Epeníze

Ulice Na Příkopě je jedna z nejrušnějších obchodních tepen v Praze. Obchodů je zde hodně, jako všude jinde se ale obměňují. Velké změny čekají ulici právě v letošním roce.

Pamatujete si úklid před institucemi hnutí ANO. Piráti si navlékli uniformy technických služeb a uklízeli fiktivní nepořádek po Babišovi. Konkrétně se jednalo o protikorupční úklid, abych byl opravdu přesný. Už tehdy jsem si říkal, že něco tak trapného a teatrálního nemůže nic překonat. Mýlil jsem se. Piráti to dokázali ještě vylepšit. Včera svou chůzí pozpátku jasně naznačili, že už se nejspíše nezmohou na nic jiného než na trapná gesta vyvolávající pouze posměch. Nebyl jsem sám, když jsem se podíval na sociální sítě na vyjádření politiků jiných stran, měl jsem jasno.

Prezident Donald Trump otevřel novou frontu domácí války. Tentokrát se jeho terčem stal stát Minnesota, kterému v úterý slíbil „Den zúčtování a odplaty“. Podle šéfa Bílého domu se místní demokraté snaží využít nepokoje po zastřelení demonstrantky agenty ICE k tomu, aby zakryli obří skandál s rozkrádáním sociálních fondů. Zatímco ulice Minneapolis hoří, Trump vzkazuje, že éra „anarchistů a profesionálních agitátorů“ končí a federální ruka dopadne na státní pokladnu i na ty, kteří ji podle něj léta plundrovali.

„Šlo to samo. V podstatě to byla nuda.“ To může být první dojem při pohledu na zhodnocení akciových indexů v uplynulém roce. Nejsledovanější americké indexy přinesly dvojciferná zhodnocení. A radovat se ze slušného výnosu mohli také majitelé dluhopisů. Rozhodně ale nerostlo vše, na co se jen člověk podíval. Vedle skvělých výsledků vidíme i naprostou stagnaci některých sektorů a propady části „bezpečných přístavů“. Co si z loňského vývoje odnést a jaké tři strategie se mohou vyplatit letos?

Máte strach strávit čas bez dotyku svých mobilních telefonů? Pak by se u vás mohlo jednat o nomofobii. Trpí jí nejen mladiství, ale i lidé starší a v nejrůznějších pozicích. Ztráta signálu či vybitá baterie v telefonu může u některých slabších jedinců vyvolat až úzkost. Přehnaná kontrola notifikací také nutí mnohé k silnějšímu spojení s telefonem, než by sami chtěli.

Vypadá to, že se konečně bude jednat o vyjádření důvěry vládě Andreje Babiše. Hlasování by mělo přijít na řadu ve středu večer. Spousta lidí už se nemůže dočkat. Nejspíše i sám premiér je tak trochu na trní. Jistota není nikdy, co si budeme povídat. Pokud máte navíc tak luxusní partnery, jak má právě Andrej Babiš, tak předchozí věta platí několikanásobně. U mnohých opravdu nejde předpokládat, co udělají za minutu, ne tak za den či delší dobu. Možná je mi Babiše i tak trochu líto.

Chudák Jindra, pořád ho ostatní urážejí. Když jsem si projížděl sociální sítě s jeho příspěvky, bylo mi ho v podstatě líto. Uživatelé ho tak uráželi na různé způsoby a za různá vyjádření, kterými chtěl vlastně jen prezentovat svoje názory. Že nejsou mainstreamové? Vadí to někomu? Asi ano. Tento hodný politik s vizáží věčného optimisty a romantika přece nemůže být tak hrozný, jak ho lidé na sociálních sítích líčí. Nebo ano? Podívejme se na některé jeho výroky blíže. Mimo jiné se zaměříme i na hnusné nadávky, kterými ho uživatelé častují. Měli by jistě zvolit věcnou kritiku.

Bitva o nezávislost nejmocnější finanční instituce světa vstoupila do své nejtemnější fáze. Administrativa Donalda Trumpa zahájila trestní vyšetřování šéfa Federálního rezervního systému (Fed) Jeroma Powella. Zatímco ministerstvo spravedlnosti posílá obsílky kvůli údajným nesrovnalostem při rekonstrukci sídla banky, Powell v otevřeném vzkazu varuje, že jde o pouhou zástěrku. Skutečným cílem je podle něj politické ovládnutí úrokových sazeb, které má sloužit zájmům Bílého domu místo americké ekonomiky.

