Zdravotnický deník

Zapomenutá lékárnička při odjezdu na dovolenou již nebude takovou pohromou. Ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová na čtvrteční tiskové konferenci oznámila, že dojde k rozšíření možností elektronických receptů o výdej v zahraničí. Vyzvednout si léky na eRecept bude nově možné mimo jiné v Chorvatsku, Polsku či ve Španělsku.

Členové nově zřízeného podvýboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví (SANT) na svém ustavujícím zasedání zvolili pětičlenné předsednictvo. A jeho předseda, Polák Bartosz Arlukovic, hned po zvolení představil vysoké cíle. „Musíme vypracovat společnou evropskou strategii, odstranit disproporce mezi různými částmi Evropy, zrušit nepoměr v rychlosti diagnostiky a účinnosti léčby,“ prohlásil.

Šéfkou sněmovního zdravotnického výboru byla dnes ráno zvolena Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS). Nyní by ji ještě měla potvrdit Sněmovna. V čele tak vystřídá Bohuslava Svobodu, který na post rezignoval poté, co se stal pražským primátorem. Ten zůstane řadovým poslancem. Novým místopředsedou výboru byl zvolen Petr Fifka (ODS).

Nemoci oběhové soustavy představují nejčastější příčinu nemocnosti a úmrtnosti nejen v Česku, ale i ve zbytku Evropy. Podle Evropské kardiologické společnosti (ESC) tvoří náklady na péči o tyto pacienty ve vysokopříjmových zemích EU zhruba 16 procent celkových výdajů na zdravotnictví. Podle odhadů to v Evropě dělá dohromady kolem 200 miliard eur (zhruba 4,7 bilionů korun).

Zvýšit investice do vzdělávání nových generací zdravotníků nebo zlepšit motivaci lidí pracujících ve zdravotnictví, aby nešli za lepším. To jsou možné cesty, jak řešit personální krizi ve zdravotnictví, které podle Světové zdravotnické organizace (WHO) Evropa čelí.

Ukrajina zažívá masivní ničení zdravotnických zařízení, dochází k útokům kazetovými pumami, ve třech případech našly zdravotnické týmy uvnitř plně funkčních nemocnic v oblastech, které dříve okupovala ruská vojska, protipěchotní miny. Popisují to přímí svědci masivního a rozsáhlého ničení zdravotnických zařízení na Ukrajině z mezinárodní zdravotnické a humanitární organizace Lékaři bez hranic.

Včasný záchyt téměř jakékoliv nemoci je jedním z hlavních předpokladů k její úspěšné léčbě. Platí to i pro diabetickou retinopatii, onemocnění cév oční sítnice, které v případě zanedbání léčby může vést až k oslepnutí. Se včasnou indikací lékařům od roku 2021 pomáhá i speciální software Aireen, který pro diagnostiku využívá neuronovou síť umělé inteligence.

Osteoporózou trpí v ČR až podle odhadů až 750 tisíc obyvatel. Diagnostika a terapie choroby je přitom v tuzemsku výrazně hůře dostupná než v ostatních zemích EU. „VZP proto 1. dubna spouští program časného záchytu tohoto onemocnění, zapojit se do něj budou moci všeobecní praktičtí lékaři i ambulantní gynekologové.

Není to tak dávno, co byli studenti lékařských fakult povoláváni do zdravotnictví v období pandemie covidu-19. Pracovní povinnost řízená státem se kromě České republiky neodehrávala nikde jinde na světě.

Senátní výbor pro zdravotnictví včera podpořil návrh zákona, který umožňuje vydat ministerstvu zdravotnictví vyhlášku, jež by kompenzovala případný loňský výpadek produkce zdravotních služeb způsobený dopady epidemie covidu-19. Plénum senátu o předloze pravděpodobně rozhodne příští týden.

Českou onkologickou společnost čeká za měsíc volba nového vedení. Volby do výboru této odborné společnosti, kterou v současnosti z pozice předsedkyně vede Jana Prausová, proběhnou v období 18. až 25. dubna a členové v nich budou vybírat složení nového 13členného výboru, který následně bude volit i nového předsedu a další funkcionáře.

