OEnergetice

Bavorské ministerstvo vydalo povolení k demontáži a vyřazení z provozu dalšího odstaveného  jaderného bloku. Konkrétně se jedná o Isar 2 s výkonem 1410 MW, který byl jedním z posledních, které v Německu vyráběly elektřinu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyhodnotilo druhou výzvu roku 2023, kde se soutěžila provozní podpora pro větrné elektrárny (VTE). Celkem uspěly 4 projekty o instalovaném výkonu 24,75 MW. Do aukce bylo přihlášeno 7 projektů o celkovém instalovaném výkonu 44,05 MW. Poprvé tak byla překročena kapacita aukce, jenž činila 35,2 MW.

Nezisková organizace Carbon Tracker provedla rešerši cílů největších ropných společností a porovnala je s jejich skutečnými plány rozvoje. Organizace zjistila, že žádná z nich nesplňuje cíle stanovené Pařížskou dohodou o změně klimatu.

Nadprůměrně vysoké teploty, které panovaly zejména během února letošního roku, a pokračující teplé počasí mohou ovlivnit další provoz klasických elektráren, a to už během jara. Pro různá roční období jsou stanovené různě vysoké limity teploty řek, což může vést k nutnosti omezování výkonu tepelných zdrojů i mimo tradičně kritické letní měsíce.

Projekt nového jaderného bloku ve francouzské jaderné elektrárně Flamanville zřejmě čeká další zpoždění. Francouzský jaderný regulátor uvedl, že dokončuje posouzení bezpečnosti, jehož součástí bude i veřejný konzultační proces. Projekt již nabral mnohaleté zpoždění, kdy podle původního plánu měl zahájit provoz v roce 2012.

Pomyslné výročí v těchto dnech „oslavil“ ropovod, vedoucí z irácko-kurdského Kirkuku do tureckého Ceyhanu. 25. března loňského roku se zastavil tok ropy tímto, ještě donedávna, velmi důležitým potrubím, které v dobách svého provozu pokrývalo 0,5 % celosvětových dodávek ropy.

Na zasedání ministrů životního prostředí v Bruselu došlo k pokroku v debatě o unijním cíli snížit emise o 90 % do roku 2040.  Deset zemí bylo pro, tři proti a třináct zemí požádalo na zasedání ministrů životního prostředí v Bruselu o další ústupky, píše server Euractiv.

Snaha Evropy snížit svou závislost na ruském plynu zpočátku prospěla americkému sektoru zkapalněného zemního plynu (LNG). Dlouhodobé trendy na trhu a regulační změny však naznačují pokles evropské poptávky již v roce 2030. Scénáře založené na plánech Fit for 55 a RePowerEU naznačují snížení dodávek o 29 až 52 %.

Ukrajina se připravuje na výstavbu dalších jaderných bloků. Pro dodávky samotné technologie se spoléhá na Bulharsko. Primární ambicí rozšiřování jaderné flotily je nemožnost Zaporožské elektrárny vyrábět dostačující množství elektřiny. Elektrárna je momentálně okupovaná Ruskými vojáky a hrozí, že do pár měsíců přestane elektrickou energii produkovat úplně.

Evropská asociace výrobců elektřiny Eurelectric požaduje dlouhodobější plánování a reformu pravidel pro stanovování síťových poplatků s cílem financovat dlouhodobé investice do distribučních soustav. Ty mají do roku 2030 čítat 584 miliard eur, píše Euractiv. Eurelectric ve své zprávě představuje návrhy pro dlouhodobý a předvídavý rozvoj sítě.

Ruští stavbaři prvním litím betonu oficiálně zahájili stavbu dalšího jaderného bloku v zemi. Konkrétně se jedná o sedmý blok jaderné elektrárny Leningradská v severozápadním Rusku. Jaderný blok typu VVER-1200 s životností 60 let má zemi pomoci v naplnění cíle 25 % jaderné elektřiny do roku 2045.

Evropské odvětví větrných elektráren ztrácí podle odborníků konkurenceschopnost vůči ostatním regionům světa, zejména kvůli rostoucím nákladům a slábnoucí veřejné podpoře.

