Kosmonautix

Už když začal Teleskop Jamese Webba posílat své první fotky vesmíru, byli astronomové velmi překvapeni objevem drobných červených teček, které byly rozptýleny napříč mladým vesmírem. Od roku 2022 proto astronomové zkoušeli určit, co jsou vlastně LRD (little red dots / malé červené tečky) zač. Nyní na to, zdá se, skutečně přišli. LRD jsou mladé černé díry. Někteří výzkumníci přitom spekulovali, že by tyto tečky mohly být velmi časnými galaxiemi, protože vyzařují světlo. Ovšem zdá se, že vznik galaxií je velmi pomalý proces. LRD se přitom objevují už pár stovek milionů let po Velkém třesku a o miliardu let později mizí. Galaxie by neměly čas na to, aby narostly do dostatečné velikosti a jasu, aby byly snadno vidět. Kromě toho se hluboce červená barva LRD neshodovala s očekávanými emisemi samotného svitu hvězd.

V létě 2025 se NASA navenek tvářila, že program lunární orbitální kosmické stanice Gateway neexistuje. V posledních měsících vzala agentura program na milost. V prosinci zveřejnila několik starších fotografií solárních panelů ROSA a tří elektrických trysek AEPS pro energetický a pohonný modul PPE. Toto období jsme dosud pokrývali fotografiemi přímo od dodavatelů. Mezitím však práce postoupily vpřed. Tři dny před tím, než vyšel minulý díl, byla i poslední, třetí letová tryska AEPS pro elektrický pohonný systém modulu PPE dodána k instalaci. Jedna z nově zveřejněných fotografií však stojí za zmínku. Je sice z konce září, ale ukazuje zadní stranu modulu PPE, na kterou budou trysky instalovány.

Evropská kosmická agentura má za sebou další důležitý krok na cestě k misi Plato. Kosmická sonda určená k hledání planet podobných Zemi úspěšně prošla první sadou zkoušek, které mají ověřit její připravenost na start. Inženýři ji při nich doslova protřepali, aby nasimulovali silné rázy a vibrace, kterým bude čelit během vzletu. Takzvané vibrační testy probíhají ve třech fázích. […]

Uplynul nějaký čas od prvního dílu této volné série, a tak jsem se rozhodl, že je na čase se dostat k dalšímu pokračování. Dnes se tedy podíváme na dalších pět otázek, které jste mi položili, ať už prostřednictvím jakékoli platformy. Pokud se na vaši otázku nedostalo, nezoufejte, dostane se v jednom z příštích dílů. A samozřejmě i teď platí, že mi můžete položit v komentářích pod tímto článkem další otázku, či dokonce otázky.

NASA akceleruje své snažení při pátrání po stopách života napříč vesmírem. Nyní nařídila firmám, aby začaly vyvíjet technologie, které jí v tom pomohou, s využitím konceptu kosmického teleskop HWO (Habitable Worlds Observatory). Celkem bylo vybráno sedm firem, se kterýmibyly uzavřeny dohody na tři roky s fixními platbami. Jejich úkolem je prozkoumat inženýrské výzvy, které je potřeba vyřešit, aby bylo možné sestrojit jeden z nejvýkonnějších teleskopů v historii NASA. Mezi zmíněnými firmami najdeme: Astroscale, BAE Systems Space and Mission Systems, Busek, L3Harris, Lockheed Martin, Northrop Grumman a Zecoat.

Tento týden to byl kosmonautický nášup s dvojitým přidáním. Dočkali jsme se hned tří neúspěšných startů, úspěšného návratu předčasně ukončené mise Crew-11 anebo převozu rakety SLS na rampu. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník bude soustředit na plány NASA a amerického ministerstva energetiky ohledně nukleárních reaktorů na Měsíci. V dalších tématech přidáme ještě přípravu lunárního modulu Blue Ghost Mk1. Přeji vám dobé čtení a pěknou neděli.

Jedním z důležitých pilířů evropské kosmonautiky, které zajišťují starému Kontinentu samostatný přístup do kosmického prostoru, patří rakety z rodiny Vega. Momentálně se používá verze Vega-C, ale už za pár let má mít premiéru Vega-E. Na jejím třetím stupni najdeme raketový motor M10, jehož součástí budou také ventily vyráběné v brněnské firmě Frentech Aerospace. Věděli jste, že se v Brně […]

Návrat lidí k Měsíci po více než půl století je zase o kousek blíže. Už za pár hodin vyjede z floridské montážní budovy VAB na Kennedyho středisku pásový dopravník crawler transporter, který bude mít na svých zádech naloženou mobilní vypouštěcí plošinu s druhým exemplářem rakety SLS a kosmickou lodí Orion. Sestava se pomalým tempem (maximální rychlost 1,6 km/h) vydá směrem ke startovní rampě 39B, přičemž samotný převoz potrvá něco mezi osmi a dvanácti hodinami. Na rampě bude raketu v dalších týdnech čekat celá řada testů včetně zkoušky tankování. Podle aktuálně platného plánu by se už SLS do haly VAB vracet neměla a na rampě má setrvat až do startu mise Artemis II. Jelikož je vývoz velmi působivou a zároveň pro startovní přípravy významnou událostí, připravila NASA přímý přenos, jehož přehrávač najdete v tomto článku.

