Earch

Pražskému bytu v domě ze 40. let nově dominuje dřevěné jádro. Funguje jako technická místnost i úložný prostor a lze do něj zasunout také průsvitné příčky z polykarbonátu.

Dvojice mladých architektů Pieterjan Gijs a Arnout Van Vaerenbergh navrhla do belgické krajiny objekt na pomezí uměleckého díla a budovy. Do venkovského prostředí regionu Haspengouw architekti umístili otevřenou ocelovou konstrukci ve tvaru kostela, jejíž podoba a charakter se mění v závislosti na úhlu pohledu pozorujícího. Projekt s názvem Reading between the linesvznikl v rámci landartového projektu Z-OUT, který iniciuje Museum současného umění Z33.

Rodinný dům na Křivoklátsku od kanceláře Stempel & Tesar architekti vznikl ze dřeva a betonových tvárnic. Vedle toho také účinně pracuje se slunečními paprsky a je energeticky nenáročný. Jak poznat skutečně ekologicky uvědomělý dům? Proč nejsou rodinné domy z principu udržitelné? A pro jaké realizace se dřevo nehodí?

Více než padesát let neudržovaná skupina hospodářských objektů prošla radikální obnovou vedenou skupinou madridských architektů ze studia OOIIO. Proměnu původních stájí či seníku pojali architekti po svém a v duchu ctění místního stavitelství objekty stabilizovali a zabalili do jednotné, avšak pestré cihlové fasády. Cihla, jakožto typický materiál pro španělské subtropické klima, zde tak představuje nejen hlavní konstrukční materiál, ale také estetický prvek udávající atmosféru celého zrekonstruovaného objektu.

V Trebišově na jihovýchodě Slovenska byla v polovině 80. let postavena plavecká hala, která však kvůli svému velmi nekvalitnímu provedení v rámci Akce Z musela být už před deseti lety z havarijních důvodů uzavřena. V sázce byla její demolice, nakonec se však podařilo stavbu zrekonstruovat.

V centru Bělehradu stojí od roku 2002 opuštěná výšková budova, ze které po letech chátrání zbyl pouze železobetonový skelet. Toho v roce 2019 využili architekti z místního architektonického studia Stattwerk, kteří do jednoho ze třinácti podlaží vložili dřevěný objekt sloužící jako zázemí jejich kanceláře. Cílem intervence je upozornit na chátrání nevyužívaných budov.

Vila číslo 51 stojí na Mudroňově ulici v Bratislavě již od čtyřicátých let minulého století. V průběhu času však vlivem různých úprav zcela ztratila své veškeré architektonické kvality. Nevýrazného domu utopeného za hradbou živého plotu se však minulý rok ujal architekt Ilja Skoček a transformoval ho podoby elegantního architektonického díla, který nabízí působivou kombinaci historických i současných detailů. Stavbě navíc architekt odebral původní valbovou střechu a dvě patra administrativních prostorů korunoval ustoupenou skleněnou nástavbou.

Parcela se starou budovou, fakulta televizního a rádiového vysílání a vypsaná architektonická soutěž. Tak by se daly ve zkratce shrnout výchozí podmínky projektu v polských Katovicích, jehož výsledek sklidil mezinárodní úspěch završený zařazením do užšího výběru nominovaných projektů v rámci Ceny Evropské unie za současnou architekturu – Mies van der Rohe Award 2019. Fakultní budova Slezské univerzity od španělského studio BAAS a polské kanceláře Grupa 5 Architekci plně využívá plochu parcely a doplňuje profil ulice, zároveň ale nenarušuje charakter okolní zástavby.

Architekti z atelieru HORIZONT si na konto připsali zajímavou realizaci. Do industriálního prostoru v Praze-Holešovicích vložili mezipatro, které lze horizontálně posouvat a přizpůsovovat tak prostory kavárny potřebám různých akcí.

Nový nebo starý? Kulatý či pravoúhlý? Chata nebo snad rodinný dům? Takové otázky si budete dost možná klást už při prvním pohledu na atypickou stavbu v legendární osadě na Nymbursku – Kersku.

