Zdravotnický deník

Přijetí ukrajinských uprchlíků neovlivnilo epidemiologickou situaci ohledně černého kašle v České republice. Od začátku války na Ukrajině do letošního 9. dubna eviduje ministerstvo zdravotnictví pouze 16 případů černého kašle u ukrajinských občanů s udělenou dočasnou ochranou. Ministr zdravotnictví tím reaguje na dopis senátorky Jany Zwyrtek Hamplové.

Místo prázdných lůžek péče, kterou pacienti skutečně potřebují – takové je jedno z hesel, jimiž se řídí Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) při jednáních o rámcových smlouvách na dalších pět let. Vedle dostupnosti akcentuje také bezpečnost a efektivitu.

Systém německého zákonného pojištění vykázal v posledním kvartále loňského roku výrazně zhoršenou finanční situaci. Jeho schodek se totiž zdvojnásobil a rezervy fondů zdravotního pojištění i rezervy zdravotních pojišťoven se znepokojivě snížily. S odkazem na údaje zastřešující organizace zdravotní pojišťovny BKK Dachverband to uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Ministerstvo zdravotnictví na základě diskusí s Českou lékárnickou komorou (ČLnk), Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL), zdravotními pojišťovnami a Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) připravuje změnu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která umožní, aby po dosažení ochranného limitu již pojištěnec v lékárně nehradil započitatelný doplatek.

Minimálně šest stovek porodů ročně – to je podle odborné společnosti základní laťka, kterou by měla splnit každá česká porodnice. Jde podle ní o nepodkročitelnou hranici nutnou pro udržení erudice personálu a zajištění bezpečné péče.

Dlouho očekávané hlasování Evropského parlamentu k revizi farmaceutické legislativy se neslo ve znamení hledání kompromisního řešení mezi výrobci inovativních léčiv a generik, ocenil v rozhovoru pro Zdravotnický deník český europoslanec Ondřej Knotek (ANO). Jako rozumné vnímá navržené nastavení regulatorní ochrany dat i části věnující se přeshraniční péči.

Léčba hemofilie, tedy vzácné dědičné onemocnění, které se projevuje poruchou srážlivosti krve, tradičně patří k těm nejnákladnějším terapiím. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) za ni v loňském roce u 1326 klientů zaplatila rekordních 989 milionů korun, což je o 40 procent víc než před pěti lety.

Při debatě o tom, jak by měly fungovat pohotovosti, si nemocnice opakovaně stěžují, že k nim praktici nechtějí chodit sloužit, a bylo by proto na místě jím dát tuto povinnost befelem.

Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) se v dokumentu Koncepce zdravotnictví 2030+ očima regionálních nemocnic ostře obouvá do fungování i počtu velkých fakultních nemocnic v tuzemsku. Předmětem kritiky je poskytování superspecializované, specializované i základní péče ve velkých nemocnicích, ale za jiných finančních podmínek než má většina regionálních nemocnic.

Na místo neštěstí mnohdy dorazí dříve než sanitka a včasným poskytnutím kardiopulmonální resuscitace tak zvýší šanci pacienta na přežití. Systém takzvaných first responderů neboli dobrovolných poskytovatelů první pomoci zřizuje Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje (ZZS KHK) již osm let a za tu dobu se mimořádně osvědčil.

Až 50 tisíc lékařů. Takový je deficit německého vzdělávacího systému za posledních deset let. Německo přitom dlouhodobě čelí nedostatku zdravotnického personálu a o svém problému již řadu let ví. Bez zahraničních pracovníků v bílých pláštích by byl německý zdravotnický systém ve stávající podobě neudržitelný. Reforma vzdělávání přitom letos v únoru uvízla na mrtvém bodě.

Zástupci společnosti Veolia Energie a Fakultní nemocnice Ostrava se v rámci dlouhodobé spolupráce v oblasti dodávek tepelné energie dohodli na pořízení přístroje, který posílí technologické vybavení Oddělení zubního lékařství. Jedná se o intraorální skener 3Shape Trios 5 Pod a notebook v hodnotě celkem 720 tisíc korun.