Když chovatel ústřic, Luke Saindon, hledal místo, kde by v americkém státě Maine mohl chovat měkkýše, dobře věděl, že výběr špatné vodní plochy by mohl jeho farmu potopit ještě než by vznikla. A proto udělal něco, co farmáři minulých generací nemohli - použil družicová data od NASA, aby si pobřeží prohlédl z oběžné dráhy. „Rozběhnutí farmy je velká věc,“ vysvětluje Sandon, ředitel farmy The World Is Your Oyster z mainského města Wiscasset a dodává: „Pokud zvolíte špatné místo, můžete přijít o spoustu peněz, aniž byste na trh dodali nějaké ústřice.“ Družice agentury NASA nad těmito vodami přelétávají už dlouhé roky a zaznamenávají přitom teploty a další podmínky. S využitím nástroje pro výběr vhodného místa, který vytvořili výzkumníci z University of Maine, mohl Saindon prostudovat družicové mapy ukazující, kde by teplota vody i úrovně živin mohly být nejvhodnější pro chov ústřic. Tato analýza jej nasměrovala do širokého a mělkého zálivu nedaleko jeho bydliště. O čtyři roky později jeho farma stále funguje a ústřicím se v ní daří dobře.

V roce 2025 vynesly Falcony 9 celkem pět vyhrazených misí (NROL-153, 57, 192, 145 a 48) pro budování zpravodajské sítě Starshield. Tyto družice vyrábí sama SpaceX a využívá k tomu základní technologie odvozené od programu civilních družic Starshield. Užitečné vybavení šité na míru potřeb zákazníka dodává společnost Northrop Grumman. Nyní nám klepe na pomyslné dveře mise NROL-105, která by měla (podle dostupných informací) vynést první družice Starshield v roce 2026. Pokud budete mít v sobotu ráno čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Některé starty jakoby snad byly prokleté. To by mohlo platit i pro mise z Indie určené pro národní bezpečnost. Statistiky ukazují, že mezi lety 2017 a 2026 bylo uskutečněno v Indii 44 misí, z nichž celkem pět selhalo, a všechny měly strategický význam. Je trochu paradox, že Indická kosmonautika byla původně jen civilní a neměla žádné vojenské ambice, a skoro jakoby to tak mělo i zůstat, ale vraťme se do reality. V současnosti už se bez toho žádná velmoc neobejde. Nicméně je zvláštní, že právě mise pro národní bezpečnost jsou v Indii častěji neúspěšné.

Firma Firefly Aerospace, která se označuje za přední společnost v oblasti kosmických a obranných technologií, oznámila vylepšenou konfiguraci Block II pro své rakety Alpha, která se má zaměřit na posílení spolehlivosti, zefektivnění výroby, vylepšení startovních činností a další podporu požadavků komerčních, civilních a národních bezpečnostních misí. Nejbližší let s pořadovým číslem 7 má proběhnout v následujících týdnech a půjde o poslední misi využívající současnou konfiguraci. Půjde ale také o testovací let několika subsystémů Blocku II v tzv. stínovém režimu, aby firma získala letové zkušenosti využitelné před ostrou premiérou rakety Alpha Block II, ke které dojde při osmém letu.

Federální komunikační úřad FCC (Federal Communications Commission) garantoval firmě SpaceX možnost rozšířit družicovou síť Starlink na nízké oběžné dráze až na celkových 15 000 družic. Oznámení od FCC přišlo v pátek 9. ledna večer méně než hodinu po jednom ze startů SpaceX, při kterém Falcon 9 vynášel z floridského kosmodromu Cape Canaveral Space Force Station další porci optimalizovaných (odlehčených) družic Starlink 2. generace mini.

Návrat do služby po nehodě se indické raketě PSLV příliš nepodařil. Nosič ve verzi DL, který vynášel vojenskou družici EOS-N1 a 15 dalších nákladů, vzlétl z kosmodromu Šríharikota 12. ledna v 5:48 SEČ. Šlo o první start této rakety od května 2025, přičemž PSLV debutovala už v roce 1993. Loňský start však skončil havárií a ztrátou družice EOS-09 pro pozorování Země od indické agentury ISRO. PSLV však při svém pondělním startu utrpěla další anomálii.

Druhý týden nového roku přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí, které si tradičně shrneme v Kosmotýdeníku. V hlavním tématu se zaměříme na náklady, které budou vyneseny v rámci mise Twilight, mezi kterými je nejzajímavější teleskop Pandora od NASA. Zaměříme se také na přípravu nové stanice Vast a vynechat nepůjde ani dění kolem dřívějšího návratu mise Crew-11 z ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Na začátek nového roku si pro nás firmy SpaceX a ExoLaunch připravily nový druh sdílených misí. Ty ponesou jméno Twilight a jejich specifikum bude speciální druh heliosynchronní oběžné dráhy, konkrétně takzvaná Dawn/Dusk. Díky kombinaci sklonu a výšky má tato dráha vlastnost, že družice na ní umístěné přelétají nad předem vybraným místem Země ve stejný sluneční čas. Co se týče nákladu, nejzajímavějším kouskem je pravděpodobně Pandora - malý teleskop provozovaný agenturou NASA. Průměr hlavního zrcadla je pouhých 45 centimetrů a zaměří se studium atmosfér exoplanet, přičemž jeden z jeho úkolů také bude odhalovat exoplanety, které budou dostatečně zajímavé pro podrobnější zkoumání pomocí Webbova teleskopu. Mimo Pandoru bude na oběžnou dráhu vyneseno dalších 39 družic, především CubeSatů a 3U CubeSatů.

