ArmyWeb

Írán podle dostupných informací rozšířil své raketové a dronové útoky vedle Izraele a amerických základen v arabských zemích také na samotné státy Perského zálivu a jejich ropnou a plynovou infrastrukturu. Útoky se nově dotýkají i ropných tankerů, což zvyšuje obavy z možného narušení dopravy a krajního scénáře blokády perského zálivu. Foto: Společné cvičení. Saúdskoarabské letectvo: F-15; Letectvo USA: F-16; Námořní pěchota USA: F/A-18 | U.S.

Zatímco pozornost světových titulků přitahují události spojené s válkou v Íránu a napětím v Perském zálivu, na Ukrajině dál pokračují útoky na civilní cíle. V Kryvorižském okrese (oblast kolem města Kryvyj Rih) zasáhl ruský dron příměstský osobní vlak ukrajinských železnic Ukrzaliznytsia. Foto: Ruský útok na civilní vlak |  Oleksii Kuleba Informaci zveřejnil místopředseda ukrajinské vlády pro obnovu a ministr pro rozvoj komunit a území Oleksii Kuleba.

Katarské ministerstvo obrany 2. března 2026 oznámilo, že protivzdušná obrana země sestřelila dva íránské útočné letouny Su-24 Fencer a současně zachytila více balistických raket a bezpilotních prostředků, které měly mířit na území Kataru. Podle oficiálního prohlášení byly všechny hrozby zneškodněny dříve, než mohly zasáhnout zamýšlené cíle, a úřady nehlásí žádné oběti ani škody.

Americké letectvo v noci nasadilo bombardéry B-2 Spirit k úderu na ztvrzená zařízení spojená s balistickými střelami v Íránu. Podle vyjádření United States Central Command šlo o zásah proti „fortifikovaným vojenským cílům“, při němž byly použity pumy o hmotnosti 2 000 liber – typ munice, který se běžně volí proti vyztuženým objektům, bunkrům a infrastruktuře ukryté pod zemí.

Dějiny říší se často nepíší inkoustem, ale krví a pokrytectvím. Jen málo epizod ve světových dějinách se však může svou mírou cynismu a tragické ironie srovnávat s tím, co se stalo na Filipínách na samém konci 19. století. Foto: Bitva o Manilu (1899) | Wikimedia Commons / Public domain 4.února 1899, za dusné tropické noci poblíž Manily, zazněl výstřel. Nebyl tak hlasitý jako výstřel v Sarajevu, ale pro miliony lidí v Asii signalizoval začátek noční můry.

Ukrajinská K-2 20. brigáda bezpilotních systémů zveřejnila kompilaci nedávných bojových nasazení, která má společného jmenovatele: rychlé vyhledání cíle, přesný zásah a minimum času pro protivníka na reakci. Video, publikované 27. února na oficiálním kanálu jednotky, zachycuje údery proti ruské pěchotě, útočným jednotkám i technice včetně raketometů Grad (MLRS).

Česká zbrojovka (CZ) představuje model CZ P-10 C PORTED COA, který spojuje osvědčenou platformu CZ P-10 s integrovaným kompenzátorem a továrně instalovaným kolimátorem Aimpoint® COA™. Novinka vznikla jako plně sladěný celek dvou technologických lídrů – CZ a Aimpoint – s cílem nabídnout maximální kontrolu zdvihu, rychlé zamíření a vysokou přesnost při dynamické střelbě.

Britští a francouzští výsadkáři se v posledních dnech připravují na scénář, o kterém se ještě nedávno mluvilo spíš v náznacích: možnou mírovou (peacekeeping) misi na Ukrajině. Foto: Cvičení výsadku - únor 2026 | telegraph.co.uk Podle informací deníku The Telegraph proběhlo společné cvičení, v němž se spojily síly britské 16th Air Assault Brigade a francouzské 11th Parachute Brigade.

