EDUzín

Linda Přibylová nastoupila po maturitě do pojišťovny. Celkem rychle stoupala po kariérním žebříčku, až se stala regionální ředitelkou. Práce ji bavila, dlouho si neuměla představit, že by ještě někdy dělala něco jiného. Od září je učitelkou na sídlištní škole v Praze 9 na Balabence.

Sabina Addailamy žije v Jemenu zmítaném válkou. Ona sama se snaží pomáhat lidem i v rámci organizace Pomůžu jak můžu. Dlouhý válečný konflikt už v zemi na jihu Arabského poloostrova způsobil, že až osmdesát procent Jemenců trpí hladomorem. Důležité je teď pro všechny vyřešit své základní potřeby.

Žáci učebních oborů jako Štěpán, Lukáš a Michal obvykle tráví polovinu školního roku praxí. Tuhle část učení mají ostatně nejraději, ale v dílnách Integrované střední školy ve Vysokém nad Jizerou už dlouho panuje ticho a klid. Někteří kluci si udrželi práci v autoservisech, jiní jsou s tátou v domácí dílně.

Už rok školy střídavě otvírají a zavírají, zajišťují dezinfekce, online výuku, počítače pro sociálně slabé a teď ještě připravují různé varianty rozvrhů podle případného návratu do škol. Některým ale přibylo téměř neřešitelné zadání – hodiny praktické výuky.

Pandemie připravila děti o sociální kontakt a přilepila je k počítačům, rodiče vystavila dvojí zátěži práce a celodenní péče o potomky, učitelé se ocitli ve zcela neznámých situacích vzdělávání na dálku a bojují s nejistotou, zda je na druhé straně drátu vůbec někdo registruje.

Učitelka Štěpánka Baierlová cítí s dětmi, které se hlásí na střední školu. Sama letos učí dvě třídy deváťáků a je přesvědčená o tom, že je dlouhá nepřítomnost ve škole u přijímaček poznamená. „Kdyby chodily do školy, trénovaly bychom počtářský drajv i schopnost soustředění.

Loni na podzim povolalo ministerstvo zdravotnictví kvůli krizovému nedostatku zdravotnického personálu mimo jiné na pomoc i studenty posledních ročníků středních zdravotnických škol. Od začátku listopadu do půlky prosince se mnoho z nich stalo plnohodnotnou součástí pracovních týmů, a to za plného studijního tempa a příprav na maturitu.

Rychlé šípy, kronika Vontů, ježek v kleci nebo Tleskačovo kolo. Víte, že to všechno teď můžete potkat ve vyprázdněných uličkách staré Prahy? Skautská nadace Jaroslava Foglara rozmístila po Starém Městě bojovku, která je dostupná zdarma všem.

Žijeme v Egyptě a když tam před deseti lety řádila ptačí a prasečí chřipka, školy se také zavřely. Jeden rok na zimní semestr, druhý na letní, v součtu to byl jeden celý školní rok. V té době nebylo možné využít žádné online vzdělávání, takže děti měly prostě rok prázdniny.

Alexis Katakalidis momentálně učí angličtinu a španělštinu na Gymnáziu Jana Nerudy v Praze, v minulosti učil jazyky na několika školách v Čechách i v zahraničí, rok byl ředitelem na soukromém gymnáziu v Praze. Loni v červnu byl oceněn třetím místem v soutěži o inspirativní učitele Global Teacher Prize ČR. Porota mimo jiné vyzdvihla jeho zájem o celkový rozvoj žáků a přístup k formativnímu hodnocení. „Známky a formativní hodnocení nemusí jít proti sobě,” vysvětluje. A co by měl podle něj dělat dobrý učitel? Vést děti k zodpovědnosti za vlastní učení a neustále se vzdělávat.

Bez přehánění celý svět teď řeší, zda a jakým způsobem vrátit děti do škol. Zatímco Evropa sází hlavně na testování, v USA jsou učitelé mezi prioritními skupinami pro vakcinaci. Každý americký stát má značnou autonomii a liší se od sebe i jednotlivé okrsky.

Ministerstvo školství letos umožnilo středním školám nevyužít jednotné přijímačky a přijímat zájemce dle vlastních kritérií. Spolu s tím se znovu otevírá debata, jak vlastně studenty ideálně vybírat. Pražské Gymnázium Na Zatlance má košaté přijímací řízení, které rok od roku vylaďuje. „Postupně přicházíme na to, co všechno je pro nás u uchazeče důležité. Kdybych nemusela řešit čas, chtěla bych každého vidět u pohovoru, teprve tam z čísel v kolonkách vystupují konkrétní lidé,“ říká ředitelka Jitka Kmentová.

