Epeníze

Tak a je to zase tady. Lidé si na sociální síti X dobírají poslance Radka Vondráčka kvůli alkoholu. Domnívají se, že měl pan poslanec lidově řečeno v žilce. Jestli měl skutečně nakoupeno, se rozhodně nikdo nedozví. Když se ale na jeho vstup podíváme, leccos tomu může nasvědčovat. Popravdě řečeno, alespoň tento politik pobavil.

Když Donalda Trumpa kritizují CNN nebo The New York Times, může to odbýt jako výmysly falešných médií. Tentokrát chmurná předpověď zazněla z jeho oblíbené Fox News. Třiaosmdesátiletý politický analytik Brit Hume varoval, že republikány za necelé tři týdny může čekat výprask, jaký zažili demokraté za Billa Clintona.

Lidé stále častěji neklikají na odkazy, ale dostávají odpověď rovnou od AI. Pro firmy to znamená, že nestačí uspět ve vyhledávači. Musí se stát zdrojem, kterému věří i umělá inteligence.

Vládní zmocněnec pro Green Deal nepřestává provokovat. Ostatně ničeho jiného jsme se od něj v politice popravdě nedočkali. Mnohé jeho kauzy typu schvalování popálení malé holčičky, závodění s malými dětmi a hrozivá nehoda, kdy Turek prostě nečekal ve správném pruhu, jsou nechutné. Když jsem ale zhlédl poslední papalášské video na sociální síti Meta, říkal jsem si, co je to vlastně za člověka. Vrcholem všeho bylo típnutí doutníku do sladkých větrníků na stole.

Vysoké úrokové sazby hypoték představují aktuálně velkou nepříjemnost. Aktuálně se pohybují těsně pod 5 %. To rozhodně není dobrá zpráva pro nikoho. Pokud by člověk chtěl stavět nový objekt, případně rekonstruovat starý, nepochybně narazí. Přeplácet nehorázné peníze se nikomu nechce. Na politickém poli se pochopitelně hledá viník. Moc se to ale nedaří. Ministryně financí Alena Schillerová spílá především bankám. Ty ale s hypotékami moc neudělají. Míč je bohužel na straně vlády, konkrétně právě ministryně Schillerové.

Prezidentská milost bývala výjimečným aktem, který hlava státu zvažuje v tichosti své pracovny. Donald Trump z ní ale na Aljašce udělal součást předvolební show. Na úterním mítinku ve městě Wasilla si pozval na pódium dva mechaniky, kteří se před čtyřmi lety přiznali k porušení zákona o čistotě ovzduší, a před jásajícím davem jim milost rovnou podepsal.

Magické sousloví střet zájmů je tu zase. Evropská komise (EK) totiž v oficiální odpovědi protikorupční organizaci Transparency International (TI) potvrdila, že premiér České republiky Andrej Babiš je ve střetu zájmů. Nic, co by se nejspíše nedalo čekat. Tedy u tábora, troufnu si říct, většiny lidí v České republice. Věrné ovečky, které uctívají současného premiéra, si nejspíše budou myslet stále opak, protože své modle věří. I proto není od věci se na střet zájmů podívat podrobněji a trochu tuto problematiku zjednodušit.

Zásnuby a plánování svatby často znamenají také hledání společného bydlení. Málokdo si ale uvědomuje, že načasování žádosti o hypotéku – tedy zda před svatbou, nebo až po ní – může zásadně ovlivnit nejen schválení úvěru, ale také budoucí majetkové vztahy, kdyby společný život „ztroskotal“. Podle hypotečních specialistů se proto vyplatí promyslet nejen výběr nemovitosti, ale i správný postup při financování.

Politici, kteří jsou mnohými označování jako ta nejnižší politická vrstva, se stále potřebují zviditelnit. Číst na sítích vzkazy Doksanského, Hamplové nebo Jindřich Rajchla je jen pro velmi silné žaludky. Tito politici prostě nedokážou zkousnout fakt, že se prezident přepravil z Maroka k volbám a následně zpět soukromým letadlem. Chtějí po něm vyčíslení jeho cesty a také to, kdo peníze vydal. Až nechutné zjišťování soukromé aktivity prezidenta. Ten se nemusí zpovídat vůbec z ničeho.

