Meteocentrum

Páteční déšť a tající sníh, následované nočními mrazy - ideální recept na náledí. Největší riziko hrozí v noci z pátka na sobotu v západní polovině Česka, kde teploty klesnou až k –4 °C. Jinde bude situace mírnější, ale i v oblastech bez oficiální výstrahy riziko stále existuje. V dalších dnech se pak bude oteplovat na teplotně silně nadnormální teploty.

Hurikánová sezóna v Atlantiku roku 2025 se blíží ke svému konci - a přinesla něco, co meteorologové považují za neobvyklé. Ani jeden hurikán letos přímo nezasáhl území Spojených států, a to poprvé za posledních deset let. A to přesto, že v průběhu sezóny vznikly extrémně silné bouře, včetně ničivého hurikánu Melissa, jednoho z nejsilnějších systémů posledních let.

Kréta je pro většinu lidí symbolem slunce, teplého moře a příjemných teplot i v pozdním podzimu. Jen málokdo by sem cestoval kvůli sněhu. Přesto je ostrov díky svému členitému reliéfu a vysokým horám místem, kde se zima dokáže projevit překvapivě silně. A začátek prosince to jen potvrdil - nejvyšší hřebeny Kréty se zbarvily do běla

Vánoce jsou sice ještě více než tři týdny daleko, ale první náznaky přicházejí. Klimatologické modely začínají ukazovat, jak by se mohl vyvíjet závěr prosince. A podle aktuálního výhledu ECMWF to nevypadá na žádnou velkou zimu. Naopak - prosinec jako celek může být nadnormální, včetně svátečního týdne. Je ale důležité zdůraznit, že jde o výhled, předpověď počasí na konkrétní dny budeme dále zpřesňovat.

Příští týden bude slunce na území Česka velice vzácné. Čeká nás častá nízká oblačnost, mlhy i mrholení. Srážek nečekáme hojné, přibude jich ale o víkendu. Sněžení zatím jen na horách.

Meteorologické modely se ohledně vývoje počasí v další týdnech vcelku shodují. Milovníky zasněžené zimy jejich výpočty příliš nepotěší, protože sněhová epizoda v závěru listopadu se nejspíš stane na delší dobu poslední. A může to platit i pro horské oblasti.

Před pár dny napadl poměrně brzo první sníh i v nížinách, ten už ale z větší části roztál či dále taje. Výhled na další dva týdny přitom ukazuje, že dalšího sněhu se níže položené oblasti hned tak nedočkají. Přestože nám začne už prosinec..

Vlna poměrně vydatného sněžení je za námi. Pár problémů sice první skutečně zimní počasí přineslo, ale celkově nedošlo k rozsáhlým dopravním kolapsům. Vděčíme za to mimo jiné tomu, že teploty nebyly dostatečně nízké a sníh v nižších polohách částečně odtával.

Část republiky zaznamenává husté sněžení, ve výše položených oblastech rychle přibývá sněhové pokrývky, zatímco v nížinách sníh sice padá, ale na zemi rychle taje díky teplotám těsně nad nulou. Jak to bude dál?

Sněhových srážek postupně přibývá. Zpočátku úterý se zejména na Moravě objevoval déšť, který se však postupně na celém území mění ve sněžení. Sněžení nejdříve zasáhne oblast Vysočiny, ve středu bude sněžit zejména Moravu a Slezsko.

V příštích dnech do Česka dorazí další srážky, které mohou být rizikové právě proto, že mohou být mrznoucí. V části Česka se tak vytvoří nebezpečná ledovka. Mrznoucí srážky potom vystřídá nová sněhová pokrývka, přičemž zejména na návětřích hor může skutečně vydatně sněžit.

Počasí v příštích dnech přinese mnoho srážek, i sněhových riziko náledí nebo ledovky. Od čtvrtka dojde ke změně a středí Evropu ovlivní oblast vyššího tlaku vzduchu, která se projeví vytvořením inverze - do hor se tak vrátí slunce, do nížin hustá oblačná poklička.

Slovensko má za sebou večer, který přinesl komplikace v souvislosti se sněžením a silným větrem. Situace byla vážná zejména na cestách, protože se podmínky měnily z minuty na minutu.

V zimním období patří mezi největší (hydro)meteorologická rizika tzv. námrazové jevy. Řadíme mezi ně tři fenomény - námrazu, ledovku a náledí. Všechny vznikají odlišným způsobem, přesto mají něco společného: představují reálné každoroční a přesto velmi podceňované nebezpečí.

