ArmyWeb

Ukrajina znovu ukázala, že válka už dávno neprobíhá jen na frontové linii. Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že SBU zničila ruský strategický bombardér Tu-95 na vojenském letišti Engels hluboko na ruském území. Právě tento typ letounu patří k nejdůležitějším nosičům střel, kterými Moskva dlouhodobě útočí na ukrajinská města. Foto: Ukrajina oznámila zásah strategického bombardéru | Telegram Zásah na základně Engels není jen další epizodou v sérii útoků.

Společnost PZL Mielec zahájila výrobu dvou vrtulníků S-70 Firehawk pro Českou republiku. Projekt představuje významný krok ke vzniku první operační flotily těchto strojů v Evropě a posílí kapacity programu rescEU Evropské unie pro boj s lesními požáry a řešení mimořádných událostí.

Válka obvykle píše příběhy bez slitování. Torpédo zasáhne cíl, loď jde ke dnu a moře pohltí vše, co zůstane. Jenže existují i momenty, které se vymykají logice boje - a právě jedním z nich byl incident u lodi Laconia. Příběh, ve kterém německá ponorka nejprve zaútočila a pak se zoufale snažila zachránit ty, které sama poslala do vody.

Válka na Ukrajině nemění jen podobu bojiště, ale i průmyslové mapy Evropy. Jedním z pozoruhodných příkladů je Velká Británie, která po téměř dvaceti letech obnovila výrobu dělostřeleckých hlavní. Impulzem se přitom stala právě vojenská pomoc Ukrajině.

Spojené státy podle dostupných informací poprvé nasadily trojici námořních dronů Corsair k útoku na íránskou přístavní infrastrukturu. Terčem operace měl být prostor v Bandar Abbásu, konkrétně ponorka a zařízení určená pro údržbu námořnictva. Pokud se tyto informace potvrdí, půjde o významný milník ve využití bezpilotních plavidel v moderním námořním boji.

Ruské vrtulníky už nejsou v blízkosti fronty ohroženy jen protivzdušnou obranou a stíhacím letectvem. Stále větší hrozbou se stávají také ukrajinské FPV drony, jejichž schopnosti se rychle vyvíjejí. Nejnovější zásah útočného vrtulníku Mi-28N znovu ukazuje, že Ukrajina posouvá své protivrulníkové taktiky na novou úroveň. Foto: Mi-28N | Wikimedia Commons / Public domain Ukrajinské Síly bezpilotních systémů zasáhly ruský bitevní vrtulník Mi-28N přímo za letu pomocí FPV dronu.

Knihu o Švejkovi dnes většina lidí vnímá jako komedii a parodii na armádu. Dá se ale chápat i jako překvapivě účinný návod, jak přežít v nepřátelském zajetí. Své by o tom mohl vyprávět americký námořník Douglas Hegdahl, který se během vietnamského zajetí vydával za prosťáčka. Svou roli zvládl natolik přesvědčivě, že byl předčasně propuštěn.

Robert A. „Bob“ Hoover nebyl jen mimořádný pilot. Byl to muž, který se dokázal zachovat klidně i ve chvíli, kdy by většina lidí propadla panice. A právě to se naplno ukázalo v jednom z nejdramatičtějších momentů jeho života: v útěku ze zajateckého tábora během druhé světové války. Foto: Ilustrační foto útěku pilota v Focke-Wulf Fw 190 | Adobe Stock Hoover létal jako americký stíhací pilot v době, kdy obloha nad Evropou znamenala každodenní souboj o přežití.

Záporožská jaderná elektrárna, největší svého druhu v Evropě, se podle ukrajinské vojenské rozvědky proměnila v nebezpečně militarizovanou zónu. Místo, které má být symbolem energetické stability a přísně střežené bezpečnosti, má nyní podle těchto informací sloužit ruským silám jako vojenská základna, sklad zbraní i zázemí pro provoz dronových jednotek.

Ruští vojáci ukázali moment, který působí skoro neuvěřitelně: proti modernímu ukrajinskému FPV dronu totiž podle zveřejněných záběrů nezasáhla sofistikovaná protivzdušná obrana, ale obyčejněji působící brokovnice. Právě tento kontrast teď budí pozornost. Foto: Rusové nasadili proti FPV dronu MP-155 | Telegram Na zveřejněném videu je zachycen ukrajinský FPV dron útočící na vozidlo.