Když mluví dva na stejném místě, určitě to nemusí být totéž. Aktuálně to dokázal britský ministr obrany Hilly. Ten hovořil před rozbombardovaným domem na Ukrajině stejně jako poslanec Filip Turek. Ono, když je jeden člověk rovný a ví, kdo je agresor, pak se mluví trochu jinak. Naopak druhý člověk je pouze ten, který omílá proruské narativy. Trapně a bezútěšně v zemi, jež trpí válkou, ve které se brání agresorovi. No, možná to bude tím, že Filip Turek není oním vysněným ministrem zahraničí.

Sociální síť TikTok zamotala studentům nepříjemně hlavy. Bez ověření informací skočil TikToker do reality školního světa s tím, že deváťáci mají skládat u přijímacích zkoušek i test z angličtiny.

Ministr zahraničí Petr Macinka se opravdu rozjel. Jeho názor rezonují současnou politickou scénou možná více než cokoli jiného. Tedy mimo jeho kamaráda Filipa Turka. Jeho hvězda ale už snad s prohlášeními na Ukrajině rychle pohasne a budeme moci hovořit i o něčem jiném. Macinka bohužel nejspíše obstojí svým úsměvem, nicméně fakta hovoří poněkud jinak. Jeho řeči mi přijdou jako poraženecké. Neustálé si stěžování na to, jak funguje demokratický právní stát, je také tak trochu mimo mísu. Naposledy se Macinka na FTV Prima pozastavoval u zaujatých ústavních soudců.

Donald Trump po úspěšné operaci ve Venezuele okamžitě zaměřil svou pozornost na další cíl – Kubu. V neděli vyslal do Havany ultimátum, ve kterém varuje před totálním ekonomickým kolapsem a „nulou“ v dodávkách ropy. Zatímco Trump mluví o zemi, která je zralá k pádu, a vtipkuje o Marco Rubiovi jako o příštím kubánském prezidentovi, režim Miguela Díaza-Canela truchlí za dvaatřicet agentů zabitých při americkém náletu v Caracasu. Geopolitická šachovnice v Karibiku se tak definitivně převrací.

Je až neuvěřitelné, co všechno se člověk dozví na sociálních sítích. Lidé jsou různí, nicméně v současné době se opravdu nelze divit už vůbec ničemu. Četl jsem si jen některé komentáře zastánců Filipa Turka a bylo mi našeho prezidenta líto. Mít co dočinění s takovými lidmi, jako jsou třeba Tomio Okamura, Petr Macinka nebo právě Filip Turek, musí asi být naprosto šílené. Vůbec nic mu nezávidím. Nyní se právě na sociálních sítích rozepisují skuteční intelektuálové o tom, jak je Filipu Turkovi ubližováno.

Historické sídlo českých panovníků i současného prezidenta patří nepochybně k nejproslulejším památkám hlavního města Prahy. Zájem o největší hradní komplex světa mají i turisté z nejrůznějších zemí.

Chce se vám v obchodě jít k samoobslužné pokladně? Já se přiznám, že mně takřka nikdy. Možná jen tehdy, když mám v košíku jen pár věcí. Moderní rychlé, takřka bezkontaktní. Takové tyto samoobslužné pokladny jsou. Přesto mi na nich něco nevoní. Asi jsem starý. Možná to mladší ročníky mají jinak. Vždycky si vzpomenu na Vratné lahve a na jednoduchou větu. Tady už nejsme šťastný. Popravdě řečeno, nákupy mě nebaví, ale lidský kontakt potěší. Zatím.

První pololetí školního roku se blíží ke konci. Žáci a žákyně 9. ročníku se už od začátku roku připravují na přijímací zkoušky. Nyní se jim dubnové datum zase o něco málo přiblížilo. Mnozí z nich už řeší přípravné kurzy na přijímací zkoušky, ve škole si přijímačky cvičí a snaží se dosáhnout co možná nejvyššího počtu bodů. Kdo je jednoduše připravený, ten nebude zklamaný. Tak už to bývá. Přijímací zkoušky řeší opět, tak jako je tomu už několik let, společnost Cermat. Někdo na přijímačkovém byznysu musí vydělat, o tom bohužel žádná. Je to smutné, jelikož peníze by mohly jít jinam, na důležitější věci.

