Epeníze

Pokud demokraté v podzimních volbách ovládnou Kongres, Washington čeká naprosto bezprecedentní politická válka. Prezident Donald Trump se v případě další hrozby impeachmentu rozhodně nehodlá stáhnout do defenzivy, ale naopak plánuje masivní protiútok. S tímto varováním přišla známá novinářka stanice CNN Kaitlan Collinsová, která tak vyvrací naivní představy o tom, že by zahnán do kouta začal s opozicí jakkoliv spolupracovat.

Když jsem se bavil se známými, prohlásili, že už je nejvyšší čas, aby šly děti do školy. Už bylo dost volna, potřebují režim, řád a denní fungování. Odpočinku bylo nepochybně dostatek. Dva měsíce prázdnin představují hodně dlouhou dobu. Přesto už se opět v médiích objevují články týkající se toho, že děti mají trauma z příchodu do školy a jak složité to budou mít. Mnozí rodiče už vyhledávají psychologickou pomoc a děti se hroutí. Nesmysl. Dnešní doba sněhových vloček a úzkostných stavů u dětí i dospělých ale tomuto trendu napovídá.

Obchodní válka se severním sousedem Spojených států právě dostala zcela nový a nečekaně absurdní rozměr. Poté, co Bílý dům uvalil na kanadské zboží tvrdá cla a Ottawa odpověděla masivními protiopatřeními, sáhl prezident Donald Trump k naprosto bizarnímu gestu. Během čtvrtečního ceremoniálu v Oválné pracovně podepsal exekutivní příkaz, kterým oficiálně mění název jezera Ontario na jezero Amerika.

V poslední době se v médiích velmi často hovoří o současném prezidentu Petru Pavlovi jako o komunistickém rozvědčíkovi. Tato mantra hlupáků bohužel vcelku rezonuje mediálním světem a člověku se tak trochu zasteskne, že někteří lidé dokážou být poměrně zabednění. Když pak člověk slyší třeba poslance Ševčíka používajícího slovo prezidentčík, říká si, jestli je stále mezi inteligentními lidmi. Vcelku jasně pravdu týkající komunistického rozvědčíka rozklíčoval historik Eduard Stehlík.

Zatímco se Donald Trump veřejně bije v prsa a ohlašuje další fenomenální volební triumf, pod povrchem to pořádně vře. Navenek možná jeho favorité v posledních primárkách uspěli, ale při bližším pohledu na čísla je jasné, že se pro prezidenta jednalo o velmi nepěkný večer. Alespoň to tvrdí zkušený demokratický stratég James Carville, který za zdánlivými vítězstvími vidí povážlivé oslabení Trumpovy politické moci.

Mladí muži a ženy se stále více rozcházejí v názorech na vztahy, politiku i vlastní budoucnost. Rozdíly jsou patrné také v přístupu k penězům. Osm z deseti mladých investorů znepokojuje ekonomická situace, drahé bydlení nebo dění ve světě, muži jsou ale ve snaze finančně se zabezpečit výrazně aktivnější. Jako lék na finanční úzkost si zvolili investování – téměř tři čtvrtiny investorů do 30 let říkají, že díky němu mají větší klid a méně se obávají vlastní budoucnosti.

Sledoval jsem s otevřenými ústy premiéra Andreje Babiše na tradiční výstavě Země živitelka, když prohlásil, že by se veškeré dotace mohly zrušit a on s tím problém mít nebude. Pořád jsem nad tím nějak přemýšlel a zjistil jsem, že je mu už osud Agrofertu úplně ukradený, nebo prostě jednoduše populisticky blábolí, aby nakrmil své ovečky. Buď jedno, nebo druhé, nic jiného v tom být nemůže, jelikož matematika je prostě a jednoduše neúprosná.

Donald Trump znovu ukázal, že v mezinárodních sporech nezná hranice absurdity. Místo hledání racionálního kompromisu ve stupňující se obchodní válce s Kanadou se uchýlil k dětinské provokaci. Na své sociální síti vážně nadhodil myšlenku přejmenovat jedno z Velkých jezer a vymazat z mapy jméno nejlidnatější kanadské provincie.

