ArmyWeb

Ruské letectvo zřejmě začalo při obraně proti ukrajinským dálkovým dronům využívat také jednu ze svých nejvzácnějších stíhaček. Podle nových informací se do zachytávání bezpilotních prostředků zapojují letouny MiG-35, které Moskva dlouhá léta představovala jako moderní nástupce známého MiGu-29. Jenže za ambiciózními reklamními prohlášeními se skrývá nepříjemná skutečnost. Ruská armáda má podle dostupných údajů pouze šest těchto strojů.

Moderní bojiště se mění rychleji, než na to dokážou reagovat tradiční vojenské velitelské struktury. Drony mohou objevit cíl během několika sekund, ale předání informací mezi průzkumem, velením a jednotkou schopnou zasáhnout často zabere podstatně více času. NATO se nyní pokouší tento problém vyřešit. V Lotyšsku probíhá rozsáhlý experiment, při kterém Aliance propojuje senzory, protidronové systémy, komunikační infrastrukturu a umělou inteligenci do jediné sítě.

Byl to okamžik, na který se nedá připravit. Slzy, objetí, vyčerpané tváře — a především úleva. Ukrajina oznámila návrat 270 lidí z ruského zajetí. Mezi propuštěnými je 261 vojáků a 9 civilistů. Foto: Výměna válečných zajatců. 23.

Když se na tabletu mobilní palebné skupiny objevil ruský dron, začal závod s časem. Nešlo o pomalý cíl, na který by se dalo dlouho čekat a pečlivě mířit. Podle ukrajinských vojáků šlo o proudový bezpilotní prostředek — rychlý, hlučný a nebezpečný cíl, který dává obsluze protivzdušné obrany jen několik vteřin na rozhodnutí. Foto: Ukrajinský voják sestřelil ruský dron na první pokus pomocí MANPADS | 77. brigády ukrajinských vzdušných výsadkových sil Voják 77.

Příměří bylo podepsané už v pět ráno, ale platit mělo až v jedenáct. Do té doby se na frontě dál střílelo – a umíralo. Jedním z posledních byl americký vojín Henry Gunther. Nepadl náhodou. Rozběhl se proti kulometu, který ho nechtěl zabít. Foto: Bojiště první světové války (ilustrační foto) | Adobe Stock Příměří, které začalo o šest hodin později Dohoda o příměří mezi Německem a Dohodou byla podepsána v železničním voze v Compiègneském lese v pět hodin ráno 11. listopadu 1918.

Ukrajinské obranné síly oznámily nejvyšší denní ztráty ruské armády od začátku plnohodnotné invaze. Podle údajů Generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny bylo 21. října zabito nebo zraněno 2 250 ruských vojáků. Dosavadní rekord tak padl téměř po dvou letech. Foto: Drony, chaos a rekordní ztráty. Ukrajinská zpráva naznačuje novou fázi války | Ukrajinské Ministerstvo obrany Předchozí nejvyšší číslo pocházelo z 19. prosince 2024, kdy ruské síly přišly během jediného dne o 2 200 vojáků.

Ještě před pár lety by podobný scénář zněl jako odvážná vojenská spekulace: těžká americká obrněná brigáda, vybavená tanky M1A2 Abrams, moderní komunikací a propracovaným systémem velení, utrpí při cvičení většinu ztrát nikoli od tanků, dělostřelectva nebo letectva — ale od dronů.

Ukrajinský obranný průmysl za poslední roky vyrostl v prostředí, které nemá ve světě obdoby. Firmy vyvíjejí drony, senzory, systémy elektronického boje i protidronová řešení přímo pod tlakem války. Jejich technologie se testují na frontě, často v extrémních podmínkách a s okamžitou zpětnou vazbou od vojáků. Právě proto o ně roste zájem v zahraničí. Foto: Ukrajinský operátor dronů | Telegram Jenže cesta na mezinárodní trhy je pro ukrajinské výrobce stále složitá.

