Před 14 hodinami·
25 minut
Hybridní dřevostavby, nástup umělé inteligence a rostoucí důraz na kvalitu a spolehlivost. Švýcarské stavebnictví prochází výraznou proměnou, která mění fungování celého odvětví. O aktuálních trendech, výzvách i příležitostech švýcarského trhu hovořil v pořadu Czech Swiss Connect Christoph Arpagaus, majitel společnosti Archsky a bývalý dlouholetý generální ředitel jedné z předních švýcarských architektonických kanceláří.Christoph Arpagaus strávil v čele významné švýcarské architektonické kanceláře téměř dvacet let jako spolumajitel a výkonný ředitel. Během této doby stál u zrodu stovek realizací, které spoluutvářely podobu moderní architektury v regionu DACH. Jeho bývalá kancelář dokončila rozsáhlé projekty ve Švýcarsku, Německu i Rakousku a celkový počet staveb realizovaných pod jeho vedením přesáhl hranici 400 projektů.Po dvou dekádách intenzivní práce se však rozhodl pro zásadní profesní změnu. Na začátku letošního roku založil vlastní společnost, v níž se zaměřuje na konzultační služby, projektový management a rozvoj stavebních projektů.„Měl jsem za firmu velkou odpovědnost po dobu dvaceti let. Dokázali jsme toho opravdu mnoho, ale nakonec jsem si řekl, že nastal správný čas v životě zkusit něco jiného. Nyní se ve své vlastní firmě cítím velmi komfortně,“ ohlíží se za svou kariérou Arpagaus.Národnostní mozaika na staveništích a kantonální legislativní džunglePři pohledu na švýcarská staveniště je patrný výrazný rozdíl mezi manuálními profesemi a technickými či inženýrskými pozicemi. Samotnou realizaci staveb dnes z velké části zajišťují zahraniční pracovníci nebo druhá generace přistěhovalců, zejména ze Španělska, Portugalska, Itálie či České republiky. Podle Arpagause tvoří lidé cizího původu přibližně dvě třetiny pracovníků na stavbách.V architektuře, stavebním inženýrství a projektování je poměr opačný. Přibližně dvě třetiny odborníků tvoří Švýcaři a jednu třetinu zahraniční specialisté. V jeho bývalé kanceláři pracovalo celkem 28 národností z celého světa.Tato situace souvisí mimo jiné s náročností švýcarského právního a normativního systému. Země má vlastní stavební standardy, předpisy i požární normy, které se v řadě oblastí liší od pravidel platných v Evropské unii. Situaci navíc komplikuje kantonální uspořádání, kdy má každý kanton značnou míru autonomie.„Velkou výzvou ve Švýcarsku jsou nepochybně naše vlastní zákony, standardy a předpisy o požární ochraně. V nadsázce se dá říct, že v každém kantonu hoří jinak. Pokud poskytujete plánovací a inženýrské služby, musíte tyto normy dokonale znát, abyste neudělali fatální chybu,“ upozorňuje Arpagaus.Dumpingové ceny jako jízdenka k neúspěchuPro české i další zahraniční firmy, které se snaží uspět na švýcarském trhu, má zkušený manažer jednoznačné doporučení: strategie nejnižší ceny nefunguje. Nabídka, která je výrazně levnější než konkurence, často nevyvolává nadšení, ale spíše pochybnosti o kvalitě, spolehlivosti nebo schopnosti dodržet smluvené termíny.Švýcarský trh je podle něj postaven na komplexním balíčku hodnot, v němž cena hraje důležitou roli, není však jediným rozhodovacím faktorem. Investoři i architekti při výběru partnerů sledují především kvalitu služeb, inovativnost, spolehlivost a schopnost hledat efektivní řešení.Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast. Co se v něm ještě dozvíte?Jak vypadá práce na švýcarské stavbě z pohledu dělníků?Proč část architektů považuje umělou inteligenci za hrozbu?Jaké postavení mají ženy ve stavebnictví?Co si švýcarský expert myslí o Praze a její architektuře?Proč mohou být smíšené pracovní týmy úspěšnější než ryze mužské kolektivy?