Osel

…aneb Představuje se potenciálně platný rod Stygivenator

Experimentální výzkum během amerických, kanadských a polských voleb přinesl závažná zjištění ohledně vlivu AI chatbotů jako je ChatGPT na voliče. Cílevědomě instruovaná a vycvičená inteligence je jako atomovka v přesvědčování. Posune mínění voličů klidně o 25 bodů na 100bodové stupnici, o čemž si tradiční kampaně mohou leda nechat zdát.

Co když nejsou jen čtyři základní fyzikální síly? Fyzici už nějakou dobu laškují s tím, že jich je pět, přičemž by tu pátou mohly zprostředkovávat skalární částice, tj. částice bez spinu a vnitřní struktury. Modelování chladnoucích neutronových hvězd a jejich srovnání s pozorováním skutečných neutronových hvězd pátou sílu nepřineslo, ale zúžilo prostor.

Vědec a konstruktér Logan Olson uveřejnil videa, v nichž trénuje humanoidního robota Unitree G1, aby se pohyboval zcela nelidským způsobem. Je to na pohled docela děsivé, ale vypadá to, že pro humanoida je tento znepokojivý styl pohybu elegantnější, než se plahočit po dvou nohách.

Momentálně sedmý nejvýkonnější superpočítač na světě, japonský Fugaku, úspěšně simuloval mozkovou kůru laboratorní myšky, což představuje o něco více než desetinu jejího mozku, jehož celý objem je asi jako mandle. Není to špatné a pomůže to s modelováním mnoha procesů a pochodů v mozku, ale na simulace pořádných mozků si ještě počkáme.

Ničivá epidemie moru začala svou cestu Evropou v roce 1347 v italských přístavech. Vědci nyní spojili propuknutí pohromy s výbuchem sopky.

Tureckému letectvu se jako prvním na světě povedl test s ostrou střelbou domácí radarem naváděné střely Gökdoğan, kterou vypálil bojový dron Kızılelma. Jde o významný milník v rychle postupujícím vývoji dronových leteckých sil, které už tolik nepočítají s lidskými piloty.

„Pás děr“ představuje možná ještě větší záhadu než slavné geoglyfy z Nazcy. Postavili záhadný peruánský systém jam mimozemšťané, Inkové nebo jejich předchůdci?

Kairos Power staví v Oak Ridge demonstrační oblázkový reaktor Hermes. Aby udrželi tempo, využili služby největší polymerové 3D tiskárny na světě, která pracuje v centru Advanced Structures and Composites Center (ASCC) University of Maine. S vytištěnými šablonami na beton se betonuje jedna báseň.

Ve vzdálenosti asi 140 milionů světelných let od nás se nachází vlákno kosmické pavučiny, dlouhé asi 50 milionů světelných let. Astronomové pozorováním galaxií v tomto vláknu zjistili, že toto vlákno rotuje, asi rychlostí 110 kilometrů za sekundu. Je to jedna z největších struktur ve vesmíru, kterou jsme přistihli při rotaci.

…aneb Jak šel čas s objevy tyranosauridních teropodů

Teď nepůjde o lékařský význam tohoto slova, nýbrž o filosofický. Podle Platóna je poznávání vlastně rozpomínání (anamnésis), totiž na ideje, a to díky smyslovému vnímání. Prý se rozpomínáme na ideje, mezi nimiž duše žila před sestupem do těla. Vyžaduje „aha efekt“ reinkarnační nauku?

Vesmírná energetika stojí na solárních panelech. Jejich transport do vesmíru se ale hodně prodraží. Dcubed nabízejí jako řešení systém ARAQYS, který tiskne solární panely přímo ve vesmíru. Úspora je prý o řád, první solární panely by se měly tisknout ve vesmíru už v prvním čtvrtletí příštího roku.