Sdružení ambulantních specialistů se ohrazuje proti materiálu Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) s názvem Koncepce zdravotnictví 2030+ očima regionálních nemocnic. Poukazuje přitom na to, že zatímco AČMN vymýšlí úkoly pro všechny ostatní, zcela zde schází návrhy na to, co by měly pro lepší fungování udělat samy malé a střední nemocnice.

Lékárníci v Česku dlouhodobě volají po rozšíření svých zákonných kompetencí, například pokud jde o provádění očkování či screeningů. Proti tomu se však postavili předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka a předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko, podle nichž jsou současné pravomoci lékárníků vzhledem k podobě farmaceutického vzdělání dostačující.

Když se objeví zpráva o fúzi nebo akvizici, pozornost zpravidla získá až tehdy, když se jedná o skutečně velký nákup obří zavedené firmy jinou obří zavedenou firmou. A ačkoli se může zdát, že pohlcení giganta jiným je pro kupujícího velice výhodné, opak je pravdou.

Nemocnice v roce 2022 skončily s celkovým hospodářským výsledkem ve výši téměř 7,3 miliardy korun. Ze 132 hodnocených nemocnic mělo podle údajů ÚZIS ztrátu jen 11 zařízení. Celkové výnosy se vyšplhaly 256,4 miliardy Kč, náklady ke konci roku pak dosáhly 249,1 miliardy Kč. Ukazuje to publikace ÚZIS Ekonomické výsledky nemocnic 2022.

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) spouští Kariérové centrum, které má pomoci s uplatněním zahraničních zdravotníků v českém zdravotnictví. Během dubna a května také chystá výpravy do regionů, které odstartovaly tento víkend v Karlových Varech a Plzni.

Ambulantní specialisté, a to jak ti sdružení pod Českou lékařskou komorou, tak ti ve Sdružení ambulantních specialistů (SAS), odmítají priority ministerstva zdravotnictví. Poukazují přitom na netransparentnost a požadují jednotnou hodnotu bodu pro všechny odbornosti, jejichž úhrady jsou regulované prostřednictvím PURO. Rada SAS zároveň formulovala základní požadavky, se kterými do dohodovacího řízení sdružení půjde.

Výsledek hlasování Evropského parlamentu k farmaceutickému balíčku mohl být horší, revize jako taková však zůstává pro výrobce inovativních léků signálem, že je bude chtít EU do budoucna zavalit dalšími regulacemi. Říká to ředitelka pro vnější vztahy společnosti MSD Česká republika Eva Karásková.

Pracovní skupina k novelizaci zákoníku práce prý probírá návrh, který připouští vytvoření dalšího speciálního příplatku 25 procent navíc pro každou další přesčasovou hodinu po prolomení limitu 416 přesčasových hodin. Zdravotnickému deníku to sdělil viceprezident České lékařské komory (ČLK) Jan Přáda, který takový návrh striktně odmítá.

Počet pacientů s diabetem v posledních letech dramaticky narůstá, v současnosti je jich na světě 529 milionů, podle expertních odhadů (více zde) se ale může jejich počet do roku 2050 ztrojnásobit. V České republice žije více než milion diabetiků, více než 20 tisíc ročně jich na tuto nemoc umírá.

Nejvyšší soud amerického státu Arizona znovu obnovil zákon z roku 1864, který zakazuje provedení interrupcí už od okamžiku početí a trestá jej dvěma až pěti lety odnětí svobody.

Připomínkovým řízením prošel takzvaný lázeňský zákon, kterým chce ministerstvo zdravotnictví mimo jiné zavést takzvaný „akční limit“ pro znečištění ovzduší – a zaručit tím čisté ovzduší v lázeňských městech.

Německo má podobný problém jako Česká republika – rovněž čelí nedostatku lékařů a dalších zdravotníků. Německo je již dnes výrazně závislé na lékařích a lékařkách přicházejících ze zahraničí. Ministr zdravotnictví Karl Lauterbach chystá uzákonit zcela nový typ lékaře. Ten by mohl být zároveň zaměstnán v nemocnici i na vlastní „triko“ vykonávat činnost v ambulantní péči.