Donald Trump po bleskovém svržení Nicoláse Madura ve Venezuele obrací svou pozornost k Arktidě a vzkazuje, že Spojené státy „něco s Grónskem udělají“, ať se to dánskému teritoriu líbí, nebo ne. Zatímco Washington nabízí dohodu, v záloze si nechává i vojenskou sílu, protože Grónsko považuje za klíč k národní bezpečnosti před Ruskem a Čínou. Evropa, která dosud doufala, že téma vyšumí, nyní čelí ultimátu: buď zajistíte bezpečnost ostrova sami, nebo to udělá Amerika po svém.

Když máte doma malé zlobivé dítě a chcete jít někam ven, prostě ho musíte vzít s sebou. Tedy v případě, že ho nemá kdo hlídat. Přesně takto uvažují mnozí uživatelé sociálních sítí v případě Petra Macinky, který s sebou vzal na Ukrajinu poslance Filipa Turka. Ten samozřejmě i v přítomnosti svého přítele přidal v rozhovoru pár poznámek na téma rozšiřování NATO jako příčina války na Ukrajině a malér byl na střeše. Sociální sítě pochopitelně Filipa Turka nešetří a uživatelům se popravdě ani nedivím. Takového ministra bych opravdu nechtěl.

Vydáte-li se v novém roce na jih do Španělska, pak by vám v kufru vašeho vozidla neměla chybět ani povinná výbava. Je však jiná než ta, kterou znáte u nás. Zapomenout byste tak neměli na oranžové výstražné světlo, které tam Španělé používají místo výstražného trojúhelníku. Říká se mu maják V-16.

Výroky předsedy Poslanecké sněmovny České republiky na adresu Ukrajinců jsou většinou za hranou stejně jako jeho nedávný projev. Prostě se jenom snaží ukázat, jak je mu situace na Ukrajině lhostejná a prezentuje se postoji, nad kterými zůstává rozum stát. Nikdo mi nemůže vyvrátit, že jsou tyto postoje prostě a jednoduše proruské. Okamura nejvíce upozorňuje sám na sebe. Podle jeho slov a slov mnoha jiných poslanců a politiků chce předseda Sněmovny oslovit své voliče. Co to vlastně může být za voliče? Copak ještě dnes někdo nevidí utrpení lidí na Ukrajině?

Filip Turek prostě chtěl být za každou cenu ministrem. Je jedno, čemu bude ministrovat, prostě se jím chtěl stát a ostatní nepochopili, že jedině on to může spasit. Vždyť se velkomožně vzdal místa v Evropské parlamentu. Dělal to samozřejmě kvůli České republice, veřejnému zájmu, aby byl ministrem něčeho! Ne, jenom si myslel, že zvládne všechno a že ho všude chtějí. Kde by se našel lepší a kompetentnější člověk? Jeho ego jednoznačně velí k jasné odpovědi. Nikde. Nikdo takový neexistuje. Tedy alespoň nejspíše v jeho hlavě.

Donald Trump po bleskovém svržení Nicoláse Madura ve Venezuele znovu otevřel otázku ovládnutí Grónska a tentokrát neváhá mluvit o vojenské síle. Viceprezident JD Vance ve čtvrtek otevřeně varoval evropské lídry, aby americké ambice v Arktidě nepodceňovali. Dánsko a zbytek kontinentu podle něj selhávají v ochraně strategického území před vlivem Ruska a Číny, což Washington může brzy přinutit k radikálnímu řešení – a to i bez ohledu na diplomatické smlouvy.

Ač je to k nevíře, ministr zahraničí Petr Macinka vyjel na Ukrajinu, kde se setkává s představiteli Ruskem napadené země. Pro mě jako pro občana a voliče je poměrně zvláštní, že ministr obrany Zůna pozvání na Ukrajinu nepřijal, a ještě se chlubil videi na sociálních sítích spolu s Radimem Fialou. Naopak ministr zahraničí Macinka na Ukrajinu jel i s tolik diskutovaným skoro ministrem Filipem Turkem. Jaké mohou být důvody této návštěvy? Nejspíše poměrně prozaické.

Ani po Vánocích to u nás s nakupováním nekončí. Lidé utrácejí darované peníze v podobě dárkových karet i obálek s hotovostí. Řada lidí se snaží zbavit zároveň i nevhodných dárků.