Při průchodu elektřiny drátem nebo třeba vody trubkou dochází k tomu, že prostředí tento pohyb brzdí. Kvantový svět má ale svoje pravidla. „Kvantový drát“ z tisíců lineárně uspořádaných atomů rubidia, polapených v magnetických polích a laserech funguje jako perfektní vodič.

Mývalové geniálně využili lidských sídel a rozpoznali v nich zdroj nejsnáze dostupné potravy. Staly se z nich popelnicové pandy, které ale musejí být v rámci možností příjemné a milé, aby jejich lidští sousedé nebránili své odpadky se zbraní v ruce. Jsme svědky bouřlivé evoluce popelnicového mazlíka.

Kniha z pozůstalosti slovutného paleontologa Oldřicha Fejfara právě vyšla. Okénko do problematiky třetihorních savců v západních Čechách, ale zvláště do „lázeňské geologie“ a geognosie raného 19. století, s tehdejší diskuzí „neptunismu“ a „plutonismu“, tedy i o Komorní hůrce, slavné české sopce.

Horké vody národního parku Lassen Volcanic severovýchodní Kalifornii obývá geotermální améba, která je tak drsná, že se při teplotě 42 °C teprve začíná rozcvičovat. Experimenty ukázaly, že incediaméba roste a množí se až do teploty 63 °C, což z ní dělá nového rekordmana mezi eukaryoty.

Hraví fyzici našli (téměř) univerzální vztah, který platí pro náhodné rozbíjení křehkých objektů, ať už z pevných látek nebo kapalin. Nový zákon sedí na veliké množství dat o rozbíjení, s výjimkou příliš měkkých objektů a situací, kdy rozbití je spíše pravidelné než náhodné.

Soudobé hypersonické systémy jsou obvykle velice drahé. Jejich cena se pohybuje v desítkách milionů dolarů. Čínští Lingkong Tianxing Technology vyvinuli „lidový“ hypersonický systém YKJ-1000. Díky jednodušší konstrukci ho lze vyrábět ve velkém a podstatně levněji. Při rychlosti Mach 7 by ve větším počtu mohl zahltit už tak problematickou obranu proti hypersonickým střelám.

Materiáloví vědci Oregon State University vymysleli sofistikovanou náhražku betonu z jílové zeminy, vláken konopí, písku, biouhlu a tepelně aktivovaného pojiva na bázi akrylamidu. Začíná tvrdnout ihned po opuštění trysky tiskárny, za 3 dny se pevností vyrovná betonu pro obytné stavby a do 10 dní ho více než dvakrát v pevnosti překoná.

Knižní klenot letošního podzimu představuje dynamiku krajiny mimo hustě obydlené oblasti za posledních zhruba 12 tisíc let, od konce paleolitu po následky požáru v Českosaském Švýcarsku. Přitom seznámí s řadou metod zkoumání, jak z rozličných přístupů získat plastický obraz. Také problematizuje některé ikony, například koncept původnosti.

Můžeme si představovat, jak nám vědomí tajuplně vykrystalizovalo v hlavě a přemýšlet, proč jsme výjimeční. Nebo se můžeme podívat na ptáky. V poslední době se množí důkazy, že ptáci mají určité formy vědomí a jsou si svým způsobem vědomi sami sebe. Jak se zdá, vědomí má starobylou historii, prochází evolucí a jeho mnohem běžnější, než jsme si mysleli.

Indičtí kvantoví čarodějové zkusili prolomit limit prolomení limitu kvantové podivnosti se strojem na nukleární magnetickou rezonanci a qubitem z jádra atomu uhlíku uvnitř molekuly. Ačkoliv to zní nepravděpodobně, dokázali to, když uvedli qubit do stavu superpozice různých typů magnetické rotace. Výsledkem je ještě podivnější a překvapivě praktická podivnost.

Z Číny se stává velmoc humanoidních robotů. Humanoidi přijíždějí do továren, na letiště, do úřadů, a také na hranice. Hraniční přechody i samotnou hranici v provincii Kuang-si posílí žádaní humanoidi Walker S2 čínských UBTECH Robotics, kteří si sami mění baterie.

