Zdravotnický deník

Významní farmaceutičtí hráči zaznamenali ve druhém letošním čtvrtletí horší výsledky než před rokem. Ani Pfizer, GlaxoSmitKline, Gilead nebo AbbVie se nedokázaly vyhnout negativním dopadům pandemie koronaviru.

Pandemie onemocnění covid-19 a její dopady se staly pro britskou vládu zásadní motivací ke spuštění nové národní strategie proti obezitě. Podle statistik Světové zdravotnické organizace je Velká Británie desátá nejpostiženější země světa a vedle Ruska nejzasaženější stát v Evropě.

Během srpna získají němečtí pacienti možnost čerpat péči v rámci systému zákonného zdravotního pojištění pomocí „aplikace na předpis“. Spolkový úřad pro léčiva a zdravotnické prostředky má na stole osmnáct aplikací, jejichž vývojáři požadují zařazení na oficiální seznam. Další vlna digitalizace čeká německé zdravotnictví už začátkem příštího roku.

Fronty u některých odběrových míst, zatímco jiná zejí prázdnotou, a také dlouhé čekání na výsledky testů by se měly stát minulostí. Alespoň o to usiluje Národní strategie testování nemoci covid-19, kterou včera představilo ministerstvo zdravotnictví. Jejím základem je stanovení páteřní sítě odběrových míst a laboratoří, kam by měla být směrována většina testovaných.

Ústavní soud znovu svolal dvoudenní veřejné jednání o Národním zdravotnickém informačním systému, které se na přelomu března a dubna nemohlo konat kvůli koronaviru a nouzovému stavu. Plénum soudu zasedne 13. a 14. října, termín nechal soudce zpravodaj Radovan Suchánek zveřejnit na webu soudu.

Našli bychom jen málo oborů, který nebyl poznamenán nástupem pandemie koronaviru. Mezi ty, kterým se nevyhnula, patří také nemocniční zdravotní péče. Podle aktuální studie poradenské společnosti Roland Berger, počítá většina německých nemocnic s poklesem tržeb a deficitním hospodařením.

Za Vojtěchova působení se české zdravotnictví „dramaticky posunulo západním směrem“, protože se na rezort dívá jako pacient, a nikoli „pohledem uživení nemocnic“. „Je s ním dohoda a snaží se držet rovinu,“ řekl ve včerejších Otázkách Václava Moravce prezident stomatologů Roman Šmucler. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v pořadu kritizoval ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) za nevhodné výroky i nesplněné úkoly Hamáčkova resortu.

Duben, květen a červen patřily k doposud nejtěžším měsícům tohoto roku, jelikož protiepidemická opatření plně dolehla na globální ekonomiku. Průmysl, cestovní ruch i mezinárodní obchod meziročně propadly o desítky procent. Pandemie koronaviru se nevyhnula ani farmaceutickému byznysu, ten však co do finančních výsledků obstál se ctí.

Vývoj a testování účinných a bezpečných vakcín proti onemocnění covid-19 stále probíhá. Spolu s ním však vznikají plány na to, jak efektivně zajistit distribuci očkovacích látek a zajistit tak očkování pro ty infekcí nejohroženější.

Pokud bychom hledali vysněnou zemi zdravotnického personálu, pak by to byla Velká Británie. Jen mezi lety 2010 a 2018 tam přišlo kolem 45 tisíc lékařů a téměř 50 tisíc zdravotních sester. Druhou nejoblíbenější destinací je Švýcarsko, na třetím místě se nachází Dánsko.  

Spolkové ministerstvo pro vzdělání, vědu a výzkum výrazně navýšilo financování vývoje vakcíny proti koronaviru nebo také léků proti Covid-19. Oproti dosavadnímu stavu došlo ke zvýšení rozpočtu na trojnásobek.

České porodnictví je již dlouhodobě známo svými skvělými výsledky v oblasti perinatální úmrtnosti. V posledních letech se navíc daří zlepšovat i další parametry: ubývá vícečetných těhotenství, dětí s porodní vahou pod 2,5 kila, císařských řezů i vaginálních extrakčních operací.

Náměstkem pro zdravotní péči na ministerstvu zdravotnictví, kterým byl do konce května Roman Prymula, bude dosavadní děkan 1. lékařské fakulty UK Aleksi Šedo. Ministr Adam Vojtěch ho náměstkem jmenoval dnes, ovšem s účinností k 1. září. Šedo byl ve výběrovém řízení jediným uchazečem.