Ruské letectvo v posledních dvou letech investovalo značné prostředky do výstavby zesílených betonových úkrytů pro bojová letadla. Ty měly ochránit stíhačky a bombardéry před stále častějšími útoky ukrajinských dronů a raket dlouhého dosahu. Nejnovější ukrajinské útoky však naznačují, že ani tato ochrana už nemusí být dostatečná.

V létě 1944 se Francie nadechovala ke svobodě. Ulice zaplavila euforie z konce okupace, z oken vlály trikolóry a davy slavily návrat cti. Jenže spolu s radostí se na povrch vyvalilo i něco temnějšího: nenávist, ponížení a touha po rychlé odplatě. A jedním z nejviditelnějších symbolů této „očisty národa“ se staly nůžky a břitvy.

Ukrajina po více než čtyřech letech války poprvé oficiálně odhalila podobu pobřežního odpalovacího zařízení amerických protilodních střel Harpoon. Snímky zveřejněné během návštěvy prezidenta Volodymyra Zelenského u velení ukrajinského námořnictva zároveň odhalily ještě jedno překvapení – mezi vystavenou technikou se objevil také norský raketový systém Naval Strike Missile (NSM), jehož dodání Kyjev dosud nikdy oficiálně nepotvrdil.

Válka obvykle neponechává prostor pro slitování. O to silněji působí příběhy, v nichž se uprostřed ničení objeví něco nečekaného: lidskost. Právě takový je i mimořádný osud amerického pilota Charlese „Charlieho“ Browna a německého stíhače Franze Stiglera. V prosinci 1943 se nad Evropou setkali jako nepřátelé. Místo dalšího sestřelu ale vznikl příběh, který o padesát let později přerostl v opravdové přátelství.

Na internetu se objevily nové záběry, které podle dostupných informací zachycují útoky ruských dronů Gerbera na pozice spojené s provozem ukrajinských bezpilotních prostředků. Video má ukazovat místo startu dronů i prostor dočasného rozmístění ukrajinských operátorů bezpilotních letounů poblíž Dobropilly na Donbasu. Foto: Drony Gerbera udeřily přímo na ukrajinské operátory | Telegram Podle zveřejněných informací došlo celkem ke třem útokům.

Na bojišti obvykle rozhodují palba, přesnost a rychlost. Někdy ale stačí něco mnohem prostšího: prázdná nádrž. Právě takový moment se stal ruské armádě osudným, když během ústupu přišla o hlavní bojový tank T-72 — a to bez jediného výstřelu ze strany Ukrajinců. Foto: Ukrajinci získali ruský tank bez jediného výstřelu | 7. sbor rychlé reakce Podle zveřejněných informací se ruská posádka musela tanku vzdát ve chvíli, kdy vozidlu došlo palivo.

V noci, která může přepsat pravidla námořní války, se Azovské moře proměnilo v hořící past pro ruskou flotilu. Během jediného úderu bylo podle Sil bezpilotních systémů zasaženo a zničeno 14 ruských plavidel. Nešlo přitom o nahodilý zásah, ale o přesně koordinovanou operaci, která mířila na jednu z nejcitlivějších částí ruského logistického zázemí – takzvanou „stínovou flotilu“.

Britové právě ukázali něco, co může přepsat pravidla námořní války. Z vojenského letounu shodili přímo do moře bezpilotní člun K3 SCOUT — a podle všeho šlo o historicky první podobné nasazení na světě. Foto: Dron K3 SCOUT | Kraken Za projektem stojí britské firmy Kraken a Capewell s podporou Royal Navy. Během testů byl bezpilotní člun vypuštěn z transportního letounu A400M z výšky zhruba 400 metrů. Jakmile dopadl na hladinu, byl okamžitě připraven k akci.

V noci na 8. července zasáhl Kyjev další ruský raketový útok. Podle dostupných informací šlo už o druhý úder střelami Iskander, přičemž tentokrát se terčem staly objekty s možným významem pro ukrajinské vojenské zázemí i výrobu. Foto: Ruský raketový útok na továrnu Samsungu v Kyjevě | Telegram Jedním z hlavních cílů měl být závod Samsung-Ukrajina, kde se podle uvedených informací vyráběly a skladovaly komponenty pro střely s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo.