Polsko vyrobilo loni z obnovitelných zdrojů energie (bez započtení vodních elektráren) rekordních 35 TWh elektřiny. Obnovitelné zdroje měly v důsledku toho poprvé v historii vyšší podíl na celkové výrobě elektřiny než hnědouhelné elektrárny.

Provozovatel přenosové soustavy Spojeného království National Grid představil investiční plán na rozvoj sítě, který má pomoci integrovat další větrné parky. Během následujících 10 let hodlá proinvestovat bezmála 60 miliard liber, které mají zajistit kapacitu pro nové větrné parky ve Skotsku. Do roku 2035 by totiž instalovaný výkon offshore parků ve skotských vodách měl několikanásobně převyšovat […]

V jaderné elektrárně Haiyang (Chaj-jang), umístěné v čínské provincii Šan-tung, byl instalován třetí, závěrečný, válcový prstenec kontejnmentu třetího reaktorového bloku. Kontejnment jaderného reaktoru představuje klíčovou složku bezpečnostních bariér jaderné elektrárny.

Z globálního porovnání instalovaného výkonu jaderných elektráren je Čína na třetím místě s téměř 54 GW napříč 55 provozovanými reaktory. V oblasti nově rozestavěných bloků si Čína udržuje první místo již několik let po sobě. 

Možná sabotáž ze strany Ruska představuje podle úředníka NATO pro kyberbezpečnost jasnou hrozbu pro evropskou energetickou infrastrukturu. Již v minulosti podle něj proběhly útoky, během kterých došlo k pokusům nakazit řídicí systémy malwarem. Téma ochrany evropské energetické infrastruktury se dostalo do popředí po poškození plynovodů Nord Stream a Balticconnector.

Sektorové klimatické cíle předepsané EU budou pro Německo jen těžko dosažitelné. Německá ekonomika je ale na dobré cestě ke splnění svého národního cíle snížit emise o 65 % do roku 2030. Krom cíle pro rok 2030 si Německo stanovilo i cíl být v roce 2045 zcela klimaticky neutrální, jak informoval server Euractiv.

V Německu se v únoru uskutečnilo první letošní kolo aukcí pro fotovoltaiky na střechách a protihlukových bariérách. Aukce se těšila silnému zájmu, kdy objem přihlášených projektů oproti minulé aukci opět vzrostl. Vysoutěžené ceny poklesly pouze mírně, oproti pozemním instalacím jsou stále výrazně vyšší.

Evropský parlament schválil dohodu o revidovaných emisních pravidlech pro osobní a nákladní automobily a autobusy. Dokument však zůstává kontroverzní a zúčastněné strany se i nadále rozcházejí v názoru na to, zda je příliš nebo málo přísná.

Rumunsko nestihne přepracovat Národní plán v oblasti energetiky a změny klimatu (National Integrated Energy and Climate Change Plan) v avizovaném termínu stanoveném nařízením o správě Energetické unie, tedy dříve než do 30. června 2024.

Rumunsko se má v příštím roce předběžně rozhodnout, zda a jak bude pokračovat ve výstavbě malých modulárních reaktorů. Podle ministra energetiky, kterého citovala agentura Reuters, by se Rumunsko mohlo stát první evropskou zemí, která malý modulární reaktor postaví.

Německé ministerstvo pro vzdělávání a výzkum (BMBF) chce prostřednictvím nového programu podpory výzkumu jaderné fúze položit základy pro vybudování prvního fúzního reaktoru pro výrobu energie v Německu. Cílem je takový reaktor zprovoznit do roku 2040, oznámila ministryně Bettina Stark-Watzingerová. „Fúze nabízí obrovskou šanci vyřešit všechny naše energetické problémy,“ uvedla Stark-Watzingerová.

Přípravné práce na výstavbě druhé fáze maďarské jaderné elektrárny Paks pokračují rychlým tempem.