Prezident Miloš Zeman si s premiérem Andrejem Babišem poměrně dlouhou dobu maximálně notovali. V podstatě se jednalo o takové kamarády do deště. Ty budeš volit mě a já pak zvolím tebe. Lidem s takovouto vzájemnou důvěrou nelze než závidět. Je to prostě krásné. Vše ale jednu přeteče a jeden z nich se odhodlá ke kritice toho druhého. Exprezident Miloš Zeman už začíná. Konkrétně na TV Nova zkritizoval vládu Andreje Babiše za vysoký schodek rozpočtu. Tohoto si bohužel nelze nevšimnout.

Od eskalace konfliktu ve východní Evropě a vpádu ruských vojsk na Ukrajinu uplynulo několik let. Zkušenost s vyvolanou energetickou krizí ale stále ovlivňuje, podle čeho si Češi vybírají dodavatele energií. Pro 94 % lidí je důležité, aby dodavateli nehrozilo náhlé ukončení činnosti. Téměř polovina pak řadí jeho finanční stabilitu mezi tři nejdůležitější kritéria výběru, hned za cenu (a někdy i před ni). Ukázal to průzkum společnosti Revido realizovaný prostřednictvím agentury Ipsos.

Umělá inteligence a různí vtipálci dokážou vymyslet prakticky všechno. Videa, jež se dají najít na internetu, jsou vtipná a často i maximálně trefná. Naposledy jsem se díval na video, které ztělesnilo naše politiky. Bavil jsem se doslova královsky. Konkrétně se jednalo o vládní politiky. Některé kostýmy ze slavného Shreka jim doslova padly jako ulité, co si budeme povídat. Stojí minimálně za komentář.

Prezident Donald Trump znovu ukazuje, jak těžce nese konfrontaci s tvrdými daty. Tváří v tvář historicky nízkým preferencím se před podzimními volbami neuchyluje k tolik potřebné sebereflexi ani změně strategie. Místo toho volí cestu agresivního popírání reality a nepříznivá čísla prohlašuje za součást rozsáhlého levicového spiknutí s cílem odradit republikány od účasti ve volbách.

Babišova vláda je pevně u moci a měla by se snažit i dle slov mnohých jejích představitelů napravovat to, co tady Fialova vláda nechala. Vždyť současná ministryně financí Alena Schillerová jasně hovořila o spálené zemi. Slibovalo se všechno možné, nicméně nyní to vypadá, že se skutečně jednalo pouze o plané sliby, které měly nalákat spousty voličů. To se podařilo, nicméně i ti nyní musejí přihlížet tomu, jak se ze slibů stává pouze prázdný prach, který rozfouká vítr. Plivat na tyto voliče je ale trapné a zbytečné.

Prezident Donald Trump přišel s další neuvěřitelnou obhajobou svých politických neúspěchů. Poté, co řada jím podpořených republikánských kandidátů v primárkách drtivě pohořela, se vrchní velitel snaží voličům namluvit, že jeho podpora stále funguje naprosto bezchybně. Porážky svých favoritů se nyní snaží bagatelizovat absurdním tvrzením, že je podpořil pouze ze slušnosti a osobní loajality, ačkoliv údajně předem věděl, že nemají šanci na úspěch.

Když poslouchám některé naše přední politiky, často nechápu. Logika jejich myšlení je naprosto luxusní. Naposledy jsem s úžasem poslouchal poslance vládní koalice Jindřicha Rajchla. Podle jeho názoru by je nemoudré uzavírat zbrojní kontrakty za současných válek. Pro mě naprosto nepochopitelné. Když spolu válčí dvě strany, jedna z nich je napadena druhou, měla by prostě rezignovat na nákup zbraní, protože je to nevýhodné? Pan poslanec prostě přemýšlí jinak. Zbraně by se podle něj měly nakupovat až po skončení konfliktů.

Dlouholeté spojenectví mezi Spojenými státy a Kanadou dostává další tvrdou ránu. Po nočním krachu obchodních jednání ve Washingtonu začal Bílý dům uplatňovat padesátiprocentní cla na vybrané kanadské zboží. Premiér Mark Carney v reakci na to okamžitě ohlásil stejně razantní protiopatření a obvinil americkou administrativu z překračování přijatelných hranic.