Na frontě se počítá každá minuta. Jenže někdy k raněnému nemůže sanitka, obrněné vozidlo ani evakuační robot. Přesně taková situace nastala u pozic ukrajinské 30. samostatné mechanizované brigády pojmenované po knížeti Konstantinu Ostrožském. Intenzivní aktivita nepřátelských dronů a hustá minová pole znemožnily klasickou evakuaci.

Ještě nedávno byly symbolem ochrany na ukrajinské frontě sítě natažené nad cestami. Měly chránit vojáky a techniku před všudypřítomnými drony, které změnily pravidla moderní války. Jenže i tato obrana má své limity. Ruské bezpilotní prostředky se učí překážky obcházet, přizpůsobují se a hledají slabá místa. Foto: Podzemní tunely pod frontou na Ukrajině | Telegram Ukrajinští vojáci proto přicházejí s dalším řešením. Na kramatorském směru příslušníci 93.

Po dlouhá léta působila válka pro většinu Britů jako něco vzdáleného. Něco, co se odehrává za hranicemi, sleduje se ve večerních zprávách a týká se hlavně profesionálních vojáků, diplomatů a obranných expertů. Podle náčelníka britské armády generála sira Rolyho Walkera se ale tato doba chýlí ke konci.

Zatímco na frontě Rusko dál posílá do útoků tisíce vojáků, hluboko v týlu se odehrává méně viditelná, ale strategicky důležitá příprava. Podle zjištění OSINT analytiků začaly ruské vojenské sklady aktivně hromadit novou i repasovanou techniku. Nejde přitom o jednotlivé kusy určené k okamžitému nasazení. Vypadá to spíš jako vytváření rezerv pro dlouhodobý konflikt.

Západní Ukrajina se může ocitnout pod ještě větším tlakem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko usiluje o rozmístění dalších typů zbraní na běloruském území — včetně balistických raket. Pokud by k tomu došlo, znamenalo by to podle něj přímé ohrožení především západních oblastí Ukrajiny. Foto: Systém Iskande-M Běloruské armády | Telegram Zelenskyj to uvedl 17. října v odpovědi na otázku novináře ukrajinské stanice 24 Kanal.

Ukrajinské drony patří k největším symbolům moderní války. Ničí techniku hluboko za frontou, loví logistiku, sledují pohyb ruských jednotek a v některých případech nahrazují schopnosti, které dříve měly jen drahé raketové systémy. Jenže v noci na 14. října přišla připomínka, jak křehká může být i ta nejmodernější technologická výhoda.

Rusové si začali stěžovat na novou hrozbu v Černém moři. Podle informací ukrajinského serveru Defence Express a zpráv, na které upozornil i britský tisk, měla Ukrajina nasadit proti ruským přístavům britské bezposádkové čluny K3 Scout od společnosti Kraken Technology. Pokud se tyto zprávy potvrdí, nejde jen o další námořní dron ve válce. Jde o stroj, který má parametry malé dálkové zbraně, logistického nosiče i průzkumné platformy v jednom.

Bundeswehr dokončil závěrečné zkoušky nové služební pistole P13 a otevřel tím cestu k jejím sériovým dodávkám německým vojákům. Za označením P13 se přitom skrývá varianta české pistole CZ P-10 C OR od České zbrojovky. Nová zbraň má postupně nahradit pistole P8, které německé ozbrojené síly používají od roku 1994. První sériové kusy mají začít přicházet k jednotkám během několika měsíců a rámcová smlouva počítá s možností nákupu až 203 tisíc pistolí.

Moderní válka na Ukrajině je často spojována s technologiemi, které ještě před pár lety působily téměř futuristicky. Drony sledují pohyb jednotek, navádějí palbu, shazují munici a mění způsob, jakým se bojuje v první linii. Jenže i v prostředí plném elektroniky, kamer a dálkově řízených strojů se znovu ukazuje jedna zásadní věc: někdy rozhodují ty nejjednodušší prostředky. Foto: Puška Dragunov proti dronu.

