Classic Praha

19. března 2026 se stalo to, co nikdo nečekal. O neohroženosti Chucka Norrise kolovaly stovky vtipů včetně toho, že se ho bojí i smrt. Slavný americký herec zemřel jen pár dní poté, co sdílel své fotografie z tréninku. Podlehl zdravotním komplikacím, kvůli kterým byl hospitalizován na Havaji.

Jakub Hrůša, Dan Bárta, Josef Špaček, Markéta Cukrová, Martin Myšička, Tomáš Jamník a další účinkující se představí od 10. srpna do 20. srpna na letošním Festivalu Otakara Ševčíka. Ten připomíná odkaz legendárního českého houslisty a pedagoga v jeho rodných Horažďovicích a je spojen s Ševčíkovou akademií – kurzy pro mladé hudebníky pod vedením zkušených umělců.

Hostem pořadu Hudba v miléniu je tento týden mezzosopranistka Bella Adamova, koncertní i operní pěvkyně a vynikající interpretka písňového repertoáru. V březnu bude na českých jevištích zpívat Mahlerovy Písně o mrtvých dětech, Schubertovu Zimní cestu i program There is Home obsahující volnou improvizaci.

Oblíbeným skladbám z pera inovátora argentinského tanga Ástora Piazzolly se věnují houslista Daniel Matejča a akordeonista Martin Šulc se ona novém albu „Café 1930“, které společně natočili pro Supraphon.

V polské vesnici Lusławice se nachází prestižní mezinárodní hudební instituce Evropské centrum hudby Krzysztofa Pendereckého. Jaká je její historie a co je hlavní náplní činnosti tohoto centra?

V závěru července přinesou večerní programy i díla Johannese Brahmse, Jeana Sibelia, Gustava Mahlera, Wolfganga Amadea Mozarta, či Claude Debussyho a Maurice Ravela.

Tuto nahrávku natočili v roce 1991 francouzský violoncellista Christophe Coin a orchestr Academy of Ancient Music, řízený dirigentem a cembalistou Christopherem Hogwoodem. Nahrávka velmi vkusně kombinuje koncerty a sonáty. Koncerty přinášejí živost a barevnost většího obsazení, kontrastní sonáty jsou v tempu, zvuku i výrazu klidnější a vnášejí do nahrávky niternější prožitek.

V sobotu 29. srpna ve 20:00 ožije nádvoří Státního hradu a zámku Jindřichův Hradec nesmrtelnou hudbou Franze Lehára v jeho nejslavnější operetě Veselá vdova. Letní večer nabídne jedinečný hudební zážitek plný okouzlujících melodií a noblesní atmosféry. V hlavní roli se představí držitelka Thálie Soňa Godarská.

Anna Pozidis je dirigentkou Národního divadla a Státní opery v Praze, ale hostuje i v Brně, Olomouci či Liberci.

Léto bývá obdobím výletů, festivalů a pobytu venku. Když ale počasí zrovna nepřeje, je to ideální příležitost objevit poklady, na které během roku často nezbývá čas. Jedním z nich je i výstava Muzea Antonína Dvořáka v ulici Ke Karlovu v Praze s názvem Antonín Dvořák ve fotografiích. Expozice nabízí neobvyklý pohled na život jednoho z nejvýznamnějších českých skladatelů.

Jednoho letního víkendu bouřka odřízne od světa restauraci na vrcholu výletnicky oblíbené hory a uvězní zde různorodou skupinku návštěvníků. Z náhodného setkání vzniká večírek při svíčkách, kde si každý chce užít svou chvíli – a něco po sobě zanechat. Trampové zapíjejí žal za zemřelého šerifa, roztoužený pingl si připravuje půdu pro milostné dobrodružství a cholerický restauratér už možná neunese tíhu dávného tajemství. Do toho zní nad krajem zvon financovaný bohatým podnikatelem…

Především opery Arlézanka a Adriana Lecouvreur proslavily italského skladatele Francesca Cileu. Narodil se před 160 lety, 23. července 1866 v Palmi v Kalábrii jako syn soudce a hudební nadání projevoval už od útlého věku. Stal se významným představitelem operního verismu a jeho hudba je typická silným melodickým cítěním a emocionální hloubkou. Jeho opera Arlézanka obsahuje jednu z nejznámějších tenorových árií vůbec a při premiéře v ní zazářil slavný tenorista Enrico Caruso.

