Ekonomický magazín

Čtyři roky od začátku rozsáhlé ruské invaze se konflikt na Ukrajině proměnil v něco, co vojenští stratégové před deseti lety jen těžko předvídali. Klasická tanková válka ustoupila souboji technologií, kde rozhodují drony za pár tisíc korun a umělá inteligence koordinující jejich roje. Zdeněk Kříž z brněnské Masarykovy univerzity to říká přímo: klasická mechanizovaná válka, jakou svět viděl v Iráku v roce 2003, už v tomto prostředí není možná. Článek Válka dronů: Jak se Ukrajina stala laboratoří budoucích konfliktů se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Osm dní ve vesmíru. To byl plán. Realita? Devět měsíců. Astronauti Suni Williams a Barry 'Butch' Wilmore odstartovali v červnu 2024 k Mezinárodní vesmírné stanici na rutinní testovací misi. Domů se vrátili po 286 dnech a ne v lodi, která je tam dopravila. NASA nyní zveřejnila vyšetřovací zprávu, která odhaluje nejen technické problémy Boeingu, ale především vlastní manažerské selhání. Článek Když osm dní trvá devět měsíců: NASA přiznává vážné chyby u Starlineru se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Záhřeb odmítl žádost Budapešti a Bratislavy o přepravu ruské ropy přes svůj Jadranský ropovod. Nabídl alternativu – ropu z jiných zdrojů. Maďarsko a Slovensko ale trvají na ruské, protože je o třicet procent levnější. A tak místo dohody přišla energetická krize a diplomatické třenice. Článek Chorvatsko zavřelo ventil: Ruská ropa do Maďarska a Slovenska nepoteče se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Šest milionů lidí. Rusko na hranicích, Bělorusko za zády, Kaliningrad jako ruská enkláva v srdci regionu. Armáda čítající čtyřicet tisíc vojáků. A teď si k tomu přidejte amerického prezidenta, který se hádá s Dánskem o Grónsko a nahlas zpochybňuje smysl NATO. Přesně v této situaci se nachází pobaltské státy – a jejich reakce je překvapivě klidná. Přinejmenším navenek. Článek Připraveni bojovat hned dnes večer. Pobaltí varuje před křehkostí NATO se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Když stát přijme dar od odsouzeného drogového překupníka a pak zjistí, že kryptoměna možná pochází z nelegálních obchodů, není divu, že potřebuje poradit. Otázka zní: muselo to stát přes sedm milionů korun? Ministerstvo spravedlnosti právě zveřejnilo, kolik zaplatilo externím expertům za to, aby mu pomohli vymotat se z bitcoinové kauzy, která loni otřásla vládou a stála místo ministra Pavla Blažka. Článek Sedm milionů za rady. Kolik stojí bitcoinová chyba státu? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Washington se chystá uzavřít s Rijádem dohodu, která by ještě před pár lety byla nemyslitelná. Prezident Donald Trump informoval Kongres, že navrhovaná smlouva o civilním jaderném programu pro Saúdskou Arábii nebude obsahovat tradiční pojistky proti šíření jaderných zbraní. Žádný zákaz obohacování uranu. Žádné právo MAAE na neohlášené inspekce. Prostě nic z toho, na čem americká diplomacie desítky let trvala jako na základní podmínce. Článek USA otevírají Saúdům cestu k jaderné energii – bez pojistek se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Představte si, že se dva sousedé dohodnou na stavbě společného domu. Nakoupí materiál za stovky miliard, najdou architekty, přizvou i třetího partnera. A pak se tři roky hádají o to, kdo bude držet kladivo. Přesně to se děje s nejambicióznějším evropským obranným projektem posledních dekád – stíhačkou budoucnosti FCAS. Článek Evropská stíhačka za 100 miliard? Francie a Německo se hádají o velení se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Rozhovor s Pavlem Svobodou, velvyslancem ČR ve Vatikánu Článek Pavel Svoboda: Velvyslanec nevyjadřuje svoje osobní názory, ale výhradně jen postoje svého státu se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Evropská unie uvalila na Rusko za anexi Krymu a invazi na Ukrajinu rozsáhlé sankce. Přesto se vojenské vybavení z unijních zemí do Ruska stále dostává – a cesty vedou především přes Turecko a Čínu. Nová studie mnichovského Institutu pro hospodářský výzkum ukazuje, jak sofistikované jsou mechanismy obcházení embarga a proč se s nimi tak těžko bojuje.

