eFotovoltaika

Elektromobila hýbe světem. Klimatické závazky západního světa mají jasný cíl. Snižovat emise škodlivých skleníkových plynů. Jedním z klíčových segmentů, který má k tomuto cíli přispět, je elektromobilita. Spolu s pořízením vlastního elektromobilu je pro majitele rodinných domů často nezbytné pořídit si i nabíjecí stanici, neboli wallbox, který dnes už koupíte i v supermarketu. Proč si ale nekupovat obyčejný wallbox z obchodních řetězců?

Solární energie se stává stále populárnější jakožto udržitelná alternativa ke konvenčním fosilním palivům. Přesto se setkává s odporem ze strany některých komunit. Tento odpor může být způsoben různými faktory, jako jsou obavy z vizuálního dopadu solárních parků na okolí nebo zavádějící informace o dopadech solárních projektů na zemědělskou půdu a životní prostředí. V důsledku toho v praxi často dochází ke zpožděním při instalaci rozsáhlých solárních projektů, a někdy i k jejich úplnému zrušení.

Elektromobilita je v současné době jedním z nejdiskutovanějších témat v oblasti dopravy a životního prostředí. Elektromobily se stávají stále populárnějšími a mnoho zemí se snaží podporovat jejich výrobu a používání prostřednictvím různých programů a dotací. Elektromobilita je ale zároveň také do jisté míry kontroverzním tématem, který rezonuje napříč společností. Moc se ale nemluví o tom, že elektromobily mohou jezdit úplně zdarma. Tuhle výhodu auta se spalovacím motorem nenabídnou nikdy nikomu.

Pořad Černé ovce již poněkolikáté za posledních několik měsíců upozorňuje na další společnost instalující fotovoltaické elektrárny, která dle slov klientů neplní co slibuje. Nerealistické termíny instalace elektrárny "do 2 týdnů" společnost nesplnila, instalované dílo, za které inkasovala peníze, nedokončila a zákazníci jsou silně znepokojeni a mají strach.

Nová zpráva Mezinárodní energetické agentury (IEA) naznačuje, že obnovitelná energie se do roku 2025 stane hlavním zdrojem v produkci elektrické energie. Čisté zdroje energie ze slunce, vody a větru, společně s jadernou energií, budou podle této zprávy pokrývat většinu celosvětové poptávky po elektřině, a to nejpozději právě do zmíněného roku. V příštích letech se tedy dá očekávat signifikantní snižování emisí uhlíku v energetickém sektoru.

Jaderná energie je kontroverzní zdroj energie. Jedni jej milují a druzí nenávidí. Dodnes se setkává s odporem a kritikou, ať už kvůli její (ne)bezpečnosti nebo kvůli otázce zpracování a ukládání jaderného odpadu. Vzhledem k současné situaci v energetice se ale jádro jeví jako stále atraktivnější zdroj předvídatelné energie jakožto hlavní možnost namísto uhlí a plynu. Jádro může také sloužit jako skvělý nástroj v boji proti globálnímu oteplování.

Europoslanci přijali soubor nových opatření, které mají podpořit energetickou nezávislost členských zemí na autoritářských režimech. EU bude uplatňovat nové normy týkající se mimo jiné i solárních technologií. Jejich umístění na každé střeše bude od roku 2028 povinné pro většinu nových a rekonstruovaných budov! Dojde tak k dalšímu masivnímu růstu celého fotovoltaického trhu.

Švýcarská solární přehrada na jezeře Muttsee v centrálním švýcarském kantonu Glarus je výjimečným příkladem využití alpského prostoru pro výrobu zelené energie. Přestože by se mohlo zdát, že alpské oblasti nejsou ideální pro solární energii, opak je pravdou.

Fotovoltaické panely mohou být neuvěřitelně užitečné při poskytování energie v zemích, které trpí energetickou krizí, jako je kupříkladu Zimbabwe. Výpadky proudu jsou tam časté a dlouhé, což má zásadní dopad například na udržování vakcín v chladírnách, které musí být skladovány při určitých teplotách. Zkrátka, když dojde k výpadku elektřiny, je nutné mít připraven alternativní zdroj energie, aby se udržely vakcíny v optimální teplotě.

