EDUzín

Učí děti správně mluvit už 35 let, ale ještě pořád ji to nepřestalo bavit. Školská logopedka Jarmila Válková z poradny v Bruntále pozoruje, že vad ve výslovnosti rok od roku přibývá. Nespraví se to však jen tím, že děti budou dlouho sedět a brousit „tdnku“ a „tdičko“.

Koho k těm dětem v září zase dám, ptají se každoročně ředitelé základních škol, kterým chybějí učitelé. Největší nedostatek je těch pro ty nejmenší školáky. Nepomáhá ani nástupní plat přes třicet tisíc korun, ani nabídka městského bytu. Prvostupňoví učitelé prostě nejsou.

Známkování je citlivé téma a letos to platí dvojnásob. Klasický průměr známek už není jedinou možností hodnocení a učitelé daleko víc dbají na motivaci dětí, povzbuzení a pravidelnou zpětnou vazbu. Na konci školního roku si tedy spousta žáků vedle známek odnese i slovní hodnocení, které reflektuje jejich individuální pokrok.

Dostat se do finále soutěže o nejinspirativnějšího učitele Global Teacher Prize Czech Republic je prestižní, natož tuto cenu vyhrát. Letos ji porota z jedenácti učitelských osobností přisoudila prvostupňové učitelce z Rychnova nad Kněžnou Barboře Heřmanové.

V základní škole Ruská v severočeském Litvínově je každý pátý školák ze sociálně slabého prostředí. Škola se snaží jejich vzdělávání zvládat díky vysokému počtu asistentů, hodil by se ale ještě psycholog a školní asistenti nebo peníze na kroužky pro chudé děti.

Bývalý úspěšný byznysmen Martin Smrž vede soutěž v podnikavosti, v rámci které ročně čtyři tisíce studentů v menších týmech založí vlastní studentskou firmu, něco vyrobí a pak to i prodají. „Cílem je, aby studenti pochopili, o čem je reálný profesní život.

Ve škole jsem neměla ráda dva předměty: fyziku a matiku. Vadilo mi memorování pouček, nechápala jsem souvislosti. A následné poznámky pohoršené paní učitelky, která byla utrápená z nevděčných dětí, mi taky nepřidaly. Ale teď mi stačily pouhé dvě hodiny na to, abych zjistila, že: fyzika může být neskutečně zábavná a fyzikář není nepřítel.

Některým dětem lockdown zkrátí život až o třicet let, tvrdí odborník na dětskou obezitu z Fakultní nemocnice Motol Zlatko Marinov, když hovoří o následcích uplynulých měsíců strávených za zavřenými dveřmi domovů. „Mluvíme tady o krizi dětské obezity,“ varuje.

Knihy se neničí, opovaž se do nich psát nebo dělat oslí rohy, říkáme dětem. Jako revolta vůči rodičovskému moralizování vznikly nejrůznější destrukční deníky, které jejich držitele vybízejí právě k tomu, aby do nich krom psaní třeba vylili kávu nebo vlepili samolepky z ovoce.

Když se děti začnou vyptávat na smrt, nebo když jim dokonce zasáhne přímo do života, mají dospělí knedlík v krku a nevědí, co říct. Letos přitom téma umírání bylo všude kolem nás a i ti nejmenší si uvědomovali, co se děje. Existuje nějaký návod, jak s dětmi o smrti mluvit?

Ve školní terminologii se jim říká nadané děti, ale myslí se tím děti nadané na myšlení. Chytré, hloubavé, přemýšlivé. Vysoká inteligence některé z nich předurčuje k osamění. Chybí jim společnost někoho, s kým by si povídaly na své úrovni. Mají zvláštní projevy, které mohou být spolužákům i učitelům nesympatické, což jejich vyčlenění z běžných kolektivů dále posiluje.

Se svými žáky často mluví o smrti, zdůrazňuje jim význam truchlení a radí, jak se zachovat ke kamarádovi, který ztratil někoho blízkého. Učitelka na Lauderových školách Tereza Gafna Váňová musela tyto otázky řešit i se svými dvěma dcerami, když jim před necelými třemi lety zemřel táta a jí manžel.

Bydlí s rodiči na ubytovně nebo spí třeba na kartonech ve sklepě. Do školy chodí bez svačiny, bez přezůvek, celý rok v jednom tričku. Nemají na obědy, družinu ani na kroužky. Když přijdou do první třídy, neumějí držet tužku nebo pořádně mluvit. Asi nepřekvapí, že premianti se z těchto dětí většinou nestanou.