Valeč na Vysočině proslavil nedávno luxusní wellness hotel, který na zdejším zámku vybudoval místní podnikatel. Zchátralý historický objekt zachránil, nyní se s podobnou situací potýká i vedení obce. Pustilo se totiž do oprav sokolovny, na které se již významně podepsal zub času.

V rodinném domě v podkrkonoší je možné trávit všední dny nebo si do něj zajet jen na volný víkend. Architekti z ateliéru DMAE Architects totiž stavbu rozdělili na dvě části – hlavní obytnou pro starší pár a druhou menší, kterou využívá rodina při návštěvách.

Německý architekt zrekonstruoval zchátralý dvůr z 18. století sestávající ze čtyř budov – obytného domu, vepřína, stodoly a remízy, která v minulosti fungovala jako vozovna a majitel v ní uchovával zemědělské stroje a kočáry. Budovy nově slouží jako příjemné místo pro pořádání akcí.

Muzeum výtvarných umění MCBA ve švýcarské Lausanne stojí doslova pár metrů od kolejiště zdejší železniční trati. Aby byly její interiéry ochráněny před hlukem, dali jí architekti z barcelonského studia Barozzi Veiga podobu pevného solitéru, který se uzavírá sám do sebe.

Český dům v Bratislavě má nové reprezentativní interiéry laděné do světlých barev a vybavené nábytkem z kovu a dřeva. Prostory historického domu v centru města slouží společenským a kulturním akcím Českého centra, jedním z cílů realizace proto bylo vybudovat multifunkční sál.

Rekreační objekt v Jevanech otevírá své interiéry výhledům do okolních lesů. Hlavním materiálem stavby se stalo dřevo z finské borovice, které zůstalo přiznané zevnitř i zvenčí.

Rekonstrukce bytu na pražských Vinohradech od architektonického studia No Architects se nesla v duchu přizpůsobení velkorysého bydlení ze začátku 20. století požadavkům dnešní doby. Úprav se tak dočkaly podlahy, kompletní technologické vybavení bytu i samotná dispozice. Architekti Daniela Baráčková, Jakub Filip Novák a Barbora Jelínek nicméně usilovali o to, aby byt neztratil svoji původní atmosféru. Rekonstrukci "lze chápat jako rehabilitaci dobové velkorysosti, poctu zapomenutým původním stavebníkům spočívající v adaptaci bytu na velkorysé, ekonomicky přiměřené, a přesto ambiciózní bydlení. Tak, jak bylo zamýšlo," píší autoři.

Letošním laureátem Pritzkerovy ceny se stal David Chipperfield. Dlouho očekávaný kandidát na nejvyšší ocenění za celoživotní dílo v oboru architektury byl vyznamenán pro svůj racionalistický přístup k architektuře a vnímavost vůči kulturním i sociálním otázkám.

V nadmořské výšce 2500 m a v blízkosti dvou malých alpských jezer Laghi Di Dziule vyrostl udržitelný bivak 21. století – Bivacco Brédy. Nachází se na jižních svazích odlehlého údolí Vertosan na severu Itálie a vznikl k uctění památky Claudia Brédyho, známého italského politika a horolezce z Valle d'Aosta, který tragicky zahynul při horolezecké nehodě.

Na rozhraní městského centra Porta a jeho předměstí vyrostl nepřehlédnutelný rodinný dům, který ze svého prostředí vystupuje svým tvarem i zpracováním fasád. Třípodlažní stavba však zaujme také svým interiérem.

Nová kolekce jídelních a konferenčních stolů Indiánské léto, kterou v roce 2022 navrhnula architektka Daniela Polubědovová, se vyznačuje propracovaností a obsahovou i formální soudržnosti. Stoly vycházejí z přírody, dostaly organický tvar, ať už jsou z dubu, akátu nebo javoru.

Sto let stará usedlost stojí osamoceně v klidné části Vysočiny, odkud se otevírají daleké pohledy na zvlněnou krajinu. Protože se nacházela ve zbídačeném stavu, bylo potřeba navrhnout větší stavební zásahy, které však nepřebily její původní venkovský charakter.