Čína v současnosti dominuje celosvětovému nárůstu patentových přihlášek v oblasti výroby větrné energie. V průběhu posledních deseti let došlo ke značnému nárůstu počtu patentových přihlášek týkajících se výroby větrné energie, což potvrzuje zajímavé směřování obnovitelné energetiky do budoucna. Z přibližně 9 000 přihlášek ročně v roce 2016 na více než 12 tisíc přihlášek ročně v roce 2021. Z regionů aktuálně vévodí Čína s 23 737 patentovými přihláškami, následována je Evropou a USA s 16 396, respektive 16 074 patentovými přihláškami.

Belgická nevládní organizace Dung Dung spustila projekt Hair Recycle Project, který se snaží využívat odpad jakožto podporu cirkulárního hospodářství. Co to v praxi znamená? Tato organizace sbírá odstřižky lidských vlasů a zpracovává je na produkty, které mohou pomoci čistit životní prostředí!

Moderní energetika se neobejde bez obnovitelných zdrojů energie, to už je dnes jisté. Problém s efektivním a levným ukládáním energie řeší s nadsázkou celý svět. Aktuálním bateriové systémy mají své limity. Nový výzkum z Austrálie ovšem přináší velmi slibné výsledky s obrovskou perspektivou.

Ministři energetiky zemí Evropské unie se koncem loňského roku usnesli na nařízení, které urychlí povolovací řízení pro projekty týkající se energií z obnovitelných zdrojů. Toto nařízení stanoví nová pravidla pro rychlejší realizování projektů a zároveň zajistí minimalizaci dopadů na životní prostředí. Cílem nařízení je zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě, snížit ceny energií pro spotřebitele a též závislost na fosilních palivech.

Jaký je princip fotovoltaické elektrárny? Jak funguje po fyzikální stránce? Dnes si spousta lidí nechává instalovat FVE tzv. na klíč, ale spousta lidí neví, co přesně může od fotovoltaického systému očekávat. A právě proto jsme pro vás připravili ucelený článek, ve kterém vám vysvětlíme, jak funguje fotovoltaika.

Novela energetického zákona, známá také jako Lex OZE 1, úspěšně prošla senátem a dočkala se také podpisu prezidenta. Co tato novinka znamená pro fotovoltaiku?

Fotovoltaika je v současnosti velmi žhavé téma. A není divu. Mít vlastní fotovoltaickou elektrárnu znamená sice poměrně nezanedbatelnou prvotní investici v řádech stovek tisíc korun, čemuž se nevyhne nikdo, ale v konečném důsledku je to cesta, jak se odpoutat od absolutní závislosti na distribuci elektřiny a poměrně nejistých cen elektřiny.

Střešní solární elektrárna je chytré řešení, jak si zajistit do jisté míry soběstačný zdroj energie a velkou úsporu na nákladech za elektřinu. Možnost instalace fotovoltaiky na střechy rodinných domů, rekreačních objektů či bytových domů, je v posledních měsících stále silnějším a silnějším tématem a také cestou, kterou se vydává čím dál tím více majitelů nemovitostí. Aby ne, když ceny elektřiny okupují částky, na které jsme rozhodně nebyli zvyklí!

Stejně jako ve všech zemích Evropské unie, tak i u našich severních sousedů v Polsku aktuálně probíhá rozsáhlá energetická transformace od fosilních paliv směrem k obnovitelným zdrojům. Z tohoto pohledu historickým milníkem se pak stalo připojení vůbec první větrné farmy k polskému národnímu energetickému systému, o níž se postarala společnost ABO Wind.Jde tedy o první skutečně hmatatelný krůček k cestě za energetickou transformací Polska.

