OEnergetice

Německé ministerstvo pro vzdělávání a výzkum (BMBF) chce prostřednictvím nového programu podpory výzkumu jaderné fúze položit základy pro vybudování prvního fúzního reaktoru pro výrobu energie v Německu. Cílem je takový reaktor zprovoznit do roku 2040, oznámila ministryně Bettina Stark-Watzingerová. „Fúze nabízí obrovskou šanci vyřešit všechny naše energetické problémy,“ uvedla Stark-Watzingerová.

Přípravné práce na výstavbě druhé fáze maďarské jaderné elektrárny Paks pokračují rychlým tempem.

Plánovaný rozvoj mořských větrných parků v Německu by mohl ovlivnit až čtvrtinu jeho výlučných ekonomických zón. Vyplývá to z analýzy Spolkové námořní a hydrografické agentury Německa (BSH), o které informoval zahraniční server Clean Energy Wire.

Z průzkumu provedeného v Německu, Francii a Polsku vyplynulo, že za nejméně oblíbené klimatické opatření je považován zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Informuje o tom zpravodajský portál Euractiv.com. Zajímavostí je, že toto opatření bylo nejméně oblíbené  i mezi voliči středolevých stran.

Britská vláda na začátku tohoto týdne oznámila záměr na výstavbu nových plynových elektráren, které mají pomoci zajistit energetickou bezpečnost země. Nové plynové elektrárny mají nahradit současné stárnoucí zdroje, jelikož bez zálohy v podobě plynu se rozvoj obnovitelných zdrojů neobejde.

Německý síťový regulátor na začátku měsíce posvětil plány tamních provozovatelů přenosové soustavy na budování dalších vedení napříč zemí. Podle německého regulátora je výstavba dalších přenosových linek nezbytná pro pokračující integraci obnovitelných zdrojů.

Australští opoziční politici otevřeli debatu o zavedení jádra do národního energetického mixu, v zemi je však jaderná energetika legislativně vyloučena. K tématu se vyjádřil i ministr pro energetiku Chris Bowen.

Energetický regulační úřad zveřejnil na svých stránkách žádost společnosti ČEPS, a.s., o výjimku z povinnosti nakupovat veškerý objem regulační zálohy na denním trhu, která vyplývá ze současného znění nařízení o vnitřním trhu s elektřinou.

Přestože se v Německu situace ohledně silného nedostatku projektů větrných elektráren postupně zlepšuje, stále není vyhráno. Na začátku února v zemi proběhla první letošní aukce pro onshore větrné elektrárny, opět však chyběl dostatek projektů. Německo má přitom v oblasti větrné energetiky silné ambice a aukce jsou primární cestou podpory.

Dle americké banky Goldman Sachs ještě nelze očekávat vzestup cen materiálů pro výrobu baterií. Vyšší zásoby a zpomalení růstu v prodejích elektrických vozidel mohou udržet ceny na nižších úrovních po delší dobu. Dle analytiků mohou ceny klíčových kovů klesat v horizontu jednoho roku o 12 až 25 %.

Turecko se v posledních letech intenzivně věnuje rozvoji jaderné energetiky. Ministr energetiky Alparslan Bayraktar oznámil, že země plánuje do konce tohoto roku zahájit provoz prvního bloku elektrárny Akkuyu.

Nová polská vláda otevírá cestu k překonání závislosti energetického mixu země na uhlí a snaží se sesouladit energetickou politiku  s klimatickými cíli EU.  Řešení hledá prostřednictvím intenzivnější elektrifikace a zvýšené výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, především z větrných elektráren, a také z jaderné energie, píše server Euroactiv.

Dosažení cíle EU v oblasti větrných elektráren do roku 2030 je na dosah, především díky zlepšení v oblasti povolování a oživení investic. Překážky však přetrvávají, zejména v oblasti rozvoje sítí. Odvětvové sdružení WindEurope to uvedlo ve svém výročním výhledu.

Čtvrtý blok jaderné elektrárny Barakah dosáhl významného milníku a to prvního spuštění reaktoru. V následujících týdnech bude blok připojen k elektrické síti a zahájí testy na zvyšujících se výkonových úrovních.