Člověk, který nemá čisté svědomí, se prakticky vždycky obouvá do novinářů. Jsou prostě snadným cílem. Když takto navíc učiní obecně, tak jde prakticky o neprůstřelný argument. Je mi až smutno z toho, že to někdo v demokratické zemi dělá. Dobře si pamatuji na výroky bývalého prezidenta Miloše Zemana směrem k novinářům. Nyní je nešetří ani současný premiér Andrej Babiš. Naposledy se do novinářů obul přímo ve vysílání v diskusním pořadu na TV Nova. Trapně a zbytečně.

Občané Washingtonu nesdílejí nadšení prezidenta Donalda Trumpa pro jeho nákladné renovační projekty v hlavním městě. Podle hlavního datového analytika stanice CNN Harryho Entena jsou Američané z prezidentových osobních projektů naprosto znechuceni, což se tvrdě propisuje do jeho celkové podpory, a to zejména u klíčových nezávislých voličů.

V současné době existuje obří množství různých eshopů. Už se mi popravdě dlouho nestalo, aby mě v některém z nich okradli. Nic ale netrvá věčně. Vypršela mi licence Microsoft Office a já jsem chtěl koupit novou, trvalou, nikoli variantu 365, kdy se platí každý měsíc. I vzhledem k tomu, že jsem již dříve nakupoval v eshopu Softwareprovsechny.cz, jsem se rozhodl nákup zopakovat. To jsem neměl dělat, jelikož mě prachsprostě okradli. Podobně jako spousty dalších lidí, jak jsem se ostatně dočetl později. Pojďme ale popořadě.

Sledovat Filipa Turka je přinejmenším zábavné. Fakt, že na sebe umí upozornit, je neoddiskutovatelný. Ne, nemusí se jednat o jízdu dvoustovkou po dálnici, rasistické výroky na adresu popáleného dítěte, nebo házení jogurtů na kamaráda. Ty to dětinské epizody ze života skoro ministra bych vynechal. Mnohem horší jsou některé jiné záležitosti. Třeba jeho majetek v hodnotě 70 milionů korun. Nikdo neví, kde se vzal. Když se ho na to někdo ptá, neodpovídá. Arogance je v těchto momentech na vrcholu.

Ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. odstartoval novou kuchařskou show, která má Američanům ukázat, že zdravé jídlo pro celou rodinu stojí pár drobných. Pokus dokázat, že lze uvařit plnohodnotnou porci do pěti dolarů, ale krutě narazil na realitu běžných nákupů. Novináři totiž s kalkulačkou v ruce zjistili, že pro pořízení surovin na údajně levnou večeři potřebujete peněz hned několikrát tolik.

Strašně rád se bavím se staršími, zkušenějšími lidmi. Mnohé obdivuju pro to, co dokázali, s jinými je prostě zábava. Když jsem ale dnes vyrazil na nákup do supermarketu Lidl, zažil jsem doslova důchodcovské peklo. Je to jako s dospělými nebo s dětmi, s některými prostě nejde vydržet. Také zestárnu, ale rozhodně nechci být takový jako někteří ze seniorů, které jsem dnes měl tu čest potkat.

Je až s podivem, jak někteří lidé dokážou přímo přiznat, jací jsou sobci a jak jim nezáleží na budoucnosti jiných, třeba i vlastních dětí či vnoučat. S otevřenými ústy jsem sledoval video natočené na Slovensku, ve kterém bývalý ministr financí Igor Matovič zpovídá ženu na ulici. Z odpovědí této ženy mi běhal mráz po zádech a říkal jsem si, že i takovýto lidé mají volební právo a pochopitelně volí své spasitele, a to jak na Slovensku, tak bohužel i u nás.

Poslanec Patrik Nacher je známý svými hrdinnými výroky ve studiích různých televizí a také na internetu, třeba na sociální síti X. Nyní právě na této síti koluje video, ve kterém doslova utíká před lidmi, kteří se ho chtějí na něco zeptat. Ještě je v jeho chování a slovech silně patrná arogance. S lidmi šlo přece jenom diskutovat, vždyť nebyli nijak agresivní, jen se prostě ptali na něco, nač sám Nacher nechtěl odpovídat.