Vášniví i rekreační posluchači hudby budou již brzy moci zapomenout na nutnost dávat jejich bezdrátová sluchátka neustále dobíjet. Inovativní aplikace fotovoltaických článků umožňuje, aby se sluchátka sama nabíjela během poslechu i mimo něj. Švédská společnost Exeger vymyslela patentovanou solární technologii, kterou lze použít pro všechna drobnější dobíjecí  elektronická zařízení, tedy právě i na sluchátka, s názvem Powerfoyle.

Chystá se výstavba vůbec první japonské plovoucí solární elektrárny. Nizozemsko-norská fotovoltaická společnost SolarDuck plánuje postavit v hlavním městě Japonska první plovoucí solární farmu na moři v rámci projektu „Tokyo Bay ESG Project“, jehož stáří se datuje již téměř ke sto letům. Ano, i před stoletím již existovaly plány na implementací špičkových technologií souvisejících s obnovitelnými zdroji energie, mobilitou nové generace a zlepšováním stavu životního prostředí.

Fotovoltaika bezesporu patří v posledních letech k nejrychleji se prosazujícím zdrojům energie. Na poli solární energetiky neustále probíhají výzkumy a přichází tak jedna inovace za druhou, zvyšuje se efektivita solárních panelů, ale přesto zůstává jeden stále nepřekonaný limitující faktor - střídání dne a noci.

Na 22. června připadá Světový den deštných pralesů, a právě toto datum se symbolicky stalo klíčovým pro jejich budoucí ochranu v Jižní Americe. Norsko, Guyana a Meziamerická rozvojová banka (IDB) podepsaly právě 22. 6. 2022 dohodu o přístupu k finančním prostředkům na řadu projektů solární energie. Tyto zdroje přitom získala jinak chudá Guyana jako odměnu za udržení nízké míry odlesňování.

Finsko si stanovilo za cíl být do konce roku 2040 zcela bezemisní a dokonce chce dosáhnout negativní uhlíkové bilance, tedy podílet se na aktivním vyvazování uhlíku z atmosféry a snižování skleníkového efektu. Cestou k čistší produkci elektřiny je i v této severské zemi mimo jiné fotovoltaika a také větrné elektrárny v pobřežních oblastech.

Během letošního listopadu došlo k potvrzení dlouho očekávané výstavby největší solární fotovoltaické elektrárny v Evropě. Společnost Rezolv Energy 4. listopadu oznámila, že úspěšně získala všechna potřebná práva a povolení na výstavbu a provoz solárního fotovoltaické elektrárny o výkonu 1 044 MW v kraji Arad v západním Rumunsku. Firma Rezolv dále uvedla, že tato solární farma bude složena z asi 1,6 milionu solárních panelů s průměrnou roční výrobou elektřiny kolem 1,5 milionu MWh.

Cena fotovoltaiky je jedním z nejdůležitějších aspektů, o které se potenciální zájemci o vlastní fotovoltaiku zajímají v prvé řadě. Cena fotovoltaiky se odvíjí od výkonu elektrárny, zvolených produktů (resp. značek, které instalační firma využívá) a také způsobu využívání přebytků energie.

Spolupráce Norska a Egyptu rozhodně není žádným často výdaným jevem. Na Konferenci OSN o změně klimatu 2022 bylo oznámeno, že právě tyto dvě země společnými silami vybudují 100MW elektrárnu na zelený vodík. Elektrárna bude postavena v egyptské oblasti Ain Sokhna na pobřeží Rudého moře a realizována bude ve spolupráci s norským energetickým gigantem Scatec.

Příští rok se ponese ve znamení hned dvou zásadních změn týkajících se solárních elektráren.

Spojené státy se zavázaly snížit emise skleníkových plynů v příštím desetiletí o polovinu a za tímto cílem jdou cestou obnovitelných zdrojů energie. Při využití fotovoltaiky a větrných elektráren ale musí řešit problém s kolísáním výkonu během dne a noci, aby nedocházelo v rozvodné síti k výpadkům nebo naopak přetížením. Jakými způsoby lze dodávky elektrické energie stabilizovat?