O nemoci zvané hereditární angioedém slyšela v Česku asi jen hrstka lidí. Přesto jde o chorobu, která život pacientů, jichž jsou u nás asi dvě stovky, postaví na hlavu. V jakoukoliv chvíli jim totiž hrozí vznik otoků, a to i uvnitř těla. Hereditární angioedém je tak typickou ukázkou vzácného onemocnění, které je těžké diagnostikovat, protože ho lékaři mnohdy neznají, ale bez adekvátní léčby může pacienty kdykoliv ohrozit na životě. Pro ty nejzávažnější případy, který bez otoku neprožijí jediný týden, ale nyní přichází pomoc v podobě preventivní léčby. Podmínky úhrady se už přitom povedlo odborné společnosti dojednat s největší českou zdravotní pojišťovnou. Tématu se věnovali odborníci na Kulatém stole Zdravotnického deníku s názvem Léčba vzácných onemocnění v ČR. Příklad hereditárního angioedému, který se konal 30. června v Praze.

Do čela Evropské lékové agentury (EMA) se v listopadu poprvé v její 25leté historii postaví žena. Irská lékárnice Emer Cookeová s bohatými profesními zkušenostmi by měla převzít funkci od dosavadního ředitele Guida Rasiho v turbulentní době, kdy svět netrpělivě čeká na novou vakcínu proti covid-19, evropská komisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová chystá dlouho očekávanou farmaceutickou strategii a národní lékové agentury i farmaceutické firmy se připravují na náběh nového systému klinických hodnocení. Cookeovou do funkce výkonné ředitelky EMA navrhla Správní rada agentury, její nominaci však musí ještě oficiálně potvrdit Evropský parlament po slyšení před poslanci výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, které úspěšně proběhlo minulý týden.

Byznys s padělky farmaceutických výrobků, zejména léků, v poslední době v Africe jen kvete. Týká se to především zemí na západě kontinentu jako Nigérie, Kongo, Senegal, Ghana, Benin nebo Togo. Více než dvě pětiny lékových falzifikátů, které jsou každý rok zadrženy, připadají právě na Afriku.

Do druhého čtení se ve slovenskému parlamentu dostal návrh zákona, který má podle předkládajících zákonodárkyň a zákonodárců pomáhat ženám v těžké životní situaci, jenž uvažují o ukončení těhotenství. V praxi by jeho přijetí ale znamenalo faktické omezení přístupu žen k interrupcím.

Kabinet Angely Merkelové a vlády spolkových zemí plánují, jak omezit cestování v případě vzniku akutního ohniska nákazy SARS-CoV-2. Stát by tak mohl uzavřít jednotlivá města či obce a tím zabránit šíření koronaviru do dalších lokalit.  

Nejdřív zpravidla mnoho let čekají na určení diagnózy. Když se pacienti se vzácnými chorobami konečně dozví, jaká příčina je trápí (pokud vůbec), naprostá většina z nich je odkázána jen na symptomatickou léčbu, protože kauzální neexistuje.

Podle spolkového ministra zdravotnictví Jense Spahna (CDU) i ředitele Institutu Roberta Kocha Lothara Wielera je epidemiologická situace v Německu stabilní s nízkým počtem aktivních případů nemoci covid-19. V jednotlivých spolkových zemích také probíhají studie mapující přítomnost protilátek v krvi. Zaměřují se na školáky, ale i reprezentativní vzorky populace.

Slovenské zdravotnictví se potýká s řadou problémů – nedostatkem ambulantních lékařů, redundantní sítí nemocnic, malým počtem sester či nedostatečnou koncentrací specializované péče. To vše vede k silnému tlaku na reformu a snížení počtu nemocnic, což je ovšem stejně jako v Česku krok značně nepopulární.

Dvacítka velkých farmaceutických firem se rozhodla vytvořit společný fond, v němž se má soustředit až jedna miliarda dolarů na vývoj nových typů antibiotik. Důvodem je narůstající počet bakteriálních infekcí, které stávajícím antibiotický lékům odolávají.  

Každé dítě si zaslouží vidět se v dobrém světle, to je myšlenka, která stála u zrodu panenek podobným svým malým majitelům. Stejně jako oni si nesou různé handicapy, a právě skrze vizuální podobnost se stávají kamarády pro děti, které se narodily či v průběhu života získaly nějaké zdravotní znevýhodnění.