Český herec, moderátor a hudebník Petr Vondráček oslavil v březnu 2026 oslavil své 50. narozeniny velkým koncertem v pražském Divadle Hybernia s názvem „Welcome to the 50s“.

Co vypovídají háčkované dečky, vyšívané obrazy, dekorace z korálků nebo pečlivě upravené předměty každodenní potřeby o československé společnosti druhé poloviny 20. století? Mnohem víc, než by se na první pohled zdálo. Výstava Domácí umění, která do 31. srpna 2026 probíhá ve Velké galerii Zámku Veleslavín, představuje jedinečný pohled na fenomén domácí rukodělné tvorby vznikající v Československu v letech 1948–1989.

Osmý ročník Mezinárodní violové soutěže Oskara Nedbala zaznamenal rekordní zájem. Do letošního ročníku se přihlásilo 132 violistů ze 40 zemí světa, což představuje nejvyšší počet účastníků i nejširší mezinárodní zastoupení v historii soutěže. Mezinárodní porota nyní vybrala šestnáct semifinalistů, kteří se na přelomu října a listopadu představí v živých kolech v Praze.

Katharine Hepburn je dodnes považována za jednu z největších postav světové kinematografie. Proslula svou nezávislostí, silnou osobností a tím, že v Hollywoodu odmítala podřídit se dobovým konvencím; například ráda nosila kalhoty v době, kdy to nebylo u žen běžné. Jako jediná herečka v historii získala čtyři Oscary za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli. Nominována byla celkem dvanáctkrát.

Svou tvorbu i svůj pohled na soudobou hudbu tento týden v pořadu Hudba v miléniu představí hudební skladatel a lingvista Haštal Hapka.

Koncem června u Deutsche Grammophon vyšla nová nahrávka dvou působivých duchovních děl Wolfganga Amadea Mozarta, která skladatel nedokončil. Mši c moll a ikonické Rekviem natočil dirigent Yannick Nézet-Séguin s tělesem Chamber Orchestra of Europe.

Hned dvěma mezinárodním skladatelským soutěžím v oblasti klasické hudby se budeme věnovat v dalším dílu pořadu Slavná auditora. Jedna se od roku 1975 koná v Ostravě, druhá vznikla v roce 2017 v Basileji.

Červencové Koncerty bez smokingu nabídnou i díla Antonína Dvořáka, Antonia Vivaldiho, Nina Roty, Zdeňka Fibicha, Josepha Haydna a starých mistrů.

Přesně na svátek sv. Silvestra, dne 31. prosince roku 1742 se stal falckým kurfiřtem Karl Theodor, po otci z rodu Wittelsbachů. Díky tomuto velmi umělecky založenému panovníkovi se zakrátko jeho sídelní město Mannheim stalo hudební mekkou Evropy. Cestovatel a spisovatel Charles Burney o něm napsal: „Hudba kurfiřta budila, hudba doprovázela jeho oběd, hudba hrála během lovů, hudba tišila jeho ducha během bohoslužeb, hudba ho ukolébávala ke spánku – a jistě to byla hudba, která přivítala našeho milovaného prince v ráji.“

Jak vypadala místa, kde vznikala díla, která změnila dějiny moderního umění? Odpověď nabízí letní výstava ve výstavní budově u brněnské vily Stiassni. Prostřednictvím autorských fotografií historika umění Adama Štěcha zavede návštěvníky do meziválečné Paříže – města, které se stalo symbolem umělecké avantgardy a kolébkou modernismu.

Zpívá na těch nejvýznamnějších scénách - v Metropolitní opeře, v La scale, Národním divadle v Praze. Spolupracuje s věhlasnými dirigenty, vynikajícími pěvci a pěvkyněmi, nebojí se crossoveru ani intimních písní, ale přesto stále působí dojmem obyčejného kluka s veselým úsměvem a nakažlivou životní energií, který je neustále v letu.

Rakousko-americký skladatel a teoretik Arnold Schoenberg zásadně změnil tvář moderní hudby. Je známý především jako otec atonality a tvůrce dodekafonie. Letos si připomínáme 75 let od jeho úmrtí.

