TVguru

Nový rok v Ulici sice začíná humorně, ale pak přijde tvrdý úder. Firma, která funguje už delší dobu, se začne rozpadat. Hned několik lidí chce odejít, přičemž to není jen tak obyčejná krize. Jde o celkový kolaps týmu.

Štědrý večer má u nás v Česku pevně daný scénář. Po večeři se uklidí stůl, z obýváku zazvoní zvoneček a všichni automaticky zamíří ke stromečku. No a po rozdání dárků následuje pohádka. Léta platilo, že po rozbalení dárků nás čekají Tři oříšky pro popelku. Prostě klasická vánoční rutina, kterou zná snad už každý. Jenže letos to celé dopadlo úplně jinak.

Česká televize chystá na začátek roku velký projekt. Natáčení trvalo téměř sto dní, z toho 55 se odehrávalo přímo v daném městě. Rozpočet přesáhl 88 milionů korun, jde tak v dané oblasti o nejdražší audiovizuální dílo za poslední dekádu. A diváci se na to mohou těšit už od 5. ledna.

Tenhle seriál bude znát. Šestice lidí, kteří spolu tráví víc času než se svými rodinami. A jedno místo, kam se dá utéct před realitou. K tomu gauč, na který se vždycky nějak vměstná celá parta a běda, jakmile si na něj sedne někdo jiný.

Seriál Ulice v Česku hraje už neskutečných dvacet let a má celou řadu fanoušků, kteří s nadšením sledují každý nový díl. S příchodem nového roku nás čeká série dalších dílů, které slibují nové postavy, zajímavé zápletky a rozuzlení některých situací. Nebude chybět ani divácky nejoblíbenější postava v historii seriálu a není jí nikdo jiný než Simona Hložánková.

Loňský Silvestr u naší děčínské rodiny proběhl vcelku nestandardně. Snacha dorazila s vlastními mísami plnými dobrot a postavila je sebevědomě hned vedle bramborového salátu. Všichni na vteřinu přestali mluvit, protože co v nich našli, je překvapilo.

Máte doma smart televizi? Pak ji pravděpodobně nevyužíváte naplno. Většina lidí si pouští jen Netflix a YouTube, případně občas zapne iVysílání. Přitom moderní televize nabízejí aplikace, které na velkém displeji dávají mnohem větší smysl než na mobilu. A vy o nich možná ani nevíte.

S novým rokem přichází i nové filmové počiny. Již několik dnů je možné zhlédnout trailer k dalšímu filmu Christophera Nolana. Podle počtu zhlédnutí to vypadá, že se bude jednat o úspěšný trhák, na který se již těší diváci po celém světě.

Silvestr patří k oblíbeným dnům v roce. Všichni se scházíme s lidmi, které máme rádi. A s nadšením očekáváme příchod nového roku. Speciálně se na to chystají i televizní stanice. Pro tento slavnostní večer si vždy připraví program, který má divákům co nabídnout, takže ani letos tomu nebude jinak.

Kdysi to měli Češi s televizí jednoduché. Zapnuli ji, vybrali si jeden ze dvou programů a nechali ji běžet, dokud se neozvala noční hymna a typické zrnění; dříve ještě monoskop. Dnes je to jako v jiném vesmíru: desítky až stovky kanálů, tisíce pořadů, streamovací platformy a nekonečné přepínání. Ukrajinci však sledují televizi jiným způsobem.

Češi si stěžují na všechno. Ve zdravotnictví je všechno pomalé, mateřská krátká, ceny vysoké. Jenže zkuste říct Polákovi, jak to u nás funguje. Bude vám asi závidět víc, než si myslíte. A možná si tak začnete vážit věcí, které máte.

Vybrat jméno pro miminko je mnohem těžší, než se zdá. Chcete něco hezkého, ale ne moc divného, tradičního, ale zároveň ne otřepaného. A co kdyby samo jméno ve svém významu neslo radost? Jedno takové existuje a v Česku ho najdete častěji, než byste zřejmě čekali.

Ještě před pár lety platilo, že v televizním humoru není skoro nic tabu. Některé seriály si vybudovaly kultovní status právě díky tomu, že si dovolily říct nahlas věci, které by jinde neprošly. Jenže doba se změnila a s ní i to, co lidé považují za vtip, satiru nebo už jen čisté ponižování. Právě na to doplatil jeden z proslulých seriálů.