Bohaté turecké naleziště zemního plynu v Černém moři je na dobré cestě k zahájení těžby už v roce 2023. Jak tento nový zdroj ovlivní situaci na energetickém trhu v Evropě, je zatím otázkou.

Francouzská automobilka Citroen zveřejnila dlouho očekávané podrobnosti o svém novém elektrickém voze. Generální ředitel Vincent Cobée přitom zdůrazňoval, že elektrifikace individuální dopravy představuje důležitou součást udržitelné budoucnosti. Aby to však mělo kýžený efekt, musí být elektromobily široce dostupné.

Když se řekne “zelená energie”, pro mnohé jsou jejím ztělesněním solární panely. Jak ale postupuje doba a vývoj technologií, stále výkonnější a výkonnější panely postupně nahrazují starší modely, z nichž se stává vysloužilý odpad. Možnost recyklace tohoto složitého zařízení je tedy velkým otazníkem současnosti a zejména blízké budoucnosti.

Co vlastně znamená agrovoltaické zemědělství? Jedná se strategickou instalaci fotovoltaických panelů tak, aby energií zásobovaly nejen danou farmu, ale zároveň aby fungovaly i jako zdroj elektřiny pro blízké okolí a při tom chránily půdu využívanou pro zemědělství. Zemědělské plodiny se obvykle vysazují přímo pod fotovoltaickými panely, čímž je zajištěna ochrana před negativními vlivy počasí.

Koncem září došlo k výbuchu a rozsáhlému poškození částí plynovodu Nord Stream. Příčina úniku plynu, ke kterému došlo poblíž Dánska a Švédska, zatím známa není. Mnozí v Evropě podezřívají ze sabotáže ruskou stranu, obzvláště když k incidentu došlo uprostřed energetické patové situace mezi Bruselem a Moskvou - Rusko toto nařčení ale razantně odmítnulo.

Premiérka australského státu Queensland Annastacia Palaszczuk v říjnu oznámila ambiciózní plán na vybudování největšího projektu přečerpávací vodní elektrárny na světě. Co konkrétně by měl navrhovaný projekt nesoucí název Pioneer-Burdekin, s jehož výstavbou se počítá na severu Queenslandu, Australanů, přinést?

Agrovoltaika nebo také agrivoltaika znamená využívání půdy jak pro solární energii, tak pro zemědělství. Tento moderní trend je nejenom ve Francii na velkém vzestupu. S fotovoltaickými panely farmáři nejenže zastiňují půdu, zároveň také vyrábějí levnou zelenou elektřinu.

Inflace ovlivňuje ceny všech věcí okolo nás a obnovitelné zdroje rozhodně nejsou výjimkou. Kvůli problémům s dodavatelskými řetězci se výrazně zvedly ceny technologií pro získávají solární a větrné energie i akumulátorů, v kterých se ukládá. Oproti minulému roku až o 14 %.

Nové studie ukazují, že pro přechod na obnovitelné zdroje není nezbytně nutné uzavírat a bourat uhelné elektrárny. Naopak mnohem efektivnějším způsobem je jejich přeměna ve zdroje čisté energie. Důkazem budiž osud největší evropské uhelné elektrárny, jež by už v nejbližší době mohla nahradit většinu své produkce hnědého uhlí obnovitelnými zdroji.

Německý provozovatel přenosové soustavy oznámil plány na instalaci rozsáhlého zařízení s bateriemi o výkonu 250 MW v německém Kupferzellu. Jaký je hlavní důvod k plánované instalaci velkokapacitních baterií? Hlavním cílem je nově získaná možnost efektivně přenášet energii získanou z větrných elektráren ze severní části země směrem na jih, kde aktuálně není tak dobré pokrytí zdroji čisté větrné energie.

I při počasí s teplotami pod bodem mrazu solární panely efektivně přeměňují sluneční záření na elektřinu. Je to proto, že panely absorbují energii ze světla naší nejbližší hvězdy, nikoli ze slunečního tepla. Studené klima je ve skutečnosti pro účinnost solárních panelů optimální, jakkoliv to může znít překvapivě. Dochází-li ke snížení produkce energie v zimních měsících, je to způsobeno především zataženou oblohou, silným sněžením a hlavně kratší dobou denního světla.