Palec křečovitě zaseknutý v displeji, stovky přejetých profilů a pocit, že seznamování dnes připomíná směnu ve fabrice na zklamání. Hledáte v randicích aplikacích lásku, ale nacházíte jen vyhoření? Chyba není ve vás, ale v nekompromisním byznys modelu digitálních dohazovačů.

Volební týmy rozesílají hromadné e-maily tisícům adres a jen málokdo je čte. Trumpova kampaň ale tentokrát trefila adresátku, která odpověď nechala celému internetu. Bývalá kongresmanka Marjorie Taylor Greeneová, kdysi jedna z nejhlasitějších tváří hnutí MAGA, prezidentovi na otázku, zda udělal něco špatně, odpověděla výčtem, který by mu nenapsal ani nejostřejší demokrat.

Je až neuvěřitelné, jak se Motoristé po volbách začali neskutečně radovat z toho, že mají v Černoučku, tedy obci pana prezidenta, svého člověka v zastupitelstvu. Chvilku to vypadalo, jako by Motoristé Černouček dokonale ovládli a vytvořili si z něj svou baštu. Ne, nic takového se nepochybně nestalo. Pouze získali jednoho jediného zastupitele. Nejspíše se jednalo o největší oslavu toho, že se někdo ze strany vlastně vůbec uspěl. Pojali to skutečně velkolepě. Hlavně ministr kultury, který opět ukázal, co v něm vlastně je.

Tři týdny před volbami staví Donald Trump kulisy: reklamy za peníze daňových poplatníků, „legendární“ mítinky s prázdnými sedadly a strašáka jménem Mohamed. V neděli večer jednu z nich strhla soudkyně.

Pokud se člověk trochu zamyslí nad výroky čestného předsedy Motoristů Filipa Turka, pouze se potutelně usměje. Položí si pak jednoduchou otázku. Jak může takovýto člověk fungovat ve vrcholné politice? Může, a to z velmi jednoduchého důvodu. Někteří lidé totiž dokážou voli pouze na základě póz konkrétních politiků. Filip Turek to ve volbách do Poslanecké sněmovny podobně jako Motoristé obecně zvládl. Nyní jde ale z jeho výroků a jednání vyčíst, že si zřejmě myslí, že může dělat cokoli. Lidé už ale na machrování a narcismus moc zvědaví nejsou, což ostatně ukázaly komunální a senátní volby.

Necelý měsíc před volbami do Kongresu vypadají čísla pro republikány katastrofálně a demokraté už mluví o další modré vlně. Experti na průzkumy ale upozorňují na háček: Trumpovi voliči se dlouhodobě vyhýbají telefonům tazatelů a skutečný rozdíl tak může být menší, než se zdá. Že by to republikány zachránilo, ovšem nevěří ani jejich vlastní odborníci.

Podpora lichvářů je velmi nepříjemnou záležitostí. Mnozí občané Kroměříže o tom ví své a znají přesně lidi, kteří takovéto živly podporovali. To je ale vcelku jedno. Podíváme se pouze na jednoho kroměřížského patriota, který nedokáže poděkovat po volbách lidem ani kandidátům bez toho, aniž by si musel rýpnout do prezidenta republiky.

Když jsem včera sledoval tiskovou konferenci hnutí ANO, která se týkala výsledků komunálních a senátních voleb, nic moc mě nepřekvapilo. Výsledky hnutí ANO byly ve srovnání s předchozími volbami slabší, o čemž není možné nijak výrazně pochybovat. Přesto se u pultíku kroutil viditelně nervózní premiér s Karlem Havlíčkem a oba hovořili v tom smyslu, že jejich hnutí volby vyhrálo. Nuž, přiznání neúspěchu prostě bolí a ne každý to dokáže.

Zatímco Američané u čerpacích stanic platí rekordní ceny, jedna z největších hvězd Fox News našla na válce s Íránem světlou stránku. Jesse Watters v pořadu The Five vysvětloval, že ropné společnosti díky konfliktu vydělávají obří peníze, a to se prý vyplatí všem. Jeho kolegyně Jessica Tarlovová mu ale v přímém přenosu připomněla jednoduchou věc: o drahotě se snadno mluví, když je člověk bohatý.

