Dřevostavitel

Leden patří k nejchladnějším obdobím roku a letos to platí dvojnásob. Právě proto se vyplatí vědět, kolik jednotlivé zdroje tepla skutečně stojí.

Nový stavební zákon, který v posledních letech vstoupil v účinnost, nenápadně otevřel lidem v Česku dveře k jedné z největších změn v oblasti individuálního bydlení za desítky let.

Názvy zvířecích rodin patří k základním znalostem, se kterými se člověk běžně setkává už od dětství. Přesto je nepoužíváme každý den a občas nám některé z nich vypadnou z paměti a musíme se chvíli zamyslet.

Spousta domácností má přímo doma zdroj energie, který zůstává z velké části nevyužitý. Teplo z kamen, krbu, kotle nebo dokonce z komína běžně uniká do okolí bez jakéhokoli dalšího užitku.

Bioklimatické pergoly začaly v posledních letech masivně nahrazovat klasické přístřešky a pergoly. Stačí navštívit jakýkoli veletrh nebo novostavbu rodinného domu a s původní statickou pergolou už se setkáme jen velmi výjimečně.

Na veletrhu se k nim většina stavebních firem, které si pan majitel vybral jako potenciální dodavatele, otáčela zády, až na OK Pyrus. Přitom v té době už měli stavební pozemek, a ne ledajaký.

Zatímco je Praha mnohými vnímána jako inovativní, rychlá a plná bohatých lidí, život na Moravě si spojují spíše s návratem ke klidu, tancováním v krojích a pohodou u sklenky vína. Mohl by však být tento přístup překážkou v otázce ekonomické výstavby rodinných domů?

Azbest je materiál, který se do historie stavebnictví zapsal sice jako zázračné řešení, lež bohužel jak se později ukázalo, je toxický a velmi zdraví nebezpečný.

Elektrokotle teď nemají zrovna na růžích ustláno. Ačkoli je doma má instalováno ještě docela dost domácností, legislativa se snaží tlačit jiné topné systémy na bázi elektrického proudu, jež se jeví jako úspornější.

Zatímco většina mladých dnes řeší, zda vůbec někdy dosáhne na vlastní bydlení, Eliška s Danem se rozhodli, že to zkusí jinak. Nešlo to bez kompromisů a několikrát si museli sáhnout až na dno trpělivosti.

V Česku udeřily silnější mrazy, než na jaké jsme zvyklí, a mluví se o extrému. Lidé vytahují nejteplejší bundy a zima se stává hlavním tématem dne. Jenže skutečný extrém vypadá úplně jinak.

Představa, že horká voda by mohla zmrznout rychleji než studená, zní na první poslech jako fyzikální nesmysl. Intuice nám říká, že voda s nižší počáteční teplotou má k bodu mrazu blíž, a tedy musí zmrznout dřív.

Myslíte si, že určit jednotlivá evropská hlavní města zvládnete levou zadní? Možná ano, a možná vás tento kvíz rychle vyvede z omylu.

Všiml si, že se jeho dům během venkovních mrazů rychleji ochlazuje, a rozhodl se proto zakročit. Cílem bylo udržet teplo v interiéru déle i bez rekonstrukce či investic.

Cena palivového dřeva letí dolů nečekaným tempem. Pro některé je to překvapení, pro lidi, kteří už topí nějaký ten rok, to není nic nového a ví, že právě nyní přichází vhodná doba pro naskladnění na další sezónu.

Slepá mapa Evropy prověří orientaci jinak než běžná práce s učebnicí. Bez názvů a nápověd se ukáže, jak pevně máme jednotlivé státy v hlavě uspořádané.

Stále více lidí zanedbává kontroly spalinových cest, protože předpokládají, že riziko vzniku komínového požáru se jich netýká. Opak je však pravdou a dokazuje to jeden z dalších hasičských zásahů na Moravě.

První kontakt přišel po telefonu. Muž se představil jako energetický poradce spolupracující s firmou, která se specializuje na zateplování domů v rámci dotačních programů.

V severních oblastech není výjimkou, že teploty klesají hluboko pod –10 °C a někdy se drží pod nulou celé týdny.

Nejspíš každý zná někoho, komu se porouchalo tepelné čerpadlo. Málokdy se však ptáme, co bylo příčinou a jak k tomu vlastně došlo.