Popeleční středou končí masopust a začíná tradiční křesťanský předvelikonoční půst. V posledních letech však nabývá nové podoby, lidé se postí třeba od sociálních sítí nebo od čokolády. A k tomu, že je dobré někdy zažít i nedostatek, vedou i své děti.

Už je to pár měsíců, co si letošní prvňáčci poprvé hodili na záda aktovky a vyrazili do školy. Přes různé karantény a lockdowny jsme se přehoupli do druhého pololetí. Už se asi ví, kdo je a bude třídní šašek, vytvořily se první partičky a dvojice kamarádů.

Ministerstvo školství letos umožnilo školám, aby si zorganizovaly přijímací zkoušky po svém. Jednotné testy nejsou povinné. Na Waldorfském lyceu se bez nich moc rádi obejdeme. Bohužel jsme jedni z mála, čemuž rozumím. Učitelé jsou vyčerpaní a distanční výuka – pokud má mít smysl – je velmi náročná.

Rakouští školáci se v pondělí vrátili do škol, někteří po více než třech měsících. Podmínkou školní docházky v Rakousku je pravidelné testování, které si děti provádějí sami před vyučováním. „Škola otevírá o deset minut dřív a do začátku vyučování je hotovo.

Covid naplno zasáhl do výjezdů vysokoškolských studentů v zimním semestru 2020/2021, kdy s Erasmem+ vyjela asi polovina přihlášených. Navíc se musejí přízpůsobit i v zahraničí režimu „všechno na dálku“ – přednášky i semináře. Jak na českých, tak na zahraničních univerzitách mají studenti většinu výuky online.

Škola, kde se děti učí i to, jak stát v řadě na oběd, a přesto nepůsobí jako kasárna. Učitel dětem látku vykládá, a přesto polovina žáků nespí. Týmová práce a badatelský přístup se spíš omezuje, protože se neosvědčily. „Nejdřív jsem se na to díval nesouhlasně, až s odporem.

Film Sestra v akci 2, pizza, popcorn a chat, kde si můžeme během filmu povídat, jako bychom seděli ve stejném kině. To jsou ingredience online filmové party, kterou pro své žáky uspořádal učitel hudební výchovy z mezinárodní Evropské školy v Bruselu Noah Tauche.

Alena Vávrová byla matematicky mimořádně nadané dítě a dospělí kolem ní to věděli, ale nic s tím nedělali. Jako druhostupňová učitelka matematiky nyní ve své škole žáky s nadáním podporuje a školí v tom i ostatní učitele. „Nemají na růžích ustláno a musíme se starat i o tuhle část Gaussovy křivky.

Petici “Nesmíme obětovat děti! Žádáme vládu, aby školství zařadila mezi své nejvyšší priority” podepsalo za deset dni třináct a půl tisíce lidí. Obsahuje zejména požadavky na rozvolnění striktního zákazu venkovních aktivit pro školáky. Pro výzvu je zformuloval ředitel pražského gymnázia Přírodní škola František Tichý a jeho školní komunita.

Enfant terrible české pedagogické scény Robert Čapek napsal novou knihu s názvem Uč jako umělec. Vypadá jinak než obvyklé didaktické příručky se strohou korporátní grafikou. Malá publikace o velkých vzdělávacích myšlenkách, jak stojí v podtitulu, se tváří jako kniha kouzel: obálka s ornamenty, velká písmena, obrázky.

Rok 2020 byl pro něj v mnohém přelomový. S manželkou počali čtvrté dítě, po deseti úspěšných letech opustil křeslo starosty středočeských Říčan. Když se rozhlížel, co dál, vyslechl si starosti ředitele jedné z místních základních škol, kterému chyběli učitelé. „Najednou jako by to ve mně zavibrovalo, všechno do sebe zapadlo, a řekl jsem: tak já to beru,“ vzpomíná Vladimír Kořen, jak se kromě moderátora a popularizátora vědy stal učitelem na druhém stupni.