Francouzský historik a spisovatel Jean Favier popisuje na základě dostupných dokumentů pohnutý život básníka Françoise Villona – bohéma, zlodějíčka, přítele spodiny i dvořanů v Blois – a současně s ním i všední a sváteční život představitelů jednotlivých vrstev pařížské společnosti jeho doby. Autorovi se podařilo v dobových dokumentech dohledat skutečné osoby a propojit je s odkazy a narážkami ve Villonových básních – například sklepmistra, který pančoval víno. Text je proložen citáty z dobové poezie a zejména z díla samotného Villona – od raných epigramů až po závěrečná díla Odkaz a Závěť.

Od roku 1985 je Jan Pěruška členem Stamicova kvarteta, od devadesátých let učí na Akademii múzických umění v Praze, kde je od roku 2007 profesorem violové hry. Premiéroval přibližně čtyři desítky skladeb současných českých skladatelů. V současné době se věnuje natáčení význačných děl violové literatury, například Mistrovské kusy pro violu a kontrabas, Krásná viola, Ruská viola, Viola Bohuslava Martinů.

Posláním Mezinárodního varhanního festivalu v bazilice sv. Jakuba v Praze je představit špičkové světové varhanní umění v srdci Evropy, představit bohatost a barevnost velkých svatojakubských varhan, které zní vždy originálně a nově. Je to také příležitost navštívit jeden z nejpozoruhodnějších pražských chrámů s bohatou historií a opředenou řadou legend s nevšedním interiérem a proslulou akustikou.

Soubor Musica Florea uvede 29. a 30. července 2026 ve Studiu Hrdinů v Praze nové scénické nastudování mimořádného díla Jana Dismase Zelenky Sub Olea Pacis et Palma Virtutis. Jde o monumentální barokní hudební alegorii, která zazněla poprvé v roce 1723 v pražském Klementinu při příležitosti korunovace císaře Karla VI. českým králem.

Slavnostní zahájení 27. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Letní slavnosti staré hudby bude již ve čtvrtek 16. července v kostele Panny Marie a slovanských patronů v Emauzském opatství patřit české premiéře předního londýnského vokálního souboru Stile Antico. V programu s názvem Legendae sanctorum dvanáctičlenný soubor oživí repertoár z per anglických, franko-vlámských, italských a španělských velikánů renesanční polyfonie.

29. ledna 2026 vystoupil skotský skladatel Patrick Doyle s Vídeňskými symfoniky na exkluzivním koncertě v rámci série Cinema:Sound. Ve vídeňském Musikvereinu poprvé v kariéře sám dirigoval orchestr při provedení svých nejslavnějších filmových partitur.

Jedna z nejvýznamnějších Češek 19. století Božena Němcová byla silnou, nespoutanou, emancipovanou a emotivní ženou s pověstí jedné z největších individualit obrozenecké Prahy. Vedle konfliktního vztahu s manželem, měla řadu milenců. Bylo její dílo úspěšné za jejího života? Jak se dostala mezi elitu? Kdo byli její rodiče? Proč se kolem ní točili hlavně lékaři? Čím oslňovala společnost? Jaké mýty o ní stále přetrvávají? O tom pojednává nová kniha předního českého historika Jaroslav Čechury.

Dámské dechové kvinteto nesoucí jméno skladatele Viktora Kalabise se věnuje především hudbě 20. a 21. století s důrazem na českou tvorbu. Aktivně koncertují, věnují se i nejmladší generaci posluchačů a momentálně připravují také debutové CD.

Francouzsko-kanadský cembalista Justin Taylor vydal nové album Harpsichord XX, které zkoumá úlohu cembala v sólových i koncertantních skladbách autorů 20. století.

V unikátních prostorách Punkevních jeskyní Moravského krasu se déle než dvě desítky let koná unikátní hudební festival Čarovné tóny Macochy, který v tomto magickém prostředí spojuje špičkové hudební interprety, výjimečnou akustiku a světelné animace .

Další večerní programy přinesou také díla Sergeje Rachmaninova, Richarda Strausse, Gustav a Mahlera, Edwarda Elgara, Petra Iljiče Čajkovského i barokních mistrů.