Děti mají po distančním roce co dohánět. Jak jim pomoci? Stát spoléhá na letní doučovací kempy, na které se rozdělí až 270 milionů korun. Jenže je v tom háček – stát vyhlásil program pozdě, vyloučil z něj školy a ostatní nevědí, zda najdou ty správné účastníky.

Úspěšný žák má důvěru v sebe sama, baví ho učení, je schopen nést zodpovědnost, umí se poučit z chyb, dokáže reflektovat své učení a je spokojený. Rozhodně to ale nemusí být premiant třídy. Úspěchu se dá jít naproti, a to nejen prolistováním jedné z chytrých knih o seberozvoji, ale především přečtením odpovědí finalistů soutěže o nejinspirativnějšího učitele Global Teacher Prize.

Ty dnešní děti vůbec nečtou! Stěžují si učitelé, stěžují si rodiče. Přitom nakladatelství chrlí stovky krásných dětských knih ročně a síť knihoven je v Česku jedna z nejhustších na světě. Jak to zařídit, aby děti odložily mobil nebo ovladač konzole a místo toho vzaly do ruky knihu?

Zápisy do mateřských škol právě vrcholí a většina dětí, kterým budou do konce srpna tři roky, se do nějaké státní školky dostane. Co ale mají dělat rodiče dětí, které sfouknou tři svíčky na dortu třeba až v listopadu nebo v únoru? Zatímco by tím dnem měli opět nastoupit do práce, ve školce jim automaticky nikdo místo nenabídne.

Původně se živil hrou na kontrabas v orchestru. Když ale udeřil covid a koncerty se zrušily, opřel se o své vzdělání chemika a stal se učitelem na gymnáziu. Jan Hrubeš není sám, kdo využil nedostatku pedagogů na pracovním trhu a pod vlivem okolností změnil profesní dráhu.

„Naše státní maturita se nedrží promyšlené koncepce, ale jen zajetých kolejí,“ říká datový analytik Jiří Münich. Změnit to ze dne na den ale není podle něj možné, na to státní správě chybí expertiza a data. „Současný stav držíme nějak na nohou a snažíme se tomu dělat občasnou údržbu.

…nikoliv, nepíšu dopis. Jen se mi v souvislosti s úterním happeningem na podporu omezení ústavní péče a na podporu pěstounství na pražském Malostranském náměstí opět vrací otázka, se kterou si lámu hlavu od konce devadesátých let. Tehdy se po (pro nás Čechy dost typických) peripetiích podařilo konečně přijmout novelu a zásadně přerámovat zákon o rodině.

V Česku zrovna probíhá maturitní týden. Když se rozhlédneme po Evropě, zjistíme, že kolik států, tolik typů maturit. Někde „zkoušku dospělosti“ vůbec nemají, jinde jde o jeden z nejslavnostnějších okamžiků v lidském životě. Zatímco český úspěšný maturant má naději vyhrát vědomostní soutěž typu AZ-kvíz, na západ od nás se testuje spíš schopnost přemýšlet a vidět problém v souvislostech.

Děti často nepotřebují žádné speciální vybavení nebo jakkoliv připravené podmínky pro hru. Často jim stačí třeba jen kamínky nebo klacíky. Upozorňuje na to propagátor svobodné hry Petr Daniš. Právě o tomto vlastně nejobyčejnějším a dnes často zapomínaném druhu hry vydal na podzim společně s manželkou Justinou knihu.

Smutek, myšlenky na sebevraždu nebo neustálé obavy, zpocené ruce a bušící srdce. Deprese a nadměrné úzkosti jsou na vzestupu, alespoň jednou za život je zažije nejméně čtvrtina lidí. Nevyhýbají se ani rodičům malých dětí. Co dělat, když je život k nežití, ale u nohy se batolí kojenec nebo dítě potřebuje odvést do školy?

V hodině fyziky se dají vymýšlet i komiksové příběhy. Kvartáni z Lauderovy školy v Praze tak nedávno dostali za úkol vysvětlit bezpečné zacházení s elektřinou. „Především během distanční výuky bylo zapotřebí studenty vytrhnout z denní rutiny, ale zároveň před ně stavět dostatečně náročné úkoly,” říká učitelka Šárka Kvasničková.