Vánoční program ČT1 dnes večer nabídne něco, co se loni během svátků stalo téměř fenoménem. Televize uvádí pohádku, která sice nebyla univerzálně přijata kritikou, ale oslovila skoro dva miliony diváků u obrazovek a stala se z ní zimní klasika pro rodiny s dětmi.

Kolik papírů rozhodí Večerníček ve znělce? Kdo namluvil Boba a Bobka? A jakou barvu má Večerníčkovo triko? To jsou otázky, na které skoro každé šestileté dítě odpoví bez váhání, zatímco vy budete stát jak solný sloup a přemýšlet.

Den před Silvestrem bývá televizní nabídka spíš rutinní. Obvykle stanice pokračují v krasojízdě pohádek a starších hřejivých filmů, které nás naplňují dobrou náladou. Tentokrát ale Nova sáhla po filmu, který se vymyká všemu obvyklému.

Byl to jeden z těch momentů, u kterých nejeden filmový nadšenec zamáčkne diváckou slzu, a to nemusí být zrovna příznivcem české tvorby. Herecká práce tak přesná, soustředěná a jistě fyzicky i psychicky vyčerpávající, že se na diskuzních fórech objevily nadsázky o českém Oscarovi.

Některé filmové scény se natáčejí v lokalitách nám bližších, než bychom čekali. Česká republika má mnoho krásných míst k nabídnutí, a tak není divu, že někdy filmoví tvůrci zvolí její města jako místa natáčení. Oblíbená bývá zejména Praha. Právě ona se objeví v jednom Netflixovém seriálu, který je v procesu natáčení.

Každý rok řeším totéž, tedy co nabídnout návštěvě poslední večer roku. Chlebíčky už nikoho nepřekvapí, jednohubky také ne. Loni jsem proto zkusila něco nového a reakce byly nad očekávání.

Česká televize si o svátcích opět připsala velké vítězství. I den po Štědrém dnu dokázala přitáhnout k obrazovkám rekordní množství diváků a porazila veškerou konkurenci. Vánoční program, který si stanice nechala na Boží hod, se stal absolutním vítězem u diváků a mluví se o něm jako o největším překvapení letošních Vánoc.

Silvestr se blíží a s ním tradiční oslavy, které často končí bolestí hlavy a žaludkem na vodě. Známý český kuchař ale připravil speciální show, která má národu pomoct. V televizi se objeví s recepty, které slibují záchranu.

Třicet milionů rozpočet, nula ambicí změnit svět, maximum vulgárních vtipů. Recept na propadák, pomysleli by si mnozí. Jenže kritici se tentokrát pěkně spletli. Film nakonec vydělal přes sto milionů a přilákal víc než 692 tisíc diváků. Někdy zkrátka stačí dát lidem to, co opravdu chtějí, tedy pořádnou srandu.

Jsou filmy, u kterých vůbec nezáleží na tom, kolikrát jste je viděli. Prostě je dávají v televizi, tak si je pustíte znovu a vlastně je možná ani ne tak moc sledujete. Stačí vám v podstatě jen pár scének a víc vidět nepotřebujete. Přesně tak působí jedna zimní pohádka, která se v Česku stala fenoménem, i když to původně vůbec nebylo v plánu.

Některá jména v sobě nesou radost, jiná sílu nebo naději. Toto jméno v sobě má nicméně zakódovaný přesný opak, tedy smutek, zármutek a bolest. V Česku ho má jen hrstka lidí a rodiče se mu vyhýbají jako čert kříži. Není divu, když jeho původní význam nikoho nenadchne.

Není desítky let stará, nemá za sebou stovky repríz ani generační nostalgii. A přesto si ji lidé každé Vánoce znovu a znovu pouštějí, jako by tu s námi byla odjakživa.

Seriálů je celá řada a hlavně jich neustále přibývá. Je proto velmi těžké se na trhu prosadit a získat si diváka. Jednomu českému pořadu se to ale podařilo. Dobývá žebříčky dokonce i na Netflixu a patří mezi nejsledovanější seriály. To se snad u českého seriálu ještě nestalo.