Současná společnost je do značné míry rozdělená. Nedá se nic dělat. Nejenom na sociálních sítích vystupuje řada lidí, kteří v honbě za vlastním ziskem a politickými body udělají úplně všechno. Když nyní pan prezident uznal svou chybu a přeplánoval si program tak, aby stihl volby, stejně na něj opět budou tito trapní hloupí lidé házet špínu. Je jich hned několik. Za každou cenu potřebují nakrmit své ovečky, které přemýšlí stejně závistivě.

Donald Trump ještě na poslední chvíli v Oválné pracovně přesvědčoval svět, že Nobelovu cenu míru si zaslouží jako nikdo jiný. Norský výbor ji ale v pátek udělil jihoafrické právničce Navi Pillayové, dlouholeté obhájkyni lidských práv a mezinárodního práva. Volba přitom zní jako jasný vzkaz: ocenění nedostal prezident, který rozpoutal válku, ale žena, jejíž instituce jeho administrativa zasypává sankcemi.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich to s natáčením videí zkrátka umí. Nezapře se ani jeho herecká praxe a vlohy pro toto povolání. Pokud se někdo snaží svými videi nějakým způsobem Grolichovi podobat nebo ho předčít, většinou se ztrapní. Jestliže navíc rýpe do něčeho, v čem má sám máslo na hlavě, je to ještě horší. Přesně takto dopadla ministryně financí Alena Schillerová, když na sítích zveřejnila své video, které se přímo samotného Grolicha dotýkalo. Vyznělo trapně a smutně.

Středeční mítink Donalda Trumpa v texaském San Antoniu měl pomoci jeho kandidátovi do Senátu, který v průzkumech ztrácí. Místo toho se zapsal do paměti hlavně kvůli násilí. Starší muž v rudé kšiltovce MAGA napadl odcházejícího demonstranta a prezident na to reagoval pochvalou atmosféry a posměšky. Ve stejný den se od jeho obchodní války s Kanadou veřejně distancoval i republikánský kandidát v klíčovém Michiganu.

Sebechvála, vlastní jedinečnost a kritika všech ostatních. I takto by bylo možné shrnout projev Andreje Babiše při zahájení tradičního brněnského strojírenského veletrhu. Pořadatelům se nelze divit, že pozvali jednoho z nejvýše postavených lidí u nás. Premiér by skutečně měl řemeslníkům říct něco podstatného, něco, co by je mohlo povzbudit v jejich další práci. Místo projevu ale přišla Babišova klasika se vším všudy. Poukazoval na svou vlastní jedinečnost a kritizoval všechny ostatní. Bohužel nic, co bychom nemohli čekat.

Donald Trump svým voličům v Alabamě radil, ať si představí, že na kandidátce stojí on. Vlastní republikánští kandidáti ale chtějí pravý opak. Podle analýzy agentury Reuters se dvě třetiny z nich v nejvyrovnanějších soubojích snaží od prezidenta držet co nejdál, a někteří ho dokonce potichu mažou ze svých volebních webů.

Prezidentovi se zkřížily termíny a nebude volit v komunálních volbách. Po oznámení této skutečnosti se začali mnozí lidé neskutečně pohoršovat a poukazovat na to, že prezident přece musí jít lidem příkladem. Samozřejmě jde většinou o velmi bezúhonné a liberálně smýšlející lidi. Nepochybně. Prezidenta nechci ve svém textu nijak omlouvat. Harmonogram si skutečně měl uzpůsobit tak, aby volil a šel lidem příkladem. Ve finále je ale horlivost mnohých jedinců poněkud podivná.

Donald Trump při obhajobě války s Íránem překročil hranici, ke které se žádný americký prezident dosud ani nepřiblížil. Na mítinku v Nebrasce prohlásil, že i kdyby nepřítel zničil Los Angeles a San Diego, byla by to jen malá cena. Dav mu tleskal. Ve stejný den přitom prezident žádal zatčení novinářů, jejichž jediným proviněním bylo, že na jeho mítinku v Ohiu viděli prázdná sedadla.