Ekonomické výsledky nemocnic za rok 2022 zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Podle jeho dat celkové náklady nemocnic v předloňském roce meziročně mírně stouply, snížily se ovšem náklady osobní. Vzrostly také výnosy nemocnic, z nichž většinu tvoří platby od zdravotních pojišťoven.

Polovina tuzemských fakultních nemocnice využívá zastaralé nemocniční informační systémy (NIS), které už nemohou vyhovět dnešním požadavkům na standardizaci a interoperabilitu. Podle odborníků je přitom správná volba NIS řešením na desetiletí dopředu, které naprosto zásadně ovlivňuje řadu nemocničních procesů. Při výběru nového NIS a v oblasti digitalizace obecně ale číhá na zdravotnická zařízení řada překážek.

Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) v materiálu Koncepce zdravotnictví 2030+ očima regionálních nemocnic kritizuje vysoké počty fakultních nemocnic, kvůli čemuž jsou menší nemocnice v nerovném postavení. Fakultní a centrové nemocnice podle Asociace neposkytují pouze superspecializovanou péči, ale také péči základní, ovšem za jiných finančních podmínek než nemocnice regionální.

Nový typ služby na sociálně zdravotním pomezí či možnost poskytovat zdravotní péči ve více typech sociálních služeb – to jsou jedny z hlavních novinek změnového zákona ošetřujícího sociálně zdravotní pomezí.

Evropský parlament během plenárního zasedání tento týden přijal v rámci prvního čtení svou pozici k revizi evropské farmaceutické legislativy. Vycházel přitom z kompromisního návrhu, který minulý měsíc schválil parlamentní výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI).

Na životě obyvatel v domovech se zvláštním režimem se podepisuje nedostatek personálu pracujícího přímo s klienty. Pracovníci jsou často natolik vytížení zajišťováním základní obslužné péče, jako je dopomoc s hygienou nebo se stravováním, že nemají dostatečný prostor na individuální přístup ke klientům a posilování jejich samostatnosti.

Všudypřítomný marketing, nízká cena alkoholu a snadná dostupnost v České republice ovlivňují zdraví (nejenom) u dětí a mladistvých. I přes značnou zdravotní a sociální zátěž ale zatím nebyla v politickém spektru vůle přijmout účinná opatření vedoucí ke snížení užívání alkoholu v populaci. Podle zástupkyně WHO v České republice Dr.

Poskytovatelé sociálních služeb, které se starají o 300 tisíc klientů, zůstávají v nejistotě. Stojí za ní novela zákona o sociálních službách, u níž by mělo být zítra dokončeno třetí čtení v poslanecké sněmovně. Změna, která poskytovatele trápí, se týká stanovení nadregionální sítě sociálních služeb.

Stejný výkon provedený v různých nemocnicích za různou výši úhrady. To je jedna z hlavních věcí, kterou ve své koncepci napadá Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) a na včerejší schůzi senátního výboru pro zdravotnictví s ní senátory seznámil předseda asociace Michal Čarvaš. Přítomný jeho výkladu byl i ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek.

Posílení a rozšíření bonusů pro pojištěnce společně s navýšením množství finančních prostředků, které jsou zdravotní pojišťovny oprávněny na prevenci využívat – taková je podle ministerstva zdravotnictví cesta k tomu, aby se screeningových a preventivních programů účastnilo více Čechů. V rozhovoru pro Zdravotnický deník to říká tiskový mluvčí resortu Ondřej Jakob.

Čistý příjem českého zdravotnictví z přeshraniční péče za loňský rok dosáhl téměř 1,4 miliardy korun. Kancelář zdravotního pojištění (KZP), která mimo jiné spravuje závazky a pohledávky českého systému veřejného zdravotního pojištění, loni do ciziny uhradila téměř miliardu, naopak ze zahraničí obdržela platby ve výši více než 2,3 miliardy korun.

Psychoterapeuti v živnostenských praxích dnes tvoří jeden z pilířů péče o duševní zdraví. Dochází k nim pestrá škála klientů, včetně těch, jejichž problémy jsou již tak vážné, že vyžadují psychiatrickou léčbu. Na tu jsou ale dlouhé čekací lhůty.

Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) spolu s výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) na včerejší schůzi podpořily prozatímní politickou dohodu mezi Radou Evropské unie a Evropským parlamentem o pravidlech pro Evropský prostor pro zdravotní data (EHDS), k níž instituce dospěly v polovině minulého měsíce.

V Česku by měla vzniknout nová kategorie psychomodulačních látek, díky níž by měla zmizet šedá zóna, ve které se nacházejí látky jako kratom či deriváty HHC. Prodej nových látek bude po dva roky, kdy bude probíhat zkoumání, zakázán.

Podpora dovedností a znalostí obyvatelstva v oblasti zdravotní péče, propojení řídících center nebo posilování zdravotnické gramotnosti ve školách. To jsou oblasti, na které by se politici měli podle německé Spolkové lékařské komory zaměřit při budoucím nastavení systému akutní a neodkladné zdravotní péče nebo péče v mimořádných situacích.

V labyrintu evropských systémů zdravotní péče se pacienti, kteří se potýkají se vzácnými onemocněními, ocitají na cestě plné nejistot, prodlev a nerovností. Hledání diagnózy a přístupu k život zachraňující léčbě je poznamenáno tím, co se často označuje jako „loterie poštovních směrovacích čísel“, kdy zeměpisná poloha určuje kvalitu a včasnost péče.

Genové a buněčné terapie jsou na vzestupu – zatímco doposud jich Evropská léková agentura schválila necelých dvacet, v nadcházejících letech jich dost možná bude deset až dvacet každý rok. To s sebou nese řadu výzev souvisejících s finanční udržitelností a efektivitou, protože jde o terapie velmi nákladné.

Výzkumné týmy z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se podílejí na vývoji softwaru, který za pomoci umělé inteligence zlepší kardiologickou péči. Bude totiž individuálně vyhodnocovat rizika jednotlivých pacientů s chronickým srdečním selháním.

Tento týden se chystá do meziresortního připomínkového řízení novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která má potenciál přinést velké změny do řady oblastí, mimo jiné i do stomatologie (více zde).

Podpora prevence, větší konkurence mezi zdravotními pojišťovnami či možnost vytvářet vlastní programy – to jsou některé z hlavních priorit novely zákona o veřejném zdravotním pojištění (a některých dalších zákonů), která jde tento týden do vnějšího připomínkového řízení. Jejím cílem je také zvýšit dostupnost stomatologické péče a omezit výpadky léčiv z důvodu nízké ceny.

Jedna z největších farmaceutických firem světa, americký Johnson & Johnson, převezme pod svá křídla výrobce zdravotnických přístrojů. Akvizice společnosti Schockwave Medical vyjde Johnson & Johnson na více než třináct miliard dolarů. Johnson & Johnson tak posiluje v oblasti zdravotnické technologie. O akvizici informoval mezi jinými britský list Financial Times.

Federální americké ministerstvo zdravotnictví zavedlo nová opatření pro „citlivá vyšetření“ ze strany studentů a studentek lékařských fakult a nově vyžaduje informovaný souhlas od pacientů a pacientek. Nové nařízení se vztahuje na vaginální vyšetření, vyšetření prsou a také vyšetření prostaty. Cílem změny pravidel je chránit pacienty a pacientky před zkušeností, která může být traumatizující.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) eviduje 49 úmrtí a desítky zranění v důsledku implantace srdeční pumpy, která u pacientů způsobila protržení srdeční stěny. Úřad výrobce obvinil z toho, že informaci o vysoké rizikovosti zařízení oznámil pozdě. I navzdory rostoucím případům úmrtí může být zařízení u pacientů v USA používáno i nadále.

Domácí péče Včelka, která je součástí zdravotnické skupiny EUC, loni provedla více než jeden milion zdravotních výkonů v rámci téměř 600 tisíc návštěv u pacientů. Přes 85 % ošetřených tvoří pacienti starší 65 let, výjimkou nejsou ale ani lidé v produktivním věku nebo mládež a děti.