Ukrajinské bezpilotní síly během noci na 8. července zasáhly v Azovském moři devět tankerů patřících k ruské stínové flotile. Jde o další výrazný úder proti logistickým trasám, které Rusko využívá k zásobování dočasně okupovaného Krymu. Foto: Noční peklo v Azovském moři: ukrajinské drony udeřily na devět ruských tankerů | ChatGPT / Open AI Podle ukrajinské armády bylo za poslední tři dny zasaženo celkem 21 plavidel.

Skupina CSG prostřednictvím své dceřiné společnosti úspěšně dokončila transfer technologického know-how pro výrobu střelného prachu do společnosti MESKO S.A., která je součástí polské státní skupiny Polska Grupa Zbrojeniowa (PGZ). Jde o další konkrétní výsledek technologické spolupráce mezi skupinami CSG a PGZ, díky níž polský obranný průmysl získává nové schopnosti a kompetence. Střelný prach bude využíván při výrobě modulárních prachových náplní pro dělostřeleckou munici ráže 155 mm.

Každému se někdy stalo, že přijeli Švédi, začali stavět ty své obchoďáky s nábytkem, prodávat tam své masové kuličky a zkrátka všemožně jinak otravovat poklidný život domorodců (Olomouc takhle okupovali osm let). Dánové se tento šeredný problém rozhodli vyřešit svérázně – najmutím Chorvatů. Teď vám to asi nedává moc smysl, ale na konci 17. století to smysl dávalo!

Ruský Belgorod zažil v noci na 7. července další dramatické hodiny. Po raketovém úderu zde vypukl požár v areálu Lineárního výrobního oddělení hlavních plynovodů, tedy zařízení, které zajišťuje provoz klíčové plynárenské infrastruktury v regionu a dodávky zemního plynu pro Belgorod i okolí. Incident znovu upozornil na zranitelnost strategických energetických objektů v příhraniční oblasti, která se v posledních dnech opakovaně ocitá pod palbou.

V pozdním SSSR, v éře později známé jako „Brežněvova stagnace“, byl muž v důstojnické uniformě respektovanou osobností. A to nejen proto, že za sebou měl plnou sílu obrovské armády. Existoval k tomu mnohem všednější důvod: plat poručíka, zejména ve srovnání s průměrnými 120–140 rubly, které vydělával inženýr nebo lékař, byl docela slušný. Umožňoval mu nejen vyjít s penězi, ale i žít, spořit a dokonce i snít.

Když se nad Omskem objevily ukrajinské drony mířící na jeden z klíčových ruských průmyslových objektů, do vzduchu zamířilo i to nejmodernější, co má ruské letectvo k dispozici. Nad oblastí byl spatřen stíhací letoun Su-57, vlajková loď ruského vojenského letectva, která měla pomoci čelit hrozbě ve vzduchu. Přesto útok nezastavila. Drony nakonec zasáhly rafinerii Gazpromneft-ONPZ v Omsku.

Spojenecké vojenské a hospodářské dodávky Stalinovu Sovětskému svazu v rámci programu půjčky a pronájmu (Lend-Lease) patří dodnes mezi často diskutovaná témata druhé světové války. Jedni tvrdí, že právě ony zachránily Sovětský svaz před porážkou, druzí jejich význam bagatelizují.

Ukrajinské letectvo zasadilo v bojích o Kosťantynivku výrazný a symbolicky silný úder. Stíhací letouny zaútočily na ruské pozice přímo v centru města, a to v době, kdy Moskva dál šíří tvrzení, že osada už padla do ruských rukou. Foto: Ukrajinský MiG-29 udeřil přímo v centru Kosťantynivky | Telegram Záběry zveřejněné na telegramovém kanálu Sonyashnyk, který je spojován s ukrajinským letectvem, ukazují jeden z nedávných útoků na ruské síly uvnitř města, včetně pozic v průmyslové zóně.