Premiér Andrej Babiš si vybral nepřítele. Není jím opozice, ani Brusel jako takový. Je jím systém obchodování s emisními povolenkami, který podle něj stál Česko už téměř 160 miliard korun. A teď chce tento systém změnit – za každou cenu. Článek Babiš vyhlásil válku emisním povolenkám. Má vůbec šanci vyhrát? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Donald Trump znovu přitáhl pozornost veřejnosti. Tentokrát slibuje, že nařídí Pentagonu a dalším agenturám zveřejnit dosud utajované dokumenty o mimozemšťanech a neidentifikovaných létajících objektech. Impulsem byly výroky Baracka Obamy o tom, že mimozemšťané existují, ale nikdo je nedrží v Area 51. Jde o průlom v transparentnosti, nebo jen o další kolo politického divadla? Článek Trump slibuje odtajnění dokumentů o UFO. Opravdu se něco dozvíme? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Americký prezident dal Íránu ultimátum: deset až patnáct dní na uzavření dohody o jaderném programu. „Buď dosáhneme dohody, nebo to pro ně bude politováníhodné," prohlásil s typickou nevybíravostí. Odpověď z Teheránu přišla vzápětí – v dopise generálnímu tajemníkovi OSN António Guterresovi íránská vláda pohrozila, že v případě útoku budou „všechny základny, zařízení a majetek nepřátelských sil v regionu legitimními cíli".

Zatímco na frontě stále zuří boje a Kyjev denně žádá spojence o další dodávky zbraní, ukrajinská vláda právě udělila první licence na export vojenského materiálu. Paradox? Spíš pragmatismus země, která za necelé čtyři roky války vybudovala obranný průmysl lákající zákazníky od Baltu po Blízký východ – což by ještě před pár lety znělo jako sci-fi scénář. Článek Z příjemce pomoci exportérem. Ukrajina míří na miliardový trh se zbraněmi se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Pražské vodovody a kanalizace snížily v loňském roce ztráty vody na 14,82 procent. V meziročním srovnání se jedná o mírný pokles. Ještě v roce 1996 ztráty výrazně přesahovaly čtyřicet procent, na přelomu tisíciletí pak zhruba třetinu celkové spotřeby pitné vody. Článek PVK loni snížily ztráty vody, padají pod patnáct procent se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Když Donald Trump v lednu letošního roku oznámil vznik nové mezinárodní platformy s názvem Rada míru, sliboval revoluci v řešení globálních konfliktů. Ve čtvrtek ve Washingtonu se konalo první zasedání tohoto orgánu – a hlavní evropští spojenci USA na něm chybí. Místo Berlína, Paříže nebo Londýna sedí u stolu Maďarsko a hrstka dalších států. Jak si tuto situaci vysvětlit? Článek Evropa odmítla Trumpovu Radu pro mír. Začíná nová diplomatická válka? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Německý kancléř Friedrich Merz poslal jasný vzkaz do Washingtonu: pokud Donald Trump chce světu vnucovat svou celní politiku, Evropa se k tomu nepřipojí. A pokud to půjde příliš daleko, Evropané jsou připraveni se bránit. Zároveň ale Merz mluví o „strategickém partnerství" s Čínou. Berlín dělá něco, co by bývalá kancléřka Merkelová nikdy neudělala – hraje na vlastní pěst. Článek Merz vzdoruje Trumpovi a podává ruku Číně. Nový kurz Berlína? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Americká administrativa tlačí na NATO, aby ukončilo svou misi v Iráku už v září letošního roku. Jde o první viditelný krok v širší kampani Bílého domu, která má alianci vrátit k původnímu účelu: obraně euroatlantického prostoru. Mise v Kosovu, partnerství s Ukrajinou i spolupráce s indo-pacifickým regionem – to vše má podle Washingtonu jít stranou. Diplomaté v Bruselu tomu říkají „návrat k továrnímu nastavení". Článek Konec globálního NATO? Washington chce alianci zúžit, Irák a Kosovo mají padnout první se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Zatímco vědci volají po snížení spotřeby masa a politici slibují zelenou transformaci, Evropská unie posílá desítky miliard eur ročně na podporu živočišné výroby. Nová studie ukazuje, že hovězí a jehněčí maso dostává z evropských dotací 580krát více peněz než luštěniny. Paradox? Spíš logika systému, který vznikl v jiné době a v jiné Evropě.