Israel Defense Forces (IDF) zveřejnily video, které má být jasným signálem: podle záběrů došlo v západním Íránu ke zničení tří odpalovacích zařízení balistických raket. Materiál se objevil na oficiálních facebookových stránkách IDF i izraelského letectva. Foto: Odpalovač raket v Íránu | Telegram Zveřejněné záběry ukazují destrukci samohybných odpalovacích zařízení vybavených balistickými střelami — a to jen několik okamžiků před samotným úderem.

Byly zveřejněny záběry, které mají zachycovat útoky ruských FPV dronů na ukrajinskou obrněnou techniku v prostoru na rozhraní Záporožské a Dněpropetrovské oblasti. Podle popisu videa se na úderech měla podílet 37. gardová brigáda 36. armády skupiny vojsk „Východ“.

Ukrajinské letectvo začalo používat francouzské stíhačky Mirage 2000 k leteckým úderům na pozice ruských sil. Informaci zveřejnil telegramový kanál Soniashnyk, který zároveň publikoval i video z bojové operace. Foto: Mirage 2000 ve službách ukrajinského letectva | Telegram Na záběrech je vidět shoz dvou vysoce přesných pum AASM Hammer na úsek frontové linie.

Ruské tajné služby, státní instituce a propaganda rozjely novou informační operaci kolem údajných „ukrajinských jaderných zbraní“. Téma, které se v ruské rétorice objevuje od začátku plnohodnotné invaze, se teď vrací ve výrazně koordinovanější podobě — s konkrétními jmény, adresáty a hrozbami.

V informačním prostoru se objevily spekulace, že Írán mohl nad Hormuzským průlivem u svého pobřeží sestřelit americký strategický průzkumný dron MQ-4C Triton (námořní varianta platformy odvozené od RQ-4 Global Hawk). K dispozici však zatím nejsou žádné přesvědčivé důkazy, které by sestřel potvrzovaly; tvrzení se opírají především o interpretace dat ze služby Flightradar24 a dalších pozorovacích zdrojů.

Ruská armáda podle vojenských analytiků a zahraničních pozorovatelů soustřeďuje síly pro rozsáhlý útok, který by měl rozhodnout o dalším průběhu války na Ukrajině. Přestože současná zimní ofenziva přináší Moskvě jen minimální územní zisky za cenu vysokých ztrát, plánování nové operace údajně pokračuje.

Evropa v posledních letech výrazně zvýšila výdaje na obranu a rozjela masivní zbrojní výrobu. Přesto zůstává vojensky závislá na Spojených státech v celé řadě klíčových oblastí. Podle odhadů expertů by skutečné osamostatnění evropských ozbrojených sil od USA vyžadovalo minimálně deset let systematické práce a investice v řádu jednoho bilionu eur. Foto: Americký voják během arktického cvičení | U.S.

Zatímco se v regionu zvyšuje americká námořní přítomnost a roste riziko přímého střetu, Írán podle informací Reuters jedná s Čínou o dodávkách nadzvukových protilodních střel CM-302. Jednání mají být vedená v utajeném režimu a obě strany se údajně blíží podpisu kontraktu. Kolik střel by Írán získal, za jakou cenu a v jakém časovém horizontu, zůstává neznámé — právě to ale dává celé věci zvláštní napětí: v krizi se nepočítají jen parametry zbraně, ale i rychlost, s jakou se dá reálně nasadit.

Když Kreml poslal před čtyřmi lety vojáky na Ukrajinu, znělo to jako morální mise: „denacifikovat“ a „demilitarizovat“ sousední zemi. Jenže mezitím se v Rusku odehrává scéna, která tuhle rétoriku obrací naruby. Foto: Příslušníci krajní pravice Espanola | Telegram V prosinci začala po ruských sociálních sítích kolovat fotografie ze St.

V noci na 24. února provedly ukrajinské obranné síly sérii úderů, které mířily na to nejcitlivější, co každá armáda potřebuje k útoku: schopnost velet, zásobovat a opravovat techniku. Podle Generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny šlo o koordinovanou akci s využitím taktických balistických střel ATACMS i dalších prostředků. Foto: Vypálená raketa ATACSM | Telegram Smysl těchto zásahů měl být jasný: snížit útočný potenciál okupačních jednotek.