Na internetu se objevilo dramatické video z Donbasu, které zachycuje napjatý okamžik přímo z evakuace civilistů. Ruský voják Nazarij Gura na záběrech čelí útoku ukrajinského FPV dronu a ve zlomku vteřiny reaguje palbou, aby zabránil zásahu. Foto: POV z kamery vojáka Nazarije Gura | Telegram Incident se měl odehrát poblíž obce Rodynske v Donbasu během evakuace několika místních obyvatel. Právě ve chvíli, kdy se skupina snažila dostat z nebezpečné oblasti, se nad nimi objevil útočný dron.

Ukrajinský úder znovu zasáhl jednu z klíčových tepen na okupovaném jihovýchodě Ukrajiny. Silniční most spojující Doněck s Mariupolem se po útoku částečně zřítil a stal se dalším důkazem toho, že Kyjev stále tvrději míří na ruské zásobovací trasy v okupovaných oblastech. Foto: Rusům se hroutí další klíčová spojka. Ukrajina udeřila na trasu k Mariupolu | Telegram Podle okupačních úřadů v částečně obsazené Doněcké oblasti byl zasažen most přes řeku Malý Kalčyk poblíž obce Hranitne.

Masivní ruský útok na Kyjev způsobil nejen škody na infrastruktuře, ale zasáhl i humanitární zázemí určené pro pomoc civilistům. Úplně zničen byl sklad Ukrajinského červeného kříže, ve kterém byly uskladněny zásoby pro mimořádné situace, zdravotnická zařízení i rychlou pomoc po ostřelování a evakuacích. Foto: Ruský útok smazal klíčový sklad Červeného kříže | Ukrajinský Červený kříž Organizace uvedla, že při útoku bylo zničeno 320 tisíc kusů humanitárního materiálu a vybavení.

Na internetu koluje fotografie z Ruska, která vzbudila značnou pozornost vojenských analytiků. Snímek totiž údajně zachycuje hlavní bojový tank T-90M převážený na transportéru — a především vybavený aktivním ochranným systémem Arena-M. Pokud se autenticita této konfigurace potvrdí, půjde o jeden z nejzřetelnějších důkazů, že se nejnovější ruská „hard-kill“ obrana už neposouvá jen v rovině testů, ale začíná pronikat i do širšího nasazení. Foto: Na ruské silnici se objevil nový tank.

Rusko zjevně mění způsob, jakým útočí na Kyjev. Masivní kombinované údery z 2. června, 15. června a z noci na 2. července naznačují nový rytmus: přibližně jednou za dva týdny. Právě tolik času zřejmě potřebuje k přípravě další velké vlny útoku. Rusko sází na pravidelnost a vyčerpání obrany Noční útok z 2. července znovu ukázal, že hlavním cílem zůstává Kyjev. Nešlo o izolovaný incident, ale o součást opakujícího se vzorce. Když se vedle sebe postaví termíny předchozích velkých útoků — 2.

Ukrajina znovu posouvá hranice moderní války. Nově oznámila grantovou soutěž na vývoj humanoidních robotů pro potřeby ozbrojených sil. Zní to jako sci-fi, ale cíl je naprosto konkrétní: dostat lidi z nejnebezpečnějších míst a nahradit je stroji, které zvládnou část úkolů přímo v bojových podmínkách. Foto: Ukrajina chystá robotické vojáky. Tohle může úplně změnit válku | Telegram O plánu promluvil šéf Brave1 Andriy Hrytsenyuk během akce Brave1 Advantage.

Válka na Ukrajině dál potvrzuje, že budoucnost bojiště patří bezpilotním systémům. Vedle dělostřelectva, raket a obrněné techniky hrají stále větší roli také FPV drony, které Rusko ve stále větší míře nasazuje v bojových operacích na Ukrajině i v oblasti Donbasu. Právě tyto malé, rychlé a obtížně zachytitelné stroje se staly jedním z nejnebezpečnějších nástrojů moderní války. Foto: Smrt z pohledu pilota.

Ukrajinské obranné síly oznámily výsledky rozsáhlé speciální operace Ashan, během níž se jim podařilo zasáhnout více než 1 000 ruských obrněných vozidel a dělostřeleckých systémů. Podle ministra obrany Mychajla Fedorova šlo o dvoufázovou kampaň, která výrazně oslabila ruské schopnosti na frontě a omezila intenzitu ostřelování ukrajinských pozic.