Rezervační systém, přes který se lidé objednávají na očkování a testování na covid, bude od dubna spravovat slovenská firma Garsius. V tendru ministerstva zdravotnictví porazila jediného protikandidáta – stávajícího provozovatele centrálního rezervačního systému, ostravskou firma Reservatic. Slovenská firma zvítězila díky tomu, že nabídla nižší cenu.

Ve výzkumu a vývoji nových léčiv a v jejich uvádění na trh je v posledních letech nejsilnější oblastí onkologie. Evropská léková agentura schválila za poslední dva roky 24 nových onkologických léků a většina z nich by v dohledné době měla vstoupit na tuzemský trh.

Zvýšení platů o čtyři až šest procent, ke kterému mělo dojít podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, stále v některých přímo řízených organizacích neproběhlo. Zatímco ve většině fakultních nemocnic se povedlo domluvit nebo se jedná, na psychiatrické a rehabilitační nemocnice se bude muset ministerstvo zdravotnictví obrátit dopisem.

Elektronizace zdravotnictví je běh na dlouhou trať, který však uspíšila epidemie covidu-19. Tato výjimečná situace přispěla k uvědomění si, že v dnešní moderní době je digitalizace nejen uživatelsky přínosná, ale nastávají situace, kdy je dokonce vyloženě nezbytná. Budoucnost je v technologiích, které umožňují digitalizaci dat, jejich online přístupnost, sdílení a zároveň nevyhnutelnou úroveň zabezpečení.

Nadávky, hrubé verbální útoky, ale i nevybíravé chování ze strany pacientů. S tím se stále častěji setkávají praktičtí lékaři v Německu. Nárůst agresivity vůči zdravotníkům lze pozorovat prakticky ve všech spolkových zemích Německa. Pro deník Deutsches Ärzteblatt to uvedli zástupci některých zemských lékařských komor nebo Sdružení praktických lékařů. Zdravotníci ze všech částí Německa hlásí zvýšenou agresivitu.

Infektolog Milan Trojánek se po deseti letech práce na Klinice infekčních nemocí ve Fakultní nemocnici Bulovka loni v září přesunul do ještě větší pražské fakultní nemocnice – do Motola, kde se v pouhých 35 letech stal dosud nejmladším přednostou.

Česká republika se v péči o pacienty se vzácnými onemocněními rozhodně nemá za co stydět – ba naopak, v rámci střední a východní Evropy patří na špičku. V současnosti u nás přitom funguje 46 vysoce specializovaných pracovišť zapojených do Evropských referenčních sítí, které péči o pacienty s některým typem vzácných onemocnění zajišťují.

Ministerstvo zdravotnictví si od nich slibovalo zlepšení zdravotnického výzkumu v České republice na úroveň vyspělých zemí Evropské unie, programy na aplikovaný výzkum se však v minulosti staly terčem kritiky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), neboť podle něj častěji generovaly články a publikace, nikoliv praktické výsledky.

Doporučené postupy, tedy metodické návody, jak postupovat při řešení konkrétního medicínského problému, využívá tuzemské zdravotnictví dlouhá léta, různé dokumenty se od sebe nicméně podstatně liší. A to jak kvalitou, rozsahem a aktuálností, tak i zastoupením napříč obory – v některých doporučené postupy téměř chybí, jinde jich existuje velké množství.

Příští inovativní lék, který bude zachraňovat lidské životy, může být vyvinut umělou inteligencí. Celý proces nejen vývoje a výzkumu, ale i klinického testování a uvádění nových léčivých přípravků na trh se díky tomu může výrazně zrychlit.

Ještě nikdy v Polsku nebylo tolik rodičů, kteří odmítli nechat naočkovat své děti. Na vině je klesající důvěra ve vakcinaci, intenzivní aktivity odpůrců očkování, ale také šíření neověřených a značně spekulativních informací na internetu a sociálních sítích. V roce 2010 se v sousedním Polsku odmítli rodiče povinné očkování u 3 437 dětí.

V Evropském parlamentu vznikl nový podvýbor SANT pro veřejné zdraví, ale jeho pravomoci jsou významně omezeny mateřským výborem ENVI. Česká europoslankyně Kateřina Konečná v rozhovoru naznačuje, jaké priority bude do konce volebního období řešit.