V zimním období patří mezi největší (hydro)meteorologická rizika tzv. námrazové jevy. Řadíme mezi ně tři fenomény - námrazu, ledovku a náledí. Všechny vznikají odlišným způsobem, přesto mají něco společného: představují reálné každoroční a přesto velmi podceňované nebezpečí.

Předposlední listopadový víkend nabídne širokou škálu zimních projevů počasí, po mrazivá rána s jasnou oblohou až po sněžení během nedělního dne. I když v maximech bude někde nad bodem mrazu, zesilující vítr srazí poitivou tpelotu na celém území pod bod mrazu.

Ani konec pracovního týdne se neobejde zcela bez projevů zimního počasí. Po místních přeháňkách během čtvrtka se bude v noci na pátek tvořit náledí, nečekáme ho tak nebezpečné jako v předchozích dnech, stále ale může nepříjemně překvapit.

Jihovýchodní Evropu v příštích dnech čeká příval srážek, někde spadne tolik jako za celou zimu. Nejvíce zasažené budou Albánie, Bosna a Hercegovina a Chorvatsko, kde budou hrozit rychlé lokální povodně.

Po přechodu studené fronty v pondělí dorazí do Česka dorazí zatím nejchladnější vzduch tohoto podzimu. Teploty klesnou v noci pod nulu i v nížinách a místy hrozí náledí, které může výrazně komplikovat ranní dopravu.

Vysoko nad Arktidou se během zimy každoročně pohybuje rozsáhlá oblast studeného vzduchu, známá jako polární vír. Jeho síla a stabilita rozhodují o tom, zda bude zima v Evropě spíše teplejší a vlhčí, nebo se vpády arktického vzduchu. Letos meteorologové upozorňují, že by mohl častěji a výrazněji slábnout, což by tak zvýšilo pravděpodobnost mrazivých epizod i v nížinách.

Sváteční 17. listopad nebude z hlediska počasí moc přívětivý, protože během tohoto dne přejde naše území poměrně výrazná studená fronta. Srážkovým pásmem zasáhne celé území Česka a současně s tím přinese výrazné ochlazení.

Při pohledu na teplotní mapy Česka by člověka snadno mohlo napadnout, že je to asi nějaká chyba. Není. Rozložení teploty se naprosto vymyká obvyklým zvyklostem v důsledku výrazné teplotní inverze a fénového efektu, který zesílil teplé jihozápadní proudění.

Svatý Martin sice na bílém koni nepřijel, ale už brzy do Česka pronikne studený vzduch, který přinese noční mrazy a v průběhu příštího týdne už i možný výskyt sněžení nejen na horách. Modely jsou na tom už zcela ve shodě.

Příliv extrémně teplého vzduchu od jihu v kombinaci se silnou teplotní inverzí způsobí, že se v rámci Česka objeví neobvyklé teplotní rozdíly. Na některých místech se může teplota přiblížit až ke 20 °C, jinde zůstane pod 10 °C...

Říjen roku 2025 patřil mezi tři nejteplejší v historii měření a potvrzuje pokračující trend oteplování planety. V Evropě byly teploty celkově jen mírně nadprůměrné. Nejtepleji bylo ve Skandinávii a na Pyrenejském poloostrově, zatímco jihovýchodní Evropa zažívala v řijnu vydatné srážky a někde následně i povodně.

Tradice podávání husy kolem svátku svatého Martina je velmi dávná a i k ní se váže lidová moudrost, kdy lidé podle určitých vlastností husy odhadovali, jaká je čeká zima. To je totiž vždy zajímalo, tuhé zimy se lidé dříve báli víc než my dnes.

Druhá dekáda listopadu začne většinou podmračeně se srážkami. Postupně se ale prosadí inverze, díky níž si zejména hory užijí více slunečního svitu. Podívejte se, kde bude slunce svítit nejvíce a kde naopak přetrvá nízká oblačnost a mlhy.

Do Severní Ameriky pronikne od severu velmi studený arktický vzduch. Teploty pod nulou zasáhnou většinu USA a mráz se nevyhne ani jihu, mrznout bude až na Floridě.

O víkendu bude převládat zatažená obloha a slunce se ukáže hlavně v sobotu, ne ale všude. Neděle už přinese podmračené počasí do celého Česka a často se přidají také srážky, i na horách bude srážky dešťové.

V noci ze středy na čtvrtek se na obloze odehraje největší úplněk letošního roku. Měsíc bude Zemi nejblíže, a proto se rozzáří jasněji a bude se zdát větší než obvykle. Nejlepší podmínky k pozorování nabídnou horské oblasti a severní spolu s východními Čechami. Západ země naopak mohou zakrýt mlhy a nízká oblačnost.

