ArmyWeb

Ruský obranný průmysl pracuje na další modernizaci systému aktivní ochrany Arena-M. Cíl je ambiciózní: zvýšit počet ochranných náloží z dosavadních 12 až na 36. Na papíře jde o logický krok. Na bojišti se totiž ukazuje, že tank už dnes neohrožuje jen jedna protitanková střela, ale celé vlny levných FPV dronů. Foto: Tank T-90 s aktivní ochranou Arena-M | Telegram Právě tato změna dělá z modernizace Areny-M víc než jen technický detail.

Ruská armáda pokračuje v tlaku na několika úsecích ukrajinské fronty, ani během druhé poloviny srpna se jí však nedaří dosáhnout zásadního operačního průlomu. Největší pozornost se dál soustředí na Doněckou oblast, kde se Rusové snaží přiblížit ke Slovjansku a ohrozit poslední velký pás ukrajinských měst v regionu. Způsob vedení bojů se přitom dál mění.

Válka na Ukrajině znovu ukázala, jak nečekaně se mohou potkat moderní zbraně s prostředky, které na první pohled působí téměř zastarale. V ruské Kurské oblasti byl podle zveřejněného záznamu zaznamenán první případ, kdy měla být ukrajinská střela s plochou dráhou letu FP-5 zasažena palbou z kulometů mobilní palebné skupiny BARS-Kursk.

V ukrajinské Charkovské oblasti se lidé sešli k události, která měla mít tichý, pietní a symbolický charakter. Běželi na památku těch, kteří padli při obraně Ukrajiny. Měli připomenout jejich jména, jejich službu a cenu, kterou jejich rodiny i celá země platí za válku rozpoutanou Ruskem. Místo toho na místo dopadla ruská balistická raketa Iskander-M.

Na ukrajinském bojišti už dávno nerozhodují jen tanky, dělostřelectvo a rakety dlouhého doletu. Stále větší roli hrají malé FPV drony, které dokážou za zlomek ceny ohrozit techniku, zákopy i živou sílu protivníka. Jedním z ruských systémů, který se v této kategorii opakovaně objevuje v souvislosti s bojovým nasazením, je dron Upyr FPV. Foto: Záběr z dronu upyr | Telegram Jeho název v překladu znamená „upír“ — a právě na tomto obrazu ruská propaganda často staví.

Rusko tvrdí, že spustilo sériovou výrobu bezosádkových pozemních vozidel vybavených laserovými systémy. Na první pohled jde o působivou zprávu: robotický stroj s „bojovým laserem“ působí jako technologie z budoucnosti. Jenže při bližším pohledu se ukazuje, že jeho reálná role na bojišti může být mnohem omezenější, než naznačují ruská prohlášení.

Pentagon připravuje nejméně čtyři možnosti, jak snížit americkou vojenskou přítomnost v Evropě. Podle informací agentury Reuters, která se odvolává na dokument amerického ministerstva obrany, mají být návrhy hotové do 6. listopadu — tedy ještě před plánovaným dokončením širší šestiměsíční revize v prosinci. Foto: Vojáci US Army při cvičení | U.S. Army Na papíře jde zatím pouze o varianty.

Rusko se podle ukrajinské vojenské rozvědky snaží získat od Severní Koreje novou a ničivější zbraňovou podporu. Tentokrát má jít mimo jiné o balistické rakety KN-30, které mají být podle ukrajinských odhadů až třikrát silnější než severokorejské střely KN-23 a KN-24, které už Moskva proti Ukrajině použila.

Na veřejnost se dostaly záběry, které podle dostupných informací zachycují zničení ukrajinského dronu FP-1 ruskou stíhačkou. Letoun, pravděpodobně typu Su-30SM, měl bezpilotní prostředek zasáhnout palbou z 30mm kanónu GŠ-30-1. Místo pořízení videa zveřejněno nebylo. Foto: Záběr z kokpitu při likvidaci dronu FP-1 | Telegram Záběry poutají pozornost především samotným způsobem zásahu.

