TVguru

Možná to zní trochu přehnaně, ale když se člověk podívá na to, co se teď v Ulici děje nebo co tvůrci naznačují v ukázkách, úplně mimo to zase není. Náš oblíbený seriál, který byl dlouho hlavně o každodenních radostech i starostech, začíná být, zdá se, o něco syrovější.

Plochá obrazovka na stěně obýváku nás provází už pěknou řádku let. Jenže na obzoru se vynořilo něco, co by mohlo celý koncept televizoru poslat tam, kam už dávno odešel gramofon nebo kazety VHS, tedy do zapomnění.

Kdybychom měli tipovat, který televizní žánr Čechy nikdy neomrzí, nemocniční příběhy by se bez váhání dostaly na stupně vítězů. Přesto bylo posledních několik let na tomhle poli až podezřele ticho. Jeden seriál si vládl po svém a téměř žádný vyzyvatel se neobjevoval. To se ale nedávno změnilo.

Když se řekne „Česko ve vesmíru“, většina lidí si představí spíš Cimrmana než skutečnou družici. Tak nepravděpodobné se to zdá. Jenže zatímco my se smějeme, český kosmický průmysl tiše, ale vytrvale pracuje. A tak dojde i na to, že za pár let vyšleme na oběžnou dráhu vlastní družici AMBIC. Název jako z románu o budoucnosti; a ambice… no, ty má v sobě už samotné jméno.

Životní příběhy herců jsou všelijaké. Většina z nich se však po studiu na konzervatoři dostane do nějakého divadla a pak při troše štěstí a talentu dostanou angažmá ve filmu. Samozřejmě po letech dřiny na prknech. Pokud je jim osud nakloněn, jedná se o začátek celoživotní kariéry. Některým hvězdám se však na stříbrná plátna podaří proniknout už rovnou během studií. Podobně tomu bylo i u herečky, ze které se v letech po její první roli stala smetánka českého herectví. Do té doby o ní nikdo ani neslyšel. Předvedla však takový výkon, že podle některých vyprávění kameraman v posledních scénách zapomněl točit a rozplakal se.

Česká streamovací platforma Oneplay dokáže zabavit doopravdy kohokoliv. Na své si přijdou fandové tuzemských i zahraničních detektivek, filmů všech žánrů a třeba i sitkomů anebo reality show. Samostatnou kapitolou jsou však dokumenty. Tam lze vybírat z pořadů o přírodě, stále populárnějšího true crime a mnohého dalšího. Výběr neurazí ani fanoušky sportu. Právě pro ně si mimo živé přenosy Oneplay připravilo opravdovou lahůdku.

V české kinematografii se to hemží hrdiny, kteří tasí meč, zachraňují krásné dívky a přemáhají draky. Existuje tam ale samozřejmě i postava, jejíž hlavní zbraní bylo absolutní nicnedělání. Její představitel strávil natáčení v ležící poloze a diváci mu za to tleskali.

Televizní stanice každý den svádějí boj o co největší přízeň diváků. Tento víkend to ale nebudou TV Prima ani TV Nova, kdo zaujme diváky nejvíc. Nejlepší víkendový program připravila jiná populární televize.

Jiřina Bohdalová patří mezi naše nejuznávanější herečky. I známým lidem s nesporným talentem se ale nevyhýbají problémy a nepříjemné situace. O tom, co prožila, se Bohdalová rozpovídá dnes ve 21:00 na České televizi.

Někdy se stane, že seriál musí, ať už z jakýchkoliv důvodů, opustit některý z herců. A tvůrci pak stojí před úkolem, který by se dal přirovnat k výměně motoru za jízdy: nahradit postavu tak, aby to diváky zaskočilo co nejméně. Je jasné, že tvůrci vybírají důkladně, aby změna nepůsobila rušivě. Aby nový aktér zapadl do příběhu co nejplynuleji. Někdy to vyjde, jindy to pořádně zaskřípe.

