Zdravotnický deník

Více než jedna miliarda korun by měla jít na projekt Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění neboli CarDia.

V Bruselu se pomalu rozbíhají diskuze o návrhu Evropské komise na vznik společných pravidel pro sdílení a využívání zdravotnických dat mezi státy EU.

Německý systém zákonného zdravotního pojištění vykázal za loňský rok nejhlubší schodek hospodaření ve své historii. Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach nyní představil plán, pomocí něhož chce díru v systému zacelovat. Jenže v odborných i lobbistických kruzích se setkal s poměrně velkou kritikou, uvádí německý odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

V úterý se na Úřadu vlády konalo další kolo jednání o valorizaci platů zaměstnanců veřejných služeb a veřejné správy. Dohoda však padla pouze o desetiprocentním navýšení platů zaměstnanců v první platové tabulce. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR (OS) žádá stejné zvýšení také pro státní zaměstnance, tedy například pro hygieniky.

Zástupci různých onkologických specializací napříč Evropou dostanou příležitost zvýšit svoji odbornost prostřednictvím společných školení. Alespoň to je cílem mezinárodního projektu, který je součástí Evropského plánu boje proti rakovině eurokomisařky Stelly Kyriakidesové. Jeho zahájení včera Evropská komise oznámila v tiskové zprávě.

Spolek Mladí lékaři navrhuje, aby si lékaři ve specializačním vzdělávání mohli ve svém daňovém přiznání odečítat výdaje na kurzy, stáže a zkoušky ze základu daně. Návrh novely zákona o daních z příjmu představili ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi (TOP 09) v pátek. O setkání s ministrem informoval spolek v tiskové zprávě.

Nemocnice zřizované ministerstvem zdravotnictví nesouhlasí s názorem pojišťoven na růst úhrad v příštím roce. Podle Svazu zdravotních pojišťoven ČR zařízení lůžkové péče dostala v minulých dvou letech přidáno mnohem více, než byly skutečné náklady. Svaz poukazuje na „zisk“ těchto zařízení ve výši téměř 10 miliard korun a brání se dalšímu navyšování úhrad nad úroveň čtyř procent.

Pandemie neustoupí tak rychle, jak jsem si myslel. Koronavirus způsobí mnoho pracovních neschopností a v září přijde další velká vlna. Tak odhaduje vývoj epidemie koronaviru v příštích měsících známý německý virolog Christian Drosten. „Už nyní opět vidíme exponenciální růst,“ uvedl pro deník Der Spiegel. S příchodem nového školního roku se může epidemie koronaviru v Německu opět pořádně rozjet.

Vědci z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) spustili projekt Zlepšení screeningu a koordinace onkologické péče v Lotyšsku a na Slovensku (ICCCS) jako součást společné iniciativy s Evropskou komisí a národními ministerstvy zdravotnictví, která má podpořit úsilí o zvládnutí rakoviny.

Vyšší flexibilita, menší časová i procesní zátěž. Tak ve zkratce hodnotí fakultní nemocnice zavedený tzv. dynamický nákupní systém, který v oblasti nákupu léků doporučuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Jisté pochyby zaznívají z nemocnic krajských, chybí však zkušenost z praxe, neboť systém je zatím pouze testován nebo diskutován.

Prevence je skoro vždycky méně nákladná než léčba. Své o tom ví i VZP, která se v poslední době snaží pracovat na podpoře prevence a ráda by do budoucna změnila svůj přístup tak, že pojištěnce více zapojí do hry. Na to je však potřeba mít dostatečné zdroje.

Příjmy a náklady největší české zdravotní pojišťovny za uprchlíky z Ukrajiny jsou vyrovnané, dokonce se počítá s lehkým kladným saldem. VZP tak přehodnotila své propočty z minulého měsíce, kdy počítala se záporným saldem 2,4 miliardy (více zde).

Ministerstvo zdravotnictví Slovenské republiky vydalo vyhlášku, která je součástí optimalizace sítě nemocnic a která jasně definuje, jak budou vypadat nemocnice pěti úrovní od 1. ledna 2024.