Polské letectvo je pod tlakem, který ještě před několika lety v Evropě působil spíš jako scénář z vojenského cvičení. Ruské drony ve vzdušném prostoru a v jeho blízkosti nutí Varšavu držet bojovou pohotovost prakticky každou noc. Letadla, technika i lidé jedou na hraně — a polská armáda přiznává, že plně moderní protivzdušná obrana je stále několik let daleko. Foto: Polský letoun F-16C letí vedle amerického tankovacího letounu KC-135 Stratotanker přiřazeného ke 100.

Severní Korea znovu ukázala, že její raketový program nestagnuje. Podle informací zveřejněných serverem Militarnyi odpálil Pchjongjang 12. října balistickou raketu KN-30, která urazila více než 910 kilometrů. Nejde přitom jen o další severokorejský test. Stejný typ střel měl být už dříve dodán Rusku — a právě to z celé události dělá problém přesahující Korejský poloostrov.

Ukrajinské síly v prostoru severně od Lymanu během posledních týdnů dokázaly zvrátit část předchozího ruského postupu a znovu obsadit desítky kilometrů čtverečních území. Operace, kterou 3. armádní sbor označuje názvem Vivaldi, je zajímavá nejen dosaženými výsledky. Ukrajinci při ní ve velkém měřítku kombinují průzkumné a útočné drony, elektronický boj, přesné útoky proti ruské logistice a stále častěji také bezosádková pozemní vozidla.

Ruské drony Shahed už dávno nejsou jen pomalou a levnou hrozbou, kterou lze sestřelovat improvizovanými prostředky. Moskva posouvá jejich vývoj dál — včetně proudových verzí schopných výrazně vyšších rychlostí. Pro Ukrajinu to znamená jediné: protivzdušná obrana musí být rychlejší, pružnější a vícevrstvá než kdy dřív. Foto: F-16 vedle Su-27 v Myrhorodu, 2011 | Ukrajinské Ministerstvo obrany A právě tady vstupují do popředí západní stíhačky F-16 a Mirage 2000.

Ukrajina by měla do konce letošního roku převzít první tři stíhačky F-16 z Belgie. Dodávku na konci září potvrdil prezident Volodymyr Zelenskyj a další belgické letouny mají následovat s tím, jak je tamní letectvo postupně nahrazuje novými F-35A. Pro Kyjev jde bezpochyby o vítanou posilu, jenže současně se stále výrazněji ukazuje problém, který samotným předáním dalších letadel vyřešit nelze.

Na papíře vypadají jako zbraň, která má Západu připomínat, že ruské námořnictvo stále patří mezi nejnebezpečnější na světě. Jaderné víceúčelové ponorky projektu 885M Jaseň-M mohou nést střely Kalibr i Zircon, tedy zbraně, které Moskva spojuje nejen s odstrašováním NATO, ale i s válkou proti Ukrajině.

Ruský obranný průmysl přichází s řešením, které má na první pohled působit jako další krok ve vývoji tankové ochrany. Ve skutečnosti ale může vypovídat i o něčem hlubším: o tlaku, pod kterým se ruská vojenská výroba ocitá po letech intenzivní války.

Ještě nedávno měl Západ vysílat Moskvě jasný vzkaz: válka proti Ukrajině bude mít cenu. Teď ale Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa udělaly krok, který tuto logiku staví na hlavu. Washington oznámil dohodu s Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký i světový trh — a zároveň dočasně zmírnil sankční tlak na ruský diesel. Foto: Rafinerie v Rusku (ilustrační foto) | Adobe Stock Pro Evropu je to nepříjemný test. Nejde jen o palivo.

Rusko během rozsáhlého strategického cvičení Tsentr-2026 nacvičovalo nejen obranu vlastního území, ale také následný přechod do útoku a vytvoření takzvané „bezpečnostní zóny“ na území sousedního státu. Vyplývá to přímo z popisu scénáře, který ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi představil náměstek ministra obrany Junus-bek Jevkurov. Cvičení probíhalo od 28. září do 3. října na jedenácti polygonech a v oblasti Kaspického moře a podle ruských údajů se ho účastnilo více než 47 tisíc vojáků.

