Ekonomický magazín

Evropská komise otevřela další kapitolu svého dlouhodobého sporu s Googlem. Tentokrát nejde o vyhledávání, Android ani reklamní technologie – tentokrát jde o umělou inteligenci. Brusel chce vědět, jestli americký gigant nezneužívá obsah evropských vydavatelů a tvůrců na YouTube k trénování svých AI modelů bez řádné kompenzace. A hlavně: jestli si tím nezajišťuje neférovou výhodu oproti konkurenci.

Brusel se chystá rozhodnout, zda bude EU upřednostňovat vlastní výrobky před těmi ze zahraničí. Česko spolu s osmi dalšími zeměmi ale říká: pozor, takhle si můžeme uškodit víc, než pomoci. Ministr průmyslu Lukáš Vlček varuje, že ochrana musí mít své meze.

Rasmus Stoklund dnes jako ministr pro integraci předsedá Radě EU a vysvětluje ostatním evropským zemím, jak na migraci. Před šesti lety, když poprvé usedl do dánského parlamentu, by ho to asi překvapilo. Ještě víc by to překvapilo jeho kolegy sociální demokraty z jiných zemí EU, kteří s dánskými „tvrdohlavci" odmítali mluvit – jejich přístup k migraci byl prostě příliš kontroverzní, příliš tvrdý.

Když António Costa 1. prosince usedl do křesla předsedy Evropské rady, možná netušil, že jeho první velkou zkouškou nebude diplomatická roztržka o migraci ani spor o zelený úřad, ale prostá aritmetika. Ukrajina potřebuje peníze. Hodně peněz. A potřebuje je rychle. Pokud se unijní lídři na prosincovém summitu nedohodnou, Kyjev se dostane do finančních problémů už koncem března 2026.

Elon Musk a Evropská komise si vyměňují rány jako dva hráči, kteří si nejsou jistí pravidly hry – a každý tvrdí, že ten druhý podvádí. Brusel udeřil pokutou 120 milionů eur, Musk odpověděl zrušením reklamního účtu. Vypadá to jako dětinská hádka, ale ve skutečnosti jde o mnohem víc. O to, kdo vlastně stanovuje pravidla v digitálním prostoru.

Zelenskyj se ocitl v pasti. Washington tlačí víc na něj než na Putina. Americký mírový plán, který měl ukončit válku na Ukrajině, se po týdnech intenzivní diplomacie proměnil v nástroj tlaku na Kyjev. Ukrajinci mají stále silnější pocit, že jejich hlavní spojenec vyjednává spíš za Moskvu než za ně.

Andrej Babiš se 9. prosince opět stal českým premiérem. Pro Brusel to není dobrá zpráva. Zatímco v Praze slaví ANO volební vítězství, v evropských institucích narůstá nervozita. Babiš má potenciál vytvořit s Viktorem Orbánem a Robertem Ficem trojblok, který dokáže zablokovat klíčové legislativní procesy EU.

Turecký Pegasus Airlines koupil Smartwings za 3,8 miliardy korun. Možná to zní jako další transakce v leteckém byznysu. Jenže tentokrát jde o víc – o definitivní tečku za érou českého národního letectví.

Když se letos Sanae Takaichi stala první premiérkou v historii Japonska, mnozí to vnímali jako průlom. Jenže symbolický krok ještě neznamená revoluci. Země vycházejícího slunce se totiž v žebříčku genderové rovnosti Světového ekonomického fóra propadla na 118. místo ze 148 zemí. To je dno. Nejhorší výsledek mezi všemi členy OECD. A právě v byznysu je situace obzvlášť tristní.