Několik velkých energetických firem upozornilo na potenciální nedostatek komponent potřebných pro výrobu plynových turbín. Na ty se přitom plánuje Německo poměrně významně spoléhat v důsledku plánovaného odklonu od uhelných elektráren do roku 2030. Informaci přinesl zahraniční server Clean Energy Wire s odvoláním na německý deník Handelsblatt.

Levný dovoz solárních panelů sice dlouhodobě kritizují lokální dodavatelé v EU, podle eurokomisařky pro energetiku je nicméně nezbytný. EU podle ní nemůže uzavřít své hranice levným dováženým panelům, jelikož by to mohlo ohrozit dosažení cílů pro OZE.

Americká jaderná elektrárna Vogtle, umístěná ve Waynesboro v Georgii, nedávno dosáhla významného úspěchu. Čtvrtý blok s reaktorem AP-1000 byl 1. března 2024 úspěšně připojen k elektrické síti. Kritického stavu dosáhl reaktor poprvé 14. února 2024.

Polská vláda vyjednává s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou o tom, aby byla země vyňata z některých ustanovení evropské zelené dohody. Podle serveru Euractiv to médiím potvrdil jeden z vládních ministrů. Polští zemědělci pokračují v protestech proti evropské zelené dohodě a liberalizaci obchodu s Ukrajinou, která jim způsobila obrovské ztráty.

Spotřeba zemního plynu v EU dosáhla během letošního ledna vůbec nejvyšší měsíční hodnoty za poslední dva roky. Podle Eurostatu byla o téměř 9 procent vyšší než v lednu loňského roku, na čemž se podepsalo letošní chladnější počasí. Kromě Německa spotřeba nejsilněji vzrostla v Pobaltí a Finsku, což podpořily právě silné mrazy.

Akcionáři společnosti Siemens Energy dali na výroční valné hromadě najevo svoji nespokojenost s výsledky dceřiné společnosti Siemens Gamesa. Tu Siemens Energy kompletně převzal v roce 2022. Nyní Siemens Gamesa ohrožuje existenci Siemens Energy.

Cena emisních povolenek v rámci systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) klesla během jednoho roku téměř o polovinu z 95 EUR/t v únoru 2023 na 52 EUR/t v únoru letošního roku. Trh ovlivňují vysoké ceny energií a politická nejistota.

Ve světle úmrtí ruského opozičního politika Alexeje Navalného se skupina přibližně 60 evropských poslanců rozhodla podepsat iniciativu zaměřenou na úplný zákaz dovozu ruských energetických komodit do Evropy.  Rakouská vláda navíc v tomto duchu nedávno schválila podporu ve výši 200 milionů eur na výstavbu plynovodu pro dovoz zemního plynu z Německa.

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) ve svém rozšířeném formátu OPEC+ plánuje prodloužit omezení produkce ropy i na druhý kvartál roku 2024. Opatření, které bylo zavedeno v červenci loňského roku, znamená snížení v celkové výši přibližně o 2,2 milionů barelů denně. Hlavním iniciátorem a „omezovačem“ je Saudská Arábie, de facto lídr organizace, následovaná několika klíčovými partnery. 

Podle výkonného ředitele energetické společnosti Vitol, Russela Hardyho, nastane vrchol ropné poptávky až po roce 2030. Jde tak proti názoru Mezinárodní energetické agentury (IEA), která očekává vrchol ropné poptávky před tímto rokem.

Švédsko zahájilo šetření možnosti zrušit zákaz těžby uranu v zemi. Cílem je identifikace všech potřebných změn legislativy a pravidel, které s těžbou souvisí. Ve Švédsku se nachází zhruba čtvrtina známých evropských zásob uranu, které by mohly EU pomoci dosáhnout klimaticky neutrální a nezávislé energetiky.

Stav zaplněnosti evropských zásobníků se zemním plynem byl ke konci února nejvyšší za více než 5 let, jak ukazují data Energostatu. Jedním z důvodů současného stavu je pokles spotřeby zemního plynu na půdě EU v loňském roce, kdy spotřeba plynu meziročně poklesla o 7 %.