Viktor Orbán tentokrát nešetří kritikou na adresu OSN. Organizace je podle něj vyčerpaná, mezinárodní instituce za poslední dekádu extrémně zeslábly. A co s tím? Americký prezident Donald Trump podle maďarského premiéra přišel s odpovědí: „Udělejme místo nich něco nového a dejme věcem nový impuls." Výsledkem je Rada pro mír, nová platforma, která si klade za cíl nahradit to, co tradiční struktury údajně nedokážou. Článek Konec OSN? Orbán a Trump hledají mír po svém se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Když Emmanuel Macron minulý týden znovu otevřel debatu o společných evropských dluhopisech, reakce z Berlína a dalších hlavně severských hlavních měst nepřekvapila. „Ne, děkujeme," znělo stručně. Článek Bez společného dluhu Evropa oslabí. Macron má tentokrát pravdu se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Petrochemický gigant Orlen Unipetrol loni vykázal ztrátu 5,9 miliardy korun. Na první pohled katastrofa – ale předloni dosáhla ztráta výše 16,3 miliardy korun. Ztráta sice přetrvává, je však výrazně nižší. Jde o začátek obratu, nebo jen dočasné zlepšení v jinak neutěšené situaci? Článek Unipetrol snížil ztrátu o dvě třetiny. Stačí to? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Petro Porošenko, někdejší ukrajinský prezident přezdívaný Čokoládový král, má pro každého, kdo sedá k jednacímu stolu s Vladimirem Putinem, dvě jasná pravidla: nikdy mu nevěřte a začněte vyjednávat až z pozice síly. Obává se, že právě tyto zásady jsou v současných mírových rozhovorech zprostředkovaných Spojenými státy zcela ignorovány. Článek „Pamatujte, že Putin je důstojník KGB“. Bývalý ukrajinský prezident varuje před ruskou hrou se Zelenským se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Blízký východ se opět ocitá na ostří nože. Zatímco Washington vyslal do Perského zálivu dvě letadlové lodě a otevřeně mluví o vojenském úderu proti Teheránu, Moskva varuje před „hrou s ohněm". Diplomatická jednání v Ženevě skončila bez průlomu a svět sleduje, zda se z hrozeb stane realita. Přinejmenším rétorika naznačuje, že čas na dohodu rychle vyprší. Článek Amerika míří na Írán. Rusko varuje: Hrajete si s ohněm se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Vrací se Alena Schillerová a s ní elektronická evidence tržeb. S vehemencí hodnou lepšího účelu už zase zaměřuje mohutný státní aparát špatným směrem. Z hotelů, restaurací a maloobchodu žádné zázračné desítky miliard nevymáčkne. A pokud opravdu zavede šmírovací systém i pro stovky tisíc malých řemeslníků, pak hrozí, že výsledkem bude spíše ztráta. Proč, proboha, nejde raději cestou paušální daně? Ta se osvědčila v malém, určitě ji lze nasadit ve větším měřítku. Článek Schmarcz: Už jsou tady zase! Kdo? Přece zdivočelí účetní s EET… se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Moskevský reklamní specialista Alexander si ještě loni myslel, že válka je někde daleko. Teď ji vidí každé ráno – v ceně své kávy. Káva z oblíbené kavárny zdražila za měsíc o čtvrtinu. Jeho měsíční nákup potravin vyskočil z 35 tisíc rublů na 43 tisíc. Přes dvacet procent navíc za stejný košík. Válka na Ukrajině se po čtyřech letech vrací domů – tentokrát u pokladen supermarketů. Článek Putin může vyhrávat bitvy. Ale prohrává nákupní košík se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Bratislava vyhlásila stav ropné nouze. Poprvé od dob, kdy sovětské ropovody začaly zásobovat satelity východního bloku, se Slovensko ocitlo bez pravidelných dodávek ruské ropy. Důvod? Poškozený ropovod Družba na ukrajinském území a politická patová situace, která připomíná spíš šachovou partii než energetickou krizi. Článek Slovensko bez ruské ropy. Fico čelí první skutečné energetické zkoušce se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Zatímco politici a komentátoři opakují mantru o „válečné únavě" a slábnoucí podpoře Ukrajiny, obyčejní