V úvodním odstavci minulého dílu jsme napsali: „Existuje totiž politický tlak z Bílého domu, aby astronauti při misi Artemis III přistáli na Měsíci v současném prezidentském funkčním období, tedy před lednem 2029“. Týden nato, 18. prosince, byl Jared Isaacman formálně jmenován administrátorem NASA a prezident Donald Trump podepsal výkonný příkaz. V něm mimo jiné vyhlásil návrat Američanů na Měsíc do konce roku 2028 za prioritu administrativy s tím, že Isaacman má do 90 dnů předložit plán na dosažení tohoto cíle a k zmírnění případných problémů.

6. ledna tým zodpovědný za řízení mise EscaPADE (Escape and Plasma Acceleration and Dynamics Explorers) úspěšně dokončil druhý manévr pro korekci trajektorie jedné ze dvou sond poté, co byl tento pokus v prosinci 2025 odložen. Druhá sonda dokončila své manévry už v prosinci, jak bylo původně plánováno. Tento manévr připravil sondy na to, aby se mohly pohybovat zhruba milion a půl kilometrů od Země v okolí libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země. V listopadu 2026 pak obě sesterské sondy proletí kolem Země a využijí její gravitace k urychlení jejich cesty k Marsu.

Na kalifornské základně Vandenberg Space Force Base (VSFB) je k dispozici nové místo pro orbitální starty. V pondělí 5. ledna zástupci amerického letectva vydali výzvu pro poskytovatele startů, aby vyjádřili úroveň svého zájmu o místo, které se má stát nejjižnějším startovním komplexem na západním pobřeží USA. Oblast, která dostane označení SLC-14 (Space Launch Complex 14), je vyhrazena pro orbitální rakety těžké nebo supertěžké třídy s vertikálním startem. Vláda definuje „těžké“ rakety jako rakety s nosností mezi 20 000 a 50 000 kg a „super těžké“ rakety jako rakety s nosností vyšší než 50 000 kg.

Dnes po poledni měli z přechodové komory modulu Quest vystoupit Mike Fincke a Zena Cardman, aby (mimo jiné) připravili energetické okruh na budoucí instalaci svinovacího fotovoltaického panelu iROSA. Ovšem pokud jste se na výstup těšili, musíte si nechat zajít chuť. NASA totiž oznámila, že dnešní kosmickou vycházku z Mezinárodní kosmické stanice odkládá. NASA uvedla, že sleduje zdravotní problém člena posádky, který se ve středu odpoledne objevil na palubě orbitálního komplexu. Agentura dodala, že vzhledem ke zdravotní povaze celé záležitosti není vhodné sdílet více detailů o daném členovi posádky. Dodala však, že situace je stabilní a nové informace, včetně nového data pro výstup, bude sdílet později.

Dnes se podíváme na příběh o tom, jak evropská observatoř Gaia detekovala náznaky planety v systémech mladých hvězd. Astrometrická informace od Gaii je nezbytným nástrojem k zachycení drobných pohybů hvězd, které jsou způsobeny tím, že kolem nich obíhají planety. Tato metoda byla poprvé použita k objevu planet kolem hvězd, které ještě samy vznikají, hvězd s protoplanetárními disky. Nebylo by skvělé, kdyby se Gaia mohla do tohoto úkolu pustit také se svými fotometrickými informacemi?

5. ledna došlo na středisku evropských astronautů EAC v Kolíně nad Rýnem ke speciální událostí – francouzská astronautka Evropské kosmické agentury, Sophie Adenot, zde sázela svůj astronautský strom na počest své první kosmické mise, pojmenované εpsilon. Toto symbolické gesto oslavuje její dosavadní úspěchy i budoucí misi a zároveň posiluje hluboké propojení mezi kosmickými průzkumníky a planetou, která je jejich domovem. […]

Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl jednoznačně jedenáctý integrovaný testovací let rakety Starship firmy SpaceX. Další bod, který v tomto měsíci stojí za připomenutí, je první zásobovací let nové japonské nákladní lodi na ISS. V říjnu odstartovala i 16. čínská pilotovaná mise s označením Shenzhou 21. Nejdůležitější událostí měsíce listopadu bylo poškození startovní rampy 31/6 na kosmodromu Bajkonur během startu mise Sojuz MS-28, do opravení rampy není možno vysílat k ISS pilotované kosmické lodi Sojuz ani nákladní lodi Progress. V listopadu stál rozhodně za pozornost i druhý start rakety New Glen se sondou EscaPADE či rozpočet evropské kosmické agentury ESA. V prosinci se uskutečnil první orbitální start nové čínské rakety ZhuQue 3, jejíž první stupeň se následně pokusil i o přistání. V tomto měsíci se o totéž pokusila i jihokorejská soukromá společnost s raketou HANBIT-Nano, tentokrát však neúspěšně a také se podíváme, jak po pěti úspěšných startech došlo k selhání japonské rakety H3. Pokud vás zajímá aktuální dění v kosmonautice, nebo prostě jen některá událost, která se ve výzkumu vesmíru nedávno odehrála, přijďte v podvečer 6. ledna roku 2026 do budovy Hvězdárny a planetária Brno, popřípadě si zapněte přenos na YouTube kanálu této organizace. Přednáška, respektive přímý přenos, začíná v 18:00.

Popis dokončených příprav Orionu končil v minulém dílu zakrytováním kosmické lodi v budově LASF ochranným krytem dne 10. září. Po dokončení funkčních testů a po kontrolách těsnosti krytu se 16. října vrata budovy LASF otevřela a kolový dopravník se s kosmickou lodí vydal na desetikilometrovou cestu k budově VAB. Po dočasném uskladnění v sekci High Bay 4 byl Orion vyzvednut jeřábem a přemístěn do High Bay 3. Zde byl 19. října usazen a přišroubován na nosnou raketu SLS.

