Industry Independent

České firmy teď sice neplánují hromadná propouštění, ale pozastavují nábory nových zaměstnanců. Zato v dalších zemích světa, přestože ani tam firmy nehýří optimismem, zatím stále celkově převažuje snaha nové pracovníky nabírat nad jejich propouštěním.

Loňský rok přinesl do leteckého průmyslu celou plejádu atraktivních novinek. O americkém vojenském bombardéru, který má letos poprvé vzlétnout, jsme referovali zde.

Tři čtvrtiny českých firem se připravují na pokles zisku. Výrobní firmy by rády zvýšily své ceny o pětinu, ale tvrdí, že ani tak jim zdražení nepokrývá jejich raketově rostoucí náklady. Polovina průmyslové výroby se zpožďuje, čtvrtina firem kvůli tomu přišla o zakázky. Český průmysl prostě nevstupuje do nového roku nijak radostně.

Americké ministerstvo energetiky (DOE) a americký Národní úřad pro jadernou bezpečnost (NNSA) oznámily, že se vědcům z National Ignition Facility (NIF), součásti Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL), podařilo poprvé v historii v laboratorních podmínkách dosáhnout energeticky ziskové jaderné fúze. Jinými slovy: při fúzi vzniklo více energie, než kolik jí dodaly lasery použité k jejímu zažehnutí. Je třeba podotknout, že úspěšný experiment byl součástí vojenského výzkumu a cesta od tohoto dílčího úspěchu ke komerčnímu využití v „mírové“ energetice bude ještě dlouhá.

Následujícími řádkami volně navazujeme na článek, v němž jsme se pokusili velmi stručně popsat vývoj umělé inteligence, resp. jeho zlomové momenty, v posledních zhruba dvou desetiletích. V současnosti je jedním z jeho nejsilnějších proudů výzkum v oblasti tzv. vtělené inteligence/kognice (embodied intelligence/cognition), resp. vtělených agentů (embodied agents). Ve zmíněném článku jsme naznačili, jaké pohnutky experty na umělou inteligenci k tomuto zaměření vedly, a nyní se pokusíme přiblížit, v jaké fázi se jejich výzkum aktuálně nachází.

Nově připravované kvantové počítače mají v Evropské unii sloužit výzkumu, ale také začínajícím podnikům a dalším firmám. Polovinu ze 100 milionů eur potřebných na pořízení této techniky dává Evropská komise.

Stejně jako se mění náš životní styl, mění se také skladba dárků pod vánočním stromečkem. Každý rok pod ním přibývají moderní technologie a nemusí se nutně jednat pouze o spotřební elektroniku. V českých domácnostech se pomalu, ale jistě zabydlují například 3D tiskárny, které by mohly být dobrým tipem na vánoční dárek třeba právě pro vás.

Vodík je považován za energetickou surovinu budoucnosti – pro průmysl i pro dopravu. Fosilní paliva skončí nejen z důvodů ekologických, ale i geopolitických. Ovšem není vodík jako vodík a budoucí podpora bude směřovat jen k některému.

V současném světě je jedním z hlavních celospolečenských témat udržitelnost, která pomalu, ale jistě vytlačuje ze scény digitalizaci a Průmysl 4.0, jež se již stávají samozřejmostí a díky tomu se o nich pomalu přestává mluvit. Naopak tzv. zelené technologie se čím dál tím více dostávají do popředí odborného i mediálního zájmu. Rozhodně se ale tentokrát nejedná o žádnou čistě marketingovou strategii. Dosažené reálné výsledky hovoří za vše.

EU chce omezit tržní sílu technologických gigantů legislativním balíčkem. Brusel je připraven stát se nekompromisní policií poté, co vstoupí v platnost akt o digitálních trzích (DMA) a akt o digitálních službách (DSA).

Okolo plánů skupiny Volkswagen postavit v Líních u Plzně gigafactory na výrobu baterií se rozpoutala napříč společností dalekosáhlá diskuse plná emocí. Zajímavé je, že se tato diskuse týká v podstatě jen toho, jestli továrnu ano, nebo ne. O samotné bateriové články v ní skoro vůbec nejde. Ale mělo by.

Zatímco česká vláda považuje možnou továrnu na výrobu baterií v místech bývalého vojenského letiště v Líních u Plzně za strategickou investici, místní jsou proti. Žabomyší válka připomíná spory našich předků popsané v humoristických románech o tom, kudy vést železniční trať.

Jak se projevují nové trendy ve stavebnictví v českém prostředí? Zajímavý průzkum ukázal, že polovina z dotázaných osob nějak spojených s tímto oborem vůbec žádné novinky z poslední doby nezaznamenala. Účastníci průzkumu si nejčastěji všimli existence technologie 3D tisku betonu. Ta je přitom sice slibná, ale do běžné praxe má ještě hodně daleko.

Evropská unie připravuje nová pravidla, která mají nastavit mantinely pro tvůrce a uživatele systémů umělé inteligence a případně i usnadnit žaloby za způsobení případné škody. Už i současné debaty o nich mohou ovlivnit digitální průmysl, zákaznické firmy, které používají nebo chtějí používat moderní technologie, i státní úřady a bezpečnostní sbory. A samozřejmě i úplně běžné lidi.

Trefný titulek ze zprávy o 13. summitu německého strojírenského průmyslu jsme si vypůjčili z deníku FAZ, který výstižně a objektivně hodnotí současnou situaci v nejdůležitějším odvětví našich sousedů. Němečtí průmyslníci od jara hlasitě žádali spolkovou vládu o ráznou pomoc, až dostali 200 miliard eur!