Češi dělají přesný opak. Iniciativa Dárek pro Putina hlásí rostoucí zájem dárců – lidé posílají na frontu víc peněz než v předchozích letech. Co to vypovídá o české společnosti? Článek Češi znovu otevírají peněženky pro Ukrajinu se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Po několika letech se opět otevírá otázka rozhlasových a televizních poplatků. Někdo tomu říká „koncese“, což je archaismus z doby, kdy rozhlasové vysílání teprve začínalo. Tehdy platilo jednoduché pravidlo: máš přijímač, zaplať za to, že posloucháš – k rozhlasovým přijímačům tedy stát prodával koncese. Článek Švehla: Koncesionářské poplatky – kolik stojí nezávislost? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Donald Trump chce do roku 2050 čtyřnásobně zvýšit americké jaderné kapacity na 400 gigawattů. Velkolepá vize energetické nezávislosti a technologického náskoku v éře umělé inteligence. Ve skutečnosti? Tři roky po premiéře ChatGPT nestojí v USA ani jediná nová jaderná elektrárna. Článek Trump slibuje jadernou renesanci. Realita? Prasklé trubky a reaktory na papíře se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Francouzsko-německý projekt stíhačky šesté generace FCAS, který měl být vlajkovou lodí evropské obranné spolupráce, je ohrožen. Německý kancléř Friedrich Merz poprvé veřejně připustil, že Berlín může hledat jiné partnery, pokud se nepodaří vyřešit zásadní neshody s Paříží. Jde o víc než politickou roztržku – jde o fundamentálně odlišné představy o budoucnosti vzdušného boje. Článek Stíhačka budoucnosti v troskách: Merz otevřeně pochybuje o projektu s Francií se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Americká administrativa zveřejnila nové podrobnosti o údajném čínském jaderném testu z června 2020. Podle Washingtonu šlo o tajnou podzemní zkoušku na testovacím místě Lop Nor v západní Číně. Peking obvinění rezolutně odmítá a mluví o politické manipulaci. Jenže pravda se v tomto případě hledá těžko – a možná ji nikdo skutečně hledat ani nechce. Článek Tajný čínský jaderný test? Washington ukazuje data, Peking zuří se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Český hypoteční trh vstoupil do roku 2026 v plné síle. Banky a stavební spořitelny v lednu poskytly úvěry za 35,5 miliardy korun – o 57 procent více než před rokem. Průměrná úroková sazba přitom klesla na 4,48 procenta. Pokračuje tak trend z roku 2025, který se stal druhým nejúspěšnějším v historii hypotečního financování. Článek Hypotéky znovu lákají. Češi si v lednu půjčili o polovinu víc než loni se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Marco Rubio, americký ministr zahraničí, přijel do Budapešti s darem, jaký se v diplomacii nevidí každý den. Viktoru Orbánovi slíbil „zlatý věk" vzájemných vztahů – a k tomu potenciální finanční injekci, pokud by Maďarsko narazilo na ekonomické potíže. Dva měsíce před volbami? To už není diplomacie, to je kampaň. Z Bruselu to vypadá přesně tak, jak to je: jako pokus Washingtonu vměšovat se do evropské politiky a testovat, jak daleko může zajít v trhání EU zevnitř. Článek Rubio v Budapešti: Když americký ministr rozdává sliby před cizími volbami se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Babiš to konečně řekl nahlas. Zrušit F-35? Třicet miliard pryč. Premiér při návštěvě liberecké nemocnice potvrdil, co se v kuloárech šeptalo už delší dobu: projekt amerických stíhaček je natolik rozjetý, že cesta zpět neexistuje. Přinejmenším ne bez bolestivé finanční rány, která by státní kasu zasáhla víc než lecjaká krize. Článek Předvolební sliby končí. F-35 zůstanou – a budou stát stovky miliard se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Bezpečnost není jen o drátech a vojácích. Potřebujete k ní živé vesnice, fungující firmy, lidi s důvodem zůstat. Právě tohle dnes chybí regionům na východním okraji Evropské unie – a Brusel si toho je bolestně vědom.

Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny nedoporučil vydat premiéra Andreje Babiše ani předsedu Sněmovny Tomia Okamuru k trestnímu stíhání. Verdikt překvapil snad jen ty nejoptimističtější zastánce rovnosti před zákonem. Článek Imunita jako pojistka: Babiš a Okamura zůstávají nedotknutelní se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Když americký prezident pohrozí vypnutím platebních systémů, není to sci-fi – je to geopolitická realita. Britské banky proto tento týden zahajují projekt, který by měl zemi ochránit před tím, aby se ze dne na den vrátila do éry hotovosti. A není to jen britský problém. Článek Britské banky se bojí Trumpa. Plánují vlastní alternativu k Visa a Mastercard se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Ulice kubánského hlavního města se mění v nehygienické skládky. Ze 106 popelářských vozů jich kvůli nedostatku paliva jezdí jen 44. Obyvatelé čekají na svoz odpadu i dva týdny. A zatímco se hromady odpadků rozrůstají, americký prezident Donald Trump hovoří o „humanitární hrozbě" – přičemž právě jeho politika za tímto kolapsem stojí. Článek Havana se topí v odpadcích. Trump mluví o humanitární krizi. Sám ji přitom pomohl způsobit se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Zatímco politici diskutují o emisních cílech a zelených dealech, Evropa se tiše, ale neúprosně mění v jiný kontinent. Vědecký poradní sbor EU právě zveřejnil varování, které by mělo znepokojit každého: na scénář oteplení o čtyři stupně Celsia nejsme připraveni. Vůbec.

