TVguru

V televizní branži existuje nepsané pravidlo, že pokračování jen málokdy překoná originál. Kouzlo nového vyprchá, divák už ví, co čekat, a čísla sledovanosti mají tendenci spíše pozvolna klesat. Jenže každé pravidlo má svou výjimku, která ho potvrzuje. Česká televizní scéna právě jednu zažila, kroutí nad ní hlavou i zkušení analytici.

Diváky Primy čeká změna ve středečním programu, protože Kamarády tentokrát neodvysílá. Televize seriál nahradila americkou klasikou z devadesátých let. Jde o film, který se u nás promítá každé Vánoce a milují ho celé generace.

Filmová tvorba u nás má dlouhou tradici. Během více než sta let vytvořila celou plejádu výrazných charakterů, které se nesmazatelně zapsaly do paměti diváků. Český a československý film vždycky stavěl na silných osobnostech, které dokázaly vtisknout svým rolím nezaměnitelný výraz. Hlavní role se tak stávají nejen nositeli příběhu, ale umělci zde předvádí i svůj talent: postava a herec se nám natolik propojí, že si časem už neumíme jednoho bez druhého představit.

Dnes nás čeká na Primě něco, na co se mnoho z nás těší každý rok. Je to soutěž a oslava narozenin zároveň. U toho zkrátka nesmíte chybět.

Televizních pořadů a stanic je velká spousta. Některé jsou neoddělitelnou součástí televizního světa, u některých si ani nevšimneme, že se objevily nebo zmizely. Nyní končí další stanice, u které byste to možná nečekali. Televize byla najednou odpojena, protože v posledních týdnech vysílala pouze statickou obrazovku.

Když se člověk dnes dívá na moderní vánoční dekorace, zvyky a trendy, jen těžko si představí, jak vypadaly svátky před padesáti lety. Přesto stačí oslovit kohokoli z Husákovy generace a během chvíle se spustí lavina vzpomínek, které překvapí kdejakého mileniála.

Pořadů, které se snažily nějakým způsobem doložit, že mimozemšťané nejen existují, ale že dokonce vícekrát navštívili naši planetu, jsme už v minulosti viděli celou řadu. Jak americké, tak i ruské provenience. Jejich společným cílem je nabídnout divákům možnost, aby nahlédli až za hranice běžného vědeckého poznání. Člověka totiž tajemné a neznámé neustále fascinuje. Je v tom kus touhy po dobrodružství, snaha vysvětlit záhady, které přesahují rámec vědy a porozumět neznámým jevům. Nyní byl představen nový dokument, který aspiruje na Oscara.

Každá televizní stanice má svou vlastní strategii, jež má vést k úspěchu. Nestačí nabídnout jen samotný pořad; je zapotřebí ho připravit s maximální pečlivostí, promyšlenou dramaturgií a citem pro divácké očekávání. A případně ještě něco přidat. A to se právě tento podzim podařilo televizní stanici Prima. Její show už zhlédlo téměř 7,6 milionu diváků a stala se pořadem číslo jedna.

Estonský dokument láme v Česku rekordy sledovanosti. Film se celý odehrává v sauně, kde ženy mluví bez cenzury o traumatech. Snímek vyhrál festival Sundance, avšak podívaná je to poněkud šokující.

Žiju v moderním pražském bytě a myslela jsem si, že mám všechno. Metro na dosah, kavárny za rohem a žádné starosti. Pak jsem ale viděla fotky oblíbené české herečky z její zahrady. Měla gumáky, bláto bylo všude kolem ní, a přitom vypadala radostněji než já za posledních šest měsíců.

Středeční ranní vysílání Evropy 2 přineslo něco nečekaného. Chyběl nejen Patrik Hezucký, ale poprvé po dlouhých letech i Leoš Mareš. Katka Říhová vysvětlila posluchačům situaci, že Mareš trávil noc jinde než doma. Důvod je vážný a dojemný zároveň.

Filmy někdy dopadnou úplně jinak, než tvůrci zamýšleli. Vážný válečný thriller se může stát komedií, dramatická scéna zdrojem smíchu. Přesně tohle se stalo finskému snímku, který pomalu míří na domácí obrazovky. Diváci v kinech se bavili u momentů, které měly vyvolat napětí.

Asi není žádné překvapení, že Praha má letos dle různých anket jedny z nejkrásnějších vánočních trhů v celé Evropě. V jedné diskusi na Facebooku ale lidé zvolili jiné město. Samotného mě to překvapilo, a tak jsem hned vyrazil.