Někteří herci platí za absolutní špičku celého oboru. Někteří z nich jsou známí doslova po celém světě. S takovou nepředstavitelnou dávkou talentu a úspěchu se však zřejmě často pojí velmi vysoké ego. Některé hvězdy pak nabydou přesvědčení, že všemu rozumí nejlépe a mohou si na place dělat, co se jim zlíbí. Manýry některých z nich jsou mezi filmaři nechvalně proslulé. Mezi největší postrachy patří herec, kterého fanoušci i kritici považují za jednoho z nejlepších.

Mělo to být hlavní televizní terno. Takový plán měl ředitel vývoje TV Nova Michal Reitler, když vloni představil seriálovou novinku. Ambiciózní seriál přesto po necelém roce skončil. Místo něj televize odvysílá hit, který diváci milují.

V pondělí 5. května se na České televizi objeví v programu něco, co nevidíme často. Ve večerním vysílacím čase dostane prostor dokument, který s přehledem získal Oscara a porazil horké kandidáty. Snímek vyvolal bouřlivé reakce, hlavně v zahraničí, a zároveň změnil pohled na dokumentární tvorbu.

Přišel, porazil konkurenci a zdálo se, že česká televize konečně má to, co hledala. Jenže diváci jsou nevyzpytatelní a to, co na začátku funguje jako magnet, se může během pár týdnů otočit proti tvůrcům.

V polovině března proběhl ceremoniál předávání filmových cen Český lev. Česká filmová a televizní akademie ocenila nejlepší filmové počiny a výkony za rok 2025. Slavnostní večer letos poprvé probíhal v pražském Kongresovém domě. Tam se přesunul po posledních dvanácti ročnících, které se konaly v Rudolfinu. Do nových prostor se udílení přesunulo kvůli větším kapacitám. Večer byl plný šokujících momentů.

Rok 2026 přinesl poměrně tvrdou realitu, a to především na poli rušení seriálů na televizních stanicích, ale i mazání obsahu ze streamovacích služeb. Nejzávažnější je podle všeho situace na Netflixu, kde letos skončí opravdu oblíbené kousky, které nás zabolí.

Jelikož seriál Ulice běží už přes dvacet let, může se zdát, že už nenabídne nic nového. Opak je ale pravdou. Nová sezona nejdéle vysílaného českého seriálu přichází s velkými zvraty, napětím a dramatickými situacemi. Seriál tak slibuje něco, z čeho divákům spadne brada. Televize Nova nás nechává nahlédnout pod pokličku toho, co se bude v seriálu dít.

To, že se v televizním světě neustále něco mění, je vlastně zcela normální. Dnešní doba vyžaduje změny, protože jinak by nás mohly televizní programy začít velmi jednoduše nudit. Je ale pravdou, že ne vždy je na to člověk připravený. Některé změny se zkrátka objeví náhle a velmi nečekaně.

Když vám někdo opakuje, že vás miluje, ale zároveň sleduje každý váš krok, začnete se ptát, jestli je to ještě láska nebo posedlost. V mém případě se odpověď schovávala v jediné funkci telefonu. Vůbec jsem si to neuvědomila, ale nakonec její vypnutí trvalo doslova 5 vteřin.

Naše země je plná míst, ze kterých spadne čelist i zcestovalým turistům. Některá, ta známější, jsou slavná po celém světě, jiná znají jen místní a pár turistů, kteří mají štěstí a narazí na ně při svých výletech. Je velká škoda, že se krásná historická místa i přírodní úkazy nepropagují více, a to nejen zahraničním návštěvníkům, ale i nám, kteří mnohdy nevíme, jaké poklady máme za humny.

Titanic rozplakal celou generaci a vysloužil si několik Oscarů. Schindlerův seznam se dodnes řadí mezi nejsilnější filmové zážitky v historii. Jenže ani jeden z nich nesebere dech tak spolehlivě jako tenhle snímek, u kterého pláčou děti, jejich rodiče i prarodiče najednou.