Mají nemoci a úrazy stejně jako lidé. I psi proto někdy vyžadují lékařskou péči a v horších případech operační zákrok; a k němu je potřeba krevní transfuze. Ačkoliv některé větší veterinární kliniky mají vlastní krevní banky, nedostatek krve je věčný problém, který musí lékaři domácích mazlíčků řešit.

V zaměstnání si obvykle snažíme zachovávat profesionální přístup. Když se nám ale něco pokazí v osobním životě, málokdy dokážeme zabránit tomu, aby se vnitřní neklid projevil i na naší práci. Duševní zdraví se navíc podle řady studií všeobecně zhoršilo v souvislosti s pandemií covidu a následnou ekonomickou krizí.

České zdravotnictví padá do ztráty a funguje už jen díky rezervám zdravotních pojišťoven, které se nebezpečně tenčí, napsala na Twitter exministryně financí Alena Schillerová (ANO). Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) jí odpověděl, že výpadek lze bez obtíží pokrýt z rezerv zdravotních pojišťoven.

Většina starších pacientů s metastatickým karcinomem podstoupila v posledním měsíci svého života invazivní zdravotní péči. Přitom to často nebylo to, co si ve svých posledních dnech přáli. Vysoké procento z nich navíc zemřelo v nemocnici, i když by pro ně byla přínosnější hospicová péče.

Karlovarský kraj rozdělí první stipendia pro studenty lékařských oborů. Nový dotační program má přilákat do kraje lékaře a přimět studenty lékařských fakult, aby se do kraje po škole vrátili.

Evropské nařízení týkající se zdravotnických prostředků (MDR), jehož dodržování je povinné od poloviny roku 2021, má za cíl zvýšit bezpečnost zdravotnických prostředků. Ve stomatologii ovšem podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera způsobí opak, a to ještě s tím, že se zdravotnické prostředky, stejně jako v jiných oblastech, zdraží.

Inflace a pokles reálných příjmů si začíná vybírat svou daň. A to v podobě narůstající nespokojenosti lidí, kterým klesá kupní síla výdělků. Německo není výjimkou. Svou nespokojenost se situací se rozhodli dát najevo zdravotníci, kteří pracují v německých nemocnicích. Jeden z odborových svazů – Verdi – vyhlásil vlnu výstražných stávek, která se má přelít nemocnicemi po celém Německu.

Případů tuberkulózy (TBC) bylo podle předběžných dat loni 374, z nich 43 procent bylo u cizinců, více než polovina z nich byla z Ukrajiny. Kompletní data z registru budou po konci dubna, neboť laboratoře ještě dohlašují další. Přesto je nákaz méně než před vypuknutím epidemie covidu-19 v roce 2020.

Od ruské invaze na Ukrajinu uplynul již více než rok, Český červený kříž (ČČK) přesto v pomoci neustává. Nyní ukrajinským kolegům předal speciální ambulanci Hagglunds BV, která se díky pásům dostane i do míst, v nichž by klasické auto nemělo šanci.

V poslední době často zmiňovaným tématem tuzemského zdravotnictví jsou mezi pacienty, lékaři i politiky dlouhé čekací doby radiologických vyšetření, v některých případech až půlroční. Že s tím něco udělají, se rozhodli v Moravskoslezském kraji, konkrétně ve zdravotní pojišťovně RBP a ve vybraných zdravotnických zařízeních.

Do nového podvýboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví byla za ČR jmenována europoslankyně Kateřina Konečná. Společně s kolegy se bude věnovat různým problematikám souvisejícím s veřejným zdravím, ale například i se zdravotními aspekty bioterorismu.

Ministerstvo zdravotnictví dnes vypsalo výběrové řízení na nového ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Pozice si kromě náležité odbornosti a zkušeností žádá i vysokou odolnost vůči politickým tlakům. Zdravotnický deník se podíval na to, jakou kvalifikaci musí uchazeč o místo mít a na kolik si reálně přijde peněz.

Modernizaci a dostavbu krajské nemocnice v Rychnově nad Kněžnou za 880 milionů korun zahájí kraj předáním staveniště v pátek 17. března. Samotné práce by měly začít v pondělí 20. března přípravou staveniště, konkrétně kácením zeleně. Novinářům to dnes řekli zástupci hejtmanství.