Nevyhlášená válka mezi USA a Čínou nabrala podobu střetu o nejmodernější technologie. Prezident Joe Biden tak mlčky navazuje na svého předchůdce Donalda Trumpa, který podporoval návrat výroby amerických firem zpět do USA.

Poměrně věrně zrcadlil stav českého průmyslu letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně. Zúčastnilo se ho 1 256 vystavujících firem ze 41 zemí, což je samozřejmě podstatně méně než před covidovou pandemií, ale zase o 20 % více než loni. Trval jen čtyři dny a navštívilo jej přes 52 000 návštěvníků. Zájem by tedy byl, především díky potřebě osobních kontaktů. A tuto možnost využili organizátoři vrchovatě. Na své si přišli zájemci o nejmodernější technologie i lobbisté všeho druhu.

Datová centra nacházíme stále častěji v chladných oblastech a jedno by mělo ještě letos začít fungovat ponořené do Tichého oceánu. Voda by je měla ochladit podobně jako arktický vzduch, a ušetřit tak obrovskou energii, kterou tato zařízení spotřebovávají. Ale odzvoněno zdaleka nemají ani datová centra v teplejších končinách – třeba v Libčicích u Prahy. Někteří zákazníci jim dávají přednost, protože nechtějí mít data uložena kdesi v neznámu a také se s provozovateli rádi domluví česky.

Nejbohatším člověkem na světě je podle žebříčku časopisu Forbes Elon Musk s majetkem 219 miliard dolarů (4,9 bilionu korun). Předstihl zakladatele společnosti Amazon Jeffa Bezose (171 miliard dolarů), který prvenství držel předchozí čtyři roky.

Koncem září vláda schválila v rámci úsporných opatření snížení limitů minimálních teplot na pracovištích. Tyto změny se nedotknou pouze lidí, ale také mnoha typů strojů, které ke svému fungování potřebují dostatečný teplotní komfort.

V zavádění průmyslových robotů hraje prim několik asijských států. Robotika v Evropě však dostává novou příležitost v důsledku pandemie covidu-19, který narušil dodavatelské řetězce a ukázal, že některou výrobu není dobré přesouvat na jiné kontinenty.

V zavádění průmyslových robotů hraje prim několik asijských států. Robotika v Evropě však dostává novou příležitost v důsledku pandemie covidu-19, který narušil dodavatelské řetězce a ukázal, že některou výrobu není dobré přesouvat na jiné kontinenty.

Americká vojenská pomoc Ukrajině začala už před několika lety. Dne 22. prosince 2017 schválila Trumpova administrativa dodávku protitankových střel Javelin Ukrajině, čímž završila téměř tříletou debatu ve Washingtonu o tom, zda by Spojené státy měly poskytnout smrticí obranné zbraně, aby čelily další možné ruské agresi v Evropě.

EU založila Evropskou vodíkovou banku, která disponuje s 3 miliardami eur, aby pomohla vybudovat budoucí trh s vodíkem. „Potřebujeme posunout naši vodíkovou ekonomiku,“ řekla při této příležitosti předsedkyně Ursula von der Leyenová. Tento krok je součástí programu REPowerEU, kterým Evropská komise reaguje na narušení globálního trhu s energií způsobené ruskou invazí na Ukrajinu.

Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně je nejvýznamnější akcí tohoto druhu ve střední Evropě. Hlavním tématem jeho 63. edice bude digitalizace průmyslu a pozornost bude věnována také energetické udržitelnosti. Partnerem letošního ročníku se stal francouzský region Auvergne-Rhône-Alpes.

V družicové komunikaci – největším trhu vesmírného průmyslu – probíhá posun od videovysílání k datovým službám. Tyto dny jsou toho dokladem.

Věda a technika – základ rozvoje moderní ekonomiky – ve střední a východní Evropě má, kulantně řečeno, velký potenciál, ale málo výsledků. Měly by pomoci další evropské peníze, které směřují i do Česka.

Česká republika zaostává podle Indexu DESI (Digital Economy and Society Index), který hodnotí digitální rozvinutost zemí, proti ostatním členským státům EU. V digitálním žebříčku, který každoročně publikuje Evropská komise, jsme se letos umístili na 19. místě z 27. O jedno místo jsme si v meziročním hodnocení pohoršili.

Přechod na 5G představuje nejen příležitost k výraznému rozvoji komunikačních možností, ale také ke snížení energetické náročnosti sítí tak, aby byly s to držet krok s neustále se zvyšujícím objemem přenosu dat za současného snižování jejich uhlíkové stopy. Pouhá výměna hardwarových komponent ovšem nebude stačit.

Překážkou, která brání masovému rozšíření vodíkových palivových článků, je doposud nevyřešený problém, jak vytvořit vysoce aktivní a stabilní katalyzátory, které by dokázaly dostatečně urychlit redukci kyslíku. Výsledky výzkumu, který nedávno uskutečnili vědci z University of California v Los Angeles (UCLA), naznačují, že se tento problém podařilo vyřešit a že doba, kdy se bude moci začít vodík využívat v širokém komerčním rozsahu, se opět o něco přiblížila. Skupina vědců pod vedením profesorky Yu Huangové nyní spolupracuje s japonskou automobilkou Toyota Motor Corp. na vývoji katalyzátorů pro použití v praxi.