Slovenské plány na modernizaci armády se podle vyjádření ministra obrany Roberta Kaliňáka neomezují jen na letectvo. Vedle nedávno oznámeného záměru pořídit další stíhačky F-16, které mají nahradit MiGy-29 předané Ukrajině, chce Bratislava jednat se Spojenými státy také o nákupu raketometného systému M142 HIMARS a munice s delším dosahem.

Ruská armáda podle vojenských analytiků a zahraničních pozorovatelů soustřeďuje síly pro rozsáhlý útok, který by měl rozhodnout o dalším průběhu války na Ukrajině. Přestože současná zimní ofenziva přináší Moskvě jen minimální územní zisky za cenu vysokých ztrát, plánování nové operace údajně pokračuje.

Večer 20. února 2026 se na ruském území odehrál úder, který ukazuje, jak se mění pravidla války ve vzduchu. Podle informací publikovaných serverem Militarnyi zničily Ozbrojené síly Ukrajiny při dronovém útoku na letiště Pugačevka v ruské Orelské oblasti dva ruské vojenské vrtulníky: bitevní Ka-52 a víceúčelový Mi-8. Foto: Vrtulník Ka-52 | Wikimedia Commons / Public domain Na první pohled jde „jen“ o dvě zničené techniky.

Jméno pruského ministra a pozdějšího prvního německého kancléře Otto von Bismarcka je širší veřejnosti dobře známo. Mj. po něm byla pojmenována i slavná, v boji potopená německá bitevní loď. Do historie 2. světové války ovšem, byť celkem „nepatrně“, promluvila i další osobnost s tímto jménem. Tou se stal generál Georg von Bismarck, jemuž se stalo osudným tažení v severní Africe. Foto: Georg von Bismarck (vpravo) | Wikimedia Commons / Public domain Georg se narodil 15.

Spojené státy oficiálně varovaly Evropskou unii před tvrdými kroky, pokud Brusel prosadí pravidla, která by vytlačovala americké zbrojní firmy z evropského trhu. Uvedl to americký velvyslanec při EU Andrew Pazder. Washington podle něj považuje plánované změny v evropských pravidlech pro obranné zakázky za ochrannářské a škodlivé pro transatlantické partnerství.

Ukrajinské Síly bezpilotních systémů zveřejnily bojové záběry, které zachycují vyhledání a zničení ruského 300mm raketometu Tornado‑S. Zásah proběhl během operace na okupovaném území v Záporožské oblasti a podle ukrajinského vyjádření skončil zničením odpalovacího zařízení. Foto: MLRS BM-30 Smerč po zásahu drony | Telegram Úder provedli operátoři jednotky „Ptahi“ z 1. samostatného centra Sil bezpilotních systémů. Akce byla koordinována prvkem velení SBS Middle Strike.

Plán byl jasný: v březnu v severním Norsku se měly v rámci velkého aliančního cvičení Cold Response 2026 objevit i americké stíhačky F-35. Jenže bezpečnostní realita se mění rychleji než výcvikové rozpisy. Spojené státy nyní část svých sil z plánovaných manévrů stahují a přesouvají je do jiných regionů — konkrétně na Blízký východ — kvůli eskalující situaci kolem Íránu.

Nově zveřejněné video zachycuje moment, který se na frontě stal téměř rutinním: pokus o odražení útoku ukrajinského FPV dronu na ruskou jednotku přesouvající se na čtyřkolce. Foto: Zásah čtyřkolky FPV dronem | Telegram Na záběrech je vidět skupina ruských vojáků na čtyřkolce ve chvíli, kdy se v jejich blízkosti objeví dron. Reakce je okamžitá — vojáci zahajují palbu z ručních palných zbraní.

Na první pohled to vypadá jako rutina, další přesun techniky v regionu, kde je americká přítomnost skoro trvalý stav. Jenže v posledních dnech se skládá mozaika, která působí až nepříjemně soustředěně. A nejzajímavější dílek není to, co je největší a nejviditelnější na satelitních snímcích. Foto: E-3 Sentry AWACS | Ministerstvo války USA V Arabském moři už operuje úderná skupina letadlové lodě USS Abraham Lincoln (CVN‑72).