Když jsem si nedávno sedl večer k televizi, všiml jsem si náhodou jedné věci, kterou jsem do té doby úplně přehlížel. Pustil jsem si oblíbený film, všechno vypadalo v pohodě, ale stejně jsem měl pocit, že se nedokážu pořádně soustředit. Pořád mi něco utíkalo. A pak mi to došlo. Najednou jsem si uvědomil, že celou dobu napůl koukám úplně jinam než na film.

Vybírání jména pro potomka je náročná disciplína. Lidem často přicházejí na mysl jména příbuzných, nebo třeba juniora pojmenují po sobě. Někteří rodiče však popadne touha dopřát dítěti život se jménem, které jen tak někdo z jeho kamarádů mít nebude. V takovou chvíli se fantazii meze nekladou. Novopečení rodiče sahají po jménech fiktivních postav, významných zahraničních osobností a někteří se uchýlí k dávno zaniklým staročeským jménům. Jestli se však jedná o dar v podobě originálního a snadno zapamatovatelného jména anebo celoživotní kletbu v podobě posmívání, je věcí názoru. V České republice navíc k vymýšlení jmen existují jasně stanovená pravidla.

Když si před pár dny kamarádka koupila novou televizi, začala si stěžovat, že ta stará potvora byla lepší. Z téhle ji dřív, než dokouká epizodu oblíbeného seriálu, bolí hlava a pálí oči. Takže si ji pouští méně a méně, a přitom za ni dala docela balík.

Máte rádi české pohádky? Já tedy rozhodně ano. Dle mého názoru patří mezi jedny z nejpovedenějších českých filmů, které jsou velkou součástí českého kinematografického světa. Ne každá z nich se ale vždy povede. Existují i takové, které diváci přímo nesnášejí. Přitom se do jejich tvorby investovalo spousta peněz.

Někdy si pustíte seriál a přinese vám něco úplně jiného, než byste čekali. Očekáváte pohodu, že si na chvíli odpočinete a vypnete hlavu, a stane se přesný opak. Přesně takovou situaci zažili někteří američtí diváci při sledování českého seriálu. Ten v nich vyvolal takové pocity, že si někteří museli dojít na terapii.

Stačilo, aby se venku na chvíli ukázalo sluníčko, a obývák okamžitě ukázal všechno, co jsme celou zimu úspěšně přehlíželi. Manžel dopil kafe, podíval se na parapet a bez jediného slova mi podal kbelík. Jenže já měla jiný plán. A ten zahrnoval gauč, deku a dálkový ovladač.

Když si sednete k televizi a zapnete oblíbený seriál, asi nepřemýšlíte nad tím, kolik vás ten večerní rituál vlastně stojí. Jenže kdybyste sečetli útratu všech českých domácností za televizní služby, vyšlo by vám číslo, které by klidně zaplatilo nový fotbalový stadion.

Na obrazovkách televizorů se už brzy objeví celkem důležitý symbol. Evropa si totiž posvítila na jednu z nejrychleji rostoucích technologií, a tentokrát jí neujde ani váš obývák. Připravte se na to, že pohled na večerní zprávy, dokumenty i zábavné pořady dostane úplně nový rozměr.

Znal ho celý národ jako neúnavného baviče a seriálového doktora, kterého nic neskolí. Pracoval bez přestávky, bral jednu nabídku za druhou a volný den považoval za zbytečný luxus. Tělo mu to ale jednoho dne spočítalo.

Ne vždy se televizní program trefí do vkusu všem divákům. Legendární komedie, která se dnes večer vysílá na televizní stanici Nova Cinema, k tomu má skutečně blízko. Vlna nadšení se projeví v obýváku těch, kteří doma mají teenagery nebo chtějí zavzpomínat na své dospívání.

