AutoForum

Němci budou tvrdit, že už vyhrát ani nechtějí, ale to obvykle říkají ti, kteří vyhrát ani nemohou. Přesně to je případ Volkswagenu, který ztratil během pár let miliony zákazníků. A přitom to měla být Toyota, kdo měl kvůli své zdrženlivosti k elektromobilitě padnout na dno.

I ti, kteří by si ještě před pár léty nedovolili snahy o zákaz spalovacích aut ani nepodporovat, se dnes otevřeně staví proti nim. A argumentace Mika Rutherforda je tak přesná, že si ji prostě nemůžeme nechat pro sebe.

Asi nebude tak rychlé jako originál a nebude rychlé ani jako už existující klon, jenže i se slušným výkonem bude k mání za takový pakatel, že to lidem bude jedno. Navíc může dostat i spalovací motor mazající poslední problémy.

Není to smutný vrchol absurdity vývoje celého odvětví posledních let? Přece nemůžete roky někomu tvrdit, že přicházíte s něčím lepším, co je mj. tiché nebo nemusí mít mnohastupňovou převodovku, a pak u toho ale přesně tyhle „překonané věci” začít simulovat.

Vážně je to kouzlo? Spíš ztracená technická finesa, kterou auta ještě před pár dekádami mívala a dnes už ji nemají. „Takhle už je prostě nedělají,” říká jeden z komentujících a má pravdu, v současných autech je to skoro nepředstavitelné řešení.

BMV alias Bakelitové Motorové Vozidlo? Na tom se nic nezměnilo, v posledním záchvěvu boje o přízeň ale Trabant prošel rozsáhlými technickými i vizuálními změnami a nabídl toto. Dnes jde o raritu stojící u dealera, kde vám prodají i Ferrari za desítky milionů.

Představte si, že by to samé auto náhodou nemělo na palubě některý z elektronických systémů, který na následky nehody nemá žádný vliv a půlka lidí jej stejně před každou jízdou vypne. To by bylo nadělení, to bylo nula hvězd. Ale když se vyrve sedalo? No co?

Ještě dovedeme akceptovat důvody, které automobilku k eliminaci i toho úplně posledního významného fyzického ovladače vedly. Proč má ale potřebu si vymýšlet, že tím autům nic nesebralo? A její krok zákazníkům nevadí? Vadí, neexistuje jediný člověk, který by měl důvod ho vítat.

Působivé francouzské auto vypadá už chvíli jako ztracené umění, Renault ale dokazuje, že takové vozy ještě dělat nezapomněl. Slabší stránky? Tohle auto vlastně není tak úplně Renault. A i kdyby to nevadilo, zrovna vám ho automobilka stejně neprodá.

Němec míní, život mění. Řada ID měla být vyhrazena čistě elektrickým autům, to by je ale… No to by je někdo musel kupovat. Zejména v Číně o zájem publika bojují s mimořádnou marností, a tak přišlo, co muselo. Model ID.Era dostal jako živou vodu spalovací motor.

Němec míní, život mění. Řada ID měla být vyhrazena čistě elektrickým autům, to by je ale… No to by je někdo musel kupovat. Zejména v Číně o zájem publika bojují s mimořádnou marností, a tak přišlo, co muselo. Model ID.Era dostal jako živou vodu spalovací motor.

Je v podstatě pořád překvapivé, že se tohle auto dostalo i k nám, tím spíš pak zaskočí, že bude k mání také jako pouze Evropany vyhledávaný kombík Sportswagon. Pikantní v tomto kontextu je, kde se bude vyrábět, neboť tam mání vůbec nebude.

Záběry tohoto auta vypadají jako nějaké bláznivé rendery vytvořené za pomoci AI, jde ale o skutečné auto, které právě zamířilo do výroby. A nestojí za ním žádná ořezávátka, ať už budeme brát v potaz historické kořeny firmy Apollo, nebo její současnost.

Jistě není těžké chápat, že si lidé auta jako Bugatti nekupují jen kvůli jejich rychlosti. Přesto je zarážející, že se dnes naprostá většina hyperaut za desítky milionů nedokáže vyrovnat „americkýmu kýblu” s i víc než 20krát skromnější cenovkou. (Petr Miler)

Tohle je úžasná vzpomínka na doby, kdy francouzská auta nebyla jen do počtu, ale pořád dokázala alespoň v některých ohledech udávat směr. Netknutost spodních partií vozu bere dech, ani na chvíli vás nenechá pochybovat o autenticitě jeho údajné historie. (Petr Miler)

Automobilka se pouští do bratrovražedného souboje, ve výsledku jí to ale asi nemusí vadit. Obě verze jsou totiž výrobně limitované až do takové míry, že se stejně vyprodají jedna jako druhá.