Společnost UBTECH z jihočínského Šen-čenu jako první dodala humanoidní roboty v masovém měřítku zákazníkům z průmyslu. Zájem mají především automobilky. Do konce roku UBTECH nasadí 500 humanoidů Walker S2. Jejich akcie stoupají. Sledujeme počátek převratu v průmyslové výrobě?

Startup Longshot vyvíjí veliké dělo, které by mělo vystřelovat projektily s nákladem na oběžnou dráhu. V domovském Oaklandu úspěšně prošli pilotními testy. Teď stavějí pokročilý prototyp v Alameda Point a čekají na povolení k výstavbě u letiště Tonopah v Nevadě pro dělo ráže 910 mm a délce přes 500 metrů, které by již mělo dostřelit na orbitu.

S rekordně malými nano OLEDkami z ETH Zürich je možné vyrobit pixely o velikosti 200 nanometrů. S nimi by bylo možné teoreticky vyrobit displej s rozlišením 50 tisíc pixelů na palec. Na obzoru se rýsují displeje s ultra ostrým obrazem, výkonné minilasery, pokročilé mikroskopy nebo třeba velmi citlivé biosenzory.

…aneb Představení zakladatele slavné dynastie teropodů

V ugandském národním parku Kibale se válčilo deset let. V genocidním konfliktu zvítězili šimpanzi Ngogo, obsadili území protivníků, získali jejich zdroje a okamžitě se jim začalo rodit víc dětí, které ještě ke všem mnohem lépe přežívaly. Války šimpanzů odhalují temnou evoluci válčení.

Stirlingovy motory obvykle pracují jako tepelné stroje s vnějším spalováním. Inženýři UC Davis obrátili tenhle mechanismus naruby a namísto ohřívání „teplé“ strany radiačně ochlazují „chladnou“ stranu motoru anténou, která za jasné noci vyzařuje křehké pozemské teplo do nelítostného mrazu vesmíru.

Britští Tokamak Energy úspěšně testují „vysokoteplotní“ supravodivé magnety. Jde sice o teploty jen asi 30 stupňů nad absolutní nulou, ale i to hraje velkou roli. Nové magnety dosahují magnetické indukce 11,8 tesla a mají našlápnuto k využití ve fúzní energetice, datacentrech, elektromotorech nebo třeba při magnetické levitaci.

Nanotrubičky nitridu boru (BNNT), které mají průměr 5 nanometrů, se uplatnili v novém filmu, který je velmi lehký, pevný, výborně vede teplo a výtečně stíní neutrony. Původně byl tento materiál vyvinutý pro kosmické technologie, ale mohl by se uplatnit celé řadě aplikací dalších odvětví moderního průmyslu.

Co se stane, když se mezi lidmi v metru objeví Batman? Italští psychologové to zkusili v milánském metru a zjistili, že se dramaticky zvýší ochota lidí pouštět sednout těhotnou ženu. Cestující zaskočí nečekaná situace. Roli ale zřejmě hraje i to, že Batman je jako superhrdina ochráncem slabších a mstitelem bezpráví.

Labutí píseň prastaré civilizace v nových podmínkách. Příklad kulturních vlivů v průběhu asimilace.

Orbitální solární energetika nabízí možnost obejít omezení, jaká sužují těžbu solární energie na Zemi. Z orbity je možné posílat solární energii na zemský povrch nebo také na solární panely jiných satelitů. Takovou technologii vyvíjí i Star Catcher, který nedávno přenesl energii rekordním 1,1 kW paprskem.

…aneb Ještě jednou o legendě z hlediska současné vědy

Výzkumný tým vedený odborníky Karlovy univerzity skóruje objevem výjimečného eukaryota, který připomíná mimozemskou návštěvu v kultuře mořských nálevníků katedry zoologie. Solarion arienae je příbuzným podivuhodné meteory a společně s dalšími zvláštními „prvoky“ vytvořili novou velkou linii eukaryot, nazvanou Disparia.