Málokdo v českém showbyznysu dokázal udržet pozornost milionů lidí přes dvacet let. Leoš Mareš to v rádiu zvládl hravě. V televizi ale narazil na zeď, a to víckrát za sebou.

Na první pohled působí dcera Haliny Pawlovské jako naprostý protiklad své matky. Nejedná se pouze o postavu. Málokteré dítě slavného otce či matky se rozhodne pro kočovný život s anarchisty a sprejery v náklaďáku. Natálie Pawlovská se sice již dávno usadila, přesto zůstala rebelkou.

Poručík Mike Stone z kultovního seriálu V ulicích San Francisca. Generál Bradley z oscarového Pattona nebo Mitch ze slavné Tramvaje do stanice Touha. Tahle herecká legenda s nezapomenutelným nosem a hlasem prošla celým zlatým věkem Hollywoodu a jistě téměř nikoho z vás nenapadlo, že jeho kořeny sahají až k nám.

Seriál Ulice už dlouhodobě patří k oblíbeným pořadům televizní stanice Nova. Diváci si už na něj tak nějak zvykli a pro mnohé z nich je už i součástí jejich života. Tím, že seriál vychází pravidelně již přes dvacet let, má velkou základnu fanoušků. Jeho tvůrci se neustále snaží vymýšlet nové zápletky, aby pořad diváky bavil i nadále.

Vybrat jednu ženu na pozici královny českého filmu by byl nadlidský úkol. V naší historii se totiž vystřídalo tolik talentovaných a překrásných hereček, že výběr je opravdu široký. Každého proto napadne něco jiného. Nejčastěji se skloňují jména jako Jiřina Bohdalová, Eva Holubová, Dagmar Havlová anebo v případě seriálů Patricie Pagáčová. Je však třeba nutné si uvědomit, že budoucnost české kinematografie patří spíš mladším generacím. V hledáčku kritiků se již chvíli objevuje jméno, které by předchozí královny z pomyslného trůnu mohlo sesadit.

I mistr tesař se někdy utne. A to platí i pro Českou televizi, která si jinak zakládá na kvalitní tvorbě. V posledních letech jsme od ní dostali několik velmi povedených projektů, které se divákům líbily. Bohužel o to větší zvědavost panovala, když představila v roce 2025 nový seriál s Alešem Hámou v hlavní roli.

Seriál Ulice je takový masokombinát na tvorbu. Herci jedou ve zběsilém tempu, kameramani se střídají za kamerou a tým scénáristů píše nové a nové příběhy. Každá úloha má svoje místo i perfektní načasování, nesmí se stát, aby jediný den zela po Ulici prázdnota v televizním programu. A přesto někdy nastanou komplikace, které natáčení seriálu zastaví.

I když jsou klasické české pohádky na spaní určeny pro děti a vysílají se kolem 19. hodiny, některé z nich mají zcela nežádoucí atmosféru. Některé Večerníčkovy příběhy vyvolávají napětí a prvky v nich jsou místy až hororové. Jejich zařazení by bylo vhodnější po 22. hodině. Svým dětem bych je dnes nepustila, v roce 2026 by byly tabu.

Vztahy mezi herci na place mohou být velmi bouřlivé. Jedná se přeci jen o velmi emocionální řemeslo a dává tedy smysl, že některé produkce mohou připomínat spíš italskou domácnost. Ti nejlepší herci však dokáží své osobní sympatie během práce důvěryhodně krýt a reální nepřátelé tak mohou klidně věrohodně ztvárnit osudové milence. Podobně jako třeba Kate Winslet a Leonardo DiCaprio na place Titanicu. Mimo kamery si prý příliš nerozuměli. Stejný je i případ slavného francouzského filmu, který byl ve své době nejnavštěvovanější u nás.

Měl to být velkolepý návrat k filmům, které diváci milují. Namísto toho se Zdeněk Troška potýkal s odmítnutím kritiků a výsměchem za kýč v recenzích.