Ruský obranný projekt za stovky milionů skončil ve vzduchu. Peníze určené na klíčovou námořní základnu u Kaspického moře podle vyšetřovatelů nezmizely v betonu, molech ani technickém zázemí, ale v síti falešných dokumentů, nadsazených cen a prázdných firem.

Ukrajinské síly zasadily další citelný úder ruské logistice na okupovaném území. V blízkosti dočasně okupovaného Novoazovsku v Doněcké oblasti byl zničen silniční most, který je součástí důležité dopravní trasy využívané ruskou armádou pro přesuny lidí i techniky. Foto: Ukrajina udeřila na klíčový most | Telegram Zničení mostu oznámil Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny. Snímky škod následně zveřejnil telegramový kanál ChP Donetsk.

Dnes si povíme zběsilý příběh o tom, jak jedna ponorka potopila letadlovou loď, ostřelovala raketami města a nakonec ještě vykolejila vlak. Foto: USS Barb (SS-220) | Adobe Stock USS Barb (SS-220) byla ponorkou třídy Gato a z hlediska potopené tonáže čtvrtou nejúspěšnější americkou ponorkou druhé světové války. Na své konto si připsala sedmnáct nepřátelských lodí o celkovém výtlaku 96 628 tun.

Ukrajinská vojenská rozvědka znovu udeřila na ruské zásobování na okupovaném Krymu. Speciální jednotka Prymary, známá také jako Ghosts, zasáhla údernými drony radarovou stanici Kasta, dvě nákladní lokomotivy a cisternové vozy ve třech železničních soupravách převážejících palivo. Foto: Ukrajinci tvrdě udeřili na Krymu. Drony zasáhly vlaky s palivem i ruský radar | Telegram Záběry z útoku zveřejnila tisková služba ukrajinské vojenské rozvědky.

Berberští piráti byli po dlouhá staletí velkým postrachem téměř všech pobřežních osad v širokém okolí Středozemního moře. Ze svých základen v severní Africe vyráželi na loupeživé výpravy po celém Středomoří, podél afrického pobřeží a dopluli dokonce až k brazilským břehům nebo na Island.

Ruská logistika na Krymu utrpěla další citelný zásah. Ukrajinské obranné síly zničily silniční most poblíž vesnice Rozdolne v dočasně okupovaném Krymu, přičemž jeho část spadla přímo na železniční trať pod ním. Výsledkem není jen poškozená infrastruktura, ale především narušení jedné z nejdůležitějších zásobovacích tepen, na níž stála ruská vojenská logistika na poloostrově. Foto: Zásah mostu na Krymu | Telegram Fotografie škod zveřejnil telegramový kanál Crimean Wind.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyslal jedno z nejostřejších varování vůči Bělorusku od začátku ruské invaze. Během tiskové konference v Kyjevě prohlásil, že běloruský vůdce Alexandr Lukašenko má jeden týden na odstranění ruského vojenského vybavení z oblastí sousedících s Ukrajinou. Pokud Minsk nezasáhne, ukrajinská armáda podle Zelenského podnikne vlastní kroky. Foto: Zelenskyj dal Lukašenkovi týden.

Ruský závod Titan-Barrikady ve Volgogradu, patřící mezi nejutajovanější a nejdůležitější podniky ruského zbrojního průmyslu, se v noci z 26. na 27. června stal terčem útoku nejméně pěti střel s plochou dráhou letu Flamingo. Foto: Strategický cíl v plamenech: Útok na klíčový závod otřásl ruským zbrojním průmyslem | Exilenova + Zasažený podnik má mimořádný význam pro ruský vojensko-průmyslový komplex.

Ukrajina v noci z 26. června zasadila další citelný úder ruské vojenské infrastruktuře na okupovaném Krymu. Podle Bezpečnostní služby Ukrajiny (SSU) zasáhly její drony v kerčské loděnici Zaliv hned tři ruská plavidla: kabelové lodě Volga a Vyatka stavěné pro ruské námořnictvo a osobně-nákladní trajekt Petropavlovsk. Foto: Ukrajinské drony udeřily v Kerči. V plamenech skončily cenné ruské lodě | Telegram Útok podle ukrajinské strany vyvolal na všech třech lodích rozsáhlé požáry.