Možná to zní ironicky, ale globální změna klimatu skutečně může paradoxně ozelenit Saharu. Vědci z University of Illinois předpovídají, že na největší poušti světa bude na konci století padat o 75 % srážek více než v současnosti. Vychází to z výsledků několika desítek klimatických modelů.

Po deštivé neděli a pondělí se Česko ocitne v ovlivnění tlakové výše. Čeká nás tak poměrně teplé a slunečné počasí, které na počátku listopadu označujeme jako léto Všech svatých. Koncem týdne ale bude přibývat vlivem inverze míst, které budou pod pokličkou inverzní oblačnosti. V následujícím článku si tuto situaci rozebereme den po dni.

Lesní požáry nejsou „jen“ dramatickým plamenem v krajině — mění vzduch, který dýcháme. Podle nejnovějšího sdělení WMO mají jemné částice (PM₂,₅) vzniklé kouřem z lesních požárů na svědomí přes 100 000 předčasných úmrtí ročně po celém světě. Tato čísla otevírají novou perspektivu: požáry už nejsou jen ekologickou či klimatickou hrozbou, ale také závažné zdravotní riziko v globálním měříku.

Se začínajícím listopadem nastává období výskytu výrazných teplotních inverzí, které jsou v tomto období spojené s mlhou nebo nízkou oblačností. To může výrazně změnit stav počasí v nížinách, kde zatažená obloha s minimem slunečních paprsků a nízkými teplotami se může držet po celý den, zatímco na horách bude jasno a relativně tepleji.

Evropské léto 2025 bylo 4. nejteplejší od počátku měření. Většina západních a jižních regionů prožilo horké počasí s vlnami veder a malým množstvím srážek. Nejsušší byl jihovýchod, zatímco severovýchod trpěl teplotně podprůměrným a srážkově nadprůměrným počasím.

Před námi je teplotně výrazně nadprůměrný víkend. Do střední Evropy začne od pátku proudit ve výšce teplý vzduch od jihozápadu, který přinese nejen vyšší teploty, ale i slunečné počasí. Zejména na východě Moravy a ve Slezsku mohou teploty přesáhnout i 15 °C.

Nová zpráva Goetheovy univerzity ve Frankfurtu varuje, že naše planeta už možná překročila jeden z tzv. bodů zvratu klimatického systému. Část ekosystémů se už možná nikdy nevrátí do původního stavu, i kdyby se globální oteplení podařilo zastavit.

Na řadě českých hor se po víkendu objevila první výraznější sněhová pokrývka této sezóny. Ve vyšších polohách Krkonoš, Jeseníků i Šumavy leží až bezmála půl metru sněhu. Výrazné oteplení od jihu ale nedá sněhové pokrývce dlouhé trvání.

Po chladnějším začátku října se závěr podzimu ponese v úplně jiném duchu. Listopad začne nezvykle teplým počasím, kdy se do střední Evropy dostane teplý vzduch od jihozápadu. První polovina měsíce tak přinese teploty připomínající spíše říjen, zatímco návrat k normálu a první mrazy dorazí až ve druhé půlce listopadu.

Hurikán Melissa, který se se rychle přibližuje k Jamajce hrozí tím, že by mohl tím nejsilnějším hurikánem, který kdy ostrov zažil. Podle Národního hurikánového centra dosahuje rychlost větru v oku hurikánu rychlosti až 230 km/h, což z něj činí hurikán čtvrté kategorie. Velmi teplé moře u Karibiku navíc vytváří ideální podmínky pro další zesílení, takže není vyloučeno, že krátce před příchodem na pevninu dosáhne nejvyšší páté kategorie.

Ve druhé polovině příštího týdne začne do Česka proudit teplý vzduch. Výraznějšímu oteplení už bude bránit teplotní inverze, přesto bychom se mohli dočkat docela příjemných teplot ve srovnání s tím, co prožíváme v těchto dnech.

S blížícím se koncem měsíce už můžeme pomalu konstatovat, že letošní říjen skončí jako teplotně podprůměrný. Kromě celkového průměru můžeme vypíchnout i dvě dílčí teplotní zajímavosti, které ukazují, jak chladný měsíc prožíváme.

Chladno, deštivo a větrno. Takhle jednoduše by se dalo popsat počasí nejbližších dnů. Z hlediska počasí nepůjde o povedené podzimní prázdniny, i když nabídnou neobvyklou příležitost zažít během nich na horách už i sníh.