Bělorusko začalo budovat novou železniční infrastrukturu pro vojenské objekty v blízkosti ukrajinské hranice. Podle informací serveru Militarnyi a běloruské opoziční komunity železničářů se práce soustředí do oblasti u stanice Jakimaŭka v Rečyckém okrese Homelské oblasti — tedy do prostoru, který leží směrem k ukrajinským Kyjevské a Černihivské oblasti.

Bezpilotní prostředky během války na Ukrajině zásadně změnily podobu bojiště, jejich rostoucí význam ale začíná stále výrazněji ovlivňovat také bezpečnost evropských zemí stovky kilometrů od frontové linie. Německo proto otevřelo nové výzkumné centrum zaměřené na technologie pro detekci a ničení nepřátelských dronů.

Ukrajinská kampaň hlubokých úderů proti ruskému vojensko-průmyslovému zázemí pokračuje. Podle britské Defence Intelligence zasáhly ukrajinské bezpilotní systémy chemický závod Novomoskovsk Azot hned dvakrát během června 2026 — nejprve 14. června a poté znovu 26. června. Satelitní snímky následně potvrdily poškození několika důležitých částí areálu. Foto: Chemický závod Novomoskovsk Azot | Telegram Závod leží přibližně 350 kilometrů od rusko-ukrajinské hranice.

Německý důstojník bydlel přímo v areálu. Nacisté sem jezdili opilí střílet zvířata pro zábavu. A přesto se právě tady, v srdci okupované Varšavy, po čtyři roky skrývaly stovky lidí – v prázdných klecích, podzemních tunelech a ve vile ředitele zoo, který jim za to všem klidně mohl přijít o život.

Na sociálních sítích se objevily záběry, které mají zachycovat zásah ukrajinského raketového systému M142 HIMARS ruským FPV dronem. Podle zveřejněného popisu bylo video natočeno poblíž vesnice Nikolskoje. Po zásahu měl na vozidle vypuknout požár. Foto: Ruský dron trefil jeden z nejcennějších systémů Ukrajiny | Telegram Pokud se okolnosti potvrdí, jde o další ukázku toho, jak výrazně se válka na Ukrajině proměnila pod tlakem bezpilotních prostředků.

Vojenská spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou se posouvá do další fáze. Podle ukrajinské vojenské rozvědky dorazil do Ruska nový severokorejský kontingent čítající přibližně 8 500 vojáků. Pozornost tentokrát nepřitahuje pouze jeho velikost, ale především složení. Součástí jednotek má být okolo 400 operátorů bezpilotních prostředků a přibližně tisíc ženistů a specialistů na odminování.

Ukrajinské síly pokračují v tlaku na ruskou válečnou infrastrukturu hluboko v týlu. Tentokrát se terčem stal ropný nakládací komplex v přístavu Jejsk v Krasnodarském kraji, kde podle ukrajinského generálního štábu zasáhly nádrže s palivem a mazivy. Po útoku v areálu vypukl požár. Foto: Ukrajina zasáhla palivové nádrže v ruském Jejsku. Úder mířil na logistiku, která živí válku | Telegram Nejde přitom o náhodně vybraný objekt.

Rusko se již téměř čtyři roky snaží udržovat dostatečný přísun nových vojáků pro válku na Ukrajině, aniž by muselo zopakovat politicky citlivý krok z podzimu 2022 a vyhlásit další velkou mobilizaci. Systém vysokých náborových bonusů, regionálních kampaní a kontraktů s ministerstvem obrany však podle nových informací doplňují také případy, kdy jsou Rusové k podpisu smlouvy s armádou tlačeni podstatně méně dobrovolnými způsoby.

Ukrajina pokračuje v rozsáhlé kampani dálkových úderů proti cílům hluboko na ruském území. Při další vlně útoků v noci z 21. na 22. srpna zasáhly ukrajinské bezpilotní prostředky mimo jiné rozsáhlé logistické centrum internetového prodejce Ozon v Samarské oblasti a podle ukrajinské armády také ropnou rafinerii v Novokujbyševsku.