Všeobecná zdravotní pojišťovna navyšuje v reakci na rostoucí inflaci příspěvky pro bezlepkovou a nízkobílkovinnou dietu a příspěvek na pomůcky a služby pro diabetiky. K navýšení, které dnes schválila Správní rada VZP, dojde už od 1. července. „Vzhledem k rostoucím cenám zboží způsobeným vysokou inflací navrhujeme navýšení příspěvků u programů, kde je růst cen nejvíce patrný.

Ve čtvrtek skončí lékařům šestiměsíční období „hájení“, kdy jim nehrozí pokuta, pokud neevidují provedené očkování v informačním systému eRecept. Praktičtí lékaři se proti tomu bouří a vstříc jim vychází skupina poslanců zdravotnického výboru se svým pozměňovacím návrhem, který chce pravidla změnit. Nebudou to mít ale jednoduché.

Cesta k vyšší dostupnosti léčiv a jejich efektivnějším nákupům nevede přes soutěž, která cílí jen na nejnižší cenu bez dalších kritérií. Toho je možné docílit pouze soutěží otevřenou, spravedlivou a udržitelnou, domnívá se výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem (ČAFF) Filip Vrubel.

Dva roky, po které svět čelil koronavirové krizi, znamenaly pro řadu odvětví začátek krize, z níž se ještě nestihla plně zotavit, pro jiná naopak příležitost k rozmachu. Farmaceutický průmysl patřil k těm, jež v důsledku pandemie zaznamenaly nebývalý růst. Odborný portál FiercePharma.com sestavil žebříček deseti nejziskovějších farmaceutických firem loňského roku. A Zdravotnický deník vám jej nabízí.

Slovenský parlament schválil návrh zákona o podmínkách úhrady léků, zdravotnických pomůcek a dietetických potravin z veřejného zdravotního pojištění. Zákon zlepší podmínky pro vstup prokazatelně účinných inovativních léků na český trh, odstraňuje rozdíly v přístupu pacientů k léčbě těmito léky a také zajišťuje, že vynakládání finančních prostředků za ně bude efektivní a účelné.

Sexuální filmy v hollywoodských filmech mnohdy vypadají jako podle jedné šablony. Jsou žhavé, vášnivé a málokdy jiné, než plné euforie.

Osmadvacetiletý kanadský popový zpěvák Justin Bieber zveřejnil video, ve kterém ukázal ochrnutou polovinu svého obličeje a omluvil se svým fanouškům za zrušené koncerty. Objevil se u něj vzácný Ramsay Huntův syndrom, ke kterému dochází v důsledku infekce virem varicella-zoster, jenž způsobuje plané neštovice.

Úřad pro ochranu osobních údajů se postavil proti návrhu skupiny poslanců výboru pro zdravotnictví, který mj. povoluje Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) přístup k neanonymizovaným a vysoce citlivým osobním údajům v informačním systému eRecept. Naše stanovisko nemůže být souhlasné, sdělil tiskový mluvčí úřadu Zdravotnickému deníku.

Svět čelí sérii různých otřesů, které jsme za poslední tři dekády nezažili. Koronavirus, změna klimatu a válka na Ukrajině však zprostředkovaně doléhají na německé zdravotnictví, které stojí na prahu nutných strukturálních reforem. Během svého vystoupení na úvod Kongresu hlavního města v Berlíně to řekl spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD).

Pacienti se vzácným onemocněním alkaptonurie, známým jako „nemoc černých kostí,“ budou mít od 1. září k dispozici jedinečnou léčbu, které bude kategorizováno i pro tuto diagnózu. Alkaptonurie je dědičná metabolická porucha, která v důsledku genetické mutace vede k neschopnosti organismu metabolizovat aminokyselinu tyrosin a k hromadění toxického pigmentu v chrupavkách a kostech.

Valorizační mechanismus plateb za státní pojištěnce do veřejného zdravotního pojištění má být spuštěn od roku 2024. Příští rok by měl stát hradit 1900 Kč za pojištěnce a měsíc, řekl dnes poslancům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) během druhého čtení návrhu novely zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění.

Více léčiv se stejnou účinnou látkou od různých výrobců, ale také více distributorů. Jedině za těchto podmínek lze dosáhnout efektivní kompetice mezi jednotlivými dodavateli, domnívá se právní zástupce Unie distributorů léčiv Jan Strelička v souvislosti s metodickým doporučením Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) k nákupu léčiv.