Její vzhled působí dokonale: ladná postava, jemné rysy, pohled, který dokáže upoutat pozornost všech přítomných. Krása je tím, co člověka okouzlí na první pohled. Jenže za půvabem se může skrývat i cosi jiného: chladná odměřenost, nepřejícnost, lakota, chamtivost; zkrátka naprostá prohnilost. A to člověk neprohlédne často ani na druhý pohled. Je to zvláštní kontrast. Žena, jež působí jako ztělesnění elegance, ale přitom si v sobě nese tak temný stín, který je ještě silnější než její půvab.

Prohlášení Novy o vánočním programu vyvolalo větší rozruch, než asi vedení televize předpokládalo. Týká se toho, co poběží na Štědrý den místo běžného vysílání. Pro pravidelné diváky to znamená pauzu v jejich každodenním rituálu. Reakce se pohybovaly od pochopení po nespokojenost.

Jezerní královna z roku 1998 byla noční můrou spousty dětí. Zlou vládkyni tam hrála herečka, která se o roky později vdala za proslulého moderátora. Jsou spolu pořád, ale každý v současné době žije jinde. Podle nich je to recept na fungující vztah.

Svět nezačal být barevný až s příchodem sociálních sítí a festivalů. Stačí sfouknout prach ze starých alb a zjistíme, že ti lidé, které se dnes šourají po bytě v papučích, bývali dost možná větší frajeři než my. Potvrzuje to jedno dílo, které není pouhou vzpomínkou na mládí, ale důkazem, že touha žít po svém byla a je v každé době úplně stejná.

Šedesát šest vyprodaných kinosálů po celé zemi promítalo televizní pořad dostupný zdarma na komerční stanici. Discordová komunita narostla na dvacet tisíc aktivních členů a sociální sítě hořely diskusemi o každém dílu. Překvapivě česká televize vytvořila pořad, kterému v poslední době Netflix ani HBO nemohly konkurovat.

Když se někdo stane králem seriálového světa, milovaným, uznávaným, idolem milionů, málokdo si chce připustit, že by mohl mít osobní život v nepořádku. Obvykle si o našich televizních hrdinech myslíme, že jsou v soukromí stejně skvělí jako v našich oblíbených rolích. V poslední době se však stahují mračna obvinění nad hvězdou, která se stala miláčkem hlavně u mladých diváků. Rumburak je proti němu se svou temnou stránkou jen amatér.

Před čtyřiceti lety nebyl Netflix, YouTube ani mobil plný aplikací. Byla televize s omezeným programem a vánoční reprízy, které se opakovaly každý rok. Diváci seděli u obrazovky a sledovali, co zrovna běželo, protože jiná možnost zkrátka neexistovala.

Celé léto jsem se těšila na pokračování originálního českého seriálu. Slibovali nové postavy, nové lásky a ještě víc zábavy než v první sérii. S nadšením jsem si pak pustila první epizodu, ale po chvíli jsem to musela vypnout. Tohle prostě nešlo vydržet.

Prázdné plochy, žádný nepořádek, vše má své místo. Tak nějak vypadá můj život v městském bytě a většinu času mi to vyhovuje. Pak jsem ale viděla, kde tráví čas jedna z našich nejslavnějších hereček. A najednou si říkám, jestli bych to neměla přehodnotit.

Na první pohled to byla bytost, která dokázala svou krásou a půvabem omráčit snad celý svět. Její tvář působila, jako kdyby byla bohyně, jenže pod touhle andělskou slupkou se skrývalo něco, co by málokdo čekal. Zlá, pyšná a nafoukaná dívka, která byla pro své okolí pěkně těžkým oříškem na zkousnutí.

Zahraniční akční filmy se k nám oficiálně dostaly až po sametové revoluci. Předtím se však mezi obyvatelstvem šířily VHSky. Někdy ale v takové kvalitě, že už téměř nebylo nic vidět. Kvalita obrazu i zvuku byla často mizerná: rozmazané kontury, různé stíny a dvojitý obraz, šum. A kdybyste slyšeli ten amatérský rychlodabing! Ten působil skoro až komicky. Ale nám to tenkrát nevadilo. Hlavně, že jsme mohli sledovat něco zcela jiného, než co jsme doposud znali. Teprve později jsme zjistili, že některá natáčení jsou pěkná habaďůra.