Když se v březnu 1974 vzdal poručík Hiró Onoda, přivítaly ho v Japonsku davy a stal se národním hrdinou. O devět měsíců později se v indonéské džungli našel muž, který bojoval ještě déle než on. Doma na něj ale nečekalo žádné procesí – jen pár tisíc jenů a jméno, které v životě neslyšel.  Foto: Příslušníci Takasago Giyūtai | Japan Center for Asian Historical Records / CC BY-NC-ND Voják, kterého přejmenovali dřív, než vůbec narukoval Attun Palalin se narodil 8.

Ještě před několika lety představovaly ukrajinské útoky na cíle hluboko uvnitř Ruska spíše jednotlivé a mimořádné události. Dnes se z nich stala pravidelná součást války. Ukrajinské bezpilotní prostředky útočí na rafinerie, sklady pohonných hmot, vojenská letiště, zbrojní podniky, železniční infrastrukturu, logistická centra i další objekty vzdálené stovky a někdy více než dva tisíce kilometrů od ukrajinských hranic.

Ukrajinské síly zasadily další citelný úder ruské protivzdušné obraně. Příslušníci ukrajinské 15. brigády podle serveru Defence Express zničili ruské transportně-nabíjecí vozidlo systému S-300, které v době zásahu převáželo protiletadlové řízené střely. Po prvním úderu následovala mohutná exploze — munice na vozidle totiž detonovala. Foto: Zásah systému S-300 | Telegram Nešlo přitom o běžný nákladní automobil ani o okrajový prvek ruské techniky.

Existuje jen jeden člověk na světě, kterého japonská vláda oficiálně uznává za přeživšího obou atomových útoků z roku 1945. Cumu Jamagučči nebyl voják, hrdina ani nikdo výjimečný – byl to obyčejný lodní inženýr, kterého na místo zkázy oba dva krát přivedla čirá smůla. A obakrát z ní vyvázl živý. Foto: Výbuch jaderné bomby v Nagasaki | Adobe Stock Hirošima, 6. srpna 1945 Devětadvacetiletému Cumu Jamaguččimu se ten den mělo definitivně ulevit.

Ukrajinská vojenská rozvědka oznámila další úder na ruskou infrastrukturu používanou k útokům bezpilotními prostředky. Terčem se podle informací serveru Defence Express stala místa, odkud Rusko skladuje, připravuje a vypouští útočné drony — konkrétně letiště v dočasně okupovaném Doněcku a v ruském Primorsko-Achtarsku. Foto: 55Zh6UM Niobiy systems po zásahu (ilustrační foto) | Telegram Nešlo přitom jen o symbolický zásah.

Legendární Tigr, „rytíř pouště“ Rommel, dokonalá bleskurychlá mašinérie wehrmachtu – část toho, co si o německé armádě 2. světové války myslíme, nepochází z Hollywoodu. Pochází přímo z Německa. A to až po válce. Foto: Tiger I (Panzerkampfwagen VI) | Adobe Stock Po roce 1945 potřebovalo západní Německo znovu postavit armádu a začlenit ji do NATO.

Když se na frontě počítají minuty — někdy i sekundy — rozhoduje nejen síla zbraně, ale také rychlost, s jakou ji posádka dokáže připravit, zamířit, vystřelit a změnit pozici. Právě v tom spočívá hodnota britské samohybné houfnice AS-90, kterou dnes používají ukrajinští dělostřelci. Foto: Houfnice AS-90 | Telegram Nové záběry zveřejněné 58. samostatnou motorizovanou pěší brigádou Ukrajiny ukazují práci ukrajinské posádky tohoto systému zblízka.

Na sociálních sítích se objevilo video, které podle zveřejněného popisu zachycuje útoky ruského FPV dronu označovaného jako „Prince Vandal Novgorodsky“ na stanoviště ukrajinských operátorů bezpilotních prostředků. Záběry měly být pořízeny v oblasti poblíž Alexejeva-Družkovky.

Ukrajinská kampaň hlubokých dronových úderů proti Rusku už dávno necílí pouze na rafinerie, vojenská letiště nebo sklady munice. V posledních týdnech se jedním z nejčastějších cílů stala logistická centra společnosti Wildberries, největšího ruského online tržiště, které bývá často přirovnáváno k Amazonu. Od poloviny července bylo napadeno přibližně dvacet jeho objektů a podle odhadů analytiků už firma přišla o významnou část skladovací kapacity.