Řešení obnovitelných zdrojů energie u komerčních objektů nebo obytných budov, které mohou využít jedině volný prostor na střeše, se již nebude omezovat pouze na instalaci solárních panelů. Společnost Aeromine Technologies totiž přišla s novou patentovanou technologií “bezlopatkových” větrných elektráren, které jsou kompaktní, cenově dostupné a přitom překvapivě efektivní.

Donedávna se známá klimatická aktivistka Greta Thunberg hlasitě stavěla proti jaderné energetice a kritizovala rozhodnutí Evropské komise, která jádro zařadila mezi zelené zdroje energie. V rozhovoru pro německou veřejnoprávní televizi ARD však nyní mluvila jinak. Proč tak náhle změnila názor?

Lidé po celé Evropě v těchto dnech s obavami otevírají příchozí účty za energie a připravují se na masivní zvýšení cen, protože energetické společnosti přenášejí na konečného spotřebitele rostoucí ceny energií spojené s válkou na Ukrajině.

Ve své letošní nejnovější zprávě se energetický think tank Ember zaměřuje na výsledky, kterých dosáhla fotovoltaika na evropském území v průběhu slunečných letních měsíců. Ukázalo se, jak významnou roli může hrát elektřina ze solárních panelů v celoevropském energetickém mixu, a zároveň se do středu pozornosti opět dostala byrokratická omezení, která brání rychlejšímu rozvoji fotovoltaiky.

Zvyšující se ceny elektřiny mají za následek kromě jiného i rostoucí poptávku po fotovoltaice, a to nejen ze strany domácností, ale i firem. Schvalovací procesy jsou však zdlouhavé a dodavatelé solárních technologií čelí nebývalému vytížení. Radovat se z úspor mohou nejvíce ti, kdo se rozhodli fotovoltaiku instalovat ještě před krizí a teď se jen spokojeně dívají, jak se přibližuje její návratnost.

Problémem solární energie je skutečnost, že je možné ji vyrábět pouze v průběhu dne, což z ní činí dosti nestabilní zdroj energie. Šestadvacetiletý inovátor a podnikatel Ben Nowack tvrdí, že objevil způsob, jenž by umožňoval výrobu solární energie i v nočních hodinách. Jmenovitě tento inženýr přišel s nápadem využívat v noci k výrobě solární energie vesmírná zrcadla.

Zatímco v Evropě či v Americe je dosažení uhlíkové neutrality a negativity zbožným přáním, kterého se podaří dosáhnout nejdříve v horizontu několika příštích desetiletí, pokud tedy vůbec, na světě existuje už jedna země, která dokáže pohltit více oxidu uhličitého než sama vyprodukuje a může se tak honosit titulem prvního uhlíkově negativního státu světa. Řeč je o Bhútánském království ležícím v jižní Asii, které tomuto úspěchu vděčí zejména díky svému rozlehlému lesnímu porostu, který pokrývá přibližně 70 % rozlohy této země.

Pokud se alespoň trochu zajímáte o automobilový průmysl, určitě si všímáte nástupu vozidel s alternativními pohony. Vozidla s bezemisním zdrojem nejsou jen elektromobily. V posledních letech pozorujeme zásadní inovace u vozidel s vodíkovými palivovými články, která tak mohou těm čistě elektrickým zdárně konkurovat.

Německý energetický trh se otřásá v základech a spotřebitelé na to reagují po svém. Ceny plynového vytápění rostou, a lidé nakupují ve velkém elektrické přímotopy, aby si doma zatopili podle svých představ. Odborníci ale varují, že zapojení takového množství přímotopů ve stejném okamžiku by mohlo přetížit síť.