Donald Trump se před blížícími se volbami zoufale snaží urvat jakýkoliv zahraničněpolitický triumf. Ve snaze zalíbit se severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi jednostranně osekal vojenská cvičení se spojeneckou Jižní Koreou a veřejně se chlubil údajným tajným vyjednáváním. Reakce Pchjongjangu ovšem nebyla pozitivní.

Vytýkací dopis patří k nejcitlivějším pracovněprávním nástrojům. Pro zaměstnance znamená jasný signál, že je něco špatně, pro zaměstnavatele zase právní podmínku, bez níž může být hrozící výpověď neplatná. Přestože ho zákoník práce pod tímto názvem nezná, jeho obsah i forma rozhodují o tom, zda zaměstnavatel případnou výpověď skutečně „ustojí“.

Je až k nevíře, co všechno lidé dokážou na sociálních sítích vymyslet. Naposledy jsem se díval na video s pářícími se opicemi. Na tom by nebylo nic až tak zvláštního, nicméně komentář k němu už byl tak trochu jiný. Pocházel z politického spektra. Autor videa se snažil o satiru, která už si v našem prostředí tak nějak nenachází své místo. Doby České sody jsou už prostě dávno pryč. Dnes aby se člověk bál, že ho i za trochu legrace zažalují. Video, které se ale objevilo, jež už ale tak trochu přes čáru.

Filip Turek zřejmě dokázal za svých mladých let spousty věcí, nad kterými zůstává rozum stát. Nejen, že závodil s malými dětmi a o jeho rasově podbarvených poznámkách se mluvilo takřka všude. Filip třeba také házel se svým kamarádem jogurty na druhého kamaráda. Toto video se objevilo na sociální síti a poukazuje na fakt, že se Turek na svou slovutnou politickou kariéru připravoval hodně dopředu.

Představa, že podpora Donalda Trumpa automaticky zajišťuje republikánskou nominaci, definitivně bere za své. Úterní primárky vynesly prezidentovi hned tři tvrdé porážky v řadě, a to včetně jeho domovské Floridy. Místo sebereflexe ovšem z Bílého domu znovu zní jen křečovité popírání reality a vytrubování neexistujících triumfů.

Lidí žijících v blízkosti Heřmanické haldy je mi upřímně líto. Pohybovat se každý den v tomto prostředí není vůbec jednoduché. Velmi dobře si pamatuji, jak sem v květnu přijel premiér České republiky Andrej Babiš, který si v místní restauraci vzal slovo a čekal na otázky lidí z okolí haldy. Předem řekl, že se ho samotného, Karla Havlíčka a Aleše Juchelky lidé mohou ptát na všechno, na co chtějí. Kromě haldy. Už tehdy jsem nechápal, jak může takto jednat premiér naší země. Nyní se k těmto lidem vrátil i na tiskové konferenci vlády. Video kolující sociálními sítěmi hovoří jasně a prohlédnout si ho můžete sami.

Donald Trump už roky přesvědčuje Ameriku, že hlasování poštou je synonymem pro masivní podvody a zkorumpovaný systém. Když jde ale o jeho vlastní pohodlí, veškeré zásady jdou okamžitě stranou a prezident bez mrknutí oka sám hodí svůj hlas do poštovní schránky.

Umělá inteligence zvládá během pár sekund sestavit právní argumentaci nebo vykreslit fotorealistický koncept rodinného domu. Jaké jsou její limity? Problém nastává ve chvíli, kdy vytvoří dojem, že za komplexním oborem nestojí roky studia, zkušeností a pochopení hlubokých souvislostí, ale jen správně položený dotaz. Uživatel/ka dostane vizuálně atraktivní nebo zdánlivě přesvědčivou odpověď, která ale může pomíjet realitu, fyzikální zákony či vedlejší účinky. Vzniká tak otázka mezi digitální představou a tím, co je reálné a možné.