Pokud dojde k deklarovanému ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu na konci letošního roku, stane se hlavní zásobovací trasou pro Evropu plynovod Balkan Stream. Bulharsko se tak v dlouhodobém horizontu stane důležitou tranzitní zemí, která zajistí dodávky do Rumunska, Moldavska a zemí jihovýchodní Evropy.

Na evropské energetické burze v Lipsku (EEX) se loni zobchodoval rekordní objem futures kontraktů na elektřinu. Podle výkonného ředitele EEX Petera Reitze lze přitom očekávat pokračování růstového trendu i v letošním roce. Informoval o tom zahraniční server Montel.

Spojené státy americké sice v posledních letech rozvíjí využívání obnovitelných zdrojů, podobně ale také plynových. Rozvoj domácí těžby plynu, který v posledních letech stlačil ceny plynu na tamním trhu, rovněž z trhu vytlačuje uhlí. Loni přesáhl podíl plynu na výrobě elektřiny 40 %, v případě výstavby zdrojů se umístil na druhém místě za fotovoltaikou.

Ukládání CO2 na neurčitou dobu na německém území, nebo dokonce jen jeho přeprava potrubím, je v současné německé legislativě od roku 2024 nezákonné. Berlín však plánuje po tom, co Evropská komise přišla se strategií pro zachytávání vodíku, zákon změnit a překonat tak dlouholetý odpor politických kruhů.

Německo sice stále navyšuje instalovaný výkon v obnovitelných zdrojích, v budování potřebných vedení však zaostává. Během úterního setkání s německým ministrem hospodářství tak zástupci tamního průmyslu kladli důraz na rychlejší budování sítí. Nedostatečná kapacita německé přenosové soustavy tak pravidelně vede k omezování výroby obnovitelných zdrojů.

Ačkoliv je Izrael od loňského října v permanentním bojovém stavu, na poli energetiky se tomuto státu daří dobře. Dodávky zemního plynu do sousedních zemí, Egyptu a Jordánska, se meziročně zvýšily zhruba o 25 %. Cílem izraelské energetiky je dále navyšovat svoje exportní kapacity, přičemž profit směřuje do nedávno vzniklého státního investičního fondu.

S rostoucím výkonem obnovitelných zdrojů v soustavě amerického státu Kalifornie v posledních letech roste i počet bateriových úložišť. S přibývajícím počtem bateriových úložišť se podle tamních regulátorů začaly množit dotazy na jejich bezpečnost. Přestože v nedávné době došlo v USA k několika incidentům, absolutní většina úložišť podle nich funguje bezpečně a spolehlivě.

Dvacet největších letišť dohromady produkuje tolik emisí uhlíku jako 58 uhelných elektráren. Uvádí to studie, která jako emisemi nejvíce zatížené město v Evropě jmenuje Londýn. Nejhoršího výsledku dosáhlo letiště Heathrow. Díky šesti letištím, které obsluhují britskou metropoli se Londýn umístil před Tokiem a Dubají.

Paroplynová elektrárna Počerady, kterou provozuje polostátní společnost ČEZ, v minulém roce vyrobila cca 1,66 TWh elektrické energie. K tomu elektrárna potřebovala 3,3 TWh zemního plynu, tedy téměř pět procent celkové spotřeby zemního plynu v České republice. Státní energetická koncepce s výstavbou dalších plynových zdrojů počítá, což se zásadně projeví na spotřebě plynu. Podle ČEZ je potřeba do roku 2030 postavit až 5 GW instalovaného výkonu v plynových zdrojích, tedy šestinásobek instalovaného výkonu paroplynové elektrárny Počerady.

Německo potřebuje v souvislosti s plánovaným ukončením těžby uhlí do roku 2030 dodatečné elektrárny s instalovaným výkonem ve výši 21 GW. Současná strategie plánuje podpořit výstavbu 10 GW plynových elektráren.