Máte pocit, že když Ferrari uprosíte k tomu, aby vás nechalo utratit majlant za jedno ze svých nejlepších aut, budete automaticky králi silnic? Chyba lávky, záda vám může ukázat i běžně dostupné čínské auto za míň jak desetinu ceny. To zabolí.

Je to asi nejvýmluvnější krok modrého oválu v poslední době. Jde o ryzí kapitulaci akceptující, že byznysem firmy teď bude hlavně udržování aut vyrobených v letech 2008 až 2017. Pro 35 modelů z té doby razantně snížil ceny náhradních dílů a pokusí si udržet loajalitu zákazníků aspoň takto.

Tomu se říká problémy prvního světa. Pokud jste tedy zrovna včera přemýšleli, jak vyjdete se svou poslední výplatou, může vás hřát u srdce, že někteří mají dost prostoru na to, aby si sladili svou okruhovou hračku s vlastním tryskáčem od Gulfstreamu. No není to milé?

Pokud firma chtěla sladit formu s obsahem, pak uspěla, tušíme ale, že usilovala o pravý opak. A chtěla svým autům přidat nově pojatým logem na atraktivitě. To se rozhodně nepovedlo, však dělá stejnou chybu jako řada jejích konkurentů v předchozích letech.

Francouzi pochopili, že jít proti přání těch, kteří mají jejich auta kupovat, je neúnosné. Jenže se pořád pokouší najít cestu, na které koza vyhovění politickým zadáním zůstane skoro celá a vlk představ zákazníků nezůstane úplně hlady. Obáváme se, že už to nebude stačit.

O vývoji automobilového světa posledních let to říká mnohé. Od nezdravé evoluce jeho podstaty až po podobně nezdravou mánii obcházející pomalu všechno, co zbylo z jeho lepších časů. Tohle konkrétní auto a jeho prodej jsou v těchto ohledech extrémní příklady každým coulem.

Míra originality a vizuální bezchybnosti tohoto auta bere dech, vypadá, jako by patřilo spíš do muzea. Nyní ale může patřit vám jako dokonalá vzpomínka na 90. léta, kdy tento konkrétní kus vznikl. Se vším dobrým i zlým, dokonale „devadesátkový” interiér nevyjímaje.

Míra originality a vizuální bezchybnosti tohoto auta bere dech, vypadá, jako by patřilo spíš do muzea. Nyní ale může patřit vám jako dokonalá vzpomínka na 90. léta, kdy tento konkrétní kus vznikl. Se vším dobrým i zlým, dokonale „devadesátkový” interiér nevyjímaje.

Kolik takových aut kdo ještě nabízí? A kolik lidí by je pořád koupilo? Do tohoto nepoměru už dříve s úspěchem vtrhl Nissan a nyní svou nabídku dál vylepšuje. Jako tvůrce image bude tohle auto fungovat stoprocentně. A tušíme, že ani obchodně si znovu nepovede špatně.

Mazda jako by zcela otočila a místo designově všelijakých, ovšem technicky vytříbených aut, začala nabízet designově podmanivé, ale technicky naprosto marné vozy. Něco takového nebude fungovat ani na stávající klientelu, ani na jakoukoli jinou.

Při aktuálním pohledu ven je sedm stupňů pod nulou asi taková zima, jaká byla podle jedné známé parodie na Staré pověsti české Říp hora slovy praotce Čecha. Přesto už při ní některým elektrickým autům dochází dech, a to je ani není třeba konfrontovat se skutečným světem. (Petr Miler)

Při aktuálním pohledu ven je sedm stupňů pod nulo. Na webu s kalkulačkou zimního dojezdu od ADACu, která vychází ze zkušeností německého autoklubu, dáte udávaný dojezd 350 km, přidáte teplotu -10 °C, rychlost dálničních 130 km/h a ukáže se vám - 150 km.

Nešálí vás zrak, tohle je skutečně auto a jeho aerodynamické prvky. Přemýšlíme, jestli jsme už někdy něco takového viděli na silničním autě, nový speciál Luna Rossa postavený na bázi Gulie QV je ale má. A inspirací tu skutečně byly závodní jachty.

„Jak prosté, milý Watsone!” chce se zvolat. Zatímco mnohé automobilky tápou, jak nakopnout prodeje od počátku nesmyslně koncipovaných novinek, u Stellantisu si o rekordní prodeje řekli tím, že 15 let nabízenému modelu vrátili motor, který lidem dříve sebrali.