Je jasné, že politici musí být vidět. Premiér naší země Andrej Babiš a jeho PR tým si to jednoznačně uvědomují. Babiš tak natáčí videa jako na běžícím pásu. Každý týden komentuje dění v politice a mnohdy přidá ještě sladkou tečku pomocí nějakého videa, které má lidi pobavit. Ostatně on sám je tak lidový, jak se prezentuje. Mnohá tato videa ale vyzní spíše trapně než tak, že by měla někoho pobavit. Teatrální pitvoření se premiéra naší země prostě člověku připadne nedůstojné.

Bývalý premiér České republiky Petr Fiala se nyní drží relativně v ústraní a snaží se občas komentovat aktuální působení vlády. Videí na jeho profilu najdeme určitě méně, než je tomu v případě současného premiéra, který se naposledy snažil teatrálními gesty oslavovat déšť a také svůj výstup na Lysou horu. V jednom z posledních videí Petr Fiala dokonce pochválil vládu Andreje Babiše. Pochvala to byla sice prazvláštní, ale byla.

Chtěl tvrdou ruku na kriminálníky, ale místo toho zažívá absolutní noční můru. Zarytý fanoušek Donalda Trumpa teď na vlastní kůži zjišťuje, že bezhlavá deportační politika současné administrativy nezná slitování a nemilosrdně ničí životy i těm, kteří se snaží úřední pravidla poctivě dodržovat.

Jak musí být člověk jedinečný, když za vlastní fotografii se svou manželkou získá neuvěřitelných 39 000 lajků. To musí být doslova záplava dopaminu a neskutečná radost. Snad si to ani nedokážu představit. Poslanec Jindřich Rajchl to má. Musí být prostě a jednoduše skvělý. Dokonce má více lajků než DJ Martin Garrix s Madonnou. Tak to je pecka. Máme tady umělce, pardon politika, který to dokázal. Jak se mu to mohlo podařit? Dovolte mi trochu spekulací.

Neustále se u nás hovoří, že se stát řídí jako firma. Tedy náš hlavní manažer Andrej Babiš to tak nejspíše má. Co by se ale stalo, kdyby tomu bylo opačně? Na sociální síti X jsem narazil na poměrně vtipné video, které jednoduchým způsobem zachycuje to, co by se stalo, kdyby se firma řídila jako stát. Video pochází z kanálu hostinského z hospůdky U Krobiána, která se nachází v Hostímě u Berouna. Video samozřejmě sdílím a patřičně ho okomentuji.

Donald Trump se léta vysmíval výpadkům svých politických soupeřů. Teď však sám v přímém přenosu předvedl ukázkový výpadek paměti, když z pódia marně lovil jméno kandidátky, jíž pár minut předtím udělil svou plnou a bezvýhradnou podporu.

Máme premiéra, který se může pochlubit solidní fyzickou kondicí a zdravím. V 71 letech se vydal na Lysou horu. Výstup na vrchol není nepochybně jednoduchý a ne každý to zvládne. V tomto věku jde určitě o obdivuhodnou záležitost. Andrej Babiš to prostě zvládl, je to pašák. Když jsem si ale prohlížel fotografie z jeho výstupu a podíval se i na videa, zjistil jsem, že šlo spíše o mediální estrádu než o to, aby překonal sám sebe a dokázal si, že na to má. Lidé na sociálních sítích premiéra a ministra sociálních věcí Juchelku nijak nešetří a divit se jim moc nelze.

Prezident, který do úřadu nastupoval se slibem levných energií, nyní voličům arogantně vzkazuje, aby bez reptání platili. Zpackaná válka v Íránu se neúprosně prodražuje a Bílý dům místo reálných řešení nabízí jen absurdní geopolitické sliby a předvolební divadlo za peníze daňových poplatníků.

Je až k nevíře, jak někteří politici tepou Evropskou unii a snaží se poukázat na to, že nám Brusel všechno diktuje a že bychom měli vystoupit. Jakousi klasiku v tomto ohledu představuje třeba takový Tomio Okamura, pozadu nezůstává ani Jindřich Rajchl. Ideální je se na situaci podívat nepopulistickýma očima. Pak člověk nejspíše tak trochu prozře a zjistí, že členství v Evropské unii je pro Českou republiku výhodné. Čísla totiž hovoří naprosto jasně.