Pohřbili jste svého manžela před pěti lety, oplakali jste ho, vzdali jste se naděje a posunuli se dál v životě. A pak jednoho dne uslyšíte zprávu, že letadlo, které bylo roky pohřešované, náhle přistálo a všichni na palubě jsou živí. Mezi nimi je i váš manžel, pro kterého uplynulo jen pár hodin, zatímco pro vás to bylo pět bolestných let.

Známe to všichni. Přichází Vánoce a kromě krásné atmosféry, pohádek a klidu je tady také jedna zásadní věc - hromada jídla. Tohle prostě k tomuto období patří a všichni se na dobroty jako bramborový salát nebo cukroví prostě těšíme. Co ale když je po Vánocích a všeho nám spousta zbyde? Na tohle naštěstí existuje řešení.

Každý den je používáme úplně automaticky. Běžné věci z domácnosti, které má skoro každý. Stiskneme tlačítko, otočíme kohoutkem a hotovo. Přitom málokdo tuší, jak vlastně fungují uvnitř. Připravili jsme kvíz, ve kterém zjistíte, jestli máte o fungování věcí v domácnosti přehled.

Novinky na televizních obrazovkách vidíme téměř každý měsíc. V dnešní rychlé a uspěchané době to není neobvyklé. Televizní stanice vedou neustálý boj o diváky, a proto musí pořád něco vymýšlet, aby je zaujaly. Tentokrát se k nám opět chystá jedna novinka, a to od našich sousedů ze Slovenska. Na českých obrazovkách se objeví v roce 2026 a vypadá to, že bude mít co nabídnout.

Časy se mění rychleji, než jsme schopní nebo ochotní si uvědomit a přiznat. To, co bylo před třiceti a více lety zcela běžné, dnes působí jako dávná historie. A nejen pro mladou generaci, ale i pro nás dříve narozené. Vždyť od těch dob se toho tolik změnilo, že už na období svého mládí zvolna zapomínáme. Paměť je totiž docela zvláštní: některé věci a situace si uchováváme stále živé, ale jiné se nám rozplynou jako pára nad hrncem.

Manžel si myslel, že dělá dobře, když pozval tchyni na Silvestra. Večer začal krásně, pak přišla půlnoc, další láhev a tchyně začala mluvit. To, co řekla, rodina nikdy neslyšela. A možná ani slyšet neměla.

Každá země má o Vánocích vlastní zvyky a tradice. Nejinak tomu není ani u pokrmů. To, co je pro Čechy lahůdka, která nesmí na štědrovečerní tabuli chybět, mnoho cizinců odsuzuje a litují, že to museli ochutnat.

Den před Vánoci odmoderovala známá tvář zpravodajství svou poslední relaci a na sociálních sítích napsala, že odchod nebyl její volbou. Vedení České televize mezitím připravuje masivní přesuny moderátorů a redaktorů, které se dotknou desítek lidí.

Zdeněk Troška se v roce 2016 pustil do další rodinné komedie a výsledkem je film, který zase jednou ukazuje, že Troška umí vyprávět s lehkostí a svým typickým humorem. Jde o odpočinkovou podívanou, na které si smlsne celá rodina. A právě dnes večer ji nabídne televize Prima.

Nikdy bych nečekal, že se o seriálech budu bavit s babičkou. Ne proto, že bych si myslel, že na nic nekouká, ale spíš proto, že jsem měl pocit, že ona nebude sledovat to co já. A už vůbec bych nečekal, že to bude právě babička, kdo mi poradí, kde sledovat moje oblíbené seriály nebo filmy zdarma. Ve finále je větší ajťák, než jsem já.

Za první republiky sem jezdily tisíce lidí. Hrál tu orchestr R. A. Dvorského, tančili tu Oldřich Nový s Adinou Mandlovou a prezident Masaryk tu rád obědval. Atmosféra strhující, výhled na Prahu úžasný. Dnes tam však najdete jen sutiny, bezdomovce a cedule „Vstup zakázán“.

Před budovu televize Barrandov vjela policejní eskorta a začal velký zásah. Policisté v uniformách procházeli chodbami studia a diváci se ptali, co se vlastně děje. Televize teď konečně vysvětlila, co se odehrávalo za zavřenými dveřmi a proč tam policie vůbec byla.