Čerstvé výsledky studie Deloitte ukazují, jak zabednění jsou ti, kteří stále věří v čistě elektrickou budoucnost aut během pár let. Preference zákazníků se po prvních zkušenostech obrací úplně opačným směrem a výsledky nejsou ani zdaleka těsné, dokonce ani v Číně.

Pokud chcete mít auto nejrozšířenější místní značky, a přesto jezdit v něčem, co nemůže mít prakticky nikdo jiný široko daleko, tohle je ono. Zrovna v tuto chvíli vám takový stroj moc platné nebude, ale počkejte na léto, i holky budou koukat.

Novináři by teoreticky mohli být mezi těmi prvními, kteří budou vnímat měnící se nálady ve společnosti, to by ale museli být schopní vystrčit hlavu ze svých bublin a vnímat dění kolem sebe. Čest výjimkám, mezi lidmi volícími COTY jich ale zjevně mnoho není.

Tahle auta jsou papírově mimořádný úspěch, na internetu se ale současně množí kritické ohlasy hovořící o stejně mimořádné nekvalitě a dalších problémech. Šéf firmy s tím bojuje, a tak s kolegy uspořádal čtyřhodinový online přenos, který nemá obdoby. (Petr Prokopec)

Kdo by ohrnul nos nad autem, kterým můžete ráno rozvézt děti do škol, dopoledne s ním obstarat nějakou práci a odpoledne vypráskat kožich nějakému tomu BMW M3? Tušíme, že málokdo, jinou věcí ale je, kdo si takový stroj může dovolit. Tento nestojí moc a dovede všechno ze zmíněného.

Je to důrazné připomenutí toho, že vládcem trhu je vždy zákazník. A pokud se vám nelíbí, za jaké ceny je to či ono prodáváno, k napravení stačí jediný krok: Nekupujte to. Zejména v automobilovém světě výrobci nemají šanci okamžitě reagovat s produkčními kapacitami a musí zlevňovat. (Petr Miler)

Tahle fotka je z roku 2020, kdy GM tvrdil, že jeho „elektrická budoucnost je teď”. V lednu 2026 si můžeme říci, že reálně nepřišla ani po 6 letech, a to až do takové míry, že firma musela odpískat stamiliardové investice. Tolik k od začátku „jasné budoucnosti”.

Nedokázali jsme si představit, kdo by tohle auto kupoval byť jen za ceníkové ceny, dealeři se ale ve své bláhovosti dokonce pokusili ho prodávat s přirážkami. Nevyšlo to, a tak teď nejenže přechází na slevy z přirážek, ale dokonce i z ceníkových cen. (Petr Prokopec)

Říkáte si, jak to jde dohromady? Inu, i stromy rostou čím dál výš a pak je čeká pád. Těchto aut se lidé nutně musí v jeden moment přejíst, bod zlomu ale zatím nenastal. Ostatně platí, že pokud chcete stvořit opravdový evropský bestseller, SUV to být nemůže.

Pokud vám všechna SUV včetně strojů jako Lamborghini Urus přijdou nudná, tohle je něco pro vás. Tohle auto si skutečně říká Tank a jeho nové provedení je zase o kus brutálnější než kdy dříve.

Zpráva o jeho zadržení otřásla světem motoristického sportu, od té doby jsme se ale o věci nedozvěděli nic krom obecných frází o tom, z čeho je viněn. Nyní celý příběh vyplouvá na povrch a je stejně podivný jako Sutilovo zatčení.

Tohle auto má prostě všechno. Až absurdní rychlost, přitom decentní styl, vrcholné technické provedení vyrobené jen v 500 kusech a vzácnou vizáž, v níž existuje jedno jediné. A navíc má za sebou jasnou, nepříliš divokou historii v rukou jediného majitele. Stačí se plácnout přes kapsu.

Neříkáme, že nemá své výhody. Má, nevýhody ale převažují a v posledních letech se jasně ukázalo, že nejde o ten nejlepší, ale spíš nehorší možný kompromis mezi spalovacími a elektrickými auty. Stellantis pochopil a plug-in hybridy zařízl do jednoho, byť zatím zřejmě jen v USA. (Petr Prokopec)

Zatímco jiným podobným modelům automobilka vystavila rychlou stopku a nenechá je dál trápit, tento čeká ještě pár bolestivých let, během nichž jej automobilka bude postupně zabíjet až do hořkého konce bez přímého nástupce.

Je hezké, že tohle auto není elektromobil, to najednou skoro působí dojmem, že se Nissan poučil. Jenže to zdaleka není ani klasický hot hatch. Vážně si Japonci myslí, že nadšence uhranou v zásadě podivným hybridním pohonem s tříválcem ječícím kdesi v dáli?