Na fotografiích nových ruských útočných dronů rodiny Geran se v posledních dnech objevil nezvyklý prvek – několik dlouhých kovových tyčí vyčnívajících před přídí stroje. Na první pohled mohlo jít o antény nebo část nového systému navádění. Ve skutečnosti je jejich účel podstatně jednodušší.

Ukrajina zřejmě zasadila ruské Černomořské flotile jeden z nejcitelnějších úderů posledních měsíců. Podle informací britské obranné rozvědky, o nichž informoval server Defense Express, mohl útok na námořní zařízení a obchodní přístav v Novorossijsku vyřadit z provozu dvě ruské hladinové lodě schopné odpalovat střely s plochou dráhou letu Kalibr.

Ruská armáda během vojenského cvičení Center-2026 předvedla scénář, který připomíná spíše temnou kapitolu moderního válečného thrilleru než běžný výcvikový manévr. Zveřejněné záběry zachycují útočné týmy při postupu podzemním potrubím a ropovodem, jimiž se mají nepozorovaně dostat do nepřátelského týlu a zahájit překvapivý útok.

Černá Hora se stala první zemí na světě, která oficiálně zařadila do výzbroje nové české útočné pušky CZ BREN 3. První zásilka těchto zbraní už dorazila do Podgorice a otevírá další kapitolu modernizace černohorských ozbrojených sil. Foto: CZ BREN 3 | Colt CZ Group Dodávka je součástí širší mezivládní obranné dohody mezi Českou republikou a Černou Horou, podepsané 19. května 2026.

Pistole CZ DUTY je zcela nová generace pistolí s přímoběžným úderníkem, vyvinutá od základu s důrazem na mimořádnou odolnost, bezpečnost, modularitu a intuitivní ovládání. Nová pistolová platforma je určena pro náročné profesionální použití, včetně potřeb ozbrojených složek, a zároveň oslovuje i civilní uživatele, kteří od moderní pistole očekávají vysokou spolehlivost a jisté, intuitivní ovládání.

Ještě před několika lety by nasazení moderního hlavního bojového tanku na velkém mezinárodním cvičení působilo jako klasická demonstrace síly. Silný kanón, mohutný pancíř, vysoká mobilita a fotografie těžké techniky v terénu — známý jazyk vojenské prestiže. Foto: Čínský tank Type 99A | Weiboo Jenže čínské tanky Type 99A, které se objevily na ruském strategickém cvičení Center-2026, vysílají trochu jiný signál.

Ukrajinské letectvo převzalo další komplet německého systému protivzdušné obrany IRIS-T SLM. Nová baterie již podle dostupných informací nastoupila do bojové služby a stala se jedenáctým kompletem tohoto typu dodaným ukrajinským ozbrojeným silám. V letošním roce jde o druhou dodávku a další by měla následovat ještě před koncem roku.

Na první pohled jde jen o nákladní lety. Těžké transportní letouny Il-76, nenápadné trasy přes Blízký východ a Afriku, vypnuté odpovídače nad mořem. Jenže podle zjištění serveru Defense Express může být za těmito pohyby mnohem víc než běžná logistika. V pozadí se rýsuje propojení ruské sankcionované aerolinky, Spojených arabských emirátů, války v Súdánu a zlata, které může nepřímo pomáhat financovat ruskou agresi proti Ukrajině.

Maďarsko se dostalo do nepříjemné zbrojní aféry. Podle informací, na které upozornil ukrajinský server Defence Express s odkazem na maďarský portál Telex, měly být obrněné transportéry BTR-80A ruské výroby prodány do Srbska za cenu odpovídající prakticky šrotu. A právě tato transakce teď budí otázky nejen ekonomické, ale i geopolitické. Foto: Maďarský BTR-80A | Maďarské Ministerstvo obrany Současné vedení maďarského ministerstva obrany podalo trestní oznámení na své předchůdce.