TV Barrandov letos na Silvestra tasí těžký kalibr. Místo repríz, které každý zná, nabídne program plný zábavy a napětí, který má přilákat diváky všech věkových kategorií. Zatímco ostatní televizní stanice spoléhají na osvědčené pořady, Barrandov přichází s originálními novinkami, které vzbuzují zvědavost.

Znáte to, televizní trh se neustále mění, a to samozřejmě ovlivňuje i televizní stanice. Musí se přizpůsobovat trendům, různým situacím a s tím souvisejícím změnám, zavádět novinky a získávat pozornost diváků. Nyní se změny dotknou České televize. Ovlivní všechny diváky, ale nejvíce zasáhnou právě seniory.

Co všechno si představíte pod pojmem vánoční recept? Já vanilkové rohlíčky, bramborový salát nebo rybí polévku. Tohle všechno ale dobře známe a rok co rok servírujeme na štědrovečerní tabuli. Přestože je tohle naše vánoční klasika, pro naše předky přestavovaly tyhle pokrmy někdy nevídaný luxus. Ryby byly drahé, leckdy i špatně dostupné, Štědrý den navíc patřil k postním svátkům. Stoly se v běžných domácnostech na Vánoce rozhodně neprohýbaly, naopak. Jídla byla skromná, ale někdy výživnější než dnešní menu.

V dnešní době máme k dispozici klasické lineární televizní vysílání a k tomu celou řadu streamovacích platforem. A všechno to ukoukat není v lidských silách. A tak se občas stává, že některé televizní stanice nemají tolik divácké pozornosti, jak zprvu předpokládaly. Publikum je trochu odsouvá stranou. Když začne sledovanost slábnout, nezbývá nic jiného než provést ve vysílání nějaké změny.

Silvestr bývá v televizi sázka na jistotu. Většinou to dopadne tak, že všichni skončíme u toho samého, co se opakuje každý rok. Jenže občas se v programu objeví film, který už dnes člověk nevídá tak často, a přitom je to poklad kinematografie. Tentokrát je tu něco, co nejen pobaví, ale i připomene důležitý příběh světové literatury.

Vánoce v plném proudu, sváteční nálada, v televizi pohádky a stoly plné jídla. Svátky ale také skončí a z domu půjde i vánoční stromeček, tedy pokud máte ten živý. Stromek se odzdobí, sváže a odnese k popelnici. Jenže než k tomu dojde, nastěhují se z něj k nám domů nezvaní hosté. Vůně živého stromku je krásná, ale obyvatelé, kteří na něm žijí, už tolik ne.

Ačkoliv popularita televizních stanic v posledních letech trochu opadla, stále patří k jedním z nejoblíbenějších zdrojů zábavy. K jejich fungování jsou ale potřeba finance, které hrají důležitou roli v tom, jak si stanice vede. České televizi se v příštím roce výrazně polepší. Její rozpočet se totiž zvětší o celých 580 milionů oproti letošnímu roku.

Tahle pohádka vás jako děti rozbrečela, ale pořád jste ji chtěli vidět znovu. Češi ji milují dodnes, Američani ji označili za nevhodnou pro lidskou psychiku. Rozdíl? My jsme zvyklí, že život není vždycky jen růžový, oni potřebují happy end i za cenu lži.

Jsou filmy, které se dělají „rychle“. Pár měsíců příprav, natáčení a pak už jen střih a hurá do kin. Pak jsou ale projekty, které zrají roky, protože jim například chybí jeden takový malý detail. Někdo, kdo by se chopil hlavní role. Tady to trvalo neuvěřitelných 10 let.

Mezi svátky se televizní program tradičně mění na pohádkový program. Často tak poprvé za rok a také naposledy trochu zpomalíme. Najednou máme čas sednout si k televizi bez pocitu, že nám něco utíká, proto hledáme pořady, na kterých se shodne každý v obýváku. To ale není nikdy žádná legrace. Nicméně dnes má pro nás Prima něco, co se bude líbit všem bez ohledu na věk. Něco, co na první pohled vypadá jako klasická pohádka, ale ve skutečnosti má blíž k hororu.