Bývalý zmocněnec pro Green Deal a současný poslanec Filip Turek se musel omluvit společnosti Seznam za svá slova, která byla mířena proti této mediální skupině. Ani seznam od něj nemohl čekat, že by se jednalo o skutečně seriózní omluvu se vším všudy. Ostatně mohou být vůbec ona slova na sociální síti Meta, která Filip Turek přednesl v teatrálním videu brána vážně? Těžko říct. Já bych na to moc nevsázel.

Video jihomoravského hejtmana Jana Grolicha jsou hodně zajímavá, trefná a vtipná. V podstatě se neustále strefuje do počtů ministryně financí Aleny Schillerové. Ta je pro něj jakýmsi snadným terčem. Divit se tomu nelze, jelikož čísla skutečně nějak nesedí, což pozná jakýkoli průměrně vzdělaný člověk. Poslední video bylo vcelku zábavné a poučné. Možná se skutečně v naší politice rodí něco nového, co by mohlo mít naději na úspěch. Těžko říct, zdali lze s vtipem a lehkostí v naší politice prosadit.

Čísla o americké ekonomice jsou pro Donalda Trumpa měsíc před volbami čím dál horší, Bílý dům ale našel řešení. Průzkumy veřejného mínění prostě prohlásil za falešné. A protože podle samotného prezidenta jeho administrativa selhává jedině v PR, začal za peníze daňových poplatníků vysílat oslavné spoty, které se tváří jako veřejně prospěšná sdělení.

Politické debaty v České televizi jsou stále výživnější. Formát, ve kterém je na jedné straně stolu koaliční politik, na druhé straně opoziční a vedle nich odborník, rozhodně slibuje kvalitní debatu. Pokud se navíc ve studiu usadí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, není co řešit, o zábavu bylo postaráno se vším všudy. Oponentem mu byl exministr Marian Jurečka a odborníkem bývalý premiér a také guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Současný ministr práce a sociálních věcí to měl složité. Dostal totiž absolutní školu a chvílemi vypadal směšně.

Prezident Donald Trump v Ohiu názorně předvedl, jak dnes vypadá jeho předvolební kampaň. Sprosté nadávky na adresu demokratů, sliby peněz pro poslušné a výhrůžka těm, kteří by volili jinak. O drahém benzinu nebo o stovkách propuštěných dělníků z nedaleké továrny ale osmdesátiletý prezident mluvit nechtěl. Ohio totiž podle něj vzkvétá.

Volby se blíží a politici se snaží za naše peníze dělat co největší show, aby získali potřebné hlasy. Jasně, klasický politický boj, který probíhá před každými volbami. Nic zvláštního. Přesto je až smutné to, že někteří voliči skočí na velmi laciné triky a je jim fakticky jedno, jakou stranu volí, kdo co dokáže a jaké jsou volební programy konkrétních partají. Když jsem na sociální síti X zhlédl některé fotografie, říkal jsem si, že volební lístky by se měly dávat pouze po vykonání psychotestů.

Donald Trump se vydal do Alabamy, jednoho z nejvěrnějších republikánských států, pro dávku potlesku před listopadovými volbami. Místo burácející arény ho ale čekaly celé řady prázdných sedadel. Osmdesátiletý prezident se navíc uchýlil k prosbě, která o nervozitě v jeho táboře vypovídá víc než jakýkoli průzkum: voliči si mají představit, že na kandidátce stojí on.

Mít hlavně to své korýtko a užívat si chvilek slávy. To je pro mnohé politiky zřejmě nejdůležitější ze všeho. A lidi? Většina z takovýchto politiků neustále omílá dokola, jak dělá věci právě pro lidi. Podle toho už se pozná politik, jenž to nemyslí vážně. Mnozí ještě s oblibou používají sloveso makáme. Hodně zajímavý byl rozhovor s Tomiem Okamurou, který hovořil na FTV prima v pořadu K věci. Tak neuvěřitelnou aroganci a lidskou hloupost jsem už dlouho neviděl. Stačilo mi zhlédnout kousek rozhovoru na sociální síti X.

Donald Trump zřejmě našel nového nejbližšího poradce. Podle magazínu Time strávil prezident před zajetím venezuelského vůdce Nicoláse Madura celé hodiny vyptáváním Muskova chatbota Grok, zda budou Venezuelané slavit. Odpověď se mu zalíbila natolik, že umělou inteligenci prohlásil za geniální, a o pár týdnů později nařídil vojenskou operaci.