Do karantény šlo v Česku od začátku března zhruba 58.600 lidí. Nejvíc jich bylo hned v prvním měsíci, kdy se nákaza novým koronavirem v republice objevila, a to zhruba 36.000. Vyplývá to ze statistiky ministerstva práce. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení je v nařízené izolaci s eNeschopenkou kolem 3200 lidí, z nich víc než třetina v okrese Karviná.

Není nad to, dobře se vyspat. Výjimkou v tomto ohledu nejsou ani dospívající, u kterých má nekvalitní spánek řadu negativních dopadů. Patří mezi ně třeba kardiovaskulární problémy, oslabení imunitního systému, snížená koncentrace, zpomalený metabolismus či zhoršení výsledků ve škole. Spánek přitom mohou ovlivnit jak vnitřní zdroje světla, dnes obvykle v podobě obrazovek počítačů, tabletů či telefonů, tak i světlo zvenčí. Jak ukázala nová studie publikovaná v časopise JAMA Psychiatry, je vnější světelné znečištění spojeno s vyšším rizikem rozvoje duševních onemocnění u dospívajících.

Situace na Karvinsku v souvislosti s výskytem covid-19 je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) pod kontrolou. Většina zachycených jsou bezpříznakoví jedinci, situace nemá žádný vliv na případné zahlcení jednotek intenzivní péče, byla přijata opatření na ochranu rizikových skupin. Funguje i podpora Armády ČR a spolupráce s ostatními krajskými hygienickými stanicemi. Virus tu ale zůstává a je třeba s ním počítat, sdělil ministr poslancům.

Zákon se, musí dodržovat v takové podobě, v jaké byl přijat, míní předsedkyně Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny profesorka Věra Adámková. Uvedla to při debatě na červnovém zasedání Podvýboru pro lékovou politiku racionální využití farmakoterapie a přístrojové techniky. Zatímco někteří poslanci, zástupci lékárníků a části distribuce na podvýboru ostře kritizovali porušování zákona o léčivech a uváděli konkrétní příklady nedostatku léků právě z tohoto důvodu, zástupci státu, tj. ministerstva zdravotnictví a Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) se hájili tím, že jim do kompetence nespadá hospodářská soutěž a že současné znění zákona o léčivech je nevymahatelné.

Koronavirová pandemie v Německu jasně ukázala na benefity digitalizace zdravotnictví. Podle průzkumu digitální asociace Bitkom se v posledních měsících zvýšil podíl videokonzultací na celkovém objemu vyšetření pacientů. Klíčovou úlohu digitalizace zdravotní péče si uvědomilo i Spolkové ministerstvo zdravotnictví, které právě na elektronizaci a digitalizaci vyčlení velké finanční zdroje pro nemocnice.

Podle CZ-DRG se v letošním roce hradí první výkony a od příštího roku by podle tohoto systému měly všechny nemocnice vykazovat péči. V tuto chvíli ovšem chybí jasná vize, jak dál – totiž jak velký objem nemocniční péče podle CZ-DRG hradit, zda nějak zvlášť definovat a hradit superspecializovanou péči či jak naložit s nemocnicemi, u nichž se ukáže problém s udržitelností a nebudou pro systém nenahraditelné.

Odměny za dobu epidemie covidu-19 by měli dostat všichni zdravotníci, kteří byli v té době v nemocnicích a pracovali na plný úvazek, ne jen ti starající se přímo o nakažené novým typem koronaviru. Shodli se na tom včera premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se zástupci zdravotnických odborů. Stát by to mohlo vyjít zhruba na deset miliard korun, řekl novinářům po jednání Vojtěch. Dotační titul by měl jeho úřad připravit nejlépe do konce července, doplnil Babiš.

Prevalence diabetu se dnes pohybuje kolem 10,5 procent a na léčbu této choroby se vydává kolem 15 procent z celkového zdravotnického rozpočtu. Majoritní část těchto prostředků přitom putuje do léčby pozdních komplikací.

V posledních dvaceti letech došlo v českém zdravotnictví k dramatickému nárůstu ve využití moderních technologií. Nové špičkové přístroje posunuly úroveň léčby v ČR na evropskou úroveň, zlepšily její výsledky a dramaticky snížily vedlejší účinky. Zároveň se však jedná o technologie nákladné, je tedy třeba vždy pečlivě zvažovat, zda jejich pořízení dává z hlediska léčebného i ekonomického smysl. V České republice však nefunguje nezávislý systém hodnocení zdravotnických technologií tak, jak ho známe z jiných evropských zemí. Jak nové přístroje financovat a kdo a jak by měl rozhodovat o jejich pořízení a rozmístění diskutovali účastníci Odborného panelu Stálé konference českého zdravotnictví Zdravotnického deníku na téma technologie ve zdravotnictví.