Podíl ruského plynu na dovozu do EU klesl z více než 40 % v roce 2021 na méně než 15 % v roce 2023. Strmý pokles během poslední dvou let byl dle orgánů EU možný především díky prudkému nárůstu dovozu LNG a celkovému snížení spotřeby plynu.

Nabídky předložené v pilotní aukci Evropské vodíkové banky pocházejí z projektů s kombinovaným příkonem elektrolyzérů 8,5 GW, ale pravděpodobně bude úspěšná jen jejich malá část.  Druhé, větší kolo aukce bude pravděpodobně zahájeno až na podzim místo plánovaného termínu na jaře 2024, informuje server Argus.

Čínská výstavba nových jaderných bloků si v druhé půlce února připsala dva zásadní milníky. Prvním je zahájení přípravných stavebních prací pro novou elektrárnu Jinqimen s celkem šesti bloky Hualong One. Druhým milníkem je oficiální zahájení výstavby druhé fáze jaderné elektrárny Zhangzhou prvním litím betonu pro třetí blok.

Produkce elektřiny v Evropské unii nebyla nikdy předtím „čistší“. Rekordní úbytek uhlí a zemního plynu měl za následek, že v roce 2023 jsme  zaznamenali doposud největší pokles emisí při výrobě elektřiny.  Zároveň bylo dosaženo zatím nejvyššího podílu obnovitelných zdrojů. Rekordy lámala i větrná energie, která vůbec poprvé překonala produkci elektřiny ze zemního plynu.

Švédsko stejně jako řada dalších zemí v Evropě a na světě zkoumá možnosti výstavby nových jaderných bloků. Jedním z důležitých aspektů realizace jaderných projektů je rozdělení rizika mezi jednotlivé účastníky. Podle předběžné studie státem vlastněné společnosti Vattenfall je státní podpora zcela nezbytná pro podpoření nových investic.

Evropská komise zahájila prostřednictvím platformy AggregateEU první střednědobý společný nákup zemního plynu. Kupující si pomocí něj budou moci zajistit zemní plyn pro několik 6měsíčních období počínaje dubnem 2024 a konče říjnem 2029. Komise o tom informovala v tiskové zprávě.

Ke konci roku 2023 ukončil svou úspěšnou výzkumnou práci největší evropský tokamak JET. Byl jedním z mála, který pracoval i s tritiem. Studoval tak nejen chování plazmatu, ale i fúzní reakce. Je držitelem řady fúzních rekordů. Zároveň však začala pracovat řada nových tokamaků, kterým se také daří rekordy realizovat. Zrekapitulujme si tak výsledky tokamaku JET a současný stav fúzních zařízení využívajících magnetické udržení.

V Nizozemsku očekávají nárůst hodin se zápornou cenou elektřiny v důsledku rozhodnutí senátu hlasovat proti zrušení tzv. net meteringu. Domácnosti budou tak i nadále motivovány dodávat ze svých solárních elektráren elektřinu do sítě i v hodinách jejího přebytku. Informoval o tom zahraniční server Montel.

V posledních letech se energetický sektor Bulharska nachází na prahu důležité transformace. Jedním z největších energetických projektů v zemi je modernizace a rozšíření kapacit jaderné elektrárny Kozloduj. Krokem vpřed má být aktuální výběrové řízení pro stavbu dvou nových reaktorů s použitím technologie Westinghouse AP1000.

I letos by podobně jako v posledních letech měly obnovitelné zdroje tvořit většinu nově zprovozněné výrobní kapacity v USA. Stále rychleji také roste výkon instalovaný v bateriových úložištích, která pomáhají mimo jiné vyrovnávat výrobu z OZE.

V Japonsku se schyluje k obnovení provozu dalšího jaderného bloku, který byl odstaven v roce 2011 po ničivém zemětřesení. Přestože jaderná elektrárna Onagawa byla epicentru zemětřesení nejblíž, nebyla nezvratně poškozena, na rozdíl například od jaderné elektrárny Fukušima. Podle jejího provozovatele by k obnovení provozu mohlo dojít letos v září.

Podle nevládní organizace Global Witness dosáhly evropské a americké ropné společnosti od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 rekordních zisků. Organizace uvádí, že v celkové výši se jedná o více než 260 miliard eur.