Firma, která před třemi lety změnila svět umělé inteligence, se ocitla v defenzivě. Sam Altman mobilizuje všechny síly na záchranu ChatGPT. Otázka zní: Je už pozdě? Článek OpenAI vyhlásila červený poplach. Může za to Google se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová tentokrát nebije na poplach kvůli inflaci. Trápí ji něco jiného – málo žen ve vedení ECB. „Důrazně vyzývám politické lídry, aby zajistili, že ženy budou řádně zastoupeny ve vedení ECB," napsala prezidentka. Diverzita prý zlepšuje rozhodování tím, že umožňuje zahrnout různé perspektivy. Článek Lagardeová volá po ženách ve vedení ECB. Jenže kde je vzít? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj není připraven přijmout mírový plán, který Washington vypracoval pro ukončení války s Ruskem. „Jeho lidé to milují, ale on není připraven," prohlásil Trump – bez jakýchkoli důkazů. Zelenskyj mezitím míří do Londýna na jednání s evropskými lídry. A situace kolem mírových rozhovorů? Ta je stále napjatější.

Evropští Zelení vyslali jasný vzkaz Evropské komisi: v boji s americkými technologickými giganty nepolevovat. Na kongresu v Lisabonu vyzvali předsedkyni Ursulu von der Leyen, aby důsledně vymáhala evropská digitální pravidla – a to i přes rostoucí tlak z Washingtonu. Pokuta 120 milionů eur pro platformu X? Pro miliardáře Elona Muska prý pouhá drobnost.

Americký prezident Donald Trump se ocitl v situaci, kdy o osudu jeho klíčové ekonomické zbraně rozhodne devět soudců Nejvyššího soudu USA. A Trump to evidentně nebere na lehkou váhu. Na své platformě Truth Social dal najevo velkými písmeny, jak by podle něj mělo rozhodnutí dopadnout. Článek Trump bojuje o cla. Rozhodne devět soudců se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Budapešť a Bratislava neberou unijní plán na konec ruského plynu jako hotovou věc. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó oznámil, že obě země podají žalobu k Soudnímu dvoru EU a budou požadovat pozastavení celého projektu REPowerEU. Článek Maďarsko a Slovensko se bouří: Evropský Soudní dvůr má rozhodnout o budoucnosti ruského plynu se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Když Kreml označil americkou bezpečnostní strategii za „pozitivní krok", něco se zásadně změnilo. Dokument vyvolal v Moskvě spokojenost a v Bruselu konsternaci. Ruský mluvčí Dmitrij Peskov nešetřil chválou: úpravy jsou „do značné míry v souladu s naší vizí". Evropští lídři mezitím hledali slova. Článek Moskva tleskala Trumpově strategii. Evropa zůstala v šoku se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Americký Kongres se chystá schválit obranný zákon, který výrazně ztíží prezidentu Donaldu Trumpovi plánované stahování amerických vojáků z Evropy. Kompromisní verze National Defense Authorization Act (NDAA) pro fiskální rok 2026 obsahuje přísná omezení, která fakticky blokují redukci vojenské přítomnosti na kontinentu bez souhlasu zákonodárců. Článek Kongres staví Trumpovi hráz: Evropa si americké vojáky podrží se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Po velké ekologické katastrofě v Zambii skupina farmářů žaluje čínskou společnost za technické selhání, konstrukční vady a špatné provozní řízení. Únik ropy, který podle nich zavinila společnost Sino Metals se údajně dotknul až 300 tisíc domácností. Tato žaloba může mít větší dopad než se na první pohled zdá a je chápána jako testovací případ toho, zda vůbec dokážou africké země volat Čínu k zodpovědnosti za provinění na jejich území.

Mark Zuckerberg v roce 2021 přejmenoval Facebook na Meta a vsadil miliardy na metaverse. Investoři kroutili hlavou. Dnes víme, že měli pravdu – technologický gigant právě oznámil, že přesouvá část investic z virtuální reality do chytrých brýlí s umělou inteligencí. A nejde o kosmetickou úpravu.