Honba za vakcínou proti viru SARS-CoV-2 způsobila, že investoři vkládají své peníze do biotechnologických firem s vidinou jejich mnohonásobného zhodnocení. Jenže stále častěji se objevují názory, že jsme na počátku akciové bubliny, po jejímž splasknutí některým zbudou jen oči pro pláč.

Děti potřebují očkování proti řadě nemocí. Chrání je v době, kdy se jejich imunitní systém stále vyvíjí, a současně brání tomu, aby onemocněly závažnými chorobami. Australské úřady tak rodičům vysvětlují nutnost plošného očkování dětské populace.

Antibiotika dnes bere řada lidí jako samozřejmost. Výsledkem je mnohdy nadužívání, které ovšem bohužel vede k tomu, že mikrobi jsou čím dál častěji vůči těmto lékům rezistentní. Pokud se tento trend nezmění a my nenajdeme způsob, jak antibiotika užívat co nejefektivněji, hrozí, že v roce 2050 zemře na dnes antibiotiky léčitelné infekce deset milionů lidí ročně. Do boje proti této hrozivé vyhlídce se pustili i odborníci z Exeterské univerzity, kteří vynalezli způsob rychlého ověření, že antibiotikum skutečně funguje – bakterie totiž pod mikroskopem začnou svítit. Objev byl nyní publikován v časopise Lab on a Chip.

Pandemie koronaviru ukázala, jak důležité fungování on-line je. Podle prezidenta Německé lékařské komory Klause Reinhardta je důležité, aby digitalizace ve zdravotnictví pokračovala a využila impulsu, který jí koronavirová krize dala.

Popasovat se s neochotou lidí znovu začít navštěvovat zdravotnická zařízení, s otazníky ohledně fungování nemocnic a úhradou jejich péče v nadcházejícím období, ale zejména s obrovskou nejistotou plynoucí z vývoje ekonomiky – to jsou úkoly, s nimiž nyní bojuje (nejen) Vojenská zdravotní pojišťovna.

V březnu a dubnu, kdy Německo procházelo nejpřísnější fází karantény kvůli koronaviru, se počet běžných nemocničních zákroků a vyšetření meziročně snížil bezmála o čtyřicet procent. Vyplývá to z nejnovější analýzy Vědeckého institutu zdravotní pojišťovny AOK.

Všeobecná zdravotní pojišťovna by si měla i při mírně pesimistickém scénáři ekonomického vývoje vést v nadcházejícím roce a půl tak, že by z její strany nemělo hrozit neplnění finančních závazků poskytovatelům péče. Díky výraznému navýšení plateb za státní pojištěnce by přitom mělo v příštím roce dojít k tří až čtyřprocentnímu růstu, aniž by byla ohrožena finanční stabilita. Během prvních pěti měsíců tohoto rok si pak pojišťovna vedla tak, že se příjmy zhruba rovnaly výdajům. Tento týden publikovaná kompenzační vyhláška však zřejmě povede k tomu, že náklady VZP zřejmě překročí zdravotně pojistný plán o čtyři miliardy korun. Čísla představili zástupci pojišťovny po včerejším zasedání správní rady.

Počet kyberútoků na nemocnice dlouhodobě stoupá. Na síle nabyly zejména v době covidové pandemie, kdy Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydal dokonce v polovině dubna varování ohledně zvýšeného rizika útoku. Závažné následky, které mělo napadení nemocnice v Benešově nebo Fakultní nemocnice v Brně se škodou dosahující stovek milionů korun, snad přesvědčilo i poslední nevěřící Tomáše, že nedostatečné zabezpečení informačních systémů a sítí spolu s nízkou informovaností a neznalostí uživatelů o tom, jak se ve virtuálním prostředí chovat, ohrožuje samou podstatu chodu nemocnice. „Data musíme umět rychle a bezpečně přenášet, vyhodnocovat a ukládat, abychom vůbec mohli léčit,“ prohlásil u Kulatého stolu Zdravotnického deníku ke kybernetické bezpečnosti českých nemocnic ředitel Fakultní nemocnice Plzeň Václav Šimánek.

Dánský farmaceutický gigant Novo Nordisk dokončuje plánovanou akvizici massachusettské společnosti Corvidia Therapeutics. Zaplatí za ni přes dvě miliardy dolarů. Transakci ještě musí posvětit regulátor.