Útoku moderních tanků ještě donedávna čelila děla nebo řízené protitankové střely. Co kdyby namísto těchto drahých systémů proti tankům zasahovali malí, chytří, laciní a nebezpeční pozemní roboti? Ohniví mravenci útočí v koordinovaných autonomních hejnech a z tanků rozhodně nemají strach.

Simulace galaxií na úrovni jednotlivých hvězd bývají nesmírně výpočetně náročné. Japonský tým vymyslel nový postup, kdy ke klasickým (super)počítačovým simulacím připojil umělou inteligenci, vycvičenou na simulacích exploze supernovy ve vysokém rozlišení. Nová simulace pojme stokrát více hvězd a je stokrát rychlejší než dosavadní nejlepší simulace galaxií na úrovni hvězd.

Analýzy rozložení rádiových galaxií ve vesmíru odhalily problémy v kosmologickém modelu. V souvislosti s tím se buď Sluneční soustava pohybuje více než třikrát rychleji oproti dřívějším odhadům anebo je rozložení rádiových galaxií méně uniformní, než jak předpovídá standardní kosmologický model.

Nový průtokový článek pohání glukóza s riboflavinem, tedy vitamínem B2. Je to lepší než Matrix, protože nejde o baterii přímo z lidí, ale baterii inspirovanou buněčným metabolismem. Taková baterie je levná, geopoliticky přívětivá a stejně tak i vstřícná vůči životnímu prostředí.

K málo hmotným hvězdám, přezdívaným červení trpaslíci, se zde vracíme opakovaně. Ve vesmíru je jich totiž spousta, a navíc se u nich snadno hledají planety. Podmínky na těchto světech se určitě moc nepodobají Zemi, to ale neznamená, že to tam nemůže být po čertech zajímavé!

Geologové se radují z nově objeveného kráteru Jinlin v jižní Číně, který se zachoval v dobrém stavu díky tomu, že se meteorit trefil do vrstvy žuly. Kráter o průměru 900 metrů je daleko největším známým impaktním kráterem z holocénu a jeho objev z našeho pohledu zhorší odhady pravděpodobností zásahu Země kosmickými tělesy.

Čínská společnost China Energy Engineering Corporation postavila rekordně velkého draka pro těžbu větrné energie ve výšce kolem 300 metrů. Připomíná padák a má šetřit zastavěnou plochu, spotřebu oceli i náklady na výrobu elektřiny.

Společnost Microsoft buduje AI datacentra Fairwater s novou strukturou výpočetních jednotek, která budou propojena optickými kabely do virtuálního superpočítače. Na něm budou trénovat masivní AI modely se stovkami bilionů parametrů. Konkurenční společnosti budují podobnou infrastrukturu.

Vědci zkoumají kosmologickou inflaci v prvních chvílích po Velkém třesku, a pak také primordiální nukleosyntézu, která začala asi 10 sekund po Velkém třesku. To, co se odehrálo mezi tím, zůstává do značné míry nejasné. Podle nové studie tehdy docházelo ke hroucení hal hmoty do kanibalských a bosonových hvězd, a také do primordiálních černých děr.

Čína se dostává do čela výzkumu v oblasti pokročilých jaderných technologií. Dalším významným krokem je zahájení testů thoriového cyklu v prototypovém reaktoru s kapalným palivem v podobě tekutých solí TMSR-LF1.

Vzácná rizika s možnými devastujícími následky a mnoha oběťmi na životech mohou vzbuzovat přehnané, „vystrašené“ reakce. Podle evoluční studie se takové iracionální chování vyplatí z dlouhodobého pohledu na úrovni genů. Snahy více informovat veřejnost v podobných situacích jsou tím pádem poněkud mimoběžné.