Doba je poměrně zvláštní. Svět se polarizuje a vládnou mocnosti. Bylo tomu tak v podstatě vždy, nicméně dnes to vypadá, že zlovůle vládců jednotlivých velmocí je tak velká, že už nechtějí respektovat nikoho jiného, ani vlastní orgány moci, ani jiné země. Prakticky jsme se omezili na jakýsi boj třech velmocí. Spojených států amerických, Ruska a Číny. Každá země se chová poněkud odlišně, nicméně všechny spojuje jakási touha po moci, vládnutí. Trochu podrobněji se na všechny velmoci podívám v následujících řádcích.

Donald Trump v noci na čtvrtek zasadil dosud nejtvrdší úder mezinárodnímu řádu, jaký si lze představit. Podpisem prezidentského memoranda nařídil Spojeným státům okamžitě vystoupit ze 66 světových organizací, které podle Bílého domu už dávno neslouží americkým zájmům. Od hnutí za práva žen přes ochranu oceánů až po samotné základy globální klimatické diplomacie.

Konečně jsem se dočkal. Se Slováky jsme se skutečně velmi nepěkně rozbratřili. Petr Fiala se nechtěl bavit s člověkem, který jezdí za ruským prezidentem Putinem. To se strašně divím. Ne každý se chce bratříčkovat s člověkem, jenž se setkává s masovým vrahem. Andreji Babišovi toto očividně nevadí a rád si za Ficem dojel. Vždyť jsou přece přátelé. Navíc mohl konečně Českou republiku opět sblížit se Slovenskem. To se stalo. Skvělé, už se nebudu muset bát jet na Slovensko a své přátele budu moci zase nazývat přáteli. To je revoluce.

Jste příznivci zimních sportů a baví vás lyžovat v Alpách? Francouzské středisko Colomban-des Villards vám vaše sny pomůže splnit, lyžovat tam můžete celou zimu zdarma. Kde se vzala taková štědrost?

Důchodová reforma je stále velmi živým tématem. Okolo vyplácení penzí se nepochybně vedou velmi dlouhé debaty. Na jedné straně jsou lidé, kteří si myslí, že se důchodci mají nadstandardně a na straně druhé ti, již vidí realitu takovou, jaká je. Mnohdy jde bohužel o samotné penzisty, kteří si často opravdu nemohou vyskakovat. Naopak mnohdy žijí život závislý na někom druhém, případně dřou bídu s nouzí a pomoct jim nedokáže nikdo. Jak na tom vlastně důchodci jsou a kolik peněz zhruba pobírají? Na to se pokusím odpovědět v následujících řádcích.

Donald Trump po dopadení Nicoláse Madura neztrácí čas a začíná si vybírat svou válečnou daň. Americký prezident oznámil, že prozatímní úřady ve Venezuele odevzdají Spojeným státům až 50 milionů barelů kvalitní ropy v hodnotě zhruba 2,8 miliardy dolarů. Zatímco trhy reagují poklesem cen, Trump vzkázal, že to bude on, kdo rozhodne, jak se s miliardovými zisky naloží. Oficiálně prý ve prospěch obou národů.

Máme to opravdu skvostného ministra dopravy. Ivan Bednárik je skutečným odborníkem se vším všudy, hlavně s vlastními názory, které nepochybně hodlá prezentovat. Nebo že by to tak nebylo? Když jsem viděl jeho rozhovor na ČT 24, tak jsem nevěřil svým uším. Jak může odborník, který pracoval jako generální ředitel Železnic Slovenské republiky, říct novinářům jedno velké nic? V tomto rozhovoru mi vůbec nevadilo, že tento odborník dosazený SPD střídal slovenštinu s češtinou. To byl ten nejmenší problém. Mnohem větší byla absence jeho názoru.

Švédové začali bojovat proti osamělosti, pracovní náp

Operace „Absolute Resolve“ sice skončila odvozem Nicoláse Madura v poutech do New Yorku, ale demokratický triumf venezuelské opozice dostal hořkou pachuť. Lídryně opozice María Corina Machado, čerstvá držitelka Nobelovy ceny za mír, se nyní pokouší usmířit Donalda Trumpa nevídaným gestem: nabízí mu, že se s ním o svou cenu podělí. Trump ji totiž odmítl uznat za prezidentku, údajně možná i proto, že mu cenu vyfoukla.