Na huljajpilském směru se odehrála další ukázka toho, jak zásadně se změnila pravidla moderního bojiště. Ruská samohybná houfnice 2S1 Gvozdika, schopná ostřelovat ukrajinské pozice z několika kilometrů, byla odhalena během vzdušného průzkumu a následně zničena přesným úderem. Celou akci zaznamenal ukrajinský dron. Foto: Systém 2S1 Gvozdika po zásahu dronem | Telegram Podle informací ukrajinského 7.

Spojené státy stáhly všechny strategické bombardéry B-1B Lancer, které byly rozmístěny na britské základně RAF Fairford. Odlet dvanácti strojů 4. října potvrdil Pentagon i americké velitelství v Evropě. Podle americké strany se letouny vrátily na své domovské základny ve Spojených státech. Foto: U.S. Air Force B-1B Lancer opouští základnu RAF Fairford | Lee Hathaway Na první pohled jde o běžný přesun sil.

Ukrajina poprvé bojově nasadila novou taktickou balistickou raketu FP-7. Informaci na začátku října potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který zveřejnil také krátký záznam nočního odpalu. Kam raketa zamířila a jaký byl výsledek útoku, ale Kyjev nezveřejnil. Pro ukrajinský zbrojní průmysl jde přesto o důležitý okamžik.

Je to příběh, který dokonale ilustruje měnící se poměry ve světě. Rusko získalo z Laosu legendární sovětské tanky T-34-85 a na oplátku do země dodalo modernější vojenskou techniku. O několik let později však přichází nečekaný vývoj: laoské piloty na ruských letounech Jak-130 bude nově cvičit Čína. Foto: Yak-130 | Wikimedia Commons / Public domain Na první pohled jde o dvě nesouvisející události.

Poplach nad Litvou. Do jejího vzdušného prostoru pronikl z Běloruska neidentifikovaný objekt a během několika minut byly do vzduchu vyslány stíhačky NATO. Úřady přitom dodnes nedokážou s jistotou říct, co přesně se na obloze objevilo. Foto: Radar Sentinel v Litvě | Kongsberg Sobotní ráno 3. října přineslo Litvě další nečekaný incident, který okamžitě vyvolal otázky ohledně bezpečnosti východního křídla NATO.

Vrtulníky UH-60 Black Hawk provozované společností Helicopter Alliance během právě ukončené sezóny leteckého hašení zasahovaly v České republice, na Slovensku i při zahraničních misích ve Francii nebo Srbsku.

Tankové útoky na Ukrajině už dávno nejsou běžným obrazem bojiště. Válka, kterou dnes z velké části určují průzkumné a útočné drony, dělá z každého pohybu obrněné techniky mimořádně riskantní podnik. Přesto se objevují záběry, které připomínají, že tank z fronty nezmizel. Jen se jeho role změnila. Foto: Ukrajinské tanky odolaly zásahům FPV dronů | Telegram Nové video zachycuje dvojici ukrajinských tanků neznámého typu, které měly patřit k 475. útočnému pluku ukrajinské armády.

Britské a americké námořnictvo udělaly další krok směrem k ozbrojeným bezosádkovým systémům pod hladinou. Experimentální britský podmořský prostředek XV Excalibur během zářijových zkoušek ve Skotsku úspěšně vypustil americké těžké torpédo Mk 48. Nešlo přitom jen o test samotné zbraně, ale především o ověření, zda je možné propojit americkou výzbroj s britskou autonomní platformou, která původně nebyla pro její použití navržena.

Ruská armáda má za sebou další tragický incident, který ukazuje, jak nebezpečně chaotická může být protivzdušná obrana v době masových dronových útoků. Nad Voroněžskou oblastí byl 1. října sestřelen ruský vojenský vrtulník Mi-8. Na palubě zahynuli všichni tři členové posádky — pilot, navigátor a střelec. Foto: Mi-8 | Rostec Podle informací serveru Defence Blog měl být vrtulník zasažen nikoli ukrajinskou palbou, ale ruským stíhacím letounem Su-35.