Ačkoliv nikdy nebyla k dispozici spolehlivá data, že přípravek běžně používaný při léčbě revmatických onemocnění či jako antimalarikum má efekt v případě covid-19, stal se defacto lékem první volby. Mimořádné okolnosti pandemie, obrovský tlak veřejnosti i médií, zásahy politiků, to vše sehrálo roli v příběhu, který odhaluje nejen etické aspekty experimentální léčby.

Omezený provoz, vyhrazené kapacity, strach pacientů i práce ve velmi náročných podmínkách – to všechno jsou aspekty, které se výrazně podepsaly na fungování zdravotnických zařízení v době epidemie covid-19 – a to jak v praxi, tak z pohledu financování. Výpadek produkce, který podle ministerstva dosáhl více než 30 miliard, má nahradit tzv. kompenzační vyhláška, která začne platit už příští týden. Její první návrh byl ovšem pro mnoho segmentů zklamáním, protože ani vzdáleně nepokrýval ztráty. Mnozí poskytovatelé, zejména ti ambulantní, se tak začali bát o svou existenci. Ministerstvo však v návaznosti na vypořádání připomínek vyšlo v mnoha bodech segmentům vstříc, takže s výsledným zněním jsou nakonec vesměs spokojeni i ambulantní specialisté. Hlavní změny, k nimž během připomínkového řízení ve vyhlášce došlo, představil ve středu sněmovnímu zdravotnickému výboru ministr Adam Vojtěch.

Epidemie covid-19 zacvičila v Česku nejen s organizací péče, ale také s chováním pacientů. V době, kdy se situace začala zlepšovat, se tak objevily obavy, nakolik došlo i ke změnám v poskytování akutní péče. Jasno už dnes mají neurochirurgové: podle celorepublikového průzkumu výkonů ubylo jen v oblasti traumat, a to jednoduše z toho důvodu, že lidé méně pobývali venku a nedocházelo tak k tolika zraněním.

Pandemie covid-19 s sebou přinesla obrovské výzvy a rychlé rozšíření používání informačních technologií a elektronických nástrojů. Ruku v ruce s tím se však objevily nové otazníky – a jedním takovým velkým je ochrana osobních údajů.

Počet nově potvrzených případů nákazy koronavirem v Německu v pondělí rapidně stoupl. A spolu s ním také reprodukční koeficient, který udává počet lidí, které v průměru infikuje jeden nakažený. Německá vláda zatím neplánuje žádné plošné zpřísnění protiepidemických opatření s výjimkou identifikovaných ohnisek, jako například v okrese Gütersloh asi sto kilometrů severovýchodně od Dortmundu.

Pandemie covid-19 přinesla mnoho podnětů k zamyšlení nad tím, jak by měla vypadat zdravotní péče na dálku. Zdravotní pojišťovny vydaly pro dobu krize opatření, která umožnila poskytovat některé lékařské služby bez fyzické přítomnosti pacienta. Určité podnikatelské aktivity však spustily ostrou kritiku – především silně medializovaná Virtuální klinika portálu uLékaře.cz. Pro praktické lékaře je to příklad uspěchaného telemedicínského „hurá“ projektu, odtažité jsou i zdravotní pojišťovny, které chtějí připravit komplexnější a legislativně ukotvené řešení.

Velkým tématem posledních let na poli lékové politiky je vstup nákladných inovací. Neméně důležitou součástí je ale i posuzování a šíře indikací u úhrad méně drahých, ale podstatně častěji využívaných léků například v diabetologii.

Pandemie onemocnění covid-19 ovlivní porodnost, ale ne právě pozitivním způsobem. Analýza London School of Economics and Political Science ukazuje, že infekce samotná a následná přijatá opatření proti jejímu šíření zasáhla reprodukční plány mladých Evropanů v pěti zkoumaných zemích. I když se jednotlivé státy mezi sebou liší a pandemie v nich měla různý průběh, mladé lidi v nich spojují obavy z ekonomické nejistoty, které se negativně promítají v jejich plánech ohledně rodičovství. Obdobný vývoj lze očekávat také v USA.

Ministerstvo financí obnovilo kontrolu v pražské Fakultní nemocnici Motol. Ta byla dočasně přerušena v březnu kvůli epidemii koronaviru. Výsledky kontroly by mohly být známé už na přelomu června a července.  Kontrola cílí na ověření účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti při nakládání s veřejnými prostředky a ověření zákonnosti a správnosti souvisejících finančních a majetkových operací.  