Tak tu konečně máme státní rozpočet. Hurá. Po dlouhých peripetiích se to konečně nové ministryni Aleně Schillerové povedlo. Ještě jednou sláva. Může pokračovat v započaté cestě bývalého ministra Stanjury. Elektrotechnika střídá družstevní právnička. No, zkrátka odborník za odborníka, kus za kus. Sám se nepovažuji za velkého ekonoma a matematika, nicméně ve srovnání s těmito dvěma politiky se mi dělá u srdíčka nějaký lepší pocit. Nevím, čím to je. Tak jako tak si oba politiky namazal na chleba bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Železniční doprava zažívá v Evropě opětovný rozmach. Může za to důraz na ekologii, ale i zvyšování kvality služeb. Novinky si i na letošní rok přichystali dopravci z celé Evropy, Českou republiku nevyjímaje. Na co přesně se mohou cestovatelé těšit?

Extrémismus. Slovo, které se v poslední době skloňuje v rámci celé politické scény u nás. Ostatně není se čemu divit. Strana, kterou zvolilo zhruba 6 % občanů, se chová, jako by ji chtěla většina národa. Největší politické uskupení se snaží její chování tutlat a krýt. Dostali jsme se do velmi nepříjemné situace, kterou jsme si ale zavinili sami ve volbách. Co si budeme povídat. Jednou z hodně diskutovaných postav je nepochybně také Jindřich Rajchl. Vedoucí uskupení PRO se jako jediný ze svého hnutí dostal do Poslanecké sněmovny a jde ho slyšet všude, jako by vyhrál volby on sám. Zabývat se ale jeho výroky začíná být marné.

Populistické řeči před volbami mají jakousi logiku. Trochu mě ale zaráží, když se objevují i nyní. Karty jsou rozdány a nebylo by od věci říkat nám občanům věci na rovinu. Staronová ministryně financí Alena Schillerová se nyní chlubí tím, jak se sníží ceny za energie. Kdyby tomu tak opravdu bylo, skákali bychom všichni až do stropu. Pokud se ale člověk na toto snížení podívá z logiky věci, je jasné, že k ničemu takovému fakticky nedojde. Ostatně moc hezky to ilustruje na sociálních sítích i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Koncepční řešení u paní Schillerové skutečně nehledejme.

Guvernér Minnesoty Tim Walz v pondělí šokoval Spojené státy oznámením, že nebude usilovat o znovuzvolení pro třetí funkční období. Muž, který byl ještě před pár měsíci demokratickou hvězdou a kandidátem na viceprezidenta, odchází z boje v momentě, kdy jeho stát drtí skandály s „průmyslovým“ rozkrádáním veřejných peněz. Zatímco Trumpova administrativa utahuje finanční kohoutky, Minnesota se připravuje na nejtvrdší volební bitvu za poslední desetiletí.

Poblíž Hlavního nádraží vznikne nový prestižní hotel. A bude mít hostům co nabídnout. A protože ponese jméno InterContinental, do Prahy se tak vrátí značka, která byla v dobách minulých opravdovým pojmem.

Nová vláda se ani pomalu nestíhá rozkoukávat a výroky některých jejich politiků ji začínají postupně likvidovat. Především jde o extremisty. Slepenec SPD a dalších stran získal ve volbách zhruba 7 % hlasů, nicméně tyto politiky a jejich radikální názory lze slyšet úplně všude. Naposledy stačilo dívat se chvíli na pořad Otázky Václava Moravce. Člověk, který ve sledoval, musel být jako v Jiříkově vidění. Já jsem měl občas pocit, že sleduji nějaký ruský vládní kanál. Na to mi stačilo pár slov poslance Radima Fiala. Třeba o tom, že Zelenskyj není prezidentem Ukrajiny.

Donald Trump v noci na sobotu šokoval svět bleskovou invazí do Venezuely. Operace, která pod rouškou tmy ochromila Caracas a vedla k dopadení diktátora Nicoláse Madura, však narazila na nečekaný odpor ve vlastních řadách. Odcházející kongresmanka Marjorie Taylor Greeneová (MTG) odpálila svou další politickou nálož: Trumpa obvinila z pokrytectví, zrady hnutí MAGA a tvrdí, že mu jde jen o kontrolu ropných polí.