Čínští vojenští vědci simulovali explozi špinavé jaderné bomby a otestovali raketový systém rychlé reakce proti radioaktivnímu spadu menšího rozsahu. Je to jako technologie pro vyvolání deště, jen namísto kapek vody spadne na zem radioaktivní materiál, který se pak nešíří po okolí. Účinnost je údajně velmi slušná, pokud dojde k zásahu do 2 minut po explozi či katastrofě.

…aneb Další zajímavá součást české pleistocenní megafauny

Platónova jednodimenzionální mapa všeho má čtyři úseky: Ideje, matematické objekty, smyslově vnímatelné věci, a nakonec jejich stíny nebo odlesky. K prvním dvěma se vztahuje myšlení, k druhým dvěma smyslové vnímání. Čím je to důvtipné a čím problematické?

Výzkumný tým Princeton University vylepšil supravodivý transmonový qubit tak, že vydrží přes 1 milisekundu, několikanásobně déle než současné qubity. Klíčem pro vytvoření milisekundového qubitu jsou tantalové struktury na podkladu z křemíku, na rozdíl od doposud používaného safíru. Je to významný pokrok v kvantových technologiích.

Čínští Xpeng představili pokročilého humanoida IRON. Elegantně vyhlížejícího robota inspirovala lidská anatomie. Přirozené pohyby jeho umělých kloubů a svalů, poháněné baterií s pevným elektrolytem, řídí umělá inteligence, která sedí na třech AI čipech Turing s velkou výpočetní silou. Analyzuje svět v reálném čase a bez potíží proplouvá lidským davem.

Fyzici zmapovali sdílený prostor mezi dvěma entanglovanými černými dírami a dospěli k tomu, že se tam namísto předpokládané hladké červí díry nachází Einstein-Rosenova housenka, dlouhá a chaoticky uspořádaná struktura. Když se přibližuje obecná relativita s kvantovou mechanikou, vylézají podivnosti.

Přáli jste si mít superschopnost? Jednu máte, i když jste o ní nejspíš nevěděli. Nedávný výzkum britských vědců prozradil, že máme schopnost vzdáleného doteku. Dokážeme vystopovat předměty zahrabané v písku, aniž bychom se jich dotkli. Jsme v tom dokonce lepší než speciálně vycvičené robotické systémy.

Jihokorejský výzkumný tým položil na popravčí špalek standardní svíčky v podobě supernov typu Ia. Ne, že by neexistovaly, ale zřejmě trpí systematickou chybou. Z nějakého důvodu jsou tyto supernovy v populacích mladších hvězd, vzhledem k vývoji vesmíru, méně jasné. Potvrdí-li se to, dejte sbohem standardnímu kosmologickému modelu a zrychlování rozpínání vesmíru.

Specialista na záblesky či výtrysky na obloze Zwicky Transient Facility (ZTF) v roce 2018 detekoval neobvyklou událost související s aktivním galaktickým jádrem J2245+3743, vzdáleným asi 10 miliard světelných let. Zřejmě šlo o nejvíce vzdálené a nejvíce jasné sežrání hvězdy, s jakým jsme se setkali. Tentokrát podlehla masivní hvězda s hmotou 30 Sluncí.

Autonomní ponorky mají řadu výhod, ale také trable s navigací. Rádiové signály satelitní navigace nepronikají příliš hluboko do vody. Ponorky sice využívají inerciální navigaci, v té se ale rychle kumulují chyby. Řešení by mohly být extrémně přesné kvantové hodiny s atomem rubidia-87. Royal Navy je úspěšně testují na podvodním dronu XV Excalibur.

Existující elektronika sice do jisté míry simuluje mozkové neurony, ale při bližším pohledu jsou to obvykle stále jenom matematické rovnice. Nové umělé neurony z USC napodobují neurony doslova fyzicky. Generují elektrický signál pomocí iontů stříbra. Taková technologie by mohla podstatně zmenšit čipy a omezit spotřebu energie.

…aneb Konečný verdikt ve věci malého tyrana