Kalifornie patří mezi světové lídry, co se týče investic do solární energetiky, ale i do inovativního skladování takto vyrobené energie. Dokonce už v roce 2010 začala jako první v USA s budováním systému pro skladování energie v externích bateriích. A právě uložená solární energie v obřích bateriích nakonec zachránila kalifornské odběratele před blackoutem během letošních vln veder, neboť zabránila vážné hrozbě výpadků elektrického proudu.

Větrné elektrárny jsou společně s těmi fotovoltaickými středobodem zájmu široké veřejnosti, která důvěřuje v obnovitelnou energetiku. Zatímco fotovoltaika bojuje s absencí světla v noci a zároveň s akumulací energie, která v dnešní době ještě není na takové úrovni, jak bychom si představovali, ani větrným elektrárnám se nevyhýbají problémy - největším problémem současnosti jesignifikantní zpomalování rychlosti větru.

Snaha o zjednodušení výstavby výkonných fotovoltaických elektráren, které by přispěly k energetické bezpečnosti naší země a zároveň i k nižší ceně za elektřinu, vyústila ve slibný návrh Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Jenže mezirezortní diskuze odhalila řadu neshod.

Když se mluví o čistých zdrojích energie, většina lidí si automaticky představí solární panely a větrné turbíny. Ve skutečnosti ale mezi čisté bezemisní zdroje patří i jaderné elektrárny. A neměly by být opomíjeny, neboť jsou celosvětově druhým největším čistým zdrojem elektřiny hned po vodních elektrárnách.

Čas od času se médii prožene zpráva o zajímavých projektech na poli fotovoltaiky, které se staví různě po světě. Ať už jsou to flexibilní tisknutelné fotovoltaické panely nebo unikátní projekt "megalomanského" zastřešení vodních kanálů v Kalifornii. Málokdy se ale dočteme o reálných projektech či produktech, které by byly připraveny pro české domácnosti. Dnes to chceme změnit.

Provozovatel německé jaderné elektrárny Isar 2 informoval německý resort životního prostředí o úniku v místě, který neohrozil bezpečnost, ale mohl by zkomplikovat vládní zimní energetický plán, uvedlo ministerstvo. Zprávu přinesla agentura Reuters.

Měly být vozidly budoucnosti. Představovaly ekologicky šetrnější variace. Jenže teď se ukázala jejich velká slabina. Svět začíná bojovat s nedostatky energií, na některých místech proto lidem doporučují nenabíjet elektromobily. A jinde dokonce rovnou vypínají nabíječky. Čeká nás scénář, se kterým se už seznamují v Kalifornii a Číně?

Nezadržitelně se blíží zima a začátek topné sezóny, ale trh s energiemi se zatím nevrací k normálním cenám, jaké byly v minulých letech. Evropská komise proto konečně přišla s konkrétními kroky, které mají snížit dopady energetické krize na běžné občany. Zátěž mnohonásobně vysokých cen elektřiny a plynu je totiž pro většinu domácností a rodin již neúnosná.

Svět balancuje na hraně katastrofických klimatických změn a většina moderních států investuje nemalé finanční prostředky, aby situaci zvrátila. Rusko teď ale všechny globální snahy sabotuje na všech frontách: denně bezúčelně spaluje enormní množství zemního plynu, který odmítá dodávat do Evropy.

Hornsea 2, největší větrná farma na světě ležící v Severním moři, byla uvedena do plného provozu. Spuštění gigantické větrné farmy tak přichází v době energetické nejistoty právě včas.

Ve švýcarském kantonu Ticino je v provozu jedna z nejdéle fungujících fotovoltaických elektráren v Evropě. Elektrárna s 288 moduly vybudovanými na ploše o rozloze téměř 500 metrů čtverečních vyrábí elektřinu od roku 1982.

Psal se rok 2021, kdy ve spolupráci kalifornských univerzit Santa Cruz a Merced vznikla studie, jež poukazovala na možnost využití téměř 6500 kilometrů dlouhé infrastruktury veřejného vodovodního systému v Kalifornii k instalaci a provozování fotovoltaických panelů k výrobě zelené elektrické energie.