Konec října, to je obecně vzato doba, kdy je lidem doporučováno vyměnit letní pneumatiky za zimní. Průběh počasí ale dává prostor pro určitou řekněme optimalizaci termínu. Dokonce je i část řidičů, co by zimní pneumatiky vlastně vůbec nepotřebovala.

Závěr října jen podtrhne skutečnost, že letošní podzim je zatím poměrně chladný. Výrazně se ochladí v pátek a denní teploty se od tohoto dne budou pohybovat pouze okolo 10 °C. Na horách už se objeví sněžení a to nejen v těch nejvyšších polohách...

Nejvyšší denní teploty se budou v průběhu týdne až do čtvrtka postupně zvedat. Čtvrtek bude nejteplejším dnem týdne s možností dosažení i 20 °C. Zároveň tento den bude oblačný a poměrně deštivý. Pocitovou teplotu navíc bude snižovat vítr, který odpoledne v části Česka značně zesílí.

Příští rok přinese další astronomickou událost, kterou budeme moci sledovat i z území České republiky. Rok 2026 tak naváže na částečné zatmění slunce v březnu 2025 a úplné zatmění Měsíce v září 2025. Tentokrát bude Slunce téměř úplně zakryto, a to až z 90 %.

V médiích se objevují zprávy o nástupu jevu La Niña, který má údajně přinést tuhou zimu do Evropy. I když má tento jev skutečně z globálního hlediska ochlazující efekt, jeho dopad na Evropu je nepřímý a často nejednoznačný. Co La Niña vlastně znamená a jak může ovlivnit počasí v nadcházejících měsících?

Příští týden budou dny, které budou relativně teplé. Nejteplejší bude zřejmě čtvrtek. Na druhou stranu přinesou velkou oblačnost a mnohdy déšť nebo přeháňky. Příští víkend se ochladí a do hor se vrátí sníh.

V půlce října se letovisek vhodných na prožití "letní dovolené" již značně zužuje. S relativně nepříznivým podzimním počasím se můžeme setkat již i na podstatné části jižní Evropy. Přinášíme proto přehled nejoblíbenějších letovisek, ze kterých nejlépe vychází téměř tradičně Kypr.

Poslední třetina října by podle aktuálních výpočtů mohla být o něco teplejší, jak ve srovnání s průměrem, tak i ve srovnání s tímto týdnem. Denní teploty se budou dostávat aspoň v některých dnech nad 15 °C.

Říjen je letos relativně chladný a nadcházející víkendové dny to potvrdí. V pátek nás přejde slabší studená fronta, za kterou na naše území přijde ochlazení od severu. Nejvíc se to projeví na nočních teplotách ze soboty na neděli.

Nadprůměrně vysoké teploty vody v důsledku horkých letních měsíců jsou sice příjemné pro trávení prázdninové dovolené, ale na podzim si vybírají svou daň. Z teplejší vody se vypařuje více vody, což způsobuje silnější deště nad pevninou...

O uplynulém víkendu ještě maximální denní teploty běžně překračovaly hranici 15 °C, v tom příštím je čekáme už citelně nižší. Ochlazování se bude projevovat i na ranních minimech, která se budou ve druhé polovině týdne dostávat do okolí bodu mrazu...

Září 2025 patřilo mezi nejen celosvětově mezi nejteplejší v historii, kdy globální teplota vzduchu přesáhla lehce nad hranici 16 °C. V Evropě pak byl první podzimní měsíc zejména ve Skandinávii a na východě nadprůměrně teplý, západ kontinentu byl naopak chladnější než je zvykem.

Víkend bude převážně oblačný až zatažený, občas ale může mezi mraky slunce prosvitnout. Srážky se vyskytnou jen ojediněle a zejména na severovýchodě území. Na ostatním území srážky nečekáme a nejvyšší teploty vystoupí na hodnoty mezi 12 a 16 °C.

V uplynulých dnech zasáhla Španělsko výrazná podzimní vlna veder s teplotami až k 35 °C. Zvýšilo se tak riziko požárů a ani v příštích dnech se v nížinách teploty nedostanou pod hranici letního dne.

Letošní říjen v Česku zůstává chladný a podmračený a i podle aktuálních předpovědí nás čeká v druhé půlce měsíce spíše chladnější počasí, letošní začátek podzimu je tak ve velkém kontrastu s minulým rokem, kdy se ještě objevily i letní dny.

Švýcarské Alpy zažívají rekordní tání ledovců. Jen letos zmizely další 3 % z ledovců a více než tisíc menších zaniklo úplně. Vědci navíc varují, že se tempo tání dál zrychluje a spolu s ním roste i riziko lavin či sesuvů půdy.