Černomořská flotila Ruska se v posledních měsících proměnila v jakousi plovoucí přehlídku improvizovaných protidronových opatření. Sítě přehozené přes paluby, rezavá výztuž přivařená k trupu, pytle s pískem před hlavněmi kulometů – a teď, jak upozorňuje analýza serveru Defence UA, i takzvané „barbecue klece“, které zakrývají samotné lodní dělostřelectvo.

Během dalšího ruského útoku na Oděskou oblast došlo k incidentu, který znovu připomněl, jak snadno se válka může přelít i za hranice Ukrajiny. Řízená střela S8000 Banderol v podvečer 17. srpna vnikla na území Moldavska a po několika minutách letu dopadla jen nedaleko obydlené oblasti. Foto: Ilustrační fotografie S8000 Banderol těsně před úderem na Charkov | Telegram Podle dostupných údajů střela překročila hranici poblíž Tiraspolu přibližně v 17:39 a pokračovala jihozápadním směrem.

Útok na strategický závod v Samaře zasáhl jedno z nejcitlivějších míst ruské raketové výroby. Ukrajinské střely FP-5 Flamingo poškodily areál raketového a kosmického centra Progress, které v Rusku jako jediné zajišťuje sériovou montáž nosných raket Soyuz-2. Foto: Start rakety Soyuz-2 | Ruské Ministerstvo obrany Podle dostupných informací dopadly na objekt dva zásahy, a to přímo na budovu 106A.

Na satelitních snímcích se občas ztratí budova, rozmaže letiště nebo zmizí kus vojenského areálu. To není nic nového. Jenže v Rusku se teď objevila metoda, která působí spíš jako digitální kulisa než jako skutečné utajení: tam, kde ve skutečnosti stojí pobřežní raketová baterie Bal, se na mapách Yandexu najednou „objevil“ les. Foto: Raketový systém Bal | Telegram Právě tento nezvyklý detail vyvolal pozornost kolem ruských vojenských objektů v Kronštadtu.

Válka člověku nevezme jen bezpečí. Někdy mu vezme i jméno. Foto: Očíslovaný zahraniční žoldnéř po zajetí | gur.gov.ua Zveřejněné informace z Ukrajiny popisují mimořádně znepokojivou praxi: ruští okupanti mají zahraniční žoldnéře označovat takzvanými inventárními čísly. Nejde přitom jen o čísla na výstroji nebo výbavě. V některých případech se tato označení objevují přímo na těle.

První místopředseda vlády České republiky a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček navštívil v pátek 14. srpna 2026 Českou zbrojovku a.s. v Uherském Brodě. Hlavním tématem návštěvy bylo duální praktické vzdělávání, pro jehož poskytování se Česká zbrojovka stala první certifikovanou společností v České republice. Tento model začne od 1.

Ukrajina v posledních měsících výrazně zintenzivnila útoky na ruský ropný průmysl a výsledky této kampaně začínají být vidět nejen na záběrech hořících rafinerií, ale také v ekonomických statistikách. Ruské zpracování ropy se propadlo na nejnižší úroveň od roku 2009 a některé rafinerie byly po opakovaných úderech nuceny omezit nebo úplně zastavit výrobu. Dronová válka se tak stále více přesouvá stovky a v některých případech i tisíce kilometrů od ukrajinského bojiště.

Na frontě někdy rozhodují sekundy, jindy odvaha jednoho člověka. A občas obojí najednou. Foto: Velitel útočné roty CODE 9.2 475. pluku zachraňuje dva zraněné vojáky, srpen 2026 | Telegram Velitel útočné roty CODE 9.2 z 475. samostatného útočného pluku Vladyslav Polskyi osobně vyrazil zachránit dva těžce zraněné vojáky, kteří se ocitli v otevřeném prostoru po útoku ruských dronů. Nečekal na ideální podmínky ani na bezpečnější variantu.