Dlouho jsem si myslela, že jsme doma prostě divní. Když koukáme na televizi a umře tam lidský hrdina, je nám ho líto, ale když jde o psa, jsou potřeba kapesníky. Jenže teď jsem zjistila, že je to vlastně normální. Je tu totiž něco, co u nás biologicky tyto reakce podmiňuje a pro mě to bylo velkým překvapením.

Volné večery věnujeme s partnerem koukání na televizi. Někdy přijde jeden z nás s tipem na nějaký film, jindy vsadíme bez většího přemýšlení na jistotu a pustíme další díl některého ze seriálů, které máme rozkoukané.

Ještě před pár lety to bylo skoro pravidlo. Jakmile se někde objevil film nebo seriál z této země, spousta lidí čekala, že půjde o nudný snímek. Skutečně filmová produkce tohoto evropského velikána neměla žádnou zvláštní pověst. Teď ale gigant ožívá po všech směrech, a to i v kinematografii.

Ulice patří beze sporu mezi ty naprosto nejlegendárnější české seriály. Na televizních obrazovkách jí vidíme už přes dvacet let, premiéra byla v roce 2005. Jedná se o první český seriál, který naplno splňuje specifika žánru soap opera. To v praxi znamená nikdy nekončící děj a každodenní díly. Témata většinou zahrnují především mezilidské vztahy. I když je Ulice stále nesmírně populární, již dávno není takzvanou královnou českého vysílání. V posledních letech totiž přišla hned celá řada seriálů, které jí svou sledovaností strčily do kapsy. Tyto seriály zahrnují konkurence ze soap opery a jiné komedie, ale i drsné kriminálky.

Jiřina Bohdalová nepochybně patří do královské rodiny českého herectví. Podle některých je dokonce její nejvrcholnější představitelka. Na obrazovkách nás baví už několik desítek let. Je naprosto ikonická a nepřehlédnutelná a i v rolích, kterým propůjčila jen svůj hlas, je hned v prvních vteřinách jasné, o kterou herečku se jedná. Je však jisté, že její zlaté roky už jsou dávno pryč. I když se občas stále na obrazovce objeví, například ve filmu Svatá (2024), už si spíš užívá zaslouženého odpočinku. Na scéně se mezitím objevila mladá herečka, která svými výkony doslova učarovala českým divákům. Za jednu z rolí dokonce ve věku sotva pětadvaceti let získala prestižní cenu Český Lev!

Byl to nejdražší český film v historii s rozpočtem přes 450 milionů korun. V amerických kinech skončil na čtrnáctém místě víkendového žebříčku a kritici ho označili za průměrnou béčkovou podívanou.

Z dnešního televizního programu zaplesá každé srdce fanouška akčních filmů a drsných neohrožených akčních hrdinů. Nejedná se o žádnou novinku, ale o poctivý snímek se skvělým obsazením.

Pamatuju si, jak jsme kdysi seděli u televize a čekali, až to začne. V té době jsme měli jedinou možnost nahrát si to maximálně tak na VHS, protože co člověk neviděl, to prostě neviděl. „Dnes nemám čas, pustím si to zítra.“ Nic takového neexistovalo. Prostě to běželo a kdo neměl připravené občerstvení, ten už přicházel o začátek. A když šlo o tenhle film, tak začátek chtěli stihnout všichni. Dnes je poslední šance na to mrknout, protože zítra už to nebude.

I tak malá země jako je ta naše skrývá tolik zajímavých míst, že navštívit je všechna nestihneme za celý život. Přitom do z většiny koutů Česka dojedeme do několika málo hodin. Stejně jako do jednoho středočeského města, které sice na první dobrou nepatří mezi působivá místa naší republiky. Skrývá v sobě ale jedno z nejmalebnějších míst evropského významu.