Plánovaný rozvoj mořských větrných parků v Německu by mohl ovlivnit až čtvrtinu jeho výlučných ekonomických zón. Vyplývá to z analýzy Spolkové námořní a hydrografické agentury Německa (BSH), o které informoval zahraniční server Clean Energy Wire.

Z průzkumu provedeného v Německu, Francii a Polsku vyplynulo, že za nejméně oblíbené klimatické opatření je považován zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Informuje o tom zpravodajský portál Euractiv.com. Zajímavostí je, že toto opatření bylo nejméně oblíbené  i mezi voliči středolevých stran.

Britská vláda na začátku tohoto týdne oznámila záměr na výstavbu nových plynových elektráren, které mají pomoci zajistit energetickou bezpečnost země. Nové plynové elektrárny mají nahradit současné stárnoucí zdroje, jelikož bez zálohy v podobě plynu se rozvoj obnovitelných zdrojů neobejde.

Německý síťový regulátor na začátku měsíce posvětil plány tamních provozovatelů přenosové soustavy na budování dalších vedení napříč zemí. Podle německého regulátora je výstavba dalších přenosových linek nezbytná pro pokračující integraci obnovitelných zdrojů.

Australští opoziční politici otevřeli debatu o zavedení jádra do národního energetického mixu, v zemi je však jaderná energetika legislativně vyloučena. K tématu se vyjádřil i ministr pro energetiku Chris Bowen.

Energetický regulační úřad zveřejnil na svých stránkách žádost společnosti ČEPS, a.s., o výjimku z povinnosti nakupovat veškerý objem regulační zálohy na denním trhu, která vyplývá ze současného znění nařízení o vnitřním trhu s elektřinou.

Přestože se v Německu situace ohledně silného nedostatku projektů větrných elektráren postupně zlepšuje, stále není vyhráno. Na začátku února v zemi proběhla první letošní aukce pro onshore větrné elektrárny, opět však chyběl dostatek projektů. Německo má přitom v oblasti větrné energetiky silné ambice a aukce jsou primární cestou podpory.

Dle americké banky Goldman Sachs ještě nelze očekávat vzestup cen materiálů pro výrobu baterií. Vyšší zásoby a zpomalení růstu v prodejích elektrických vozidel mohou udržet ceny na nižších úrovních po delší dobu. Dle analytiků mohou ceny klíčových kovů klesat v horizontu jednoho roku o 12 až 25 %.

Turecko se v posledních letech intenzivně věnuje rozvoji jaderné energetiky. Ministr energetiky Alparslan Bayraktar oznámil, že země plánuje do konce tohoto roku zahájit provoz prvního bloku elektrárny Akkuyu.

Nová polská vláda otevírá cestu k překonání závislosti energetického mixu země na uhlí a snaží se sesouladit energetickou politiku  s klimatickými cíli EU.  Řešení hledá prostřednictvím intenzivnější elektrifikace a zvýšené výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, především z větrných elektráren, a také z jaderné energie, píše server Euroactiv.

Dosažení cíle EU v oblasti větrných elektráren do roku 2030 je na dosah, především díky zlepšení v oblasti povolování a oživení investic. Překážky však přetrvávají, zejména v oblasti rozvoje sítí. Odvětvové sdružení WindEurope to uvedlo ve svém výročním výhledu.

Čtvrtý blok jaderné elektrárny Barakah dosáhl významného milníku a to prvního spuštění reaktoru. V následujících týdnech bude blok připojen k elektrické síti a zahájí testy na zvyšujících se výkonových úrovních.

Několik velkých energetických firem upozornilo na potenciální nedostatek komponent potřebných pro výrobu plynových turbín. Na ty se přitom plánuje Německo poměrně významně spoléhat v důsledku plánovaného odklonu od uhelných elektráren do roku 2030. Informaci přinesl zahraniční server Clean Energy Wire s odvoláním na německý deník Handelsblatt.

Levný dovoz solárních panelů sice dlouhodobě kritizují lokální dodavatelé v EU, podle eurokomisařky pro energetiku je nicméně nezbytný. EU podle ní nemůže uzavřít své hranice levným dováženým panelům, jelikož by to mohlo ohrozit dosažení cílů pro OZE.