Pacienti na Slovensku budou mít možnost snáze se dostat k novým inovativním lékům. To je hlavním záměrem novely zákona č. 363/2011, zákona o léčivech, který bude dnes Národní rada SR (NR SR) projednávat ve druhém čtení. „Návrh novely zákona o léčivech považuji za velmi dobrý.

Výkonný ředitel Asociace velkodistributorů léčiv (AVEL) Tomáš Votruba zhodnotil metodické doporučení k nákupu léčiv, vydané Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). To poskytovatelům zdravotní péče doporučuje, jak léky pořizovat správně, bezpečně a bez obav z postihu.

Česko bude mít svůj Národní onkologický plán do roku 2030. Ten by měl kabinet Petra Fialy (ODS) schválit dnes na svém zasedání. Dokument je jedním z milníků harmonogramu pro čerpání finančních prostředků z Národního plánu obnovy na posílení onkologické prevence a péče v ČR.

Německá Aliance velkých městských nemocnic a Asociace německých fakultních nemocnic vyzvaly spolkovou vládu, aby se s plným odhodláním a úsilím pustila do strukturálních reforem v rámci nemocniční péče. S odkazem na oba spolky o tom informoval deník Deutsches Ärzteblatt, který se zaměřuje na dění v německém zdravotnictví.

Zítra by měl kabinet Petra Fialy (ODS) schválit další systemizaci služebních a pracovních míst na ministerstvech a jim podřízených organizacích. Jak zjistil Zdravotnický deník po nahlédnutí do materiálu, rezort zdravotnictví, resp. jeho ICT sekce posílí o dvacet IT expertů pro nově vzniklé oddělení národního centra elektronického zdravotnictví.

Ministerstvo zdravotnictví připouští, že jeho rozpočet na rok 2023 bude nižší, než v letošním roce. Krácení rozpočtu zdůvodňuje absencí některých položek na straně výdajů. Nabízí se tedy otázka, jaký dopad budou mít škrty na přímo řízené organizace, jejichž provoz je ministerstvem zdravotnictví financován.

Součástí koncepce zdravotnictví na Slovensku, kterou připravila Slovenská lekárska komora (SLK) k dosažení udržitelné, dostupné a kvalitní zdravotní péče, je i zřízení Fondu verejného zdravotného poistenia (FVZP) a Úradu verejného zdravotného poistenia (ÚVZP). Jedná se o nové prvky v systému zdravotní péče.

Evropská unie se po dvaceti letech chystá zásadně upravit pravidla fungování svého lékového trhu. Všichni se shodnou, že novelizace je s ohledem na rychlý technologický pokrok v medicíně zapotřebí. Otázkou zůstává, jak to udělat, aby se všichni pacienti dostali k lékům co nejrychleji, a zároveň farmaceutické společnosti kvůli přísným pravidlům z Evropy neutíkaly.

Náklady německých nemocnic v letošním roce vzrostou řádově o miliardy eur. Jednak kvůli doznívajícím následkům koronavirové pandemie, jednak kvůli neustále se stupňující inflaci. Ta zdražuje nezbytné položky, bez nichž se kliniky neobejdou. Jedná se hlavně o energie, ale také zdravotnický materiál nebo léky.

Operaci srdce dokáže stát za své pojištěnce na Slovensku splatit za 67 let, hospitalizaci na oddělení intenzivní medicíny je schopen uhradit až za 36 let a zaplacení výměny kolenního kloubu mu trvá 14 let.

Všichni rodiče se zajímají o psychický stav svých dětí. Pokud ale musí čelit jejich duševním problémům, mnohdy tápou a podléhají zkresleným informacím. Věřit mýtům v této oblasti však znamená, že se řadě dětí a mladistvých dostane potřebné pomoci pozdě, pokud vůbec. Mnohdy jen proto, že rodiče mají pocit, že jejich obtíže „ještě nejsou dost vážné“.