Zapomeňte na Avengers a jiné hollywoodské pecky. Letos námi nejvíce rezonoval úplně jiný typ filmu. Čeští tvůrci ukázali, že ani velký rozpočet není nutností pro silný zážitek. Na Facebooku se o jednom konkrétním snímku mluví jako o kandidátovi na Oscara. A víte co? Podle mě mají pravdu.

Vánoční svátky jsou za rohem a většina z nás nyní v adventním období peče vánoční cukroví. A jsme na ně zpravidla velmi hrdí. A jak by ne, tento zvyk je ojedinělý. I když se v jiných zemích také nějaká ta typická vánoční sladkost připravuje, nikde to není v takovém rozsahu jako v Česku. Každý z nás zná desítky receptů a nejradši bychom je upekli všechny. Jenže nestačí čas a peníze. Zejména v době, kdy se máslo prodává běžně za 70 Kč. A použitím levných ingrediencí můžeme cukroví pokazit.

Stephen King píše hororové příběhy už desítky let. Viděl stovky filmů plných krve, násilí a zrůd. Snímek o otci a synovi ho však podle jeho vlastních slov zasáhl víc než jakýkoliv horor.

Americká filmová produkce patří už celá desetiletí k nejvýraznějším tvůrcům kinematografie. Jejich filmy se dostávají do kin po celém světě a tam oslovují miliony diváků. Přesto ne každý snímek má stejný osud. Ten se může ubírat dvěma naprosto odlišnými cestami. Některé snímky projdou kiny, na plátnech stráví pouze jepičí život a jsou u konce. Diváci je zhlédnou jednou, protože další potřebu necítí. Na filmy se zapomene a další zájem o ně není. Jsou tu ale jiné snímky, které se stávají trvalou součástí kulturního povědomí. A pokud jste takové snímky neviděli, jako byste ani nebyli.

Vánoce mají stovky podob, vůní a zvyků, ale pokud existuje jeden symbol, na kterém se shodne snad celý svět, je to vánoční stromeček. Není to cukroví, vůně purpury nebo koledy, co lidé považují za nejkouzelnější součást svátků. Je to právě okamžik, kdy se v obýváku rozzáří a rozvoní jehličnan s ozdobami, které si často pamatujeme od dětství.

Prima se rozhodla ukázat, kdo tu vládne. Příští rok přinese takovou smršť nových seriálů, že Nova s ČT budou popadat dech. Oblíbené tituly se vrací, nové projekty startují a stanice rozhodně neplánuje zpomalovat. Už vánoční program naznačuje, že to myslí vážně.

Než se stal nejkontroverznějším prezidentem USA, byl malý Donnie Trump blonďatým klukem z bohaté čtvrti v Queensu, který měl vzorně učesané vlasy a nosil oblek už ve dvanácti letech. Spolužáci na něj dodnes vzpomínají jako na chlapce s obrovskýma rukama, které vůbec neseděly k jeho věku.

Existuje místo, které má svá pravidla zažitá už od roku 1946. Letos je porušilo poprvé v historii. Rozhodnutí bylo nečekané a možná i riskantní. Výsledek brzy dorazí do Česka a budete ho moct zažít o Vánocích. Lidé už teď mluví o nejnapjatějším období plného očekávání.

Znáte to. Přijdete večer z práce, chcete si odpočinout a zapnete si televizi. Pustit film je otázka 5 minut. Málokdo ale ví, co všechno stojí za jeho vznikem a jak dlouho tvorba takového filmu trvá. Co všechno se děje na place a kolik lidí se na tom podílí? A proč se říká, že skutečný film vzniká až v postprodukci? Zjistěte, co všechno tvorba filmu obnáší a v našem kvízu si otestujte, zda rozumíte filmové řeči.

Filmové ceny jsou symbolem úcty, talentu a umění. Už jen být mezi nominovanými je obrovská pocta, natož pak vyhrát. Přesto i ty nejprestižnější události nejsou imunní vůči různým trapasům, kontroverzím a okamžikům, které se stanou nejdříve virálními a pak legendárními.

Venku je počasí, které mě daleko víc než kdy dřív vybízí k tomu, abych si sedl k televizi a nikam nevycházel. Tentokrát se mi taková zábava stala skoro osudnou, jenže jsem se s tím nehodlal jen tak smířit.

Měla zachraňovat životy při válce, nakonec skončila jako kulisa pro strašidelná videa na YouTube. Prázdná nemocnice u Prahy láká lovce duchů už několik let. Natáčejí tam v noci, vypráví do kamer o záhadných zvucích a dostávají tisíce lajků. Jenže tato oblíbená zábava mnoha z nás už končí.