Je až neuvěřitelné, jak může malý bezvýznamný psík poslouchat na slovo svého pána. Co řekne, to udělá, neustále se ho zastává a snaží se upozornit na to, jak je jeho pán výjimečný a jak společně dosahují obřích úspěchů. Loajalita je bezesporu jednou z velkých předností mnohých současných politiků. Loajalita bez vlastního názoru. Zrovna včera mě v tomto ohledu zaujal příspěvek poslance Radka Vondráčka, který se vyjádřil ohledně hlasování o vyjádření nedůvěry současné vládě. Nelze se u něj nezastavit.

Ministr obrany Pete Hegseth si znovu svolal vojáky do Quantica, aby jim vyložil svou vizi armády bez „tlusťochů a slabochů“. Místo strategie pro válku s Íránem, která trvá už sedmý měsíc, ale předvedl dlouhou smršť výpadů proti generálům, menšinám i novinářům. Jeho projev přitom odmítla vysílat i Fox News, kde dříve sám moderoval.

Mnozí politici u nás mají pocit, že na ně nemůže nikdo. Rozhovorům se záměrně vyhýbají. Když už se jich novináři na něco ptají, tak se snaží mlžit, případně se místo odpovědi na konkrétní otázku začnou zabývat něčím jiným. Nyní došlo i na zákazy vstupu novinářů do Poslanecké sněmovny. Kancelář Poslanecké sněmovny zakročila proti novináři Seznam Zpráv Lukáši Valáškovi a také proti Noře Fridrichové. Ta si to ale nehodlá nechat líbit a podala žalobu na Kancelář Poslanecké sněmovny. Divit se jí nelze vůbec v ničem.

Ministr životního prostředí Igor Červený se po dlouhé době v Poslanecké sněmovně opět rozpovídal. A stálo to za to. Hejtman Jihomoravského kraje si ho poměrně solidně podrtil na videu, které vydal na sociální síti X. Ostatně sám Červený mu tak nějak nabil zbraň a nahrál takovým způsobem, že se novému kandidátovi do Senátu nelze ani divit. Video si můžete pochopitelně v článku sami prohlédnout a posoudit, zdali tomu tak skutečně bylo.

Trump chtěl Americe ukázat budoucnost. Místo toho během jediného dne předvedl, jak snadno může technologie pokazit prezidentskou show. V dokumentu o „superinteligenci“ se jeho úřad dopustil školáckého překlepu a nový vládní web poháněný umělou inteligencí vzápětí prezidentovi odporoval v otázce, kterou roky odmítá připustit: podle oficiálních výsledků volby v roce 2020 vyhrál Joe Biden.

Předseda ODS má za sebou v Poslanecké sněmovně skutečně plamenný projev. Určitě není od věci říct, že takový proslov se od něj jako od předsedy tradiční pravicové strany čekal už dávno. Ve finále nicméně ani s těmito svými slovy, ze kterých Andreji Babišovi doslova zaskočila voda, nic moc nezmohl. Zaútočil v podstatě na úředníky, kteří na nějaké vracení peněz nebo něco podobného žádný velký vliv mít nebudou. Jeho vystoupení tak ve finále vyznělo prapodivně.

Poslankyně Evropského parlamentu Danuše Nerudová se na sociální síti rozhodla napsat poměrně dlouhý vzkaz voličům Andreje Babiše. Tato politička si dala vcelku solidní práci napsat to, co má s voliči současného premiéra společného.

Donald Trump přišel s novým receptem na drahotu. Stačí prý ukončit válku s Íránem a inflace zmizí jako mávnutím kouzelného proutku. Jenže tímto výrokem potvrdil přesně to, co jeho administrativa měsíce popírá: za rostoucími cenami stojí jeho vlastní vojenské dobrodružství. A to navíc válka, kterou už na jaře prohlásil za vyhranou.