„Když už jsem s dětmi venku, tak tam učím všechno,” říká Markéta Vokurková ze základní školy v Praze-Kunraticích. Se svými prvňáky chodí ven minimálně jednou, ale klidně až pětkrát týdně. Nejblíž to mají na školní hřiště. „Drží nás zvyk, který jsme si vypěstovali,“ říká učitelka.

Celý profesní život zasvětil kvalitnímu vzdělávání a reformám vzdělávacích systémů, protože věří, že školy by měly nejen předávat znalosti, ale především vychovávat schopné lidi, kteří jsou připraveni čelit výzvám, jako je klimatická změna nebo rostoucí sociální nerovnosti.

Maturity v Německu jsou daleko vážnější záležitost než ty české. Slouží totiž i jako přijímačky na vysokou školu. Žáci se připravují dlouhodobě a učitelé je motivují, aby se naučili přemýšlet. „Maturita není jednorázová akce, ale soustavná příprava,“ říká ředitelka českého gymnázia Německé školy v Praze Carla Tkadlečková.

Už v podstatě jen hodiny dělí letošní uchazeče o studium na středních školách od chvíle, kdy se dozvědí, zda byli přijati. A mnohým to bezpochyby nevyjde. Tuto středu předá Cermat výsledky přijímaček ředitelům škol, ti pak musejí informaci zveřejnit do pátku.

Víme to všichni: odučeno ještě neznamená naučeno. Zároveň však máme tendenci tiše akceptovat systém, v němž si učitel odvykládá svou, o pár dnů či týdnů později vyzkouší, oznámkuje – a jede se dál. Nehledě na to, zda si látku osvojila celá třída, nebo jen pár šťastlivců.

V rámci filmového festivalu Young Film Fest zasedala i dětská porota a vybírala ze tří filmů – Hranice odvahy, Pinocchio a Vlkochodci. Pojďme se podívat, jak filmy pro ty nejmladší diváky hodnotí samy děti? Vítězem v řadě již osmé mezinárodní ceny mladých diváků European Film Academy Young Audience Award je celovečerní debut norské režisérky Johanny Helgeland.

Distanční výuka je náročná pro všechny rodiče školáků. Ještě trochu víc ale pro ty, co poslední rok měli víc práce. Třeba zaměstnanci záchranných služeb. Právě na ty pomyslel učitel Matěj Soukup, když ve složité společenské situaci pocítil potřebu pomáhat, a nabídl jejich dětem doučování matematiky zdarma.

Žáci malotřídky ve středočeských Křeseticích v těchto dnech zažívají, jaké je to být novinářem a učit se v praxi. V rámci přípravy na tiskovou konferenci se středočeskou hejtmankou vyzpovídali třeťáci, čtvrťáci a páťáci bývalou tamní starostku. A dozvěděli se o dost více, než kdyby rozhovor vedli profesionální novináři.

Využití interaktivních výukových materiálů ve školách je vedlejším produktem pandemie a nucené on-line výuky. Učitelé jsou rádi, že mohou pomocí dostupných zdrojů snadno stahovat nebo tvořit vlastní materiály, průběžně je editovat, vylepšovat a sdílet mezi sebou.

Ne vždy mohou děti vyrůstat ve své rodině, u vlastní matky a otce. Před životem v instituci je mnohdy zachrání pobyt u pěstounů. Ti k tomu mohou mít různé důvody. „Selhala jsem jako matka, teď se to snažím vynahradit vnukovi,” říká paní Jana. Je pondělí, půl osmé ráno.

Každý učitel učí po svém a prakticky nikdo ho nekontroluje. Chybí standardy, kterými by se měřila kvalita výuky, domnívá se učitel třeboňského gymnázia Martin Krynický, který je také členem Národního kabinetu matematiky. Za této situace podle něj osmdesát procent žáků pracuje pod svými možnostmi.

Americký psycholog Martin Seligman dokázal, že optimističtější sportovní tým nebo prezidentský kandidát skoro vždy zvítězí. Negativní myšlení je naopak v životě nevýhoda. Týká se to samozřejmě i dětí. Pesimismus jim bere radost ze života i kamarády a kazí školní prospěch.