Včera uplynulo třicet let od první transplantace kostní dřeně dítěti od nepříbuzného dárce v tehdejším Československu. A před čtvrt stoletím odstartoval ve Fakultní nemocnici v Motole celonárodní program nepříbuzenských dětských transplantací. Až do roku 2003 převažovali mezi dárci příbuzní, dnes je to naopak.

Nemocnice ve Spolkové republice Německo se mohou těšit na zálohové platby na celoroční příjmy pro letošní rok. A to za předpokladu, že neobdržely žádné vyrovnávací platy za první kvartál, ale současně zaznamenaly pokles své obsazenosti. Vyplývá to z nové vyhlášky Spolkového ministerstva zdravotnictví, která vstoupila v platnost.

Tři pozměňovací návrhy k novelizaci zákona o léčivech, jež nově upravuje pravidla pro zacházení s veterinárními léky, načetla dnes ve Sněmovně v druhém čtení skupina vládních poslanců ze zdravotnického výboru a vyvolala tím téměř hodinu a půl trvající debatu nad jinak spíše nekonfliktní předlohou.

Děti mladší pěti let jsou poslední skupinou, která nemohla být očkována proti covidu-19, protože pro tuto věkovou kategorii nebyly schváleny žádné očkovací látky. Brzy by se to mělo změnit.

Snížení plateb za státní pojištěnce v době, kdy pojišťovny budou doplácet péči za loňský rok, zřejmě povede k tomu, že se po letech začnou snižovat zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven. Pro Vojenskou zdravotní pojišťovnu (VoZP) to může znamenat i to, že závěrem roku bude nucena začít zpožďovat platby poskytovatelům o několik dnů.

Tři nikoli nepodstatné pozměňovací návrhy k novele zákona o léčivech, která upravuje pravidla pro zacházení s veterinárními léky a dnes ji ve druhém čtení projedná plénum Sněmovny, podala v minulých dnech skupina poslanců zdravotnického výboru.

Spotřeba léků vyjádřená počtem balení na Slovensku meziročně vzrostla o 7,3 procent a činila 159,6 mil. balení. Celková finanční úhrada meziročně stoupla o 7,7 procent na částku 1, 97 mld. eur (téměř 50 mld. korun). Z toho úhrada zdravotních pojišťoven činila 1,48 mld. eur (cca 37 mld. korun), což znamená nárůst o 5,6 procent.

Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil chce následujících šest měsíců českého předsednictví EU využít k propagaci principu harm reduction, neboli snižování rizik. To se týká kromě jiných oblastí také kontroly tabáku, kde má český model boje se závislostmi pomoci naplnit ambiciózní cíle Evropské unie, které si stanovila.

Digitalizace přináší do zdravotnictví nejen vyšší kvalitu a efektivitu péče o pacienta, ale také stále větší kybernetická rizika. Nejen nemocnice čelí stále častěji hackerským útokům a krádeží pacientských dat, která se stávají jejich nejcennějším aktivem, přibývá.

Slovensko má před sebou další velký problém. Téměř 3.000 lékařů deklarovalo, že pokud vláda nezačne řešit slovenské zdravotnictví, dají výpověď. V roce 2011 už samotná výpověď necelých 2.000 lékařů znamenala vyhlášení nouzového stavu. „Slovensko zažívá zavírání nemocničních oddělení a ambulancí pro nedostatek zdravotníků. Přesto řešení odlivu zdravotníků ze strany ministerstva zdravotnictví ani vlády nepřicházejí.

Veřejnost v otázce očkování velmi důvěřuje lékařům, přesto jejich postoje vnímá vlivem médií značně zkresleně a domnívá se, že odborníci jsou rozděleni zhruba půl na půl. Pokud by však lidé měli k dispozici kompletní informace o tom, že drtivá většina z lékařů je proti covid-19 očkována, snáze by se sami nechali přesvědčit očkování.

Náklady německých nemocnic v letošním roce vzrostou řádově o miliardy eur. Jednak kvůli doznívajícím následkům koronavirové pandemie, jednak kvůli neustále se stupňující inflaci. Ta zdražuje nezbytné položky, bez nichž se kliniky neobejdou. Jedná se hlavně o energie, ale také zdravotnický materiál nebo léky.