Pentagon se pouští do tiché revoluce, která může zásadně změnit způsob, jakým Amerika vyrábí ocel, hliník, titan a další klíčové materiály pro své zbraně. Nejde přitom o novou raketu, stealth technologii ani další zbraňový systém. Tentokrát je cílem samotný základ obranného průmyslu: výrobní procesy, z nichž vznikají konstrukční materiály pro letadla, střely, lodě a obrněná vozidla.

Francie znovu zasáhla proti ruské „stínové flotile“. U pobřeží Sicílie zadrželo francouzské námořnictvo tanker Deliver, který podle Emmanuela Macrona patří do sítě plavidel využívaných k obcházení sankcí a financování ruské válečné mašinérie. Foto: Francie zadržela ruský tanker ze stínové flotily | Síť X / Emanuel Macron Loď plující pod kamerunskou vlajkou vyrazila z ruského přístavu Primorsk a podle dostupných údajů směřovala do Singapuru.

Krátce po čtvrté hodině ranní se v Černém moři odehrál zásah, který ukazuje, že i starší a zdánlivě upozaděné systémy mohou na bojišti znovu sehrát výraznou roli. Ukrajinské síly totiž 23. června zničily tři ruské útočné bezpilotní čluny, které se pokoušely přiblížit k ukrajinskému pobřeží. O jejich likvidaci se postaraly drony Bayraktar TB2, jež tentokrát neplnily jen průzkumnou nebo naváděcí roli, ale přímo udeřily.

Ukrajinská zpravodajská stopa služba hluboko v Rusku. Jednotka Legie Svoboda Ruska, působící pod Hlavním zpravodajským ředitelstvím obrany Ukrajiny, oznámila provedení operace s krycím názvem Fakel, při níž mělo dojít k poškození šesti plynových zařízení v Moskevské a Tverské oblasti. Foto: Zásah plynového potrubí (ilustrační foto) | Adobe Stock Podle informací, které jednotka sdílela, byla akce připravována několik měsíců.

Rusko buduje u Heničesku nový násepový most směrem na Krym. Nejde jen o další technickou stavbu v okupovaném území, ale o zřetelný signál, jak zásadní roli hraje logistika v pokračující válce na jihu Ukrajiny. Nová konstrukce má propojit dočasně okupovanou část Chersonské oblasti s anektovaným Krymem a zároveň nahradit či doplnit poškozené trasy, které se staly terčem ukrajinských útoků.

Válka na Ukrajině ukázala, že schopnost zasahovat cíle hluboko v týlu protivníka se stala jedním z klíčových faktorů moderního bojiště. Útoky na sklady munice, velitelská stanoviště, logistická centra či energetickou infrastrukturu mohou mít často větší dopad než samotné boje na frontové linii. Právě proto se západní státy snaží Ukrajině poskytovat stále sofistikovanější prostředky dlouhého dosahu.

Ukrajinská vojenská rozvědka znovu zasáhla jedno z citlivých míst ruského zásobování na jihu okupovaných území. Nově zveřejněné záběry ukazují sérii dronových útoků na nákladní vozy a cisterny u vstupu do dočasně okupovaného Krymu, které ruské síly využívají k přepravě vojáků, munice i pohonných hmot. Foto: Mosty nestačily, pontony taky ne. Ukrajina dál rozbíjí ruskou logistiku na jihu | Telegram Za operací stojí operátoři Aktivního oddělení Hlavního ředitelství rozvědky Ukrajiny (DIU).

Ukrajinská společnost PARABELLA představila nové obrněné řešení pro budování opevněných pozic přímo na frontové linii. Jde o ochrannou kapsli navrženou tak, aby vojákům poskytla rychle nasaditelný, odolný a plně krytý prostor v místech, kde rozhodují vteřiny i kvalita ochrany. Foto: Tohle má změnit obranu na frontě: Ukrajinci představili obrněnou kapsli pro vojáky | PARABELLA Novinka byla představena na mezinárodní výstavě Eurosatory v Paříži, která se konala od 15. do 19. června.