Kde podle mezinárodních výzkumů žijí nejšťastnější děti na světě? V upršeném a chladném Nizozemsku. Svou dceru a syna tam vychovává i Češka Marie Postma, která se na univerzitě v Tilburgu věnuje výzkumu umělé inteligence a kognitivní vědy. „Myslím, že za spokojeností místních dětí stojí dva faktory: nic se tu neprožívá nějak fatálně a každý dostává druhé šance,“ říká.

Můžeme věřit svým očím? Výstava Zrakoklamy nabízí nahlédnutí do světa neuvěřitelných optických iluzí a klamů a také toho, jak (ne)funguje lidský mozek. Rozsáhlou sérii optických iluzí a klamů připravila Hvězdárna a planetárium České Budějovice.

Páťáci, sedmáci i deváťáci mají za sebou přijímačkové testy. Především ty z matematiky vzbudily nevoli. Podle oceněné učitelky matematiky  Štěpánky Baierlové ze základní školy v Sušici měly testy různou obtížnost, a ten pondělní pro deváťáky dokonce patřil mezi nejtěžší za poslední roky.

V dětském věku většinu lidí nějak potrápí, ale ve vzpomínkách dospělých se objevují zřídka, i přesto, že nebyly příjemné. Platí to pro příušnice a taky pro přijímačky na střední. Člověk pozapomene a téma se znova objeví, až když do přijímačkového věku dojdou děti.

Waldorfská pedagogika má svá specifika a týká se to i výuky jazyků. Žáci nememorují slovíčka, gramatiku mají až na druhém stupni, zato od první třídy hrají v cizím jazyce divadlo. Pro období distanční výuky vymyslela angličtinářka Kateřina Kotačková ještě jednu specialitu: on-line setkávání s učiteli a studenty z cizích zemí.

Jakmile se začne debatovat o tom, že by děti měly chodit do školky ve dvou letech, většinou se strhne vlna rozhořčení. Je to týrání dětí, odnesou si trauma, do tří let patří batole k matce a matka do domácnosti, tvrdí zastánci tříleté a delší rodičovské dovolené.

„Kamenka? To je TA romská škola.“ Takovou nálepku získala škola Kamenná stezka v Kutné Hoře díky vyššímu počtu romských a jinak znevýhodněných dětí. I když se sem majorita nehrne, rodina Mirky Machové se nenechala odradit. Nedávno se přestěhovali a hledali školu, která by nabízela projektové vyučování a přátelský přístup k dětem.

Jste rodičem dítěte s poruchou autistického spektra nebo máte jako učitel takového žáka ve třídě? Pak by vám neměl uniknout první tištěný speciál webového magazínu ATYP. Přináší komplexní pohled na život autistů u nás, ale také cenný vhled do jejich mysli – v magazínu jsou jak v roli tázaných, tak těch, kdo rozhovory nebo články připravují.

Přijímací zkoušky na střední školy jsou už za pár dní. Všichni, kterých se to týká, tak určitě ocení tipy a triky, které se „svými“ deváťáky sdílí češtinářka Šárka Eisová z kladenské základní školy v ulici Cyrila Boudy. „Děti jsou teď samozřejmě nervózní, poslední dny jsme ve škole věnovali tomu, aby si deváťáci ve skupinkách ve škole nasimulovali reálné podmínky jednotných přijímaček,“ říká učitelka Šárka Eisová z Kladna.

Bahno, klacky a kameny, ale i pevný řád, zodpovědnost a vzájemný respekt. To vše jsou školky, kde děti tráví celé dny venku v horkých letních dnech, ale i v mínus deseti stupních a ve sněhu. Jedna ze 120 lesních školek v Česku je i lesní školka Vlčí doupě v Krnově.

V Německu maturity proběhnou beze změny, na Slovensku naopak maturanti na vysvědčení z dospělosti výjimečně dostanou průměr známek z posledních dvou let. V Česku se o formě zkoušek opakovaně objevují nové diskuze. Více než stovka studentů u nás už má však písemné maturitní zkoušky za sebou, přičemž tajné výsledky ukazují, že covidový rok na znalosti studentů vliv nemá.

Hamburský architekt Daniel Luchterhandt vede studenty, učitele, rodiče i zřizovatele škol k tomu, aby si postavili školu podle svých vlastních představ. V Německu už tímto způsobem vedl přestavbu tří desítek škol, teď pracuje poprvé v Česku.