Břeh plný života, koupání v řece, dobře přístupná pobytová louka, pěší korzo, nová cyklostezka, kvalitní gastronomie, dětské hřiště pro nejmenší, beach volejbal, workout i parkour. To vše nabídne nový areál na levém břehu Vltavy v Českých Budějovicích. Neudržovaná periferie se promění v živé místo plné sportu a kultury. Návrh od ateliéru A8000 navazuje na strategickou studii Město a voda 2020, ve které architekti zdůraznili potenciál řeky ve městě. Město již vypsalo tendr na zhotovitele první etapy a chce ji otevřít ještě letos v létě.

Jak nakládat s opuštěnými industriálními komplexy, které se rozprostírají na okrajích většiny západoevropských měst? Jednu z možných odpovědí nabízí projekt GAME Streetmekka v dánském městě Viborg od studia EFFEKT, které vdechlo nevyužívanému industriálnímu objektu zcela nový život.

Projekt Mezi plůtky realizovala investorka, architektka, designérka a provozovatelka v jedné osobě, Daniela Hradilová. Jejím cílem bylo proměnit opuštěné stavení na útulné místo plné života, což se také podařilo. Dům nyní slouží jako stylový butikový hotel v horské krajině se čtyřmi prostornými pokoji a společnou otevřenou zónou. Autorka se při rekonstrukci držela dvousetleté historie místa. Starobylost objektu ale zároveň vyvážila prvky současné architektury i designu.

Nejvyšší soud České republiky sídlí v brněnské budově ze 30. let, která byla o padesát let později doplněna o nadstavbu a dvorní přístavbu obsahující jednací sál. Ten nyní prošel zevrubnou rekonstrukcí.

Jedním z charakteristických rysů československé architektury padesátých až osmdesátých let minulého století je spolupráce architektů s umělci. Jednou z výrazných osobností byl v tomto ohledu také sochař Karel Kronych, který se podílel také na československém úspěchu na EXPO 58 v Bruselu. Představme si tohoto opomíjeného autora nyní uceleně při příležitosti jeho nedožitých 97. narozenin.

Nová realizace studia No Architects v sobě kombinuje citlivou práci s výraznými barvami, dřevem a oblými tvary. Interiér pražského bytu však kromě vybavení zaujme také promyšlenou dispozicí, která umožňuje zvětšit nebo zmenšit jeho hlavní obytný prostor.

Celý byt prosvětlit a získat dostatek úložných prostor. To bylo hlavním cílem mladého páru, který se s projektem rekonstrukce bytové jednotky na pražském sídlišti v Ďáblicích obrátil na architektonické studio Papundekl.

Klíčovou expozici Národní kulturní památky Vyšehrad v prostorách tzv. Gotického sklepa čeká modernizace a rozšíření pod taktovkou Roháč Stratil architektonický ateliér (RSAA). Kromě expozice architekti navrhli též úpravu veřejného prostoru. RSAA vyhrál v architektonické soutěži organizace Czechdesign.

Prototyp rodinného domu v Posázaví vzešel v roce 2015 z dílny ateliéru a69. O rok později byl nominován na Českou cenu za architekturu 2016. Nominaci sice neproměnil ve vítězství, ale stavba je to skutečné výjimečná – především zasazením do specifického prostředí bývalého žulového lomu a celkovým minimalistickým přístupem.

Navštívit výstavu architektury není totéž, co zhlédnout budovu in situ. Výkresy, fotografie a modely její přítomnost zkrátka nahradit nedokážou. Výstava Architektura v procesu Muzea umění Olomouc si to uvědomuje, vydala se proto na cestu hledání souvislostí mezi sbírkovými předměty a osvětlení procesu budování sbírky ve státní muzejní instituci. Na přehlídku plánů, modelů a fotografií pokrývajících dobu od devatenáctého století po současnost můžete zavítat do 2. 4. 2023.

Na první pohled může interiér působit jako citlivě provedená rekonstrukce venkovského stavení, nenechte se však zmást – jedná se o apartmán v novostavbě, u kterého architekta Markéta Bromová vsadila na celkovou střídmost a kvalitní materiály.

Kdysi romantický novogotický letohrádek u Nových Hradů se po dlouhé rekonstrukci proměnil v rodinný dům. Vysoké komíny ani vikýře už nemá, dostal totiž takovou podobu, která si bere něco z každé jeho historické vrstvy – i té z poloviny 20. století.