Ukrajina opět udeřila hluboko v ruském týlu. Terčem se stalo komunikační centrum u Moskvy i infrastruktura v Portu Kavkaz Foto: Jaderný mrak po výbuchu (ilustrační foto) | Adobe Stock Ukrajinské síly podnikly další sérii úderů na infrastrukturu spojenou s ruským vojenským zázemím. Během operací z 21. června a noci na 22. června zasáhly cíle hluboko na ruském území, včetně střediska vesmírné komunikace v Dubně u Moskvy a infrastruktury v přístavu Port Kavkaz v Krasnodarském kraji.

Rusko na něm pracuje už více než dvě dekády a Kreml z něj udělal symbol technologické výjimečnosti i strategického zastrašování. Řeč je o střele 9M730 Burevestnik, jaderně poháněné řízené střele, která má díky svému neobvyklému motoru nabídnout téměř neomezený dolet. Teď se na tento mimořádně ambiciózní projekt podrobněji podívali američtí výzkumníci — a jejich závěry jsou v lecčems překvapivé.

Ukrajina provedla dosud největší letecký útok na Moskvu od začátku ruské invaze v únoru 2022. Hlavním cílem se stala ropná rafinerie společnosti Gazprom Něfť nacházející se jižně od ruské metropole. Následné rozsáhlé požáry, poškození klíčových technologických celků a otázky kolem fungování ruské protivzdušné obrany ukázaly, že ani oblast kolem Moskvy již není před válkou zcela chráněna. Foto: Co v Rusku znamená "Třídenní speciální operace"?

Válka na Ukrajině již dávno nepřipomíná konflikt, v němž se bojuje pouze na frontové linii. Zatímco v prvních měsících invaze se většina bojů soustředila na východ a jih Ukrajiny, v posledních dvou letech se stále větší pozornost přesouvá k útokům vedeným hluboko v týlu obou válčících stran. Nejnovějším příkladem se stal ukrajinský útok na rafinerii v ruské Ťumeňské oblasti, která se nachází více než dva tisíce kilometrů od ukrajinských hranic.

Na japonské letecké základně Gifu se objevil záhadný vojenský letoun kompletně zakrytý bílou plachtou a během několika hodin rozvířil spekulace napříč komunitou sledující vojenské letectví. Neobvyklý stroj, spatřený 18. června 2026 přímo na stojánce aktivní testovací základny, okamžitě přitáhl pozornost tím, že byl skrytý doslova na očích — a přesto o něm nebylo možné vyčíst téměř nic. Foto: Co schovávají pod plachtou?

V Česku vypukl skandál, který vyvolává vážné otázky o bezpečnosti státu i kontrole citlivých institucí. Do laboratoří Institutu ochrany obyvatelstva v oblasti jaderné, chemické a biologické ochrany poblíž Příbrami totiž opakovaně docházeli experti z čínské vojenské univerzity jak se povedlo odhalit Deníku N. Spolupráce, která měla přinášet peníze i odborné kontakty, nakonec skončila odvoláním ředitele a nařízením interního auditu.

Ukrajinský dron zasáhl lokomotivu palivového vlaku v Brjanské oblasti. Útok, za kterým stojí operátoři 413. praporu Raid, znovu ukazuje, že ukrajinské síly dokážou citelně narušovat ruskou vojenskou logistiku i hluboko v týlu. Foto: Ukrajinský dron proměnil ruský palivový vlak v ohnivé peklo | Telegram Podle oficiálního vyjádření jednotky provedli operátoři úder na ruskou lokomotivu, která vezla palivový vlak v ruské Brjanské oblasti. K zásahu mělo dojít poblíž obce Žudilovo.

Ruské síly podnikly odvážný, ale neúspěšný útok na vesnici Malá Tokmačka, když do boje vyslaly úderné jednotky na motocyklech za plného denního světla. Operace skončila výraznými ztrátami: podle 118. samostatné mechanizované brigády ukrajinské armády bylo zlikvidováno 26 ruských útočníků a zničeny desítky nepřátelských vozidel. Foto: Rusové vyrazili na motorkách za bílého dne. U Malé Tokmačky přišel krvavý konec | Telegram Podle brigády začal útok 16.