Vánoční přání dětí se mění rychlostí blesku. Dnešní školáci touží po konzolích a chytrých hodinkách, zatímco my jsme za socialismu a v devadesátkách skákali radostí z úplně jiných věcí. Mnoho tehdejších hitů by současní rodiče svým dětem pod stromeček ani nedali. Přitom to byly krásné časy plné dobrodružství, ze kterých jsme (skoro) všichni vyšli bez úhony.

Jiří Langmajer obvykle hraje šarmantní frajery, kteří mají úspěch u žen. Ale letos dostal roli, která pro něj až tak typická nebyla. Diváci z kina odcházeli v slzách a na sociálních sítích se rozjela bouřlivá debata. Někdo dokonce napsal, že by měl dostat Oscara. A nebyl to jediný takový komentář.

Občas si říkám, že jsem s životem v naší zemi nespokojený. Některé filmy mě ale vrátí do reality a najednou si uvědomím, za co všechno můžu být vděčný. Máme obrovské štěstí, že žijeme v jedné z nejbezpečnějších zemí na světě a právě dokumentární film, který dnes míří na Netflix, nám tohle připomene.

Porevoluční období přineslo v Československu uvolnění v mnoha ohledech. Vzniklo díky němu i několik dodnes populárních českých filmů. Kolik toho o snímcích natočených na začátku 90. let víte?

Český dabing je jeden z nejlepších a má své stálé hlasy, které poznáte podle jedné jediné věty. Připravili jsme pro vás kvíz, ve kterém si otestujete, jestli poznáte slavného dabéra jen podle jedné věty. Někdy je to složitější, než se zdá.

S novým politickým a ekonomickým systémem se u nás po sametové revoluci změnilo – kromě jiného – i stravování. Lidé měli najednou možnost vycestovat do světa a přesvědčit se na vlastní oči, co se konzumuje v jiných částech planety. Viděli, ochutnali a mnoho prospěšných potravin převzali. Odlehčili svůj jídelníček a rozšířili ho o velkou dávku zeleniny.

Pohádka plná drsných čertů, pekla a několika zlých lidí. Přesně to je pohádka S čerty nejsou žerty, kterou jsme jako malí milovali. Tvůrci při jejím natáčení využili mnoho míst v Česku, které skvěle navodily pekelné prostředí a vytvořily tak dokonalou pekelnou atmosféru. Jedno z míst, které si všichni dobře pamatujeme, dnes ale vypadá úplně jinak. Uhodnete, o které by se mohlo jednat?

Dětské herecké hvězdy takového kalibru se v Česku nerodí každý den. Když se ale objeví, celý národ je sleduje a fandí jim. V sedmdesátých a osmdesátých letech to byl chlapec s odstávajícími ušima, který bavil celé Československo a mezinárodní porota ho prohlásila za výjimečný herecký talent.

Netflix stojí přes dvě stovky měsíčně, HBO Max také není zadarmo a Disney+ za dobré slovo rovněž nešlape. Spousta lidí si platí streamovací platformy, které ani aktivně nevyužívá, i když jsou na YouTube k dostání filmy, které se dají zhlédnout bezplatně.

Ulice už běží dvacet let, ale najednou se všichni tváří, že je konec. Na Facebooku panika, v diskusích hysterie, že prý Nova chystá náhradu. Jak na tohle diváci přišli? Protože si někdo všiml nového plánovaného seriálu s Jakubem Prachařem.

Dnešní hračkářství před Vánocemi je natřískané nejrůznějšími věcmi. Od autodráh, které jedou rychlostí malého dronu, přes auta na vysílačku, stavebnice, ze kterého jde postavit celý svět, až po panenky, plyšáky a hračky, které jsou zrovna v módě.

Už jste se někdy během sledování filmu báli tak, že jste se nemohli dokoukat? Některé filmy prostě můžou být děsivější než jiné. Jistě chápete, že mluvím zejména o jednom konkrétním filmovém žánru, kterým jsou horory. Letos uběhlo totiž 15 let od natočení nejděsivějšího filmu.

České Vánoce si bez našich tradičních pohádek neumíme vůbec představit. Každý rok se vracíme k těm, které sice známe nazpaměť, ale přesto nás pořád dokážou vtáhnout a vyvolat přesně ten správný sváteční pocit. A i když u nás pocitově mezi ty nejlepší z nejlepších patří Tři oříšky pro Popelku, pohled do československé filmové databáze překvapivě ukazuje, že v žebříčku oblíbenosti ji předbíhá hned několik jiných pohádek.