Když americký prezident Donald Trump letos v lednu svolal do Washingtonu první zasedání své nové „Rady míru", většina evropských zemí zareagovala způsobem, který diplomaté obvykle popisují jako „zdrženlivý". Poděkovali za pozvánku a zůstali doma. Článek Trumpova Rada míru: Evropa zůstává na lavičce náhradníků se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Když se letos v lednu z tokijské zoo Ueno vracely pandy Xiao Xiao a Lei Lei do Číny, Japonci se s nimi loučili slzami. Poprvé po desetiletích zůstalo Japonsko bez čínských pand. Peking ukázal, že umí trestat i jinak než cly a vojenskými cvičeními. Článek Trump, Čína a Japonsko: Hraje se o víc než jen o Tchaj-wan se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Polovina února 2026, Mnichov. Desítky hlav států, stovky politiků, tisíce novinářů. Mnichovská bezpečnostní konference, každoroční setkání globální elity, tentokrát připomínala spíš pohřeb než diplomatický rituál. Pohřeb světa, který jsme znali posledních třicet let. Článek Mnichov 2026: Když se Evropa budí z amerického snu se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

EU má dost čekání. Brusel chce zakázat poskytování námořních služeb ruským tankerům s ropou a to i bez souhlasu skupiny G7. Unijní komisař pro hospodářství Valdis Dombrovskis dal jasně najevo, že pokud se Washington, Tokio nebo Londýn nebudou chtít přidat, EU do toho půjde sama. Jde o zásadní posun v přístupu k sankcím proti Moskvě. Článek EU chce udeřit na ruskou ropu sama. Bez čekání na Ameriku se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Francouzský prezident Emmanuel Macron je jediným zahraničním politikem, kterému důvěřuje více než polovina Čechů. Na opačném pólu se usadili ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Donald Trump – oba s masivní nedůvěrou přesahující 80 procent. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, který mapoval postoje české veřejnosti k předním světovým lídrům. Článek Macron vede, Putin a Trump propadli. Důvěra Čechů k zahraničním lídrům má jasný vzorec se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Zatímco Kreml stále mluví o „speciální vojenské operaci" a neochvějné síle Ruska, čísla vypovídají jiný příběh. Jürgen Hardt, dlouholetý zahraničněpolitický expert CDU/CSU, to formuloval jasně: „Situace Ruska je kritičtější, než by nám někteří chtěli namluvit." Ruská ekonomika se potácí. Válka žere zdroje jako šílená. A mezinárodní izolace? Ta se jen prohlubuje. Pojďme se podívat, co se skutečně děje za fasádou kremelské propagandy.

Když se zavře ruský kohoutek: Maďarsko sahá po strategických rezerváchKdyž 27. ledna přestala téct ropa ropovodem Družba, Maďarsko a Slovensko se ocitly v situaci, kterou energetici nazývají „stresovým testem". Nyní, tři týdny poté, maďarská ropná společnost MOL žádá o uvolnění čtvrt milionu tun strategických zásob. Jde o první skutečnou zkoušku systému, který obě země budovaly právě pro takové chvíle – a ukazuje se, že pojistka možná bude potřeba. Článek Když se zavře ruský kohoutek: Maďarsko sahá po strategických rezervách se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Premiér Andrej Babiš nedávno označil sociální sítě za „mor, který ničí život dětem". Silná slova, která rezonují s obavami mnoha rodičů. Jenže co s tím? Zatímco Francie chystá zákaz pro mladší patnácti let a Austrálie už ho zavedla, Evropská komise varuje před unáhlenými kroky. A Česko? To zatím zvažuje, diskutuje – a čeká, co udělají ostatní.

Když nejvyšší vojenští velitelé Německa a Británie společně píšou do novin, že zbrojení není podnět k válce, ale zodpovědnost, stojí za tím víc než jen diplomatická fráze. Generál Carsten Breuer a Richard Knighton, náčelník britského generálního štábu, nedávno zveřejnili v The Guardian a Die Welt text, který má veřejnosti vysvětlit, proč Evropa prochází největším přezbrojováním od konce studené války.

Donald Trump slibuje americkým voličům levnější benzín. Klíč k tomu vidí ve Venezuele, zemi s údajně největšími ropnými zásobami na světě. Po zadržení prezidenta Nicoláse Madura minulý měsíc americký prezident oznámil, že zemi navštíví a její ropný průmysl „otevře" americkým firmám. Článek Trump chce těžit venezuelskou ropu. Jenže nikdo neví, kolik jí vlastně je se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Když prezident Petr Pavel před dvěma lety představil nápad nakupovat dělostřeleckou munici pro Ukrajinu mimo tradiční unijní kanály, mnozí skeptici kroutili hlavou. Dnes čísla mluví jasně: iniciativa dodala na Ukrajinu zhruba 4,4 milionu kusů velkorážové munice a stala se páteří ukrajinské obrany. Jenže právě ve chvíli, kdy projekt prokazuje svou životní důležitost, mu dochází dech.