Vánoce u nás jsou nejenom svátky klidu, ale také jídla. Stejně tak se to dá říct i o Silvestru, ke kterému tradičně patří chlebíčky. Na Ukrajině má vánoční jídlo tradičnější význam než u nás. A k našemu překvapení je také opravdu delikatesní.

Je zvláštní, jak rychle se z některých věcí stane rarita. Některé věci se mění na pomalu pozadí, nikdo si jich nevšímá a najednou vnímáme jen změnu. Jako kdyby přišla ze dne na den. Ještě nedávno byly běžnou součástí dne prázdné chvíle bez programu. Dnes se naopak prázdno bere jako problém, který je potřeba co nejrychleji čímkoliv vyplnit.

Konec ambiciózní televize už se očekával delší dobu. Celá situace ale nabrala úplně jiný směr. Šéf celé televize je ve vazbě a společnosti, které se podílely na produkci, teď žádají miliony korun zpět. Diváci jsou teď svědkem pádu, který otřásá mediálním trhem.

Za normalizace patřil k nejluxusnějším objektům v republice. Nocovali tu Brežněv i Arafat a prezidentské apartmá měřilo 400 metrů čtverečních. V roce 2014 jej nicméně zbourali. Dnes tam roste tráva a hrají si děti. Z exkluzivity pro vyvolené se stal veřejný park.

Měl to být film, který nás konečně postaví po bok světových velkofilmů. Nejambicióznější a zároveň nejdražší projekt české kinematografie, od kterého se čekal obrovský úspěch i tržby. Všechno ale nakonec dopadlo úplně jinak.

Blíží se Vánoce a ty jsou spojeny s dobrým jídlem. Problém je ale v tom, že během Vánoc nejen přibývá jídla, ale také ubývá pohybu. Existuje snadný způsob, jak si váhu udržet i přes svátky. A ne, nemusíte držet drastické diety nebo pojídat zázračné pilulky na hubnutí. Stačí jen malá změna, kterou pochopili už i ve starém českém filmu.

Kdopak to mluví bavilo rodiny po celém světě. Miminko komentující dospělé, legendární Bruce Willis v dabingu a nezapomenutelný John Travolta. Co se s herci stalo po tolika letech? Někteří zemřeli, jiní zestárli a čtyři miminka zmizela beze stopy.

Filmy Zdeňka Svěráka obvykle slibují divákům skvělou podívanou. Ne však snímek, který vznikl ve spolupráci s jeho synem Janem. Místo diváckého zájmu a plných kin se komedie musela vyrovnat s obrovskou finanční ztrátou. Kritiku schytala od diváků i odborníků.

Jestli je Česko z něčeho známé a v něčem, mohu snad i říci, špičkové, jsou to klasické pohádky. Máme jich obrovské množství a obzvlášť v období Vánoc se na televizních obrazovkách objeví snad v každé domácnosti. Některé z nich si popularitu získávaly léta, některým to trvalo kratší dobu. Minulý víkend se vysílala jedna taková pohádka, která vyšla teprve nedávno, ale už teď patří mezi favority diváků.

Vánoce jsou časem, kdy všichni můžeme na chvíli zpomalit, strávit čas se svými blízkými a prostě jen tak být a užívat si přítomnosti. Jsou to ale také svátky, které se ve velké míře pojí s tradičním jídlem, které si vychutnáváme jednou v roce. Zrovna v tomto období. V Česku máme jedno jídlo, které miluje snad úplně každý a nemůže to být nic jiného než bramborový salát.

Možná si ještě vybavíte poměrně nedávný fenomén jednoho zahraničního seriálu. Série, které byly plné vlků, draků. Nebylo to klasické fantasy, jak jsme ho do té doby znali. Najednou šlo spíš o takové politicko-psychologické drama zasazené do světa fantasy. Že vám to nic neříká? Tohle šílenství vám rozhodně neuteklo, to vám garantuji.

Když si dnes pustíme v televizi starší českou komedii, občas se divíme, co bylo dříve běžné. Ne kvůli špatné kvalitě obrazu. Spíš kvůli tomu, jak často se dřív žertovalo z věcí, které jsou dneska citlivé. Humor býval přímočařejší a občas i dost krutý.