S depresemi, úzkostmi či psychotickými stavy se potýkají čím dál častěji i děti a adolescenti. Péče o takové pacienty s psychiatrickou diagnózou je dnes ale těžko dostupná a roztříštěná. V rámci její reformy proto vznikají multidisciplinární týmy. Jeden z prvních od podzimu funguje v Praze-Nuslích, kde vzniká jako součást projektu Nové služby, jehož iniciátorem je ministerstvo zdravotnictví, a spolupracují v něm zdravotnické zařízení Mamadů a organizace poskytující sociální služby pro rodiny s dětmi Dům tří přání, v jehož čele stojí Miroslava Flemrová.

Česká školní inspekce je organizátorem šetření vzdělávacích výsledků TIMSS i PISA v České republice, provádí mnoho dalších vlastních průzkumů a její inspektoři každý rok navštíví zhruba dva tisíce škol a v nich třicet tisíc vyučovacích hodin u patnácti tisíc učitelů.

Pavla Smetanová žije už dvaadvacet let na jednom z nejkrásnějších řeckých ostrovů – na Korfu. Do Mekky dovolenkářů ji přivedla práce v turistickém ruchu, které se věnuje dodnes, když z pozice delegátky cestovní kanceláře přešla ke zprostředkování pobytů pro rodiny.

Rodiny se školou povinnými dětmi to dnes věru nemají jednoduché. Ta naše má dvě děti na distanční výuce, druhačka chodí do školy. Když větším dětem skončí on-line hodiny, přivedu nejmladší, dáme si oběd a vyženu všechny ven. On-line judo, sbor, tanečky a výtvarku nepovažujeme za důvod, proč trávit další hodiny před obrazovkou.

Minisérie České televize o Boženě Němcové zaujala učitele. Někteří se ji chystají využít ve výuce, jiné znejišťuje, jestli v seriálu není příliš sexu. „Respektovala bych, že tvůrci označili seriál jako vhodný pro diváky od patnácti let, ale v osmé nebo deváté třídě už by ho asi pustit šlo,“ říká gymnaziální učitelka literární výchovy Eva Marková.

V době, kdy se prakticky veškerá práce i zábava přesunuly do virtuálního prostoru, žijeme všichni daleko víc u počítačů, tabletů a mobilů. Někteří odborníci říkají, že dnešní děti se už prakticky narodily jako digitální bytosti, a vidí hlavně výhody.

Poslední dobou se to okolo mě opět nějak víc mele, o známkování se bavím se svými dětmi, přáteli i kolegy. Zrekapituloval jsem si, jak to se známkami mám já, co mi leží na srdci. Vlastně, budu-li anatomicky přesný, spíš v žaludku. Známky jako takové jsou v tom nevinně.

Koncem minulého roku vydala Česká školní inspekce zprávu o tom, jak si čeští čtvrťáci vedli v mezinárodním šetření TIMSS, které prověřuje znalosti matematiky a přírodovědy. Ze zveřejněných žebříčků vyplynulo, že jsou na tom celkem dobře, v nadprůměru.

Šikany máme na českých školách moc – a její důsledky škodí dětem, dospělým i ekonomice. Ve Finsku to vědí dávno, a tak už více než deset let používají ve školách program KiVa, který pomohl snížit šikanu o více než šedesát procent. Jeho účinnost se od září začne ověřovat na desítkách českých škol.

Milé děti, ve škole děláme co? Sbíráme jedničky! říkají některé paní učitelky prvňáčkům. Stále více učitelů se ale k hodnocení ve škole staví radikálně jinak, od číslic ustupuje, hodnotí slovně. Co se skrývá za pojmem formativní hodnocení, kterým se teď ohání moderní pedagogové?

V souvislosti se zavřenými školami mi vyvstává několik zásadních otázek, které můžou silně ovlivnit budoucnost českého vzdělávání. Mezi ně patří i úvahy o systémové úpravě letošních maturit z důvodu nestandardní situace. Pro studenty tato zkouška za nynějších podmínek představuje výzvu, která může posloužit jako dobrý trenažér pro všechny budoucí výzvy.

Učitelé jsou v podobné pozici jako tvůrci Boženy, zaznělo na předpremiérové projekci a následné debatě, kterou Česká televize uspořádala speciálně pro skupinu češtinářů. Jak to? De facto též popularizují nějakou látku a snaží se, aby to nebyla nuda.

ArmA, Mafia, Original War, Machinarium a další a další. Pokud hrajete hry na počítači, asi už tušíte, o čem bude řeč. Počítačové hry už dávno nejsou jen tupé střílečky, kde stříká krev – a nejen v klasických střílečkách, ale i v produkci „chytrých“ her drží Česko ve světovém srovnání velmi slušné pozice.