Alespoň základní matematiku by měli mít politici zvládnutou. U některých tomu tak ale bohužel není, což je víceméně smutné. Když naposledy Alena Schillerová vysvětlovala v televizní debatě věci okolo deficitu státního rozpočtu, nepřestával jsem se divit a chvíli jsem i přestal věřit svým očím a uším. Ostatně zajímavé video sdílel na sociálních sítích i exministr sociálních věcí Marian Jurečka. Z obyčejné matematiky se v podání Aleny Schillerová stala nelogická věda, ve které si výsledek můžeme prostě jen tak vymyslet.

Trump zoufale hledá mladé voliče a našel pro ně poněkud nečekanou ambasadorku: Nicki Minaj. Rapperka se objevila ve Fox News, vyznala prezidentovi věrnost a vyzvala mladé Američany, aby volili Republikány. Jenže je tu háček, který dokonale vystihuje bizarnost celé kampaně: Minaj sama pro Trumpa letos hlasovat nemůže. Nemá totiž americké občanství.

Diskuze politiků se často dostávají do různých rovin. Mnohdy skončí až v momentu, kdy už politik není schopen nijak argumentovat a uráží ho prakticky všechno, co řekne jeho oponent. Když jsem se díval na Nedělní debatu v České televizi, přesně tato slova se mi jednoznačně potvrdila. Ostatně mnohá videa právě z tohoto pořadu kolují také na sociálních sítcích a rozhodně nejsou nezajímavá. Už hlavní protagonisté slibovali poměrně velkou show.

Pět a půl minuty. Tak dlouho nebyl schopen poslanec hnutí ANO Patrik Nacher v Partii Terezie Tománkové odpovědět na velmi jednoduchou otázku. V poslední době dokážou politici v tomto ohledu doslova a do písmene divy. Je to zvláštní, kdybych byl politikem, nejspíše bych se před svými voliči musel stydět. Ti současní to ale neřeší. Prostě neodpovídají, mlží, případně raději kritizují ostatní. Je to škoda, jelikož třeba právě Nacher by svou odpovědí jistě potěšil nejenom své voliče, ale i ostatní lidi.

Donald Trump přijel do republikánského Tennessee pro další dávku potlesku. Na stadionu plném jeho potenciálních voličů ale místo triumfu čekalo pískání a bučení. Prezident se sice usmíval do kamer a předstíral, že je všechno v pořádku, jenže jeho návštěva ukázala nepříjemnou věc: ani na domácím hřišti už nemusí dostat ovace, které si tolik žádá.

Premiér České republiky Andrej Babiš opět vydal své nedělní video. Opět se snažil pomocí grafů, kritiky předchozí vlády dokázat, jak nám to všechno funguje a jak Česká republika směřuje kupředu. Na jednu stranu je to od něho hezké, na druhou ale poměrně průhledné. Chce šířit dobro a ukázat, jak se máme skvěle. Zatím to ale tak nějak vypadá, že se věci mají trochu jinak. České veřejné finance se bohužel zhoršují, a to poměrně solidně. Možná by stálo za to tuto skutečnost prostě a jednoduše přiznat.

Ještě před pár lety chtěl Donald Trump čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi místo státní večeře naservírovat Big Mac. Dnes mu ve svém sídle pořádá pompézní hostinu na červeném koberci a předvádí mu vojenské pocty, luxus i novou fasádu Bílého domu. Mezi někdejšími sliby a dnešní realitou je propast, která je stejně hluboká jako Trumpova potřeba proměnit každou politickou návštěvu v televizní spektákl.

Cirkus Sněmovna. I takto by se v současné době dala přejmenovat jedna z nejdůležitějších institucí našeho státu. Ovládá ji totiž populismus, nechutná komunikace, zastrašování a snaha vyhnat nepohodlné novináře. Tomio Okamura se skutečně činí. Tento lidumil spolu s dalšími poslanci vyhnal ze Sněmovny nejen novináře Lukáše Valáška, ale také Noru Fridrichovou. Ta se přidává na blacklist. Až do října si tato novinářka s politiky v Poslanecké sněmovně nepopovídá. Proč? Protože by mohla zjistit něco, co nám říct nechtějí a mohlo by je to kompromitovat.

Trump chtěl z návštěvy Si Ťin-pchinga udělat televizní spektákl. Místo triumfu ale přišlo ticho: hlavní americké televize jeho pompézní show nevysílaly. Prezident přitom nevzal vinu na sebe. Na síti Truth Social zuřil nad „sabotáží“ médií, která z Bílého domu předtím sám vyhnal.