Rusko znovu sáhlo po své nejtvrdší rétorické zbrani: po jaderných výhrůžkách. Tentokrát je spojilo s Kaliningradem, strategicky citlivou ruskou exklávou sevřenou mezi Polskem a Litvou. Moskva varovala, že pokud by se NATO pokusilo oblast izolovat, může odpovědět „celým dostupným vojenským arzenálem“ — včetně jaderných zbraní.

Ruská propaganda znovu oprášila jeden ze svých nejambicióznějších symbolů — tank T-14 Armata. Stroj, který měl být výkladní skříní ruského zbrojního průmyslu a důkazem technologické převahy, se podle nových tvrzení dočkal rozsáhlé modernizace. Jenže místo toho, aby se konečně objevil na bojišti, dostává na papíře další a další schopnosti. Tentokrát dokonce takové, které z něj mají dělat jakýsi prostředek krátkého dosahu proti ukrajinským dálkovým dronům.

Ruské strategické bombardéry Tu-95MS patří mezi stroje, které se obvykle neztrácejí náhle a často. Právě proto je havárie, k níž došlo 29. září při startu ze základny Ukrainka v Amurské oblasti, mimořádně důležitá. Nejde jen o ztrátu jednoho letounu. Jde o další signál, že ruská dálková letecká složka naráží na limity techniky, údržby i dostupných náhradních kapacit. Foto: Tu-95MS | Telegram Podle dostupných informací se Tu-95MS zřítil krátce po vzletu.

Zveřejněné video zachycuje zásah ruské mobilní skupiny protivzdušné obrany na federální dálnici R280 „Novorossija“. Na záběrech je vidět nasazení jednotky proti ukrajinskému dronu neznámého typu, který byl podle dostupných informací zničen palbou z ručních palných zbraní.

Polsko se připravuje na zásadní změnu v ochraně svého vzdušného prostoru. Ministerstvo obrany má v nejbližších dnech upravit pravidla pro použití zbraní proti ruským vzdušným objektům, které naruší polské nebe. V praxi to znamená jediné: piloti už nebudou muset riskantně přilétat k cíli na dohled, aby jej mohli identifikovat. Rozhodovat bude radar. Foto: Stíhačka F-16 | Polské vzdušné síly Změnu oznámil náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk.

Ještě donedávna platilo, že útok na opevněnou pozici znamená především jedno: pěchota musí jít dopředu. Pod palbou, přes miny, drony, dělostřelectvo a často za cenu těžkých ztrát. Ukrajinská třetí armádní sborová formace ale během operace Vivaldi ukázala jiný obraz moderního bojiště. Do nejnebezpečnější části útoku neposlala vojáky, ale pozemní kamikadze roboty. Foto: Ukrajinci poslali do útoku roboty.

Ukrajinská výroba dálkových úderných prostředků pokračuje v rychlém růstu. Výrobce raketového dronu Bars tvrdí, že aktuálně produkuje více než 2 000 kusů měsíčně v několika různých konfiguracích. Pokud údaj odpovídá skutečnosti, jde o značnou výrobní kapacitu. Foto: Ukrajina údajně vyrábí přes 2 000 raketových dronů Bars měsíčně | Adobe Stock Informaci zveřejnil zástupce společnosti vyrábějící systém Bars během rozhovoru s ukrajinským magazínem NV.

Ukrajinské síly během týdne od 21. do 27. září provedly sérii úderů na cíle, které nejsou důležité jen samy o sobě, ale hlavně jako součást širšího ruského válečného stroje. Podle ukrajinského generálního štábu se útoky zaměřily na podniky obranného průmyslu, infrastrukturu pro provoz útočných dronů, ropné rafinerie, sklady i radarové systémy protivzdušné obrany. Foto: Týden explozí v Rusku odhalil slabinu, kterou Kreml skrýval | Militarnyi Nešlo tedy o izolované zásahy.