Děti jen sedí u počítačů a tloustnou, ale nikdo s tím nic nedělá, zní často na sociálních sítích i v médiích. Není to ale tak docela pravda. Různé venkovní hry pořádají rodinná centra, domy dětí a mládeže nebo jednotlivci v parcích po celé republice, aby dětem a jejich rodinám trochu zpestřili procházky po okolí.

Jeden z největších vzdělávacích festivalů v Evropě Academia film Olomouc se koná i letos zdarma a on-line. Kromě špičkových dokumentárních snímků čeká diváky i bohatý doprovodný program v podobě debat či programu pro děti. Do Olomouce zve spolupracovník redakce Petr Cieslar.

Radost z učení je přirozená, tak proč tolik dětí přichází o motivaci? A jak jejich zápal pro vzdělávání udržet? Tady jsou tipy a triky učitelů, kteří se dostali do finále ocenění o nejinspirativnějšího učitele Global Teacher Prize. Jan Coufal, ZŠ Litomyšl V této (pro žáky obzvlášť) obtížné době, kdy se na nás ze všech stran řítí nejrůznější omezení, zákazy a příkazy, co se může a nemůže, je podle mě velmi důležité umožnit žákům svobodnou volbu.

Pema ve svých sedmi letech odešla z rodné vesnice v nepálské části Himálaje do hlavního města Káthmándú. Nebylo to nic zvláštního. Velká část chudých obyvatel odlehlých horských vesnic posílá děti do škol daleko od domova. Věří, že jejich vzdělání je šance na materiálně zajištěný život pro celou rodinu.

Pokud chceme umět pomoci dětem po návratu z dlouhého lockdownu do škol, měli bychom se zaměřit také na psychické zdraví učitelů, myslí si školní psycholog Daniel Štach. Psychologická pomoc by podle jeho názoru měla být pro učitele dostupná dlouhodobě a systematicky formou supervize přímo ve školách.

Výtvarník Jan Kopřiva už deset let objíždí kutnohorské základní školy a dětem ve svých hodinách otevírá svět umění docela jinak. Učí je výtvarně myslet a ukazuje jim, že „hezký obrázek” není to, oč mají usilovat. Pro své děti netouží být autoritou, ale průvodcem.

Přípravy k teď již zase o něco zjednodušeným maturitám a také přijímacím zkoukám jsou v plném proudu. A protože přijímací zkoušky na vysokou školu, kam jsem podala přihláš ku, se letos uskuteční čistě online, zúčastnila jsem se „workshopu“ týkajícího se průběhu přijímaček.

Ještě než se stihli letos podívat do školy, stojí před letošními maturanty další výzva – přijímací zkoušky na vysokou. Ty probíhají právě teď, během dubna a května. A je pravděpodobné, že se z velké části odehrají on-line. Letos tedy spíš hrozí, že se studenti diskvalifikují chybným pohybem před kamerou, než že by nevěděli správnou odpověď.

Máte doma dítě, které začalo brzo číst, a když se vrstevníci na pískovišti rvali o bábovičky, tak si s dospělými chtělo povídat o vesmíru? Možná je váš potomek nadaný a stálo by za to nechat ho otestovat. O čem vůbec takový test vypovídá a dá se na jeho výsledek spolehnout?

Zatímco rodiče a učitelé diskutují o testování, děti si první dny ve škole užívají. Zeptali jsme se několika z nich. Pro paní učitelku jsem první den udělal smoothie Adam Otčenáš (9 let, 3. třída): Nejvíce jsem se těšil, že konečně uvidím své spolužáky a taky paní učitelky.

Díky pandemii mohla šestiletá Leonor navštěvovat první třídu ve dvou školách, které jsou od sebe vzdáleny 3000 kilometrů. Rozdíl začíná třeba hned u učení písmenek. „Na vlastní oči jsem tedy viděla rozdíly i podobnosti jednotlivých systémů, to je jedinečná situace,” píše její maminka Michaela Buzková Fernandes.

Především středoškoláci prožívají depresi a úzkost, cítí se izolovaní a pod tlakem, říká brněnská psychoterapeutka Tereza Nagy. Přibývá případů sebepoškozování nebo poruch příjmu potravy. „Školy by měly sebrat veškerou moudrost a životní zkušenost a přestat děti bombardovat úkoly, ale spíš přemýšlet, jak dospívajícím pomoci překlenout toto těžké období,“ míní terapeutka.