Americká jaderná elektrárna Vogtle, umístěná ve Waynesboro v Georgii, nedávno dosáhla významného úspěchu. Čtvrtý blok s reaktorem AP-1000 byl 1. března 2024 úspěšně připojen k elektrické síti. Kritického stavu dosáhl reaktor poprvé 14. února 2024.

Polská vláda vyjednává s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou o tom, aby byla země vyňata z některých ustanovení evropské zelené dohody. Podle serveru Euractiv to médiím potvrdil jeden z vládních ministrů. Polští zemědělci pokračují v protestech proti evropské zelené dohodě a liberalizaci obchodu s Ukrajinou, která jim způsobila obrovské ztráty.

Spotřeba zemního plynu v EU dosáhla během letošního ledna vůbec nejvyšší měsíční hodnoty za poslední dva roky. Podle Eurostatu byla o téměř 9 procent vyšší než v lednu loňského roku, na čemž se podepsalo letošní chladnější počasí. Kromě Německa spotřeba nejsilněji vzrostla v Pobaltí a Finsku, což podpořily právě silné mrazy.

Akcionáři společnosti Siemens Energy dali na výroční valné hromadě najevo svoji nespokojenost s výsledky dceřiné společnosti Siemens Gamesa. Tu Siemens Energy kompletně převzal v roce 2022. Nyní Siemens Gamesa ohrožuje existenci Siemens Energy.

Cena emisních povolenek v rámci systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) klesla během jednoho roku téměř o polovinu z 95 EUR/t v únoru 2023 na 52 EUR/t v únoru letošního roku. Trh ovlivňují vysoké ceny energií a politická nejistota.

Ve světle úmrtí ruského opozičního politika Alexeje Navalného se skupina přibližně 60 evropských poslanců rozhodla podepsat iniciativu zaměřenou na úplný zákaz dovozu ruských energetických komodit do Evropy.  Rakouská vláda navíc v tomto duchu nedávno schválila podporu ve výši 200 milionů eur na výstavbu plynovodu pro dovoz zemního plynu z Německa.

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) ve svém rozšířeném formátu OPEC+ plánuje prodloužit omezení produkce ropy i na druhý kvartál roku 2024. Opatření, které bylo zavedeno v červenci loňského roku, znamená snížení v celkové výši přibližně o 2,2 milionů barelů denně. Hlavním iniciátorem a „omezovačem“ je Saudská Arábie, de facto lídr organizace, následovaná několika klíčovými partnery. 

Podle výkonného ředitele energetické společnosti Vitol, Russela Hardyho, nastane vrchol ropné poptávky až po roce 2030. Jde tak proti názoru Mezinárodní energetické agentury (IEA), která očekává vrchol ropné poptávky před tímto rokem.

Švédsko zahájilo šetření možnosti zrušit zákaz těžby uranu v zemi. Cílem je identifikace všech potřebných změn legislativy a pravidel, které s těžbou souvisí. Ve Švédsku se nachází zhruba čtvrtina známých evropských zásob uranu, které by mohly EU pomoci dosáhnout klimaticky neutrální a nezávislé energetiky.

Stav zaplněnosti evropských zásobníků se zemním plynem byl ke konci února nejvyšší za více než 5 let, jak ukazují data Energostatu. Jedním z důvodů současného stavu je pokles spotřeby zemního plynu na půdě EU v loňském roce, kdy spotřeba plynu meziročně poklesla o 7 %.

Pokud dojde k deklarovanému ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu na konci letošního roku, stane se hlavní zásobovací trasou pro Evropu plynovod Balkan Stream. Bulharsko se tak v dlouhodobém horizontu stane důležitou tranzitní zemí, která zajistí dodávky do Rumunska, Moldavska a zemí jihovýchodní Evropy.

Na evropské energetické burze v Lipsku (EEX) se loni zobchodoval rekordní objem futures kontraktů na elektřinu. Podle výkonného ředitele EEX Petera Reitze lze přitom očekávat pokračování růstového trendu i v letošním roce. Informoval o tom zahraniční server Montel.

