pulsary obvykle tikají jako splašené, ale velmi přesné hodiny. Někdy se stane, že náhle zrychlí, aby se pak zase vrátily k původními rytmu. Jako kdyby si škytly. Podle nové teorie by některá taková škytnutí mohla být spojena se srážkou pulsaru s masivní podivnůstkou, tedy částicí/tělesem tvořeným horními, dolními a podivnými kvarky.

Dosud panovala představa, že jedinými ptáky slyšícími vysoké frekvence, jsou sovy. Ta ale svou schopnost využívají pouze k lovu. Vyloudit zvuky nad 8 – 10 kiloherz, žádný pernatec neměl být schopen. Už to ale neplatí. Pouhých osm gramů vážící ekvádorská „horská hvězdička“, si na frekvenci 13,4 kilohertz domlouvá milostná dostaveníčka.