Fotovoltaika nás v létě zaplavuje přebytky, bohužel ale v zimě klesá produkce často až na nulu. Není to chyba systému ani selhání technologie.

Když má člověk práci a každý měsíc mu chodí slušná výplata, sociální dávky by se ho vůbec neměly týkat. Alespoň taková je představa velké části Čechů. Realita je ale často jiná.

Dlouho trvá, než prádlo uschne, a tak ho i přes mnohá varování hasičů lidé neustále suší na elektrických radiátorech. Používáním přímotopů a dalších zdrojů tepla si ale často neuvědomují, jakému riziku se vystavují.

Katastr nemovitostí patří mezi vzácné příklady, kdy stát dokázal nabídnout funkční, srozumitelnou a skutečně užitečnou službu.

Azbest je všude. Na střechách, v příčkách, v izolacích potrubí, v garážích i na hospodářských stavbách. V posledních letech se mu nevěnovala větší pozornost.

Ačkoli jste to možná nepostřehli, na přelomu roku došlo k pádu cen energií. Elektřina i plyn zlevnily. Ne symbolicky, ale v řádech stovek korun za megawatthodinu.

Krbovou vložku si majitelé domu pořídili před čtyřmi lety a i po této době jsou s výběrem spokojeni a neměnili by. Navíc si kolem ní vybudovali obestavbu, díky které mají v domě teplo i poté, co v topeništi vyhasne oheň.

Strach o budoucnost plynového vytápění u nás se pomalu rozplývá. Ačkoli se plynové kotle opakovaně ocitly v titulcích jako zařízení, jejichž konec je údajně na dohled, EU otočila.

Lukáš se dostal do situace, která se může stát komukoli, kdo se spoléhá na jasně uvedené informace na obalu výrobku. Zdánlivě banální nákup krycí plachty se změnil v nepříjemnou zkušenost.

Na první pohled jednoduché, ale snadno zrádné. Poznáte, kterému státu patří jednotlivé vlajky, nebo vás nachytají podobné barvy a vzory?

Lidé často hledají cesty, jak někde postavit něco, co se na daném místě postavit nesmí. Jedna z cest je klasifikovat objekt jako něco jiného, než čím ve skutečnosti je a bude.

V Česku topí palivovým dřevem nemalé množství domácností. Topilo se tak od nepaměti a nejspíš se tak ještě dlouho topit bude. Ať už lidé topí doma dřevem pomocí kotlů nebo krbů, platí zde jedno základní pravidlo.

Na realitním trhu se pohybuje spousta nepoctivých lidí. Důvodem jsou velké peníze. Milion sem, milion tam, při vyjednávání o prodeji nemovitosti často kupující nedokáže ani vnímat.

Topení pšenicí, hořčicí nebo slunečnicí? Zní vám to jako začátek špatného vtipu? Ve skutečnosti se jedná o holou realitu. Dnešní kotle totiž umí mnohem víc než jen spalovat dřevo nebo pelety.

Stále více lidí má fotovoltaiku. Jenže v zimě, když slunce prakticky nesvítí, jim fotovoltaika moc elektřiny nevyrobí a musí nakupovat od dodavatele.

V obci Ojmjakon je nyní –40 °C. Ptáte se, jak tam dokáží lidé žít? Klíčovou roli zde hrají opakovaně prověřené postupy, které se používají po generace.

Klasické přístřešky a pergoly ze zahrad postupně mizí a uvolňují místo modernějšímu řešení v podobě biopergol. Důvody jsou poměrně zřejmé, jelikož toto nové řešení disponuje přidanou hodnotou obou těchto řešení současně a navíc nabízí pár užitečných věcí k tomu.

S informacemi ohledně topení, cen, zákazů a příkazů se roztrhl pytel. Bohužel velké množství informací je šířeno do éteru z ne zcela kompetentních zdrojů a pak dochází k mnoha zmatením a lidé neví, kde je pravda.

Střecha je jednou z mála částí domu, o nichž se obvykle moc nedá na aktuální módní trend. Po staletí proto lidé pokrývají své domy taškami.

Majitelé Katka a Mike dokázali, že i bez tepelného čerpadla lze dosáhnout komfortního a úsporného vytápění.