Skanska vyhlašuje uměleckou soutěž ART.cukrovar, která má za cíl vybrat díla pro pět lokalit veřejného prostranství v nově vznikající rezidenční čtvrti Modřanský cukrovar. Díla určená pro vybraná místa mají předem definovaný účel, který vychází z veřejné participace a jejich společným libretem jsou udržitelnost, komunita a historie. V hodnotitelské porotě zasednou výrazní čeští umělci – sochař Pavel Karous, designér Maxim Velčovský, a dále také krajinářská architektka Štěpánka Endrle, Marie Foltýnová z Galerie hlavního města Prahy, hlavní architekti projektu z ateliéru Chybik+Kristof a zástupci IPR Praha, MČ Praha 12 a Skanska Residential. Soutěž byla kontrolována a schválena Českou komorou architektů (ČKA).

Nová bytová budova v Českých Budějovicích spotřebuje díky zeleným střechám a fasádám okolo 19 kilogramů oxidu uhličitého denně. Pro jejich zavlažování se bude používat zadržená dešťová voda.

V Litomyšli vznikl nový supermarket, který se už na první pohled na hony liší od ostatních obchodů stejného řetězce v republice. Nacházíme se totiž v Litomyšli, kde architekturu berou vážně.

I soudobá stavba dokáže dýchat historickou atmosférou. Vile v chorvatském přímořském letovisku Petrčane ji propůjčuje proslulý bračský vápenec, který byl hojně využíván už v antice. Soukromý rekreační objekt inspirovaný historickým centrem nedalekého Zadaru vznikl pod taktovkou architekta Zdeňka Fránka – a to v symbióze tamních mistrných řemeslníků a českých produktů.

Otevřená zahrada leží na úpatí hradu Špilberk v místech původních klášterních zahrad, které sloužily jako zdroj ovoce a zeleniny pro kuchyně kláštera řádu Milosrdných sester Karla Boromejského včetně školy pro dívky a hospicu. Ten stával opodál, v místě dnešní proluky, až do roku 1944, kdy podlehl spojeneckému bombardování města.

Novostavba domu v CHKO Beskydy je postavená především z modřínového dřeva a místního kamene. Do krajiny se otevírá velkoformátovými okny, která bylo vzhledem k náročným povětrnostním podmínkám potřeba speciálně navrhnout.

Architektonické studio TYPE zachránilo kamennou stodolu poblíž britského Devonu. Opuštěný objekt uprostřed zelených luk nově slouží jako moderní rodinné bydlení s ekologickým hospodářstvím.

Sauna na zahradě rodinného domu v Praze dostala podobu hranolu obloženého dřevem. Cílem bylo, aby dobře zapadla do okolní zeleně a nabídla prostor ke zklidnění. Využity proto byly převážně materiály s přírodním vzhledem.

V odlehlém městečku na Valašsku vyrostla aktuálně nejvyšší dřevostavba republiky. Jako nové firemní sídlo místní lesnicko-dřevařské firmy Kloboucká lesní ho s velkým důrazem na udržitelnost navrhli architekti ze studia Mjölk.

Češi milují rozhledny. Proč ale často připomínají zvětšené posedy?

Nedaleko Plzně vyrostl archetypální rodinný dům, který žije v symbióze s přírodou. Venkovské stavení tvoří dvě pohledově odlišné, ale navzájem velmi dobře propojené části zajišťující majitelům klidná zákoutí.

Novou vyhlídkovou věž v obci Vysoké Pole na Zlínsku navrhlo lokální architektonické studio m.aus architekti. Rozhledna se rychle stala oblíbenou zastávkou při procházkách a projížďkách karpatskou oblastí – a to i díky cyklostezce, která k ní vede.

Zvolený prezident Petr Pavel avizoval, že by na architektonickém rozvoji areálu Pražského hradu rád spolupracoval s Josefem Pleskotem. Jakou cestou by zásahy do podoby hradního areálu měly probíhat podle vás?