V roce 2015, poté, co ukončila školu, chtěla mladá architektka Jana Šerá někam vycestovat a chvíli tam pobýt. A na té cestě se chtěla věnovat nějakému projektu spojenému se svou profesí. Nakonec postavila školu v Nepálu, a to jako členka českého Meem Architecture, které navrhuje školy z přírodního materiálu a v harmonii s okolní přírodou.

Opatření proti šíření koronaviru trvají s různou intenzitou už několik měsíců a nikdo nedokáže odhadnout, jak dlouho ještě trvat budou. Nemůžeme do kina a do divadla, ale ani na sportoviště. Když k tomu přidáme tmu už ve čtyři a mrazivé počasí, je nasnadě, že mnozí z nás se pohybují daleko méně, než by bylo třeba.

Daniel je chytrý a velmi pracovitý kluk, má rád excelovské tabulky a všechny dopravní prostředky, nejvíc letadla. Je v deváté třídě a letos ho čekají přijímačky na střední školu. Chtěl by studovat dopravu nebo logistiku. Jenže má taky pár poruch učení, a tak je velká neznámá, jak se popasuje s přijímačkami.

Co z našeho dítěte bude? Na jaký obor ho dáme? Co ho bude v životě bavit a co živit? Podobné otázky si klade asi většina rodičů, a tím intenzivněji, čím víc se jejich potomek blíží do deváté třídy a k přijímačkám na střední školu. Někteří rodiče využijí školní poradenství při volbě povolání, jiní se objednají do pedagogicko-psychologické poradny nebo ke kariérovému poradci.

Na učitelích záleží, hlásá do světa nový ročník soutěže Global Teacher Prize, který hledá hvězdy mezi pedagogy znovu i v České republice. A startuje s novým spotem, v němž poprvé nehrají herci, ale reální učitelé se svými skutečnými žáky. Vyprávějí, jak se podařilo nadchnout pro čísla kluka, kterého víc než matematika zajímá Youtube, nebo jak zatraktivnit chemii dívce s vášní pro umění.

Když mu bylo 24 let, založil gymnázium Přírodní škola, které vede dodnes. Je tak po padesátce možná služebně nejstarším ředitelem v Česku, i když nosí spíš pohorky než kravatu. Jeho vize školy má hluboké kořeny, vedou k legendárním projektům Dona Boska, Eduarda Štorcha, Přemysla Pittra nebo Antona Makarenka.

Rozvod. Slovo, které vyvolává spoustu nehezkých asociací. Cítíme v něm zánik, bolest, spory, hádky. Zkušenost s rozvodem – a často i opakovanou – má snad každý: někdo osobní, jiný zprostředkovanou. Může vůbec existovat něco jako „dobrý rozvod“, který tolik nebolí? A jak na to, aby rozpad rodiny neodnesly děti?

Před dvěma lety na podzim si řekla, že nutně potřebuje změnu. Dala výpověď ve své škole a odjela jako učitelka-dobrovolnice do Indie. V daleké zemi její plány zkřížil koronavirus, zpět domů se dostala repatriačním letem. Den poté již měla online pohovor v nové škole, kam nakonec nastoupila.

Sotva jsme se rozkoukali po nestandardním konci minulého školního roku, už je tu zase vysvědčení. A opět byla většina pololetí v distančním či silně upraveném režimu. A do toho přichází nová výzva. Ministerstvo školství totiž vydalo konkrétní doporučení, jak by mohlo vypadat pololetní hodnocení.

Přestože se žáci a studenti aspoň na několik týdnů na podzim vrátili do škol, situace ani zdaleka nepřipomíná normální výuku a nikdo neví, jak dlouho střídavý prezenční režim vydrží. Jenže distanční výuka dělá mnoha dětem ze sociálně slabších rodin problémy.

Buď úplně doma, nebo úplně ve škole. Z událostí posledních měsíců se zdá, že české školství je nastaveno v podstatě jen na tyto dva módy. Stejně to ještě nedávno vypadalo i v mnoha firmách a nyní se mluví o tom, že částečný home office bude novou normou i po covidu.