Některé značky z dětství přežily jen v nostalgických vzpomínkách. Jiné se transformovaly k nepoznání. A pak je tu Tesla – která s naším dětstvím nemá nic společného, ale přesto ji mnozí vnímají jako ikonu. Co se vlastně stalo s podniky, které kdysi definovaly českou ekonomiku? Článek Značky našeho dětství: Tesla, OP Prostějov, Pragoexport… Kam zmizely? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Ve čtvrtek večer se v Praze rozdávaly ceny AI Awards 2025 – ocenění, které už pátým rokem mapuje, kdo v Česku posouvá umělou inteligenci z teoretických debat do reálného světa. Šest projektů a osobností si odneslo uznání za to, že AI nezůstává jen v laboratořích, ale pomáhá sociálním pracovníkům, učitelům i pilotům dronů.

Evropská unie sahá po technologiích, které ještě před pár lety patřily spíše do sci-fi filmů. Satelity s vysokým rozlišením, nejnovější drony a umělá inteligence mají pomoci zastavit vlnu drog, která zaplavuje evropské města. Pokud jde o nelegální drogy, Evropa dosahuje krizového bodu, varoval minulý týden evropský komisař Magnus Brunner. A čísla mu dávají za pravdu.

Třináct a půl ročního platu. Tolik dnes stojí průměrný byt v Česku. V Praze dokonce patnáct. A nejde o dočasnou krizi – jde o novou normalitu, se kterou se budeme muset naučit žít. Článek Konec levných bytů: Proč se minulost nevrátí se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Evropská komise chtěla poslat majitele aut starších deseti let na technickou kontrolu každý rok. Členské státy EU včetně Česka ale návrh odmítly – zůstane to při stávajících dvou letech. Podle odcházejícího ministra dopravy Martina Kupky totiž data neukazují, že by právě stará auta byla hlavní příčinou nehod. A tak se Brusel tentokrát neprosadil. Článek Brusel řekl ne: Staré auto na STK jednou za dva roky stačí se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Bulharsko v osmdesátých letech. Pamatuju si ty příběhy – fronty na poukazy, radost z toho, že se vůbec podařilo sehnat místo u moře. Dnes sedíme v kavárně na Bali, plánujeme workation a řešíme, jestli si prodloužit pobyt o měsíc. Čtyřicet let, dva světy.

Když se evropští Zelení sešli v prosluněném Lisabonu, nesdíleli moment triumfu, ale frustraci. Strana, která ještě před pár lety vtiskla Evropské unii jméno Green Deal, dnes řeší dilema hodné shakespearovské tragédie: pokračovat ve spolupráci s Evropskou lidovou stranou, nebo se od ní demonstrativně odtrhnout?

Paříž má nový způsob, jak bojovat s dopravní zácpou. Není to další metro ani zelená vlna na semaforech. Je to prostě dražší parkování pro velká auta.

Představte si, že se každé ráno budíte s vědomím, že váš účet může být zablokovaný, mzda sražená a telefon plný nevyzvednutých hovorů od věřitelů. Že se bojíte mluvit o svém problému s rodinou, přáteli, dokonce i s odborníky, kteří by vám mohli pomoci. Přesně takto žije v Česku přibližně 600 tisíc lidí – každý třináctý až čtrnáctý dospělý.

Váš telefon vibruje. Na displeji se objeví mapa s červeným bodem – váš stalker je tři ulice od vás. Sci-fi? Ne, realita, která čeká na jihokorejské oběti pronásledování.

Ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru pro indickou televizi India Today znovu potvrdil, co Moskva opakuje od začátku invaze: Donbas musí být ruský. „Buď osvobodíme tato území silou, nebo ukrajinské jednotky tato území opustí," prohlásil před svou státní návštěvou v Dillí.