Město Písek od roku 2000 dokončilo rekonstrukce dvou velkých nevyužívaných objektů v jeho vlastnictví. Jedním je bývalá sladovna, která se proměnila v dětskou kulturní instituci, v nevyužité školní budově zase vznikla městská knihovna. Do budoucna by měla novou náplň dostat také stará vodárna u řeky, ze které bude volnočasový areál s kempem.

Jaspis a Nefrit. To jsou názvy dvou luxusních vil pro krátkodobé rekreační pronájmy, které vyrostly v kostarické džungli podle návrhu zakladatelky studia Formafatal Dagmar Štěpánové. Pro jejich konstrukci architektka využila místní jílovitou půdu, takže se jedná o vůbec první realizaci stavební metody „rammed earth“ (dusané hlíny) na území této středoamerické země.

V jihočeské obci Senotín vyrostl drobný rekreační objekt navržený studiem Majo architekti. Domek respektuje charakter a měřítko okolní zástavby a je ukázkou dobře orientované stavby.

Brněnská architektonická studia Peer a AXXI navrhla nové lávky na bratislavském sídlišti Petržalka. Cílem je propojit slepé rameno Dunaje s novými MHD zastávkami, které na sídlišti přibudou. Lávky by měly zároveň přispět k tomu, aby se z této lokality stala oblíbená rekreační zóna.

Po první světové válce se Vídeň coby někdejší metropole rozpadlé habsburské monarchie stala jedním z nejzbídačenějších měst Evropy. Váleční invalidé a sirotci, vlna uprchlíků, hospodářská krize, španělská chřipka a další problémy spojené také s nedostatkem bytů nutily hlavní město nově vzniklé republiky najít na tyto problémy komplexní odpověď. A to velice rychle.

Chalupa v Jizerských horách je nově plná pohledového betonu, mosazi a skla. Rekonstrukce a částečná dostavba horského domu starého asi 130 let ale rozhodně nepůsobí jako tvrdé převrstvení. Původní konstrukce se zde přátelsky potkávají s křehkou současnou vrstvou.

Bytové domy Bleriot v Praze-Kbelích jsou příkladem zdárné developerské výstavby. Oproti mnoha jiným nehýří divoce tvarovanými objemy a samotné fasády se neztrácí za změtí zavěšených balkonů.

Rodinný dům v okrajové části Prahy stojí v obklopení zeleně. Přáním investorů bylo, aby se s ní co nejlépe vizuálně i funkčně propojil, pokoje se proto maximálně otevírají velkoformátovými okny do zahrady.

Moderní provozní budova fary a kostela zvaná Kannikegården se doslova vznáší nad vykopávkami přibližně z roku 800 n. l. Stavba Kannikegården stojí na hlavním náměstí Ribe, dánského města s nejzachovalejší středověkou památkovou rezervací, přesně naproti katedrále. Prostý, cihlami pokrytý objem se vznáší nad povrchem města, aby odhaloval otevřené přízemí s tisíc let starou cihlovou rozvalinou, kterou do sebe pojímá. Obojí, ruina i moderní opláštění, dohromady tlumočí příběh dánského historického a kulturního dědictví.

Anglické studio navrhlo dřevěný hudební pavilon pro základní školu na anglickém venkově. Architekta Clementine Blakemore projekt zpracovala již jako závěrečnou práci na univerzitě a později jeho realizaci sama iniciovala.

Křehká stavba ze skla a oceli od konce minulého roku zdobí klášterní zahrady augustiniánského opatství v Brně. Vyrostla na místě původního skleníku, ve kterém Gregor Johann Mendel prováděl své vědecké pokusy, čímž položil základy genetiky.

Dřevostavba rodinného domu na Pardubicku se snaží být k životnímu prostředí ohleduplná i bez složitých technologií. Sázka padla na kvalitní konstrukční řešení a co nejefektivnější využití prostoru.

Kultivované rekonstrukce paneláků jsou v našem prostředí stále raritou. Podle architektů ze studia re:architekti by ale vše mohlo být jinak. Oprava fasády a přístavba nových lodžií paneláku v pražské Hostivaři ukazuje, že cesta nevede pouze skrze standardizované zateplování s pestrobarevnými fasádami.