V rámci našeho seriálu věnovaného projektům NIAC se věnujeme prvotnímu výzkumu nápadů, které vypadají, jak kdyby si je jejich autoři vypůjčili ze sci-fi románů a filmů. Jejich praktické použití se dá očekávat nejdříve v horizontu desítek let a některé se třeba nemusí realizovat nikdy, protože se během posuzovací fáze objeví nepřekonatelné problémy. Jak na tom bude dnes představený […]

V prvním díle našeho článku jsme si probrali, proč potřebujeme pozemskou i kosmickou astronomii a jedna se bez druhé neobejde. Dnes navážeme tím, že se podíváme na to, co představuje pro astronomická pozorování ze zemského povrchu hlavní problém. Řekneme si něco k tomu, jak by bylo možné tento problém řešit a proč je to nezbytné, jak z hlediska astronomie, tak z hlediska naší vlastní bezpečnosti. Když totiž tyto věci řešit nebudeme, jednou bychom na to mohli velmi ošklivě doplatit.

Starý rok se přehoupl do nového a i v roce 2026 se můžete těšit na každotýdenní souhrny dění v kosmonautice. Přelom roku byl z pohledu kosmonautiky klidnější, ale i přesto se pár zajímavých věcí stalo. V hlavním tématu se Kosmotýdeník bude věnovat plánovanému masivnímu přesunu tisíců družic Starlink na jinou oběžnou dráhu. Budeme se věnovat také prvnímu letošnímu startu, zvýšení dráhy ISS pomocí lodi Dragon či oznámení o vývozu rakety SLS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Tisková mluvčí agentury NASA, Bethany Stevens, oznámila včera na svém Twitteru několik zajímavých informací o přípravě mise Artemis II. Tou asi nejdůležitější je, že vývoz nosné rakety SLS z montážní haly VAB na vzletovou rampu 39B je vzdálen už méně než dva týdny. Tímto milníkem začne závěrečné celosystémové testování, aby měla agentura jistotu, že je připravena poslat čtyři astronauty na oblet Měsíce, tedy něco, co tu více než 50 let nebylo. Dodala, že startovní okno se otevře už 6. února. Informace o začátku startovního okna není nová, ale přesto je toto zopakování důležité. Dříve se zdálo, že se tento nejčasnější termín startu může stihnout pouze v ideálním případě, při kterém by k vývozu SLS na rampu došlo ještě v průběhu roku 2025, což se ale nestihlo. To, že je i přesto 6. únor zopakován jakožto první možný termín startu, znamená, že tato naděje stále existuje, byť bych se osobně vůbec nedivil skluzu o několik týdnů. Přeci jen, půjde o první pilotovanou misi rakety SLS a kosmické lodi Orion, takže bezpečnost bude na prvním místě.

Tímto článkem končí čtyřdílná minisérie z přelomu loňského a letošního roku, ve které jsme si shrnuli kosmonautické výhledy na příští rok v nepilotované i pilotované kosmonautice a také jsme si shrnuli hlavní události loňského roku. Dnes si připomeneme hlavní vrcholy pilotované kosmonautiky v roce 2025 a jak sami uvidíte, stalo se toho opravdu mnoho. Tak rovnýma nohama vzhůru do rekapitulace.

Odklady startů jsou neoddělitelnou součástí kosmonautiky. Člověk se nad nimi už pomalu ani nepozastaví, ale přesto někdy přinesou zajímavé důsledky. Start Falconu 9 s evropskou snímkovací družicí CSG-3 totiž měl být posledním orbitálním startem firmy SpaceX v roce 2025. Jenže firma se rozhodla start odložit kvůli dodatečným kontrolám pozemního vybavení. A protože šlo o několikadenní odklad, sklouznul nám tento […]

Tento týden jsme se ve dvou článcích podrobně věnovali tomu, co můžeme očekávat od nastupujícího roku 2026 na poli kosmonautiky. Nejprve jsme si posvítili na kosmonautiku nepilotovanou a poté i na tu pilotovanou. S očekávanou budoucností jsme tedy už seznámeni, ale ještě by bylo vhodné vypořádat se s minulostí a uzavřít rok 2025 – přehledově i statisticky. Dnes tak učiníme v oblasti nepilotované kosmonautiky a zítra naši minisérii z přelomu let zakončíme shrnutím pilotované kosmonautiky z roku 2025.

Máme tu poslední den roku 2025 a tak se přímo nabízí využít jej k informování o tom, co nás v příštím roce čeká na poli pilotované kosmonautiky. Plynule tak navážeme na včerejší článek, který informoval o očekávaných událostech bezpilotní kosmonautiky. Tyto články jsou součástí čtyřdílné série z přelomu roku, ve které se nejprve seznámíme s očekávanými událostmi příštího roku a poté si zrekapitulujeme rok 2025 v nepilotované i pilotované kosmonautice. Ale dost už bylo úvodních slov, pojďme rovnou k tématu.

NASA oznámila, že američtí astronauti na Mezinárodní kosmické stanici provedou v lednu 2026 dva výstupy do volného kosmického prostoru. První výstup začne už 8. ledna a zúčastní se jej Mike Fincke a Zena Cardman. Z přechodové komory modulu Quest se vydají na sekci 2A příhradové konstrukce, kde provedou přípravu na budoucí instalaci svinovacích panelů iROSA. Ty po připojení poskytnou orbitální laboratoři dodatečnou elektřinu, která se bude mimo jiné hodit i pro kriticky důležitou podporu její bezpečné a řízené deorbitace za několik let. Pro Zenu Cardman půjde o první kosmickou vycházku, pro Finckeho již o desátou, čímž vyrovná americký rekord v počtu výstupů do volného kosmického prostoru.

Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí za uplynulým rokem. Zmíněna bude přelomová mise Fram2 firmy SpaceX, při které se poprvé lidské bytosti zavítaly na polární oběžnou dráhu. Řeč přijde i na vynesení teleskopu SPHEREx, který máá studovat stovky milionů galaxií a jejím cílem je pomoci astronomům pochopit, jak se náš vesmír vyvíjel a jak běžné jsou v planetárních systémech základní složky života (voda či organické látky). Podíváme se rovněž na potíže SpaceX, které provázely testy rakety Starship 2. generace. Zabrousíme i na téma rozpočtů americké NASA a evropské ESA. V závěrečné části přednašky Dušan zmíní i novinky v průzkumu našeho Měsíce. Přednáška bude pocházet z přednáškového cyklu Pátečníků a uskuteční se na půdě Přírodovědecké fakulta Univerzity Karlovy, v Benátské ulici 2 v Praze. Vy mimopražští máte navíc i příležitost ji shlédnout online, stačí si zapnout kanál pátečníků na serveru youtube v 17:00 dne 2. ledna 2025.

Na našem webu máme hned několik zvyků, které se snažíme s železnou pravidelností dodržovat. Mezi ně patří i výhled na následující rok a shrnutí roku předchozího na přelomu let. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dva samostatné články. V jednom se věnujeme bezpilotní a ve druhém pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2025 a 2026 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2026.

Perseverance a Curiosity jsou dva americké rovery pro průzkum Marsu. Na první pohled vypadají téměř stejně, ale nenechte se zmást – liší se v důležitých detailech! Každý z nich vyniká v jiných oblastech a díky jejich odlišným úkolům jsme o rudé planetě zjistili mnohem víc. Přednášku o roverech si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix.cz Dušan Majer. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků a přednesena byla na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Věřili byste, že už jsou to čtyři roky od startu evropské rakety Ariane 5, která 25. prosince 2021 vynesla vlajkovou loď astronomie, Teleskop Jamese Webba? Čas letí skutečně jako bláznivý a s jeho tempem nic neuděláme. Můžeme si ale díky téměř třičtvrtě hodiny dlouhému videu od Evropské kosmické agentury prohlédnout některé z mnoha krásných fotek, které tato legendární americko-evropsko-kanadská kosmická observatoř pořídila. A právě do období mezi svátky na konci rou se tohle video hodí dvojnásob -nejen jako připomínka výročí startu, ale i proto, že do tohoto období se podobná klidná a kochací videa skvěle hodí. Tak Vám přejeme příjemné kochání!

Už více než 68 let nás dělí od vypuštění první družice světa, sovětského Sputniku. Za tu dobu jsme měli v kosmickém prostoru mnoho observatoří věnovaných pozorování a výzkumu Slunce. Jen málokterá si ale tak získala srdce zájemců o kosmonautiku či fyziku, jako je evropsko-americká mise SOHO. Tato výjimečná sonda přinesla mnoho důležitých poznatků o naší hvězdě, ale objevila též značné množství komet a pověděla nám mnoho o kosmickém počasí. Její mise je o to působivější, že původně plánovanou životnost už překročila více než desetkrát a zdá se, že ještě nějakou dobu fungovat bude. Co SOHO objevila? A čím je pro vědu tak přínosná? Podívejme se na to společně v dnešním článku, jímž oslavíme kulaté narozeniny této výjimečné mise.

Do konce roku zbývá jen pár dní, ale i přes sváteční období se v kosmonautice stále dějí zajímavé věci. Kosmotýdeník se v hlavním tématu bude věnovat odstoupivšímu CEO společnosti ULA, který přesídlil do firmy Blue Origin, kde jej čeká práce na misích národní obrany. V dalších tématech se můžete těšit na přípravu ruské rakety Sojuz 5, start indické rakety či vánoční poselství z ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

V pozdních nočních hodinách nás čeká start Falconu 9 s radarovou družici k pozorování Země, která je součástí malé konstelace COSMO-SkyMed druhé generace. Ta čítá pouze čtyři družice financované italským ministerstvem výzkumu a obrany, přičemž jsou určeny k civilnímu i vojenskému využití. Data z této konstelace jsou poté využita na analýzu seismické aktivity, monitorování ekologických katastrof, zemědělského mapování a zajištění obrany a bezpečnosti země. Start se uskuteční z Vandenbergovy základny v Kalifornii a Falcon poté zamíří na dráhu se sklonem 97,86° vůči rovníku.