Přestože je na Slovensku akutní nedostatek zdravotních sester, nevyužil sektor zdravotnictví možnost zaměstnat uprchlíky z Ukrajiny. „Slovenská komora sester a porodních asistentek (SKSaPA) neeviduje registraci ani jedné sestry a porodní asistentky z Ukrajiny po vypuknutí válečného konfliktu,“ říká Lukáš Kober, ředitel kanceláře SKSaPA.

Společnost Krajská zdravotní, a. s. sdružuje sedm nemocnic Ústeckého kraje. Úsek řízení ošetřovatelské péče, pod který spadá více než 3.300 sester, řídí od května Mgr. Iva Kašpárková. Zdravotnický deník zjišťoval nejen problémy tohoto úseku, ale také jejich řešení, která se nabízí. Ta podle náměstkyně mnohdy nejsou jednoduchá, ale kde je vůle, je cesta.

Poradny pro studenty nebo volitelné semináře na podporu psychohygieny a zvládání stresu. To je základní podpora, kterou lékařské fakulty nabízí svým studentům, jež se potýkají během svého náročného studia se značnou mírou stresu.

Dohodovací řízení pro příští rok nakonec letos skončilo devíti dohodami, jednou dohodou parciální a čtyřmi nedohodami. V závěrečné fázi řízení se nepovedlo domluvit se dvěma segmentům, totiž akutní a následné lůžkové péči, ovšem naopak sevčera podařilo uzavřít dohodu s plátci v domácí péči.

Nedostatek sester, věková struktura, jejich odchod do důchodu a nedostatečný zájem mladých lidí o toto povolání se stává signifikantním problémem nejen v zahraničí, ale také na Slovensku.

Vývoj nového léku je obvykle otázkou mnoha let až desetiletí. Významné zkrácení by mohlo přinést využívání umělé inteligence, která dokáže řadu kroků na cestě za novým lékem urychlit. Všímají si toho také investoři. Ať už jde o zavedené farmaceutické obry nebo o investory, kteří přímo léky nevyrábějí, ale vidí perspektivu zejména v biotechnologiích.

Vědecký kolektiv Národního ústavu revmatických chorob (NÚRCH) se věnuje výzkumu, který je na Slovensku zatím ojedinělý, zkoumá kmenové buňky, izolované z lidské moči. Podle vědce Ľuboše Danišoviče, jsou dosavadní zjištění více než slibné – buňky získané z moči vykazují široký potenciál využití v tkáňovém inženýrství a regenerativní medicíně.

Ordinovat léky pro prevenci nadměrného krvácení u porodu, indikovat a samostatně obsluhovat epidurální analgezii nebo ošetřit porodní poranění s podáním místního anestetika samostatně bez aktivní účasti lékaře mohou nově absolventky odborného vzdělávacího programu, který jako první v České republice otevřela a nabízí Všeobecná fakultní nemocnice v Praze.

Opravy vozíků jsou problém v řadě států po celém světě. Své o tom vědí i Američané, kteří jsou upoutáni na kolečkové křeslo – pokud se jim porouchá, většinou to pro ně znamená, že jsou i řadu měsíců upoutáni na lůžko.

Měsíční platba za jednoho státního pojištěnce se má od 1. července snížit z 1967 korun na 1567 korun. Rozhodlo o tom středeční hlasování poslanců sněmovního Výboru pro zdravotnictví. Materiál upravující výši úhrady se však do daného termínu nestačí projednat, účinnost vládní novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění se tím posouvá na 1. srpna.

Dotace dosahující výše až 4,7 miliard korun mohou v nejbližších letech využít česká zdravotnická zařízení na podporu své kybernetické bezpečnosti. 3,7 miliardy zamíří do této oblasti z Integrovaného operačního programu (IROP), pražské nemocnice pak budou moci čerpat další stovky milionů z Národního plánu obnovy.

Výdaje na zdravotnictví v Německu v posledních letech prudce vzrostly. Díky tomu sice v ambulantní i lůžkové péči došlo k nárůstu jejího objemu, v mezinárodním srovnání je ale velmi nákladná a nemusí nutně vést ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel. Jednou z příčin je příliš velké množství nemocnic v Německu, které jsou ale málo vytížené.