Dnešní rozhovor s paní Annou je ukázkou toho, jak snadno lze člověka zmanipulovat natolik, že je ochoten prodat vlastní dům i s pozemkem výrazně pod cenou.

Tento kvíz je pozvánkou k malému cestování po Česku, tentokrát ale bez kufrů a jízdenek. Čeká vás slepá mapa a na ní města, která možná dobře znáte, nebo si je alespoň matně vybavíte z hodin zeměpisu, výletů či zpráv.

Zima je tu a internet je opět zaplaven stále se opakujícím nesmyslem o nastavení oken do zimního režimu.

Ze snu o vlastním bydlení zůstaly Janě a jejímu manželovi jen oči pro pláč, dluhy a narušená psychika. Ačkoli se celý proces koupě stavebního pozemku zdál být standardní, až posléze zjistili, že se chytili do pasti.

Katalogové dřevostavby se staly odpovědí na všemožné strasti mladých rodin, a zejména pak jeden rodinný bungalov, který nabízí více benefitů, než se může na první pohled zdát.

Většinu nejběžnějších druhů dobře známe, vyrůstali jsme s nimi na zahradách, u krmítek, v parcích nebo při procházkách kolem vody. Přesto si však některé druhy často pleteme.

Ještě před deseti lety byla fotovoltaika vnímána jako technologická kuriozita, dnes je součástí běžného života domácností, obcí i státu.

Nenápadný dům na půl cesty mezi Ostravou a Opavou, žádné solární panely ani tepelné čerpadla. A přesto se v zimě chová úplně jinak než většina ostatních domů.

Kdo si v posledních letech nechal zřídit novou studnu, ví své. Povolení, razítka, projektová dokumentace, hydrogeologický posudek, vyjádření dotčených orgánů.

Odborník, který se dřevem pracuje desítky let, v dnešním rozhovoru vysvětluje, proč se lidé při výběru často nechávají zmást a na co by se měli zaměřit, pokud chtějí terasu, která vydrží roky bez zbytečných nákladů.

Představa koupání v horké vodě uprostřed zimy zní jako něco, co si spojujeme spíš s lázeňskými komplexy nebo wellness hotely. Přesto existují místa, kde se můžete ponořit do teplé termální vody pod širým nebem.

Rok co rok, jakmile teploty klesnou k nule, na chodnících a silnicích se objeví zrnka soli. Používáme ji automaticky už mnoho let, jako by neexistovala jiná možnost.

Na první pohled banalita. Plot o pár desítek centimetrů blíž k hranici, přístřešek, který tam stojí už roky, garáž, co měla být dočasná, ale nějak už tam zůstala.

„Když tu máme návštěvu, nikdy nepoznají, jestli topíme v kamnech nebo elektřinou, protože tu není nic cítit,“ tvrdí. Jakmile princip předtahu pochopil, nepřikládá jinak.

Peníze, které berou generální ředitelé nebo poslanci. Moc se o tom nemluví, ale na podobný příjem si dnes sáhnou i mnozí řemeslníci.

V Dánsku už pochopili, že energie nejsou zadarmo. Zatímco u nás se ještě před pár desítkami let topilo s otevřenými okny, protože všechno „platil stát“, na severu se už tehdy systematicky hledaly cesty, jak energii využít do posledního joulu.

Přeměna významného domu přitahuje pozornost i světových osobností, které obdivují odkaz původního majitele. Nad interiérem domu nového majitele zůstává rozum stát.

Topná sezona se blíží a s ní i otázka, která se dotýká každé domácnosti. Čím vlastně topit, aby se účet za energie nevymkl kontrole? Rozdíly mezi jednotlivými zdroji tepla mohou být totiž poměrně výrazné.

Pokaždé, když se otevře téma domácích spotřebičů, objeví se stejná věta. Dřív to vydrželo. Dneska je to šunt. Ledničky, pračky, myčky, všechno sotva přežije záruku, zatímco „ta stará“ doma u rodičů běžela třicet let.

Pět milionů tři sta tisíc. Tolik lidí dnes v Česku pracuje. Každé ráno vstávají, nasedají do aut, autobusů nebo vlaků, zapínají počítače, stroje, pokladny.