Pětina českých dětí a dospívajících si představuje svůj dospělý život mimo Českou republiku. A čím jsou starší, tím chtějí pryč častěji. Není to jen pubertální vzdor ani romantická touha po dobrodružství. Je to racionální kalkulace mladých lidí, kteří si spočítali, že doma se jim prostě nevyplatí zůstat. Článek Exodus generace Z: Proč mladí opouštějí Česko se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Když Ursula von der Leyenová minulý týden předložila dva scénáře financování Ukrajiny, nešlo o akademickou debatu. Šlo o to zabránit tomu, aby Kyjevu v dubnu vyschly peníze na platy učitelů, lékařů i vojáků. A zároveň o test, zda Evropská unie dokáže jednat rychle, když se jí pod rukama rozpadá geopolitická pozice.

Francouzský prezident Emmanuel Macron údajně varoval Volodymyra Zelenského, že Spojené státy by mohly Kyjev zradit v otázce území – a to bez jasných bezpečnostních záruk. Informaci přinesl německý Der Spiegel s odkazem na uniklou poznámku z pondělního telefonátu evropských lídrů. Pokud je citace přesná, jde o mimořádně otevřené vyjádření pochybností o americkém přístupu k mírovým jednáním.

Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě Alexus Grynkewich prohlásil, že kontinent si poradí i s menším počtem amerických vojáků. Jeho slova přicházejí v době, kdy Trumpova administrativa zvažuje přesun až 10 000 vojáků z východní Evropy do Indo-Pacifiku. Jenže mezi sebevědomým prohlášením a realitou může být propast.

Ve středu večer se ve Washingtonu odehrála scéna, která by ještě před rokem byla téměř nemožná: prezidenti Rwandy a Demokratické republiky Kongo si podali ruce a podepsali mírovou dohodu. Zprostředkovatelem byl Donald Trump, který si libuje v roli globálního mírotvůrce. „Myslím, že to bude velký zázrak," prohlásil americký prezident s typickou sebejistotou.

Belgický přístav Zeebrugge má problém. Ne technický, ne bezpečnostní – politický. Ruské tankery tu pravidelně kotví, překládají náklad a pokračují dál. Formálně je všechno v pořádku: plyn, který přepravují, pochází z Ameriky nebo Kataru. Jenže lodě patří Rusům. A Evropská unie se teď rozhodla, že tahle mezera v sankcích je příliš velká na to, aby ji dál ignorovala.

Podnikání přináší svobodu, ale i zodpovědnost. Každý měsíc je potřeba zaplatit náklady, odvody, daně a současně zvládnout tlak ze strany věřitelů či dodavatelů. Pokud se podnikatel dostane do situace, kdy už své závazky nezvládá, může být řešením insolvence — konkrétně oddlužení OSVČ. Článek Oddlužení OSVČ: kompletní průvodce insolvenčním řešením pro podnikatele se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Čtyři země bojkotují příští ročník Eurovision Song Contest poté, co Evropská vysílací unie povolila účast Izraele. Irsko, Španělsko, Nizozemsko a Slovinsko odmítly vysílat soutěž nebo se jí zúčastnit – a ukázaly tím, že i zdánlivě apolitická zábava může být politickým bitevním polem. Článek Eurovize 2026: Když hudební soutěž rozdělí Evropu víc než politika se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Evropa uvaluje na Rusko sankce za válku na Ukrajině. FIFA mezitím posílá evropským klubům vzkaz: zaplaťte ruským týmům, nebo vás vyřadíme ze hry. Vyšetřování odhalilo, že mezinárodní fotbalová federace systematicky nutí kluby ignorovat sankční režim a riskovat tak porušení vlastních národních zákonů. Zaplaťte, nebo budete tři roky stát West Ham United se dostal do pěkné […] Článek FIFA proti sankcím: Když fotbalový byznys vítězí nad mezinárodním právem se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Andrej Babiš oznámil, že se vzdává holdingu Agrofert. Nevratně a natrvalo. Firma, kterou budoval třicet let, mu už nepatří a nevrátí se ani po konci politické kariéry. Akcie poputují do trustové struktury pod správu nezávislého správce. Děti dostanou Agrofert až po Babišově smrti. Zní to jako definitivní tečka za příběhem, který český politický život komplikuje víc než deset let. Jenže – je to opravdu tak? Článek Babiš se vzdává Agrofertu. Definitivně, tvrdí. Ale je to opravdu konec? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Rozhovor s Petrou Savino, zakladatelkou a výkonnou ředitelkou firmy S1 Solutions. Článek Petra Savino: Švýcarsko si chrání svoji autonomii, přímou demokracii a stabilní systém se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Brusel se rozhodl pro krok, který ještě před pár lety zněl jako science fiction. Evropská unie hodlá uvolnit environmentální předpisy, aby umožnila více těžby na vlastním území. Plán RESourceEU má jasný cíl – zbavit se závislosti na Číně v dodávkách kritických surovin. Článek Evropa chce těžit víc. A proto změní pravidla hry se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Léky na hubnutí se staly fenoménem, který přesáhl ordinace lékařů. Ozempic, Wegovy, Mounjaro — názvy, které ještě před pár lety nikoho nezajímaly, dnes rezonují od fitness center po celebrity magazíny. A zatímco jedni v nich vidí zázračné řešení, jiní varují před nebezpečným kultem štíhlosti. Světová zdravotnická organizace (WHO) teď poprvé jasně řekla, jak by se tyto preparáty měly používat. A hlavně — kdo by k nim měl mít přístup. Článek WHO dává Ozempicu zelenou. Ale ne každému se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Keir Starmer slibuje britským voličům, že napraví ekonomickou díru po Brexitu. Jenže Evropská unie má plné ruce práce s válkou na Ukrajině a vlastními problémy. A britský premiér navíc stále trvá na červených liniích, které mu moc prostoru k manévrování nedávají.