Americká Space Development Agency (SDA), která spadá pod Kosmické síly přidělila čtyřem firmám zakázky v hodnotě zhruba 3,5 miliardy dolarů. Tyto společnosti nyní zahájí stavbu družic pro družicovou síť agentury SDA třetí generace. Agentura uzavřela smlouvy s pevnou cenou typu Other Transaction Authority (OTA) se společnostmi L3Harris Technologies, Lockheed Martin, Northrop Grumman a Rocket Lab na výrobu celkem 72 družic pro Tracking Layer Tranche 3 (TRKT3 - Sledovací vrstva Tranche 3) konstelace Proliferated Warfighter Space Architecture (PWSA) na nízké oběžné dráze Země. „Sledovací vrstva Tranche 3, jakmile bude integrována do transportní vrstvy PWSA, výrazně zvýší pokrytí a přesnost potřebnou k uzavření řetězců ničení proti pokročilým hrozbám protivníka,“ řekl úřadující ředitel SDA Gurpartap „GP“ Sandhoo. „Síť bude zahrnovat kombinaci varování před raketami a sledování raket, přičemž polovina užitečného náklad celé sítě bude podporovat pokročilé mise protiraketové obrany, aby držela krok s vyvíjejícími se hrozbami.“

Rok 2025 vstoupil do svého posledního měsíce, který už se přehoupl až k závěrečnému pátku. A právě to je ideální chvíle pro Pokec s kosmonautixem, tentokrát s pořadovým číslem 83. Opět nás čekají zhruba dvě hodiny živého vysílání, jehož obsah vzniká přímo podle Vašich dotazů a podnětů z chatu. Stačí se ozvat během přenosu a odpovědi na sebe nenechají dlouho čekat. Pokud máte dnes večer volno a chuť být u toho, rádi Vás u přímého přenosu přivítáme.

Družice Sentinel-6B z programu Copernicus, která byla vypuštěna v listopadu letošního roku, poslala z oběžné dráhy své první datové soubory, které ukazují variace mořské hladiny v oblasti severního Atlantiku. Tato data ukazují, jak bude tato mise pokračovat v posilování sběru dlouhodobých záznamů o výšce mořské hladiny, což je klíčový parametr změny klimatu. Družice odstartovala 17. listopadu a už 26. listopadu byla přijata první data z palubního výškoměru Poseidon-4. Níže přiložený snímek je kombinací dat z tohoto výškoměru, který je přítomný na obou družicích Sentinel-6 - jak na novém Sentinelu-6B, tak na jeho starším dvojčeti, kterým je družice Sentinel-6 Michael Freilich, vypuštěná v roce 2020. Snímek nám ukazuje Golfský proud v severním Atlantiku u východního pobřeží USA a Kanady.

Vážení čtenáři, dovolte mi, abych Vám jménem celé naší redakce popřál co možná nejkrásnější prožití Vánoc. Za pár hodin přijde Štědrý večer a my Vám přejeme, ať jej strávíte s lidmi, kteří jsou Vám blízcí, v klidu, pohodě a vzájemné radosti. Děkujeme Vám, že nás čtete a že jste na náš web zavítali i v době svátků. A když budete sedět u slavnostního stolu, […]

Americká společnost United Launch Alliance oznámila, že její prezident a generální ředitel, Tory Bruno, opustil firmu s účinností od pondělí 22. prosince. Tato zpráva se objevila v prohlášení, které vydal Robert Lightfoot, viceprezident firmy Lockheed Martin pro strategii a rozvoj podnikání, který působí jako předseda představenstva Lockheed Martin pro ULA. Pro úplnost ještě dodejme, že ULA je společným projektem firem […]

Současné roky nejsou v kosmonautice typické zrovna tím, že by probíhal nezvykle vysoký počet premiérových startů orbitálních raket. Pokud se tedy dvě takové premiéry sejdou jen v rozestupu méně než hodiny, je to skutečně nezvyklá událost. Ani jedna premiéra v noci na dnešek nedopadla stoprocentně úspěšně, přesto můžeme konstatovat, že jedna raketa si vedla o poznání lépe než druhá. Jako první ve 2:13 vzlétla z brazilské základny Alcântara raketa HANBIT-Nano od jihokorejské firmy Innospace. Několikrát odkládaný premiérový let nakonec trval jen zhruba 70 sekund. Pak raketu zničila zatím neupřesněná anomálie. „Na plánovanou oběžnou dráhu s výškou 350 km a sklonem 45° se tak nedostalo pět technologických družic z Brazílie (PION-BR2, FloripaSat-2A, -2B a Jussara-K) a Indie (olaras S2), a tři experimenty trvale spojené s horním stupněm,“ upřesnil Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Raketa HANBIT-Nano od jihokorejské firmy Innospace se ke svému premiérovému startu chystala několikrát, ale pokaždé přišla nějaká nečekaná čára přes rozpočet - naposledy v pátek večer až v noci na sobotu, kdy nejdříve bylo nevhodné počasí a nakonec vše zhatily občasné závady tlakového ventilu nádrže na kapalný metan horního stupně. Další možnost ke startu se otevírá v pondělí večer a v noci na úterý. Původně jsme sice plánovali tento start pokrýt živě a česky komentovaným přenosem, ale start sklouznul na období, kdy ani já ani kolegové nebudeme mít možnost přenos odbavit. Proto Vám v tomto článku nabízíme možnost sledovat originální přímý přenos firmy Innospace.

Potřebujeme i dnes pozemskou astronomii? Tuto otázku by si mohl položit každý průměrný fanoušek kosmonautiky, když vidí spory kolem projektů typu Starlink a když vidí, jak si astronomové stěžují na zhoršující se stav noční oblohy. Vždyť přece v době, kdy již dokážeme dostat do kosmického prostoru i poměrně velké náklady a tím pádem i velké astronomické observatoře, není pozemní astronomie nutná, ani potřebná. Aspoň to by si tedy mohl ledaskdo myslet. Dokonce jsem už viděl i návrh, kdy bylo jednomu ze stěžujících si astronomů doporučeno se obrátit na Muska s tím, že Musk je přeci výzkumu nakloněn a vynese astronomům do kosmu všechno, co budou potřebovat. Jenže takový pohled je při bližším prozkoumání naivní, a především dosti nepřesný, opomíjí totiž důležité skutečnosti. Ano, je pravda, že kosmická astronomie je důležitá. Ale neméně důležitá je i astronomie pozemská. Možná jednou bude fungovat jen astronomie vesmírná. Ale v tuto chvíli nemohou jedna bez druhé fungovat. Tedy ano, potřebujeme i pozemskou astronomii, a to dost zásadně. Ve zbytku se vám pokusím ukázat proč a také to, proč kosmická astronomie sama o sobě nestačí. Myslet si, že ano je sice hezké, ale s realitou se tyto představy bohužel dost zásadně míjí.