V noci na 19. února zasáhly ukrajinské drony ropný sklad ve městě Velikije Luki v ruské Pskovské oblasti. Na místě vypukl požár, což potvrdil i gubernátor Pskovské oblasti Michail Vedernikov. Podle jeho vyjádření začala po nočním útoku hořet jedna z palivových nádrží, zranění hlášena nebyla. Foto: Ropný sklad v plamenech | Telegram Na incident upozornil kanál Astra, další telegramové kanály následně sdílely fotografie a videa z místa.

Ruská propagandistická média informují, že okupační síly na bojišti používají improvizovaný vícenásobný raketomet (MLRS) označovaný jako Cultivator. Podle těchto tvrzení jde o zbraňový systém postavený na pásové bezosádkové pozemní platformě (UGV), tedy robotickém vozidle ovládaném na dálku. Nasazení má být spojováno s jednotkou Burevestnik Separate Unmanned Systems Regiment.

Indie dlouho působila jako opožděný hráč, regionální mocnost omezená na obranu vlastního pobřeží. To se však mění. V poslední dekádě se Indické námořnictvo transformuje z námořnictva závislého na dovozech v průmyslovou a technologickou sílu, která staví desítky lodí doma a plánuje flotilu přesahující 200 plavidel. Indo-Pacifik je dnes tepnou globální ekonomiky. Přes Indický oceán a Malacký průliv proudí většina světového obchodu s energiemi i klíčovým zbožím.

Sever Ruska zasáhl další útok ukrajinských bezpilotních prostředků. Ve čtvrtek 12. února 2026 udeřil dron na rafinerii společnosti Lukoil v městě Uchta v republice Komi a po zásahu vypukl požár. Šlo už o druhý útok na zařízení stejné ropné společnosti během jediného týdne. Foto: Výbuch v rafinerii Lukoilu | Telegram Podle regionálního šéfa Rostislava Goldštejna si incident nevyžádal žádné oběti.

Švédská vojenská zpravodajská a bezpečnostní služba MUST ve své výroční zprávě varuje před rostoucí vojenskou hrozbou ze strany Ruska v horizontu příštích 12 měsíců. Podle hodnocení služby se bezpečnostní situace zhoršuje a riziko eskalace může narůstat.

Nejnovější stíhačky F-35 mají podle původních plánů dostávat moderní radar AN/APG-85. Kvůli zpoždění upgradu a problémům s montáží však americké letectvo přebírá nové kusy bez radaru úplně — a do nosu se montuje závaží, aby sedělo vyvážení. Situace vyvolává otázky i u zemí, které na F-35 teprve čekají. Foto: F-35 v barvách českého letectva (ilustrační AI obrázek) | ChatGPT / Open AI Americké letectvo (U.S. Air Force) přebírá nové stíhací letouny F-35 bez palubního radaru.

V noci na 17. února zasáhl Krasnodarský kraj útok ukrajinských dronů. Cílem se stala Ilsky Oil Refinery v oblasti u stanice Ilskaja v Severském okrese, zhruba 30 kilometrů od Krasnodaru. Krátce po zásahu se nad areálem zvedl sloup hustého černého kouře a oblohu prořízly vysoké plameny. Foto: Výbuch rafinerie Ilsky Oil Refinery | Telegram Záběry požáru, které pořídili místní obyvatelé, se objevily na kanálu Exilenova+ na Telegramu.

V noci na 23. ledna 2026 dopadly na Ukrajinu další střely a po explozi zůstalo to, co po moderní válce často zůstává nejdéle: fragmenty. Právě v nich vyšetřovatelé identifikovali jméno, které na papíře působí jako katalogové číslo, ale v praxi je to stopa vedoucí přes hranice i smlouvy: 48N6E2. Foto: Ruský systém S-400 | Wikimedia Commons / Public domain To jedno písmeno na konci – „E“ – je zásadní.