Nešlo o žádný naivní, nápad, tohle auto mělo řadu předpokladů uspět a vyvinuto a vyráběno bylo s extrémní péčí. Jenže se to pro něj nesešlo a celý projekt brzy zkrachoval. Jeden z hrstky dokončených kusů je teď k mání.

Každý rodič ví, že nejhorší věcí na světě je pohřbít své dítě. Philippe Bianchi se toho bohužel dočkal, zloději jej teď ale nenechali ani v klidu vzpomínat. Ukradli toho víc a rodina prosí o pomoc s nalezením. (Petr Prokopec)

Po nedávném avízu japonské značky byl pomalu celý svět natřesen na příchod toho, co už vůbec nemělo přijít. Jenže ono to opravdu nepřišlo. Nechceme tím shazovat nakonec odhalené, je to zajímavé auto, pro nás je ale nejspíš zcela irelevantní. (Petr Prokopec)

Nevidět v tomto autě Bugatti snad ani nejde, kdybyste na něj připlácli „to správné” logo, máte hotovo. Už to není jen počítačový sen, ale fyzicky existující prototyp, který má ambice prodávat se po celém světě. A začít s tím chce co nevidět.

Tato Evropa nevzkvétá, chce se říci parafrází slov jednoho českého velikána. A je tragikomické, jak odtržené od reality její vedení je - podle záměrů pomazaných hlav měla produkce mířit k vrcholu, ve skutečnosti míří ke dnu.

Elektromobily v posledních letech s přehledem obsazují čelné příčky přehledů aut trpících největší ztrátou hodnoty v čase. A nezdálo se, že by z toho existovala výjimka. Jenže existuje, postupný růst hodnoty tohoto vozu ale nemá s elektrickým pohonem nic společného, tedy aspoň ne v pozitivním smyslu slova.

Bohužel už se nedozvíme, jaké by to bylo, kdyby proti sobě Senna a Schumacher mohli nastupovat i v letech, kdy byl Rudý baron na vrcholu, byl ale po dlouhé době prvním nováčkem F1, který dokázal Sennu porážet. V tomto stroji dokonce získal skalp i tehdy skoro neporazitelného Williamsu Nigela Mansella. (Petr Prokopec)

„Lidi, tohle je vážně to nejlepší, co teď umíme udělat,” jako by se při prezentaci omlouval šéf projektu. A nedivili bychom se, kdyby to skutečně řekl, protože na tohle auto by v této době nemohl být hrdý snad ani ten nejnaivnější vývojář.

Mercedes si říká vynálezce automobilu, v posledních letech ale působí spíš jako král chaosu, bezradnosti a neschopnosti stabilního strategického rozhodování. Na soustavně měněném osudu třídy A je to vidět až smutně zřetelně. Aktuálně má žít dál, akorát prý nebude německá.

Žasneme, když někdo podobné kilometry zdolá ve Ferrari, a to už proto, že to dotyčného muselo vyjít na ohromné peníze. Ale co kdybyste si to samé střihli v Bugatti? To by byla ještě jiná liga, této se ale účastní široko daleko jediný majitel.

Je to u nás dobře známá figura, v dobrém i zlém, která se v posledních letech ocitla v poněkud neobvyklé pozici - místo designového oddělení vedla celou automobilku. V této roli ale Thomas Ingenlath neuspěl, a tak se zkouší vrátit tam, kde byl úspěšnější. Má ale reálnou šanci něčemu pomoci?

Když ukazatel rychlosti nějakého auta vrcholí hodnotou 80 km/h, něco už to znamená. A skutečně, tohle auto je až bolestivě pomalé. Tak pomalé, že to jeho výrobce považuje dokonce za věc k chlubení, neboť se ohání novým „rekordem” Zeleného pekla.

Jenom 6 aut tohoto typu jde dnes bez ohledu na stav a nájezd koupit v celém širém Německu. A o žádném z nich nejde říct, že by to byl zrovna krasavec. Naštěstí svět aut není jen Německo a v sousední zemi se jeden z posledních krásných mohykánů mezi Touaregy R50 ještě koupit dá.

Podobné pokusy už tu byly, všechny ale zatím vyzněly do prázdna buď jako okaté snahy o zlepšení něčí pozice ve Formuli 1, nebo dojely na nezájem automobilek i sponzorů. Tahle ale má jednu silnou kartu v rukávu - Lewise Hamiltona. (Petr Miler)

Je to fascinující obrat během pár let, však ještě v roce 2023 Stellantis tuto fabriku hrdě označoval za symbol svého přerodu. Teď se jím vlastně stává, jenže úplně jinak, než si firma představovala. Sázka na jednu kartu se jí vymstila tak moc a tak rychle, že se teď skutečně musí zásadně změnit. (Petr Miler)