V noci na 17. prosince jsme se těšili na start japonské rakety H3 s navigační družicí QZS-5, ale marně. Odpočet se zastavil jen pár sekund před plánovaným startem a raketa zůstala sedět. Japonci v dalších dnech na rampě LA-2Y na kosmodromu Tanegašima zkontrolovali rozvody vody pro chrliče a nyní hlásí, že jsou hotovi. Raketa H3 tedy může odstartovat. A proto Vás […]

Poslední předvánoční týden byl v kosmonautice nebývale rušný. Devět orbitálních startů, které si mezi sebe rozložily rakety Falcon 9, Ariane 6, Atlas V, CZ-5, CZ-4B a Electron ukazuje, že se před Vánoci nebrzdí. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník bude věnovat další významné události, kterou bylo jmenování nového administrátora NASA Jareda Isaacmana. Jeho jmenování v době plné turbulencí a nejistot je velmi sledované. V dalších tématech se hned dvakrát budeme věnovat dokovacím prstencům., respektive jejich výrobě a testování. Nevynecháme ani přípravu mise Artemis II. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Mise s označením NS-37 bude celkově již 37. letem programu New Shepard a 16. pilotovaným. Na krátkou exkurzi těsně za hranici kosmického prostoru se vydají Michi Benthaus, Joey Hyde, Hans Koenigsmann, Neal Milch, Adonis Pouroulis a Jason Stansell. Nejznámějším členem posádky je bezesporu Hans Koenigsmann, který roky působil na jedné z nejvyšších pozic ve společnosti SpaceX. Byl viceprezidentem firmy a měl na starosti […]

Spojené státy mají nové pokyny ohledně kosmických aktivit. Mezi ně patří třeba zahájení přípravy na vytvoření trvale obyvatelné lunární základny do roku 2030. 18. prosince americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní nařízení „Zajištění americké převahy v kosmickém prostoru“ (orig. Ensuring American Space Superiority). Podle tohoto dokumentu je převaha v prostoru mimo Zemi nezbytná pro národní bezpečnost a prosperitu. „Spojené státy musí proto prosazovat vesmírnou politiku, která rozšíří dosah lidských objevů, zajistí životně důležité ekonomické a bezpečnostní zájmy národa, podpoří komerční rozvoj a položí základy pro novou vesmírnou éru,“ stojí v dokumentu, jehož plné znění najdete zde.

Nechybí mnoho, aby se rodina orbitálních raket rozrostla o nového člena. HANBIT-Nano od jihokorejské firmy Innospace sice patří mezi lehké nosiče (na SSO ve výšce 500 km dopraví jen 90 kg nákladu), ale i přesto si zaslouží pozornost. Zajímavý je třeba první stupeň, který používá hybridní raketový motor. To znamená, že se jedná o motor na kapalné i tuhé pohonné látky současně. Palivo (parafín) je zde v tuhé formě, zatímco okysličovadlo (kapalný kyslík) je kapalné. Tento typ pohonu je sice ve vývoji už několik let, ale zatím ještě žádná raketa s hybridním raketovým motorem nedosáhla oběžné dráhy. Hybridní pohon najdeme třeba na suborbitálním miniraketoplánu SpaceShipTwo, či na australské raketě Eris, která však při svém prvním startu 30. července 2025 havarovala po 14 sekundách letu. Vývoji hybridních pohonů se věnuje několik firem a je proto otázkou, která z nich se dočká v tomto minizávodě prvenství. Může to být právě raketa HANBIT-Nano a její pokus o premiérový start Vám nabídneme s českým komentářem.

Profil projektu Starlink na sociální síti X včera oznámil, že 17. prosince došlo k anomálii na družici Starlink s kódovým označením 35956, která byla vypuštěna 23. listopadu letošního roku. Událost vedla ze ztrátě komunikace s družicí, která se nacházela ve výšce 418 kilometrů. Anomálie dále způsobila únik pohonného média (xenonu) ze zásobníku, což vedlo k rychlému snížení velké poloosy dráhy o zhruba 4 kilometry. Zaznamenáno bylo také malé (blíže neupřesněné) množství sledovatelných objektů s nízkou vzájemnou rychlostí. Dozvěděli jsme se, že SpaceX nastalou situaci řeší s americkými Kosmickými silami i s NASA, aby bylo zajištěno sledování objektů. Samotná družice je z většiny nedotčená, rotuje a plně zanikne v zemské atmosféře v řádu týdnů. Aktuální trajektorie zavede družici pod úroveň Mezinárodní kosmické stanice, takže nepředstavuje riziko pro orbitální laboratoř ani pro její posádku.

V rámci procesu schvalování nominace na post administrátora NASA se Jared Isaacman na potvrzovacím slyšení v Senátu 3. prosince 2025 v odpovědi na přímou otázku senátora Teda Cruze zavázal k „plnému a včasnému dodržení“ ustanovení zákona H.R.1 z 4. července. Část zákona, týkající se NASA, financuje program lunární orbitální kosmické stanice Gateway a výrobu dvou nosných raket SLS pro pilotované návštěvní a montážní mise Artemis IV a Artemis V. Součástí Isaacmanova vyjádření byla slova, že je za obě mise vděčný. V průběhu obou misí má polovina jejich čtyřčlenných posádek přejít z Gateway do připojeného lunárního landeru a v něm odletět na několikadenní pobyt na povrchu Měsíce.