Tak už je to tady. Ministr zahraničí Petr Macinka si zve ukrajinského velvyslance, aby podal vysvětlení ke kritice projevu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury. To zase bude komedie. Zřejmě velmi zkušený diplomat Macinky bude vyčítat ukrajinskému velvyslanci něco, co jejich zemi urazilo a nazlobilo? Nechápu, nerozumím tomu stejně jako spousty lidí na sociálních sítích. Nemělo by spíše dojít k nějakému poklidnému projednání situace, případně nic neřešit. Neměl by se spíše Macinka za Okamuru omluvit?

Dánové si v budoucnu budou muset najít způsob, jak posílat dopisy. Fotogenické schránky ve městech končí ve své hlavní funkci, stává se z nich postupně jen pouhý artefakt minulosti a dávných vzpomínek.

Internet je plný různých velkohubých prohlášení a nesmyslů. Především na sociálních sítích si lidé libují ve vyjadřování se k politické situaci jak doma, tak i v zahraničí. Dlouhodobě se střetávají dva tábory, které komentují konflikt na Ukrajině. Jeden funguje jako ruská trollí farma a druhý se snaží bránit Ukrajinu a demokratický svět. Nyní ovšem přišla zcela nová informace. Včerejší útok USA na Venezuelu ukázal na sociálních sítích nový trend. Lidé hledají venezuelskou vlaječku a začínají omlouvat Putina. To je nepochybně nepřístojné a nechutné.

Tomio Okamura (SPD) odstartoval rok 2026 politickým zemětřesením. Jeho novoroční projev, ve kterém mluvil o „ukrajinských zlodějích“, „zlatých záchodech“ a „nepříčetné“ šéfce Evropské komise, vyvolal mezinárodní skandál. Zatímco prezident Petr Pavel vyjadřuje hluboké znepokojení a opozice sbírá podpisy pro Okamurovo odvolání z čela Sněmovny, vláda Andreje Babiše našlapuje opatrně. Bez hlasů SPD totiž nemá jistou důvěru.

Máte obavy z toho, že se může v blízké budoucnosti i nás dotknout ozbrojený konflikt? Není divu, může. V Polsku alespoň nemusíte mít od nového roku obavy z toho, že se nebudete mít kam schovat. Nově vystavěným domům totiž nebude chybět kryt. Jak konkrétně nová pravidla u našich severních sousedů vypadají?

Česká diplomacie je nejspíše v naprostých troskách. Naprosté zoufalství už začínají předvádět i někteří poslanci a odpovědní lidé. Naposledy mi zhořkl úsměv na rtech po vyjádření předsedy zahraničního výboru Radka Vondráčka. Ten hovořil o nenávistném projevu předsedy Poslanecké sněmovny České republiky Tomia Okamury. Tak nějak se mi nechtělo věřit tomu, že tento podle mého názoru naprosto nechutný, rusofobní a populistický projev neodsoudil. Naopak opět hledal kličky, jak se ze všeho nějakým důstojným způsobem vymluvit.

Donald Trump nenechává nikoho na pochybách, že jeho druhé funkční období je o síle. V reakci na sílící nepokoje v Íránu, kde se lidé bouří proti drahotě a režimu, vyslal americký prezident jasné varování: Pokud sáhnete na demonstranty, přijdeme si pro vás. „Jsme připraveni vyrazit,“ vzkázal Trump přes svou síť Truth Social, zatímco v íránských ulicích už hoří auta a umírají lidé.

Skiareály investují miliony do nové technologie. Asi není nikdo, kdo by si nevšimnul, že počet dní s vhodnými podmínkami pro lyžování se neustále snižuje. Provozovatelům skiareálů už dnes nezbývá nic jiného než se spoléhat na techniku. Nyní mají k dispozici novou technologii, která umožňuje výrobu sněhu i v patnácti stupních nad nulou. Není to už ale přeci jen moc?

Když spolustraník chválí druhého spolustraníka, je to vcelku přirozené. Boris Štastný se ale při chvále Filipa Turka dokázal v České televizi doslova překonávat. Jeho pohádky byly až neuvěřitelné a malé děti by se nejspíše pobavily. U dospělých je tomu ale trochu jinak a vnímání Filipa Turka se nejspíše u většiny naší populace nezmění. Pan prezident by tedy ho podle Šťastného měl určitě jmenovat ministrem? Vše by mu mělo být odpuštěno. Takže vlastně nic neudělal a je čistý jako lilie.