V dalším pořadu Švédský stůl na stanici Classic Praha zazní hudba z CD souboru Orchestra of the Age of Enlightenement, které bylo natočeno v roce 2000 a jmenuje se Italské barokní koncerty. Tento orchestr, jehož název v překladu znamená „Orchestr doby osvícenství“, byl založen roku 1986 v Londýně a záhy se vypracoval na jedno z předních světových těles v oboru autentické interpretace. Spolupracuje s vynikajícími dirigenty i sólisty, koncertuje po celém světě a nahrává velmi ceněné desky. Jedná se opravdu o špičku v daném oboru.

Na letní scény pod hvězdnatou nebeskou kopulí se vydávají nejen činoherní a operní představení, ale také taneční inscenace. Brněnská letní scéna na Biskupském dvoře bude v nadcházejících dnech hostit Balet Národního divadla Brno, který zde od 16. do 19. července uvede čtyři reprízy oblíbeného baletu Romeo a Julie v choreografii uměleckého šéfa souboru Mária Radačovského a režii Martina Glasera. Po roční pauze se inscenace vrací do jedinečných kulis historického centra města a divákům tentokrát nabídne hned tři různá obsazení hlavních rolí.

Kateřina Kněžíková je sólistkou Národního divadla v Praze, ale můžete ji vídat na dalších scénách, a to nejenom českých. Na konci minulého léta se vrátila z festivalu v Glyndenborne, kde s triumfálním úspěchem zpívala Janáčkovu Káťu Kabanovou.

Jak vypadala Anglie očima evropské aristokracie na počátku 19. století? Čím okouzlila šlechtice natolik, že si z jejích cest nepřiváželi jen vzpomínky, ale také inspiraci, která měnila hospodářství i každodenní život? Odpovědi nabízí letní výstava Doteky romantické Anglie, kterou do 6. září 2026 lze navštívit v Státním zámku Rájec nad Svitavou.

Vnuk skladatele Josefa Suka a pravnuk Antonína Dvořáka Josef Suk mladí patřil k nejvýznamnějším houslistům 20. století. Světoznámý sólista, houslista a posléze i violista a zakladatel Sukova tria proslul ušlechtilým, vřelým tónem a technickou precizností. Zemřel 7. července 2011.

Dvanáct kapitol ze židovské literatury je procházkou po literární krajině. Knihu lze číst popořadě, protože se řídí časovou osou od biblických dob po současný Izrael, anebo napřeskáčku, jak které období a literární díla čtenáře zajímá, či si v ní jen tak listovat a nechat se inspirovat rozmanitými příběhy z různých časových období. Jako antologie textů by kniha především měla čtenáře vyzvat k tomu, aby po nějaké knize či knihách, blízkých jeho srdci, sáhl a přečetl si je.

Dalším hostem pořadu Z archivu osobností je scenárista, spisovatel, dramatik, novinář a textař Petr Markov.

Významný německý hudební vědec, kritik a vydavatel Friedrich Chrysander se proslavil především jako zakladatel moderní händelovské badatelské tradice. Jeho životním projektem bylo kompletní kritické vydání děl Georga Friedricha Händela. V roce 1858 založil německou Händelovu společnost, v rámci které během 36 let vydal téměř 100 svazků. Narodil se před rovnými 200 lety.

Mikulov se od 5. do 11. července 2026 opět stane místem setkání špičkových kytaristů, pedagogů i milovníků hudby z celé Evropy. Kytarový festival Mikulov, který patří již téměř čtyři desetiletí k nejvýznamnějším akcím svého druhu ve střední Evropě, nabídne během svého 38. ročníku sedm večerních koncertů, mistrovské kurzy, workshopy i tradiční koncerty účastníků festivalu. Inspirativní atmosféru celé události opět podtrhne jedinečné prostředí mikulovského zámku.

Chata není jen místem, kam se utíká před městským ruchem. Je také pozoruhodným architektonickým fenoménem, který odráží proměny společnosti, životního stylu i představ o moderním bydlení. Právě tento méně známý rozměr představuje výstava Chata: Fenomén ve světě architektury, která probíhá v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze.