Když se člověk podívá do jakýchkoli diskuzí pod články nebo na sociální sítě, kde je příspěvek s prezidentem Pavlem při návštěvě festivalu v Trutnově, tak doslova žasne. Dezoláti mající žluč snad až ve smrtelných hodnotách tady do prezidenta hrdinně kopou. Tento doklad naprosto tristního stavu morálky a elementární slušnosti našeho kdysi hrdého národa ve mně vyvolává pocity smutku.

Donald Trump je posedlý zvěčňováním vlastního jména napříč celými Spojenými státy. Když federální soud nařídil odstranit jeho jméno z budovy Kennedyho centra, prezidentem dosazená rada okamžitě vymyslela absurdní kličku, jak ho tam vrátit.

Máme tady dlouhodobé sucho, které sužuje jak Českou republiku, tak i celou Evropu a trápí samozřejmě i země na jiných světadílech. Sucho už začal řešit i premiér České republiky Andrej Babiš, který se vydal s bývalým ministrem životního prostředí a současným hejtmanem Ústeckého kraje Richardem Brabcem na Slapy. Doprovázel je také ministr zemědělství Šebestyán. Bývalý ministr vnitra Vít Rakušan se na sociální síti ptá vcelku jednoznačně. Proč nejel nikdo z Ministerstva životního prostředí.

Karoline Leavittová ještě nedávno před televizními kamerami přesvědčovala Ameriku, jak snadné je pod křídly Donalda Trumpa skloubit vrcholnou kariéru s péčí o dvě malé děti. Růžová bublina o dokonalé pracovní rovnováze se ale rozpadla a osmadvacetiletá tisková mluvčí Bílého domu po náhlé rezignaci opouští svou funkci.

Je skvělé žít s pocitem, že předseda vlády vaší země nemá žádný skandál. Všude v politice je jich spousta a prakticky každý člověk je nějakým způsobem něčím podobným opředen. Ne, náš premiér je úplně čistý, bezelstný, mladý a krásný. Jsem na to tak hrdý, že o tom musím zákonitě napsat. Prostě to v sobě nedokážu udržet. Vždyť tím, že je člověk úplně bezelstný, rovný a skromný, by se měl chlubit úplně každý. Nebo ne? No, bohužel je to tak, že moudří lidé, kteří v ničem nejedou, se svou bezúhonností zpravidla nechlubí.

Je až zvláštní, že někteří poslanci navrhující zákony neví, kdo je jejich autorem. V poslední době mě zaujal příspěvek senátorky Miroslavy Němcové, který tuto situaci jasně dokumentoval. Člověk si až říkal, že něco takového není ani možné. Právě na autorství návrhu zákona se ptala poslance Radka Vondráčka. Tento fundovaný pán jí nedokázal dát kloudnou odpověď. Pojďme ale na věci popořadě.

Pamatujete si na výroky Filipa Turka týkající se například popálené holčičky při žhářském útoku na romskou rodinu ve Vítkově na Opavsku v roce 2009? Zapomenout nelze ani na výroky současného experta na Green Deal v souvislosti americkým prezidentem Obamou. A co takové narážky na nacistického vůdce Adolfa Hitlera a fašistického diktátora Benita Mussoliniho? Pokračovat bychom mohli prakticky čímkoli z této oblasti, málo toho nebylo. Ze všeho samozřejmě poslanec vybruslil. Mimo jiné se zaštiťoval i Západočeskou asociací romských podnikatelů. Po té se dnes, světe div se, slehla zem.

Donald Trump utrpěl další citelnou politickou facku. Jeho věrný spojenec a prominentní konspirační teoretik Mike Lindell drtivě pohořel v republikánských primárkách na guvernéra Minnesoty. Místo chlapského uznání porážky ale okamžitě vytáhl svou oblíbenou desku o volebních podvodech a anomáliích při sčítání.

Americký prezident, který se tak rád staví do role neohroženého siláka, musel prchat z Turecka v kontejneru na jídlo. Utajovaný přesun kvůli obavám z íránského atentátu odhalil naprostý chaos v bezpečnostních protokolech i ve sdílení informací s veřejností.