Na bojišti se počítají kilometry a kilotuny. V zákulisí ale rozhodují úplně jiné jednotky: směny, výrobní linky, dodavatelské řetězce a schopnost přesunout výrobu dřív, než přijde další úder. Přesně do téhle neviditelné části války teď míří zpráva, kterou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil 14. února během briefingu na okraji Mnichovské bezpečnostní konference: ruský raketový úder zničil jednu velkou výrobní linku pro ukrajinskou střelu s plochou dráhou letu Flamingo.

Evropa znovu objevila realitu dělostřelecké války: rozhoduje nejen technika na bojišti, ale i to, kdo zvládne vyrábět a dodávat munici stabilně, ve velkém a bez výpadků kvality. Právě do tohoto kontextu zapadá nová dohoda mezi polským výrobcem Niewiadów a americkou společností Northrop Grumman, zaměřená na výrobu 155mm dělostřelecké munice pro evropské zákazníky — mezi nimiž se může objevit i Ukrajina.

Zatímco se ruská propaganda snaží prezentovat domácí zbrojní průmysl jako nezastavitelný stroj, realita v účetních knihách klíčových podniků vypráví zcela jiný příběh. Letecký vědecko-technický komplex TANTK Berijev, pilíř ruského strategického letectva, oznámil za rok 2025 drtivé finanční výsledky. Podnik, který modernizuje letouny včasné výstrahy i strategické bombardéry, se ocitl v hlubokém červeném lese s čistou ztrátou přesahující 5 miliard rublů (cca 65 milionů dolarů).

Světové dělostřelectvo prochází největší transformací za poslední desetiletí. Zatímco donedávna byl symbolem přesných úderů systém HIMARS, na scénu se v plné síle vrací jeho „těžká váha“ – pásový systém M270A2. Společnost Lockheed Martin aktuálně potvrdila úspěšné testy, které definují novou úroveň dělostřelecké podpory: integraci raket ER GMLRS s alternativní hlavicí, které mění pravidla hry na vzdálenost přesahující 100 kilometrů.

Německý Bundestag překvapivě odmítl rozsáhlý nákup mobilních systémů elektronického boje MAUS pro Bundeswehr v hodnotě přibližně 600 milionů eur. Důvodem nebyly rozpočtové škrty, ale závěr, že navrhované řešení neodpovídá realitě moderního bojiště, jak ji dnes ukazuje válka na Ukrajině.

Všichni jsme jistě slyšeli hymnus: „Vládni, Británie! Británie vládni vlnám.“ Zní pompézně, hrdě a naprosto heroicky. Okamžitě evokuje obrazy přísných admirálů v trojrohých kloboucích, nebojácných námořníků nastupujících na lodě s dýkami v zubech a jakéhosi zvláštního, vrozeného námořního génia Anglosasů. Zdá se nám, že Británie se stala vládkyní moří díky bezkonkurenční statečnosti a taktickému mistrovství. Foto: Britské námořnoctvo v 18.

Na papíře to znělo jako standardní scénář: mechanizovaný útok, několik tisíc vojáků, spojenecké jednotky, technika, logistika. V praxi ale na cvičení Hedgehog 2025 v květnu 2025 narazil klasický způsob vedení boje na realitu „kontestovaného a přeplněného“ bojiště, kde ve vzduchu neustále visí různé typy dronů. A právě tam ukrajinští operátoři dronů během společného výcviku dokázali v simulaci porazit kombinovanou bojovou skupinu NATO.

Obyvatelé Oděsy v posledních hodinách zveřejnili záběry, které působí jako vystřižené z válečného filmu: temná obloha, náhlé záblesky a dunivé rány, po nichž se město na okamžiky rozzáří a pak znovu pohltí tma. Podle informací médií šlo o útoky ruských kamikadze dronů Geran-2, které mířily na klíčové body v okolí Oděsy.