Rusko zahájilo rozsáhlé vojenské cvičení v oblasti Japonského a Ochotského moře a severozápadního Pacifiku. Do manévrů se má zapojit přibližně 60 válečných lodí a ponorek, kolem 30 letadel, vrtulníků a bezpilotních prostředků a více než 13 000 vojáků. Část cvičení navíc probíhá v bezprostřední blízkosti Kurilských ostrovů, o jejichž jižní část se Rusko a Japonsko přou už od konce druhé světové války. Foto: Rusko vyslalo 60 válečných lodí a 13 000 vojáků k Japonsku.

Válka na Ukrajině znovu ukazuje, že moderní konflikt se nevede jen na frontě. Vedle bojů v zákopech, útoků na sklady munice či ropné provozy se stále častěji rozhoduje i hluboko v týlu protivníka — tam, kde vzniká technologie, která drží celý válečný stroj v chodu. Foto: Start rakety Sojuz | Wikimedia Commons / Public domain V noci na 15. srpna provedly ukrajinské obranné síly sérii úderů dlouhého dosahu na ruské vojenské cíle.

Ukrajinské síly sestřelily nad Charkovskou oblastí vzácný ruský průzkumný bezpilotní letoun Knyaz Veshchiy Oleg. Nešlo jen o další zásah proti nepřátelskému cíli, ale o zničení relativně nového stroje, jehož úkolem bylo sbírat informace o ukrajinských pozicích a předávat je pro další ruské operace. Foto: ruský dron Kňaz Veščij Oleg | Telegram Do akce se zapojili operátoři ukrajinských přepadových dronů z jednotky Svidky Spasa, kterým se podařilo cíl odhalit a zničit ještě během letu.

Ruský vojenský soud otevřel případ, který vrhá mimořádně tvrdé světlo na poměry uvnitř jednotek nasazených ve válce proti Ukrajině. Nejde jen o jednotlivý zločin nebo osobní selhání. V projednávané kauze se před soud dostal systém násilí, vydírání a zabíjení vlastních vojáků, který měl fungovat jako běžná součást života v jednotce. Foto: Ruští vojáci na Ukrajině | Telegram Dne 12. srpna zahájil 235.

Na sociálních sítích se objevilo nové video, které zachycuje ruskou mobilní skupinu protivzdušné obrany při nasazení na silnici v Donbasu. Záběry podle dostupného popisu ukazují pokus o zničení ukrajinského dronu Rubaka a zároveň znovu připomínají, jak důležitou roli dnes na frontě hrají malé, rychlé a obtížně zachytitelné bezpilotní prostředky. Foto: Rusové to zkusili přímo na silnici.

Ruské zázemí pro online obchod znovu hoří. Ráno 13. srpna zasáhl dronový útok logistický hub společnosti Wildberries v Baškortostánu a na místě následně vypukl požár. Cíl nebyl náhodný: nešlo o běžný sklad, ale o součást infrastruktury, která drží v chodu jeden z největších marketplace systémů v Rusku. Foto: Ráno 13.

Společnost Huta Stalowa Wola S.A. (HSW) zadala objednávky v celkové hodnotě přesahující 150 milionů eur na dodávku vyšších stovek kusů podvozků vyráběných společnostmi ze skupiny CSG. Na základě poskytnutých licenčních práv je HSW využije k výrobě kompletních víceúčelových taktických vozidel Waran 4x4 a Heron 6x6, která si objednala polská Agentura pro vyzbrojování v rámci smluv financovaných prostřednictvím programu EU SAFE.

Na bojišti často rozhodují zbraně, technika a počet vojáků. Ještě častěji ale rozhoduje něco méně viditelného: logistika. Právě schopnost dopravit palivo, munici, vybavení a další zásoby k jednotkám v první linii určuje, jak dlouho může armáda držet tempo operací, přesouvat síly a reagovat na změny situace. A přesně na tuto citlivou oblast se nyní zaměřují operátoři ukrajinské brigády Forpost.