Spojené státy americké sice v posledních letech rozvíjí využívání obnovitelných zdrojů, podobně ale také plynových. Rozvoj domácí těžby plynu, který v posledních letech stlačil ceny plynu na tamním trhu, rovněž z trhu vytlačuje uhlí. Loni přesáhl podíl plynu na výrobě elektřiny 40 %, v případě výstavby zdrojů se umístil na druhém místě za fotovoltaikou.

Ukládání CO2 na neurčitou dobu na německém území, nebo dokonce jen jeho přeprava potrubím, je v současné německé legislativě od roku 2024 nezákonné. Berlín však plánuje po tom, co Evropská komise přišla se strategií pro zachytávání vodíku, zákon změnit a překonat tak dlouholetý odpor politických kruhů.

Německo sice stále navyšuje instalovaný výkon v obnovitelných zdrojích, v budování potřebných vedení však zaostává. Během úterního setkání s německým ministrem hospodářství tak zástupci tamního průmyslu kladli důraz na rychlejší budování sítí. Nedostatečná kapacita německé přenosové soustavy tak pravidelně vede k omezování výroby obnovitelných zdrojů.

Ačkoliv je Izrael od loňského října v permanentním bojovém stavu, na poli energetiky se tomuto státu daří dobře. Dodávky zemního plynu do sousedních zemí, Egyptu a Jordánska, se meziročně zvýšily zhruba o 25 %. Cílem izraelské energetiky je dále navyšovat svoje exportní kapacity, přičemž profit směřuje do nedávno vzniklého státního investičního fondu.

S rostoucím výkonem obnovitelných zdrojů v soustavě amerického státu Kalifornie v posledních letech roste i počet bateriových úložišť. S přibývajícím počtem bateriových úložišť se podle tamních regulátorů začaly množit dotazy na jejich bezpečnost. Přestože v nedávné době došlo v USA k několika incidentům, absolutní většina úložišť podle nich funguje bezpečně a spolehlivě.

Dvacet největších letišť dohromady produkuje tolik emisí uhlíku jako 58 uhelných elektráren. Uvádí to studie, která jako emisemi nejvíce zatížené město v Evropě jmenuje Londýn. Nejhoršího výsledku dosáhlo letiště Heathrow. Díky šesti letištím, které obsluhují britskou metropoli se Londýn umístil před Tokiem a Dubají.

Paroplynová elektrárna Počerady, kterou provozuje polostátní společnost ČEZ, v minulém roce vyrobila cca 1,66 TWh elektrické energie. K tomu elektrárna potřebovala 3,3 TWh zemního plynu, tedy téměř pět procent celkové spotřeby zemního plynu v České republice. Státní energetická koncepce s výstavbou dalších plynových zdrojů počítá, což se zásadně projeví na spotřebě plynu. Podle ČEZ je potřeba do roku 2030 postavit až 5 GW instalovaného výkonu v plynových zdrojích, tedy šestinásobek instalovaného výkonu paroplynové elektrárny Počerady.

Německo potřebuje v souvislosti s plánovaným ukončením těžby uhlí do roku 2030 dodatečné elektrárny s instalovaným výkonem ve výši 21 GW. Současná strategie plánuje podpořit výstavbu 10 GW plynových elektráren.

Podíl ruského plynu na dovozu do EU klesl z více než 40 % v roce 2021 na méně než 15 % v roce 2023. Strmý pokles během poslední dvou let byl dle orgánů EU možný především díky prudkému nárůstu dovozu LNG a celkovému snížení spotřeby plynu.

Nabídky předložené v pilotní aukci Evropské vodíkové banky pocházejí z projektů s kombinovaným příkonem elektrolyzérů 8,5 GW, ale pravděpodobně bude úspěšná jen jejich malá část.  Druhé, větší kolo aukce bude pravděpodobně zahájeno až na podzim místo plánovaného termínu na jaře 2024, informuje server Argus.