K jedné z družic Starlink firmy SpaceX určené k šíření přístupu na internet, se prý před pár dny nebezpečně přiblížil orbitální projektil. Tímto projektilem byla jedna z družic vynesených 9. prosince čínskou raketou Kinetica 1 z kosmodromu Jiuquan v poušti Gobi. Podle společnosti SpaceX se nespecifikovaná družice nebezpečně přiblížila k družici Starlink, což se americké firmě nelíbilo. „Pokud je nám známo, nebyla provedena žádná koordinace ani odstraňování konfliktů se stávajícími družicemi provozovanými na oběžné dráze, což vedlo k přiblížení jedné z vypuštěných družic k družici STARLINK-6079 (56120) ve výšce 560 km na vzdálenost 200 metrů. Většina rizik spojených s provozem v kosmickém prostoru vyplývá z nedostatečné koordinace mezi provozovateli družic – to se musí změnit,“ uvedl na sociální síti X Michael Nicolls, viceprezident Starlink oddělení ve SpaceX.

Mise Swarm od evropské kosmické agentury ESA detekovala během listopadové geomagnetické bouře výraznou, ale pouze dočasnou špičku vysokoenergetických protonů u pozemských pólů. Zajímavé je, že k detekci nedošlo pomocí palubních přístrojů určených k měření zemského magnetického pole, ale díky sledovačům hvězd, kamerám využívaným pro určování orientace družice v prostoru. U mise Swarm došlo k takovému typu objevu vůbec poprvé. Zatímco magnetometry družic Swarm zaznamenaly 12. listopadu magnetické výkyvy desetkrát silnější než obvykle, byly to právě sledovače hvězd, které zaznamenaly dočasný nárůst vysokoenergetických protonů v okolí pólů. Během geomagnetické bouře ve dnech 11. až 13. listopadu byly úrovně toku vysokoenergetických protonů 300krát vyšší než obvykle.

Fanoušci kosmonautiky dobře vědí, že rakety si časy svých startů moc vybírat nemohou, protože na to má vliv celá řada faktorů. Stejně tak je jasné, že Zeměkoule rozdělená do časových pásem bude mít vždycky nějaká část pocit, že jí daný čas nevyhovuje. A v noci na zítřek si tenhle pocit „užije“ Evropa hned dvakrát. V rozestupu necelých tří hodin totiž má dojít ke startům hned dvou orbitálních raket se zajímavými náklady - nejprve japonská raketa H3 vynese navigační družici Michibiki 5 alias QZS-5 a poté se předvede také evropská raketa Ariane 6 s dvojicí evropských navigačních družic Galileo. Oba starty bychom Vám rádi přinesli s českým komentářem v přímém přenosu. Pokud Vám tedy nevadí noční a brzce ranní termíny, moc rádi Vás přivítáme u obou našich živě a česky komentovaných přenosů.

O současné situaci v americké agentuře NASA se toho napsalo již dost. Skoro by se dalo říci, že každý, kdo umí psát a aspoň trochu zavadil o kosmonautiku už vyjádřil svůj názor. Tyto názory se přitom často pohybují v extrémech, ať už na jednu či druhou stranu. Můžeme se setkat s tvrzeními, že NASA končí, je zbytečná, měla by být zrušena a stejně všechno převálcuje Čína, ale naopak i s názory, že se vůbec nic neděje, všechno je v pořádku a šlape tak, jak má. Je asi jasné, že pravda není ani u jednoho z těchto extrémů. Pojďme se dnes společně podívat na krizi NASA trochu více do hloubky. Zdůrazňuji ovšem, že dnes nebudeme až tak rozebírat pilotovaný program Artemis, stanici Gateway, Mezinárodní kosmickou stanici a spolupráci s Ruskem či další podobné projekty. Od toho tu jsou jiní kolegové, ať už Dušan Majer, Jiří Hošek či Lukáš Houška. Jak dobře víte, já se věnuji vědě, a proto bych si dovolil se v dnešním článku zaměřit převážně právě na tuto část činnosti NASA. Část, kterou někteří považují za postradatelnou či dokonce zcela zbytečnou, ale tak jednoduché to opravdu není. Na úvod ještě zdůrazňuji, že článek reflektuje a reprezentuje pohled na krizi NASA mé osoby jakožto vědce a člověka s určitými názory, které se nemusí každému líbit. Rozhodně nejde o vyjádření názoru celé redakce Kosmonautix nebo někoho z jiných členů této redakce. Kdyby na mém místě byl kdokoli z kolegů, na 99,99 % by článek vypadal úplně jinak. Ostatně, můžete si přečíst starší články zabývající se těmito tématy. Jejich autory jsou například Dušan Majer a Lukáš Houška. Pokud tedy budete mým pohledem rozezleni, vyřiďte si to prosím přímo se mnou osobně, kolegové z redakce za to nenesou žádnou odpovědnost.

Prosincová Kosmoschůzka tentokrát nebude čekat na poslední středu v měsíci, jelikož je zrovna Štědrý den. Bude tedy o týden dříve, konkrétně 17. 12. 2025. Místo zůstává nezměněno. Zavítat můžete opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže), kde jsou očekáváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Jiří Myška se podívá […]