Když americká módní skupina Capri Holdings v roce 2018 kupovala Versace za dvě miliardy dolarů, vypadalo to jako sázka na jistotu. Ikonická italská značka s hlavou Medúzy v logu, glamour v DNA a Donatellou Versace v čele kreativního týmu – co by se mohlo pokazit? Ukázalo se, že téměř všechno. V prosinci Capri prodala Versace italskému gigantovi Prada za 1,38 miliardy dolarů. Ztráta? Zhruba 700 milionů.

Čechy Čechům? Tuhle politiku v nové koalici razí Tomio Okamura. Ke škodě samotných domorodců. Kdyby SPD zůstala u odporu k migračnímu paktu, bylo by vše v pořádku. Nikdo nechce, aby nám Evropská unie nutila přiběhlíky z afrických a muslimských zemí, kteří představují bezpečnostní hrozbu a finanční zátěž. Jenže tato xenofobní partaj tu nechce nikoho.

Když belgická policie vtrhla do budov unijní diplomacie a zadržela bývalou šéfku EEAS Federicu Mogheriniovou, Evropská komise rychle vysvětlila: to není náš problém. Jenže hranice mezi institucemi nejsou tak ostré, jak by se mohlo zdát.

Zatímco Washington hrozí cly a Brusel káže o hodnotách, Indie chystá rudý koberec pro Vladimira Putina. Ruský prezident přiletí na dvoudenní summit, který má jasný vzkaz: New Dillí si nenechá diktovat, s kým obchodovat. A už vůbec ne od Donalda Trumpa.

Emmanuel Macron přiletěl do Pekingu s jasným cílem: přesvědčit Čínu, aby pomohla ukončit válku na Ukrajině. Francouzský prezident strávil tři dny v Číně, setkal se s Si Ťin-pchingem v monumentální Velké síni lidu a zdůraznil, jak zásadní je dialog mezi oběma zeměmi. Jenže co když druhá strana vidí tento dialog trochu jinak?

Když ukrajinské námořní drony koncem listopadu zasáhly ruské tankery v Černém moři, v Ankaře si rychle spočítali, jak moc jsou zranitelní. Polovina energie z Ruska – a teď se tahle infrastruktura ocitá pod palbou. Pro zemi, která pokrývá přes 90 % svých energetických potřeb z dovozu, to není abstraktní geopolitická hrozba. Je to přímý zásah do tepny, která drží ekonomiku při životě.