Rusko začalo kolem skladů pohonných hmot, ropných dep a dalších strategických objektů budovat masivní ochranné konstrukce proti dronům. Nejde o nový raketový systém ani elektronickou rušičku. Moskva vsadila na mnohem jednodušší, ale výmluvné řešení: obří kovové sítě, které mají útočící bezpilotní stroje zachytit ještě před dopadem. Foto: Zakrývání ropného skladu ocelovou síťí proti dronům | Telegram Státní technologický koncern Rostec v létě 2026 představil systém nazvaný „Pavučina“.

FPV drony změnily válku rychleji, než na to dokázala reagovat klasická obrněná technika. Tanky a bojová vozidla pěchoty, dříve symbol průlomu a rychlého postupu, se na bojišti stále častěji stávají cílem levných, přesných a masově nasazovaných bezpilotních prostředků. Ukrajina ale nyní testuje technologie, které by mohly tento poměr sil znovu změnit.

Legendární průzkumný letoun SR-71 Blackbird se po více než čtvrtstoletí možná znovu přibližuje návratu na oblohu. Jisté to zatím není, ale několik indicií vyvolalo ve Spojených státech i mezi leteckými nadšenci velkou pozornost. Foto: SR-71 Blackbird | NASA Podle serveru Defense Express zmizel z areálu Armstrong Flight Research Center letoun SR-71 Blackbird s ocasním číslem 844, který zde dlouhé roky stál jako památník. Nejde přitom o ledajaký kus.

V Německu shořely tři nákladní vozy Bundeswehru. K požáru došlo v areálu společnosti MAN v Barlebenu nedaleko Magdeburgu a případ okamžitě vyvolal otázky, zda šlo o nehodu, vandalismus, nebo cílený žhářský útok na vojenskou techniku. Foto: Hořící nákladní vozy Bundeswehru v Barlebenu, Německo. 24. září 2026 | Feuerwehr Barleben Podle serveru Militarnyi, který se odvolává na MDR Sachsen-Anhalt, začala vozidla hořet v prostoru komerčního výrobce nákladních automobilů MAN.

Ukrajinský 3. armádní sbor zveřejnil informace o neobvyklém způsobu nasazení bezpilotních pozemních prostředků. Během operace Vivaldi měly těžké létající drony přepravit kamikaze pozemní roboty více než deset kilometrů za ruské linie. Foto: Ilustrační foto pozemního dronu | Adobe Stock Podle velitele 3.

Na toreckém směru znovu narůstá aktivita ruské techniky — a s ní i počet cílů pro ukrajinské operátory dronů. Jednotka bezpilotních systémů Phoenix, která působí v rámci brigády Pomsta, v posledních dnech zintenzivnila údery proti ruským zbraním, vozidlům i živé síle. Foto: Zásah systému TOS-1A | Telegram Mezi nejvýznamnější zasažené cíle patří těžký plamenometný systém TOS-1A Solncepjok a raketomet Uragan.

Když se řekne „největší námořní katastrofa historie", každému se automaticky vybaví Titanic. Ve skutečnosti ale zahynulo šestkrát víc lidí při potopení jedné jediné lodi v poslední zimě druhé světové války – a přesto o ní většina lidí v životě neslyšela.

Na záporožském směru začala další ukrajinská dronová mise jako operace, jakých v současné válce probíhají desítky denně. Cíl byl jasný: najít slabé místo v ruské logistice, vystopovat pohyb zásob, techniky nebo podpůrných vozidel a zasadit úder tam, kde protivníka zabolí nejen samotná ztráta, ale i narušení celého zásobovacího řetězce. Foto: Zásah vzácného radaru Kasta | Telegram Jenže tentokrát se z běžné lovecké výpravy stalo něco významnějšího. Operátoři ukrajinských dronů ze 3. praporu 414.