Ačkoliv je zdravotnictví oborem plným lékařek, ženy se jen stěží dostávají na vysoké posty. Přesto se to některým daří a stoupají ve své kariéře víc než jiné. Na historicky první konferenci na půdě 3.

Země EU vyzvaly včera Evropskou komisi, aby se intenzivněji zabývala příčinami rozsáhlých výpadků léků, které v uplynulých měsících postihly téměř všechny členské státy. Pomoci by měla chystaná novelizace unijní lékové legislativy, nicméně ministři zdravotnictví apelovali na to, aby se Komise zaměřila i na krátkodobá opatření a situace se znovu neopakovala na podzim.

Poptávka po psychiatrické péči v Česku roste, naráží ovšem na personální kapacity poskytovatelů péče. Jedním z nástrojů, který by mohl pomoci situaci řešit u lidí s lehčími problémy, je e-terapeutický program Mindwell. Lidem s depresemi či úzkostmi nabízí tříměsíční e-terapii, kterou mohou podstupovat anonymně z bezpečí svého domova.

Spolkový svaz lékařů systému zákonného zdravotního pojištění (KBV) a Ústřední asociace německých specialistů (SpiFa) se ostře vymezily vůči té části nemocniční reformy z dílny Spolkového ministerstva zdravotnictví, která počítá s větším otevřením nemocnic pro ambulantní péči. Jde o reakci na vyjádření spolkového ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha, které zaznělo na pondělním nemocničním summitu, který proběhl v Berlíně.

Ústavní soud ve svém nálezu z minulého týdne podrobil kritice dosavadní praxi (ne)poskytování informací z Národního zdravotnického informačního systému (NZIS). Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je podle něj v principu povinen reagovat na žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím pozitivně, a pokud tak neučiní, musí to přesvědčivě odůvodnit.

Už žádné „přejděte k nám, dostanete příspěvek“. Místo toho se největší česká zdravotní pojišťovna rozhodla vést komunikaci směrem k pojištěncům trochu jiným způsobem – totiž zlepšováním povědomí o ceně zdraví (jak z osobního, tak finančního hlediska) a podporou prevence.

300 ledvin, 140 jater, 51 srdcí, 31 slinivek, pět Langerhansových ostrůvků a jedno tenké střevo. Celkem 528 orgánů transplantovali chirurgové v IKEM za uplynulý rok 2022. To je 60 procent všech transplantací v ČR, jak uvedl IKEM v tiskové zprávě.

Úspěšná monetizace dezinformací o očkování, tak lze shrnout závěry nové studie provedené na univerzitě v Oxfordu analyzující to, jak skupiny odpůrců očkování zdatně využívají možnosti moderních technologií pro osobní profit. Podle práce publikované v Journal of Communication 85 procent webových stránek šířících dezinformace o očkování vykazuje určitou snahu o zisk.

U příležitosti dnešního Světového dne boje proti rakovině představily Evropská komise a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vůbec první onkologické profily zemí EU a také Norska a Islandu. Ty vznikly díky Evropskému registru nerovností v oblasti onkologických onemocnění, jednomu z projektů Evropského plánu boje proti rakovině.

Postcovidový syndrom (označovaný také jako long covid) značně ovlivňuje americkou pracovní sílu a znemožňuje lidem návrat do zaměstnání. Podle studie, kterou zveřejnila největší newyorská pojišťovna, vyžadovalo během prvních dvou let covidové pandemie další lékařskou péči nebo nebylo schopno pracovat déle než šest měsíců po prodělání nemoci zhruba jednasedmdesát procent lidí.

Problematika nedostatku některých léků poslední měsíce hýbe nejen českým zdravotnictvím. Chladné nenechává ani poslance hnutí ANO, kteří k ní včera narychlo uspořádali kulatý stůl. Na akci svého hnutí pozvali také ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), ten se ale nakonec, stejně jako ředitelka SÚKL Irena Storová, nedostavil, což opoziční poslance řádně rozhořčilo.