V severozápadním Turecku došlo k havárii stíhacího letounu F-16, který se účastnil cvičného letu. Incident se odehrál v provincii Yalova nedaleko Istanbulu a okamžitě přitáhl pozornost nejen turecké veřejnosti, ale i odborníků sledujících vývoj tamního letectva. Přestože podobné lety patří k běžné součásti vojenského výcviku, každá nehoda tohoto typu znovu připomíná, jak náročný a rizikový provoz bojových letadel ve skutečnosti je.

Představa bezpečného zázemí se ruským silám v Doněcké oblasti znovu rozpadla. Operátoři bezpilotních systémů 12. brigády speciálního určení Azov zničili velký konvoj ruských vojenských vozidel, a to přibližně 20 kilometrů od frontové linie. Foto: Rusové si mysleli, že jsou v bezpečí. Pak přišel drtivý úder Azovu | Telegram K útoku došlo v týlu ruských jednotek u obce Malynivka v Doněcké oblasti.

Ruský prezident Vladimir Putin provedl další změny ve vysokém velení ruských ozbrojených sil. Personální přesuny se dotýkají mimo jiné logistiky a nově budovaných Sil bezpilotních systémů. Změny přicházejí v době, kdy se válka na Ukrajině stále výrazněji mění v technologický konflikt, v němž bezpilotní prostředky ovlivňují prakticky všechno – od průzkumu a zásobování přes útoky na frontě až po údery stovky kilometrů hluboko v týlu protivníka.

Libyjské město Závíja zažilo dramatické hodiny. Tamní ropnou rafinerii zachvátil rozsáhlý požár poté, co na areál zaútočil neidentifikovaný dron a zasáhl benzinovou nádrž. Incident znovu ukázal, jak zranitelná je kritická infrastruktura v zemi, která se i po letech nestability potýká s bezpečnostními hrozbami. Foto: Požár v tankovišti ropné rafinerie v Záwiji v Libyi | Telegram Útok měl mimořádně vážné následky.

Ruský zbrojní průmysl udělal krok, který může vypovídat víc než jakákoli oficiální prohlášení. Výroba hypersonických střel Kh-47 Kinzhal a protilodních střel Kh-32 byla zastavena a peníze i součástky se přesouvají do programů, které Moskva považuje za účinnější. Foto: Hypersonikcá střela Kynžal | Ruské Ministerstvo obrany Na první pohled jde o technické rozhodnutí. Ve skutečnosti ale ukazuje, že ani zbraně opředené pověstí „strategických trumfů“ nemusí v praxi splňovat očekávání.

Ukrajinské síly zaznamenaly další významný zásah proti ruské protivzdušné obraně. Operátoři dronů z 15. brigády udeřili na velitelské stanoviště systému S-300P/PM — tedy na jeden z nejcennějších a zároveň nejzranitelnějších prvků celé sestavy. Foto: Zásah velitelského stanoviště S-300 | Telegram Nešlo o běžný cíl. Zasažené velitelsko-štábní vozidlo plní v systému S-300 klíčovou roli. Přijímá data z radarů, vyhodnocuje situaci a předává pokyny odpalovacím zařízením.

Nové satelitní snímky z Novorossijsku odhalují zajímavý detail ruské obrany v Černém moři. Moskva se zjevně snaží co nejvíc ochránit své ponorky Projektu 636.3 Varšavjanka, které slouží jako nosiče střel 3M14 Kalibr. A dělá to způsobem, který působí téměř improvizovaně — část plavidel nechává v přístavu ponořenou pod hladinou a jejich nejzranitelnější části zakrývá speciálními ochrannými konstrukcemi, přezdívanými „grily“.

Začátek války v Indočíně má pro mnoho lidí neznámé kořeny a Francouzi v jeho úplných počátcích paradoxně nehráli tak dominantní vojenskou roli, jak by se mohlo zdát. Když druhá světová válka skončila, Francie byla v rozkladu, měla zničenou ekonomiku, lidi trápil hlad a obrovská nezaměstnanost. Francouzské vojsko na tom bylo podobně, bylo výrazně oslabené a muselo se z velké části znovu vybudovat. Problémem byly zejména francouzské kolonie, které bylo třeba dostat zase pod kontrolu.