Chytré telefony, hodinky, auta i domácnosti dnes sbírají data o každém našem kroku – často bez našeho vědomí. Jak se změní pojem soukromí, když technologie dokážou předvídat naše chování dřív, než si ho uvědomíme sami?

Automatizace mění nejen tovární haly, ale i základní pravidla ekonomiky. Když stroje vytlačí lidi z práce, kdo zaplatí na důchody, školy a nemocnice? A co když HDP poroste, ale daňové příjmy klesnou? Článek Až roboti nahradí zaměstnance: Kdo bude platit daně a vydělávat na důchody? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Představa, že by někdo v Bruselu nebo Washingtonu mohl stisknout tlačítko a Putinovi zhasnout obrazovku, zní lákavě. Realita je složitější – ale to neznamená, že by Západ neměl nástroje, jak Kreml technologicky sevřít. Má k tomu ale dost odvahy?

V lednu 2027 se uzavře poslední ventil. Evropská unie se dohodla na úplném zastavení dovozu ruského zkapalněného plynu, o deset měsíců později skončí i dodávky plynovody. Jde o historický krok, který má ukončit energetickou závislost na Moskvě a zároveň Kremlu ztížit financování války na Ukrajině.

Dva roky vyjednávání, desítky kompromisů – a výsledek? Evropská unie má svůj první společný protikorupční zákon. Dohoda z 2. prosince přináší harmonizované definice korupčních trestných činů a minimální standardy trestů napříč všemi členskými státy. Pro Českou republiku, která se v žebříčku vnímání korupce propadla na 46. místo, to znamená povinnost přizpůsobit národní legislativu. Jenže přesná lhůta? Ta zatím není jasná.

Večer 5. Prosince, který letos připadá na pátek, patří v českých domácnostech tradičně Mikulášovi, andělovi a čertovi. Co kdysi dělali sousedé nebo starší sourozenci zadarmo, je dnes často placená služba. Ceny? Ty se pohybují od symbolických stokorun až po tisíce.

Zatímco se svět baví o tom, kdy a jak skončí válka na Ukrajině, Norsko s Německem v Bruselu oznámily, že do konce roku pošlou dalších 700 milionů eur na nákup zbraní pro Kyjev. Norové dají 500 milionů, Němci 200 milionů – obojí skrz alianční program NATO, který umožňuje nakupovat americkou vojenskou techniku. Není to charita. Je to investice do toho, aby Ukrajina mohla vyjednávat o míru z pozice síly, ne zoufalství.

Zatímco americký vyslanec Steve Witkoff jedná s Vladimirem Putinem o budoucnosti Ukrajiny, v Bruselu se ministři zahraničí NATO snaží přijít na to, jak se do hry vůbec dostat. Aliance, která dva roky podporovala Kyjev zbraněmi a výcvikem, teď zjišťuje, že o jejím osudu se rozhoduje bez ní. Článek NATO chce místo u stolu. Jenže stůl je v Moskvě se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Ursula von der Leyen čelí možná nejhorší krizi své kariéry. A tentokrát nejde o sporné SMS se šéfem Pfizeru ani o pochybnosti kolem nominací komisařů. Evropská veřejná prokuratura zadržela dvě z nejvýznamnějších postav bruselské diplomacie – bývalou šéfku unijní zahraniční politiky Federicu Mogherini a vysokého diplomata Stefana Sannina.

Brusel má velký problém. Evropská komise hledá cestu, jak podpořit Ukrajinu prostřednictvím zmrazených ruských aktiv, ale Belgie tvrdošíjně odmítá návrhy, které by mohly uvolnit stovky miliard eur. Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot to dnes v Bruselu řekl jasně: „Máme pocit frustrace z toho, že nás nikdo nevyslyšel."