Poslouchat některé politiky je v současné době už snad i za hranou lidských možností. Když jsem se díval na úryvek z pořadu K věci na CNN Prima News na sociálních sítích, říkal jsem si, jestli náhodou nežiju na jiné planetě. Poslanec Libor Vondráček si tady na chvíli zahrál na psychologa a ve své nahotě se prakticky střelil do nohy. Opět si bral do úst pana prezidenta a snažil se poukázat na to, že by se měl omluvit poslanci Filipu Turkovi. Takovéto řeči už mi skutečně nepřijdou normální a lidem na sociální síti teprve ne.

Když už se zdálo, že z Pentagonu nejde udělat větší bizár, Pete Hegseth dokázal opak. Ministr obrany pozval do sídla americké armády bratry Logana a Jakea Paulovy – internetové celebrity, boxery a hvězdy reality show bez jakékoli vojenské zkušenosti. Muži, kteří si vybudovali kariéru na sociálních sítích, pak před skutečnými vojáky rozdávali moudra o službě, oběti a vlastenectví.

Tomio Okamura je skutečně neuvěřitelným politikem. Nejenom že většinou nedokáže nebo nechce odpovědět novinářům na jejich jasné a jednoduché otázky, nyní dokonce některým zakazuje vstup na půdu Poslanecké sněmovny. V právním státě a demokracii by se zcela jistě nic takového stávat nemělo. Jde o vrchol arogance a snahu o absolutní uchopení moci. My jako občané České republiky bychom u takovýchto zdánlivě maličkostí rozhodně oči přivírat neměli. Jak to tedy s vykázáním z Poslanecké sněmovny u reportéra Seznam Zpráv Lukáše Valáška skutečně je?

Prezidentská snaha diktovat novinářům pravidla a vyhánět nepohodlné redakce narazila v sídle OSN na nevídaný odpor. Když se Donald Trump během úterního zasedání střetl s reportérkou CNN Kaitlan Collinsovou, neudržel nervy na uzdě. Místo státnického vystupování se ji pokusil veřejně umlčet, Collinsová však jeho tvrzení odmítla a prezidentovi se postavila.

Systémové kroky vlády týkající se důchodů bychom mohli čekat asi jen velmi těžko. Ministr Juchelka zřejmě pod dohledem svého bosse Andreje Babiše zvolil zřejmě jinou taktiku. Pro jeho stranu výhodnější. Důchodci zase dostanou jednorázový příspěvek, který se dle bývalého ministra financí a poslance Miroslava Kalouska stane nesystémovým a trapným úplatkem. Poměrně zajímavá myšlenka, nicméně asi na ní bude něco pravdivého.

Prezident Donald Trump, který se celou svou kariéru opíral o televizní obrazovky a sám sebe pasoval do role „krále sledovanosti“, právě doplatil na svou vlastní aroganci. Poté, co v pátek vykázal z tiskového sboru Bílého domu televize CNN, MS NOW a server Politico, se dočkal bezprecedentní odvety, jakou moderní americká žurnalistika nepamatuje. Místo rozdělení novinářské obce vyvolal jejich naprostou solidaritu.

Malá poznámka na úvod. Následující text píšu záměrně laicky – bez zbytečných odborných termínů, s přirovnáními a zjednodušeními. Ne proto, že by to jinak nešlo. Ale protože se to týká prakticky každé firmy, která má účetnictví, CRM, sklad, e-mail nebo firemní data na počítači.

Když náš premiér Andrej Babiš sdílel video, kdy se blížil na letiště v Mošnově, tak nějak mi vstávaly na hlavě vlasy hrůzou. Hovořil o tom, jak to bylo skvělé minulý rok, když šel minulý rok pěšky s lidmi a hodinu stál ve frontě. Kolony a oficiality prý nemá Babiš rád. Psal také o tom, jak se těší, že se půjde podívat mezi nás. Skvělé, jak lidového to máme premiéra, který by každému z nás nejraději pomohl a podal onu pomyslnou ruku. Bývalý premiér Mirek Topolánek v tom má celku jasno. Psal o tom, že je to jako když tchoř vleze do vlastní nory a křičí, jak to tam smrdí.