Herecká kariéra může vypadat všelijak. Někteří například svůj talent objeví až ve vyšším věku a v profesi se začnou angažovat až pozdějších letech v životě. No a jiní zase hrají doslova od malička. A když je člověk před kamerou a za mikrofonem už od útlého věku, stane se to pro něj vlastně druhá přirozenost. Z dětských hvězd tak často vyrůstají velmi zkušení a talentovaní herci, kteří nás oslňují s každým dalším výkonem. Takovým příkladem je například i herec, kterého si možná všichni pamatujeme z Ordinace jako patnáctiletého mladíka. Zároveň však už jako dítě daboval znělku Mickey Mouse a dnes působí v muzikálovém souboru Divadla J.K. Tyla v Plzni. Mimo to si zahrál i v jednom z nejúspěšnějších českých seriálů všech dob.

Platíte za televizi víc, než musíte? Možná ano. A možná úplně zbytečně. Existuje totiž jednoduchý způsob, jak se dostat k pořadům zdarma, aniž byste si cokoli předpláceli. Stačí k tomu zmáčknout jedno tlačítko na ovladači.

Pro pracující i studenty jsou prodloužené víkendy skvělá věc. Člověk zpravidla nemusí nikam vstávat, přes den se vyhýbá jakémukoli řádu. Když se mu zachce, může volný den klidně proležet u televize. Ostatně hned ten nejbližší prodloužený víkend si filmoví fanoušci poznačili v kalendáři tučným písmem.

Dnes není středobodem obývacího pokoje pohovka, ale televize. Tou kráskou s velkou úhlopříčkou se rádi pyšníme před přáteli a předháníme se v palcích i funkcích. Jenže tyto krásky s luxusním obrazem jsou v určitém ohledu vlastně dinosaurem, který zaostává.

Někdy se v životě stanou takové náhody, které by nevymyslel ani hollywoodský scenárista. O tom, jak nevyzpytatelný umí být osud, by mohl vyprávět jeden z herců oblíbeného seriálu Vyprávěj. Bohužel už ale není mezi námi.

V posledních letech jsme si zvykli, že si s námi počasí a často i meteorologové hrají jako kočka s myší. Podle aktuálních předpovědí tomu nebude jinak ani letos. Červenec i srpen se budou naprosto vymykat běžnému počasí.

I mistr tesař se někdy utne – a to platí i ve světě televizní zábavy. Televize Prima si v posledních letech vybudovala pozici seriálového mistra a novinky jí jdou opravdu od ruky. Když tedy oznámila další projekt pro streamovací platformu Prima+, očekávání byla logicky vysoká.

Nedávno jsem vedl debatu o filmech s mojí mámou, a to vám povím, to je vždycky zážitek. Nicméně zmínila film, na který za mlada nedala dopustit, a teď mi dala i tip, že poběží v televizi, ať se na něj podívám. Do televize se vrací snímek, který miluje většina starších žen. Jde o romantické drama natočené legendárním Davidem Leanem podle světoznámé knihy od Borise Pasternaka. Tohle si nemůžete nechat ujít.

Zapomeňte na chvíli na seriálové novinky a filmové premiéry. Nejlepší podívaná se v tuto chvíli totiž neodehrává na žádné obrazovce, ale nad východním obzorem krátce před úsvitem. Jenže tahle show má striktně omezený počet repríz, a to přesně nula. Kdo nepřijde teď, nemusí chodit už nikdy.

Vzpomínáte ještě na dobu, kdy se chodilo do „mlíčňáku“ na jahodový mléčný koktejl, růžový koktejl, kakao nebo chlebíček? Mléčné bary byly v Československu za socialismu snad v každém městě. Bylo to místo, kde jste se mohli rychle nasnídat, nasvačit nebo naobědvat. Bary vznikaly už v 50. letech a nabízely rychlé občerstvení, které bylo cenově dostupné pro všechny. Pamatujete si, co se tam všechno prodávalo?