Werich hrající císaře i pekaře v jednom filmu, kouzelný kocour se slunečními brýlemi prozrazující lidské charaktery pomocí barev. Nebo Felliniho manželka skákající na obří peřině a vyvolávající sněhové bouře. Tohle jsou skvosty československé kinematografie, které si pamatuje každý pamětník.

V soutěžním pořadu Chcete být milionářem působil jako nesmělý, ale mimořádně chytrý mladý muž, který se do paměti diváků nijak zvlášť nevryl. Děsivé na něm bylo, že zatímco diváci sledovali jeho soustředěný výkon pod taktovkou tehdejšího moderátora, Martina Preisse, v jeho nitru se odehrával boj se společností a osobním životem. A nikdo tehdy netušil, čeho je tenhle sympatický chlapík schopný.

Prosinec je měsíc, kdy statistiky sebevražd dramaticky rostou. Lidé v sobě drží nevyslovená slova, neřešené konflikty i neomluvené křivdy. Tahle neviditelná zátěž je dusí víc než cokoliv jiného. Jedna letošní vánoční reklama tohle téma uchopila tak citlivě, že dojala tisíce lidí a pouhých 20 sekund po odvysílání lidé začali o jejím poselství diskutovat na Facebooku.

Existuje jedna věc, kterou mají všichni, co něco znamenají, společnou. Není to ale drahý obraz ani podepsané CD. Je to něco mnohem obyčejnějšího, přitom toho o člověku řekne dost. Je to nenápadné, ale s velkým významem. Psychologové vysvětlují, proč právě toto řekne o člověku více než třeba luxusní hodinky.

Black Friday je jediná chvíle, kdy firmy sleví ze svých cen a nabídnou slevy natolik zajímavé, že má smysl o nákupu uvažovat nebo se po delší pauze do jejich nabídky vrátit. Letos to platí i pro jednu z nejexkluzivnějších služeb na trhu.

To, jaké částky si herci vydělají ve filmech, může na člověka často působit až bizarně. Velké peníze, které někteří z nich dostanou za pár minut na plátně, mohou člověka i naštvat. Máme pocit, že se ani moc nepředvedli, ale přesto si odnesou víc, než kde kdo za měsíc práce. Je tomu ale vždycky tak?

Asi jen málokdo si umí představit Vánoce bez tradičních koled, které v tomto období zaznívají téměř všude. Písničky jsou často radostné a veselé, ne všechny ale vznikly ve šťastných obdobích. Ke vzniku některých vedly často náročné světové události.

Prosinec na Netflixu už tradičně patří mezi silnější období roku, ale letos to působí, jako by se streamovací gigant rozhodl vytáhnout snad všechno, co má v rukávu. Zatímco jiné platformy spoléhají na vánoční romantiky, Netflix přichází s kombinací čerstvých filmových i seriálových novinek, které míří přímo na nejvyšší příčky sledovanosti.

Pokud někdo předpokládal, že devadesátkové sci-fi už definitivně odplulo do archivu televizních legend, Amazon MGM Studios jej právě vyvede z omylu. Studio totiž oznámilo návrat seriálu, který mnozí diváci kdysi sledovali ještě na robustních CRT televizích s lehce poblikávajícím obrazem.

Z historie známe příběhy mnoha významných lidí, kteří dokázali posunout hranice lidského poznání. Do dějin se tak zapsali svou genialitou a neochvějnou vírou v sílu vědy. Otevřeli lidstvu dveře k novým možnostem v oblasti medicíny, fyziky i mnoha dalších oborů. Patřila k nim i žena, která dvakrát získala Nobelovu cenu, ale nakonec se paradoxně stala obětí toho, co objevila.

Když se člověk dnes s někým baví o tom, co se u nich doma peklo na Vánoce, většinou padnou klasiky jako linecké nebo vanilkové rohlíčky. Jenže každý, kdo vyrůstal v osmdesátkách, moc dobře ví, že tehdejší vánoční stůl měl ještě jednu specialitu. Něco, co se objevilo na každém talířku, mizelo rychleji než bramborový salát a děti to dokázaly sníst na posezení. Právě tahle pochoutka má dnes pověst něčeho, co by moderní rodiče nejspíš raději vyhodili do koše, než aby to dali svým dětem ochutnat.