Bidenova administrativa pozastavila schvalování nových projektů LNG terminálů s odvoláním na environmentální obavy a přehodnocení potřeby další kapacity pro vývoz zkapalněného plynu (LNG). Navzdory kritice od republikánských odpůrců a podnikatelských skupin odráží Bidenův krok jeho závazek ke klimatickým závazkům a signalizuje potenciální odklon od expanze fosilních paliv, píše server OilPrice.com.

Evropská komise v minulém týdnu oznámila, že polský a slovenský program na podporu výroby vodíku byl schválen dle pravidel EU pro státní podporu. Půjde o projekty společného evropského zájmu (IPCEI) zaměřené na rozvoj zelené vodíkové infrastruktury.

Hlubinná těžba minerálů z mořského dna je nevyhnutelná, tvrdí generální tajemník Mezinárodního úřadu pro mořské dno (ISA). Svůj výrok argumentoval enormním zájmem celého světa na těchto kritických materiálech, čímž dozajista znovu otevřel tuto kontroverzní debatu ve společnosti, zvláště pak v době, kdy se ISA připravuje na březnové 29. shromáždění.

Podle dokumentu publikovaného Florentskou školou regulace, partnerskou organizací Rady evropských energetických regulačních orgánů, nabývá v Evropě na důležitosti ochrana kritické energetické infrastruktury na moři. Zvýšená pozornost se tématu věnuje hlavně po výbuchu plynovodu Nord Stream.

Německo plánuje prodloužení jedné ze svých páteřních linek přenosové soustavy do Bavorska. Doposud měly sever Německa s Bavorskem propojit dvě stejnosměrné linky SuedLink a SuedOstLink.

Konsorcium finských společností Fortum a TVO poskytne Polsku své znalosti a zkušenosti s jadernou energetikou. Obě strany se dohodly na minimálně dvouleté podpoře licenční a projektové fáze první polské jaderné elektrárny v Pomořansku.

Cena evropských emisních povolenek se propadla na nejnižší hodnotu od roku 2021. Důvodem jsou obavy z recese a slabá poptávka ze strany energetického a průmyslového sektoru. Většina obchodníků očekává, že cena povolenek bude v krátkodobém horizontu nadále klesat. Cena kontraktu evropských emisních povolenek (EUA) na následující prosinec, který je v případě povolenek nejlikvidnějším produktem, dosáhla […]

Německá vláda se v příštích letech poohlíží po dodávkách vodíku mimo Evropu. Ministr hospodářství a klimatu a německý vicekancléř Robert Habeck se tak jako účastník podnikatelské delegace dohodl s Alžírskem na vytvoření pracovní skupiny, která má usnadnit rámec pro dovoz.

Do České republiky se po krizových letech 2021 a 2022 opět vrátily záporné ceny elektřiny. Podle veřejně dostupných statistik jich bylo za minulý rok celkem 134. To je o 15 více, než kolik jich bylo v roce 2020, ve kterém bylo od roku 2015 nejvíce hodin se zápornou cenou elektřiny.

Italská vláda v tomto týdnu představila nový dekret, který otevírá cestu k další podpoře rozvoje fotovoltaiky. Na nové projekty o instalovaném výkonu přes 1 GW, které mají rovněž zahrnovat i agrivoltaiku, vláda vyčlenila 1,7 miliard eur. Podporu Itálii již dříve schválila Evropská komise.

Polský premiér Donald Tusk navštívil v pondělí Francii, kde se sešel s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Ačkoliv jejich setkání bylo spíše reakcí na nedávná slova Donalda Trumpa o případné nepomoci Evropě, v rámci jejich dialogu došla řada i na spolupráci v energetických záležitostech. Obě hlavy státu mají zájem na bilaterální dohodě, především co se jaderné energetiky týče.

Rostoucí geopolitické napětí, které v posledních měsících vyústilo v útoky na nákladní lodě proplouvající Rudým mořem, nemá zatím citelný dopad na dodávky solárních panelů do Evropy.