Bezpilotní prostředky se staly hlavním ničivým nástrojem ukrajinských ozbrojených sil. Podle údajů ukrajinského ministerstva obrany bylo v průběhu roku 2025 zničeno nebo vážně poškozeno přibližně 80 procent všech ruských cílů právě pomocí dronů. Ukrajinské velení zároveň oznámilo rozsáhlé plány na další rozšíření dronových jednotek v roce 2026.

Na Lymanském směru se odehrál souboj, který by ještě před pár lety zněl jako sci‑fi: „dron versus ocel“. Ukrajinští operátoři dronů z praporu Signum (53. brigáda) zde podle zveřejněných záběrů zničili ruský samohybný dělostřelecký systém v přesně načasované operaci na tři údery. A rozhodující moment? Otevřený poklop, který se změnil v pozvánku k poslednímu zásahu.

Když se řekne stíhací letouny pro Ukrajinu, většina lidí automaticky čeká velká čísla. Jenže realita bývá jiná: spíš menší dávky, postupné předávání a hodně otazníků kolem toho, kolik kusů vlastně nakonec dorazí. Přesně to teď platí i pro Mirage 2000–5 z Francie. Foto: Mirage 2000-5 | Ukrajinské letectvo Dodávky: Fficiálně opatrné ticho, neoficiálně „šest kusů“ V pondělí 9.

Na zveřejněných záběrech je vidět útok ruského kamikadze dronu Lancet-51 na ukrajinskou kolovou samohybnou houfnici Caesar ráže 155 mm. Cíl je přitom zajímavý i z technického hlediska: Caesar je v tomto případě namontován na podvozku Tatra T815, tedy na platformě, která je v regionu dobře známá svou průchodností a odolností v náročném terénu. Foto: Drahá houfnice vs. malý dron. Lancet-51 vyřadil Caesar na podvozku Tatry | Telegram Video bylo natočeno v Záporožské oblasti.

Noc z 10. na 11. února přinesla ve Volgogradu další dramatickou kapitolu v sérii útoků na klíčovou součást ruské palivové infrastruktury. Útočné drony zasáhly ropnou rafinerii Lukoilu a po úderu se nad jižní částí města zvedl mohutný požár. Obyvatelé hlásili několik explozí — a světla plamenů byla vidět na dálku. Foto: Výbuch v rafinerii Lukoil | Telegram Zásah potvrdil i gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov. Podle jeho vyjádření začal požár „na území rafinerie v jižní části města“.

Švédské stíhačky JAS 39 Gripen by se v budoucnu mohly dočkat nové role: cenově dostupné protivzdušné „lovkyně“ dronů. Saab podle svých zástupců zvažuje integraci raket APKWS jako nízkonákladového řešení pro ničení bezpilotních prostředků — zkušenosti z Ukrajiny totiž ukazují, že právě takové zbraně začínají být v protivzdušné obraně klíčové.

Zveřejnění nových fotografií čínské letecké střely vzduch–vzduch PL-17 znovu rozproudilo debatu v amerických vojenských a analytických kruzích. Nejde přitom o zcela nový zbraňový systém, ale o jeden z nejambicióznějších prvků čínské snahy narušit tradiční převahu USA ve vzdušném boji. Foto: Střela PL-17 | Weibo PL-17 je střela mimořádně dlouhého dosahu, jejíž efektivní zásahová vzdálenost je podle různých odhadů mezi 300 a 500 kilometry.

Když se mluví o sankcích, často to zní jako jednoduchá rovnice: bez přístupu k západním technologiím se vojenská výroba zpomalí. Jenže dokumenty k ruskému závodu Plant No. 9 ukazují jiný, mnohem praktičtější obraz — a hlavně: obraz plný konkrétních typů strojů, výrobních hal a modernizačních kroků, které se bez špičkového zahraničního vybavení dělají jen těžko. Foto: Ruský závod č.

Čínská námořní moc není tvořena pouze válečným loďstvem. Vedle něj roste význam pobřežní stráže, která se z původně civilní instituce proměnila v klíčový nástroj prosazování státních zájmů na moři. Právě tato méně viditelná složka dnes hraje zásadní roli v čínské strategii.