Zatímco se Donald Trump a Bílý dům snaží prodat americkou ekonomiku jako svůj hlavní volební trumf, realita jim uštědřila drtivý úder. Nová čísla z trhu práce a průzkumy veřejného mínění ukazují zničující propad prezidentovy popularity i ekonomické kondice samotných Spojených států.

Bývalý prezident Miloš Zeman je známý nejen svou pověstnou virózou u korunovačních klenotů, ale také různými bonmoty. Ty mají být vtipné a zajímavé. Co na tom, že spousty z nich nejspíše převzal od druhých. Naposledy při posezení se svými přáteli komentoval Českou televizi. Konkrétně řekl, že pes očucháváním zadku jiného psa získá víc pravdivých informací než divák České televize. Skvostné, pane exprezidente.

Donald Trump protlačil svého kandidáta na ministra spravedlnosti s odřenýma ušima. Místo státnických oslav ale okamžitě spustil nenávistnou kampaň proti republikánské senátorce, která se opovážila hlasovat podle svého svědomí.

My Češi si dokážeme dělat legraci prakticky z čehokoli. Poměrně hodně posměchu a také zajímavých připomínek sklidilo video Karla Havlíčka na sociální síti X. Ministr průmyslu se jednoduše nechal natočit, jak odchází z malého krámu s uzeninou, kde si nakoupil kvalitní špekáčky. Možná, když se chtěl ukázat na videu lidovým, ani netušil, jakou lavinu různých připomínek spustí. Za zmínku stojí hlavně ten, že nebude mít Andrej radost.

Duhový průvod, jakési vyvrcholení Prague Pride. Spousta lidí, kteří se snaží podpořit práva LGBT+ lidí. Člověk si na jednu stranu řekne, že tito lidé mají skutečně ušlechtilé cíle, nicméně ve finále svou věc až tolik nepodpoří. Hodně zajímavé mi přišlo srovnání Prague Pride s masopustními oslavami. Právě toto srovnání se objevilo v článku Seznam Zpráv. Bohužel je úplně mimo mísu a jasně odkrylo to, co je na celé akci nejsmutnější. Platíme ji my z našich daní. Já, ač proti LGBT+ nic nemám, toto financovat prostě nechci.

Donald Trump tvrdě narazil na ústavní mantinely. Odvolací soud mu sžíravě připomněl, že Bílý dům nepatří jemu, a s okamžitou platností zastavil jeho megalomanskou stavbu obřího tanečního sálu.

Sociální sítě jsou plné názorů různých osobností z mnoha oblastí veřejného života. Poměrně často se vyjadřuje také gólmanská hokejová legenda Dominik Hašek. Jeho příspěvky nesou silné známky odporu vůči současnému Rusku. Divit se tomu bohužel v současné době plné kolaborantů a lidí adorujících agresora nelze. Naposledy se Dominátor na sociální síti X vyjádřil k předsedovi Poslanecké sněmovny České republiky Tomio Okamurovi.

Umí si vůbec politici skutečně užívat dovolené, aniž by sami sebe propagovali a poukazovali sami na sebe? Když jsem zhlédl video Borise Šťastného na jeho profilu na sociální síti X, tak jsem si říkal, že to snad už ani není možné. Takovouto trapnost už jsem skutečně dlouho neviděl. Co bych ale mohl očekávat od ministra, jehož úřad se mi jeví zbytečnější než zalévání v dešti. Ve videu lovil ministra školství z moře.

Koaliční politici už neví, jak by poukázali na prezidenta a jakým způsobem by ho bylo možné diskreditovat. Jejich klasiku představuje především označení Petra Pavla jako lídra opozice. Tento výmysl neustále živí a snaží se na něj poukázat. Především poslanci, kteří se chtějí zalíbit Andreji Babišovi, podobné hlouposti neustále opakují. Jeden z posledních příspěvků Radka Vondráčka tomu jasně nasvědčuje. Vzal naprosto irelevantní anketu zveřejněnou portálem Novinky.cz a snažil se demonstrovat, jak je prezident vůdcem opozice.

Absurdní spor o cenu burrita ukázal jasně rozkol na americké pravici. Místo hledání cesty z drtivé ekonomické krize si republikáni vyměňují knížecí rady o jezení instantních polévek a nevybíravé osobní urážky.