Co je lepší: práce v korporátní síti zdravotních služeb nebo podnikání ve zdravotnictví na vlastní pěst? Obojí má své výhody a nevýhody.

Loňský rok byl pro německé lékárny rekordní, ovšem ve špatném slova smyslu. Dosud nikdy se totiž jejich počet nesnížil tak jako v roce 2022. Zatímco před 12 lety na německém trhu působilo přes 20 tisíc lékáren, ke konci loňského roku už naši západní sousedé mohli zavítat jen do přibližně 18 tisíc.

Ministerstvo zdravotnictví předložilo návrh na změnu vyhlášky o minimálních požadavcích k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání. Nově by studenti pětiletých magisterských programů na odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví měli absolvovat 1500 hodin praktického vyučování, namísto dosavadních 500. Takový počet minimálních hodin praxe by nadále zůstal studentům dvouletých navazujících programů.

Evropská skupina MSSG, která se zabývá nedostatkem léků, na svém posledním zasedání zkonstatovala, že dostupnost antibiotika amoxicilin se v některých zemích EU povedlo zlepšit.

V roce 2020 si v Evropské unii vyslechlo kolem 340 tisíc mužů diagnózu rakoviny prostaty a zhruba 70 tisíc na ni zemřelo. U mužů jde o jednu z nejčastějších onkologických příčin úmrtí.

Loni dobrovolně opustil po 14 letech ředitelské křeslo největšího psychiatrického zařízení v České republice a vydal se na dosud u nás neprobádanou cestu projektu na zelené louce. Psychiatr a sexuolog Martin Hollý získal manažerské zkušenosti ve státních službách a nyní je uplatní v soukromém sektoru.

Ztráta dítěte při narození nebo krátce po něm znamená pro rodinu obrovskou ztrátu. Jak se s ní vyrovná, přitom z velké části závisí na tom, zda dostane informace a budou respektovány její potřeby a rozhodnutí.

Do lékárnách dorazí v řádu několika dnů 20 tisíc balení léčivých přípravků s obsahem penicilinu ve formě suspenze pro děti, které jsou v současné době nedostupné. Výrobce je dodá o dva týdny dříve, než plánoval. Podařilo se to díky jednáním ministerstva a Státního ústavu pro kontrolu léčiv s výrobcem.

Ministerstvo zdravotnictví nehodlá ani po připomínkách ze strany ministerstva financí a Národního kontrolního úřadu aktualizovat pandemický plán, který pochází z roku 2011. Podle něj je v tuto chvíli vhodnější využívat nástroje, které vznikly při řešení pandemie covid-19.

Lékárenská péče dlouhodobě představuje nejsnáze dostupnou zdravotní službu. Zároveň jde ale v rámci zdravotnictví o nejvíce podfinancovaný segment, upozorňují opakovaně lékárníci. Nejinak tomu bylo v debatě o financování lékárenství na nedávné konferenci MediDays 2003, kterou uspořádali společně Mladí lékaři a Mladí lékárníci. „Počty lékáren jdou v posledních letech dolů, trend je jasný.

Desítky tuzemských těhotných žen a rodiček každoročně ohrožují vysoce závažné stavy spojené se selháváním životně důležitých orgánů. Nebezpečnost takzvané trombotické mikroangiopatie spočívá mimo jiné v rychlosti, jakou se klinicky projeví většinou z plného zdraví, bez varovných příznaků. Velmi často se navíc plně rozvine až po porodu. Na následky zemře 80 procent nemocných žen.

Financování dlouhodobé péče je velkým tématem zdravotnictví, a to nejen v Německu. Vlivem stárnutí populace bude počet příjemců tohoto druhu péče přibývat. Německá vládní SPD už volá po posílení příjmové strany systému, do kterého spolková vláda musí už několik let nalévat dodatečné peníze z rozpočtu.

Ve čtvrtém týdnu 2022 se nemocnost akutními respiračními infekcemi včetně chřipky snížila o téměř pět procent a dosáhla hodnoty 1351 případů na sto tisíc obyvatel. Vyplývá to z dat, které uveřejnil Státní zdravotní ústav. Nejvýraznější je pokles u dospělých, vzestup je naopak u dětí ve věku od 6 do 14 let.