Rok 2025 přinesl v Indo‑Pacifiku zlom, který už nejde přehlédnout: Čína zrychlila, rozšířila svůj dosah a začala tlačit na region současně ve vzduchu, na moři i v „šedé zóně“ mezi mírem a otevřeným konfliktem. Podle analýzy CSIS China Power Project šlo o bezprecedentní růst operačního tempa i geografické přítomnosti — a zároveň o jasný signál, že Peking systematicky buduje schopnost měnit status quo silou.

Ještě nedávno se pomoc Ukrajině popisovala hlavně jako seznam dodávek: kdo pošle kolik munice, jaký systém protivzdušné obrany a kdy dorazí další balík podpory. Teď se ale rýsuje jiný, dlouhodobější model — spolupráce, která nestojí jen na jednorázových transferech techniky, ale na společné výrobě, modernizaci a rychlejším doplňování zásob.

V historii vojenské techniky lze najít celou řadu příkladů zbraní, o kterých se dá říci, že předstihly svou dobu. Tyto zbraňové systémy bývají výsledkem nějakého geniálního nápadu; mnohdy jsou také produktem válečného konfliktu, který vždy urychluje technický vývoj. Často ale dochází k tomu, že takovéto zbraňové systémy nedokážou naplnit svůj potenciál, a to především z vnějších, často i ryze politických důvodů (skončí válka, anebo naopak válka vypukne nečekaně brzy).

Ukrajinská Bezpečnostní služba (SSU) pokračuje v operacích, jejichž cílem je omezit vojenské schopnosti ruských sil útočících na ukrajinská města. Tentokrát oznámila úspěšný úder na průmyslový objekt v Redkinu v Tverské oblasti, který má podle SSU vyrábět komponenty paliva pro střely Ch‑55 a Ch‑101. Foto: Útok SSU na experimentální závod | Telegram SSU uvádí, že zásah provedli operátoři dronů ze Speciálního operačního centra Alpha. Výsledkem měl být rozsáhlý požár přímo v areálu závodu.

Energetická infrastruktura v ruské Brjanské oblasti se podle místních úřadů stala terčem raketového útoku. Regionální správa tvrdí, že šlo o zásah střelami HIMARS a Neptune, který měl dopad na chod celé oblasti — především na dodávky elektřiny. Foto: Odpálení raket Neptun | Kancelář prezidenta Volodymyra Zelenského Informaci zveřejnil gubernátor Brjanské oblasti Alexander Bogomaz na svém kanálu na Telegramu. Podle jeho vyjádření ostřelování způsobilo výpadky proudu v sedmi městských okresech.

12. května 1941 vypadali němečtí parašutisté – vznášející se na svých padácích na Krétu v rámci operace Mercury – spíše jako neozbrojení akrobaté než elitní paragáni. Vyzbrojeni pouze pistolemi Luger P08 a občasnými MP 40 se často stávali snadnou kořistí novozélandských a britských obránců, než se dostali k samostatně shozeným kontejnerům s karabinami Mauser 98k.

Peruánské Ministerstvo vnitra zrušilo tendr v hodnotě 63 milionů dolarů na pořízení transportního letounu An-74. Důvod byl mimořádně vážný: do soutěže se podle zjištění vyšetřování dostal pokus prodat stroj, který měl být doložen zfalšovanými dokumenty — a ve skutečnosti neměl být reálně k dispozici. Foto: Antonov An-74 | Wikimedia Commons / Public domain Klíčovým momentem bylo odhalení společnosti Aero Express FZE, která vystupovala jako dodavatel.

Americké ozbrojené síly za vlády Donalda Trumpa procházejí četnými změnami. Jsou rušeny některé zbrojní programy, které přitom byly ještě nedávno označovány jako klíčové, a naopak se chystá realizace programů, se kterými ozbrojené síly vůbec nepočítaly. Mnohdy jsou tyto kroky přitom dány přímo rozhodnutím samotného Trumpa. Týká se to i amerického válečného námořnictva, které by mělo projít hlubokou transformací.