Ještě před několika lety bylo Japonsko v očích světa symbolem zdrženlivé bezpečnostní politiky. Země, která po druhé světové válce stavěla svou identitu na pacifismu, dlouho pečlivě hlídala, aby její armáda působila především jako štít, nikoli jako meč. Dnes se ale situace viditelně mění — a v Pekingu to vyvolává stále větší neklid. Foto: Odpálení střely Tomahawk z japonské lodě | JMSDF Japonsko totiž zrychluje modernizaci ozbrojených sil způsobem, který už nejde přehlédnout.

Bezpilotní prostředky se během války na Ukrajině staly jednou z nejdůležitějších zbraní moderního bojiště. Zatímco ještě před několika lety byly malé drony vnímány především jako průzkumný prostředek, dnes dokážou ničit tanky, obrněná vozidla i opevněné pozice za zlomek ceny klasické munice. Právě v této oblasti nyní Spojené státy přiznávají, že za Ukrajinou výrazně zaostávají. Foto: Americký bezpilotní letoun MQ-9 | U.S.

Ruské balistické střely Iskander patří k nejnebezpečnějším zbraním, které dnes dopadají na ukrajinské území. Logická otázka proto zní: lze jejich mobilní odpalovače zničit dřív, než znovu udeří? Odpověď není jednoduchá. Drony jsou v tuto chvíli jedním z hlavních prostředků, které má Ukrajina k dispozici, ale jejich nasazení proti Iskanderům naráží na tvrdou realitu bojiště: všechno se odehrává v řádu minut.

V okupované Jaltě na Krymu došlo k útoku ukrajinských námořních dronů, který znovu ukázal, jak rychle se mění podoba války v Černém moři. Z pobřežní oblasti po úderu stoupal hustý černý kouř a okupační správa následně vyzvala lidi, aby kvůli hrozbě dalších dronových útoků opustili pláže. Foto: Výbuchy na Jaltě | Exilenova + Poplach následně potvrdily i ruské záchranné složky, které varovaly před útoky bezpilotních člunů.

Ukrajina udělala další výrazný krok v budování vlastních raketových schopností. Bývalý ministr obrany Ukrajiny Mykhailo Fedorov uvedl, že domácí balistická střela během testu úspěšně zasáhla cíl a neodchýlila se z kurzu. V zemi, která už více než čtyři roky čelí plnohodnotné ruské invazi, jde o signál s mimořádnou váhou: Kyjev se posouvá od obrany k technologii, která může zásadně změnit jeho vlastní odstrašující kapacity.

Zní to možná nenápadně, ale právě tady se může rozhodovat víc, než na první pohled vypadá. Ukrajinská jednotka bezpilotních systémů Raid, spadající pod 413. pluk, udeřila na několik ruských lokomotiv. A nejde o náhodný výběr terče. Právě železnice totiž zůstává jednou z hlavních tepen, které drží ruskou armádu v pohybu.

Na první pohled to mohl být jen další nenápadný let dronu nad průmyslovým areálem. Německé úřady ale nyní řeší případ, který zapadá do stále znepokojivějšího obrazu bezpečnostních hrozeb kolem obranného průmyslu. V Německu byl zadržen 33letý občan Ukrajiny, který je podezřelý z průzkumu vojenského podniku v Bavorsku pro cizí zpravodajskou službu. Foto: Příslušníci německé policie (ilustrační foto) | Adobe Stock Muže zadrželi 2. srpna v Durynsku na východě země.

V noci z 5. srpna zasáhla Kyjev a Kyjevskou oblast rozsáhlá vlna ruských úderů, která podle uvedených informací mířila především na logistickou a infrastrukturní síť spojenou se skladováním, distribucí a přepravou materiálu. Při útoku měly být nasazeny hypersonické rakety Zirkon, rakety Iskander-M s kazetovou municí i drony Geranium.

Ruské vedení opakovaně ujišťuje, že další vlna mobilizace není na pořadu dne. Přesto se v zemi znovu objevují spekulace, že by Kreml mohl v příštích měsících sáhnout k dalšímu povolávání záložníků. Důvodem jsou především rostoucí problémy s doplňováním ztrát na frontě a stále náročnější nábor nových smluvních vojáků.