Sedmdesát pět lidskoprávních organizací varovalo Evropskou unii: pokud chce deportovat více lidí, neměla by kopírovat americkou ICE. Podle nich se ale EU vydává právě tímto směrem. Návrh nařízení, který je už v implementační fázi, by mohl proměnit evropské ulice, školy i nemocnice v prodlouženou ruku migrační policie – včetně domovních razií bez soudního příkazu. Článek EU zpřísňuje migraci. Aktivisté mluví o kopírování ICE se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Bezpečnostní konference v Mnichově měla přinést odpovědi. Místo toho ukázala, jak rychle se rozpadá svět, který jsme znali. Světoví lídři se sjeli s nadějí na jasná řešení – odcházeli s vědomím, že pravidla hry se mění rychleji, než dokážeme formulovat nová pravidla. Článek Trump, Grónsko a Ukrajina: Co odhalila Mnichovská konference se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Když se koncem ledna zastavil ropovod Družba, Budapešť se ocitla v pasti vlastní energetické politiky. Teď žádá Chorvatsko o pomoc – a čeká, jestli mu Záhřeb otevře ventil, nebo zavře dveře. Příběh o ropě, sankcích a tom, co se stane, když stát vsadí všechno na jednu kartu. Článek Maďarsko žebrá o ruskou ropu. Rozhodnutí je teď na Chorvatsku se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Mnichovská bezpečnostní konference ukázala, že transatlantické partnerství sice formálně funguje, ale staré jistoty jsou pryč. Evropa a Amerika se navzájem potřebují, jenže už si nevěří. A to mění všechno. Článek Vztah na dně: Evropa a Amerika se potřebují, ale důvěra je pryč se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Marco Rubio přiletěl v pondělí do Budapešti s jasným vzkazem: Maďarsko není problémem, ale partnerem. A aby to nebylo jen o slovech, přivezl s sebou dohodu o civilní jaderné spolupráci. Setkání s Viktorem Orbánem přichází v době, kdy maďarský premiér čelí nejtvrdšímu volebnímu souboji od roku 2010 – volby se konají už 12. dubna. Článek Jaderná diplomacie v Budapešti: Rubio pečetí americkou podporu Orbánovi se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

V současné době jsou rozmanité počítačové čipy čím dál důležitější komoditou. S rozvojem AI roste zájem technologických gigantů o ty nejpokročilejší a nejvýkonnější. Současně jsme obklopeni chytrými technologiemi, a tak je velký zájem i o ty obyčejnější čipy, které se používají například v automobilech. Článek Může se Indie stát důležitým výrobcem počítačových čipů? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Donald Trump vyjednává o přístupu k ložiskům vzácných zemin v Grónsku a na Ukrajině. Mezitím vědci v laboratořích testují mnohem prozaičtější řešení: nechat houby, aby vytěžily kovy z kontaminované půdy, nebo je vytáhnout z gigantických hald popela a rudého kalu. Budoucnost těžby možná nespočívá v kopání nových děr do země, ale v chytrém nakládání s tím, co už jsme vyhodili.

Představte si ekonomiku, kde významná část investic nevzniká proto, že by je někdo potřeboval, ale proto, že na ně vyšla dotační výzva. Kde firmy plánují projekty podle toho, co zrovna nabízí Brusel nebo ministerstvo. A kde politici raději sáhnou po evropských penězích než po domácím rozpočtu – je to méně vidět a voliči to ocení. Vítejte v české dotační realitě. Článek Dotace jako životní styl: jak se Česko naučilo žít z veřejných peněz se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Inflace klesá, ale centrální banka jako by to neviděla. V lednu klesla na 1,6 procenta – nejníž za téměř deset let. Přesto Česká národní banka drží základní úrokovou sazbu na 3,5 procentech a nechystá se ji snižovat. Co se děje? Čísla říkají jedno, bankovní rada druhé. A má k tomu důvod. Článek Když inflace klesá, ale sazby stojí. Proč ČNB nepovoluje? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Když se večer díváte do peněženky a přemýšlíte, jestli zaplatit elektřinu nebo splátku půjčky, nejste sami. V roce 2025 skončilo v osobním bankrotu přes 15 tisíc Čechů – o dvanáct procent víc než rok předtím. Přitom cesta k insolvenci málokdy začíná dramaticky. Spíš se skládá z drobných kompromisů, odložených plateb a půjček „jen na přechodnou dobu". Článek Sedm varovných signálů, že se blížíte k osobnímu bankrotu se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.