Novela zákona o zdravotních službách se chystá změnit dosavadní fungování pohotovostí. Místo krajů mají mít jejich organizaci nově na starosti zdravotní pojišťovny s tím, že by pohotovosti měly fungovat v nemocnicích, typicky v těch s urgentním příjmem.

Téma opětovné možnosti prolomení limitu 416 hodin přesčasů za rok je v posledních týdnech velice třaskavé. Zaměstnavatelé by navýšení počtu přesčasů uvítali, lékaři si těžce vydobyté hodiny brání a slevit z nich v žádném případě nechtějí. Oslovili jsme fakultní nemocnice a zjistili jsme, že se jim zatím daří čerpat 416hodinový přesčasový fond bez problémů.

Vláda před týdnem schválila novelu umožňující jednotné hodnocení HTA. Zemím EU má společné celoevropské hodnocení nových zdravotnických technologií přinést sjednocení klinických dat a zrychlení procesu vstupu léků do úhradových systémů. S tím že je to krok správným směrem, souhlasí také ředitel společnosti Value Outcomes Tomáš Doležal.

Hodnocení zdravotnických technologií ve screeningu (HTA), datové zázemí a ekonomické hodnocení screeningů nebo propojení primární a sekundární prevence. Těmito i dalšími tématy se zabývala 8. konference PREVON na téma Současnost a budoucnost screeningových programů v ČR, která se ve čtvrtek uskutečnila v Praze.

Fakultní nemocnice Bulovka odhalila při analýze tragické záměny pacientek pochybení dvou zaměstnanců. Jeden zůstává mimo službu a jeho další setrvání bude nemocnice řešit, další v nemocnici zůstane a bude pracovat pod odborným dohledem. Řekl to ředitel nemocnice Jan Kvaček na dnešním briefingu. Kvůli omylu jedna z žen minulý týden absolvovala zákrok, při němž potratila.

Vláda již nebude případné další protesty České lékařské komory a odborů řešit prostým přesunem peněz z jiných segmentů péče do nemocnic. Tohoto ujištění se dostalo Sdružení ambulantních specialistů (SAS) na schůzce s premiérem Petrem Fialou, která se konala 27. března.

(Ne)dostupnost stomatologické péče je jedním z nejčastěji skloňovaných problémů českého zdravotnictví. Přispět svým dílem do skládačky řešení se nyní snaží také zdravotnický holding AKESO, který na své poliklinice v pražských Nových Butovicích spustil fungování osmi zubních ambulancí poskytujících komplexní léčebnou i preventivní péči pro děti i dospělé.

Z vedení pražské Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) odejde na konci června na vlastní žádost její ředitel Miroslav Zavoral. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo obrany, které nemocnici zřizuje. Nástupce Zavorala, který ÚVN vedl od roku 2010, vzejde z výběrového řízení, které ministerstvo připraví a poté vypíše.

Rezoluce OSN týkající se prevence předávkování drogami vůbec poprvé v historii nabádá státy k zavádění přístupu harm reduction čili snižování škod. Dokument byl přijat na 67. zasedání Komise OSN pro narkotika (CND), které se konalo ve dnech 14. až 22. března ve Vídni. Jde přitom o vůbec první rezoluci, která byla přijata hlasováním, ne konsenzem.

Ministerstvo zdravotnictví nepracuje na slibovaném zákonu o odměňování zdravotníků. Zdravotnickému deníku to sdělil prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek, který chce kvůli zmiňované nečinnosti zdravotnického resortu jednat s premiérem republiky Petrem Fialou. Premiér byl přítomný u podpisu dohody, která měla za cíl ukončit protesty lékařů. „Vyloučit další formy protestů mladých lékařů nelze.

Německo v loňském roce zaznamenalo obrovský pokles uznaných nemocí z povolání. Jejich počet se meziročně snížil takřka o dvě třetiny na více než 70 tisíc. Výrazně také poklesl počet hlášených podezření na onemocnění z povolání. Ke snížení počtu došlo i u pracovních úrazů.

Nejvyšší evropští žalobci vyšetřují podle mluvčího prokuratury v Lutychu obvinění z trestných činů v souvislosti s vyjednáváním o vakcínách mezi předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen a generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou. Informoval o tom portál Politico.