Aplikace, která má Němce varovat před kontakty s lidmi potenciálně nakaženými koronavirem, měla pouhý den po svém představení šest milionů stažení. Za dva dny už se počet přiblížil osmi milionům. Splnila tak očekávání spolkového ministerstva zdravotnictví.

Takzvané kojenecké ústavy se opět ocitly pod mediální palbou. O dětských centrech se tak lze dočíst, že jsou „ostuda“ nebo dokonce „peklo“. Texty vyvolávají dojem, že v Česku bereme děti chudým rodinám a místo toho je vězníme v ústavní péči, i když by stačila podpora biologické rodiny, případně by se o dítě mohli bez problémů postarat pěstouni. Bohužel se ale zapomíná na to, že jde mnohdy o týrané děti, které vyžadují speciální přístup a zvláštní péči, nemluvě o tom, že v centrech pobývají i děti spolu se svými matkami, které například odvykají drogám.

Ceny, za které ministerstvo zdravotnictví nakupovalo osobní ochranné prostředky v době koronavirové krize, se výrazně neliší od cen, za něž stejné zboží na českém trhu nakupovali ostatní veřejní zadavatelé. Vyplývá to z analýzy zpracované Ústavem zdravotnických informací a statistiky, která zároveň poukázala na tehdejší extremní výkyvy v cenách respirátorů všech tříd, a to v řádu až několika set korun za kus. Celkem ministerstvo nakoupilo ochranné prostředky za 2,6 miliardy korun, celou třetinu původně zadaných objednávek přitom z různých důvodů stornovalo.

Evropská komise chce urychlit vývoj, výrobu a distribuci očkovacích látek proti covid-19 tak, aby byly k dispozici již v příštím roce. Včera proto představila společnou strategii, v níž navrhuje větší pružnost při povolování nových očkovacích látek včetně dočasného zmírnění pravidel u látek s geneticky modifikovanými organismy. Dále plánuje ze společného fondu pro všechny členské země EU „předplatit“ již testované očkovací látky u několika společnosti, a tím zajistit jejich co nejrychlejší výrobu. Některé státy přitom samy chystají vlastní nákup vakcín.

Evropská komise včera spustila online veřejnou konzultaci k chystané farmaceutické strategii pro Evropu. Dokument se má zaměřit na dlouhodobé problémy sektoru, z nichž některé se v důsledku krize covid-19 dále prohloubily. Na otázky uvedené v elektronickém dotazníku je možné odpovídat do poloviny září.

Nejen závody o to, která farmaceutická firma přijde jako první s účinnou a bezpečnou vakcínou proti koronaviru, ale i o to, který stát si jí opatří dostatek pro své občany. Německo spolu s dalšími zeměmi předobjednalo na 300 milionů dávek u AstraZeneky, ale také koupilo téměř čtvrtinový podíl ve firmě, která vakcínu vyvíjí.

Kompenzační vyhláška, která má pomoci jednotlivým segmentům českého zdravotnictví překonat koronavirovou krizi, je nyní v připomínkovém řízení. V tuto chvíli to ovšem vypadá, že s ní většina poskytovatelů příliš spokojena není. Asi nejvíce vyslovují obavy ambulantní specialisté, podle kterých může s doúčtováním v příštím roce přijít pro některé ambulance konec. Všechny segmenty pak shodně poukazují, že navrhované znění nepřinese kompenzace v potřebné výši. Někteří však situaci neeskalují s pochopením pro to, že v současné náročné době nelze čekat zázraky.

Podle portálu Clinical Research News se průměrná návratnost investic do výzkumu a vývoje ve farmaceutickém byznysu v loňském roce snížila. Přesto ale největší farmaceutické firmy své výdaje na R&D v loňském roce zvýšily. Desítka těch, které do výzkumu investují nejvíce, vydala loni na R&D 82 miliard dolarů. O čtyři miliardy více než v roce 2018.

Představa, že duševně nemocný rovná se nebezpečný násilník, stále nezmizela. Potvrzují to i komentáře některých významných slovenských ústavních činitelů k nedávné tragédii ve Vrútkách, kdy do tamní školy vnikl mladý muž a zaútočil na žáky a vyučující.

Spolková kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Emmanuel Macron a premiéři dalších čtyř zemí Evropské unie požádali Evropskou komisi, aby činila kroky k lepší připravenosti na příští možné pandemie.