Ráno vstát, po snídani dát pusu dětem a ženě, odejít do práce. Vrátit se za tmy, dát pusu dětem, spát. Podobně ještě před rokem probíhaly dny mnoha mužů po celém světě. Jenže v březnu přišla pandemie, opatření s ní spojená uzavřela školy, obchody, restaurace i kanceláře a značná část otců se náhle ocitla v situaci, kterou dobře znají matky malých dětí: celý den doma s potomky na krku, bez možnosti odejít a trochu si „odfrknout“. Jak to zvládají?

Chcete si prohlédnout město, jak ho chodec neuvidí, v různých modelech a zábavných instalacích, a to až do nejmenších titěrností? Otevřete si Město pro každého. Z čeho jsou asi vyrobené splašky nebo pouliční lampy, jaká auta zde jezdí po ulicích? A díky textům architekta Osamy Okamury je kniha s podtitulem Manuál urbanisty začátečníka nejen hravá a názorná.

Rok 2020 přinesl revoluci ve vzdělávání. Učitelé se museli v krátké době stát odborníky na digitální technologie, rodiče zase na pedagogiku. Děti si uvědomily, že nadávat na školu je luxus, který si mohou dovolit jen do doby, než se pro ně na dlouhé týdny zavře.

Lavice základních a středních škol se na přelomu listopadu a prosince nakrátko zaplnily, aby na konci adventu začala tradiční vánoční pauza. Kdyby loni touto dobou někdo tvrdil, že během následujícího roku budou několik měsíců zavřené školy a děti i mladí lidé se budou učit prostřednictvím online technologií, byl by pravděpodobně považován, eufemisticky řečeno, za fantastu.

Soutěž Global Teacher Prize, která vyhledává a odměňuje inovativní učitele z celého světa, vyhlásila na počátku prosince vítěze pro rok 2020. Stal se jím indický učitel Ranjitsinh Disale z malé vesnické základní školy ve státě Maharashtra. Jako první učitel v pětileté historii soutěže se ale rozhodl, že se o svou výhru podělí s ostatními finalisty.

Český filozof Jan Patočka píše ve svém díle „Péče o duši I.“, že „dobrý učitel je dílem milosti“. A má pravdu. Děti je třeba otvírat k nim samým, naslouchat jim bedlivě, jen tak je učitel „dílem milosti“.

Určitě to znáte, možná i z domova. Některé děti jsou prostě nesmírně soutěživé a špatně nesou prohru. Stačí, že nedoběhnou první, nebo že je trenér nepostaví do čela družstva, a už je všechno špatně. Opravdovou výzvou se potom stává hraní deskových her.

„Většina Čechů si Jana Amose spojí jen s pár vyprázdněnými hesly, přitom to byl skutečný génius,“ říká jeden z předních znalců Komenského díla Jan Hábl. O Komenského se začal zajímat už jako student pedagogické fakulty, a to pod vlivem jednoho sloganu: škola má být dílnou lidskosti.

Zatímco v Česku ještě stále pořádně nevíme, jak budou vypadat letošní Vánoce a Silvestr, na mnoha místech ve světě mají jasno. Oslavy narození Ježíše Krista se letos ponesou v covidovém duchu – s rouškami, dezinfekcí a omezením pohybu. Pro české rodiny žijící v zahraničí to znamená, že se letos z velké části budou muset obejít bez babiček a dědečků.

Jsem učitelkou v mateřské škole a když vláda rozhodla, že pedagogům nabídne antigenní testování na koronavirus přednostně, zdálo se mi to jako dobrý nápad. Po letních prázdninách se začala nákaza ve školách a školkách rychle šířit a navíc – o dětech je známo, že u nich koronavirus probíhá bez příznaků.

Hudba je univerzální jazyk, který dokáže spojit i lidi, kteří by se kvůli svým názorovým rozdílům i jiným vzdálenostem neměli šanci setkat. V Kladně tak souzní úspěšná podnikatelka s dětmi z ubytovny, profesionální muzikantka a autistické děvče.

Před vánočními svátky se školy začaly opět plnit. Je ale možné, že se žáci kvůli epidemiologické situaci budou muset znovu vrátit do svých domovů. Střídání prezenční a distanční výuky s sebou nese řadu problémů, včetně toho, jak klasifikovat studijní výkony, když hodnocení během výuky na dálku není příliš vypovídající.

Přestože české děti mají knížky i knihovny celkem rády, se čtenářskou gramotností jsou na tom hůř než jejich vrstevníci v jiných zemích. Podle spisovatelky a propagátorky čtení Kláry Smolíkové leží hlavní zodpovědnost na školách. „Řekneme dětem, aby četly, ale necháme to na nich.