Tak bychom podle Andreje Babiše měli mít nový významný den. 30. března by se měl slavit Den české vlajky. Je až absurdní, že něco takového vytáhne člověk, který neví, kdo namaloval Hynaisovu oponu, nezná českou historii a o upálení Jana Palacha se vyjadřoval jako o nesmyslu. Pro mě má vlastenectví úplně jiný význam než mávání vlajkami před domem. Ostatně pamatujeme si doby, kdy vlajky byly v oknem povinně, a to i ty trochu jiné zbarvené do ruda. Andrej Babiš chce nejspíše tímto nejlacinějším gestem zakrýt své autoritářské manýry.

New York začíná psát novou kapitolu. Teprve čtyřiatřicetiletý Zohran Mamdani, demokratický socialista a syn slavné filmařky, se stal starostou největšího amerického města. Místo nablýskaných sálů si pro svou inauguraci zvolil symbolické kulisy: opuštěnou stanici metra. S rukou na koránu slíbil, že vrátí město pracujícím lidem.

Těsně po půlnoci na Nový rok 2026 byl do úřadu starosty americké megapole uveden Zohran Mandani. Ve chvíli, kdy složil slavnostní slib, doslova a do písmene přepsal historii. Dost možná ale také načrtnul budoucnost celých Spojených států.

Válka mezi Bílým domem a Minnesotou se přesouvá z rétorické roviny do finanční. Trumpova administrativa s okamžitou platností zmrazila veškeré federální platby na péči o děti pro tento stát. Důvodem je podezření na rozsáhlé podvody v somálské komunitě, které rozvířilo virální video konzervativního youtubera.

Není třeba se trefovat do prohlášení některých politiků o tom, že klimatická krize skončila. To opravdu nestojí za řeč. Ignorujme je a uvědomme si, že změny, které ve světě probíhají, nabírají opravdu nebezpečné tempo.

Je až s podivem, jak se jeden Čechojaponec dokáže přiživovat na společnosti a postaví si život na xenofobii. Až donedávna jsem si to myslel. Jeden takový fiktivní muž mě ale hodně nepříjemně překvapil. Pokud hledáte podobu u některého ze současných politiků, určitě můžete. Každý si ale musí přebrat sám, jestli to na některého současného politika sedí. Já mám ten pocit, že popis fiktivního muže na jednoho z politiků sedí, a dobře mi z toho není.

V roce 2026 zaplatí většina OSVČ více na povinném pojistném, hlouběji do kapsy sáhnou při platbě zdravotního pojištění i OBZP a sociální pojištění se prodraží i lidem s vysokými příjmy. Meziročně se však zvyšuje limit pro neplacení povinného pojistného u dohody o provedení práce a finančně si polepší zaměstnanci pracující za minimální mzdu a díky valorizaci i penzisté. Podívejme se na vybrané daňové změny pro příští rok.

Byla tváří hnutí MAGA, jeho nejhlasitější bojovnicí v Kongresu. Teď je z ní vyvrhel, který pálí mosty napalmem. Marjorie Taylor Greeneová (MTG) jen pár dní před svou rezignací poskytla zpověď, která otřásá Washingtonem. Donalda Trumpa označila za falešného mesiáše bez víry, obvinila ho z vyhrožování kvůli Epsteinovým spisům a tvrdě zkritizovala „sexuální estetiku“ žen v jeho okolí.

Zhoršující se bezpečnostní situace ve světě nutí vlády výrazně navyšovat investice do zbrojení. Týká se to i Japonska, které se po druhé světové válce vydalo cestou víceméně pacifistickou. Aktuální realita ale i Japonce nutí k tomu, aby začali uvažovat zcela jinak. Temná mračna se zkrátka stahují i nad Dálným východem.

Telefon vyzvání, ale spojení se nenaváže. To je nová realita pro miliony Rusů, kteří se snaží dovolat svým blízkým přes západní aplikace. Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor utahuje šrouby a začal plošně blokovat hlasové služby na platformách jako WhatsApp, FaceTime či Telegram. Zatímco úřady mávají hrozbou terorismu, experti vidí za krokem snahu nahnat uživatele do státem kontrolované aplikace Max, do které má Kreml otevřené dveře.