Ve skutečnosti není vůbec jisté, zda se vůbec vedla Trojská válka a ani lest s koněm se možná neuskutečnila. Titulní píseň Remember z filmu na hudbu Jamese Hornera, kterou nazpíval Josh Groban, získala nominaci na Oscara.

Vladimír Polívka byl významnou osobností české hudební scény první poloviny 20. století. Dnes není tak známý jako někteří jeho současníci, ale jeho přínos byl velmi všestranný. Byl vyhledávaným klavírním doprovazečem, s Českým triem šířil slávu české hudby i v zahraničí, vyučoval na pražské konzervatoři i v zámoří. Narodil se před rovnými 130 lety.

Hned dvě alba vyšla v roce 2025 u Supraphonu mladému houslistovi, který se věnuje sólové i komorní hře a který má za sebou v pouhých dvaceti letech mimořádné úspěchy.

Novinkou týdne na rádiu Classic Praha je tentokrát nové album uzbeckého klavírního virtuosa Behzoda Abduraimova se skladbami Liszta, Brahmse, Debussyho, Stravinského a také Carla Czerného.

V italském městečku Busseto v provincii Parma se nachází divadlo, nesoucí jméno operního skladatele Giuseppe Verdiho. Slavnostní otevření se uskutečnilo 15. srpna 1868 a všichni diváci dorazili v zeleném. Proč? Prozradíme v dalším dílu pořadu Světová auditoria.

Jestli si myslíte, že soudobá klasická hudba je náročná na poslech, toto CD vás vyvede z omylu.

Koncerty bez smokingu budou na počátku července patřit i hudbě Františka Ignáce Antonína Tůmy, Leopolda Koželuha, Roberta Schumanna, Edvarda Griega, Antonína Dvořáka, Richarda Wagnera, Antona Brucknera a Josefa Myslivečka.

K opernímu zpěvu se dostal, když chtěl udělat dojem na svoji spolužačku. Nejraději relaxuje s whisky a doutníkem, ale to se mu příliš nedaří, protože má doma tři malé raubíře. Co ještě na sebe prozradil sólista Národního divadla v Praze?

Talent, disciplína a roky tvrdého tréninku. Ani to často nestačí, aby mladí absolventi tanečních škol získali své první angažmá. Mezi studiem a profesionální scénou totiž mnohdy zeje propast, kterou není snadné překonat. Právě tu se nyní rozhodlo přemostit Moravské divadlo Olomouc. Od nové sezony spustí mezinárodní projekt Junior Ballet Olomouc, jenž nabídne začínajícím tanečníkům to nejcennější – skutečnou divadelní praxi.

26. června 1926 proběhla světová premiéra slavné Sinfonietty Leoše Janáčka. Zazněla v pražském Rudolfinu v rámci kulturního programu sokolského sletu. Co bylo inspirací ke kompozici tohoto světově proslulého díla a v jakém kontextu vzniklo ?

Nejlepší filmy o bojovém umění. Další Hudba stříbrného plátna na Classic Praha.

V květnu 2025 jmenovala Rada hl. m. Prahy do funkce ředitele Pražské konzervatoře renomovaného klavíristu a pedagoga Iva Kahánka. Vedení této prestižní instituce s více než dvousetletou tradicí se přední český pianista ujal 23. června 2025. Jakým výzvám ve své funkci musí čelit a jaké jsou jeho představy o fungování této významné vzdělávací instituce po několika prvních měsících ve funkci?

Královský balet a opera v Covent Garden plánuje zrušit 64 pracovních pozic. Z toho má být 9 pracovníků propuštěno pro nadbytečnost. Řada významných kulturních institucí ve Velké Británii se v posledních letech potýká s finančními problémy způsobenými ztrátou veřejných financí, což provázejí protesty a propouštění.

V pořadu Hudba v miléniu tento týden představí nahrávku Krása Quartetu členky tělesa houslistka Šárka Petříková a violoncellistka Marie Forestová.

U vydavatelství Animal Music vyšlo v pátek 26. června nové album, na němž Česká filharmonie hraje orchestrální skladby dvou současných tuzemských skladatelů: Symfonii č. 1 Ondřeje Kukala a Labyrint paměti Jiřího Temla.